Gabriel, Peter - Peter Gabriel 2

Gabriel, Peter - Peter Gabriel 2 - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1978

Tracklist:

Side 1:
01. On The Air (5:28)
02. D.I.Y. (2:38)
03. Mother Of Violence (3:22)
04. A Wonderful Day In A One-Way World (3:36)
05. White Shadow (5:19)

Side 2:
06. Indigo (3:33)
07. Animal Magic (3:29)
08. Exposure (4:18)
09. Flotsam And Jetsam (2:22)
10. Perspective (3:29)
11. Home Sweet Home (4:40)


Obsazení:

PETER GABRIEL -- lead vocals, background vocals, synthesizer, piano
BAYETE -- keyboards
ROY BITTAN -- keyboards
LARRY FAST -- synthesizer & treatments
ROBERT FRIPP -- electric guitar, Frippertronics
TONY LEVIN -- bass, background vocals, string bass, recorder arrangements, Chapman stick
JERRY MAROTTA -- drums, background vocals
SIDNEY McGINNIS -- electric guitar, steel guitar, background vocals, acoustic guitar, mandolin
Timmy Capello -- saxophone
George Marge -- recorders

 
13.09.2019 horyna
4 stars

Pokud bych si pustil tuhle druhou Gabrielovu desku jako novinku v roce kdy právě vyšla a do té doby poslouchal jen první alba Genesis, Yes, Pink Floyd, King Crimson a první desky jeho kolegy Steva Hacketta, musel bych být dokonale zděšen. To co na ní Peter předvedl, je totální přetrhnutí všech mateřských pout s jeho původním působištěm, které jej doteď svazovalo a nastolení zcela nového a nekompromisního směru. Směru silně, ale opravdu silně inovativního a veskrze progresivního.

Už první o rok starší deska jasně naznačila, kudy se zpěvák hodlá vydat. A dvojka jen potvrdila zvolenou cestu za tu správnou, která velkou oklikou míjí všechny hudební klišé a jde si tvrdě za svým cílem. Gabrielovi je absolutně cizí nějaká podbízivost a zaprodanost. Napsal a složil nehitové, mnohdy bizarní, enormně hravé, osobní a zvukově i nástrojově překrásně laděné album. Jeho barevnost a vnitřní sepětí mne dostalo hned při prvním poslechu a i když to zpočátku nevypadalo na 100%, dnes po důkladném proposlouchání jej neváhám označit za další zpěvákovo mistrovské dílo.

Zvukově dotažené parády D.I.Y., Animal Magica Exposure, vystřídají bizarní Gabrielovi chutě v On The Air, nebo A Wonderful Day In A One-Way World. Ale nejkrásnější věci jsou ty emočně tikající rozbušky jako Mother Of Violence, White Shadow, Indigo, Flotsam And Jetsam a závěrečná Home Sweet Home. Ty patří do zlatého zpěvákova portfolia.

A pokud vám ta kvalita stále uniká, mrkněte na jméno producenta desky, to vám leccos napoví. Není jím nikdo jiný než veliký věrozvěst všeho nového a pokrokového, pan Robert Fripp. A právě jeho novátorský pohled se zasadil za to, jak deska zní a jak ji dnes vnímá její okolí.
reagovat

EasyRocker @ 13.09.2019 10:22:30
Úplný souhlas, i s hodnocením, i s tradičně kvalitní prací! Ani na své už fousaté recenzi bych moc neměnil. White Shadow je něco zcela neuvěřitelného, Frippův duch je cítit hodně.

steve @ 13.09.2019 11:05:28
Gabrielova vlastní tvorba už kvalit jeho předchozího souboru nikdy nedostoupla. Neměl odcházet. Genesis by s ním nikdy nehráli pop, Collins by zůstal u bubnů a třeba by se zrodil další Foxrot.

dan @ 13.09.2019 13:01:21
co je to za blbost? To si steve myslíš, že by bez Hacketta natočili něco podobného jako je Foxtrot? V době, kdy zuřil punk, prdělo disko a Genesis byli vymírající dinosauří druh určený k likvidaci? Chlapče prober se.

