Profil uživatele Titan
Oblíbené skupiny:
Recenze:
Genesis / Archive 1967-75
Toto je svatý grál pro fanoušky Gabrielovy éry. Já nevím jak je to možné, ale drtivá většina co vyšlo u Genesis od začátku až do odchodu Petera Gabriela mi přijde geniální. Je to jako kapela z jiné planety, jakoby to stvořili přímo pro mě, krevní skupina a tak všeljak podobně. Moje numero uno. Najdou se i průměrnější songy, např. more fool me, nebo skladba hey apod. Ale žádná mi nepřijde slabá. Tato kompilace je velmi zajímavá. Skládá se ze čtyř CD.
CD 1 a CD 2 je živé kompletní koncertní provedení Lamb lies down on broadway. A je velmi zajímavé to porovnat s originální studiovou nahrávkou. Už jenom proto, že to kapela částečně předělávala včetně zpěvu. Výsledek přinesl své plusy a mínusy. Plusy např. v tom, že zvuk je daleko kvalitnější, nástroje jsou lépe slyšet. Typický příklad je in the cage, kde Hackettova kytara se hlásí o svá práva a dokonale doplňuje klávesy Bankse. Ve studiové nahrávce je slyšet opravdu špatně. Takže člověk si poslechne tuto verzi a najednou zírá, ona je tam i kytara ? Nebo v Riding the scree, Banskovy výraznější klávesy před pasáží here i go ? Collinsovy výraznější bicí, zkrátka i lepší zvuk. Jsou tu ale i věci co mi chybí jako např. v Grand Parade chybí bručící hlas Briana Ena, který je na studiovce. Při supernaturalu tam není ten popěvek "la" "la". Jsou to maličkosti, ale mě tam prostě chybí. No a nakonec zpěv Petera Gabriela. Jeho zpěv se podle mě zlepšil s přibývajícími roky. Např. skladba Cuckoo cocoon je v podání dnešního Gabriela ještě lepší. Ten umělejší zpěv ze studiovky mi nepřišel tak dobrý jako jeho typický chraplák. Jeho barva hlasu, typický chraplák vylepšil některé sekce. Nebo in the rapids úplně získala nový dojem. A na řadě jiných skladeb. Co mi ale zase na studiovce přišlo lepší je zpěv Gabriela v Back in NYC, kde je jeho zpěv nádherně mladicko-agresivně živočišný. Ta skladba má pak větší grády. Starší pan Gabriel už to zpívá více jemně, což není špatné, ale ne podle mě tak dobré. Stejně tak to cítím i ve skladbě Grand Parade. Je to jako by se potkali dva Gabrielové, jeden ten mladý a druhý ten starý. Mladý má agresivní živočišnou energii, ale nemá ještě takový chraplák a barvu hlasu. Starý je jemnější, ale zase má lepší hlas. Jako kdyby jste si poslechli jeho solovou písničku Modern love ze studiového alba, a teď si představte jak by ji zazpíval dnes. Ta agrese by tam tak nebyla, zpíval by ji jemněji a ten drive by to nemělo. Ale celkově mám zpěv staršího Gabriela raději. No dost už o CD 1 a CD2.
Podívejme se na zoubek CD 3 a CD 4.
CD 3: Živáky jsou trochu jiné než na studiových deskách, ale nijak zvlášť zásadně. Za zmínku hlavně stojí Twilight alehouse, což je singl z dob Nursery Cryme. A já nechápu proč to nedali třeba na nějakou studiovku ? Skladbu mám moc rád, je úžasná, od drsnějších pasáží po jemné jen s flétnou. Neprávem zapomenutá skladba ! Happy the man je příjemná oddechovka, průměrná, melodická skladba.
CD 4: Tohle jsou celkem žně, v první řadě jsou tu skladby z debutu, které v podání bez smyčců zní také velmi zajímavě, nevím jestli jsou lepší, nebo horší, ale líbí se mi to. Ostatně jako debut sám. Potěší přítomnost dalších skladeb, které se v podstatě nevešly na debut. Např. sea bee je příjemná skladba, klavír s akustickou kytarou. Ve skladbách je spousta nápadů na příjemné, melodické skladby, že by jim mohly některé kapely závidět. Nádherná skladba Dusk ve starší podobě ještě s pasáží navíc, se skvělou flétnou. Je jiná ještě než na Trespassu a stejně je i krásná, zní jen jinak. Nejlepší lahůdky co na CD 4 považuji jsou skladby z období mezi FGTR a Tresspasem. Tehdy ještě hnací motor Phillips, skladby z BBC nightride. Shepherd je podle mě to nejkrásnější co se na CD 4 nachází a vůbec patří mezi mé nejoblíbenější skladby Genesis. To je naprosto geniální skladba, ani bicí mi tam nechybí. Gabrielův naléhavý zpěv a Phillips občas doplňuje, krásná flétna, no nádhera. Vůbec nepochopím proč nevydali ještě druhou desku. Vždyť už jen let us now make love, pacidy a shepherd by dalo základ na druhý Trespass ! Přidejme k tomu Twilight alehouse a třeba ještě něco a máme další album. Phillips byl prostě skvělý, hlavně v Genesis, škoda, že to tolik lidí přehlíží a vnímá spíš jen Hacketta. Kvalita zvuku není sice extra, ale to na kráse skladby tolik nevadí. Ale co, já si to album vytvořím, nasázím do něj ty skladby a dám tam rok 1970 Tresspas II :-)
Nejhorší na tom je, že spousta skladeb nebylo dochováno a to mě jako skalnímu fandovi Genesis asi nedá nikdy spát. Jaké asi ty skladby byly ? Určitě byly úžasné, protože většinu věcí mám opravdu rád. Např. wooden mask (podle Hacketta originální melodie, nápad, jen jako demo a ztraceno), little leaf, barnabys adventure a další. Říká se, že i některé staré nahrávky jsou v domě rodičů Anthonyho Phillipse. To bychom se tam měli zajet podívat :-). Ať je to jak chce, těch úžasných skladeb bude víc a já jsem jak malé dítě co je chce všechny slyšet !
» ostatní recenze alba Genesis - Archive 1967-75
» popis a diskografie skupiny Genesis
Comus / Out of the Coma
Je to zajímavé, kapela, která ve své době byla kritizována a nepochopena, získala po 40 letech velký obdiv, hlavně díky internetu. Je to jako když Mácha vydal svůj Máj a teprve po letech se začali hlásit Májovci. Každá nadčasová hudba dospěje k pochopení až třeba v dalších generacích.
Kapela Comus se nám po letech opět sešla, a to již v roce 2008 za přispění skalního fanouška Comus - Michael Akerfeldt z kapely Opeth. Jemu můžeme děkovat, že kapela se dala opět dohromady. Kapela Opeth si dala podmínku, že bude hrát na Melloboat festivalu jen pod podmínkou, že i Comus. A stal se zázrak. Proč píšu, že zázrak ? Protože kapela sama o sobě nemá dobré vzpomínky na tu dobu, kdy vyšlo First Utterance, roky to vypadalo na nejméně pravděpodobné obnovení. To už bylo pravděpodobnější, že přijede do Prahy Gabriel s Genesis :-)
Dále je zajímavé to, že složení kapely je skoro stejné ! Pouze se přidal John Seagroatt (manžel zpěvačky Bobbie), který hraje na flétnu, bonga a má na starosti i produkci a všechno kolem. Nahradil tak původního Roba Younga. Kapela je tedy dá se říct kompletní.
K albu samotnému, tedy spíš takovému mini-albu bych to nazval. Vyšlo čerstvě 30.4. (CD verze), LP verze vyšla již 16.4., doufám, že tu brzy uvidím i recenzi od Voytuse, který si LP koupil.
Máme tu 3 zbrusu nové skladby, a jeden živák z konceptu Malgaard suite. Musím se přiznat, že úvodní skladbu Out of the coma už znám od roku 2008, kdy ji Comus hráli na živo. Skladba je to skvělá, asi nejpodobnější době stylu First Utterance. Jedinou věc, kterou bych trochu vytknul je to, že Roger Wotton jako starší už nemá tak silný hlas ve stylu Rogera Chapmana z Family. Na First Uterrance (FU) je slyšet jeho mladický, agresivní hlas, plný různých barev, zde má místy problémy. Nebo je to možná jen nezvyk. Co taky by jste chtěli od fandy Comusu. Nicméně je to povedené a líbí se mi to. Další dvě skladby jsou melodické, příjemné, zase trochu jiné než z období FU. S délkama se moc nepárali a skladby jsou delší. Na druhé a třetí skladbě zpívá více Bobbie, Wootton jakoby ji místama jen doplňoval a neměl takový prostor jako na FU. Skladby mi přijdou takové víc pohádkovější, milejší. Ale aby ne, když FU je ďábelská deska, kde Wootton jel na LSD.
Teď k jednotlivým skladbám:
Out of the coma - parádní melodická skladba, vedena Rogerem, který se do ní opírá svým hrubým hlasem, povzbuzováno houslemi, zpětnými vokály Bobbie. Co je překvapení, že se tam objevil saxofon. To už jsem tenkrát zíral když se objevil v krásné skladbě all the colours of darkness poprvé klavír. A teď najednou saxofon v závěru out of the coma. Nicméně to tam dobře sedlo. Paráda.
The Sacrifice - kytara krásně vydrnkává, zní to jak z rytířských klání, do toho se občas ozvou housle, pak se to přepne do typické "comusoviny" housle s kytarou se předhánějí a do toho melodicky odpovídá flétna.
