Judas Priest - Ram It Down

Reakce na:
EasyRocker - 4 stars @ 09.05.2016

Deska Ram it Down je po vzdušném a melodickém Turbu zase návratem k osmdesátkové metalové klasice. Nesrovnával bych to ani s následujícím Painkillerem, který je přece jen už rázným úkrokem k moderně, ač si to moc lidí neuvědomuje a stále ho řadí ke staré tvorbě tak nějak ze setrvačnosti.

Nemůže snad být říznějšího kovového úvodu než rozfajrovaná titulka. Výkřik, přívaly syrových riffů a ječivá sóla, drsně deklamující Halford. Pro mě určitě velmi sympatický úvod, který po zvukově odlehčeném albu Turbo (které ovšem miluju) znamená zase návrat k hlučnému kovu se vší parádou. Nechybí ani vypjatý stadionový hukot. Heavy Metal má těžce odsekávané riffy a svou hmotností a agresivitou je dokonalým pomníkem stylu - částečně ho kazí jen nápadně chemický zvuk bicích. Halfordovo refrénové "kázání těžkého kovu" je neodolatelné. Trošku slabší je Love Zone, kde mi spíš než zvuková chemie vadí nějaký zásadnější nosný nápad. Jako by hoši trochu chtěli navázat na Turbo, tam ale bylo jednoduchých a úderných nápadů přehršle. Tuhou metalickou riffovačku Come and Get It jsem měl vždycky rád a nezměnilo se na tom nic doteď. Skvostný, neodolatelný nástup a metalicky razantní a působivý Halford mi stále dodává pozitivní husinu... víc než spokojeně podupávám! A je tu další strhující jízda ve stylu titulní skladby - záplava rychlých kovových šrapnelů, škoda jen těch syntetických bicích, které prostě nemají dost razance a odpalu. Ale jinak Halford a jeho dokonale vedený refrén to zachraňuje a je tu i podmanivě melodicky drtící sólo. Chcete-li dramatickou, patetickou baladu a la JP, je tu Blood Red Skies. Synti úvod, pomalé ponuré akustiky a opravdu ledově podmanivý výkon Halforda, který ukazuje, že mu genialita nebyla dána jen v hlasové stratosféře - zcela suverénně mění polohy. Pak se objeví těžce sabatovské, chemicky načichlé riffy, a Halford vládne nad celou touhle apokalypsou, melodické strunné stěny jsou nezničitelné. Je to jediná skladba podobné nálady na albu, takže patřila vždy k mým oblíbeným. I´m a Rocker je dobový metalový stadionový hymnus s patetickou náladou, ale dobře vysázenými kaskádami riffů. Taková moderní verze United či Také on the World s krásně melodickými sóly. Johnny B. Goode je zajímavý metalický cover dávného hitu Chucka Berryho a rock´n rollový nestor by se asi divil, jakou kovovou palbu kdysi stvořil. Kdysi jsem na to zuřivě dupal a skákal, byla to velká láska, dnes už tak ne, ale určitě odvážné stylové pojetí. Love You to Death je věc trochu podobná Love Zone, moderní sekané riffy jako by už trochu přivolávaly Painkillera, je tu jednoduchý umělý rytmus, hoši tu ale zabředli do složitostí, refrén se mi nelíbil už tehdy a tím méně dnes. Závěrečnou temnou, sabatovsky těžkou deklamaci Monsters of Rock jsem kdysi zbožňoval, dnes už jsem tak nějak neutrální - buďto mi to sedne či ne. Ledová, chemická atmosféra trochu upomíná Blood Red Skies, stejně jako palčivé sólo, ale tempo je svižnější. Neveselý, těžký, až industriální závěr alba.


Tohle album mám rád, kdysi jsem ho dokonce miloval. Dnes už jsem ale objektivnější a slabší kousky tu přece jsou - Love Zone, Love You to Death, moc mi nesedí ani zvuk automatických bicích. Pak je tu ale řada skladeb, za kterých jsem nadšen. Za čtyři.

 

Pro přidání nové reakce musíte být přihlášeni/zaregistrováni.


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje GMMedia.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000