Diskuze


Pro přidání nového diskuzního příspěvku musíte být přihlášeni/zaregistrováni.
previous »
horyna - 21.03.2019 12:56:34 #
Billy Cobham s programem Crosswinds, Sono centrum, Brno, 20.03.2019

Legendární bubeník Billy Cobham navštívil včera večer brněnskou halu Sono, a nejen pro jazzmeny se stal tento večer a jeho vystoupení naprosto nezapomenutelným zážitkem. Ale už předskokan Ondřej Čtveráček se svým souborem Space Project předvedl naprosto úchvatný a zcela profesionální výkon, který kdyby byl pojat jako hlavní hvězda večera, sklidil by jistě téměř totožně vřelé ovace, jako po úpravě pódia příchozí hlavní hvězda. Ta za svou ohromnou bicí baterií a s přáteli u kytary, baskytary (ta byla obzvlášť mňamózní), kláves a bravurně sólujícího (nejspíš speciálně upraveného) fagotu, ze kterého jeho majitel vykouzlil zvuky neskutečné, předváděla výkon pro oči nevídaný a pro uši neslýchaný. Jazzmenský styl bubnování má s tím rockově "přímým" jen pramálo společného. O tom jsme se mohli přesvědčit už při úchatném představení další americké černošské hvězdy, sic menší velikosti, právě v předprogramu O. Čtveráčka. Tento o generaci, o dvě mladší bicmen, předvedl na malilinkaté soupravě čítající virbl, hajtku, tři činely, dva přechody, kotel a šlapák něco zcela mimořádného a potvrdil tak rčení, že i s malými věcmi se dají spáchat veliké činny:-)

Cobhamův program se měl opírat o jeho druhé sólové album Crosswinds což se také stalo. Koncert tohoto pětasedmdesátiletého! matadora i s jedním přídavkem zabral zhruba hodinu a čtvrt, což při tak velkém jazzovém náporu byla doba naprosto adekvátní. Kapela šlapala jako jeden muž, o tom nebylo od první chvíle pochyb, co ale musím naprosto jasně kvitovat byl zvuk, který se Sonem ten večer rozprostřel. Když jde člověk na koncert podobného typu očekává, že reprodukovaný záznam bude krystalicky čistý, nepřeřvaný, s jasně identifikovatelnými a odstíněnými nástroji, zkrátka precizní. A to se také stalo. Nepamatuji se, že bych kdy slyšel lepší koncertní sejmutí (jen úder do každého činelu, kotlíku, nebo virblu... zněl prostě božsky) a dost pochybuji, že by mohl tento sluchu imponující podnik nějaký jiný kdy trumfnout. Sono je pro podobné akce ideálním chrámem. Moje místo bylo sic náhodně perfektně zvolené-přímo uprostřed sálu, naproti Billymu a v jeho první třetině, ale věřím, že podobný výsledek se dostavoval v celém tomto prostoru.

I přes relativně vysoký věk předvedl Billy Cobham a jeho kumpanos životní set, na který se zkrátka nedá zapomenout. Ten večer zněl Sonem jazz té nejvyšší kvality, jazz zplozený jedním ze samotných tvůrců tohoto odvětví.
Pegas - 20.03.2019 17:52:01 #
Teď jsem narazil na pěkné fotky z koncertu The Australian Pink Floyd Show v Pardubicích >> odkaz
Jestli neznáte, koukněte i na další galerie stejného autora >> odkaz
horyna - 07.03.2019 18:28:39 #
Ahoj brachu, aha, tak na to, že bydlí za humny bych čekal, že se tu otočí častěji. Na ten včerejšek mám jen ty nejlepší vzpomínky, byla to zkrátka uchvancancující :-)
Pegas - 07.03.2019 18:03:18 #
horyna: Trochu jsem zapátral na setlist.fm po těch koncertech u nás a na Slovensku a jestli jsem něco nepřehlédnul, tak na Slovenku už hráli 3x a u nás 2x. Myslel jsem, že toto byla koncertní premiéra u nás a bylo mi divné o jakém koncertu to Duda mluvil. Sám jsem je v té době nesledoval, tak je možné, že mi to uniklo a navíc to asi fakt nebyly žádné velké koncerty. Oba byly v Praze v klubu Exit Chmelnice v roce 2011 a 2013.
horyna - 07.03.2019 15:45:24 #
Riverside, Praha, Palác Akropolis, 06.03.2019

