Profil uživatele Tanmut


Pro prohlížení profilu uživatele musíte být přihlášeni/zaregistrováni.

Recenze:

Iron Maiden - Piece of Mind
2009-06-10

Iron Maiden / Piece of Mind

5 stars

Veskrze prosté - moje nejoblíbenější album od Maiden.
Už od prvních taktů postřehneme jasně, že bubnování čerstvě přibyvšiho Nicka je jaksi "nerovné" a velice osobité, což v budoucnu kapele jen prospěje.
Vedle velepovedených metalových vypalovaček (Flight Of Icarus, The Trooper, Where Eagles Dare) stojí méně povedené, přesto výborné, kvapíky (Die With Your Boots On - za pozornost stojí cover verze finské speedové, jinak spíše bezvýznamné, kapely Sonata Arctica -, Sun And Steel) a jedna... hmm, přeexponovaná: Quest For Fire; zde rve Dickinson uši.
Takto nadprůměrné album zvedají do pro mne oblačných výšin skladby, kde kapela prohloubila atmosféru a dala vystoupit své epičnosti (bez všech negativních konotací, které tomuto slovu ve spojení s heavy metalem přiřadili Manowar).
Dickinsonovi jeho Revelations sedí přímo na tělo a pěvecky naprosto exceluje.
Still Life se svým krásně hrůzným příběhem mě vždy pohltí.
A pak samozřejmě Duna. To Tame A Land. Ne nadarmo o ní sám Harris prohlásil, že je to nejlepší skladba, co kdy napsal. Hypnotický úvod, bicí evokující vzduchem vířený písek, procítěné deklamace Dickinsona, které dokonale vygradují v poslední strofě, několikaminutová instrumentální dohra; to vše pod jhem všudypřítomné basy. Dokonalé.

Resumé: První odstavec.

» ostatní recenze alba Iron Maiden - Piece of Mind
» popis a diskografie skupiny Iron Maiden


Meat Loaf - Bat out of Hell II: Back into Hell
2009-06-06

Meat Loaf / Bat out of Hell II: Back into Hell

4 stars

Nehorázně kýčovité, nehorázně patetické, nehorázně nabubřelé, nehorázně neprogresivní. Nehorázně skvělé.
Od první (u níž díky mediální politice bývá posluchačstvo ošizeno o skvělý přednes Lorraine Crosby, a dobře jim tak) do poslední skladby jízda plná melodií, kterých se člověk nezbaví; popových písniček (v rockovém podání), našponovaných teatrálním maximalistou Jimem Steinmanem do olbřímých délek; sytého a příjemného Meat Loafova vokálu a pohodové atmosféry.
Nad takovým albem se nepřemýšlí, nad takovým albem se notuje.

» ostatní recenze alba Meat Loaf - Bat out of Hell II: Back into Hell
» popis a diskografie skupiny Meat Loaf


Within Temptation - The Silent Force
2009-06-06

Within Temptation / The Silent Force

3 stars

Within Temptation nahráli Mother Earth II. Toliko k objektivním faktům. Protože v tomto případě je mi to úplně jedno.
Taky vám vadí intra pojmenovaná Intro?
See Who I Am je taková obyčejná, že v hlavě utkví, chytí, ale pustí. To Jillian (...) se drží podstatně pevněji, ačkoli ze zjevných příčin evokuje německé synthpopové šampónky Modern Talking.
Stand My Ground je o něco povedenější alternativa Caged s nádherně vyprseným klipem. It's The Fear je o něco nepovedenější alternativa Dark Wings. A Angels se taky krásně nese.
Zbytek? Zbytek je pro mě prostě zbytek alba. Skladby, které si rád poslechnu, ale nikterak se nad nimi nepozastavím; nezasáhly tu správnou strunu.

To album se dobře, místy výborně, poslouchá, ale oproti svému předchůdci je nápadité jako název intra.

» ostatní recenze alba Within Temptation - The Silent Force
» popis a diskografie skupiny Within Temptation


Iron Maiden - The Number of the Beast
2009-06-06

Iron Maiden / The Number of the Beast

4 stars

Začneme tím nejlepším. Children Of The Damned a Hallowed Be Thy Name patří mezi nejlepší skladby, co kdy Harris napsal a Dickinson nazpíval.
Pokračujme tím nejhorším. Že Total Eclipse se na původní verzi nenacházela, byla jednoznačně pozitivní věc - poprvé jsem ani nechtěl věřit, že takovou, ne moc povedenou rockárnu americké střihu sešila krejčovská panna. Gangland je dobrá skladba na špatném albu, mezi špatnými skladbami - dramaturgický kopanec; Run To The Hills je zase tak nehorázně přeceňovaná, že ačkoli nepostrádá kvalit, příčí se mi ji hodnotit v rámci alba kladně.
Tři ostatní skladby jsou vesměs nadprůměrné až výborné metalové klasiky; Akátová 22 stojí bokem, jako výborná, byť slepá, ulička vývoje kapely.

» ostatní recenze alba Iron Maiden - The Number of the Beast
» popis a diskografie skupiny Iron Maiden


Iron Maiden - Killers
2009-06-06

Iron Maiden / Killers

3 stars

Nevím, proč mi tato deska přijde jako kolekce písní, než album, ačkoli oplývá tematickým duchem.
Po výtečném intru Di'Anno začne halekat Wrathchild a zavane mírně a naposledy punkový odér.
Murders In The Rue Morgue pohýčká úvodem a potěší skvělým tahem. Dál, nerad bych to zval vatou, se seskupily skladby krapet nevýrazné, snad nedotažené, uspěchané. Zlomí se to až u titulní klasiky Killers, která z další heavy metalovou parádou Purgatory, rámuje, co do kouzla křehkosti se Strange World srovnatelnou krásu Prodigal Son. Zvláštně sentimentální kousek.
A tak dále, a tak dále...

» ostatní recenze alba Iron Maiden - Killers
» popis a diskografie skupiny Iron Maiden


Iron Maiden - Iron Maiden
2009-06-06

Iron Maiden / Iron Maiden

5 stars

Když jsem to album jako předpubertální posluchač Black Sabbath slyšel poprvé, zarazil mě ten zvuk, ten zvuk, který mi s rokem 1980 vůbec nepasoval (v relaci se zvukem BS v letech sedmdesátých); tehdy jsem si říkal: "To jsou nějací metaloví Beatles."
Nějaká ta léta uplynula a dost věcí se vyjasnilo.
Za prvé: The Beatles.
Dále: Nikdy nebudu mít rád studiovou verzi Running Free (živě je to skvělá hitovka, protože punk), protože punk nemusím. Další punkovka Sanctuary mi sedí.
Všechny skladby zde, pod kterými je podepsán samotný Harris, jsou úžasné metalové perly.
Remember Tomorrow a Strange World jsou nádherné balady.
Bruce Dickinson nikdy nezazpívá Remember Tomorrow tak dobře jako Di'Anno.
Vždycky si tenhle skvostný debut rád pustím... a přeskočím Running Free.

