Echolyn - As the World

Echolyn - As the World - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1995

Tracklist:

01. All Ways The Same (0:36)
02. As The World (4:50)
03. Uncle (6:54)
04. How Long Have I Waited (4:43)
05. Best Regards (4:11)
06. The Cheese Stands Alone (4:48)

Letters:
07. Prose (1:45)
08. A Short Essay (4:34)
09. My Dear Wormwood (3:34)
10. Entry 11.19.93 (6:33)
11. One For The Show (4:31)
12. The Wiblet (0:47)
13. Audio Verite (4:19)
14. Settled Land (5:41)
15. A Habit Worth Forming (4:24)
16. Never The Same (7:54)


Obsazení:

Christopher Buzby - keyboards, backing vocals
Tom Hyatt - bass, midi pedals
Brett Kull - guitars, lead and backing vocals
Paul Ramsey - drums and percussion
Ray Weston - lead and backing vocals

Guests:
Orchestra Arranged and Conducted by Christopher Buzby
Connie Ellisor - strings section leader
Connie Ellisor - violin
Ted Madson - violin
Catherine Ulmstead - violin
Pamela Sixfin - violin
David Davison - violin
Cate Meyer - violin
Katherine Shenk - violin
Carol Ellisor - violin
Jim Grosjean, Alan Ulmstead - viola
Kris Wilkinson - viola
Bob Mason - cello
Sam Levineb - piccolo, flute, recorder

 
14.02.2020 horyna
5 stars

Když přemýšlím o vlivu a umělecké cestě amerických Echolyn, napadá mě podobná paralela s kapelou, která ve své době hrála obdobně složitou a maximálně technicky sofistikovanou muziku. Tou kapelou jsou Van der Graaf Generator. I oni podobně jako Echolyn prošli dvěma časovými útvary, mezi nimiž bylo období ticha provázené rozpadem či pozastavením činnosti, aby se poté vrátili na scénu a vydávali další, mírně odlišná, avšak pořád neuvěřitelně kvalitní díla. Ale tak, jak mám u V. d. G. G. ve větší oblibě periodu číslo jedna, tak mám paradoxně u Echolyn raději jejich druhou epochu. V ní se kapela zformovala a semkla k ucelenějším hudebním formám a malinko přestala vystavovat na odiv toliko svou technickou preciznost a dechberoucí muzikantské výkony. Hlavním krédem je větší propracovanost skladby jako celku a odstínění nálad a atmosféry pomocí sevřenějších aranžmá s několika skutečně originálními a výraznými nápady.

V progresivně hudebních kruzích, v místech, kde jsou Echolyn blahořečeni a kde je jejich kultovní postavení posouváno mezi věrozvěsty takřka do pozice třináctého apoštola, se jako nejvelkolepější dominium tyčí třetí nahrávka souboru, pojmenovaná As the World. Po svých pravzorech Gentle Giant sledují i Echolyn velká a komplexní skladatelská schémata, vyhrávají bitvy na polích s více navrstvenými vokály a "sužují" své posluchače bohatou melodickou invencí a výstavbou. Jednoduchost, líbivý kýč či vlezlá nabubřelost jsou kapele vzdálené jako nejvzdálenější sluneční soustava té naší.

Hudební estetika, ucelené proporce, ale i velká muzikálnost a očekávané intenzivní a precizní hudební výkony, nejen toto se ukrývá pod zástěrkou alba As the World. Je tu ale i druhá strana mince. Pro určitou skupinu posluchačstva je tento materiál - jak se lidově říká - nelehkým posluchačským oříškem a jeho dobré natrávení a vůbec prolouskání se košatou myšlenkovou strukturou takového díla během na dosti dlouhou trať.

Z tohoto uceleného konceptu cítím ono progresivní tikání nejmarkantněji u těchto, pro mě nejzajímavějších písní:
How Long Have I Waited - pro jedinečné kouzlo jejího okamžiku, vsazené mezi brilantně instrumentální hodokvas
The Cheese Stands Alone - rytmicky utkaný, stupňovitě tvarovaný progový urgán
My Dear Wormwood - muzikálně dobarvovaná, neskutečně složitá skladba
Dvojice po sobě jdoucích písní Entry 11.19.93 a One For The Show - mohou sloužit jako měřítka skutečně hodnotné estetické hudební krásy
Settled Land - něžná a překrásná věc, kterou museli snad kluci skládat při pohledu z okna na právě padající křehké sněhové vločky

Echolyn jsou i na svých dalších výtvorech hudebně velice sdílní a posluchačsky nároční. Za sebe mohu konstatovat, že mi k srdci stejně pevně přirostla alba Cowboy Poems Free, The End Is Beautiful nebo poslední skvost I Heard You Listening, což výmluvnost jejich řadového alba číslo tři samo sebou neumenšuje, ba naopak. Myšlenkově závažná textová náplň a jedinečně inteligentní hudební svébytnost tohoto celku staví jeho kvalitu na nezpochybnitelně vysokou úroveň.
reagovat