EasyRocker @ 13.09.2019 13:18:52
Souhlas s danem. Doba se zkrátka hnula - nejen hudebně, každá dekáda něco hudbě vzala, ale taky ji hodně dala. Ať si to připustíme, nebo ne. Opak by znamenal, že by se točily sice formálně skvělé, ale stále stejné desky.

dan @ 13.09.2019 13:24:20
přesně tak. Gabriel se potřeboval hnout jinam, proto odešel. Ne že musel, ale protože chtěl. Copak další dvě desky Gene jsou špatný?

steve @ 13.09.2019 13:27:56
Připusťme že máte pravdu. Jenže odešel pak i Hackett. Nebylo to taky proto, že Collins pomalu ale jistě přebíral otěže a směroval kapelu do arén?

PaloM @ 13.09.2019 13:45:37
Hackett ako skladateľ mal malý priestor v Genesis a dobre urobil, že odišiel.

Brano @ 13.09.2019 14:36:41
K tomuto albumu mám taký zvláštny vzťah.V polovici 80.tych rokov som ho mal nahratý z vinylovej platni na audiokazete Basf LH-90(takej modrej,pamätníci určite vedia,predávali ich aj v tuzexe)...a album som si zamiloval a tak je tomu dodnes.Je v tom aj kus nostalgie,všelijaké spomienky citovo-erotického charakteru :-)z tej doby atď.On The Air,Mother Of Violence,White Shadow,Indigo a tiež záverečná Home Sweet Home v tej dobe v mojich očiach narástli do obrovitánskych rozmerov.Ja hodnotím vzhľadom k uvedeným skutočnostiam,čisto subjektívne 5*....a samozrejme ďakujem Markovi za recenziu.

Gattolino @ 14.09.2019 13:32:35
Tuto desku hodnotím z Gabrielových sólovek nejvíce. Pro mne byla polohou, která sice byla dost vzdálena od dosavadního soundu Genesis, ale ne až tak zcela od nálady Jehněte. Bral bych to jako logický a pro mé ucho skvělý vývoj. Odklon k etnickým rytmům od PG3 výše mne mírně zklamal, byť jen mírně a s ohledem na první dvě alba. Na trojce a dál jsou samozřejmě skvělé skladby. Ale doufal jsem, že PG na dvojku více naváže. Dvojku mám zkrátka nejradši, hlavně On the Air, Wonderful Day a Perspective...

Egon Dust @ 15.09.2019 21:47:05
Absolútne si nemyslím, že by Gabrielov odchod z Genesisu bol nejaký zlý krok. Gabriel je podobný typ umelca ako Bowie. Mali vzájomný rešpekt. Práve prvé tri albumy mi krásne zapadajú do novej éry. Art Rock bol už v podobe akej sme ho poznali mŕtvy. Mother of Violence, In the Air a Home sweet home sú nádherné songy.

Milujem prvý album, ale tento album je skvelý, resp ani neviem ktorý album od Gabriela je vyslovene slabý. I keď uprednostňujem toto skvelé obdobie prvých 4och albumov a geniálneho ´´So´´. V knihe Bowie v Berline je písane ako Fripp lietal z Vancouveru do Berlina pri takmer súčasnom nahrávaní ´´Heroes´´ a Gabrielových prvých dvoch albumoch. A to mal byť ešte pred týmito dielami zapojení aj do Iggyho Idiota. Tu vznikala nová hudba, s novým cieľom. Hudba, ktorá nemali nič so starými Genesis, Bowiem, Stooges, Roxy Music, či King Crimson. Hudba, ktorá predurčila hudbu 80tých.

horyna @ 16.09.2019 10:06:57
Děkuji všem za reakce a uzavřel bych to asi takto: Tím, že Peter Gabriel z Genesis odešel k žádné obrovské katastrově nedošlo. Genesis ještě několik impozantních alb stvořili a Peter vlastně také. Takže radost by měla být dvojnásobná.