» ostatní recenze alba Iron Maiden - Iron Maiden
» popis a diskografie skupiny Iron Maiden


Accept - Balls To The Wall
2009-06-06

Accept / Balls To The Wall

5 stars

Předchozím albem vybouřeni, zde vybrousili Accept své pojetí heavy metalu do briliantu [Briliantový brus má kulatý obrys a skládá se z koruny (32 faset + tabulka) a pavilonu (24 faset + možná kaleta].
Po naprosto fantastické, perfektně vygradované titulní hymně si Accept neodpustili další halekačku. Byť propracovanější a citelně muzikálnější než Son Of A Bitch je pro mě London Leatherboys jedinou slabinkou alba. Jako pocta britským metalovým spolkům, budiž.
Udo jako správný pracant zapracoval i na svém vokále a dokázal do každé skladby vtisknout celou řádku emocí, aniž by to působilo křečovitě, a to je jeden z důvodů, proč mám ty střednětempé, vypjaté skladby tak rád.
Až melodická a energická šleha Losers And Winners nakopne kapelu do vyšších otáček a oddělí Guardian Of The Night od svých soutempovců. Na závěr už jen příjemné pohlazení zimních snů.

(5-ti hvězdičkami hodnoťte, prosím, opravdu jen výjimečná alba) a tohle je výjimečné heavy metalové album.

» ostatní recenze alba Accept - Balls To The Wall
» popis a diskografie skupiny Accept


Accept - Restless And Wild
2009-06-06

Accept / Restless And Wild

4 stars

Neklidně a divoce zde Accept definitivně definovali... svůj styl.
Vtípek na začátku výborné metalové rubanice Fast As A Shark se později stal oblíbeným leitmotivem jiných jmen německé metalové historie (za všechny Helloween a jejich Starlight).
Dál se do kovových plátů buší tvrdými kameny a vylupují se z toho další chytlavé kousky - titulní skladbou počínaje, Don't Go Stealin' My Soul Away konče.
Princess Of The Dawn. Pokud by po Accept měla zůstat jediná skladba, pak tato. To je ten oheň z obálky, který hřeje a hypnotizuje.
Pokud by po Accept mělo zůstat jediné album, pak to další.

» ostatní recenze alba Accept - Restless And Wild
» popis a diskografie skupiny Accept


Accept - Breaker
2009-06-06

Accept / Breaker

3 stars

A řinčí se dál. Accept vysoustružili další desku, která zcela plynule navazuje na předchozí, zde už se však dá v klidu hovořit o heavy metalu.
První tři vypalovačky správně hrozí, Can't Stand The Night dík Udovu skřípaní nezní nasládle a prozatím se album poslouchá náramně.
Dojem mi kazí "Son Of A Bitch", tehdy to prý kontroverzní skladba; dosti nudná halekačka na můj vkus, u kdejaké punkové kapely by vyzněla líp. "Burning" opět naskočí na lepší metalovou vlnu, a zbytek alba už jen tak nějak uplyne.
Album skvělé pro svou dobu, pro svůj feeling. Zásadní kusy teprve přijdou.

» ostatní recenze alba Accept - Breaker
» popis a diskografie skupiny Accept


Within Temptation - Mother Earth
2009-06-06

Within Temptation / Mother Earth

4 stars

Nemohu říct, že bych zcela chápal, proč se zde nalézají Within Temptation, stejně jako jsem to svého času nedokázal plně vstřebat u Uriah Heep (ačkoli zde je to mnohem méně pochopitelné), nicméně ignorovat je kvůli tomu nebudu.
Matka Země je po všech stránkách skvělé popové album. Chytlavé melodie, nekomplikovaná rytmika, zapamatovatelné refrény, správná dávka kýče i patosu a v neposlední řadě velmi pohledná zpěvačka. Fakt, že Holanďané vše zabalili do gothic metalového pláštíku s bombastickými aranžemi, je druhotný.
Sharonin hlas je kouzelný, přesto mi z něj běhal mráz hrůzou po zádech, když jsem ji slyšel na projektu Avantasia. Ve své domovské kapele ji však nikdo nenutí držet se jedné uširvoucí polohy, proto je každá skladba barevnou ukázkou jejího pěveckého umění, ať již v příjemně patetických hymnách (Mother Earth, Caged), patetických vypalovačkách (Ice Queen, Dark Wings) nebo [tady se to slovo nehodí] subtilních baladách (Never-Ending Story, In Perfect Harmony). Někomu to může rvát uši pořád...

Album je to vpravdě skvělé, ovšem pro progresi čehokoli jiného než Within Temptation zásadní asi jako čajový pytlík. U kapely za 5, pro zdejší prostředí tak možná za 3, což mid dává skvělou příležitost blýsknout se svými aritmetickými schopnostmi. =

» ostatní recenze alba Within Temptation - Mother Earth
» popis a diskografie skupiny Within Temptation


Accept - I'm A Rebel
2009-05-29

Accept / I'm A Rebel

3 stars

Tomuto albu svým způsobem kraluje Peter Baltes, jeho sametový hlas se nádherně klene oběma baladami, jež nazpíval. Ne že by Dirkschneider nějak kolaboval, ale I'm A Rebel, Save Us nebo China Lady, ač obdařené několika zajímavými nápady, nevyvolávají ve mě tu radost z poslechu jako Baltesova pohlazení.

» ostatní recenze alba Accept - I'm A Rebel
» popis a diskografie skupiny Accept


Accept - Accept
2009-05-29

Accept / Accept

3 stars

Rozjuchané hard rockové skotačení mladých Němců; s obalem ála AC/DC. Rockové skřipce, ve kterých ještě trochu skřípala melodika i rytmika. Nadšené, nováčkovské album. Nejvíce se mi líbí šovinistický popěvek Take Him In My Heart.

» ostatní recenze alba Accept - Accept
» popis a diskografie skupiny Accept


Yes - Fragile
2006-11-20

Yes / Fragile

5 stars

První ryzí artrockový kousek, který se odvážím od YES hodnotit.

YES si nastavili laťku vysoko ihned ze startu; Roundabout: Vedle art rockové scény stál vždy hard rock; hard rock tvrdil muziku - tlakem své dunivé atmosféry. Existovala-li kdy u art rocku dokonalá analogie hard rockové tvrdosti, byla to Roundabout. Úvodní motiv nastavuje apokalyptickou atmosféru a ta se sic nebude vznášet nad celou skladbou, což jeho repetici v prostředku skladby jen umocní. Co se týče zbylé skladby jsem naprosto konsternován z baskytary Chrise Squirea. Roundabout je vražedný kus.
Cans And Brahms znamená nádherné uvolnění atmosféry, jako by někdo přetrhl provázek, na němž jste leželi v absolutní rovnováze několik centimetrů nad zemí a ten pád vám přinesl nevídanou úlevu; jinak vtipná variace klasického tématu.
We Have Heaven mi přijde už jako pohled právě do nebes; ležíte na zemi, záda ještě příjemně brní po dopadu a vy se zahledíte do nezměrné výšky a podlehnete závrati, která může být nepříjemná, avšak vždy v jistém smyslu působivá.
South Side Of Sky není tak silná jako Roundabout, ale některé momenty jako třeba klavírová motiv vprostřed skladby to vynahrazují; za celou tou pasáží s "lá, la, lá" a klavírem krásně bublá Squire.
Five Per Cent For Nothing. Nejlépe bych ji asi přiblížil fanouškovi německé metalové scény. Působí na mne stejně pichlavě jako skladba Weird Dreams z alba Tales From The Twilight World skupiny Blind Guardian.
Nebýt pětiprocentní mezery mohla by Long Distance Runaround plynule navázat na South Side..., aniž by to muselo být povšimnuto... To se téměř děje s The Fish (Schindleria Praematurus), která najede ani člověk neví jak. Taková zvláštní skoroinstrumentálka, kde si celá skupina trochu zakouzlí na své nástroje. Pak přijde skvělá kytarová exhibice Mood For A Day, jež dle mého ještě předčí The Clap.
Na závěr další unikátní skvost Heart Of The Sunrise. Zprudka zaútočí na sluchovody, přejde na klidnější vyhrávku, jíž dominuje baskytara, a vzápětí se opět přežene bouře etud, které jakýmsi zázrakem dávají smysl. Zcela kontrastně pak pokračuje klidně, teměř líně, sotva ale zapěje Anderson SHARP-DISTANCE, nástroje bodnou... klávesy pak uvedou další smršť a opět klid atd.
Bonusová skladba America rozhodně nedělá YES ostudu. Nemá jen takovou atmosféru jako zbylé a je z ní cítit víc blues a rock'n'rollu.

