Profil uživatele minirock


Pro prohlížení profilu uživatele musíte být přihlášeni/zaregistrováni.

Recenze:

Hart, Beth - 37 Days
2017-07-15

Hart, Beth / 37 Days

5 stars

Od dob mých milovaných Dire Straits se mi nestalo abych nějakou desku poslouchal několik měsíců pořád dokola téměř každý den a nemohl se jí nabažit. Až tohle nenápadné album americké rockerky Beth Hart mě doslova uhranulo. Už při první skladbě Good As it Gets si mimoděk začnete podupávat do taktu a to budete dělat až do konce desky. U druhé písně Jealousy zjistíte, že Beth není jen výborná zpěvačka ale hraje také dobře na piano. One-eyed chicken, Over You, rychlejší Sick nebo pomalá balada Forever Young a nádherná Soul Shine jsou skladby které po několika posleších nedostanete z hlavy a budete si je broukat pořád dokola. Ve Face Forward Son a Water Falls se mi líbí kulometová bicí Todda Wolfa. Easy a Missing you jsou další malé klenoty tohoto alba. Navíc téměř všechny skladby si Beth napsala sama. Jsem moc rád že jsem toto 10 let staré album objevil, je skvělé a Beth se díky němu stala mou velkou oblíbenkyní. Navíc jsem si pořídil i stejnojmenné DVD, stejně parádní. S nejvyšším hodnocením vůbec neváhám.

» ostatní recenze alba Hart, Beth - 37 Days
» popis a diskografie skupiny Hart, Beth


Pospíšil, Luboš - Jsem v tom
2013-12-27

Pospíšil, Luboš / Jsem v tom

4 stars

Luboše Pospíšila, bývalého člena C&K Vocalu, jsem začal poslouchat až když vydal svoje první samostatné album Tenhle vítr jsem měl rád a byla to tehdy v 83. roce jedna z událostí roku, tu desku si kupovalo mraky lidí, protože byla prostě skvělá. Od té doby Lubošovu tvorbu sleduji a mám jeho první tři desky na vinylu, zbytek na CD. Bohužel mi jedna chybí, Hazardní slavnost, léta ji marně sháním.
Většinu textů k tomuto albu napsal Pavel Šrut, hudbu si až na výjimky složil Luboš Pospíšil společně se svým dlouholetým kumpánem, kytaristou Bohoušem Zatloukalem.
Album Jsem v tom začíná krásnou pomalou baladou "Klub osamělých srdcí" a pokračuje takovou hravou titulní skladbou "Jsem v tom". Nevím proč se album jmenuje zrovna podle této písně, asi bych našel lepší titul pro název, ale budiž.
"Sousedská stínohra" mě připadá taková "zábavová", dobře by se asi hrála na nějaké vesnické tancovačce, ostatně stejně jako následující pomalá "Letní láska".
"Motýl Anonym", ve kterém má pěkná kytarová sóla Bohouš Zatloukal, je taková typická Pospíšilova skladba se zajímavým textem Pavla Šruta, objevující se i na jeho výběrech.
Výborná "Balada ze soutěže", možná nejlepší věc na albu.
Následují rychlejší "Navštívil mě anděl ve snu" na faustovské téma a klavírní úvod k mé oblíbené "Demolici".
Album končí písněmi "Prostě se to stalo" a "Pojďte s námi do bludiště", což je důstojná tečka za tímto povedeným albem. Osobně mám Luboše Pospíšila moc rád, líbí se mi ten jeho zvláštní tklivý hlas a připadá mi jako víno, čím starší, tím lepší. Škoda jen, že je tak opomíjen v médiích, jeho písničku v rádiu neuslyšíte i když mnohé mají potenciál stát se opravdovými hity. Na druhou stranu, možná že to zase není tak na škodu, Luboš je už dlouhá léta svůj, má spoustu fanoušků, kteří mají jeho hudbu rádi a najdou si cestu i na jeho koncerty.
Albu dávám čtyři hvězdičky.