EasyRocker @ 14.02.2020 07:14:58
Jedno z vrcholových děl celého neoprogového žánru. Neuvěřitelné, jak i přes tu ohromnou složitost tady vyplavaly skvělé, snad až hitové melodie, jak to celé drží pohromadě i jako jeden obří celek. Souhlas, jejich první díla mě taky neoslovila tak dramaticky, ale tohle je zásah do černého.

dan @ 14.02.2020 07:32:04
Echolyn jsou zcela jednoznačně a nezpochybnitelně nejlepším zámořským progresivně rockovým souborem současnosti. V devadesátých letech používali podobné označení Dream Theater, ale to už dávno neplatí. Je ovšem zajímavé, že tomu pořád někdo věří. Posledních dvacet let patří prvenství právě Echolyn.

pinkman @ 14.02.2020 07:53:16
Hlavně tomu věří samotná kapela, pár nejvěrnějších příznivců a hrstka zakonzervovaných pisálku z periodik, kteří jim z nějakého důvodu musí donekonečna podkuřovat.

EasyRocker @ 14.02.2020 08:23:22
Tak oni si to promo, hlavně bohužel v zajetých periodikách, taky dobře hlídají. Takže do světa stále vniké suverééní dojem, že jsou NEJ. A ono to už tak dávno není. Dneska už u mě i většina Švédů, Poláků, Anglánů je dávno nad nimi.

EasyRocker @ 14.02.2020 08:23:30
Tak oni si to promo, hlavně bohužel v zajetých periodikách, taky dobře hlídají. Takže do světa stále vniké suverééní dojem, že jsou NEJ. A ono to už tak dávno není. Dneska už u mě i většina Švédů, Poláků, Anglánů je dávno nad nimi.

northman @ 14.02.2020 10:00:50
Všechny recenze na tuhle desku jsou v superlativech, tuhle aktuální nevyjímaje. Poslechl jsem si ukázky na youtube, není tam celé album, ale co jsem měl možnost slyšet, tak na mě působí, jako bych slyšel Genesis a jim podobné skupiny. Genesis se mi nikdy nelíbily a nelíbí se mi ani písničky, které jsem slyšel z této desky. Žádná originalita, pouze technická zdatnost hráčů, nic pro mě, hodnotit to nebudu, ani nechci, musel bych tomu dánmaximálně dva body a to bych možná pokazil celkové hodnocení. Díky za pěknou recenzi.

pinkman @ 14.02.2020 10:03:24
Problém je v tom, že 80% ostatních kapel má mizernou reklamu, takže o nich nemá nikdo ani páru. A taky netočí klipy, nevydávají singly a tak dál.

dan @ 14.02.2020 10:11:48
To northman. Ty v tom slyšíš Genesis? Tomu nemůžu uvěřit. Genesis by mě nenapadli ani ve snu. Nechápu v čem konkrétně. Echolyn jsou pravej opak Genesis, žádné rozvláčné pocukrované melodie, žádný výpravěčský podtón. Kdybys napsal King Crimson to bych ti ještě uvěřil.

northman @ 14.02.2020 10:19:34
dan: je to ten typ měkké symfonické muziky jako Genesis, Marillion, Yes...., žádnou jmenovanou kapelu neposlouchám ani nemám ve sbírce, na rozdíl od King Crimson. King Crimson by mě nikdy nenapadli srovnávat s tímto, mají tam taky trochu symfonie, ale taky free jazz a jsou mnohem ostřejší. Kdybys mi napsal, které skladby nebo desky od King Crimson máš na mysli, ale já nemám žádnou desku echolyn a kupovat ji nebudu.

dan @ 14.02.2020 10:27:35
Echolyn mají dost jazzových pasáží, sice ne free, ale zní tvrdě a ostře jako KC v období Thrak. Někdy jsou ještě složitější než KC a výrazově daleko bohatší. Asi máme každý diametrálně odlišný pohled na věc.

northman @ 14.02.2020 10:55:20
dane já mám King Crimson hodně rád, sleduji je prakticky od začátku, ale naposlouchané mám hodně to období z počátku sedmdesátých let. Barevné období mě moc nechytilo a Thrak jakbysmet, ale ve sbírce mám vše, měl bych si to poslechnout. U mě to není o složitosti a technice, ale spíš o originalitě. Nejsem hudebník a tak tu techniku neumím ocenit.

dan @ 14.02.2020 11:05:03
Ty máš ve sbírce i dvě poslední celkem industriální desky, ale nikdys je neslyšel?

northman @ 14.02.2020 11:18:53
dane myslíš Construkction of Light a Power To Belive, tak ty samozřejmě mám, nepsal jsem že jsem je neslyšel, ale nemám naposlouchané tak jak začátek.Tyhle poslední desky se mi líbí stejně jako Thrak a barevé desky, ale ne tak , jak ten začátek. Já mám všechny CD v japonských papersleeve a taky na vinylech.

dan @ 14.02.2020 11:28:17
co jsou japonských papersleeve? hoď sem odkaz ať vidím jak vypadají. Mezi námi ty dvě jmenované poslední hrůzy jsou strašlivé. Nenazýval bych to ani hudbou.

northman @ 14.02.2020 11:35:11
dane japonské papersleeve jsou většinou SHM CD v obalech, které jsou zmenšené obaly vinylů. LP i CD vydané v Japonsku většinou lépe hrajou. Industriál je něco jiného, já to mám spojené spíše s Psychic TV a Throbbing Gristle. Tady jsou jen nějaké industriální zvuky.

dan @ 14.02.2020 11:45:42
a co je teda SHM CD? Co to znamená?

jirka 7200 @ 14.02.2020 12:01:00
Japončíci vynalezli nové složení polykarbonátu, který by měl lépe a odolněji zachovat odrazivou vrstvu, ve které je záznam s daty.