Hodnocení: Mistrovské dílo... bez debat. Když i muzikanti vzdychají, že je to: ...ehm, nehratelné... a přitom to není onanie.

» ostatní recenze alba Yes - Fragile
» popis a diskografie skupiny Yes


Yes - Union
2006-11-18

Yes / Union

3 stars

Absecence příspěvku k tomuto albu zdá se mi jevem přinejmenším podivným. Klenotníci art-rocku YES si přeci zaslouží pozornost, i když zrovna vybrousí druhořadý kámen. Nemohu zcela objektivně posoudit, jedná-li se o nejhorší nahrávku kapely, neb jsem neslyšel všechna alba YES, avšak dle všech psaných indícií a (v poslední řadě) zdejšího pusta, nejspíš ano.

První skladba nese na poslech všechny typické atributy yesovských 80. let - zvukomalebný poprock, zapamatovatelný refrén a lehký závan progrese. Bohužel dle mého trpí neduhem mnoha popových skladeb - snadno se oposlouchá, navíc refrén mi začal být asi po desátém poslechu doslova protivný.
Schock To The System ukáže progresivnější stránku älba. Instrumentálka Masquerade je milé, něžné, hladivé vykradení sebe sama (The Clap).
Lift Me Up - opět poprockový hit s nasládlou atmosférou, ale neoposlouchává se tak rychle jako první skladba. Ve stejném trendu pokračuje i pětka s nádhernou úvodní pasáží: jen orchestrální aranže, klavír a vzletný Andersonův hlas. Trochu mi zde vadí ten bodavý refrén (výšky mohou být nepříjemné). Pořád ještě v kvalitním laufu běží Saving My Heart, nejvzdušnější, a přes svůj refrén i nejméně patetická skladba na albu.
Miracle Of Life zní sice ze začátku kolovrátkově, ale nakonec se rozjede v příjemně patetickou poprockovou (sedmiapůlminutovou) písničku. Silent Talking je taková jedním uchem tam... snad jen ta pasáž s trylky kláves za Andersonovým zpěvem.
The More We Live - Let Go. Její pomalý refrén má velikou sílu, ale neskládá se prakticky z ničeho jiného. Taky mne napadá, je li tolik lásky, kolik jí vyjadřuje na albu Anderson vůbec schopen někdo dát či unést.
Neotřelými (prý tajemnými) zvuky opatřené Angkor Wat (snad bych asocioval se Siberian Khatru; i postupy při pojmenovávání skladeb se dají účině přerecyklovat) a Take The Water To The Mountain (nejen)zaváněji world music; Take The Water... obsahuje vcelku výrazný ekologický text a velmi silnou atmosféru.
Poklidnou a křehkou atmosféru Angkor Wat zcela zlikviduje Dangerous; snad chtěli YES album znovunakopnout, ale docílili opačného účinku - přijde jen rozčarování.
V Holding On slyším části úvodního songu a vůbec celá skladba zní dost nevýrazně.
Evensong by mohla být skvělá melodie na mobil, málokdo by rozeznal, že se nejedná o MIDI soubor. A pak již zmíněná Take the Water to the Mountain. Skladbu Give And Take na svém CD jaksi postrádám...

Jak album hodnotit? Mnoho skupin by se o písně z alba porvalo. Stačí to však u YES, stačí to u artrockové modly? Album je bezpochyby dobré, v obecném měřítku, ale srovnání s 901 25, Relayer a dalšími rozhodně nesnese. Jelikož fanouškem u dvou hvězdiček je patrně míněn fanoušek skupiny, dalo by se říct, že album pro něj není, pro sběratele ano. Paradoxní situace. Dám za 3, ač bych vzhledem k ostatnímu materiálu měl dát 2; půlky nechybí jen hostinským...
V roce 1991 mne příliš nepotěšili ani RUSH, takže z tohoto (pop)ro(c)ku budu asi pořád poslouchat spíše Joyride a Innuendo

» ostatní recenze alba Yes - Union
» popis a diskografie skupiny Yes


Uriah Heep - Sweet Freedom
2006-10-19

Uriah Heep / Sweet Freedom

4 stars

UH ze sebe vydali na předchozích dvou albech maximum - své dva zlaté klenoty do rockové pokladnice. Sweet Freedom už zaostává.
Dreamer se stále drží v linii skvělých skladeb z předchozího alba, hlavně Byron jí dodává svým zpěvem v refrénu potřebnou jedinečnost. Tu již v určité míře postrádají Stealin', One Day a Sweet Freedom. Opět se zde ukazuje trend několika výborných skladeb proložených těmi výrazně slabšími (nikoli špatnými).
O If I Had A Time bych rád něco napsal, avšak kdykoli ji poslouchám, jaksi kolem mne prolétne, nezanechá nic kromě svého zvláštního náboje. Líbí se mi opět Byronovo blbnutí v Seven Stars - výborná abeceda (hard-rock ABC?). Circus se uvede nádherným motivem, ale onen motiv není plně využit, čemuž odpovídá i délka skladby. A nakonec Pilgrim; do poloviny se dějí klasičtí UH, a od poloviny dál skladba obživne a nabídné pár skvělých momentů.

Je mi zatěžko dávat albu 4 hvězdičky, neb mým oblíbeným RUSH jsem udělil za mnohem silnější album 3, ale mám sklon posuzovat alba z hlediska kapely, nikoli z hlediska obecného hudebního povědomí. Takže necelé 3 v reálu, 4 v dickensovském mikrosvětě.

» ostatní recenze alba Uriah Heep - Sweet Freedom
» popis a diskografie skupiny Uriah Heep


Uriah Heep - The Magicians Birthday
2006-10-18

Uriah Heep / The Magicians Birthday

5 stars

Uriášům vydržela forma z Démonů a Kouzelníků a nahráli další skvělé, kompaktní album.
Hned v úvodu tři velice silné skladby (sna jen skočná Spider Woman malinko pokulhává) navodí tu "jemnou" hardrockovou atmosféru, jakou prezentují UH. Tu zahustí pohodové Ozvěny Ve Tmě.
Následuje poklidná balada Rain, které dává Byron nezaměnitelný ráz, minimalistický skvost.
Další dvě skladby jsou zase ty typické uriášovky - Sweet Lorraine zaujme Hensleyho klávesovými neologismy a Tales je jen další balada.
Vrchol samozřejmě tvoří grandiózní titulní song. UH zde zachytili všechny klady své tvorby (dalo by se říct, že se touto skladbou plně definovali) - barevnost, nadhled, kreativita. Vtipné blahopřaní, skvělé kytarové sólo (osobně jej mám radši než Blackmorovu onanii v Child In Time, ačkoli tento kytarový výplod je obecně považován za nejlepší).
Resumé: S D&W njsilnější album skupiny; jejich úrovně se jim již nikdy nepodařilo dosáhnout.