The Return - asi nejjemnější skladba na albu, začíná to jak z pohádky, Bobbie zpívá jak kdyby zpívala o zvířátkách a hodných lidech. Pak se to ale rozjede a ozývá se zase ta známá "comusovina" Zkrátka to se nedá přesně popsat, to musíte poslouchat. Doporučuji více poslechů než budete dělat závěr. Comus je typický příklad kapely, kde dávat na první dojem se nevyplácí.
Poslední skladba je Malgaard suite, což je část nikdy nevydaného koncepčního alba. Je to vysvětleno ve "skladbě" komentář Woottona. Velkou nevýhodou ovšem je, že zvuková kvalita navzdory čištění zvuku je velmi špatná. I když po pár posleších jsem se do toho docela dostával. Musím říct, že je to zvláštní skladba a něco v ní je, škoda, že nedokážu pochytit celou její krásu díky špatnému zvuku. Bobbie a Roger jedou duety jak při opeře a občas se i ozývá jakoby klarinet.
Závěrem bych rád napsal, že "mini-album" mě nezklamalo, líbi se mi a nemůžu se dočkat až vydají další materiál. Dávám 4 hvězdičky, kvůli špatné kvalitě zvuku poslední skladby se to nedá tak vstřebat. Není to tak šílené a temné jako First Uterrance, ale je to zase jiné a povedené. Spokojenost.
» ostatní recenze alba Comus - Out of the Coma
» popis a diskografie skupiny Comus
Quarteto 1111 / Onde, Quando, Como, Porqué, Cantamos Pessoas Vivas
Jedno z největších překvapení tohoto roku. Ztracená perla z roku 1974. Skládá se pouze ze dvou delších skladeb, celková délka nepřesahuje půl hodinu. Miluju melotron, melodickou hudbu. Tohle je právě přesně co tato deska nabízí. Co na tom, že zpěv je v portugalštině, zní to příjemně, beru to jako další hudební nástroj, který udává melodii. Nepochybně má na tom největší zásluhu Jose Cid, jeho melotron a zpěv jsou slyšet celou deskou. Místy se rozjede i kytara na plné obrátky. Ono je docela těžké to k něčemu přirovnávat, protože je tam od každého něco. Asi to na progarchives i dobře zaškatulkovali, eclectic prog, čili hudba, kde je spojeno více prvků v jeden celek. Škatulkování ale stejně není důležité, důležitý je dojem. Hudba přechází z jemných pasáží, podbarvených melotronem až do svížnějších částí. Občas kromě melotronu se tam zapojí i klavír, naprosto osamocený bez účasti ostatních nástrojů. Takové přechody mám moc rád, že se to nedrží striktně jednoho stylu. Zpěv a melotron krásně naříkají, moc příjemné a melodické. To už jsem vlastně psal, že ? Pro mě osobně je toto jeden z mých největších objevů poslední doby, nechápu, že tak úžasná deska byla zahrabaná v prachu a nikdo si ji nevšímal, až teprve poslední dobou se začala více poslouchat. Nejlepší jsou alba, která ani na okamžik nenudí, a to se mi právě stalo tady. Kdo jste fanoušky ranných King Crimson, Italů, Genesis, Kyrie Eleison a třeba i Dezo Ursinyho. Ono se to nedá přesně přirovnat. No nic, musím dát za 5*. Paráda !
» ostatní recenze alba Quarteto 1111 - Onde, Quando, Como, Porqué, Cantamos Pessoas Vivas
» popis a diskografie skupiny Quarteto 1111
Spirogyra / Bells, Boots And Shambles
Jejich třetí a dle mého názoru nejlepší album co udělali. Přibyla tam i trumpeta a výborně doplňuje atmosféru desky. Hned při úvodní skladbě nenechává na sebe dlouho čekat a dokonale tam zapadá. Navíc se jim povedla koncepční skladba In the western world, která je dlouhá a velmi dobrá, je plná melodií, přechází z pasáže do pasáže, ať už klidnější, nebo svižnější. Místami temnější jako Comus, místami melodické jako pochod vojáků při flétně. Zpěvákův jemně mečivý Woottonovský hlas vypráví jakýsi příběh. Při stopáži 6:40 v poslední skladbě mi jde mráz po zádech, housle nádherně dramatizují zpěvákovu temnou zpověď. Zkrátka Spirogyra je svá, má svůj zvuk a je těžké ho přesně definovat, pro fanoušky Comusu doporučuji začít první deskou :-)
» ostatní recenze alba Spirogyra - Bells, Boots And Shambles
» popis a diskografie skupiny Spirogyra
Spirogyra / St. Radigunds
Kdybych nevěděl, že toto album vyšlo o pár týdnů dříve než First Utterance od Comusu, myslel bych si, že se jimi museli inspirovat. Album bylo ve své době poměrně úspěšné. Celkový sound dává dojem, že jsou podobní debutu Comusu, ale je to přece jen více pozitivní album, není tak temné a strašidelné. Nicméně je příjemné, melodické, housle, flétna, zpěvák se zpěvačkou se výborně doplňujou. Je až neuvěřitelné kolik textu tam museli složit. Kapela přechází od instrumentálních kousků k písničkovějších pasáží. Mohu doporučit, dávám 4 hvězdy.
» ostatní recenze alba Spirogyra - St. Radigunds
» popis a diskografie skupiny Spirogyra
Minotaurus / Fly Away
Kapela sice vydala jen toto album, ale zase musím říct, že to byl příjemný objev. Zpěvákův naléhavý hlas jakoby se linul z pozadí a naříkal na staré časy. Do toho mellotron nádherně s akustickou kytarou podbarvuje, že to dává dojem, že jste někde ve vesmíru. Přijde mi jakoby se Eloy a Camel dali dohromady a vydali desku. Mám rád kapely, kde jsou i velké změny, nejdřív se to svižně rozjede a pak to spadne do temných varhan a vydrnkávání. Celá deska je hodně melodická, povedla se. Myslím, že si zaslouží být zde na progboardu.
» ostatní recenze alba Minotaurus - Fly Away
» popis a diskografie skupiny Minotaurus
Comus / First Utterance
Jedno z nejoriginálnějších alb v historii progresivního rocku/folku. Když jsem ho poprvé poslouchal, ještě jsem ho nevstřebal, ale ta originalita tam už byla okamžitě, zaujala mě tak, že jsem to poslouchal dokola až jsem tomu propadl. Mám moc rád flétnu, akustický kytary, k tomu ta temná a agresivní atmosféra. To ani nemluvím o textech, které stojí za překlad. Ty občasný falešný tony mi připomínají Faust. Jak tu bylo řečeno, ve skladbě Prisoner to krásně podbarvuje atmosféru psychický poruchy. Nemůžu jinak než dát 5*.
Navíc je neuvěřitelné, že se kapela v roce 2008 dala zase dohromady po 35 letech. Ještě před tím se to zdálo jako absurdní. Příští měsíc vyjde nové "skoro album" (3 nové skladby a nikdy nevydaný živák The Malgaard Suite z roku 1972). Což byl v podstatě materiál na další studiovku a tenkrát z toho sešlo. Úvodní skladba Out of the coma je skvělá, možnost poslechu na youtube. Už aby to vyšlo !
» ostatní recenze alba Comus - First Utterance
» popis a diskografie skupiny Comus
Genesis / The Lamb Lies Down On Broadway
Kdo by to byl čekal, po vstřícnějším Selling England by the pound, který byl přece jen líbivější masovějšímu publiku, než jeho starší a lepší bratříček Foxtrot. Většina konzumentů progresivní scény považuje za nejlepší album Genesis právě zmíněný Selling. Ale já toho názoru nejsem, dle mého je nejlepší Lamb a Foxtrot. Ted ale k Lamb.
Celé album má nový sound, který se používal i do následujících alb. S nápadem ohledně příběhu přišel Peter Gabriel, jehož návrh předčil Rutherfordův "little prince". Je to podle mě nejsložitější a nejvypracovanější album, pro mnohé nepochopitelné, potřebuje nejvíce poslechů a to že tam jsou kratší skladby nic neznamená. Musí se to poslouchat jako celek od první až do 23. skladby na jeden zátah. Samozřejmě ještě lepší je, poslechnout si pak archivní živák. Co se týče textů, tak z 90% jsou Gabriela, nejvíc se hudebně podílel Banks a poté ostatní. No a teď ke skladbám:
1) The Lamb Lies Down On Broadway - úvodní skladba začíná rychlým piánkem, kde se otevírá i příběh, výborně doplňuje Collins Gabriela svým doprovodným vokálem. (samozřejmě nejen v této). Skladba udává hlavní univerzální melodii, která je pak použita i do některých skladeb poté.
2) Fly On A Windshield - geniální skladba, začíná vesmírným zvukem kláves Tonyho bankse a Steve Hackett vydrnkává na akustiku. Peter zpívá o tom, že je moucha, co čeká na čelní sklo na dálnici. Jen si člověk představuje jak ve tmě při nárazu na čelní sklo spustí bubny Collinse a zesílí klávesy Tonyho bankse. I Hackett více "zakňourá kytarou". Člověk si jen představuje pohled mouchy z čelního skla jak se dívá na temné nebe a vidí obrazy členů Genesis jak každý se zaujetím hraje na svůj nástroj. Tady musím pochválit vynikající výkony všech členů. Hlavně Bankse. Temná skladba, dokonalost sama.
3) Broadway melody of 1974 - milá skladbička, kde jemně vydrnkává kytara a klávesy zvolna malují pozadí...
4) Cuckoo Cucoon - z této skladby jde mráz po zádech. Základ tvoří poměrně jednoduché vydrnkávání Hacketta, akorát mi tady nesedí zkreslený hlas Gabriela, zní spíš jak ufon. To ale všechno DOKONALE vynahrazuje skladba na archívu, kde zpívá nádherným chraplákem. No a nemluvě o flétně, která tam dokonale zapadá. V pozadí bublá Tonyho klavír. No, co vám budu povídat. Nádhera.
