Rolling Stones, The - Black and Blue

Rolling Stones, The - Black and Blue - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1976

Tracklist:

Side One:
01. Hot Stuff (5:20)
02. Hand of Fate (4:28)
03. Cherry Oh Baby (3:53)
04. Memory Motel (7:07)

Side Two:
05. Hey Negrita (4:58)
06. Melody (5:47)
07. Fool to Cry (5:04)
08. Crazy Mama (4:34)

All songs written by Mick Jagger and Keith Richards except "Cherry Oh Baby" (Eric Donaldson), "Hey Negrita" (Jagger, Richards & Ronnie Wood) and "Melody" (Jagger, Richards & Billy Preston)

Released 23 April 1976
Recorded December 1974 - February 1976
Length 41:24

Produced by The Glimmer Twins


Obsazení:

The Rolling Stones:
Mick Jagger – lead backing vocals, percussion, rhythm guitar on "Crazy Mama" and electric & acoustic piano on "Memory Motel" and "Fool to Cry"
Keith Richards – guitar, backing and lead vocals, Fender Rhodes electric piano on "Memory Motel" and bass guitar on "Crazy Mama"
Ronnie Wood – guitar on "Cherry Oh Baby" and "Crazy Mama", lead guitar on "Hey Negrita" and backing vocals on "Hot Stuff", "Hand of Fate", "Memory Motel", "Hey Negrita" and "Crazy Mama"
Bill Wyman – bass guitar and percussion
Charlie Watts – drums and percussion

Additional personnel:
Ollie Brown – percussion
Nicky Hopkins – piano, organ on "Cherry Oh Baby", ARP String Ensemble on "Fool to Cry"
Harvey Mandel – electric guitar on "Hot Stuff" and "Memory Motel"
Arif Mardin – horn arrangement on "Melody"
Wayne Perkins – acoustic and electric guitar on "Hand of Fate", "Memory Motel" and "Fool to Cry"
Billy Preston – backing vocals, harmony vocal on "Melody", piano on on "Hot Stuff", "Hand of Fate", "Hey Negrita", "Melody", and "Crazy Mama", organ on "Hey Negrita" and "Melody", keyboards, string synthesizer on "Memory Motel"
Ian Stewart – percussion

 
30.04.2021 Laci73
5 stars

Moje nejoblíbenější placka od Stounů. Vždycky mi zvedne náladu. Má hlavní výhodu v tom, že se ani po mnoha letech neoposlouchala. Hudba je nasáklá funky, reggeae a samosebou blues. Po precizním kytaristovi Micku Taylorovi zde poprvé hraje Ronny Wood a není to fakt žádnej jazzrock.. Ovšem kapela jede jak lokomotiva. Ta rytmika je prostě naprosto úžasná - úsporná, ale šlape to jak hodinky PRIM. Mám velmi rád zvuk bicích rockových kapel z období sedmdesátých let. Stouny cca do roku 67 moc nemusim, pak to začíná být čím dál lepší. Jako kluk jsem byl spíš na Beatles, ale Strahov 1990 mě nalomil na Stouňáka.
reagovat

jiří schwarz @ 01.05.2021 01:17:00
Ok, proč ne. Jo, asi jedna z 10 nej kapely. Mně se dosud neopodlouchala žádná.

jiří schwarz @ 01.05.2021 01:25:09
Ale přece jen, chybí mi v Tvý recenzi víc, proč jo. Rytmiku měla v pořádku většina špičkovejch kapel.

Jarda P @ 01.05.2021 10:28:08
Pro mě změna kytaristy představuje kvalitativní pokles, stejně tak Black And Blue ve srovnání s nejlepším obdobím od Sticky Fingers po It's Only RNR. Black And Blue mě zklamalo v době vydání a nemám ho ani dnes.

Kritik Vláďa @ 01.05.2021 12:32:05
Tahle deska od Rolling Stones byla jediná, která kdy zavadila o mou sbírku, protože mi zůstala ještě po dědovi, který si ji v roce 1978 koupil, když vyšla v Supraphonu. Krátce poté, co mi nějaké desky odkázal (tahle byla mezi nimi) jsem Black And Blue po jediném poslechu okamžitě prodal. Tímto je moje sbírka LP desek od "Valících se kamenů" zbavena. Tahle skupina mě nikdy nebavila a už ani nikdy bavit nebude. Pro mě jsou kapelou jedné písně - nádherné balady Angie.
Ryzí Stouňáci a fanoušci ať mi prominou.

EasyRocker @ 02.05.2021 08:59:20
Zdravím Laciho. Ty ses do toho pustil s vervou, ale to je jedině dobře, zápal pro muziku se cení! Píšeš stručně, ale přesto věcně, a ten dar nahromadit to podstatné do pár vět každý nemá. Stouni jsou pro mě jednou z nejzásadnějších kapel, takže ať ti slina vydrží! Vítej na PB... :)

Laci73 @ 02.05.2021 09:05:05
dík za reakce, schválně budu hodnotit věci, které mám dobře naposlouchané a které buď recenze dosud nemají, nebo jich není mnoho. Zásadní desky rockové historie jsou tu skvěle popsány, tak nemá cenu psát, když to líp určitě nedokážu.. Stránky sleduji cca 10let a mnohokrát jsem zde našel inspiraci. Je to balzám na duši a na uši.

