Fear Factory - Genexus

Reakce na:
jirka 7200 - 4 stars @ 06.09.2019

Po fenomenálním a zaslouženém úspěchu Demanufacture elektro industriální techno thrash/death mlátička Fear Factory otočila kormidla do mainstreamových vod, čímž můj zájem o jejich produkci ochladl. Periferně jsem jejich další dvě dekády jejich vzestupy i pády sledoval, nová alba vyposlechl, ale nijak blíže mě nezaujala.

Zatím poslední album s názvem Genexus vyvrhla kapela na trh v roce 2015, tedy rovných 20 let po vydání mnou velmi ceněného alba Demanufacture. Při poslechu této staré desky jsem dostal chuť je porovnat navzájem, abych si sám v sobě urovnal, kam se kapela posunula.

Pečlivý poslech několika posledních alb mi vyjevil několik faktů. Kapela pokaždé, když se rozhodla přehodit vyhýbku a jen trochu uhnout z celkem pevně vyjetého směru, byla rychle nasměrována zpět do svého koridoru předurčené nahrávkou Demanufacture. Při vstřebávání muziky jsem také mimoděk zavadil pohledem o miniatury fotek obalů na Progboardu. Tento první vjem byl celkem signifikantní.

Tmavé, ponuré přebaly, stejné vyvedené strohé logo kapely. Až bližší zkoumání velkého obalu odhaluje přece jen malé rozdíly rozdíly a až na poslední desce Genexus je logo zakomponováno do jakési části skeletu androida. Tak je to i s poslechem muziky. Až po velmi detailním pitvání jednotlivých desek odhalíte drobné rozdíly.

Základem je nelidská souhra extrémně rychlých thrash /death/hardcore riffů nasamplované kytary Dino Cazarese, která je plně napojena na obdobně rychlou spršku bicích. Mike Heller je tlučmistr, který na tomto albu nahradil automatického bubeníka, ale od neživého automatu se až tak mnoho neliší. Šedá eminence v pozadí, dlouholetý parťák a producent Rhys Fulber ovinuje metalický skelet zvuku melodickými klávesy a industriálními ruchy. Tuto lomozivou parní elektrárnu zastřešuje brutální řev Burtona C.Bella, který se často láme do čistým hlasem odzpívaného refrénu. Tento vzorec má kapela snad patentován, protože jej neustále s minimálními rozdíly recykluje dokola.

V čem je tedy odlišné album Genexus od předchozích alb? Těch odchylek je minimum. Kapela podepsala smlouvu s Nuclear Blast, album mixoval a mastroval Andy Sneap, nemohu nepřipomenout – mimo jiné současný kytarista Judas Priest. Zvuk je tedy o trochu nadupanější než jeho předchůdci, dynamiku má však CD mizernou (DR6). Na vinylu je to o řád lepší (DR13), v takovéto řeži je to pro oddělení jednotlivých nástrojů třeba. V textech Burton přestal řešit své frustrace z nenaplněné víry a každodenních strastí a zaměřil se na oblast etiky vývoje a využití umělých bytostí, které by nahradily člověka. Scifi téma padne k této hudbě jak ulité.

Na zatím posledním albu mi připadají melodičtější pasáže nápaditější, překvapila skladba Soul Hacker, kterou nabubnoval Denn Castronovo (Journey, Steve Vai), člověk z úplně jiného hudebního vesmíru. To je příjemná změna a je to sakra slyšet. Několik skladeb jako by vypadlo z legendárního Demanufacture. Taková je třeba Anodize, Dielectric nebo Regenerate. Album již tradičně zakončuje mysl zklidňující, skoro devítiminutová klávesová sága Expyration Date. Na asfaltu jsou dva bonusy – nevýrazný remix Mandatory Sacrifice od Ala Yourgersena z Ministry a melodická a elektronická Enhanced Reality.

Závěrem : Kruh se uzavřel. Kapela Fear Factory se dramatickým obloukem po různých peripetiích a dvaceti letech vrátila přesně do bodu nula. K albu Demanufacture. Jako by alba mezitím pozbyly významu.
Genexus by se mohl přejmenovat na Demanufacture 2.0 – je možná i v některých parametrech lepší. Více melodií, větší podíl elektronických prvků, které jsou důrazněji slyšet.

Proč tedy radostně nejásám ? Je to právě z důvodu té časové propasti. Demanufacture v roce 1995 znamenala nepopiratelné stylotvorné a progresivní zrnko zlata v oblasti těžkotonážní muziky, která se po odeznívání grunge rozhlížela, kudy dál. Kombinace elektroniky s thrash/death muzikou byly neokoukanou záležitostí. Ten industriální opar, neuvěřitelný výkon Gene Hoglana a Dina Cazarese tehdy všechny srazil na kolena. Mix extrémní muziky v kombinaci s melodickými refrény bylo také novum.

Revoluce však proběhla před 20 lety. Vysílač Fear Factory vysílá dnes na stejné frekvenci, já mám však již svůj přijímač naladěn na jiný kmitočet. Album Genexus mi to připomnělo, nicméně v té časové smyčce mi bylo pěkně.

https://youtu.be/RprNzMtfDrM

 

Pro přidání nové reakce musíte být přihlášeni/zaregistrováni.

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Fear Factory

Statistika Progboardu


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000