5) In The Cage - zacina ponure táhlymi klávesy, pak začne vynikající klávesový rif, který staví na celé skladbě. Ve studiové verzi je potlačena úplně kytara zpočátku (což nechápu), kterou si můžu parádně poslechnout na archivní verzi. Poté skladba graduje ve vynikající Banksovo solíčko a Collins perfektně do toho zrychleně bubnuje. Jedna z mála skladeb, která je delší než ty ostatní.
6) Grand Parade Of Lifeless packaging - legrační skladbička, která mi dřív nic neříkala a teď si ji občas samostatně pustim, chytlavý rif kláves doprovázen Gabrielovým zpěvem. Brian Eno, který se na skladbě podílel (ten medvědí hlas) a Collinsův hlásek :o) Mně se náhodou tahle skladba dost líbí, Gabriel zpívá a notuje si s Collinsem a Enem. Paráda
7) Back In N.Y.C. - skladba s vynikajícím klávesovým riffem, kde Gabriel zpívá znatelně agresivně, perfetkně se to na to hodí, je to skladba prakticky jeho. Tady je ta typická agresivita Gabriela, kterou postrádám v dnešním Gabrielovi (i přestože mám radši jeho hlas spíš teď). Taková pre-punková skladba, jakoby Genesis věděli, že za pár let začne Punk prog potlačovat... zase paráda...
8) Hairless Heart - krásná instrumentálka vytvořena Hackettem, kde hlavní slovo má kytara a tony ho doplňuje v pozadí klávesama.
9) Counting of time - skladba, která se pro mnohé zdá až moc popová, ale já ji mám rád, zkrátka taková správná Gabrielovina, a pak to výborný legrační kytarový solo. V pozadí tony hraje klavírní riff, zkrátka Genesis v popovější verzi s Gabrielem. (inteligentním)
10) Carpet Clawlers - krásná balada, která je převážně Gabriela, která je založena na jednoduché melodii, ale zní to tak krásně, že je to až neuvěřitelné. Také verze Carpet Clawlers z roku 1999, kde to Gabriel s Collinsem přezpívali v modernějším podání zní výborně.
11) The Chamber of 32 doors - po oddechovější části (předchozí 3 skladby) se lamb zase vrací do temnější části. Osamělý klavír doprovázený varhany a Gabrielův temný smutný nářek. Člověk má opravdu pocit, že Peter je v uzavřeném kruhu, kde je 32 dveří a rozhoduje se, kam vstoupí. Říká se, že skladbu složil Gabriel... (i hudebně na klavír ve svém domě)
12) Lilywhite Lilith - skladba měla původně pracovní název Light, kostru složil Collins, skladba zní výborně svižně, kterou táhnou bicí a podbarvují klávesy a Peter zpívá s Philem.
13) The Waiting Room - není to skladba, spíš je to takový Jam plný zvláštních zvuků jakobych tahal kočku za ocas, ale samozřejmě, že to by nebyli Genesis aby to pak nemělo nějakou melodii. Skladba se pak rozjede s bicíma a klávesama a do toho vrčí kytara...
14) Anyway - skladba, která už byla složena za působení Anthonyho Phillipse, kterou můžeme najít (snad už to brzo bude venku) v "Jackson ´s Tapes", kde to má jiný název a slova. Skladbu vede klavír, který je podporován klávesy, na archivní verzi to zní ještě líp, kde Peter zpívá víc emotivně. Hlavně musim pozdvihnout Banksovy vynikající klávesy, pod klavírem ještě rozjiždí klávesy a na ty navazuje Hackett. Vynikající skladba.
15) Here Comes the Supernatural Anaesthetist - skladba, kde začíná kytara a Peter s Philem nám zazpívaj jakej je nadpřirozený anesteziolog skvělý tanečník. Skladbou dominuje kytara, nádherný rify a do toho zpětný vokály "la" "la" "la" a nakonci vrchol skladby v pozadí klávesy a Hackett si hraje s melodiema.
16) Lamia - naprosto geniální skladba, dle mého názoru asi nejlepší na celé desce. Začíná naprosto smutně geniálním klavírním rifem, a potom se postupně nevinně přidaj tiše klávesy. Peter krásně naříká a skladbě dodává hlavně absolutně druhý vynikající nástroj který udává melodii. Pak se přidaj bicí a varhany podbarvují pozadí. Zkrátka dokonalost sama. Skladba se vždy pak absolutně zastaví a člověku se tají dech jen z osamělého klavíru Tony Bankse a opět naříkavý hlas Gabriel. Z toho jde absolutně mráz po zádech. Pak se i nevinně do pozadí přidá vokálem Phil. Pak je druhá tichá část, kde grandiozně vstoupí do finále, varhany začnou sílit a Peter naléhavě zesílí hlas a Hackett rozjede super solo, kde s ním spolupracují klávesy a Collins perfektně řadí přechody na bicích. A nakonec se ještě přidá flétna, to už nemůže bejt dokonalejší. Na archivní verzi sice flétna neni, ale zase je tam slyšet vynikající Rutherfordova basa. Zkrátka si myslím, že tohle je vrchol celé desky, protože všichni všechno melodicky a technicky zvládaj na jedničku s hvězdičkou. A to nemluvím o tom, že Gabriel byl při této skladbě uzavřený v homoli.
17) Silent Sorrow In Empty Boats - oddechová skladba, které dominují klávesy, jakoby se znovu zrodil svět...
18) The Colony of slipperman - skladba, která začíná kňourajícími tony kláves a kytar, tady je Peter tzv. Bačkorový muž s kostýmem s nafouklými genitáliemi, který se při úvodních tonech vylupuje z homole. Pak začne opakující se motiv kláves a Peter začne melodicky zpívat a občas se přidá i Phil. Tohle je hudebně koncert Tonyho Bankse, neskutečná práce s klávesama. Potom se po 4. minutě skladba krásně přepne do zajímavé ho rozpoložení. Hackettova kytara začne táhle hrát jedním tonem a do toho Banks melodicky navazuje. Potom opět tradičně Banks si vystačí jak klávesama tak i varhany. Zkrátka génius. A do toho ještě jeho nejlepší kamarád ze školy zpívá a máme dokonalost na druhou. Phil si tady dokonce zazpíval jeden verš :)
19)Ravine - ponurá skladba jakobych se potácel mlhou na nějaké hoře...
20) The Light dies down on broadway - skladba, která využívá motivu skladby úvodní s jinými texty a s upravenou hudbou, dle mého názoru je tato skladba ještě povedenější než ta úvodní. V této skladbě Peter nenapsal text.
21) Riding The Scree - úžásná skladba, která začíná výstředním tonem kytar a potom banksovým klávesovým solem bublajícím do stran sem a tam. Opět si zde hraje jakoby si vystačil sám. Skladba má sice jen 4 minuty, ale neskutečné, co do ní dokázal vtěsnat, v půlce skladby se přidá Gabriel. Jako vrchol skladby ovažuju její konec. Doporučuju archivní verzi, kde jsou slyšet některé klávesové kousky výrazněji oproti verzi studiové.
22) In The Rapids - skladba, která je velmi podceňovaná, jak fanouškama, tak i členi Genesis z ní nejsou moc nadšení. Ale pro mě je to skladba úžasná. Začíná krásnou kytarou a Peter zpívá smutným tonem, vždycky mi jde mráz po zádech, když zpívá "Taken down, taken down", no a archivní verze má ještě přidané efekty, které to ještě zlepšily. Nádherná balada.
23) It - skoro až taneční skladba s opakujícím se klávesovým a kytarovým motivem. Myslím, že perfektní zakončení Lamb, při týhle skladbě by se člověk na koncertu odvázal a pořádně si zatrsal. A hlavně se musí zase poslouchat, co tam provádí s klávesy Banks.
Zkrátka a dobře Lamb je pro mě dokonalá deska, není tam jediná skladba, která by se mi nelíbila a to už je ve 23 skladbovém albu co říct, suverénně nejlepší koncepční album a možná album i úplně.
» ostatní recenze alba Genesis - The Lamb Lies Down On Broadway
» popis a diskografie skupiny Genesis
Genesis / Foxtrot
Po prvním albu v „nejlepší sestavě“ se skupina po úspěšném turné, kde je konečně začal svět brát vážněji se opět sešli ve studiu, aby udělali jedno z nejlepších alb, které jsem v životě slyšel. Peter Gabriel si tehdy poslechl výborné album od Van Der Graaf Generátor „Pawn hearts“, kde dominovala skladba „A Plague of lighthouse keepers“ dlouhá přes 23 minut. Navrhnul ostatním, že by mohli udělat něco podobného. Začalo to willow farm, kterou kompletně Gabriel vytvořil a skupina začala pomalu své výtvory slepovat, až z toho vznikla dle mého názor nejdokonalejší skladba všech dob – Supper´s ready. Řekl bych, že už v tomto albu se kapela více uvolnila, více si věřila a Hackett s Collinsem podali ještě lepší výkon než v Nursery Cryme. V tomto albu prakticky nenajdem jedinou chybu, jako celek je dokonalé do posledního tonu. Když se člověk rozhlédne kolem sebe a pustí si třeba Tarkus (ELP), kde dominuje ústřední skladba, říká si jaká je to nádhera. Ostatní skladby nejsou na takové úrovni a i přes to si člověk říká, jak jsou dobří. U Genesis je to však až do takové míry, že oni se nespokojí s dokonalou 23 minutovou skladbou, ale udělají dokonalý i zbytek. To je to co na nich hodně obdivuji. Každý ton je promyšlený, není tam žádná vata. Peter Gabriel zde podává vynikající výkon, zpěv vlastně beru jako další hudební nástroj, který dává skladbám také melodii. Napsal veškeré texty do Suppers ready. Mike Rutherford se opět na basové kytaře znatelně zlepšil. Tony Banks, hlavní sound skupiny je jako vždy excelentní. Steve Hackett se předvedl ještě více než předtím a Phil Collins také nezaostává. Zkrátka a dobře, tohle už je kapela plně nažhavená a připravená dělat ty nejlepší věci i z technického hlediska. Trochu rozberu jednotlivé skladby:
1) Watcher of the skies: skladba začíná táhlým melotronem, na který zvolna naváže basovka vytvářející opakující rytmus. V této skladbě velmi vnímáte basu, která zde tvoří kostru. Člověk má pocit, že letí někde v noci nad lesem a pozoruje oblohu a do toho Gabrielův zpěv. Vynikající otvírák, nedám na něj dopustit.
