Profil uživatele Propan-2-ole


Pro prohlížení profilu uživatele musíte být přihlášeni/zaregistrováni.

Recenze:

Ozric Tentacles - Curious Corn
2015-11-12

Ozric Tentacles / Curious Corn

4 stars

Hudební směřování britské undergroundové legendy Ozric Tentacles se velmi těžko popisuje slovy. Něco takového se prostě musí slyšet. Skupina dosti svérázným a osobitým způsobem vytváří něco na pomezí psychedelic/space rocku, elektronické hudby a ambientu. To navíc ještě sem tam okoření různými exotickými motivy a je z toho velmi zajímavá hudební směs, která překvapivě funguje velmi dobře.

Album Curios Corn jako takové patří dle mého názoru mezi vůbec nejlepší počiny Ozric Tentacles vůbec. Úvodní skladba Spyroid je postavena na zajímavém elektronickém motivu, který se line celou jeho délkou a postupně "graduje" ve velmi atmosférický kus. Jako otvírák alba opravdu povedené. Následující Oolite Groove dominují zejména atmosférické kytarové sóla. Je to pravdu překrásná skladba, která posluchače unáší někam do snových nálad.

Afroclonk je nejzajímavější skladba na celém albu. Line se v exotickém tanečním rytmu, připomínajícím africkou hudbu. To vše se skvěle doplňuje s elektronickými prvky v pozadí. Řekl bych, že se jedná o jednu z nejpovedenějších a nejprogresivnějších skladeb této skupiny vůbec. Společně s následující desetiminutovou titulní skladbou se jedná o vrchol tohoto alba. Na ploše necelých jedenácti minut se mísí vše, čím jsou Ozric Tentacles proslulí. Elektronický základ dává prostor psychedelickým kytarovým sólům. Do toho místy zazní flétna a dodá skladbě exotický motiv.

Zbývající část alba už je lehce ve stínu předešlých dvou kompozic. Oddentity je celkem klasická skladba této skupiny v lehce pomalejším tempu. Papyrus opět zvedá laťku o něco výš silnou arabskou melodií, kolem které proplétají kytarové improvizace. Závěr alba v podobě skladby Meander je potom silně elektronický. V kontextu alba se pak jedná o méně výraznou skladbu.

Jak jsem již v úvodu zmínil, Curious Corn považuji za jeden z nejlepších počinů, které tato skupina ve své bohaté diskografii nabízí. Přesto se zdráhám udělit mu plných 5 hvězdiček, neboť alba Erpland, Jurassic Shift a Strangeitude považuji za ještě o kousíček lepší. Proto tedy udělím 4,5 a zaokrouhlím to na 4.

» ostatní recenze alba Ozric Tentacles - Curious Corn
» popis a diskografie skupiny Ozric Tentacles


Califfi, I - Fiore Di Metallo
2015-04-06

Califfi, I / Fiore Di Metallo

4 stars

I Califfi je poněkud nenápadná italská skupina, která byla aktivní jen krátkou dobu na přelomu 60. a 70. let a vydala pouze jedno album s vlastním materiálem. Nicméně nutno dodat, že to se jim moc povedlo.

Stylově se album pohybuje někde na hranicích progu, hard rocku a hodně melodického popu. Už od úvodní písně "Nel Mio Pasato" nelze přeslechnout největší silná stránka celého alba a to jsou klávesy. V každé písni je minimálně jeden zajímavý klávesový motiv a to celou desku povznáší na úplně novou úroveň. I písně, které trochu až moc sklouzávají na první poslech do jednoduchého melodického popu vždy obsahují nějaký neoposlouchatelný klávesový motiv.

Vyzdvihnul bych zejména baladu "Alleluia Gente," která se přesně do té skupiny řadí, ty klávesy v mezihře, to je prostě něco neuvěřitelného. Mezi další popovější kousky patří třeba "Felicità, Sorriso E Pianto," rovněž s úžasnými klávěsami, které jí povznášejí na úplně nový rozměr.

Mezi hardrockovější kousky se pak řadí třeba titulní "Fiore Finto, Fiore Di Metallo," či "A Piedi Scalzi," které svou vitálnější povahou desku trochu popohánějí dopředu. Vůbec, střídání rychlejších a pomalejších skladeb zde funguje velmi dobře a album nenudí. Možná ale rychlejší rockové kusy v druhé polovině alba jsou trochu jeho slabinou, protože vedle krásných instrumentálních motivů v pomalejších skladbách trochu zaostávají.