Jelikož tak nějak předpokládám, že ucelený report (předkapela, místo, drobné peripetie...) z tohoto koncertu přidá kolega Pegas, se kterým jsme se na akci opět potkali, napíši za sebe pouze pár dojmů k události navázaných.

Celý koncert by se dal zaštíti titulkem – Češi milují Riverside!
A hned vysvětlím také proč. Nejsem žádný přeborník v počtu návštěvností takovýchto akcí, ale pár jsem jich už měl tu možnost vidět, avšak s tak vřelým přijetím jako v případě těchto poláků jsem se snad ještě nesetkal. I když v hledišti bylo i několik kmenových kamarádů a známých z jejich vlasti, našinec byl za příjezd Riverside do hlavního města tuze rád a tuze rád dal svůj vděk i obdiv kapele pořádně pocítit. To všeobecné nadšení se neskrývalo jen v bouřlivém potlesku jež odměňoval každou skladbu, ale i ve sborovém vyvolávání jména kapely, ve sborovém vytleskávání i vyzpívávávání dle návodu Mariusze Dudy, ve znalosti textu, nebo přinejmenším refrénů jednotlivých skladeb, které společně, ale i sólově zpívala valná část omámeného publika.

Kapela, světletný park a hlavně zvuk byl bez jediné chybičky. Místo v třetí řadě, metr a půl od repráku a nic se nepřeřvávalo, nechybělo, nebylo utlumené, prostě bez kazu---to se vždy neslyší.
Krom známé trojice Duda/Lapaj/Kozieradzki se na místě kytaristy opět představil skromně působící Maciej Meller z kapely Quidam. Možná nehraje tak procítěně a efektně jako zesnulý mistr Grudzinski, jeho projev je civilnější, Piotrův styl však supluje zdá se úspěšně. Ještě krátce k zmíněnému trojlístu. Jestliže bicmen působí dojmem, že ho jeho práce snad ani bavit nemůže (hrál ale tím svým úsporně technickým způsobem a hrál famózně), smíšek Michal Lapaj s vizáží mladý Paľo Habera rozdával úsměvy, pozdravy a dobrou náladu jako málokdo. No a na dlouhých hubených nohou se tyčící Mariusz Duda byl zkrátka k sežrání. Ve svém hovorovém jazyce plynule střídal angličtinu a polštinu, občas přidal i frázi česky. Hrál jako bůh, střídal byskytary a zpíval... no jako na desce. Děkoval publiku a byl upřímně dojatý.

Koncertní set byl pojat bravurně s důrazem na novou desku, která zazněla kompletní a mezi starší věci ty horké dobře zapadli. Při jeho průzkumu, který se vzápětí na internetu objevil, jsem však našel jednu, dvě odlišnosti, které si myslím s jeho výslednou sestavou nekorespondují. Všechny skladby sklidili neskuečně bouřlivé ovace a mezi naprostými klenoty (vynechána byla pouze druhá a pátá deska) se vyjímali i mnou velice oblíbené Loose Heart z debutu a možná vrcholná Panic Room z trojky. Poslední River Down Below byla věnována Piotrovi a byla to učiněná nádhera.

Snad všichni zůčastnění fans (sál natřískaný rozhodně nebyl, lidem se zřejmě ani za tak zanedbatelný obnos na podobné akce chodit nechce), museli po koncertu podobně jako my dva odcházet maximálně spokojení. Odměnou nám byl přes dvě hodiny trvající zážitek ve společnosti kvalitní hudby, přívětivých muzikantů a atmosféry, na kterou se jen tak nezapomíná.