2) Time Table: nádherná klavírní skladbička, velmi přehlížená a to neprávem. Začíná to zvláštní klavírní částí, poté se rozjede klavír ve stejném rytmu, ozve se znatelně basa a skladba se dostává do refrému, Gabriel zpívá o středověkých časech, o králích apod. Po zajímavém refrému, kde se Gabriel ptá proč, Banks zahraje neskutečně krásné dětské piánko se zpětnou vazbou Rutherfordovy basy. Opět se zde ukázala genialita Bankse. Skladba je to trošičku jednodušší a krásně pohádková.
3) Get them out by Friday: pro mnohé možná méně stravitelná skladba, kde se vyřádil hlavně Gabriel. Skladba se mění z rázných kláves až po tiché pasáže jen s kytarou, naléhavým zpěvem, zvláštní temná, ale i rázná skladba. První pasáž je spíše živější a ve druhé se skladba táhne zvláštním temným Gabrielovským rytmem, je to jedna z nejobtížnějších skladeb, musí se to víckrát naposlouchat než skladby ostatní.
4) Horizont: krásná skladba od Hacketta na akustickou kytaru, člověk má pocit, že někde vytéká pramen ze země.
5) Suppers Ready: nejlepší skladba co jsem v životě slyšel. Je řada skladeb dosahujících přes 20 minut od různorodých interpretů. Avšak za celou dobu jsem zatím neslyšel skladbu, která by byla takřka dokonalá, která by nebyla bez nějaké té vaty. V této skladbě se člověk celých 23 minut prostě nenudí, obsahuje několik pasáží, všechny nástroje dokonale do sebe zapadají, Gabriel udělal výborné texty. Nedá se to vyjádřit slovy, tohle si prostě musí každý poslechnout sám a pak mu dojde jaká je to geniální skladba.
*****
» ostatní recenze alba Genesis - Foxtrot
» popis a diskografie skupiny Genesis
Genesis / Nursery Cryme
Genesis vydali studiovou desku Tresspas poprvé v labelu Charismy, ale už před vydáním se rozhodl odejít Anthony Phillips, hlavní hnací motor skupiny. Díky bohu za to, že Peter a Mike se rozhodli pokračovat. Tony ještě sice váhal, ale nakonec se připojil a tak osiřelá trojice (and then there were three :-)) si našla bubeníka Phila Collinse a kytaristu Steva Hacketta. Netrvalo dlouho a vydali Nursery Cryme s nádherným obalem zdravotní sestry hrající kroket s lidskou hlavou. Deska je jak jinak než vynikající, teprve tady se pořádně projevila fantazie Petera Gabriela v textech. Steve Hackett zde podává vynikající výkon, s tím, že se soustředí na spolupráci s tonyho varhanama-klávesama, aby to ladilo, nebo se protínalo. Phillips se mi zdá, že spíš šel svou cestou a vytvářel tak další sound navíc. Obě metody jsou vynikající a každá má své kouzlo. Phil Collins zde parádně doplňuje doprovodným vokálem Petera Gabriela, jejich hlasy mi občas úplně splývají dohromady. V podstatě to tenkrát i různě smíchali, aby to dávalo ten dojem. Tato deska na mě zapůsobila i v tom, že skupina se víc uvolnila, přidala i humor. Trespass byl v podstatě hodně vážný (což samozřejmě není špatné :). Myslím, že kdyby Phillips zůstal, možná by to byla totální antikomerce, ale asi by to dlouho nevydrželo ve skupině. Nakonec možná to byl osud, že Gabriel četl Hackettův inzerát. Člověk si musí připustit, že se Stevem měli víc možností, jelikož je technicky lepší kytarista. Phillips byl zase možná lepší se španělkou, 12strunkou.Každopádně deska jako celek je vynikající, Musical Box - Return Of Giant Hogweed a Fontain Of Salmacis jsou mistrovské geniální kousky. Skladby delší, propracované, je zde cítit pokročilost v ovládání hudebních nástrojů. Ostatní skladby jsou samozřejmé takéž vynikající, avšak nedosahují takové geniality. Co se týče výkonů jednotlivých členů, tak radikální změnu vidím hlavně v kytaře. Jak už jsem zmínil, Hackett je jiný než Phillips, každý má své kouzlo, a skupině zkušenější kytarista rozhodně prospěl. Bicí samozřejmě se výrazně zlepšily oproti předchozímu kolegovi bubnuje Phil mnohem lépe, důkazem je toho třeba Knife ze živáku. Tady je zajímavé to, že nejvíc tu skládala trojice Peter-Tony-Mike.
Phil a Steve se přece jenom ještě přizpůsobovali, takže dá se to brát autorsky jako And Then There were three, s tím, že je tam Peter místo Phila :). Nutno také zmínit to, že Phillips má na NC trošku podíl. Již brzy vyjdou raritky Jackson tapes kde je třeba ranná verze Musical Box, když byl Phillips ve skupině.
Musical Box: Skladba začíná vydrnkáváním, jakoby se zapnula hrací skříňka a Peter začne ztišeným zpěvem zpívat příběh "nadrženého" Henryho. Collins výborně doprovází Gabriela. První část skladby je založen na akustických kytarách, dokonce i Tony musel hrát na kytaru. Potom skladba se rozjede se svižnýma klávesama, Phil poprvé bubnuje a Steve rozjede solo na elektrickou kytaru. V podstatě jediné solo na el. kytaru udělal Phillips ve skladbě Knife, jinak to byla většinou akustika. Skladba jako celek má několik částí, vždy se rozjede do určitého rytmu a má mezihry kdy nástroje ztichnou a Peter zase ztišeně zpívá, steve přejde na drnkání. Z té první svižné části o které jsem mluvil se utiší nástroje a Peter zpívá "old king cole was a merry old soul and a merry soul was he". Do jeho zpěvu mu drnká Hackett a začnou odbíjet hodiny, the clock "tik tok" Pak Peter přímo zakřičí "the Wall" (zeď) a začne kňourat kytara a soupeří s klávesama. Nakonec jde skladba do vzrušující pasáže, kde peter naříká, proč se ho nedotýká, dotkni se mě teď (now ! now ! now!) a přitom tančí s liščí maskou a na závěr připraví Steve nádherné kytarové sólíčko, s tím, že mě vždycky zaujme ten konec, phil zabubnuje v několika intervalech, současně hraje i Steve a Tony, všichni dohromady hrajou stejný ton a zní to opravdu parádně.
For Absent Friends: na této písničce má hlavní vokál Phil, melodická naříkavá skladbička, kde krásně vydrnkává Steve na kytaru a občas se připojí i Peter doprovodným hlasem. Tuto skladbu mám raději než třeba More Fool Me (selling england by the pound)
The Return Of The Giant Hogweed: další mistrovský kousek, skladba začíná hned střídavými varhany sem a tam, na někoho to možná může působit jako bolest hlavy, ale mně se to líbí. Pak Peter začne zpívat s melodicky se opakujícími klávesy o hermafroditovi. Do toho flétnou spolupracuje s Tonym po několika minutách se skladba totálně změní ještě k lepší části. Tony začne hrát geniální klavírní rif, který mi dává pocit mrazíků a do toho začne výborně Steve kytarou, která navazuje na klavír. Potom zaburácej činely a kytara jakoby drhnula, Tony pořád jede na stejném rifu pak dojde ke změně a Peter přiběhne k mikrofonu a nakonec zařve Giant Howgeed lives !!!!
Seven Stones: nádherná skladbička postavená na mellotronu, kde i naříkají klávesy v pozadí a Steve akusticky vydrnkává do rytmu. Skladba opravdu dává dojem, že jsem někde na opuštěné lodi, které pluje po moři kdo ví kam. Hodně lidí tohle podceňuje, že by neměli rádi mellotron ?
Harrold the barrel: asi nejhumornější skladba na albu, Tony jede rychlým klavírním rifem a do toho brouká Steve kytarou a Peter zpívá hrozně rychle, phil do toho kňourá "ha ha", krásně jim to ladí. No a to by nebyli Genesis kdyby závěr byl úplně jiný, skladba se zastaví do krásné pasáže a Phil zpívá hodně vysoko "heaven" (nebe) a tonyho varhany se drží jednoho tonu podél zpěvu.
Harlequin: V podstatě duo, kde zpívá Peter i Phil zároveň, zpívají tak podobně, že kolikrát nerozeznám kde kdo zpívá. Občas je to zřejmé občas ne.
Části určitě i smíchali, aby si posluchač nebyl jistý. Každopádně je to opět pěkná písnička, kde dominuje Stevova akustika, téměr po celou dobu soutěží se zpěvem a v refrénu vydrnkává přesně podle zpěvu.