» ostatní recenze alba Uriah Heep - The Magicians Birthday
» popis a diskografie skupiny Uriah Heep


Evergrey - The Inner Circle
2006-10-09

Evergrey / The Inner Circle

5 stars

Absolutně kreativní powermetalová smršť. Celému albu dominuje hutný zvuk a vyko vyzdvyžené kopáky. Jeden ponurý hit stíhá druhý... a ty balady, a ten HLAS. Myslím, že každý fanda progresivního metalu si najde své best skladby, ale každy nechť vyslechne závěrečné divadelní inferno. Spalující, očistné, nádherné.

» ostatní recenze alba Evergrey - The Inner Circle
» popis a diskografie skupiny Evergrey


Uriah Heep - Innocent Victim
2006-10-06

Uriah Heep / Innocent Victim

4 stars

Jedno z alb UH, které doopravdy můžu. Ač mi první půle přijde dosti nevýrazná, typicky uriášovská, v nej.. tradici jejich průměrných písní, druhá půlka je pravým opakem. Pohhodový hit Free Me (jedna z těch skladeb, jež kdekdo zná, nevěda odkud). Po ní taková zábavná halekačka Cheat'N'Lie a na závěr dva skvělé, tklivé kousky. S novým zpěvákem nabrali dech ovšem ani jedno jim zas tak dlouho nevydrželo.

» ostatní recenze alba Uriah Heep - Innocent Victim
» popis a diskografie skupiny Uriah Heep


Supertramp - Breakfast In America
2006-10-06

Supertramp / Breakfast In America

5 stars

Jakmile jsem objevil SUPERTRAMP na těchto sránkách, okamžitě jsem překlikl a co to??? Nic. Dal jsem si tedy tu nevděčnou práci (všechna čest tvůrcům) a doplnil diskografii.
Všechno začalo jednouu televize, když jsem klikal jako zběsilý, marně; na chvíli zůstal obraz na jedné stanici a v upoutávce na německý detektivní seriál jsem zaslechl odněkud známý motiv. Musel jsem to slyšet celé.
Po týdnech jsem celou skladbu zaslechl z ostravského rockového rádia, ovšem název mi unikl, podruhé jsem zaslechl jen ...[tremp]. Jal jsem se hledat cosi podobného po internetu a po zdlouhavém snažení jsem došel cíle: SUPERTRAMP a Logical Song.
Po opatření alba jsem kapku žasl. Zpěv kolidoval mezi Jonem Andersonem, Geddym Lee a libovolným z bratrů Gibbových.
První skladba ukázala, jak bude znít celé album: Balancování mezi popem, jazzem a rockem s grácií provazochodce.
Dvojka, ano ona, toť ta můza, která mne k tomuto albu dovedla - nádherná, nezapomenutelná hitovka s logickým, sentimentálním textem. Znáte, ale nevíte odkud.
Goodbye Stranger právě nejvíce ze všech skladeb ukáže prstem na BEE GEES; vtipný refrén: ...Goodbye Mary, Goodbye Jim... (... Sbohem Mařenko, Sbohem Jeníčku...)
Další hit je song titulní, kraťoučká vtipná písnička, jejíž úvodní motiv obšlehla americká pop-rocková formace NO DOUBT do svého největšího hitu; a pak že se krádež nevyplácí.
V podobném trendu pokračuje i zbytek alba a končí jednou z nejmuzikálnějších skladeb, jež jsem dosud slyšel. Nejsilnější obraz tvoří refrén: "hlubší" hlas se doplňuje s "vyšším" hlasem v mistrné gradaci, poté následuje nepřerušená instrumentální pasáž mířící k branám nebeským - klavír jako vůdce ostatních nástrojů se vydává na dobrodružnou pouť. Pokud se přidáte také, nebudete litovat.
Přes svůj nerockový zvuk a hranou naivitu mistrovský kus.

» ostatní recenze alba Supertramp - Breakfast In America
» popis a diskografie skupiny Supertramp


Pink Floyd - The Wall
2006-10-06

Pink Floyd / The Wall

5 stars

Mám za zbytečné něco dodávat k ostatním příspěvkům na téma čtvrté nejprodávanější album v USA.
Filmová verze zásadního díla rockové hudby byla snad první věcí, jíž jsem viděl na videu. Teď jsem šťastný vlastník DVD.
Geniální album ve všech směrech, komplexní rockový muzikál.Goodbye Cruel World by mohl být skvělý epitaf rockového fanouška?
Naskýtá se otázka: Nakolik musí být člověk geniální, aby stvořil něco takového?

» ostatní recenze alba Pink Floyd - The Wall
» popis a diskografie skupiny Pink Floyd


Opeth - Still Life
2006-10-06

Opeth / Still Life

5 stars

Onehdy jsem si právě chtěl poslechnout něco od Opeth, vůbec je neznaje. Kamarádka mi tedy donesla tento perlík. Že musím v jednom kuse myslet na Pink Floyd zde vůbec nehraje roli, protože jakmile se křehká akustická mozaika rozevře do deathmetalového řinčení, veškeré námitky musejí stranou. Ačkoliv střídaní klidných a rachotivých pasáží se zdá na prvních mnoho poslechů jaksi jednotvárné, postuně člověk odhaluje onu imaginativní krajinu Opethovských nálad, z níž pak nelze uniknout.

» ostatní recenze alba Opeth - Still Life
» popis a diskografie skupiny Opeth


Uriah Heep - Demons And Wizards
2006-10-06

Uriah Heep / Demons And Wizards

5 stars

Zde Uriáši konečně dotáhli své hudební snažení do zdárného, plnohodnotného konce bez nevýrazných ploch.
Vskutku kouzelný kousek The Wizard (ještě zábavnější ve srovnání s BLACK SABBATH), za ní další perfektní hitovky Traveler In Time a Easy Livin'.
Poet's Justice a Circle Of Hand tmelí atmosféru desky. Po nich přijde na řadu Duhový démon s další skvělou Hensleyho klávesovou prací - především ústřední motiv je bomba. A pak srandička All My Life; Byron se parádně vyblbnul. Poslední dvě vážnější skladby jen dotvoří auru mistrovského díla.

» ostatní recenze alba Uriah Heep - Demons And Wizards
» popis a diskografie skupiny Uriah Heep


Uriah Heep - Look At Yourself
2006-10-06

Uriah Heep / Look At Yourself

3 stars

Pro mne zcela pominutelné album nebýt July Morning, v níž Hensley předvádí to samé co Blackmore v Child In Time. Zbytek jsou lehce nadprůměrné hardrockové skladby, které mohly být nesmírně populární v době svého vzniku, ovšem nadčasovost si nezachovaly. Možná pro pamětníky zásadní kus, já však nejsem pamětník.