Brano @ 14.02.2020 13:31:47
Starý dobrý Horyna je späť a to v najlepšej forme :-).Excelentná recenzia,prečítal som ju ozaj s chuťou a dal som si aj repete.Áno,nebudem tajiť,As The World je môj najobľúbenejší album od Echolyn-u,mám aj to novšie vydanie od Sony s bonusovým DVD...Do detailov prepracovaná muzika,vysoko sofistikovaná,bohato navrstvená hudobná torta s intelektuálnou textovou nadstavbou...skrátka skvost art/prog rocku!Vivat Echolyn!

northman @ 14.02.2020 13:48:16
dane jirka7200 ti odpověděl SHM(super high material). Třeba Jethro Tull Stand Up vyšlo jako otevírací a proti topě povstala fotografie kapely, stejně je paper sleeve. Celé to je v celofánovém pytlíku se samolepkou, vypadá to mnohem líp než v v plastové krabičce.

EasyRocker @ 14.02.2020 14:54:43
Taky jsem to strávil už podvakrát... krása a NEJ je na tom vždy to, že po takových písmenech zkrátka přirozeně přijde chuť hudební a CD putuje do mého přehrávače :-)

Mirek Kostlivý @ 14.02.2020 16:10:15
Též chválím pěknou recenzi, která mě přiměla si album pustit. Musím souhlasit z již vysloveným: "Slyším to, co už hrálo mnoho kapel v 70. letech". Vyzdvihl bych parádní vícehlasé vokály jak od Gentle Giant, ale to je asi tak všechno. A jak už bylo řečeno, kvalitní progresivní rock se v nultých a desátých letech přesunul na sever Evropy.

northman @ 15.02.2020 05:53:31
dane, kamarád mi poslal tuhle desku v mp3 a tak jsem měl možnost si ji poslechnout celou. Máš pravdu, hudba plyne poklidně jako Genesis, ale je jiná, vícehlasy připomínají spíše Gentle Giant. Nemění to nic na faktu, že echolyn nejsou až tak originální, nezapřou své vzory ze sedmdesátých let a mně se deska i po dvou posleších nelíbí.

dan @ 15.02.2020 06:45:11
northmane podsunuls mě pravý opak. S Genesis to nemá nic společného. Ale to nic nemění na faktu, že se jedná o hudbu vysoce originální. Mají svoje nápady, svoji melodiku a vyspělé klávesové motivy, které jinde neslyšíš.

northman @ 15.02.2020 07:02:22
až, jako opak bych to neslyšel. Symfonic, jako symfonic. Pro mě nezáživné, pustil jsem si radši Absolutely Free, to i po 53 letech neztratilo kouzlo.

Petr87 @ 15.02.2020 10:45:11
U mne třeba Zappa docela rychle vyčpěl, originalita neoriginalita, nechal jsem si ve sbírce možná jednu, dvě desky pro sváteční poslech... Holt, každý máme ty uši jinak nastavené.

northman @ 15.02.2020 11:20:08
Petr87, tak to já mám obráceně kapely jako Yes, Genesis, Marillion nemůžu poslouchat. Frank Zappa v mých očích roste a můžu ho poslouchat pořád dokola.

Petr_70 @ 15.02.2020 12:04:18
Souhlasím s northmanem. I když si rád poslechnu i Marillion a pod., v kompoziční a aranžérské vynalézavosti neměl Zappa konkurenci a jsem přesvědčen že ani dnes, 30 let po jeho smrti, za něj nemáme adekvátní náhradu..

dan @ 15.02.2020 15:42:26
Absolutely Free je strašná věc. Nevydržel jsem ani půl minuty od třech skladeb. Pak se nemůžem divit, že se neshodujem. U mě jde o totálně nemelodickou katastrofu, kterou bych pustil leda nejhoršímu nepříteli. Brrrrr Yes jsou drahokam, Zappa kus odlomenýho šutráku na odření. Pardon.

northman @ 15.02.2020 16:00:30
dane, jestli chceš poznat Franka Zappu, aby tě to chytlo, tak zkuš One Size Fits All, Zoot Allures nebo trochu do jazzu Waka Jawaka, Hot Rats, Sleep Dirt, muzikál Joe´s Garage. Jestli máš rád živáky tak Roxy & Elsewhere. On má taky symfonické záležitosti, ale to by bylo pro začátek dost husté. Freak Out je první část jako od Beatles.

