Diskuze


Pro přidání nového diskuzního příspěvku musíte být přihlášeni/zaregistrováni.
previous »
Pegas - 25.03.2018 12:53:56 #
Se zpožděním dávám rekapitulaci desek za loňský rok. Spoustu desek jsem neslyšel, na spoustu slyšených jsem zapomněl (což nesouvísí s kvalitou). A také jsem se víc než obvykle věnoval nahrávkám z dřívějších let. Nesestavoval jsem žádný žebříček a pojmul jsem to prostě tak, že jsem si znovu poslechnul desky z loňského roku, které jsem si koupil a pokusil se je trochu zhodnotit.
Pokud bych měl však vybrat pět desek, které považuji za opravdu parádní kousky, tak by to mohlo být takto (bez pořadí):

Lonly Robot - Big Dream
Lunatic Soul - Fractured
Sparks - Hippopotamus
The Tangent - The Slow Rust Of Forgotten Machinery
Steven Wilson - To The Bone

a po včerejším poslechu jako bonus i Steve Walsh - Black Butterfly


Big Big Train - Grimspound
Pohodový "dospělý" progrock s folkovými prvky. Deska přišla nečekaně rychle po předchozí Folklore, ale přesto si drží vysokou úroveň a její poslech je učiněný relax, zvlášť když se trefí do té správné nálady.

Big Big Train - The Second Brightest Star
Aby toho nebylo málo, nadělili Big Big Train fanouškům k deskám Folklore a Grimspound ještě doplněk v podobě CD, které je kombinací nevydaných skladeb a přebytků, ale v druhé polovině i spojením tématicky souvisejících skladeb ze zmíněných desek. Nic zásadního nenabízí, ale fanoušci kapely by si to asi do sbírky měli zařadit.

Steven Wilson - To The Bone
Je to pecka a ne že ne a "ti praví progrockeři" ať si mumlají, co chtějí. I když se Wilson na své poslední desce nechal více ovlivnit popem, výsledek je pestrá hudební směska popu, elektroniky a rocku v téměř dokonalém provedení. Stále je mi záhadou, jak ty stylově různorodé skladby skvěle pasují k sobě. Poslouchat tuhle desku mě hodně baví, a to včetně Permanating.

Sparks - Hippopotamus
Sparks jsou kapitola sama pro sebe a kdo by čekal, že v sedmdesáti letech (plus mínus) přijdou s tak silnou deskou? Nechybí chytré kompozice, melodie, vtip, rozmanitost a v neposlední řadě stále výborný hlas Russela Maela. Pro mě největší překvapení roku a hlavně jsem díky tomu zpětně objevil, že i po roce 2000 Sparks nahráli několik famózních alb.

Lonely Robot - The Big Dream
Nenápadný klenot melodického progrocku. Druhá deska sólového projektu Johna Mitchella Lonely Robot jede ve stejném stylu jako debut Please Come Home, přesto ho nepovažuji za kopii, ale za výborné pokračování. Mitchell vše složil, zpívá a nahrál skoro všechny nástroje, pouze na bicí hraje Craig Blundell. Hutné kytarové riffy, ale i klidnější pasáže, hezké melodie, kouzelné klávesy a opravdu silná atmosféra se nesou celou deskou a když se občas ke zpěvu přidá ještě Bonita McKinney, to už je jenom třešnička na dortu. Parádní nahrávka.

The Tangent - The Slow Rust Of Forgotten Machinery
Andy Tillison se svojí kapelou The Tangent opět nezklamal. Deska plná silně klávesového klasického artrocku, s příměsí jazzu i moderních prvků. Nejslabším článkem je opět Tillisonův zpěv, který je o třídu horší než ostatní výkony muzikantů, ale to už k The Tangent patří a ne každému to musí sednout. Naštěstí to výsledný dojem nesráží, převládají instrumentální části a jinak není co vytknout. Jo, občas by se dalo něco trošku zkrátit a bicí by mohly mít živější zvuk (tentokrát i bicí nahrál Tillison a domnívám se, že především elektronické), ale to jsou zanedbatelné detaily, které nebrání tomu, abych si tuhle muziku dokázal pořádně vychutnávat. Naopak je třeba vyzdvihnout klávesy a baskytaru. Nezbytnou součástí jsou saxofony a flétny Thea Travise a novinkou (vítanou) je křehký doprovodný zpěv Marie-Eve de Gaultier. Kytara patří opět šikovnému Lukeovi Machinovi, kterému Tillison tentokrát svěřil i produkci. U The Tangent mě vždycky bavilo zaměřit se při poslechu na jednotlivé nástroje a nejinak je tomu i zde. Při každém poslechu je co objevovat. Jsem jenom rád, že se Tillison nadále nepouštěl cestou, na kterou vkročil albem Le Sacre Du Travail, což je jediné album, které mi nesedí a nebaví mě.

