Jethro Tull - Thick As A Brick

Reakce na:
Kritik Vláďa - 5 stars @ 28.08.2020

Tak. Přečetl jsem si zde několik nadšených recenzí na tohle báječné dílo, a rozhodl jsem se, že i já se musím podělit o své dojmy, neboť bych se sebou nevydržel, kdybych k tomuhle významnému opusu něco neřekl. Thick As A Brick je jedno z těch alb, které formovaly můj hudební vkus. Je to další, jeden z mých největších pokladů v mé sbírce, ke kterému se velmi často vracím, a vždy po skončení poslechu této desky, mám chuť si to pouštět znovu a znovu. Neustále jsem fascinován ( a myslím, že každý pozorný posluchač je fascinován ) tím, co se na albu odehrává. Neskutečné instrumentální výkony, výborné a nápadité melodie, Ian Anderson předvádí několik barev hlasu, skupina ani na chvíli nepoleví, neustále běží vpřed, prostě všichni tady jedou jak draci. Jethro Tull se zde opravdu vybičovali k tomu nejlepšímu výkonu v celé jejich kariéře. Tímto albem nastavili laťku tak neuvěřitelně vysoko, že už ji nebylo možné přeskočit. To nemůže nikdo popřít.

Historie této desky je hodně zajímavá. Začalo to tím, že Ian Anderson byl zcela zaskočen recenzemi na jejich předešlé album Aqualung, o kterém si někteří kritici mysleli, že jde o konceptuální album, což Ian Anderson zásadně odmítl. Určitě si poté řekl, že „ukážeme těm novinářským chytrolínům, co vlastně znamená konceptuální, nebo-li tématické album“. Takže Thick As A Brick je koncepční záměrně, a vzniklo takříkajíc „na truc“. Anderson zde také zanesl trochu sarkastického humoru, když album označil za „matku všech koncepčních alb“, a ještě poznamenal, že to má být parodie na Yes a ELP a jejich dlouhé suity.

Album skutečně obsahuje jednu jedinou skladbu trvající víc než 40 minut, pochopitelně rozdělenou na dvě poloviny. Její text je vlastně dlouhá básnička napsaná „jakoby“ fiktivním chlapcem Geraldem Bostockem, též přezdívaného Little Milton. Text je podle mě básnicky složitý až absurdní, plný narážek a metafor, takže ten příběh je docela nečitelný. Řekl bych, že celé album je zahaleno určitým tajemstvím a vyvolává u mě řadu asociací. Zkrátka, poselství této desky je vskutku svérázné, a pokud bychom mu chtěli skutečně přijít na kloub, museli by jsme se Andersonovi dostat do jeho hlavy. A to se nám asi nepodaří.

Další zajímavá věc na albu je samotný obal. Je to vlastně taktéž parodie na jisté lokální noviny The Saint Cleve Chronicle. Pokud máte na vinylu starší vydání, je to udělané tak, že můžete těmi novinami normálně listovat. Já mám na vinylu už tu novější verzi z roku 2012, takže listovat nemůžu. Ty noviny jsou součástí bookletu, který tam byl přiložen.

Myslím, že už jsem řekl vše potřebné. Thick As A Brick – zásadní, významné dílo, které by se mělo probírat v hodinách hudební výchovy. Fenomenální, famózní, jedinečné, nedostižné. Musím ale se smutkem v duši konstatovat, že následující A Passion Play pro mě představuje jen špatné déjà vu.
Thick As A Brick ale dostává plný počet hvězd bez diskuze.

 

Pro přidání nové reakce musíte být přihlášeni/zaregistrováni.


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje GMMedia.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000