Fountain Of Salmacis: geniální skladba (z geniálního trojlístku MB-ROGH-FOS), začínající nádhernými klávesy jakoby tekl pramen vody a do toho Phil zaduní bubnama, že to dává dojem prudce vyvěrajícího pramene ze země. Peter zpívá trochu s ozvěnou jakoby pocházel z antických tehdejších dob. Skladba vždycky ztichne se opakujícím se motivem Tonyho varhan a do toho drnká Steve jako uklidněná voda. Potom se grandiózně rozjedou všechny nástroje a Peter zanaříká, kde se ozvou v pozadí opakující se mnohonásobné vokály.
Závěr: Vynikající deska (všem 5 deskám z let 70-75 dávám maximum bodů, protože je to dokonalost sama), která se mi zdá trošičku méně vyvážená jako Trespass, ale zase má silný trojlístek skladeb, které jsou geniální. *****
» ostatní recenze alba Genesis - Nursery Cryme
» popis a diskografie skupiny Genesis
Genesis / Trespass
Kdo by to byl čekal, skupina dala kopačky Decce, Jonathan King ztratil zájem o skupinu, což bylo geniální, dopomohlo to k tomu, že skupina podepsala kontrakt s firmou Charisma, kde už řádili vynikající Van Der Graaf Generator. Skupina měla teď prostor dýchat, měla možnost skládat bez jakékoliv omezení. Zároveň se nenechávali inspirovat nikým a všechno šlo přímo z jejich srdcí. Anthony Phillips je zde vůdčí osobností, alespoň z hudebního hlediska. Díky němu se Genesis posunuli a Tony Banks se zdokonalil v klávesách. Trespass dává dojem nádechu starověku, jak správně poznamenal Vaklaf, na rozdíl od Hacketta, který spolupracoval s klávesama Tonyho, Anthony Phillips si drnkal svou cestou. Peter zde zpívá krásně žalostně, skupina to bere nesmírně vážně, humor se zde ještě tak neobjevuje (já osobně tohle považuju jako celek za lepší než Nursery Cryme, kde jsou sice mistrovské kousky jako MB,Hogweed, Fountain, ale to ostatní není už tak dokonalé). Avšak Trespass nemá snad slabinu, možná, že akorát bubeník dává dojem, že bubnuje do prázdných mokrých krabic, ale je to rozhodně lepší než bubeníci na FGTR. Mike pomáhá Anthonymu a zaujmul místo u basy, kde se značně zlepšil oproti debutu. Na této desce se mi líbí, že se vždycky dokáže hudba zastavit a začnou jen zpívat tonyho varhany, na to se jemně nabalí dvanáctistrunka, až se mi z toho tají dech. Člověk si pořád klade otázku, jak by asi tak vypadali Genesis, kdyby Phillips pokračoval, kdyby nikdy nečetli inzerát Imaginativní kytarista skladatel hledá... Nepochopím proč je album tak nedoceněné, a to mám na mysli i teď v téhle době. Alba jako Dark side of the moon, Close to the edge jsou vyzdvihovány do nebe, ale Trespass, které je mnohem propracovanější a dohání mě k slzám se řadí mezi ty slabší alba. Teď bych rád probral jednotlivé skladby.
Looking for someone: Peter nálehavě zazpívá looking for seomeone a začnou ho doprovázet Tonyho klávesy s Anthonyho kytarou, všimněte si, že skladba je dokonale propracovaná, to se nedá jen tak poslechnout jednou. Peterova flétna je zde taková žalostná jakoby z povzdálí a líbí se mi jak anthony odpovídá kytarou na peterovu flétnu a jakoby ingoruje, že Tony vůbec na varhany hraje. Potom skladba vzejde do grandiozního finále, kdy to Mayhew rozjede a Anthony vezme elektriku a zase peter naříká s flétnou, při této skladbě mám pocit, že letím vzduchem přírodou :)
White Mountain: skladba začíná zajímavým intrem, zvláštní zvuk varhan, poté začne drnkat Anthony a skladba dává dojem, že je zima, že opravdu stojím na nějaké zasněžené hoře, texty jsou tu prakticky dokonalé. Potom je zajímavá pasáž kdy se zastaví nástroje a Tonyho klávesy začnou jezdit sem a tam, a peter začne hvízdat, je to jakobych byl v úkrytu v hoře a čekal na záchranáře a upadal do bezvědomí. Začátek a konec skladby má geniální rify, a ke konci ještě vokální zpěvy s drnkáním, o muj bože to je taková krása :)
Vision of Angels: romantická skladba, kterou napsal Anthony, chytne možná spolu s Knife nejrychleji, je to dle mého názoru nejjednodušší skladba (tudiž nejslabší) ale je vynikající ! Texty o andělích, nechte mě tu, navždy sbohem. Bubny zde pak jsou trochu nekvalitní, ale je to skutečně krása.
Stagnation: tak tohle je opravdu genialita, nejpropracovanější skladba, začíná kytarou a Peterovým ztišeným zpěvem. Asi po minutě a půl začínají tonyho klávesy hrát až pohádkovou melodií s cinkáním a pomalejším drnkáním Anthony kytary, tento moment mi dává dojem kapky ztékající po lístku, bezstarostný život v přírodě, hrát si se zvířatama. Pak začíná skladba přitvrzovat a rozjede se v grandiozní souboj Tonyho a Anthonyho. Tonyho klávesy mají vyloženě geniální rif, krásně jim to ladí, člověk si říká jak ta dvanácti strunka má taky něco do sebe, nedokázal bych si představit kdyby to hrál elektriku Steve, určitě by to bylo zajímavé. Pak se zase skladba zastaví a začnou opravdu krásné texty: "Besides Silent Mirror" doslova kromě tichého zrdacla. Zpěvné chorály a drnkání anthonyho dávají dojem, že jsem někde u vody a hazím tam kamínky. Konec skladby se ucelí v jednu skvělou melodii ve zrychleném tempu.
Dusk: podceňovaná nádherná skladba bez bicích. Anthony tohle složil, takže zde dominuje jeho akustika a cinkavé zvuky do toho krásně zapadají. Tony geniálně zareaguje v pozadí jemnými varhany "když padá lístek" a tonyho klávesy krásně zabublaj jemně, že jsou slyšet když dává člověk pozor. Vokály krásně doplňují Peterův zpěv. Poté se rozjede pasáž kdy peterova flétna soutěží s anthonyho 12strunkou a potom skladba spadne jakoby do umlčení a duní klavír do zapomnění. Na archívu je tahle skladba také, sice s metrononem, který může někoho rušit, ale je tam ještě 3.pasáž, která byla původně ve skladbě zahrnuta a ta je taky krásná. Peterova flétna udělá jeden rif, na který pak rychlo-drnkáním zareaguje Anthony.
Knife: poslední skladba na desce má tvrdší ráz hned od počátku s refrémem, který Peter zpívá spolupracují varhany. Tady Anthony odložil 12strunku a vzal do ruky elektriku a značně rozjel. Ale pozor tahle skladba nemá jen tu kostru co člověk slyší na začátku, to by pak nebyli Genesis, že ? Asi po 3 minutách jde skladba do pasáže, ze který mám husí kůži, můžou mi téct slzy, skladba se totálně zastaví, mike začne drnkat pravidelně basovkou, zakňourá elektrika, tonyho varhany hrají táhle, peterova flétna začne krásnou melodii, tonyho klávesy se změní do bublající fáze, ach ta basovka tak krásně ladí s flétnou a varhanama, jakoby z nebe letěl anděl. Pak se skladba dostává do fáze, kdy peter opakuje slova o svobobě a kolem se rozléhají zvuky policie, křik lidí, jakoby to byly zvuky z dnešní doby. Pak se skladba rozjede do krásně tvrdé melodie, Anthony to rozjede se svojí elektrikou a tonyho varhany mu k tomu pomáhají. Tady poprvé ukázal Anthony pořádné elektrické kytarové solo, až z toho běží mráz po zádech. Pak je poslední melodie na kterou se peter točil na koncertech dokola, však to dává ten dojem a skladba vyvrcholí a je konec.
» ostatní recenze alba Genesis - Trespass
» popis a diskografie skupiny Genesis
Genesis / From Genesis To Revelation
Většina debutů nebyla moc hodnocena kladně ať už se jednalo o kteroukoliv kapelu až na vyjímky. Mnoho lidí má na toto album názor takový, že je to popík, moc smyčců apod. Já si však dovolím oponovat a tvrdím, že se tohle album povedlo. Samozřejmě nedosahuje kvalit navazujících alb, ale to v žádném případě neznamená, že musí být slabé. Celé album na mě působí nádechem ještě tehdy končících 60.let a Gabrielův naléhavý zpěv už se v jeho tehdejších 18 letech nedá přeslechnout. Člověk si musí uvědomit, že tehdy kapela nebyla ještě dostatečně rozvinutá a neuměla hudebně přesně vyjádřit to co chtěla. Kapela měla tendence dělat skladby delší, bohužel jim stál v cestně Jonathan King jehož názory se s kapelou neztotožňovaly a přikláněly se spíše k popu. Avšak i přesto překážku kapela dokázala, že má nadání a hudební nápady.V textech se objevuje hodně nábožných, přírodních, pohádkových témat. Je zde cítit silný vliv tehdejšího školního režimu, na který žádný z členů nerad vzpomíná. Celkem mě zaujalo, že i přes to, že duo Phillips/Rutherford tu nemá takový vliv jako duo Banks/Gabriel. Mám také pocit, že pasáže, které byly udělány Arthurem Greensladem mohly být klidně nahrazeny mellotronem. Sice Tony Banks se naučil hrát přes 2 linky najednou až v období Tresspasu, ale alespoň studiově to udělat mohli. Album na mě působí temným melodickým dojmem, mám pocit, že jsem někde na kopci, pryč od města a přede mnou je jasná obloha plná hvězd. Lehnu si do trávy a do uší mi zní peterův zpěv a melodický Tonyho klavír s kytarama od Antonyho a Mika. Také jsem si všiml, že jsou tam pasáže, kdy Tonyho klávesy jsou značně ztlumeny a kdyby se to poslouchalo někde v autě tak to nebude snad ani slyšet.
