Ford, Robben - Schizophonic

Fordovu první samostatnou desku tvoří šest instrumentálních jazzrockových věcí - všechny z dílny hlavního protagonisty.

V "Miss Miss" se Robben představí jako saxofonista. Skladba má ospalou atmosféru a je hodně jazzová. Jde v ní víc o náladu (než o kdovíjaké strhující výkony) dobře zdůrazněnou elektrickým pianem i rytmikou.

Podobnou atmosféru má i "Ladies' Choice", zde už ale Robben hraje (zatím ještě poměrně úsporně) na svůj hlavní nástroj - kytaru.

Parádní "Hawk's Theme" začíná svižnými bicími, přidají se basa a kytara. Zajímavě vystavěná skladba patří k těm rockovějším a živějším na albu. Dojde na rytmické i tématické změny a Robben dává vyniknout skvělé hře jak své, tak i zbytku komba. Především bicí upoutávají mou pozornost.

Krátká "Low Ride" je také z těch říznějších, nemá ale tolik prostoru, aby se mohla šířeji rozvinout, jako její předchůdkyně. I tak se moc dobře poslouchá.

Svérázný rytmus a zajímavý motiv rozjedou "Stella and Frenchie". Opět výborná kytara, která na sebe po celou dobu upoutává pozornost. Také rytmika šlape, el. piano celek podbarvuje a osm minut uteče nečekaně rychle.

Závěrečná pohodová "Softly Rolling" navazuje na první dvě pomalejší džezůfky z úvodu. Robben se opět chopil saxofonu a ukázal, že i s ním mu to jde náramně.

Podle mě je tato deska dost nedoceněná. U mě si vysloužila (především za kompozice č. 3 a 5) čtyři hvězdičky.