EasyRocker @ 02.05.2021 09:13:27
Nemohu než souhlasit. Po rozšíření fóra na v zásadě všechny rockové směry jsem tu taky našel spousty kapel, o kterých jsem ani netušil, že existují, a hladí mě na duchu i v uších...

jiří schwarz @ 06.05.2021 00:23:10
Ještě něco za mě: miloval jsem stouní sound, od Let it Bleed až po It's Only R'n'R. Když vyšlo B&B, tak byly rozpaky. Pryč ten sound, najednou místo bigbítu víc funky, reggae. Ale ex post, krása, posun, dokonalost. A ta zmiňovaná rytmika: ti tva profíci (bg, ds) bez vady - ale co dělá na týhle desce rytmiku výjimečnou, je Jaggerův zpěv. Mimozemsky úžasný frázování, jak když švihá bičem. To je to čaro.

Ad ad Wood za Taylora: Jo, Mick byl úžasnej, vyprofilovanej, měl jsem ho moc rád už předtim u Mayalla. Wood naopak takový míň vyprofilovaný všeuměl, ale na tomhle albu hrál skvěle, soundu pomohl a buc nepokazil.

22.09.2019 EasyRocker
4 stars

Tohle album vznikalo s řadou porodních bolestí značně dlouhou dobu v dnes už legendárním stounovském mobilním studiu. Spolupracovala na ní řada hostů, albu určitě hodně pomohla fluktuace hudebníků mezi nástroji.

Hot Stuff rozjíždí album v přitažlivém funkovém kabátu a vedle Keitha Richardse tu na kytaru řádí i hostující Harvey Mandel. Nakažlivá, hormony nadupaná palba s vícehlasy. Hand of Fate je houpavá, s divě sólujícím Wayne Perkinsem. Chce-li někdo vědět, co to Stouni jsou, můžu klidně ukázat sem. Cherry Oh Baby s výživnou kytarou Ronnieho Wooda je v podstatě cover reggae od Erica Donaldsona z roku 1971. Ač tento styl jinak moc nemusím, tady má solidní parametry. Jednou z nejpůsobivějších balad Stounů je nejdelší Memory Motel. Jagger se tu opírá do hlasivek naplno, přidává klavír a Richards koření svým elektrickým Fender piánkem. Z pera Rona Wooda pocházející Hey Negrita je silně rytmicky založeným hutným rockem, tandem Watts/Wyman se nezastaví. Varhany a harmonie tu dodal Billy Preston, který nechal na celém albu značný otisk. Melody má díky perkusím Iana Stewarta, výbornému piánu a trubkám Arifa Mardina překvapivý, ale slušivý šat. Navíc přidává dojemné vícehlasy. Jaggerův klavír a hlas, Perkinsovy skvělé akustiky a Hopkinsovy ARP struny. To jsou pilíře, na kterých je vystavěn skvost Fool to Cry, kde musí ronit slzy snad i led a skály na dalekém severu. Crazy Mama je závěrem ve středním tempu, Mick Jagger se vedle piana zhostil i kytary a Keith Richards pro změnu basy. Riffy a sóla tu drtí Ron Wood, až do fade-outu...

Album patří k těm, kterým šutry daly tradiční punc kvality. Sedmdesátky byly u nich dost nevyrovnané, ale hostující hudebníci a řada nových prvků a stylů album rozhodně oživila. S čistým svědomím za čtyři.
reagovat

Progjar @ 22.09.2019 19:02:59
Skvelý album,skvelá recenzia.

northman @ 22.09.2019 19:15:09
Black & Blue vydal v roce 1976 i Supraphon ve vlastním nerozkládacím obalu. Rolling Stones už v té době nebyli zdaleka ta kapela z konce šedesátých let, písničky na téhle desce nemají sílu písní třeba z Beggars Banquet, nebo Let It Bleed. Z kapely se v sedmdesátých letech stal pojízdný cirkus, který nemohl vystoupit v klubech, rockový dinosaurus se vším všudy. Je pravda, že některé písně na téhle desce jsou slušné. Musím pochválit krásně napsanou recenzi.

EasyRocker @ 22.09.2019 19:31:02
Díky moc za poklonu ... Další jasná moje kapela, takže se o ní píše skoro samo.

Martin H @ 22.09.2019 20:15:30
Stones mají lepší, ale i horší desky, takže ty čtyři hvězdičky odpovídají. Poprvé se zde uvedl Ron Wood, který se stal pro Keithe Richardse nepostradatelným kytarovým parťákem.
Easy, dík za připomínku a fajn recenzi.

Zdeněk @ 22.09.2019 20:15:50
Výborné album, velká pohoda.

Jarda P @ 23.09.2019 07:55:51
Také jsem měl supraphonské vydání a oproti předchozích deskách s Mickem Taylorem pro mě představovalo velké zklamání, které pominulo až albem Steel Wheels.

PaloM @ 23.09.2019 19:55:56
Podobne ako Jarda P, po kúpe LP Suprapnhon veľké sklamanie (žiadny rozkladací obal to nemalo). Špekulácie s vtedy modernými pop žánrami. Teraz som tolerantnejší, znesiem, ale nepatrí medzi mojich favoritov.

northman @ 24.09.2019 05:07:50
PaloM: tahle deska měla v prvním vydání na Virgin rozkládací obal.

PaloM @ 24.09.2019 09:06:14
northman: prepáč, moja chyba. Prehliadol som v tvojej reakcii na začiatku slova "ne-"rozkládacím...
Verím, že originál bol s rozkladacím obalom.

bullb @ 24.09.2019 09:35:46
northman: v podstate súhlasím. Mňa tvorba Stones po roku 1970 vôbec nenadchýna. A do roku 1970 skôr len začiatky, keď hrali prevzaté veci od bluesmanov.

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 3x
ivazzoo, jiří schwarz, Laci73
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
Mohyla, EasyRocker
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
vdeck
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Video

» Progboard TV

Diskografie Rolling Stones, The


copyright Progboard | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje GMMedia.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google



Ikonky

Rock Shock Hudba 2000