Co se týče bubnů, bohužel zde není vidět, že by Stewart nebo Silver uměli nějak skvěle bubnovat, to je v podstatě to nejslabší, co na albu chybí. Přes to mám album rád, líbí se mi všechny skladby, už tehdy tam byl smysl pro melodii a pro rytmus a řadím se do menšiny, která tato album obdivuje. Dle mého názoru to překonavá řadu jiných debutů a u některých kapel i jejich nejlepší řadovky !
1) Where The Sour Turns To Sweet - louskání doporovázené Tonyho melodický klavír, poté se krásně přidá kytara a nakonec i smyčce (které mohly být nahrazeny klávesama nebo mellotronem), naléhající skladba, která v refrénu je doprovázená trubkama.
2)In The Beginning: skladba která začíná, že mám pocit ze mi praskají sluchátka, a hlasy se rozeznívají ze strany na stranu. Pak se ale skladba rozjede do nádherné pasáže s tonyho rychlejším klavírem, bohužel je značně ztlumený, jinak by byla skladba ještě lepší.
3) Fireside Song: pomalejší skladba s popěvkem v refrénu o zklamání, lásce...
4) The Serpent: nejlepší skladba na albu, tuhle písničku miluju, původní skladba byla She is beautiful jen s kytarou a klavírem. Tahle verze je však ještě lepší. Temná noc, planety obíhají (tuhle skladbu bych si někdy pustil v létě v autě ve 3 ráno při cestě někam do ciziny). Skladba má nádherný refrén a křik Petera "Beware Future" mě vždycky dostává. Tady je to koncert Gabriela a Bankse, Tony krásně v pozadí hraje na varhany se zámeckým nádechem a Peter zpívá že bůh stvořil muže z prachu atd. U této sklaby mi běhá pokaždé mráz po zádech.
5) Am I Very Wrong: skladba, která mě chytla hned na poprvé, krásné vydrnkávání a Peter zpívá jestli je opravdu tak špatný, pak se rozjede refrén, geniální klavírní rif doprovázený kytarou, poté návážou všichni sborově, zní to jako z počátku 60.let, jako by to všechno bylo tak dávno.
6) In The Wilderness: divím se, že z této skladby se nestal hit. "Music All I hear is Music" se jako refrén nedá přeslechnout a působí to jakoby to byla převzatá coververze interpreta ze 60.let a člověk jen kroutí hlavou jak je možné, že se alba prodalo jen 600 kusů ve své době.
7) The Conqueror: skladba začne svižně s jednotvárným rifem a na to se postupně parádně nabalí tonyho klávesy, na první poslech to člověka hned dostane.
8) In Hiding: skladba na které spolupracovali Gabriel s Phillipsem, je to v podstatě nejstarší písnička Genesis, kytarový rif už si Anthony vydrnkával ve 13 letech, původní verze Patricia je v Archive. V této verzi jsou už i tonyho klávesy které jsou pozadí za kytarovým rifem a peter zde zpívá o tom jak je vzdálený od domova, milion mil od domova, stojí na hoře a má svobodu myšlení, přeje si aby jeho milá byla s ním. Mám zde dojem, že tady v textech hodně míří na Carterhouse.
9) One Day: další skladba, kde se objevují prvky, že bych odletěl pryč do svých snů...
10) Window: nádherně uklidňující skladba, běží mi mráz po zádech jak už tenkrát měli smysl pro melodii, romantická krásná skladba.
11) In Limbo: obdobná skladba o úniku pryč (z Carterhouse) doprovázená sborovými vokály a trubkami.
12) Silent Sun: první singl, který se částečně inspiroval Bee Gees, složil ho Peter a Tony, i když se od ostatních skladeb značně liší ten klavír a smyčce se mi tu celkem zalíbily.
13) A Place To Call My Own: tuhle skladbu zbožňuju, měla původně 6 minut, ale pan King jí musel useknout, že to má jen něco přes minutu, finální část skladby, nedokážu si představit jak nádherná by byla celá. Začíná to jen Peterovým zpěvem a melancholickým Tonyho klavírem asi po minutě mi vstávají všechny vlasové objekty do maxima, smyčce krásně doplňuje melodicky klavír a všichni začnou zpívat do rytmu s klavírem "Na Na Na", působí to na mě jako pohádkový les kde si prozpěvují skřítkové v hospodě. Nádhera.
14) A Winters Tale: 2. singl Genesis, výborný varhanový refrén, lepší než jejich první singl Silent Sun.
15) Thats me: skladba, která začna přímo grandiozně a struny bijí do zpěvu při refrénu Thats me, potom Peter zvýší hlas "I cant see", trošku nekvalitní zvuk a dělá to pak dojem jako skladba z 30.let z kobky před 2.světovou válkou. Až na zvukové nedostatky, jak jinak než krása.
16) One Eyed Hound: další skladba u které nechápu proč se nestala hitem, nádherně melodická od začátku až do konce, krásná skladba k ohýnku s kytarou. Končí to zvlášním zvukem klavíru.
» ostatní recenze alba Genesis - From Genesis To Revelation
» popis a diskografie skupiny Genesis
Celeste / I Suoni In Una Sfera
velice příjemná hudba, deska působí skoro až jako soundtrack. Ale velmi kvalitní ! Je vidět, že si zde kapela hodně pohrávala se zvuky, deska je kompletně v jemném tažení a pokud zde hledáte nějakou svižnější, rockovější část, tak to zde není :-) Ovšem já bych to viděl spíš jako plus. Deska obsahuje řadu krásných jemných skladeb, často podporované akustickou kytarou a flétnou. Zajímavé je, že zde nenajdem žádný zpěv, max. ve skladbě the embark on a love affair, kde jsou zpětné vokály a tam člověk pozná, že znějí trošku italsky i když nejsou slyšet slova. Kdo má rád Anthonyho Phillipse, bude dle mého názoru touto deskou nadšen. Plno hudebních nápadů, např. skladba 9 musí na každého zapůsobit téměř okamžitě. Velmi na mě také zapůsobila sklaba 10, Eftus, více fleten se propletávajících do sebe, opravdu neobvyklá skladba, bicí zní velice archaicky, avšak nepoznal jsem, zda to bylo myšleno schválně, nebo je na této skladbě slabší kvalita zvuku. Nicméně další 5-hvězdičkové album :-)
» ostatní recenze alba Celeste - I Suoni In Una Sfera
» popis a diskografie skupiny Celeste
Camel / The Snow Goose
Velice dobrá deska, avšak dle mého názoru přeceňovaná. Je zde více kratších skladeb, to bych jako mínus neviděl, ale zkrátka na mě nezapůsobila tak jako 2 předchozí desky, které Camel vydali. Když to srovnám např. s Mirage, která je mnohem propracovanější, obsahující více hudebních nápadů apod. Nicméně i tato deska má své pěkné skladby. Pomalu bych ale řekl, že mi to nezní jako koncepční album, ale spíš jak soundtrack k filmu.
» ostatní recenze alba Camel - The Snow Goose
» popis a diskografie skupiny Camel
Camel / Camel
Velmi podceňovaný debut, řekl bych až přehlížený. Přitom zde již nalezneme řadu vynikajících momentů. Např. takové skladba Mystic Queen znějící takřka jako Floydi, sice texty ještě nedosahují takových kvalit jako v pozdější tvorbě, hudba je zde již velice slušná. A to už by nebyli Camel, aby to nebylo založeno na spolupráci kytar a kláves alá Latimer x Bardens. Taková Never let go s krásnou akustickou kytarou se pak rozjede v pořádný nářez a hlas bych tam ani nepoznal, je to skutečně Latimer ? Curiosity na mě také velmi zapůsobilo, ta pasáž melancholických kláves při zpěvu mi způsobuje mrazíky na zádech. Celkově vzato je tato deska vynikající debut a měli byste se jí podívat na zoubek (ovšem kdo ji už zná...)
» ostatní recenze alba Camel - Camel
» popis a diskografie skupiny Camel
Banco del Mutuo Soccorso / Banco del Mutuo Soccorso
Jedna z nejznámějších prog rockových italských kapel 70.let. Počáteční skladba si pohrává s krásnou flétnou a jemnou kytarou, vokál jakoby vypráví příběh z dávných dob a zpětně doplňován dětskými hlasy. Ihned to na mě způsobilo. Další skladba se okamžitě přesune do rockové podoby podporovanou klavírem. Poté okamžitě ztichne a začíná osamělý klavír a melodicky naříkavý hlas zpěváka, skutečná krása. Metamorfosi dává zpočátku dojem jakoby klávesista dostal zrovna nápad na skladbu, se zvuky, že zavře klavír a jde si pak zas svou cestou, ovšem krásná skladba :-). Následující skladba opět v rockovějším duchu, vynikající kytarová linka podbarována klavírem měnící se do tišších pasáží, které se pak rozvíjí v rockové, zkrátka takový kolotoč. Tato deska, se budu opět opakovat patří mezi klenoty italské progresivní scény a už se pomalu klepu na Darwin, který mě teď čeká...