Koncerty Riverside nelze než vřele doporučit.
merhaut - 05.03.2019 23:41:32 #
Já byl na nich jednou, pracovně, a emočně to pro mě bylo jako lízat zmrzlinu přes sklo.
Pegas - 05.03.2019 21:44:53 #
The Australian Pink Floyd Show
26.2.2019, Pardubice (ČSOB Pojišťovna Aréna)

The Australian Pink Floyd Show, prezentující hudbu slavných Pink Floyd, u nás hráli už několikrát, stejně tak i podobně zaměření Brit Floyd. Dosud mě však jejich koncerty moc nelákaly, protože to přeci jen není originál, k tomu cestování, ceny lístků… Letos však prvně jmenovaní zavítali do Pardubic, kam to mám kousek, tak jsem po nějakém tom váhání obětoval čtrnáct stovek za lístek a doufal jsem, že nebudu litovat. A dopředu říkám, že jsem nelitoval, protože to byl výborný hudebně vizuální zážitek. Právě světelná show mě v tomto případě lákala více než hudba, kterou si můžu pouštět z desek v originále, narozdíl od koncertu Pink Floyd, který si můžu pustit leda tak z DVD, což je zcela něco jiného, než být na místě.
Koncert začínal trochu vlažně dvojicí instrumentálek ze soundtrackové desky Obscured By Clouds, které jsem slyšel kdysi dávno maximálně dvakrát a v podstatě ho neznám a troufám si tvrdit, že takových bylo v hale většina. Nedokázal jsem tedy identifikovat původ skladeb a domníval jsem se, že by to mohlo být intro, které si The Australian Pink Floyd Show složili sami. Kapela je odehrála za oponou, jenom skromně osvětlenou barevnými vzory. Hned potom však šla opona dolů a světelné efekty, lasery a projekce na typickou kruhovou plochu obklopenou reflektory se rozjely naplno. A bylo to úžasné, pro mě o to silnější zážitek, protože navštěvuji spíše koncerty v menších klubech nebo takové, kde jsou efekty přeci jen výrazně chudší. Co si pamatuji, tak to byl po této stránce asi nejvelkolepější koncert, co jsem kdy navštívil a neměl daleko od toho, co jsem vždy obdivoval na záznamech koncertů Pink Floyd, i když v porovnání třeba s bombastickým Pulse to bylo přeci jen v menším měřítku. Vše navíc v dokonalé synchronizaci s hudbou. Opravdu zážitek vidět a slyšet to na vlastní oči, že ani nevadilo, že to je „náhražka“, ale hodně zdařilá. Hudba také neměla chybu, i když to nejsou Pink Floyd, překvapilo mě, že vše nehráli úplně věrně. To nebylo na škodu, ale myslel jsem, že se budou snažit maximálně přiblížit originálu, což se i celkem dařilo, ale v některých omentech jsem slyšel drobný odklon nebo použití jiného zvuku apod. (nebo vycházeli z nějakých verzí, které neznám). Co se mi zdálo výrazněji odlišené, tak to byly bicí, zahrané dobře, ale zněly více agresivně, Mason do toho tolik neřezal. A potom skladby z psychedelické éry Pink Floyd, které zněly moderněji. Ale znovu opakuji, že to nebylo na škodu a nijak to nekazilo zážitek. Velmi dobrý byl i zvuk, sice měl takovou halovou barvu velkého prostoru, ale vše bylo velmi dobře slyšitelné a identifikovatelné. To bylo jistě dané i skutečností, že hudba Pink Floyd není nijak tvrdá a agresivní, trošku horší to bylo snad jen v Run Like Hell, ale nic tragického. Výkony všech muzikantů nelze než pochválit. Kapela mohla sice působit chladně, ale to k tomu prostě patří a já s tím problém nemám, mám raději soustředění na hraní než nějaké pózy. Kromě toho si myslím, že to bylo plně v duchu Pink Floyd.
Když se vrátím ještě ke světlům a projekcím, ty zřejmě jsou inspirované koncerty Pink Floyd, ale co můžu posoudit, tak tady si asi The Australian Pink Floyd Show nechali volnější ruku a udělali to po svém. A také velmi dobře. Co si pamatuji, tak projekce nebyly převzaté žádné. Některé animace byly přepracované dle originálů, kdy místo ručních animací byla využitá počítačem renderovaná grafika, což nepůsobilo úplně nejlépe, protože podobné na mě vždy působ moc uměle a nedotaženě (navíc zastarale). Do animací a filmových záběrů byly často zakomponované odkazy na zemi původu The Australian Pink Floyd Show, takže často jsme viděli klokana nebo siluetu Austrálie a v intru Wish You Were Here třeba Kylie Minogue, AC/DC a znělku ze seriálu Skippy, který si pamatuji z dětství. Velký nafukovací klokan také poskakoval na pódiu při One Of These Days a další nafukovací postavička byl učitel v Another Brick In The Wall Part 2. Na fotkách z koncertu v Brně o den později jsem viděl i nafukovací prase vedle pódia, to jsme v Pardubicích neměli, i když setlist byl asi stejný.
Celý koncert trval skoro dvě a třičtvrtě hodiny, ovšem do toho počítám i dvacetiminutovou přestávku zhruba po hodině koncertu. To bych asi uvedl jako jediný zápor koncertu, protože po hodině je to brzy a docela to narušuje zážitek. Ale zase ne natolik, abych mě to nějak naštvalo. Lístek jsem měl na plochu do desáté řady uprostřed, takže s pěkným výhledem na pódium, pro dojem ze světel mohla být možná výhodnější pozice ještě o pár řad dále, což by bylo i o něco levnější, ale neměl jsem představu, jak to bude daleko a nechtěl jsem při nákupu riskovat, že něco ušetřím, ale pak bych toho litoval. Asi jsem měl zkreslenou představu o velikosti hokejové haly.
Pokud by někdo podobně jako já váhal, zda tento typ koncertu navštívit nebo ne, tak za sebe můžu jenom doporučit. Vůbec bych se nebránil si to ještě někdy zopakovat.