Petr_70 @ 15.02.2020 19:16:25
Přesně tak northmane - dokonale jsi vystihl, kterými alby je třeba u Zappy začít, v opačném případě hrozí podobně dehonestující názory a komentáře, jako je ta danova…
Jen s tím přirovnáním k ranným Beatles bych si dovolil nesouhlasit. Tam je to brnkačka na tři základní akordy, ale Absolutely free je slušná "nálož" třeba jako v Invocation and Ritual Dance...

Ale to jsme se od Echolyn dostali úplně jinam, ostatní prominou...

Petr_70 @ 15.02.2020 19:19:29
teď jsem si všiml, že tvůj komentář o podobnosti s Beatles se týkal Freak Out, takže se omlouvám a beru svá slova zpět.. :)

EasyRocker @ 15.02.2020 21:47:28
Tak tvorba Franka Zappy je samozřejmě těžký oříšek, ale přiznám se, že i pro mě je příliš nemelodická, byť musím ocenit jeho záměr jít proti zajetým hudebním formulím. Mám doma jediné z jeho hojné diskografie - z jazzrockové epochy - The Grand Wazoo. A jo, ty jeho jazzrockové desky nějak i uposlouchám, ale jinak je to taky moc avantgardní. Jsem holt na ty melodie.

Blüml tohle hezky řeší v té své bichli o progresu (mám, komukoli můžu půjčit, ale pochybuju, že by ji tu někdo neznal). To byly ty dva směry avantgardy, Evropa se zaměřovala spíš na hudbu samou, chyběla ji ta veřejná angažovanost. No a protože Zappa, ale třeba i Kapitán Beefheart jsou přední zástupci nebo zakladatelé té americké avantgardy. Takže jejich prvním plánem byla určitá vzpoura, odpor, provokace proti zavedeným hodnotám a vyčítali Evropě právě tu "hudebnost" a malou politickou angažovanost na straně druhé. Ale těch směrů v té kontrakultuře tam bylo víc, docela zmatek a spíš filozofická a sociologická, než hudební diskuse.

Petr_70 @ 15.02.2020 22:14:05
Tak že by byl Zappa nehudební si nemyslím ani vzdáleně.
U Beefhearta na vybraných albech dejme tomu. Ale tohle hodnocení by spíše odpovídalo punkovým kapelám typu Sex Pistols ve druhé polovině sedmdesátých let...

EasyRocker @ 15.02.2020 22:19:40
To je právě to - já paradoxně znám od nich víc těch textových námětů, které se vždycky strefovaly vtipně do nějakého aktuálního problému. Hudbu znám méně, od Franka jen ta jazzrocková alba :)

northman @ 16.02.2020 05:35:36
EasyRocker, nezlob se na mě, tvrdit, že dílo Franka Zappy a Dona Van Vlieta je nehudební, to je stejné jako prohlašovat o díle abstraktních výtvarných umělců, že to nejsou sochy, nebo obrazy.

Nevím co tě rockera a metalistu vedlo k nákupu Grand Wazoo, kdyby sis koupil Over-nite Sensation, Apostrophe, One Size Fits All, Zoot Allures bych chápal, ale Grand Wazoo až tak ne. To, že některé jeho desky jsou ulítlé se mi právě líbí. U Beefhearta jsou všechny desky bluesové včetně tolik propírané Trout Mask Replica, zkuš si poslechnout Mirrorman, Safe As Milk a možná změníš trochu náhled.

EasyRocker @ 16.02.2020 08:50:58
Jako by tu stále kdosi, i po 15 letech činnosti fóra, těžko chápal, že primární výstup z hudby kupodivu není z uší, ale z cnetrální nervové soustavy. A je to prosté líbí/nelíbí. Argumentuje-li kdokoli sochami a obrazy, sám si odpověděl - tam je to totiž úplně to samé!

northman @ 16.02.2020 10:07:03
EasyRocker: pochopil jsem líbí se mi dané dílo = hudba, nelíbí se mi dané dílo = nehudba.

Do hlavy a mysli ti opravdu nevidím, proto když si kupoval nějakého reprezentanta tvorby Franka Zappy se ti Grand Wazoo líbilo a Over-nite Sensation ne.

O.K.

horyna @ 16.02.2020 15:25:35
Braňo chtěl jsem ti poděkovat za tvůj vzkaz. Hodně mě potěšil i rozesmál. A jinak si připiš dalšího pozitivního na Red Bazar. Prověřil jsem tvé odkazy a něco málo poslechl. Myslím, že tohle je přesně ten typ muziky, kzerou oba zbožňujeme. Poslední dvě desky vidím jako zářné adepty na přikoupení do sbírky.

Ještě jednou díky za milou reakci a výborný tip. (kde jsi to zase vyštrachal? :-)
Občas tu dáváš zajímavé odkazy, ne všechny testuji, ale někdy do toho jdu a často to pak vyjde. Už před léty jsem ti myslím psal, že díky tobě člověk peněžně chudne, ale hudebně-sběratelsko euforisticky bohatne. :-)

PaloM @ 16.02.2020 16:13:21
Neviem, či mi niečo uniklo, ale ako hľadám tak hľadám, žiadny Braňov odkaz, či tip tu nenachádzam.
As the world sa dlhšie predáva vo verzii CD+DVD s novým obalom a to mám. Pôvodná verzia už nie je bežne v ponuke.