» ostatní recenze alba Banco del Mutuo Soccorso - Banco del Mutuo Soccorso
» popis a diskografie skupiny Banco del Mutuo Soccorso
Änglagård / Hybris
V dnešní době nenalezneme příliš mnoho klenotů jako v 70.letetech (je to samozřejmě můj subjektivní názor). Tato deska mě však velice překvapila, je plná nápadů a přechodů, jakoby z jiného světa. Mám slabost pro přechody na akusticko-kytarové pasáže s flétnou a pak zpět do rockovější části apod, což tato deska splňuje vrchovatě. Úvodní skladba Jordrok mi připadá nejpropracovanější, není zde prakticky slabší místo. Varhany mi přípomínají strašidelný hrad. Melotron krásně podbarvuje kytary, zpěv možná někomu přijde příliš Yesovský-neobvyklý, ale je to jen o zvyku. Však milovníci italské scény si také museli zvyknout na italský zpěv, ne jinak tomu bude u švédské progresivní scény. Myslím, že základní charakteristický rys této desky je obliba přechodu z jemných pasážích do tvrdších a zase zpět, k tomu přičtu geniální melodie a vzniká z toho klenot, kterých je stále méně a méně (když mluvím o dnešní době).
» ostatní recenze alba Änglagård - Hybris
» popis a diskografie skupiny Änglagård
Alphataurus / Alphataurus
Nádhera, velmi kvalitní album z italské progresivní scény 70.let. Úvod skladba je téměř geniální, ta jejich akustická kytara je vážně vynikající. Pak přechody na svižnější části a závěr opět akustický. Druhá skladba mi přípomíná lepší Led Zeppelin (tady musim souhlasim s Ravilem), a to je ještě k tomu asi ta nejslabší skladba na desce :-). Croma je krásná instrumentálka, krásně melancholicky laděná až mi při jejím refrénu nabíhá husí kůže. Jakoby z geniální soundtracku. La Mente Vola, skladba, která začíná opakujícím se klávesovým motivem nabalující se na další zvuky, při této skladbě vidím let ptáka na obalu, ano mám při skladbách různé představy :-) Jedna z nejlepších skladeb na albu. Poslední skladba je trošičku více instrumentální, ale stále si zachovává sound desky. Toto album je vynikající dílo, dávám 5 hvězdiček.
» ostatní recenze alba Alphataurus - Alphataurus
» popis a diskografie skupiny Alphataurus
Kyrie Eleison / Fountain Beyond the Sunrise
Už nesčetněkrát se asi všichni setkali s tím, "tak tolhe je jsou celí Genesis, určitě si to poslechni". Vždy jsem však byl spíše zklamaný. Tato deska je dle mýho názoru to co jsem hledal, jestli mám hledat bráchu Nursery Cryme soundu, podobného stylu, je to právě tato deska. A nejen to, kapela to samozřejmě převedla do svých nápadů, deska je hudebně na dost vysoké úrovni, osobně jsem se u ní ani vteřinu nenudil, troufám si tvrdit, skrytá perla, jakoby další studiovka od Genesis. Zpěvák zpívá podobně jako Gabriel, melodickým způsobem, klávesista Gerald Krampl má podobné cítění jako Tony Banks, smysl pro melodii. Popisovat pocity z desky je těžné, ale myslím, že většině fanoušků Genesis se tato deska líbit bude, kdo se nechal zastrašit původní neremasterovanou verzí, měl by to rychle napravit verzí remasterovanou. Nejoblíbenější mou skladbou na albu je Lenny. Takže shrnuto, album je plné melotronu, stylu gabrielovštích genesis, nádherných klávesových linek, vřele doporučuju...
» ostatní recenze alba Kyrie Eleison - Fountain Beyond the Sunrise
» popis a diskografie skupiny Kyrie Eleison
Kyrie Eleison / The Blind Windows Suite
Tato deska je sice ještě hledání sama sebe, avšak nalezneme zde zvláštní hudbu. Skladby jsou kratší, nevím ale vůbec k čemu to přirovnat. Např. 2.skladba se zajímavým melancholickým klavírem ve mě zůstala a jen tak na ní nezapomenu, zkrátka tato deska má něco do sebe. Ovšem sound kapely se dost změní, viz následující deska.
» ostatní recenze alba Kyrie Eleison - The Blind Windows Suite
» popis a diskografie skupiny Kyrie Eleison
Genesis / And Then There Were Three...
Rozhodně nejslabší album do roku 80. Skupina spadla po hlavě rovnou k popovým skladbám, už to nejsou Genesis, ale někdo jinej, je zde citit vliv Collinse (ach jo phile co jsi nam to udelal). Ale zase abych to uplne nezkritizoval, tak Burning rope je povedenej kousek od Tonyho. Je zde taky cejtit absence kytar, odešel Steve Hackett...
(původní datum recenze: 26.10.2004)
» ostatní recenze alba Genesis - And Then There Were Three...
» popis a diskografie skupiny Genesis
Yes / Close to the Edge
Tak a přichází k vám jedna černá ovce. Toto album je dle mého názoru nejpřeceňovanější v historii progresivního rocku. Tím rozhodně zase nenaznačuji, že je špatné. Je to rozhodně dobré, album slušný průměr - ale nic víc. Úvodní skladba Close to the edge, melodická, přechází do zajímavých pasáží, ale celkově působí dost opakovaně, oni mohli v podstatě tu skladbu zkrátit takřka o polovinu. Druhá skladba You and I, krásná romantická skladbička, která se drží také příliš pro mě až jednoduchého motivu. Siberian Khatru je pro mě vata. Zkrátka a dobře toto album je průměr. Nutno podoktnout, že rozvláčnost mám rád. Od Yes mám nejraději Realayer, kde na mě Gates of Delirium zapůsobilo několikrát silněji než zde úvodní CTTE. Topographic oceans krásná, pohádková deska. Když bych se podíval zpět do roku 1972, najdu tam řadu MNOHEM lepších alb nez CTTE. Např. Foxtrotu od Genesis nesahá ani po kotníky. Už mi bylo řečeno proč CTTE má tolik opakujících se momentů, ale upřímně, hudební teorie je jedna věc, ale to co vnímá srdce je věc druhá.
» ostatní recenze alba Yes - Close to the Edge
» popis a diskografie skupiny Yes
Camel / Mirage
Tohle album je urcite nejlepsi co kdy Camel vytvorili, mam ho hodne rad, je tam spousta melodie. Citim tu vliv Genesis ale kapela ma samozrejme svuj sound. Tohle je opravdu klenot plny nadhernych pisnicek.
» ostatní recenze alba Camel - Mirage
» popis a diskografie skupiny Camel
Genesis / And Then There Were Three...
Tohle album je zvlastni. Je tam uz cejtit pop, ale porad jsou zde prog rockove elementy. O neco slabsi nez wind and wuthering ale porad jeste ujde. Je to prvni album bez Steva, takze kytary vzal do rukou Mike, tady se teprve s tim seznamuje, dominujou hlavne klavesy od Tonyho. Mike to roztoci akorat v Burning rope :-).
» ostatní recenze alba Genesis - And Then There Were Three...
» popis a diskografie skupiny Genesis
Genesis / Abacab
Man on the corner a Abacab nejsou špatný skladby ale i ty mě nijak extra neoslnily. Tohle je nejhorší album Genesis a nezaslouží si ani jednu hvězdičku, protože jak hudebně, tak textově stojí za prd a to nemluvím, že je to ještě na progresivním foru :-)))
» ostatní recenze alba Genesis - Abacab
» popis a diskografie skupiny Genesis
Genesis / Duke
Mnohem lepší album než předchozí "zůstali jsme 3". Album se mi jako celek líbí. Ani mi nevadí popovka Misundestanding od Collinse. Podle mě je to 3. nejlepší album z Collinsovy éry (po trick of the tail a wind and wuthering). Duke je ještě album, který za něco stojí....
» ostatní recenze alba Genesis - Duke
» popis a diskografie skupiny Genesis
Genesis / Wind And Wuthering
Tak tady už mě nadchla jen půlka alba. Tracky 1,2,3,6 a 9 se povedly, jinak ten zbytek už neni takovej. Tady bych řekl, že kapela už se pomalu transformuje do populární hudby a pomalu opouští progresivní rock. Začali hrát pro větší masy lidí....
» ostatní recenze alba Genesis - Wind And Wuthering
» popis a diskografie skupiny Genesis
Genesis / A Trick Of The Tail
Poslední výborný album Genesis. Collins tady "zastoupil" Petera Gabriela jako hlavní vokalista. Jako slabší písničku bych tady považoval Robbery-assualt and battery, jinak je album skvělý. Když si představim, že by to zpíval celý Peter Gabriel, tak by to bylo ještě pro mě lepší. Po tomhle albu pro mě skončili Genesis a začala úplně jiná (pro mě horší) skupina.
» ostatní recenze alba Genesis - A Trick Of The Tail
» popis a diskografie skupiny Genesis
Genesis / Selling England By The Pound
Další mistrovský kousek. Tohle album obsahuje takový mistrovský kousky jako Cinema show, Firth of Fifth, dancing with a moonlight knight. Battle of epping forest je taky pekna skladbicka, taky pekne dlouha a s komickym textem. Vubec cely album je paradni. Nejslabsi skladbou podle me je more fool me, ktera klidne mohla bejt nahrazena treba twilight alehouse, coz je mnohem lepsi pisnicka, ktera vysla jen jako singl. JInak ale i tak davam albu 5 hvezdicek, protoze si to zaslouzi.