EasyRocker @ 16.09.2019 10:23:28
Lépe to shrnout už nešlo.

PaloM @ 24.09.2019 09:16:52
Neviem presne, čo sa stalo, ale skoro všetky sólovky Gabriela ma prestali baviť.
Úplne mi stačí výberovka, experimentálna trojka a hitové So.

05.02.2019 Simon
4 stars

Gabrielovu "dvojku" vnímám jako pokračování debutu, i když nejde o úplně stejnou hudbu. A líbí se mi. Cesta k ní byla u mě ale trochu delší a dodnes tam mám pár momentů, u kterých se zvláštně ošívám. Někde je to časté opakování kratičké fráze tak nějak pořád dokola, jako v případě D.I.Y., až si přeju, aby přišla změna. A je to škoda, protože skladba se mi i přes určitou vyosenost líbí. Jinde mi postupy připadají podobné těm z debutu, takhle na mě působí třeba Animal Magic nebo Perspective. Na druhou stranu, pořád je to dobrá hudba a vnímám to tak, že nám Gabriel i v tomto "přechodovém" období nabízí zajímavý materiál a tyto "poznámky z cest" jsou pro mě silné a tu pestrou skládačku si opět moc užívám. Pokud jsou na albu chvilky, kdy mi hudební kousky do sebe nezapadají až tak dokonale, pak je to možná dáno mým očekáváním a musím se jednoduše smířit s tím, že Gabriel to prostě cítil jinak. Abych to nějak shrnul, i když mám "dvojku" trochu níž než debut, při každém poslechu si uvědomuju, že mé výhrady nejsou pro vyznění alba jako celku až tak podstatné. Album je pestré a přitom kompaktní a v mých uších dobře funguje. Rád se k němu vracím. A skladba Indigo patří k mým vůbec nejoblíbenějším.
reagovat

jirka 7200 @ 05.02.2019 11:20:42
Já to slyším takto : do čtvrtého alba každým novým počinem vždy Peter překonal svou předchozí desku. Další jeho tvorba zase naše cesty rozdělila. Ale i tak děkuji.

Simon @ 06.02.2019 07:31:47
Nevnímám to stejně jako ty. ale rozumím ti. Tvorba od So je jiná. Dík.

18.10.2016 Balů
3 stars

Úvodem musím říci, že Peter Gabriel je má srdcovka. Ale o to větší nárok na kvalitu u mne jeho hudba vyvolává.
A musím se přiznat, že velký problém mám s jeho sudými řadovkami.
Nevím proč mi to tak vychází. A největší problém mám s touto deskou.

První řadovku prostě miluju, ale zde je to prostě jinak.
První píseň On The Air je pro mne nějakým ( nezajímavým ) klonem Who ještě ke všemu s divným zvukem.
Dále pokračují nálady jak od Genesis. Ty nejsou špatné, ale čekal jsem, že chce Peter dělat svou novou hudbu. Většina alba mne vrací k desce Jehně... ale to mi hlava nebere.
Je tu perla Indigo, ale to je dost málo.
Nevím zda bylo nutné do roka od 1st vydat další desku, ale mne vůbec neoslovila.
A plně se zde zjevil syndrom druhé desky.

A to v tom roce vyšly jiné silné desky:
Talking Heads nebo Díre Straits, Jethro Tull...

Desku znám od doby kdy vyšla, ale dodnes se s ní nemohu ztotožnit.
Zajímal by mne názor jiných pamětníků a vy ostatní mne prosím nekamenujte!

reagovat

Jarda P @ 18.10.2016 16:26:39
Mně se od Gabriela líbí pouze jednička, ostatní mi nic neříkají. Cesta, kterou se vydal je přesně opačná, než kterou mám rád, odklon od stylu Genesis je na mně moc, jsem zkrátka staromilec.