Brano @ 16.02.2020 19:45:56
PaloM: Tipy na hudbu nájdeš v posluchovom vlákne.Jeden špeciálny môžem ponúknuť aj sem,z tejto hudby som fakt namäkko,toto na usadilo:

STUCKFISH-Calling(2018)

Something to Believe in >> odkaz

24.07.2017 EasyRocker
5 stars

Dlouho jsem tuhle zaoceánskou partu obcházel, přiznávám. Ale ohromující recenze téhle desky, zejména od Mayaka a alienshora mě nakonec přesvědčily, a před několika lety přistál působivý lebkový obal na mé polici. Echolyn se tu nadechli skutečně k památnému výkonu.

Kratičké houslové intro All Ways the Same nás zavede na cestu žánrových hodů... famózní 13hlavý orchestr řídí mr. Buzby osobně.

A přichází akustická spleť, nesoucí nádherné a křehké předivo titulní skladby. Vokální odkaz Gentle Giant či Yes je vypuštěn na plné obrátky - ano, je tu jejich elitní moderní odkaz. Tuny melodií a parádní Hyattova basa a Ramseyho dělostřelecké cvičení.

Skoro sedmiminutová Uncle je brilantní přehlídkou ďábelsky odsekávaných motivů a Buzbyho parta rozjíždí skutečně pekelnou přehlídku, přelévající se do fantaskní krajiny, tvořené přívaly akustik a piana. Tenhle příběh má drama, napětí, vztek, a na konci euforii...

How Long Have I Waited je drsným, rockovým pokračováním započaté cesty. Jak dlouho jsme všichni čekali, až nás Echolyn pohltí zátopou skvělých vokálů a křehkých střepů a strhující energie?

Možná odpoví další Best Regards. Brett Kull předvádí další z mnoha dílů svého fantaskního akustického vkladu pro album, tady navíc ukáže, že dokáže rozburácet i elektrický zvuk, až duní podlaha i strop. Buzbyho a Hyattovy klapky nejsou pozadu.

The Cheese Stands Alone uzavírá první půli v divém a drsném koktejlu, uvařeném v magickém hrnci z precizní rytmiky, drsných, ale i velebných vokálů, otisků strun a klapek. Pocta progovým mistrům.

Druhou, dopisní část, načíná dvouminutový úvod Prose, křehká klavírní poezie v bezprostředním podání Buzbyho.

Přesně v marillionovském či genesisovském duchu organické propojení s pohádkovou, akusticky nesenou minisuitou A Short Essay. Teatrální a dramatický, strhující běh, lámající všechny mety na cestě vzhůru.

My Dear Wormwood vybíhá z orchestrálního dramatu po křivolaké cestě, skvělou daň si tu vybrali Paul Ramsey za baterií a zvuková, divě malující show hlavního principála a Kullovo sólo. Práce tří hrdel opět míří k nebesům.

Entry 11.19.93 se ladí na orchestrálně klasickou vlnu a Echolyn jako by se tu organicky propojili vedle Buzbyho principů vážné hudby s dalšími personami - Stevem Hackettem či Anthonym Phillipsem, poutníky po podobných zákoutích. Ta melodie nese nádheru staletí.

One for the Show - tíživá a čarokrásná Kullova akustika. Tady se spojilo staré s novým, země s oblaky, jezera a říčky s divukrásnými horskými kaňony. Životodárný hlavně Westonův hlas patří k jeho nejskvělejším představením v této elitní jednotce. Zklidnit se musíme v The Wiblet, klavírním a klávesovém představení, propojené s precizním rytmickým duem.

Audio Verité rozvíjí motiv předchůdce v komorním orchestrálním duchu. Skvělá je opět spolupráce s rytmikou, hlavně Tom Hyatt se tu se čtyřmi dráty utrhl a rozrývá terén mocnými údery do strun.

V jemném duchu pokračuje Settled Land - akustika a Buzbyho piano, pomalu ale míříme do finále a harmonie hlasů, prolínající se s nezemskými vibracemi tónů, vytváří nostalgickou atmosféru deště, mlhy a slunce.

A Habit Worth Coming přináší uklidnění v podobě orchestrální minikompozice, se stejně krásným podílem Buzbyho kláves a tahů dechových nástrojů, Kullových hladících akustik a naléhavých vokálů. Tvoří se tlak, který se musí vypustit...

...v uhrančivém závěru Never the Same, památné věci, do které Buzby a spol. vložili své dokonalé hudební talenty. A je o co stát, není se už na co šetřit. Decentní dechy zpod pultu orchestru a klávesovými štětci v pozadí. Melodii chvátá podpořit svým božským hrdlem Ray Weston, samozřejmě za přičinění dvojice svých kolegů. Části motivu jsme už dnes slyšeli, růst a gradace, už spíše suity než písně, jsou dokonale provedeny, a ždímá se vydatně pot, ale i slzy. Nekonečná stezka k obzoru...


