McCartney, Paul - Ram

Reakce na:
Petr Gratias - 4 stars @ 23.05.2011

O tom, že patří sir Paul McCartney mezi legendární pojmy hudební historie se není třeba přít. Jako neodmyslitelná součást hudebního tandemu Lennon/McCartney v dobách Beatles, ale i jako samostatná umělecká persona po sobě zanechal a dodnes zanechává výraznou stopu kvality a vysoké úrovně…

Po dramatickém rozchodu Beatles v r. 1970 velmi opatrně vstoupil na sólovou dráhu prvním samostatným albem McCartney (nešťastné nasměrování vydání na firmě APPLE společně s posledním beatlesovským albem Let It Be mu příliš nepomohlo)… Hudební kritikové označili album jako rozpačitý pokus vyrovnat se s uměleckým osamostatněním a akcentovaná rodinná idyla nabídla téměř domácky znějící písničky. Kdo dokázal číst mezi řádky a předvídat vývoj dalších věcí, mohl předpokládat, že McCartneyho umělecký potenciál nabírá dech k dalšímu tažení napříč sedmdesátými lety.
Že se tato intuice začala zdařile proměňovat v realitu potvrdilo druhé album.

Tentokrát bylo signované jako Paul a Linda McCartney a pojmenované Ram. Britská firma APPLE ho vydala 17. května 1971. Produkci si manželé McCartneyovi obstarali sami. Hudební a zvukové režie se ujali anonymní spolupracovníci uvedení pouze křestními jmény. Nahrávací frekvence byly uskutečněny v Londýně. Dvanáct nových písní složil McCartney sám – pod některými z nich bylo uvedeno i autorství jeho ženy Lindy.
Ve snaze potvrdit soběstačnost a muzikantský potenciál, McCartney nahrál většinu nástrojů sám – baskytaru, elektrickou kytaru, akustickou kytaru, mandolínu, klavír, elektrické piano, varhany a vokální party, včetně sólového zpěvu. Žena Linda vypomohla s vokálními party a občasným klavírem. Přesto pro širší výrazové spektrum, kterým chtěl album ozvláštnit, přizval tři americké hudebníky – bubeníka Dennyho Seiwella a studiové kytaristy Davida Spinozu a Hugha McCrackena (oba později spolupracovali s Johnem Lennonem).
Album Ram nebyl žádný koncepční projekt, ani progresivní výbuch na rockové scéně. Obecně působilo spíše nenápadně, jako kolekce výrazně melodických písní pečlivě proaranžovaných s náladotvorným oparem přímočarosti. McCartney ve snaze profilovat svou uměleckou personu vycházel z beatlesovské formule prověřeného úspěchu. Někteří kritikové soudili, že tomu bylo tak proto, že on sám chtěl s jasným úmyslem parafrázovat citát francouzského krále Ludvíka XIV. – Beatles, to jsem já!

Navzdory tomu, že první měsíce roku 1971 se nesly ve znamení únavných a nepříjemných jednání u Nejvyššího královského soudu v Londýně ve snaze rozdělit beatlesovský majetek a vztahy Beatles byly na bodu mrazu, dokázal McCartney připravit kolekci nezahořklých skladeb s pozitivním vyzněním.
Výtvarný design rozevíracího alba vytvořila Linda McCartneyová. Sehnutý McCartney na něm držel za rohy berana na jejich skotské farmě. Podrážděný a ironický John Lennon později reagoval na album fotografií sebe samotného držícího za uši prase (vloženou do jeho alba Imagine vydaného o půl roku později).

Objevme tedy po čtyřech dekádách písně jako TOO MANY PEOPLE s výrazným rockovým nábojem, bluesově pojatou 3 LEGS, subtilní mandolínovou píseň RAM ON, nádherně rozezpívanou lyrickou DEAR BOY, výtečně proaranžovanou, náladotvornou a žánrově proměnlivou UNCLE ALBERT / ADMIRAL HALSEY, úderný zemitý rock v rytmu boogie SMILE AWAY, svižné pojetí country HEART OF THE COUNTRY (u nás skvěle interpretovanou Marthou a Tenou Elefteriadu, jako Zpívám si jen tak), emocionálně pěvecky rozpoutanou MONKBERRY MOON DELIGHT, naproti tomu zemitě přímočarou EAT AT HOME a s Lindiným vokálním vkladem citlivě vygradovanou LONG HAIRED LADY, návrat motivu RAM ON s odvázaným fade-outem a závěrečnou vynikající skladbu THE BACK SEAT OF MY CAR(pravděpodobně nejsilnější okamžik na desce), s inspiračními doteky beatlesovského alba Abbey Road.

Jestliže první polovina sedmdesátých let v Československu byla velmi skoupá na vydávání licenčních zahraničních titulů z kapitalistického Západu, ve snaze navázat na úspěšné prodeje legendárního beatlesovského alba Abbey Road v roce 1972, vydal u nás Supraphon album Ram v roce 1973 (dokonce i v rozevíracím obalu, s důslednými překlady názvů skladeb). Po albu se doslova zaprášilo a kdo neměl příslovečné štěstí, nebo „tetu“ za prodejním pultem obchodu s vinyly, prakticky album nesehnal…

Cejch dlouhých čtyřiceti let albu Ram příliš neublížil. Remasterovaná CD verze pročistila zvuk a dodala i singl ANOTHER DAY / OH WOMAN, OH WHY (druhá ze jmenovaných skladeb jen stěží potvrdí, že zpěvák písně je ten, který zpíval v dobách Beatles Yesterday nebo Michelle). Třebaže nepatří na samotný vrchol McCartneyovy tvorby, důstojným způsobem vypovídá o nezakomplexovaných uměleckých ambicích s tradiční rozmáchlou melodikou šedesátých let. Občas v lyrických polohách, občas se syrovějším soundem, ale stále v intencích širokého spektra hlasových možností zpěváka, jakým je Paul McCartney prakticky dodnes na prahu devětašedesáti let.
Čtyři hvězdičky zcela zaslouženě!

 

Pro přidání nové reakce musíte být přihlášeni/zaregistrováni.

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie McCartney, Paul

Statistika Progboardu


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000