» ostatní recenze alba Pospíšil, Luboš - Jsem v tom
» popis a diskografie skupiny Pospíšil, Luboš


Dire Straits - Dire Straits
2013-12-26

Dire Straits / Dire Straits

5 stars

Moje první deska od Dire Straits kterou jsem slyšel byla Love over Gold někdy v roce 1982. Ihned jsem si tuto skupinu oblíbil, nestydím se říct zamiloval. Učaroval mi charakteristický sound kapely ale především hlas Marka Knopflera a jeho hra na kytaru, která se stala pro skupinu tak typickou.
Tuto desku jsem koupil od spolužáka který si ji přivezl z Jugoslávie a já ho tak dlouho otravoval až mi ji prodal.
Ačkoliv neovládám angličtinu natolik abych si dokázal texty přeložit, mám za to, že v písničkách se hovoří o obyčejných věcech, které obklopují obyčejného člověka žijícího na dělnickém předměstí některého britského velkoměsta, dost možná rodného Markova Glasgow, nebo snad Londýna, nevím .... Skladby jsou většinou pomalejší s důrazem na kytarová sóla M.K. To nejlepší, v písni Sultans of Swing, si vždy, když si desku pustím, přehraju několikrát zasebou, nemůžu se ho nabažit. Dále se mi moc líbí In the Gallery a Wild West End hlavně kvůli Markově kytaře ale i jeho zpěv zvláště v druhé jmenované se mi zdá doslova uhrančivý.
Celkově mám tu desku moc rád a její poslech je pro mě vždy zážitkem. Byla druhá od Dire Straits kterou jsem vlastnil, a utvrdila mě v tom, že jejich hudba a následně i samostatná tvorba Marka Knopflera, se stane mou celoživotní zálibou.
Myslím, že pět hvězdiček je pro tento debut zasloužených, těch 6 milionů prodaných kusů v Evropě a USA mluví samo za sebe.

» ostatní recenze alba Dire Straits - Dire Straits
» popis a diskografie skupiny Dire Straits


Dire Straits - Love Over Gold
2013-11-03

Dire Straits / Love Over Gold

5 stars

Po delším rozkoukávání na tomto fóru jsem se odhodlal napsat svoji první recenzi a to na album skupiny, která je mou nejoblíbenější - Dire Straits. Album Love over Gold mi doporučil kamarád v době když vyšlo v Supraphonu. Znal trochu můj vkus a tvrdil, že se mi určitě bude líbit. Když jsem si jej doma pustil, byl jsem doslova u vytržení a od té doby jsem je slyšel mnohokrát.
Telegraph Road - nádherné úvodní tóny, do kterých jakoby vplouvá klavír a posléze Markova kytara a jeho hlas, který píseň spíš vypráví než zpívá. No a potom už jenom rozpoutaný kytarový uragán, kterému naslouchám s pusou dokořán. Jedna z nejlepších, možná vůbec nejlepší skladba Dire Straits.
Private Investigation - trošku tajemný začátek, evokuje to ve mě jakoby úsvit nového dne, východ slunce, na který navazuje nádherné Markovo vybrnkávání a klidný, zastřený hlas. Potom ty zvuky kroků, na které navazuje klidnější pasáž, to celé ukončené kytarovými "údery". V konci sklady jako bych slyšel téměř kočičí zamňoukání někde na opuštěné ulici, pátrání končí ..... .
Industrial Disease - veselá, hravá skladba upozorňující ale na vážné téma - průmyslovou nemoc.
Love Over Gold - titulní skladba, jejíž úvodní tóny jakoby navazovaly na Private Investigation. Krásná, poklidně plynoucí věc.
It Never Rains - i poslední píseň na albu je taková klidnější, Markovo téměř recitování slov a hudba kterou si hudebníci určitě užívají, ten dlouhý orchestrální závěr je toho, myslím, důkazem.
Co říct celkově k tomuto skvostu aniž bych opět používal superlativy? Snad jen to, že bych rád někdy osobně poděkoval Marku Knopflerovi za to, že udělal takové nádherné album, u kterého jsem za ta léta strávil mnoho příjemných hodin. Myslím, že je vrcholem tvorby Dire Straits, následující Brothers In Arms bylo sice komerčně úspěšnější, ale určitě ne lepší. Dávám bez váhání plný počet hvězdiček.

» ostatní recenze alba Dire Straits - Love Over Gold
» popis a diskografie skupiny Dire Straits


Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Facebook

Reklama


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000