EasyRocker @ 18.10.2016 17:50:04
Tuhle desku jsem musel docenit až časem, poměrně dlouhou dobu mi mezi I a III připadala nevýrazná. Dnes je s jedničkou řadím vlastně stejně, trojku o něco výše. Krásná věc s dokonale procítěnou genialitou White Shadow, ale nejen s ní. 4/5

Gattolino @ 18.10.2016 20:16:13
Samozřejmě nekamenuji, proti gustu žádný dišputát. Ale pro pestrost názorů chci jako pamětník jen uvést, že tuto desku naopak pokládám za Gabrielův vrchol, za nalezení "vlastního" výrazu po jedničce, stále hodně propojené s Genesis. Jeho následný skok k temným etnickým rytmům vidím proti dvojce jako krok dolů. Viz moje recenze někde dole, byť 11 let stará :-)

Rovant69 @ 18.10.2016 20:20:29
Peter Gabriel a jeho Dvojka. Mám k ní zvláštní vztah.
Začnu trochu zeširoka. Z burzy jsem si jako co by študák přivezl Jedničku, v jugoslávské nevalné kvalitě. Deskou jsem byl nadšen, i když pro nadšeného Genesisofila to nebylo úplně ono. Namlsán tímto jsem si pořídil jeho Dvojku. Byl to můj první originál a náležitě pyšný jsem si jej nesl domů.
Poslechl jsem ji a mé pocity byly hodně rozporuplné. Na jednu stranu osobitý Peterův styl On the air či D.I.Y, krásné křehké skladba Mother of Violence . Zvláštnost A Wanderful Day… a moc pěkná White Shadow naznačuje co se asi bude dít na Trojce. Ona vlastně celá první strana je vcelku pěkná .
Z druhou stranou mám již trochu potíže, byť začíná krásnou skladbou Indigo, trochu v duchu Here comes the flood místy se tam mihne vliv již Collinsovských Genesis. Jenže pak…Animal magic, experiment Exposure, naznačuje co se asi bude dít na Trojce. Kraťoučká skladba Flotsam & Jetsam nás opět vrací někam k Jedničce a Genesis. A další Perspektive nepobírám ani po letech. Závěrečná Home sweet home je asi předzvěstí Don´t Give Up.
Po několika posleších jsem musel vzít obal desky do ruky a říci zrcadlo pravdy, podle jednotlivých písní. Líbí/nelíbí. Scóre 7 + 3 -. To zas není tak nejhorší, ale jako celek mi to moc nesedí. A to platí do dneška.
Rok nato jsem už sjížděl živák Plays Live, aniž bych znal Trojku či Čtyřku. Prostě onen Živák byl pro mě výchozí dílo Gabrielovi tvorby. S perfektním zvukem a aranžemi méně výrazných písní, které na Plays Live (Long) zcela rozkvetly a tak byla Dvojka u mě mírně zapomenutá. Na další burze jsem ji prodal.
Dávám poctivé 3 hvězdy.

Balů @ 19.10.2016 12:16:26
Pánové, dík všem za reakci.

jirka 7200 @ 07.01.2019 10:24:44
I druhá deska Petera Gabriela nevybočuje z nastoleného směru debutního alba, na kterém se Peter nechal inspirovat různými styly a směry, ale na mě působí více svěžejším a živějším dojmem než debut.. Oživení atmosféry se dostavuje již brzy – hned ve druhé skladbě D.I.Y. Laťku kvality posouvá výše nastavuje třetí song – pomalá balada s klavírem a akustickou kytarou Mother of Violence a šestá Indigo. V závěrečné Home Sweet Home na mne díky pěkně požité saxofonové lince dýchla atmosféra Supertuláků...

Hikoki777 @ 07.01.2019 15:28:48
Z prvních 4 desek mám podobně jako recenzent nejraději určitě jedničku a trojku. Ona ani ta dvojka nemá vůbec špatné věci, jak se ukazuje na ikonickém živáku Plays Live, kde skladby mají úplně jiný zvuk, dynamiku a razanci.
Studiovka 2 má strašně plochý a nedynamický zvuk. Paradoxně jednička, kterou jsem měl jako LP originál, me vždycky zněla velmi dobře a dynamicky, ikdyž jsem kdysi slyšel nebo četl že Peter s ní po zvukové stránce nebyl spokojen. Asi směřoval k pro něj typickému, až minimalistickému zvuku, bicích bez činelů atd, a na dvojce to ještě ve studiu nevychytal.

