Petřina, Ota - Super-robot [Super-robot]

Reakce na:
Petr Gratias - 4 stars @ 13.05.2011

Sedmdesátá léta se ve druhé polovině své dekády zapsala jako období, ve kterých vznikala poslechová alba širšího formátu, která deklarovala osobitý hudební názor postavený na závažnějších platformách sdělení, čímž se lišila od plytké diskotékové komerční produkce, jimiž zaplavila popová scéna gramofonové prodejny singly a slaboduchými alby s jepičím životem…
V pražském prostředí pracoval skladatel, hudební aranžér a kytarista Ota Petřina, který se v polovině sedmdesátých let stáhl do ústraní z tehdejšího show-businessu, po jeho „ostudě s dlouhými vlasy“. Kapelnickou taktovku ve skupině Bacily Václava Neckáře předal Janu Neckářovi a věnoval se skladatelské a aranžérské práci a pohyboval se především v nahrávacím studiu… Z uměleckého přetlaku, kdy jako autor zůstal podepsán na mnoha skladbách v českém hudebním prostředí, se rozhodl sestavit vlastní sólové album. V červenci r. 1977 bylo natočeno v pražském Mozarteu a na počátku r. 1978 se objevilo na supraphonské etiketě na pultech prodejen s hudebními nosiči…
Dostalo název Super-robot a stejným názvem pojmenoval i studiovou skupinu, která mu pomohla natočit sedm skladeb, z nichž dvě svou stopáží překračovaly desetiminutový formát. Škoda, že studiová skupina Super-robot neměla možnost s natočeným materiálem koncertovat. Petřina k živému hraní v té době netíhnul, ale popravdě řečeno převést album ze studiové verze k živému ztvárnění by znamenalo doplnit obsazení skupiny dalším a možná ještě dalším kytaristou, aby se věrohodně dal elektro-akustický repertoár prezentovat. Album se i po dvaatřiceti letech jeví jako typický hudebně vrstvený studiový počin, určený pro domácí koncentrovaný poslech a to je jeho devíza…
Přísní hudební kritikové a znalci zahraniční scény mohou tu a tam namítnout, že se ve skladbách objevují inspirace od Pink Floyd, Genesis, Fleetwood Mac, Yes, Black Sabbath… Natočit album ovšem s takovým přesvědčivým výrazem a s pečlivě proaranžovanými nástrojovými vrstvami se podařilo, a přesvědčilo o Petřinově mimořádném aranžérském talentu a citlivém používání kytar a smyčců, které vytvářely hudební obrazy, na které jiné skupiny nebyly schopny dosáhnout…
Pochvalu zaslouží i grafický design obalu Petra Foltery – nabroušený diamant (nebo kus skla či ledu), působí velmi sugestivně i k hudebnímu tématu, se zmenšeným globusem uvnitř… Škoda, že se neprosadilo otištění textů v příloze…
Bubeník Kohout byl známou rockovou personou, který rytmicky zdatně podepřel řadu skupin domácí scény, on a Padrůněk (Etc…) představovali skvělý tandem a podle pravidla nehrát složitě a komplikovaně, nevytvářejí žádné jazzrockové liché rytmy, ani exhibiční dravost. Potvrdilo se, že i v přímočaré nekomplikovanosti, ale přitom rockové zemitosti je životodárná síla..
Důležitým spolustrůjcem výsledného produktu byl textař Zdeněk Rytíř, přinášející trochu záhadná, trochu závažná sdělení, která vložil Petřinovi do úst… Tady se dostáváme na mírně vratkou půdu. Při vší úctě k Petřinovi, hudebníkovi-skladateli-aranžérovi nemůžeme o něm hovořit jako o zpěvákovi. Petřina album podle své verze nemohl najít vhodného zpěváka a proto si písně zazpíval sám. Na jedné straně to byla škoda, ale rozhodně ne chyba. Zpívající autor zůstává při všech úskalích tohoto rozhodnutí niterně nejvěrohodnější, i když pěvecky ne úplně suverénní…

JÁ NEJSEM JÁ – představuje téměř mysteriózní uchopení tématu, kdy posluchač musí sledovat nejen zpívané sdělení, ale i nástrojová a zvuková kouzlení, kterým bylo bohatě popřáno. Rocková varianta přichází ve druhé skladbě. Její přímočarost a střední tempo s nostalgickým projevem zpívajícího Petřiny, zasáhne všechny melancholiky. Tepající padrůňkovsko-kohoutovská rytmika dokresluje náladotvorné kytarové ornamenty, které Petřina střídá s úsečnými ostrými akcenty a protahovanými playbacky klouzajících tónů.