Zatímco Discipline mě z nějakých důvodů nezasáhli nakonec tak, jak jsem asi doufal, Echolyn se mě nakonec zmocnili plnou silou. Neměli cestu jednoduchou, ani krátkou, dlouho mě tam něco neuspokojovalo. Album mě dostalo až po mnoha posleších - neuvěřitelně se tu pojí melodie ve vokálech a maximální náročnost, meditace se strhující teatrálností, vše dokonale vygradováno do mocného finiše. Spása pro fanoušky Genesis, Gentle Giant, Frupp, King Crimson či Yes, pro připravené duše.





reagovat

horyna @ 25.07.2017 06:37:37
Jsem právě v pracovním procesu naposlouchávání a dává mi to celkem zabrat. Začátek nebyl nijak slavný, ale pomalu se to zpravuje😀 Tohle album spolyká hodně času.

Antony @ 25.07.2017 08:10:28
As The World patří mezi nejpamátnější nahrávky, jaké kdy na poli rockové hudby vznikly. Můžu je poslouchat pořád dokola, vždy něčím překvapí, je to neobyčejně rozmanitá muzika. Oposlouchání nehrozí. Tohle album už ECHOLYN nepřekonali, ale vysokou úroveň zachovali na všech svých produktech i v budoucnu.

EasyRocker @ 25.07.2017 10:59:11
Ano, je pravda, že tenhle poklad vyžaduje čas, než je ho možno pořádně vyloupit :-) Koupil jsem desku v r. 2013 a trvalo to dlouho, předlouho, ale stojí to za to.

Brano @ 25.07.2017 11:55:02
Tento album mám veľmi rád,aj keď mi trvalo veľa času kým som doňho prenikol.Je to to najlepšie od Echolyn!EasyRocker,napísal si skvelú recenziu!

EasyRocker @ 25.07.2017 12:20:17
Brano: díky moc, cením si toho! Byl potřeba další soustředěný poslech, byl jsem pomalu jak za plentou :-)

Mayak @ 25.07.2017 16:46:50
Jiří (Easy), ďakujem aj ja za túto výbornú recenziu.
A pripájam sa k príspevku Antony-ho bezo zbytku.
Osobne som nemal v minulosti problém s týmto albumom, už pri prvom posluchu som intuitívne vycítil, že sa jedná nielen vo svete progresívneho rocku o niečo veľmi výnimočné. Do súčasnosti som ho počul iste viac, ako sto krát a termín "prežrať sa ním" neprichádza vôbec do úvahy ani v žiadnom časovom horizonte v budúcnosti.
Ako tip na hudbu, kde silne cítiť (môj názor) vplyv a skladateľské a aranžérske myslenie Christophera Buzby-ho odporúčam nielen Tebe vypočuť si aktuálny album avat/progových Bubblemath s názvom "Edit Peptide" (ale toto je beh na ešte dlhšiu trať) ...
>> odkaz

EasyRocker @ 25.07.2017 19:05:23
Mayak: díky za pochvalu a za tip na dosud neznámé album. Ale vím, že Christopher je opravdu plodný autor, tímhle mi trochu připomíná Květinové krále, Neala Morseho nebo Stevena Wilsona... :-)

catcher @ 25.07.2017 20:28:35
Skvělý tip, Miro!
Echolyn je v tom sice dost slyšet, kytara a frázování jsou od nich nepřeslechnutelně vypůjčené, ale epigonství tohoto druhu beru, a v tomto případě všemi deseti. Parádní muzika.

PaloM @ 10.08.2017 05:52:18
Prvý raz to počúvam. Je to perla, zlatý štandard prog rocku, etalón kvality.
Echolyn poznám, ale nemám dôkladne napočúvný.
Z tohoto albumu mám tak skvelé pocity ako pri počúvaní najlepších kúskov Yes.
Čítal som, že niekto potreboval či potrebuje viacero posluchov. Rozumiem tomu, ale taký pocit nemám.
Jedine tak, že sa mi to asi neopočúva.
Veľka škoda, že album už nie je v predaji. Významný zberateľský exemplár.
No, flac formát je stále rozptýlený v p2p sieťach.

jirka 7200 @ 10.08.2017 11:43:41
Easyrocker - díky za recenzi. Takovému velebení ostatními zde přítomnými posluchači jsem nemohl odolat a nahrávku si musel poslechnout. Ačkoliv v jiných případech zde "vyhajpovaných" nahrávek jsem toto nadšení nesdílel,u Echolyn činím vyjímku a připojuji se k obdivnému podupování nohou. Takto barevnou desku jsem dlouho neslyšel.
O kapele jsem nikdy neslyšel, budu to muset asi napravit.