14.05.2011 nowhere_man
5 stars

Druhý album Petera Gabriela je opäť úžasné hudobné dielo, ktoré síce v mojich ušiach nedosahuje úroveň jednotky, ale stále dosahuje úroveň piatich hviezd. Emócie, to je to, čo Gabriel poskytuje vo veľkých dávkach vo svojej hudbe. On the air je parádna vypaľovačka na úvod, ktorú vystrieda zaujímavá D.I.Y. Mother of violence je práve príklad slušnej dávky emócií, ale ďalšia skladba A wonderful day in a one-way world je na emócie ešte štedrejšia. Ale vrcholom albumu je krehká, snová a nádherná White shadow. Toto je emócia umocnená na druhú. Prvá strana albumu je absolútne bez chyby. Druhá je vysoko kvalitná, ale najviac mi z nej rezonujú Exposure na spôsob King Crimson a energická Perspective. Zvyšok tvoria kvalitné, zväčša pomalejšie skladby. Takže Gabriel tvorí mimoriadne úžasnú hudbu i na svojom druhom počine.
reagovat

12.03.2008 redrocker
5 stars

Už dlouho jsem se tak nepotěšil z poslouchání hudby jako při náhodném puštění této desky v neděli odpoledne. Nebudu se sáhodlouze rozepisovat o jednotlivých skladbách, protože se můžete sami přesvědčit. White Shadow je jedná z písní, které Vás chytnou hned po prvním poslechu a navěky Vám nevtíravě vlezou pod kůži. Při poklepávání do rytmu zjistíte, že na mnoha místech alba se náhle obrátí rytmus tak, že to při letmém poslechu ani nevnímáte. Sestava muzikantů je opravu výkvět.
reagovat

16.07.2007 pepanovacek
3 stars

Album slibuje od samého začátku mnohem hodnotnější zážitek, než nepříliš povedený debut, řízná, rocková On The Air, velice povedená skladba se skvělou Levinovou baskytarou a Gabrielem v poloze, jakou u něj mám nejraději – úplně ho slyším třeba v Lillywhite Lilith.

I následující D.I.Y. je svižná rocková věc, navíc celá velice lichá :-)

Pokračujeme v trochu lyrické poloze – Mother Of Violence a zase trošku odvazu v A Wonderful Day In A One – Way World – moc pěkný refrén.

Jedním z vrcholů je White Shadow, určitě i díky base Tony Levina a kytarovým sólem, které silně připomíná King Crimson, což bude asi proto, že ho hraje Robert Fripp :-)

Indigo – laťka zůstává velice vysoko. A rocková podoba alba pokračuje i v další Animal Magic.

Monotónost Exposure mě trošku nudí, mou pozornost udržuje opět skvělý Tony Levin a vypjatý Gabrielův vokál.

Po nevýrazné Flotsam And Jetsam následuje opět rocková skladba, Perspektive, s pěkným saxofonovým sólem.

Závěr obstarává Home Sweet Home, pomalá balada, která mi trochu (ne poprvé na tomto albu) připomíná The Beatles. Pěkně se rozjíždí a graduje v poslední minutě.

No, z druhého sólového alba Petera Gabriela mám opravdu mnohem, mnohem lepší pocit, než z prvního. Obě jsem poznal již v době vydání, obě jsem si připomenul snad po dvaceti letech, co jsem je neslyšel. Určitě mi vyhovuje větší přímočarost, možná jednoduchost, syrovost a rocková poloha, album na mě působí i celistvěji, Gabriel jakoby se téměř našel. Při poslechu jsem si uvědomil, že to asi vůbec neměl jednoduché, opustit slavnou kapelu a vydat se na sólovou dráhu, možná jsem mu v hodnocení jedničky lehce ukřivdil, nicméně rozdíl mezi oběma alby je podle mě obrovský.