Playlist:

Obscured By Clouds
When You're In
In The Flesh?
The Thin Ice
Another Brick In The Wall Part 1
The Happiest Days Of Our Lives
Another Brick In The Wall Part 2
Welcome To The Machine
Wish You Were Here
The Great Gig In The Sky
Money
Brain Damage
Eclipse
----------
Shine On You Crazy Diamond (Parts I-V)
Learning To Fly
Pigs (Three Different Ones)
Cymbaline
Careful With That Axe, Eugene
Time
One Of These Days
Run Like Hell
----------
Comfortably Numb
Miloš H - 15.02.2019 16:35:40 #
Ešte malé pripomenutie ku koncertu Stevena Wilsona v "Refinery Gallery"
očami...
>> odkaz
Pegas - 12.02.2019 21:54:29 #
Tak to asi vylepšili, protože není na tom videu rozpoznatelné, myslel jsem, že jde o nějakou moderní technologii. Působí to jako hologram.
>> odkaz

Mayak - 12.02.2019 20:20:40 #
V renovovanom a novo-prestavanom klube Studio v Krakove je pódium v podstate vo výške očí priemerne vysokého človeka, žiadny problém, ako v Blave. Aj teraz bolo polopriehľadné plátno počas prvých dvoch - troch skladieb oboch polovičiek základného setu (potom ho odtiahli), hlavne kvôli dvojici oboch "hitov", kde Steven spieva duet so ženským proťajškom (Ninet Tayeb). Po odtiahnutí plátna v oboch prípadoch šla projekcia na zadnú časť za pódium ...
previous »

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Facebook

Reklama


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000