EasyRocker @ 10.08.2017 18:24:28
To je skvělé, že jste se na album naladili, i když Echolyn jinak třeba neznáte - já to měl podobně ;-)

25.06.2013 alienshore
5 stars

Po dvoch skvelých štúdiových albumoch prichádza Echolyn v roku 1995 s dielom As The World. Ich vplyv v prvej polovici 90-tých rokoch je veľmi silný a hlasno sa o nich vyjadrujú fanúšikovia a aj odborníci ako o najväčšej nádeji progresívneho rocku. Niet sa čomu diviť, ich osobitá skladateľská pečať a excelentná melodika vo forme viachlasých vokálov nenecháva zanietených prívržencov tejto hudby ani na okamih chladnými. Na tomto albume dosiahli Echolyn všetko čo mohli a stvorili čosi čo sa už dá nazvať klasika progresívneho rocku. Obsahuje hromadu rytmických zmien a prechodov s absolútne špičkovými melódiami. Je to však ďaleko za horami za dolami od štandardného modelu skladania jednoduchej pesničky a v tomto vzdáva hold práve kapelám ako Gentle Giant alebo Yes, ktoré sa snažili o to isté. Nejdú už po ich široko vychodenej trase, ale našli si svoju vlastnú cestičku ktorá ich vyčlenila z pomedzi mnohých kapiel tej doby. Aj v hudbe platí pravidlo, veľa povolaných a málo vyvolených a Echolyn to spĺňa do bodky. Pätica mimoriadne talentovaných hudobníkov našla na As The World to, čo niektorí nenájdu vôbec. Je to o tom ako prezentovať seba samého a svoju vlastnú hudbu, ktorá dokáže chytiť za srdce skoro každého správne naladeného prog-rockového poslucháča. Pod povrchom istej náročnosti kvitne v hudbe Echolyn neskutočná krása.

As The World má aj svoju tienistú stránku. Kapelu vzala pod svoje krídla mamutia vydavateľská firma Sony a v roku 1994 nahrávajú pre nich tento album. Sony sa zaviazalo, že nebude zasahovať do ich umeleckého napredovania. S väčším obnosom peňazí sa otvárajú možnosti, ktoré by za normálnych okolností Echolyn nikdy nemohli dosiahnuť. Práve produkcia je očividne na prvotriednej úrovni a to je aj jediné pozitívum tohto spojenia. Po vyjdení As The World už Sony nejaví o skupinu Echolyn záujem a samotný album nemá žiadnu vydavateľskú podporu. Napriek tomu je dielo prijímané s nadšením progresívneho publika. Svet peňazí a biznisu je nekompromisný a toto fiasko sa aj podpíše pod ich ďalšiu existenciu. Frustrácia vyústila do rozpadu a Echolyn sa vracia v plnej sile až v roku 2000.

Dôležitým prvkom celej dosky je časté využívanie orchestrálnych aranžmánov. Nie však na celej ploche a je tu dostatok čisto prog-rockových skladieb. Gitarista Brett Kull je skvelý v melodických postupoch a rôznych zaujímavých vyhrávkach ako napr. v kompozíciách As The World a Uncle. Skvelým sekundantom je aj klávesák Christopher Buzby, ktorý využíva širokú škálu hráčskych techník a zvukov. Je cítiť, že je to vyštudovaný muzikant a jeho vklad do takejto hudby je priam neoceniteľný. Viachlasé vokálne linky sa nádherne rozliehajú v How Long Have I Waited alebo Best Regards. Spevák Ray Weston vierohodne prenáša emócie, niekedy je rázne teatrálny a inokedy melodicko-precízny. Kapitola sama o sebe je aj rytmická sekcia Ramsey-Hyatt, ktorá mení rytmy a tempá s technickou brilantnosťou a zároveň ľahkosťou. V kapele nie je slabý článok a tak sa Echolyn môže hrať s aranžmánmi donekonečna, pretože má disciplinovaných a vyspelých hráčov. Album je rozdelený do dvoch úsekov a pri siedmej skladbe začína dlhometrážna záležitosť nazvaná jednoducho Letters. Práve s ňou začína používanie orchestrálnych plôch, ktoré s progresívne ladenými nápadmi tvoria ambicióznu suitu. Výrazovo náročnejšia muzika ponúka viacero zákutí, do ktorých sa môže poslucháč opätovne vracať a nachádzať v nich skutočne silné motívy a emócie. Snivé melódie sa striedajú s inštrumentálnymi erupciami, ktoré stvárňujú ich umelecké nadanie. Slová sú niekedy zbytočné a stokrát omieľané frázy nedokážu preniesť hudbu akú produkuje Echolyn.

