Jethro Tull - Thick As A Brick

Reakce na:
EasyRocker - 4 stars @ 03.08.2016

Mimořádné, artrockem ovlivněné album, a to jak provedením na dvě velkoskladby a mimořádnými instrumentálními výkony, tak i celkovým pojetím. Anderson se tu pokusil zareagovat na novinářské dotazy ohledně koncepčních alb, a cosi podobného zpracovat v duchu JT. Unikátní je rovněž obal s koláží novinových článků. Dodnes se pamatuju, že mi hrozně dlouho trvalo, než jsem do tohohle pronikl, dnes už je výsledkem odměna.

Nástup už je klasika sám o sobě - klasicky nabušené akustiky, Andersonův vokál, který jakoby vyplňoval všechny prostory a byl dalším nástrojem JT. Přichází rocková tíže a bicí elitního nováčka Barriemora Barlowa, jehož angažování na tenhle mimořádný počin bylo nutné. Rockově drtící kytarový mág Barre, chaotické nálety dechů (Anderson tady obsluhuje kromě svých tradičních akustik a flétny taky trubku, saxofon a housle). Po pěti minutách jeden ze zásadních rockových momentů vůbec - dokonalý flétnový výstup na Barlowových pevných bicích. Naléhavou náladu dokreslují varhanní názvuky Evanse. Varhany pak zápasí s kytarami a flétnou, která jako by nechtěla ustat. Po polovině klávesy jak od Tonyho Bankse z Genesis (podobných momentů je ve druhé půli více, artové ovlivnění je ale logické), návrat k ústřednímu motivu z úvodu, do kterého se neustále zapojuje flétna. Pak se ústřední motiv pro změnu propojuje s křehkými tóny kláves, tohle zkrátka pánové zpracovali delikatesně. Závěrečný folkově laděný motiv, do kterého se postupně zapojují snad všechny zúčastněné nástroje, je krásně velebný, závěr je rockově drtící (ty "údery" mě ale nikdy nijak nebraly) a pomalu mizí v dál a přechází do druhé části. Úderný rockový start ve vysokém tempu se zastaví o nálety dechových nástrojů, JT tu nasávají až jazzrockovou a experimentální náladu. Nemůže ale chybět další "verze" základního akustického úvodního motivu, kapela už je ale zase jinde, přichází nádherně éterická flétna s divokým rejem akustik, varhan a naléhavým zpěvem Andersona. V půlce přináší varhanní tóny až klasické, symfonické ovlivnění. Pak se pánové kolem patnácté minuty vytasí s rytmicky výrazně sekaným motivem, kde opět neskutečně řádí flétna, ale taky klávesy a poslechněte si rytmické výlevy pana Barlowa, to je neskutečná dělostřelba, řádí tu ale i jeho tympány a perkuse. Celá divoká řeka se pak sklidní do potoka, po nájezdech kláves přichází akustiky a už známý hlas, který nám JT vrací už do polohy z předchozích (ale i budoucích) alb. Po šíleném duelu klapky vs dechy patří konečně ústřední motiv ve finále.

Mimořádná deska, se kterou jsem strávil mnoho pěkných chvilek, mimořádné provedení, které by se dalo nazvat jakousi jethrotullovskou symfonií. Pět dát nemůžu, to je u mě rezervováno Aqualungu, Songs from the Wood (tam bych po letech přidal, tu desku prostě miluju), mezi 4 a 5 je u mě i Minstrel in the Gallery. Takže za tenhle odvážný počin za čtyři. Na bonusové verzi je ještě živá verze.

 

Pro přidání nové reakce musíte být přihlášeni/zaregistrováni.


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje GMMedia.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000