» ostatní recenze alba Uriah Heep - Look At Yourself
» popis a diskografie skupiny Uriah Heep


Uriah Heep - Salisbury
2006-10-06

Uriah Heep / Salisbury

4 stars

Výrazný posun oproti debutu. Ubylo jazzových a bluesových pasáží a na řadu přišly vložky klasické.
Bird Of Prey coby otvírak za Gypsy markantně zaostává. Nádherná balada The Park vnese poklidnou atmosféru, Time To Live ji opět vynese. Po nich v českých zemích ze dvou diametrálně odlišných podání populární hymna Lady in Black (tři různé verze: tři různé zážitky). Před orchestrálním titulním opusem se mihne High Priestess, vcelku tuctový hardrock.
Album pěkné, ale pořád mi vrtá hlavou, jak mohou být UH srovnáváni s ostatními "dinosaury"; nemají ani TAK legendární alba, ani TAKOVÝ počet legendárních skladeb.

» ostatní recenze alba Uriah Heep - Salisbury
» popis a diskografie skupiny Uriah Heep


Yes - The Yes Album
2006-10-06

Yes / The Yes Album

5 stars

Pominu-li, že hitovost 90125 mě bere z celé mnou vlastněné diskografie YES(9 alb) nejvíce, mám tohle nejraději.
Ve srovnání se svými tvrdšími vrstevníky má album celkem srandovní zvuk - kytara zní spíše jazzově, klávesová práce se natolik liší od Lordových výpadů nebo Hensleyho onanií svou nekonečnou účelností. Celé album je charakteristické střídáním rychlejších a klidnějších pasáží v oněch dlouhých skladbách; těm rychlejším převážně dominuje Anderson se svým štkaním. Skvěle působí krátká kytarová instrumentálka The Clap, ačkoli pozdější pokus na podobné téma vyšel lépe. Příjemné album z artrockové historie, nepřekomplikované, ale stále YESovsky nepropustné.

» ostatní recenze alba Yes - The Yes Album
» popis a diskografie skupiny Yes


Rush - Vapor Trails
2006-10-06

Rush / Vapor Trails

3 stars

Řekl bych, že se RUSH snažili vsoupit do jednadvacátého století razantním krokem. Celé album zní jako zahuštěné anglické kytarovky; zvuk všech nástrojů je velmi podobný těmto jakovejcevejci skupinám, avšak víc zaboosterovaný. Zdá se mi, že Neil Peart zjednodušil svou hru, už nepředvádí žádné úchvatné rytmické nápady (nebo je to tím nazvučením?), v jisté míře to samé platí i pro Geddyho. Nemohu zde najít žádné instrumentální laskominy, jimiž jsou jejich ostatní alba zahlcena. První skladbou, která mě zaujala, se stala 11 - Nocturne, a to úvodní, zásadní otázkou: Did I have a dream? Or did the dream have me?
Později jsem si uvykl i jiným skladbám, ale obecně lze považovat Vapor Trails za nejslabší článek RUSHovské diskografie. Snad bych jen vyzdvyhl písně 3, 5, 8, 9, 10.
Doufám, že si tímto krokem Kanaďani nevymkli kotník, a příště už zase budou skákat přes kaluže.

» ostatní recenze alba Rush - Vapor Trails
» popis a diskografie skupiny Rush


Uriah Heep - Very 'eavy...Very 'umble
2006-10-05

Uriah Heep / Very 'eavy...Very 'umble

3 stars

Nikdy bych se nenadál, že na prog stránkách naleznu hard rock jaký provozují URIAH HEEP. Budiž.
Gypsy mne natolik inspirovala, že jsem ji začlenil jako jeden z motivů do své nebohé, nedokončené povídky. Skvělý kousek.
Jemnější tvář ukáže dvojka. Nejjemnější tvář balada Come Away Melinda... kde už jsem ten motiv slyšel? Že by čeští "umělci" v 70. a 80. letech objevovali i útržky skladeb? Jazzová Lucy Blues, milé. Dreammare ukáže, jak se budou Uriáši vyvíjet do budoucna, stejně tak i I'll Keep On Trying. Real Turned On je klasický hardrock, nic víc. Na závěr zajímavě laděný song v područí kláves a baskytary.
V konkurenci svých tří největších souputníku se album ztrácí jako sedmikráska na výstavě orchidejí.

» ostatní recenze alba Uriah Heep - Very 'eavy...Very 'umble
» popis a diskografie skupiny Uriah Heep


Pink Floyd - Atom Heart Mother
2006-10-05

Pink Floyd / Atom Heart Mother

4 stars

Neznám celou diskografii PF; moje smůla. Když jsem viděl obal tohoto alba musel jsem jej mít; jako fanouška PF, především tedy Odvrácené strany měsíce a Zdi, mne potkal menší šok. Instrumentální čtyřiadvacetiminutovku (2. nejdelší track co prozatím doma mám) mé vědomí nerozdýchalo; dnes musím připustit, že se jedná o mou nejoblíbenější skladbu od Pink Floyd - relaxuju u ní, kdy se dá(například s mírnou kocovinou si člověk nemůže dopřát lepší přípravu na běžné denní ruchy). Strhující repetice v druhé půli skladby se pravděpodobně ještě nikomu nepodařilo pokořit.
Dvojka If potřebuje dosti soustředěný poslech; podobný postup při textování lze vysedovat v Mother.
Další dvě písně jen dokreslují nekomfortní náladu alba. A Alanova snídaně... nevím, možná, kdybych bral drogy, něco by mi to říkalo.
Důležité pro hudební vývoj, ale jinak...

» ostatní recenze alba Pink Floyd - Atom Heart Mother
» popis a diskografie skupiny Pink Floyd


Rush - Different Stages - Live
2006-10-05

Rush / Different Stages - Live

5 stars

Pro člověka, který RUSH nezná/al, nebo zná/al třeba jen povrchně je/byl Different Stages nejlepší start do objevování pokladů zakopaných snad nejnápaditější skupinou severoamerické rockové historie.
Pro znalého fanouška skupiny je zajisté nejzajímavějším okamžikem jam připojený ke Closer To The Heart.
Zpestření přikráčí v podobě třetího disku. Cygnus X-1 zní naživo stejně neuvěřitelně jako na Farewll To Kings.

» ostatní recenze alba Rush - Different Stages - Live
» popis a diskografie skupiny Rush


Rush - Test for Echo
2006-10-05

Rush / Test for Echo

5 stars

Jelikož druhé album, které se mi od RUSH sneslo do CD přehrávače byl následný živák,měl jsem písně z Test For Echo vcelku zažité. Dá se říct, že RUSH zde plně dokončili jakýsi přechod k post-rocku, nebo post-hard-rocku, který nastartovali na Roll The Bones; neženou se již progresivně vpřed, ale spíše zcelují své charakteristické prvky, jichž nabyli v předchozích dekádách, do masivní rockové smrště.
Nástup je podobný jako u Roll The Bones: atmosférou zdrcující titulní song uvede album plné skvělých nápadů.
Driven mne uchvátila na živáku, uchvácení zůstalo i po poslechu alba (on se vlastně poslech živého vystoupení od poslechu studiového alba příliš neliší), pekelný hard-rock vířící temné představy.
Protikladem k úvodním songům jsou další dvě odlehčené hitovky. Atmosféru znovu zahustí Time And Motion, aby nás náhle Totem opět rozskotačil.
Dog Years připraví především ústředním riffem půdu pro další tvrďárnu Virtuality, kterou s přehledem odlehčuje skočný refrén. Podobná jako Bravado je i balada Resist. Limbo mě náhle odkazuje 26 let do minulosti, kdy měl Alan psychedelickou snídani.
V závěrečném Sysifově epitafu Cave Away The Stone si RUSH charakteristicky shrnou, co vlastně na album nahráli. Strhující album, jedna z mála excelentních tvrdě rockových nahrávek starých mistrů v devadesátých letech.