» ostatní recenze alba Genesis - Selling England By The Pound
» popis a diskografie skupiny Genesis
Genesis / Genesis Live
První živák Genesis po komerčním úspěchu Foxtrot. Jen škoda, že do alba nedali více skladeb, aby to vyšlo jako dvojalbum, ale to bych toho asi chtěl už moc. Jinak na netu je spousta bootlegů, protože tohle je vlastně jediný album co vyšlo živě v gabrielovy éře jako samostatně. Pak akorát v archivu vyšla lamb show živě...
» ostatní recenze alba Genesis - Genesis Live
» popis a diskografie skupiny Genesis
Genesis / Foxtrot
Tak tohle je další mistrovský kousek bezpochyb. Od začátku až do konce je to paráda. Nádherná Watcher of the skies, nedoceněná Time Table s krasnym piánkem v refrému s basou, grandiozní Get them a Coastliners, potom oddechovka v hackettovym horrizons a pak přijde nejlepší písnička na světe - Suppers ready, necelých 23 minut dlouhá bez jakýkoliv chyby, neuvěřitelná geniální skladba. Nejdřív Gabriel udělal willow farm a na to navazovali ostatní až z toho udělali tento skvost. Paráda.
» ostatní recenze alba Genesis - Foxtrot
» popis a diskografie skupiny Genesis
Genesis / Nursery Cryme
První album s nejlepší sestavou po odchodu Antonyho Phillipse. Collins skvěle vokálově doplňuje Gabriela, Hackettova suverénní kytara a hlavně 2 mistrovské kousky - Musical Box a podle mě nedoceněná Fountain of salmacis (zajímavý je že na tyhle skladbe se Collins vubec nepodilel.) Je mi taky divný, že tam není i častečné autorství Phillipse, protože v části z toho alba má ještě prsty. Jestli to někoho zajímá, tak jsou raritky z roku 70, Provocation, Manipulation a ještě další 2, což jsou ranný verze Musical boxu ,fountain apod. Ukázky se dají stáhnout na genesis-movement.org. Jinak Collins si zde zkusil pozici hlavního vokalisty ve For Absent Friends (lepší jak more fool me).
» ostatní recenze alba Genesis - Nursery Cryme
» popis a diskografie skupiny Genesis
Genesis / Trespass
Tak tohle byla jedna vůbec z největších změn u kapely jakou jsem snad viděl. Z popových melodií najednou přešli ve špičkový prog rock. Celé album je prakticky bez chyby, všechny skladby naprosto zbožňuju, jen škoda, že jich tu nebylo víc :-) Téměr všude dominuje Anthonyho 12strunna kytara a Tonyho varhany. Peter zde zpívá krásně žalostně. Teprve tady Genesis ukázali co v nich skutečně je !
» ostatní recenze alba Genesis - Trespass
» popis a diskografie skupiny Genesis
Genesis / The Lamb Lies Down On Broadway
Tak tohle je podle me spolecne s Foxtrotem nejlepší album Genesis. Vynikajici gabrielovy texty, banksovy klavesy, vsech 23 pisnicek dava dohromady vynikajici pribeh, videt lamb show na DVD bych se asi zblaznil. Bohuzel to nebylo natoceny nikdy. Mozna ze pro nekoho se tohle album zda nedodelany, ale mne se zda ok. Tohle album jsem musel poslouchat ze vsech nejcastejc abych ho uplne pochopil do posledniho detailu. Jinak tohle album je nejoblibenejsi Gabriela a Collinse !!! Jedna o nejslozitejsi album Genesis a asi nejlepsi album vubec.
Jiří Matějů: poslechněte si někdy Lamb živák z archivu genesis co vyšlo v 98. roce. Je to ještě lepší jak studiová verze a hackettova kytara tam značně řádí. (in the cage, lamia atd.). Pak možná změníte názor a dáte hvězdiček 5 :-).
» ostatní recenze alba Genesis - The Lamb Lies Down On Broadway
» popis a diskografie skupiny Genesis
Genesis / From Genesis To Revelation
Debut Genesis, mám dojem, že tenkrát prodali snad jen něco přes 600 kopií, což je teda hodně málo. Tohle album je sice považovaný za nejhorší co vytvořili, alespoň v éře Gabriela. Možná, že nejslabší z éry Gabriela je, ale z Collinsovy určitě ne podle mě. Jinak album se mi líbí, je to melodický, sice spíš popový, ale i tady se najde pár klenotů, jako třeba Serpent atd. Škoda, že tehdy nahrávácí společnost jim z toho udělala pop na styl Bee-Gees a neudělali to víc prog rockově, taky se nedochovala verze place to call my own v 6 minutový verzi :(
» ostatní recenze alba Genesis - From Genesis To Revelation
» popis a diskografie skupiny Genesis
Gabriel, Peter / Secret World Live
Tohle když jsem si poprvý pustil, tak jsem zíral na tu vynikající kvalitu zvuku. Peter si vzal na pomoc spoustu vokalistů a musim uznat, ze i tenhle zivak je vybornej. Obzvlast pisnicky jako Digin in the dirt a Secret world. Nejlepsi jsou ty nekomercni podle me. NO i kdyz DITD vlatne byla :-)
» ostatní recenze alba Gabriel, Peter - Secret World Live
» popis a diskografie skupiny Gabriel, Peter
Gabriel, Peter / Plays Live
Tenhle živák sice není zvukově tak kvalitní jako Secret world, ale zase jsou tam podle mě lepší písničky. Je to vlastně Peterovo období složeno z alb PGI, PGII, PGIII a PGIV, což byla jeho nejsilnější tvorba období. Tenhle žívák se fakt povedl.
» ostatní recenze alba Gabriel, Peter - Plays Live
» popis a diskografie skupiny Gabriel, Peter
Gabriel, Peter / Birdy
Tahle hudba mi hlavně utkvěla při filmu, kterej se mi líbil. Peter tonama přesně vystihl dej filmu. Možná, že je tohle slabší než passion, ale i tak si to rád poslechnu, nejradši mám Let Birdyho, ta kytara, no prostě paráda...
» ostatní recenze alba Gabriel, Peter - Birdy
» popis a diskografie skupiny Gabriel, Peter
Gabriel, Peter / Up
Tak tohle album řadím do nejlepšího trojlístku alb (PG III, PG IV, Up) co kdy Peter vytvořil. Je to sice z roku 2002, ale u Petera je jedno jakej je rok, jeho hudba je pořád na vysoký úrovni. Nejlepší písnička alba je podle mě I Grieve, to je nedoceněnej klenot a vůbec celý album prakticky nemá chybu !!! Když nepočítam b-stranu Burn you up, burn you down, což stejně do alba nepatří, tak nemá vlastně chybu jako PGIII a PGIV. :-)
» ostatní recenze alba Gabriel, Peter - Up
» popis a diskografie skupiny Gabriel, Peter
Gabriel, Peter / Us
Další skvělé album Petera (nemá žádný slabý:-)), řadil bych ho na úroveň Us. Je tam hodně prvků na motiv skotský hudby, v týhle době Peter prožíval rozchod s manželkou, takže je tady hodně motivů o partnerských vztazích apod. Není divu, že bylo komerčně úspěšný...
» ostatní recenze alba Gabriel, Peter - Us
» popis a diskografie skupiny Gabriel, Peter
Gabriel, Peter / So
Kvalitní album prakticky plný hitů. Pro mě osobně nepatří mezi mistrovský díla, ale oproti komerčním popovým kapelkám to mistrovský kousek rozhodně je :-) Zdá se mi, že tohle album je taková směsice Popu, rocku a afrických rytmů. Kdo má rád lehčí rock-pop, tak je to mistrovský kousek.
» ostatní recenze alba Gabriel, Peter - So
» popis a diskografie skupiny Gabriel, Peter
Gabriel, Peter / Security
další mistrovský dílo PG. Peter se inspiroval hudbou asijskou, africkou apod. Tohle rozhodně neni pop jak si někdo myslí, ale úplně novej směr. Podle mě jedno z nejlepších alb spolu s PGIII a Up. San Jacinto je naprosto geniální písnička a živě v Praze mě úplně dostala, nejlepší písnička na koncertě, ne-li možná úplně....
» ostatní recenze alba Gabriel, Peter - Security
» popis a diskografie skupiny Gabriel, Peter
Gabriel, Peter / Peter Gabriel 3
Tak tohle album je podle mě jedno z nejlepších co kdy PG vytvořil za svojí kariéru. Nevidim tady žádnou chybu, je to nadupaný výbornyma pisnickama od zacatku az po konec. Zaslouzenych 5 hvezdicek !
Bejt na turne v dobe PGIII, to musela bejt nadhera !
» ostatní recenze alba Gabriel, Peter - Peter Gabriel 3
» popis a diskografie skupiny Gabriel, Peter
Gabriel, Peter / Peter Gabriel 2
Peterovo druhý bezejmenný album. Zajímavý je, že se prodralo na 13. místo hitparády jako předchozí i když bylo kritikama hodnocený jako horší než debutující jednička. Pro mě osobně je tohle album další parádní, temnější, složitější, akustičtější ale i tak celkově o malinko horší, dávám 4 hvězdičky, je to album na vysoký úrovni.
» ostatní recenze alba Gabriel, Peter - Peter Gabriel 2
» popis a diskografie skupiny Gabriel, Peter
Gabriel, Peter / Peter Gabriel 1
Výborný debutový album Petera Gabriela, je zde vidět ještě kousek Genesis a Peter tady hledá teprve svou cestu k tomu co vlastně bude tvořit. Excuse me tady beru spíš jako Peterův smysl pro humor, protože hudebně kdybych to bral tak je to nic moc. Kažodpádně výbornej Peterův start.
» ostatní recenze alba Gabriel, Peter - Peter Gabriel 1
» popis a diskografie skupiny Gabriel, Peter
