Michnová, Zuzana - Rány

Reakce na:
Petr Gratias - 4 stars @ 13.05.2011

Zuzaně Michnové se podařilo po rozchodu folkrockového Marsyasu prosadit do edičního plánu Supraphonu svoje sólové album, které ovšem nemělo připomínat její minulou akustickou polohu, ale naopak mělo přinést nové rockové trendy.
Spojila se s výtečným kytaristou Michalem Pavlíčkem, který byl po násilném rozehnání Pražského výběru po legendárním koncertě v Hradci Králové označen jako persona non gratta. Nicméně i bolševik usoudil (samozřejmě neveřejně), že takový instrumentalista jako byl on, by přece jen neměl upadnout do totálního zapomenutí a tak bylo Pavlíčkovi umožněno víceméně anonymně v prvních letech po zákazu pracovat v nahrávacímu studiu a jeho kytarové party se dostávají do různých skladeb, ale mají i instrumentálně další použití. Mohl tedy ta nejhorší léta překlenout.
V roce 1985 už se jeho jméno mohlo objevit a tak během podzimu r. 1985 společně s Michnovou a s jeho blízkým kamarádem - bubeníkem Hrubešem (Pražský výběr) začínají nahrávat první materiál. Hrubeš ovšem nevydržel čelit tlaku a emigroval. Jeho post zaujal bubeník Kryšpín, který velmi přesně zacelil tuto mezeru. Ten sice později také emigroval, ale v době natáčení a později i vydání to album neohrozilo....

ZAPOMENOUT - rocková údernost otevírá album svou přímočarostí. Je v ní patřičná údernost, kytarové ostří, ale i Michnová přináší novou textovou estetiku a tradiční srozumitelný vokální projev, ve kterém jsou emoce a výraz v prvním plánu. Pavlíček svým kytarovým uchopením dává najevo, že jeho potenciál je nevyčerpaný a může rozhazovat tóny plnými hrstmi.

JEDNOU V ŽIVOTĚ - zvláštní úvod. Napůl deklamovaný projev napůl zpěv. Ano, tohle je nová vlna sedmdesátých let. Důraz na druhou dobu a elektrické bicí Symmonds. Rytmy osmdesátých let se rozředily, skončily komplikace a naopak se zprůraznil jejich zvuk. Nejsem si jist, jestli spojení Pavlíčkova hlasu a hlasu Michnové mi úplně vyhovuje. Pavlíček je excelentní kytarista a jeho zpívání mi nesedí. Zvlášť to jeho "do pasti vlézt"...

UŽ JE PRYČ - do této skladby ale přináší melancholii a tlumené tóny kombinuje s jasnými a Michnová má svou tradiční podmanivost a naléhavost. I tady Pavlíček zpívá (naštěstí nevnáší do atmosféry barvu svého hlasu víc, než by bylo únosné)
V refrénu ovšem skladba získá na dalším napětí, aby se potom vrátila do náladokresby, ve které mje Pavlíček opravdu mistrem. Rytmika víceméně jenom "tiká" a nepřehlušuje harmonie. Michnová zpívá výtečně. Má proto osobní předpoklady, ale také vlastní texty, kterým věří a jejichž obsah jej její druhá já.

RÁNY - rytmickou pestrost přináší další skladba. Kytarový synthesizer vytváří v backgroundu zadní opěrnou stěnu. Michnové odpovídají nahrané vokály přinášející do zpovědí jakoby odpověď její mysli. Zajímavé pojetí. Cítíme zde expresi, kterou se daří záměrně držet v mezích, aby nebylo potlačeno sdělení, třebaže Pavlíčkovy hadovité tóny prokreslují harmonické struktury...