Ak by sa tvoril niekedy naozaj seriózny rebríček najlepších albumov deviatej dekády, tak album As The World by rozhodne nemal chýbať v najlepšej Top 20. Od začiatku až do samotného konca plynie všetko s nadhľadom a Echolyn vás prevedie svojim vlastným svetom, do ktorého sa budete pravdepodobne vracať aj častejšie. Táto nahrávka zaháňa hlad po kvalitnej hudbe a dokážem pri nej dokonale uvoľniť svoju myseľ. Niektoré albumy všeobecne vnímanej hudby silne presahujú päť hviezdičkový rozmer a As The World je podľa mňa jeden z nich.
reagovat

Mayak @ 25.06.2013 21:32:34
Slavo napísal práve veľmi trefnú recenziu na album, ktorý považujem za jeden z TOP 20 všetkých čias ... v art/prog rocku a vlastne rocku všeobecne, keďže rôzne formy toho, čomu sa hovorí rock progresívny som sám v sebe povýšil nad akýkoľvek rock mainstreamového typu...
Nick Mayak používam od prvopočiatku svojej účasti v akomkoľvek internetovom kontakte (samozrejme odvodenina z vysokoškolskej prezývky Maják, tak ma poznalo onehdy na prelome 70. a 80. rokov na internáte na Horskom Parku 3 tisícové osadenstvo najmä študentov VŠ ekonomickej, ktorí tu malo svoje hniezdo ... A s nickom Mayak úzko súvisí grafický avatar ...a to je v mojom prípade práve logo/obrázok albumu ... "As the World" ...a tak to už aj zostane ... to je môj postoj k hodnote tejto placky ...
Album na úrovni Close To The Edge, Wish You Were Here, Selling England By The Pound, In The Court Of The Crimson King, In A Glass House, Trilogy, Thick As a Brick 2112 , Hybris ...
Album, kde Echolyn prekonali svoje hlavné ideové vzory - Gentle Giant.
Album, kde skutočne 5 hviezdičková škála je problematická ... nech si oponuje kto chce... stejne by to bolo iba hádzanie hrachu na stenu ... nemá vôbec šancu :-)))

alienshore @ 25.06.2013 21:42:46
dík Miro, viem že je to pre teba dôležitý album a v podstate si ho rovnako cením aj ja ... vieš čo je zaujímavé ? vidieť tvoju recenziu z roku 2004 a potom tú moju, kde je tvoje reakcia z roku 2013 :-) .... to je takmer neuveriteľné, je to 9 ročný rozdiel :-)

Mayak @ 25.06.2013 22:05:46
>> odkaz

echolyn - Live at ProgDay '95

... toto má pre mňa väčšiu hodnotu, ako ľubovoľný koncert trebárs Rolling Stones, U2, AC/DC, alebo akéhokoľvek mainstream rockového telesa pred trebárs 100 tisícovým publikom. Nechcem sa nikoho ani v najmenšom dotknúť ...ale táto Hudba má skutočné GULE, kreativitu, invenciu a dokáže udržať počas celého koncertu v strehu, vzrušení a istom napätí ... pri vyššie uvedených, a mnohých ďalších by som si aj bez pocitu hanby ...zazíval ...

zdenek2512 @ 25.06.2013 22:16:44
Ahoj Miro a Slavo vsiml jsem si tech dvou recenzina album kapely, kterou opet neznam. Podle popisu to bude urcite zajimave a kvaltni album. Slavo tradicne moc hezka a obsazna recenze a Miro i kdyz kratsi, ale vystizna. Myslim, ze nejdulezitejsi je upozornit na neco zajimaveho a to se vam povedlo obema. :-).

Mayak @ 25.06.2013 22:22:16
Zdenku počúvaj a podľa možnosti takmer celú diskografiu ECHOLYN ... perla kapela a "Suffocating the Bloom", "As the World "a "Mei" sú skutočne vrcholné diela artrocku a progrocku všeobecne a už navždy ...

zdenek2512 @ 25.06.2013 22:38:14
Miro diky za upozorneni. :-). Neco z toho si urcite sezenu.

honanek @ 26.06.2013 07:52:18
Děkuji vám oběma za tip,je to opravdu nádherná hudba!

24.07.2004 Mayak
5 stars

Echolyn sú celkom nepochybne jeden z najväčších prínosov americkej progrockovej scény a CD "As the World" je podľa mňa ich vrcholným dielom. Originálna a nápaditá gitarová hra (Brett Kull), mierne jazzové klávesy a skvelá aranžérska činnosť (Chris Buzby), viacnásobne vrstvenné vokály (Ray Weston za výdatnej pomoci B.Kulla a Ch.Buzbyho) - jasný vplyv Gentle Giant, pestrosť jednotlivých kompozícií, celá plejáda hosťujúcich hráčov a hráčiek na sláčikové nástroje, to sú atribúty parádnej ukážky, čo je to skutočná progresivita v prgresívnom rocku...
Plný počet bodov je v tomto prípade úplne na mieste!
reagovat

Mayak @ 25.06.2013 21:47:19
:-)) to bol prvý ...testovací kontakt s týmto serverom...aj keď som už vtedy písal oficiálne do Classic Rocku a neskôr do štvrťročníku HUDBA ...skoro sa za taký krátky príspevok červenám :-)

alienshore @ 25.06.2013 21:53:46
to je úplne v pohode :-), aj krátky príspevok dokáže byť obsažný pokiaľ je písaný so správnym zámerom :-) ...

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 7x
Mayak, alienshore, kaktus, Brano, EasyRocker, PaloM, horyna
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
Petr59
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Video

» Progboard TV

Diskografie Echolyn


copyright Progboard | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje GMMedia.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google



Ikonky

Rock Shock Hudba 2000