» ostatní recenze alba Rush - Test for Echo
» popis a diskografie skupiny Rush


Rush - Counterparts
2006-10-05

Rush / Counterparts

4 stars

Kdybych měl hodnotit Counterpart jako kolekci písní, jistě bych udělil plný počet, musím však hodnotit album jako celek.
Mohu Counterparts rozdělit na dvě části - špičkové písně a mdlé písně.
Animate (skvělý druhoplánovitý love-song), Nobody's Hero (nejprv se mi ve studiové verzi nezdál zvuk, živě - Different Stages- zní mnohem lépe, ale později převládla), Double Agent (podobnou mluvenou vložku nahráli i němečtí metalový ACCEPT do skladby, nepletu-li se, Protectors Of Metal; náhoda, obšleh, nebo nápad v tu dobu visící v ovzduší?), Leave That Thing Alone (spanilá instrumentální, náladotvorná suita - mnohem výraznější než Where's My Thing), Cold Fire(do uší mi zní nejméně čtyřikrát týdně) a Everyday Glory(nádherný úvod, nádherný refrén, nádherné vše) patří samozřejmě do první kategorie; a zbytek? No, nejsou to vyloženě špatné písně, ale uspávací pilulky.
Ačkoliv z celé diskografie RUSH si jej pouštím vedle Power Windows nejčastěji, není album natolik mistrovským dílem, abych jej hodnotil pěti hvězdami.

» ostatní recenze alba Rush - Counterparts
» popis a diskografie skupiny Rush


Rush - Roll the Bones
2006-10-05

Rush / Roll the Bones

3 stars

Nevím. Roll The Bones se mi jako album nelíbí; ve srovnání s ostatními alby mi připadá snad až minimalistické, především skladby 5-8, postrádám v nich typickou virtuozitu příznačnou pro tyto Kanaďany.
Mám rád Dreamline pro onen drtivý tlak, co z písně doléhá. Mám rád Bravado, protože stojí přesně v protikladu k Dreamline. Mám rád skladbu titulní, co se tolik odlišuje svou vtipnou rapovou vložkou. Mám rád Face Up, i když skupině patrně zbyla z předchozího natáčení, a nebo v ní lze spatřovat pojící nitku. Čtyři následující skladby prospím.
Neurotica je oblečeana v hávu taktéž minimalistickém, avšak zde se projevují vekeré klady tohoto přístupu.
Závěrečné zúčtování You Bet Your Life, poněkolikáte ukazuje neuvěřitelný nadhled - hudební i lyrický, máte-li u této skladby po ruce text, zarecitujte si zběsilý výčet, čím vším můžete být, a stejně vám to bude prd platné, kolikrát se přesně trefíte do rytmu fráze?

» ostatní recenze alba Rush - Roll the Bones
» popis a diskografie skupiny Rush


Rush - Presto
2006-10-05

Rush / Presto

5 stars

Prvních pět šest poslechů mělo pro mne album neuchopitelnou atmosféru - jako bych letěl v době babího léta letadlem mělkým údolím a v něm samá lehká turbulence. Album houpe ve svých náladách. Dá se říct, že je nejpřístupnější ze všech děl skupiny, presto mě dostalo.
Jedné ze dvou dodnes hraných skladeb jsem na chuť nepřišel; oproti tomu The Pass charakterizuje celé album v jeho přízračnosti.
Všechny zbylé skladby oplývají pořádnou porcí "kamarádství", průzračnou aurou pohody. Chain Lightning a War Paint jiskří. Scars tančí - funky rytmus zde dodává lehkou disko příchuť-; nesmím zapomenout na další mistrný text.
Superconductor považuji za druhou nejslabší píseň na albu. Další 4 perly mě vždy dostanou, opět sálají velice přátelskou náladou, silnými melodiemi a... neumím pořádně vyjádřit ten pocit, jaký z těchto písní, potažmo z celého alba mám.
Jedno z mých top

» ostatní recenze alba Rush - Presto
» popis a diskografie skupiny Rush


Rush - Hold Your Fire
2006-10-05

Rush / Hold Your Fire

4 stars

První úpadkové album RUSH; výborné, ovšem zpět se ohlížející.
Když si snažím z hlavy vybavit nějaký motiv z Force Ten, vzpomenu si jen na to úvodní. Ta skladba je výrazná jen když ji člověk poslouchá, poté vyšumí.
Time Stands Still mi jako "duet" připomenul něco podobného s Rodem Stewartem a, tuším, Tinou Turner, nebo se pletu(?),- nešlo rozeznat jednoho od druhého. Zde se vyskytl jiný problém: Snad aby dodali RUSH skladbě ještě silnější make-up, více sladké polevy, pípá tam za Geddym nesmělý hlásek; dokáži si tento úkaz vyvětlit jen jako zvýraznění formy nad obsahem; stále se však jedná o nadprůměrnou skladbu (bohužel je nadprůměr u RUSH zatraceně málo.)
Skladba třetí mi není dvakrát po chuti, ale nebudu ji hanit, kvůli své osobní nelibosti.
Velice jemná Second Nature mi uhranula hudební i lyrickou složkou - též předznamenává textovou orientaci příštího alba.
Prime Mover mě na první poslech s naprostým nadhledem dostal. Pořád jsem si to přetáčel zpět, hledal, jestli nemám poškrábané CD, a samozřejmě kdybych si, blbec, nechal dohrát skladbu celou, pochopil bych. To bylo potřetí, kdy mne RUSH zcela konsternovali.
Další tři písně jsou z těch, jež si poslechnu rád, ovšem jen při poslechu celého alba; snad jen úvod Lock And Key mě navnadí, abych si jej zbůhdarma pustil.
Závěrečné dva songy oplývají zvláštní, relaxační aurou. nikam se neženou, plynou, přitom si člověk stále může dopřát intenzivní hudební zážitek.
Nemůžu v tomto albu najít tu sílu, jež prýští z předchozích dvou alb proudem, proto...