ČAS NEODESLANÝCH DOPISU – Petřina v melancholických náladách odhaluje své nitro a dává nám nahlédnout tam, kam nikoho běžně nepouští. Vznikla tak zhutnělá nostalgická zpověď samotáře, kterému citlivý posluchač dokáže naslouchat, dnes, jako kdysi…

NEBÝT TEBE – třetí skladba má ryze bluesový charakter. Dunivá baskytara a tepající bicí nástroje vytvářejí zemitý základ pro petřinovská sdělení. Ve zpěvu se mohl opřít o velmi kvalitní Rytířův text a v následujících fázích přitvrdit nejen v kytarovém tématu, ale i v emocionalitě svého pěveckého projevu, při kterém mnozí zavřou oči a svraští tvář, jiným ovšem naskočí po těle mráz. Velmi otevřená skladba, v níž lze cítit životodárnou mízu v samotných kořenech…

TAK ZAZPÍVEJ JÍ BLUES – v bluesovém pocitu zůstaneme. Rozlamované akordy a kombinace elektrických a akustických kytar navozuje podobnou atmosféru. Náladotvorná skladba setrvává v základním tématu, ale prokreslování tónových variací má svůj emocionální dopad, stejně jako složité téma úskalí mezilidských vztahů. Tančit nemůžete, ale poslouchat a otevřít se Petřinovu sdělení ano…

PODIVÍN – náladotvorná úvodní kytarová studie připomene Pink Floyd na konci šedesátých let. Střídání šestistrunné a dvanáctistrunné kytary je velmi sugestivní, včetně smyčcového minitématu v závěru. Než se člověk nadechne, skladba odplyne do nenávratna…

COMPUTER III GENERACE – úvodní riff trochu připomene Black Sabbath, ale v dalších fázích skladby Petřina opět zdůrazňuje rockovou přímočarost v nekomplikovaných harmoniích. Zato bohatě prokreslil jednotlivé zvukové vrstvy, které nanášel na studiový pás s citlivostí impresionisty. Náladotvorná proměnlivost je podmanivá, stejně jako gradování celkového tématu…

SUPER-ROBOT – hutné akustické kytary otevírají poslední skladbu na albu, která získá posléze opět zemitý rockový charakter. Neckářův Moog synthesizer prokreslí atmosféru, ale jinak zůstává Petřinova kompozice na nekompromisní rockové platformě. Neváhá zastavit příliv decibelů a dodá akustické kytary s flétnou, aby se v hymnické velkoleposti vrátil do rockového hájemství…

Po poslechu alba zůstane zvláštní pocit. Nemáme do činění s ničím revolučním, nebo superprogresivním, nicméně na československé hudební scéně té doby zanechalo album nesmazatelný otisk. Žádný jiný hudebník podobným způsobem u nás nepracoval a celková imprese potvrdila Petřinovu mimořádnost. Najít protipól vůči abbovským derivátům a diskotékové produkci těch časů bylo namístě a svědčilo o tom, že česká scéna má svoje osobité talenty.

V r. 2009 vyšlo album už podruhé v CD formátu, tentokrát rozšířené na dvojité album. Naše pozornost se upřela na první z alb, které bylo doplněno dvěma singlovými písněmi Karin a Vnitřní svět tvých jantarových očí, které byly natočeny na počátku r. 1976. Remastering projektu určitě po zvukové stránce prospěl. Petřinova sólová produkce se tak vrátila na hudební scénu…

Myslím, že čtyři hvězdičky jsou zasloužené.

 

Pro přidání nové reakce musíte být přihlášeni/zaregistrováni.

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Petřina, Ota

Statistika Progboardu


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000