ANONYM - zajímavý kytarový úvod s rozlamovanými akordy a přichází pochodový rytmus, akcentující výpověď Michnové. Ano, tohle je skladba s ambicí stát se hitem. Takové hity jsou namístě, uvědomíme-li si jako mizerii v té době poskytovala česká popová scéna stále drzejších "dětí ráje" a ostatní slušná a umělecky kvalitnější tvorba nedostávala šanci... Není to sice styl Michnové, ale i ona potřebovala dokázat, že je schopna napsat píseň pro širší použití. Kytarová témata a basová figura znějí zajímavě, ovšem stejně si nepamatuji (spíš výjimečně), že by tahle skladba zněla nějak "dotěrně" z perestrojkovského vysílání nějak často... Neuráží, nepopuzuje, ale je jiná.

CHCEŠ TISÍC VĚCÍ - tady tu novovlnnou estetiku cítím zesíleněji. Ale Pavlíček kontrolován Michnovou znal míru a nenechal původní záměr rozběhnout někam mimo mantinely. Takže ta rocková průraznost a dynamická napětí trochu připomenou Pražský výběr, ale nijak to nevadí. Elektronické běsnění tónů a neurotický rytmus je opět příznačným symptomem doby.

LUCREZIA BORGIA - domnívám se, že tahle skladba je nejsilnějším počinem na albu. Krásné úvodní téma na akustickou kytaru a Michnová vkráčí do tématu jako královna. Epický příběh o známé travičce s erotickým podtónem se podařilo vložit do atmosféry skladby, kde bicí opravdu jenom tikají a rozevírá se prostor pro kytarové kouzlení flažoletů a mollové akordy vás pohladí, navzdory dramatickému obsahu textu. Zajímavé, jak se podařilo vložit Pavlíčkovi do skladby i reggae. Krásné sólo na akustickou kytaru prokreslí téma a Michnová za elektronické clony s pozadí servíruje téma. Esteticky i umělecky krásné s psychedelicky doznívajícím vokálem v prostoru. Dodnes mě skladba dokáže vnitřně pohltit a nepotřebuji k tomu žádnou decibeláž... Výtečné dílko!

SEN O KONÍCH - a je tady opět rock osmdesátých let. Údernost a nekompromisnost v sázených tónech se ovšem po počátečním ataku promění v meditační tónové obrazy se zvukovým "šerosvitem" v backgroundu, ale zase jsme v odzbrojující přímočarosti. Pavlíček nasází elektronické kreace se smyslem řemeslníka pro proporce a tak se i Michnová do téhle směsi vejde, třebaže to potlačuje její textovou výpověď (zase vstupuje Pavlíček do tématu svým zpíváním... zkrátka to tak chtěli).

OBRAZ V PÍSKU - tato skladba přináší klid, ale jen zdánlivý. Rockové proporce jsou dány a rytmus přináší prvky funku. Akusticky pojednaná by mimo elektrický instrumentář mohla být součástí folkrockového Marsyasu, který už byl v této době minulostí. Možná mi ho vedle harmonie připomenou i textový námět.

ČÍM SE LIŠÍ - a zase se popřává prostor elektrickým bicím a novovlnným ingrediencím. Ovšem v textu se Michnová dostává do vrcholné formy a nabízí nám osobitý pohled do vidění jejího světa fantazie.
Navzdory rockové orientaci zde není nijak popřena její ženská identita a cítím ji jako ženu křehkou, citlivou, ale i samostatnou a přímočarou.
Album vrcholí a dynamiku přidává na intenzitě, aby pak pojednou zvolna ztrácela na napětí a propadala se do virtuální prázdnoty v meditativním tónu...

Album Rány v době vzniku vzbudilo pozornost rockerů, třebaže Michnovou na tomto postu víceméně nikdo neočekával, ale kultovní obliba Pavlíčka lákala i jeho obdivovatele. Je odrazem své doby a tak zde posloucháme i elektrické bicí a kytarové synthesizery a některé novovlnné manýry, což ale bylo v polovině osmdesátých let legitimní.
Myslím, že vzniklo zajímavé, propracované dílko, ke kterému lze mít respekt, třebaže nepatří mezi albové vrcholy domácí hudby. Dávám čtyři hvězdičky.

 

Pro přidání nové reakce musíte být přihlášeni/zaregistrováni.

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Michnová, Zuzana

Statistika Progboardu


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000