» ostatní recenze alba Rush - Hold Your Fire
» popis a diskografie skupiny Rush


Rush - Power Windows
2006-09-27

Rush / Power Windows

5 stars

Vrcholné album skupiny, neříkam, že nejlepší, ale vrcholné. Do Power Windows se RUSH neustále vyvíjeli, šli vpřed, excelentní obrazy tvořili čistě instrumentálně, sbírali nové podněty a stále, neohlížeje se je přidávali. Počínaje Hold Your Fire začali trochu rekapitulovat.
Taky jsem trochu nepochopil, proč pěti-, šestiminutové skladby zvete opusy.
Big Money mě, když jsem tto skladbu prvně slyšel překvapily Geddyho šílenými basovými kreacemi, už předtím hrál bravurně, avšak zde už se pomalu zdá, že si uláme prsty. Krásně se ke konci skladby vzchopily. Grand Designsmi vadívalo tímústřednímmotivem, ale jak šel čas, zamiloval jsem si jej.
Balada, love song, slaďáček, marcipánová melodie, Geddy pěje jako seladon a ejhle... atomová bomba, co shot down the rising sun.Pecka.
Marathon přináší opět zběsilou basu, celá skladba je protkána silnými motivy, ultrachytlavým refrénem a vším, co na RUSH milovat. Territories je malinko nepřístupná, ale to se poddá. Další bombastický kus se skrývá pod číslem šest - Middletown Dreams se skvostným motivem uprostřed. Další chytlavý refrén v další nádherné písni= Emotion Detector. Mystic Rhytms na závěr uklidní zčeřenou hladinu nezvykle rychlého pop-rockového skvostu
Snad není příliš smělé tvrzení, když povím, že s Innuendo a 90125 patří Power Windows k nejprogresivnějším albům žánru

» ostatní recenze alba Rush - Power Windows
» popis a diskografie skupiny Rush


Rush - Grace Under Pressure
2006-09-27

Rush / Grace Under Pressure

5 stars

Jedno z mých nejoblíbenějších.
Říká se: Ty z toho neusneš. Horší, když se taková nemilá věc opravdu přihodí. Tak si teda poslouchám právě mi do ruky padnoucí album Grace Under Pressure a co to: první skladba mne srazila do kolen, pustil jsem si ji znova se stejným výsledkem. Ve 23:00 jsem stále vzhůru a hlavou mi rotuje Distant Early Warning, musím si to pustit. 1:00 nového dne - jsem stále vzhůru a hlavou mi rotuje Distant Early Warning, musím si to pustit.
3:00 ... nic si nepouštím, jinak bych nespal vůbec. Nádhera.
Sklaba druhá naznačí, co se bude dít příští rok, skvělá.
Třetí drahokam; strhující atmosféra, geniální klávesy. Takových skladeb se moc nerodí.
Trojice dalších skladeb oplývá postupně čím dál silnějším funky rytmem, z čehož Kid Gloves je naprosto roztančená věcička.
Red Lenses chce čas, postupně se rytmy dostanou skrz, kdyby to stále nešlo,zkuste skladbu vnímat jakoby jste měli menší okno a někomu zmateně zpívali, ale couldn't we talk about,something else instead?
Mezi koly se odehrává postapokalyptická bitva nálad,strhující zakončení vyjímečného alba.
Díkybohu, že se Orwell nestal tvůrcem budoucna; kolik skvělých alb by v tomto rocenevyšlo.

» ostatní recenze alba Rush - Grace Under Pressure
» popis a diskografie skupiny Rush


Rush - Signals
2006-09-27

Rush / Signals

4 stars

Velice zvláštní album, velice pomalé. U Subdivisions vždy musím přemýšlet o dokonalosti; onen úvodní motiv řadím ke třem naprosto dokonalým motivům, které jsem v rockové hudbě slyšel; a zvláštní: zbytek skladby za ním nekulhá, kdežto u těch ostatních dvou mírně ano.
Analog Kid je báseň, zachycení okamžiku, hudba svižná, znatelně syntetická a ihned zapamatovatelná. To Chemistry chce více času, skladba je z pomalejších, nedává tolik energie; krásný moment, když Geddy zapěje: Seems tome it's Chemistry.
Zajímavé je,že na albu je jak Analog Kid, tak Digital Man; jakoby dospěl a už věděl, počem touží; refrén graduje vcelku atypicky.
Na celém albu vlastně vytváří nejsilnější obrazy Geddy svým hlasem, převážně v refrénem, tehdy musel mít mnoho nápadů, jak netradičně zapět chorus. Stejně tak i v dalších dvou skladbách. V New World Man vypálil Neil všem americkým textařům rybník: Dokázal natlouct klady i zápory obyvatele nového světa do krásných veršů, jaké by vlastenecky přebujelý "nadobčan" USA stěží zkrotil(lze si stěží představit guatemalského dělníka, kterak [si] hraje [na] superhrdinu); jde to iz nadhledem.
Baladu Losing It jsem nemusel... dokud jsem si nepřečetl text - málem mi vytryskly slzy do očí, nedoporučeno postarším spisovatelům a tanečníkům; ač nepatřím ani k jedněm, hluboce se měto dotklo. Poslední Countdown (to ze mně zase něco vylezlo: Final Countdown) nemůžu a nemůžu přijít na chuť, tak trochu experiment; zvláštní srovnání nabízí vypálit si RUSH na CD do MP3 nebo na MP3player a pustit si skladby na přeskáčku;raná sedmdesátá léta se tu mohou jímavě srazit s ranými osmdesátými. Try it.

» ostatní recenze alba Rush - Signals
» popis a diskografie skupiny Rush


Rush - Moving Pictures
2006-09-27

Rush / Moving Pictures

5 stars

Skladby jsou vyrovnanější nwž na předchozím albu, proto zní mnohem kompaktněji. Škoda jen, že odteď si u RUSH na syrové riffy na dlouho odpočineme.
Tom Sawyer - parádní hitovka; kdyby náhodou někdonevěděl co se skrývá pod pojmem bicí brejk, ať vyslechne tuluxusní čtyřsadu v této skladbě.
Red Barchetta zní mile, někomu přijde špičková, já ji spíše nemusím. YYZ si pro sebe hodnotím jako druhou nejlepší rockovou instrumentálku. Limelight stojí svou hitovostí mezi prvními dvěma skladbami. Camera Eye - dlouhometrážní poprocková pecka, jen mi trošičku vadí ten tichý začátek, ale patrně proto, že jsem zvyklý poslouchat hudbu hlavně, když jsem v pohybu a do ticha se mi cpou městské zvuky.
Witch Hunt moc nemusím, ale to je samozřejmě můj problém. Co musím, toť Vital Signs; jednoho dne mě chytl rapl a já si to zběsile pustil tak pětkrát šestkrát za sebou, i teď občas spouštím tenhle niterný útok vícekrát.
Dávám plný počet, ač album nenáleží k mým absoluním TOP RUSH albům.

» ostatní recenze alba Rush - Moving Pictures
» popis a diskografie skupiny Rush


Rush - Permanent Waves
2006-09-27

Rush / Permanent Waves

4 stars

Hudebně posun kapku do jiných sfér, zvuk už není tak hardrockový - pstupněse provzdušňuje.
První skladba jenotoricky známá hitovka, kterou již moc neposlocuhám, aby se mi neoposlochala ještě víc. Freewill dýchá progresí - If you choose not to decide,you still have made a choice - . Jacob's Ladder vyznívá jako relaxační hardrock pro pokročilé. Není kam spěchat.
Entre Nous mě napoprvé chytla svým nakažlivým refrénem. Opravdová pecka přichází s baladou Different Strings; opět jeden z nemnoha Geddyho textů, opět rovnocenný Neilovým(u RUSH ovšem musí být síto).
Natural Science. Kdyby na album nahráli pouze tento skvost, vůbec by mi to nevadilo. Text refrénu se mi nesmazatelně vryl do paměti a občas jej použiji jako mantru. Hudba skýtá mnoho neuchopitelných zvratů, přehršle nápadů a detailů. Bomba.
Co setýče hodnocení, platí to samé co u Farewell...