Pepa, 7.6. 2006

reagovat

15.11.2005 Gattolino
5 stars

Excelentní album! O krok dál od Genesis, skoro bych začal věřit v nový, erbovní a nezaměnitelný Peterův styl. Oproti jedničce je odvážnější, pestřejší, bizarnější, zvukově precizní, a neuvěřitelně zazpívané. Osobně mám toto album nejradši, obzvláště On the Air s typickým zalykajícím se hlasem s ulítávajícími "kohouty", kdy musel mít hlasivky snad až na jazyku. Jako by hlasově vyzrál do polohy, kterou už na dalších albech bohužel nepřekoná. Satirický song A Wonderful Day ... je další klenot alba, trochu evokující potrhlou atmosféru Counting of Time z Jehněte. Ale dost srovnávání s Genesis, tato deska se už neohlíží nostalgicky zpět jako minulá, místy skoro jakoby koketuje s jazzem. Na albu není slabé místo, úžasný strhující rockn´roll Perpective opět předvede nezdolnou energii, podobnou Modern Love z prvního alba. Zklidnělé polohy dávají prostor jeho emotivnímu zpěvu na pokraji šepotu, pod ním vře skrytý vulkán. Své jistě sehrála i spolupráce s Frippem, jehož nerealizovaného trojalba prý měla tato deska být součástí (!!!). Nerad, ale upřímně musím říci svůj subjektivní názor, že ač další Peterovu tvorbu mám také rád, pro mne má pravidelnou, skoro lineární sestupnou tendenci. Vím, že poslední dílo Up je mnohými opěvováno, ale mne si (zatím) nezískalo. Tu fontánu nespoutané hudební radosti a hravosti, která z "dvojky" tryská, tam bohužel nenacházím... Toto album je ještě v něčem neuvěřitelné, jedinečné a paradoxní: ač umí chytit a nadchnout na první poslech, nedá se téměř oposlouchat. Skoro bych si je na základě vlastní zkušenosti troufl doporučit jako vstupní bránu i pro potenciálního posluchače objevujícího zpětně celý svět Genesis.
reagovat

04.09.2005 EasyRocker
4 stars

Zpočátku mi právě tato deska připadala jako Gabrielovo slabší místo, ale dnes už vím, že s tímhle názorem jsem tedy šlápl pěkně vedle. Album je možná oproti dosti hitové jedničce o něco méně přístupné, ale zúčastnění muzikanti zaručují, že se bude jednat o zážitek pro labužníky. Nicméně album otvírá razantní odpichovka On the Air a v podobném duchu se nesou i Animal Magic a Perspective. Klidnější polohu alba reprezentuje třeba Mother of Violence s dominujícím klavírem a především zcela neuvěřitelná White Shadow - kdyby deska neobsahovala nic jiného než tuto skutečně progresivní a hluboce emocionální skladbu s bohatými klávesami, má své místo v mé sbírce zaručeno. Album je bezesporu nabito silnými písněmi a je zakončeno nostalgickou Home Sweet Home; škoda, že Gabriel na něj trošičku zapomíná a nezařazuje skladby z něj na koncerty - vloni v Praze tomu tak bohužel znovu bylo (taková On the Air by určitě fungovala skvěle). 4 a půl bodíku je tak akorát.
reagovat

26.10.2004 Titan
4 stars

Peterovo druhý bezejmenný album. Zajímavý je, že se prodralo na 13. místo hitparády jako předchozí i když bylo kritikama hodnocený jako horší než debutující jednička. Pro mě osobně je tohle album další parádní, temnější, složitější, akustičtější ale i tak celkově o malinko horší, dávám 4 hvězdičky, je to album na vysoký úrovni.
reagovat

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 5x
Gattolino, redrocker, nowhere_man, Brano, Petr59
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 5x
Titan, kaktus, Simon, horyna
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
pepanovacek, Balů, jirka 7200
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje GMMedia.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google



Ikonky

Rock Shock Hudba 2000