Mezi největší vrcholy alba krom již zmíněné "Alleluia Gente" dle mého názoru patří instrumentálka "Various," kde opět dominují zejména klávesy a celá kapela tu hraje prostě jako o život, vážně nádherné. Skvělá je i píseň "Madre, Domani..." s akustickým úvodem a rovněž krásným klávesovým motivem. Celou desku pak uzavírá další instrumentálka, atmosférická "Campane," s trochu zlověstným motivem.

Album se mi velice líbí a je docela těžké pro mě udělit konečné hodnocení, protože i přestože na něm není mnoho slabých míst a opravdu krásně se poslouchá, na 5 hvězd to asi není. V rámci italského progu totiž rozhodně vyšly i zajímavější alba, udělím tedy 4 hvězdy.

Každopádně, I Califfi, ač toho moc nenahráli si rozhodně zaslouží zůstat nezapomenuti.

» ostatní recenze alba Califfi, I - Fiore Di Metallo
» popis a diskografie skupiny Califfi, I


Klaatu - 3:47 EST
2014-12-29

Klaatu / 3:47 EST

3 stars

Když v roce 1976 vydali Klaatu svou prvotinu 3:47 EST, mluvilo se o nich zejména v souvislosti s tím, že se údajně mělo jednat o "tajné" album Beatles vzniklé pod jiným preudonymem. Tyto konspirační teorie kapele pomohly zvýšit popularitu alba, nicméně jim později tato skutečnost spíš uškodila.

Nicméně Klaatu svou velkou inspirací Liverpoolskou čtveřicí jen těžko mohou zakrýt. Ačkoliv album nezní úplně jako Beatles, v některých momentech se jim velmi přibližují. Nicméně, k samotnému obsahu alba:

3:47 EST začíná skladbou "Calling Occupants of Interplanetary Craft," která má podle mě naprosto úžasnou myšlenku. Pakliže na jedné straně je kapela inspirovaná Beatles, na straně druhé je neméně inspirovaná také scifi a mě se prostě neskutečně líbí ta myšlenka, kdy kapela promlouvá k inteligentním mimozemšťanům, kteří dávají odpověď prostřednictvím zkresleného vokálu. Ostatně deska celá je plná různých zkreslených zvuků a zvukových efektů, které v některých místech působí až mrazení v zádech, třeba vokál v poslední skladbě "My Little Neutrino..."

Vrcholem alba je podle mě "Subrosa Subway," skladba pojednávající o stavbě New Yorského metra, ve které se navíc kapela nejvíc přibližuje svému vzoru - Beatles. Skladbu uzavírá úžasný zvuk projíždějícího vlaku. Ani v dalších skladbách Klaatu rozhodně nejní nudně. Zajímavými kusy jsou rozhodně "California Jam," "Anus of Uranus," "True Life Hero..."

Vlastně celý prostředek alba ubíhá neuvěřitelně svižně a člověk se ani pořádně nerozkouká a blíží se pomalu k závěru. "Doctor Marvelo" je ještě skladba podobná předchozím, jen v pomalejším tempu. Až v "Sir Bodsworth Rugglesby III" si kapela naplno začne pohrávat s efekty a výsledný efekt zní až trochu úsměvně, ale pořád v dobrém slova smyslu. Zkreslený hlas, k tomu zkreslené sbory a různé další zvuky tomu všemu dávají až "dětsky" veselou atmosféru.

Uzavírající "Little Neutrino" s již zmíněným mrazivým vokálem je pak krásnou tečkou za tím vším. Nicméně jak jsem již psal, že prostřední část alba neskutečně odsýpá, tak v úvodu a závěru mi trochu přijde, že se trochu vleče... Nutno ještě zmínit, že celé album je protkáno symfonickými aranžemi, které možná už trochu dávají předzvěst toho co Klaatu chystali následujícího roku, s dle mého názoru vrcholem jejich tvorby, albem Hope.

S hodnocením jsem trochu rozpačitý. Ač se jedná o hodně zajímavý počin tak přeci jen nevím jestli si zasluhuje dostat nějak vysoké hodnocení. Přeci jen, hudba Klaatu je dost zvláštví a člověk potřebuje mít opravdu tu správnou náladu aby si je vychutnal. Navíc se nejedná o počin bůh ví jak progresivní. Dobře se to poslouchá, je to zajímavé, zejména díky zvukovým efektům, ale asi tomu pořád něco chybí...

» ostatní recenze alba Klaatu - 3:47 EST
» popis a diskografie skupiny Klaatu


Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Facebook

Reklama


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje GMMedia.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000