» ostatní recenze alba Rush - Permanent Waves
» popis a diskografie skupiny Rush


Rush - Hemispheres
2006-09-27

Rush / Hemispheres

5 stars

Poprvési vzal Neil na starosti všechny texty a dal tím vzniknout albu s nejsilnější lyrickou složkou v historii kapely.
V životě by mě nenapadlo, že z dobrodružného space-opera textu lze vykřesat alegorickou úvahu nad pohnutkami lidského chování (i A. C. Clarke by čuměl). Hudebně sice kulhá za svým prvním dílem nebo 2112, ale stále se zde vyskytují sthující nápady - to "proplouvání" útržků z prvního dílu mne absolutně sebralo. A prvni verše poslední části jsou poselstvím.
The Trees - dovoluji si tvrdit, že se jedná o nejlepší text, jaký kdy byl k hudební písni napsán. Naprosto všeobjímající bajka... no slyšte, či čtěte, hlavně porozumte.
Circumstances- obvykle si tuto píseň poutím dvakrát za sebou, pokaždé mne takhle dostane. Hudba tvoří šílené napětí a do toho Geddy vzpomíná sylizací zpěvu n první album.
Instrumentální skoro-onanie La Villa Strangiato završuje jedno z mých top 6 Rush albums.

P.S.:Podívejte se na Rush In Rio,jak se tam Alex v La Villa Strangiato vyblbuje, a hlavně jak oba jeho spoluhráči doslova valí bulvy

» ostatní recenze alba Rush - Hemispheres
» popis a diskografie skupiny Rush


Rush - A Farewell to Kings
2006-09-27

Rush / A Farewell to Kings

4 stars

Oproti 2112 se mi album nijak zvlášť nezamlouvá. Prvnídva songy nejsou špatné, ale titulní skladba mi jenoduše nesedí a Xanadu mi přijde příliš rozvleklé. Opravdové klenoty promen znamenají ty skladby na písmeno C. V Cinderella Man Geddy dokázal, že ve svýh světlých momentech dokáže Neilovým textům zdatně konkurovat. A Cygnus: Bombastické nápady, strhující instrumentální pasáže a to finální metalové zaječení sráží do kolen. Z hlediska obecnéhohudebního povědomí by se slušelo dát RUSH plný počet,jelikož však tvorba tak vyjímečného uskupení lze hodnotit pouze v intencíh kapely samé, musím dát o hvězdičku méně. Takže pro ty, kdo RUSH nikdy neslyšeli: přidejte si o hvězdičku víc.

» ostatní recenze alba Rush - A Farewell to Kings
» popis a diskografie skupiny Rush


Rush - Caress of Steel
2006-09-27

Rush / Caress of Steel

4 stars

Nemůžu si pomoci, ale COS vyžaduje mnohem soustředěnější poslech než následující 2112.
První dvě skladby propojují nálady obou předešlých alb, třetí Lakeside Park je naprostá pohodovka a předznamenává Peartův básnický potenciál, jak jej v budoucnu využije v např. Analog Kid.
První opus The Necromancer mi neustále přihrává nálady Pink Floyd, a to i ty, které ještě PF nedostali do drážek.
The Fountain Of Lamneth je, přísahámkomukoliv, na pposlech nejnáročnější Rushovská skladba. Můžu ji poslouchat po desáté, po dvacáté,po třicáté a pořád mi zcela neleze do hlavy.

» ostatní recenze alba Rush - Caress of Steel
» popis a diskografie skupiny Rush


Rush - Fly by Night
2006-09-27

Rush / Fly by Night

3 stars

Co se týče progrese krok vpřed, ovšem hudebně spíše úkrok stranou. Na Fly By Night jsou stále silnépísně, ale Neil Peart se asi ještě pořádně nezžil s Geddym a Alexem, a tak albu trošku schází grády, ačkoli tu zkracovanou zasekávačku By-Tor... považuji za jeden z nejpřínosnějších nápadů RUSH k vývoji rocku potažmo metalu. Dalším problémem alba se mi zdá být akustická kytara - poslední tři skladby začíná a poněkud uspává album. V Rivendell se otíraí, možná jako jedni z prvních o Tolkiena.
Výtečné album, avšak nijak zásadní(,což, jak jsem i všiml, sděluje i popisek u hodnocení).

» ostatní recenze alba Rush - Fly by Night
» popis a diskografie skupiny Rush


Rush - Rush
2006-09-27

Rush / Rush

4 stars

Skvělý hard-rock-and-roll. Hudebně velice silné písně, ačkoli text takové Finding My Way je spíše k pousmání. Deep Purple i Led Zeppelin mi trochu evokuje pětka - What You're Doing, snad riffem, snad frázováním. Nádherný poslech skýtá i polobalada Here Again. Závěrečný hardrockový monument Working Man s minimalistickou přesto možná nejlepší lyrickou složkou ukončí zběsilý start do vzrušujícího závodu.

» ostatní recenze alba Rush - Rush
» popis a diskografie skupiny Rush


Rush - 2112
2005-09-26

Rush / 2112

5 stars

Když si čeští Katapult zaAŽovali do roku 2006 nejspíš nepředpokládali, že se vůbec nic nezmění. Neil Peart zasadil svou prognózu vývoje lidské společnosti trochu dál (Samozřejmě nejde o prognózu, ale o alegorický příběh.

Na počátku bylo rádio, i pravil moderátor: RUSH - Tom Sawyer... druhý den: RUSH - The Spirit Of Radio... třetí den: RUSH - Red Sector A. čtvrtý den bylo 2112 spuštěno a zvuky, které vytryskly z reprobeden, zbortily mou představu o tom, jak zní rocková hudba. Neuvěřitelná smršť bravurních nápadů vetknutá do čtyř minut a pak... And The Meek Shall Inherit The Earth... znovu: ... And The Meek Shall Inherit The Earth... Nemohl jsem to pochopit; lze to přirovnat jen k přiblblé hlášce: "Kde jsi byla celý můj život?" Ten hlas, ten HLAS mne poslal do kolen a potom dalších 16 minut čehosi neslýchaného; takovou hudební barevnost, prolínání motivů, nepřeslechnutelnou instrumentální bravuru a rytmickou neuchopitelnost jsem do té doby nacházel jen u IRON MAIDEN (Poslední dobou nacházím mezi těmito mými dvěma nej kapelami jisté styčné body).
Passage To Bangkok - Další šok: Skladba na mne ihned zapůsobila svou "asijskou" atmosférou a prostoupil mne takový zvláštní pocit, který se při poslechu RUSH dostavoval asi ještě po 3-4 posleších a pak bledl (Co já bych za to dal, abych to cítil znovu). Na Twilight Zone jsem zvykl později; nádherná melancholická pasáž, neuvěřitelný zpěv, a když jsem si po čase přečetl text znovu mě zamrazilo - mistrný mini-horror ve stylu Raye Bradburyho. The Lessons a Tears jsem už při prvních posleších považoval za slabší, vydrželo mi to dodnes.
Something For Nothing; možná nebýt téhle skladby, neměl bych potřebu shánět si další alba, texty apod. V této skladbě se spojilo vše na albu do jednoho výtrysku energie. Když Geddy zapěl What you own is your own kingdom / What you do is your own glory / What you love is your own power / What you live is your own story, věděl jsem, že kdybych si tohle nepřečetl celé, něco by nebylo naplněno.

RUSH jsou prostě fikanější...

» ostatní recenze alba Rush - 2112
» popis a diskografie skupiny Rush


Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Facebook

Reklama


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000