Threshold - Legends Of The Shires
Threshold se v průběhu nahrávání této desky rozešli se zpěvákem Damianem Wilsonem a do party přibrali Glynna Morgana, který v kapele už v minulosti krátce působil v polovině devadesátých let. Bohužel po pěveckých esech, jakými Wilson a před ním Andrew McDermott bezesporu byli, je jeho hlas znatelně horší a občas je znát, že je zpěv na hranici jeho možností. Ale to není největší problém, protože jinak barvou hlasu k Threshold pasuje, i když v klidnějších partech to není ono. Horší je, že kapela se rozhodla vydat dvojalbum, ale nepřišla s dostatečně zajímavým materiálem, aby takovou stopáž utáhla (naštěstí se ještě držela na uzdě a každé CD má něco přes 40 minut). Hudba je ušitá z jejich tradičnách atributů, ale některé skladby na mě působí prázdně a některé zase až přeplácaně. Celkově se mi nahrávka nechce dostat pod kůži, a přestože Threshold nikdy moc nehýřili originalitou, řadil jsem je vždy ke špičce melodického progmetalu a jejich desky považoval za přitažlivé. Když však poslouchám tuto desku, spadají mi spíše do kategorie "jedni z mnoha" a nenacházím tam skladby, které bych si chtěl pouštět dokola. Není to vyloženě nuda, ale jenom minimum z celé desky mě něčím zaujalo. Trochu probrat skladby a udělat z toho album pod hodinu, měl bych z toho možná lepší dojem. A fakt by mě zajímalo, jak by celá deska zněla nazpívaná Wilsonem.

IQ - Tales From A Dark Christmas
Speciální CD určené především účastníkům tradiční koncertní akce Christmas Bash, kterou kapela IQ pořádá už dvacet let. Rozdávalo se zdarma ke vstupenkám, zbytek byl v prodeji přes web. Nejedná se tedy o řadové album, ale o milý přírůstek do diskografie IQ. Nemám rád vánoční písničky, natož celá alba, ale v tomto případě vznikla hezká nahrávka, která potěší celoročně. Stačí přežít techno začátek a pak se rozjede kytarou vedená melodická instrumentálka s typickým zvukem IQ. Následují čtyři zdařilé coververze známých vánočních písní, z nichž většinu bych si v té původní podobě nepustil, ale tady se mi zamlouvají. Posledních 20 minut CD patří vlastní kompozici, která sice není úplně špatná, ale možná bych uvítal další předělávky, pokud by byly na stejné úrovni jako ty ostatní. Fanouškům IQ doporučuji.

Lunatic Soul - Fractured
Nejatmosféričtější nahrávka loňského roku a horký kandidát na desku roku. Přestože Mariusz Duda si v sólovém projektu Lunatic Soul pohrává s elektronikou a mnohé skladby jsou postavené na opakování určitého motivu, deska nepůsobí ani náhodou monotónně nebo chladně. Velký podíl na tom má jeho příjemný hlas a skvělá baskytara, které společně s množstvím dalších nástrojů, zvuků a ruchů tvoří velice poslouchatelnou muziku v luxusním zvukovém kabátu. Hudba sice plyne na vlně temnoty, ale i tak přináší radost a posluchačský zážitek.

Deep Purple - Infinite
Celkem zbytečná nahrávka, která nemá moc co nabídnout. Time For Bedlam je sice nadějný začátek, pěkná je All I Got Is You, ale to je asi tak vše. Kapela se marně snaží navázat na své pecky se sedmdesátých let, ale ta energie je pryč, hudba se bezradně potácí odnikud nikam, sóla bez inspirace, melodie nestojí za řeč a pokusy o nějaký progres také nikam nevedou. Hraní jim bezesporu stále jde, ale když není co hrát... Deska mě nezklamala jenom proto, že jsem od ní ani nic neočekával, důvody k častějšímu poslechu budu hledat těžko.

Rikard Sjoblom's Gungfly - On Her Journey To The Sun
Švédský zpěvák, skladatel a multiinstrumentalista Rikard Sjoblom udělal tečku za kapelou Beardfish , ale dál pokračuje v tvorbě muziky sólově, resp. pod hlavičkou Gungfly. Hudebně čerpá z odkazů např. Yes, Franka Zappy, ale i popu a neopomíná prosté písničkářství a melodie. Skladby procházejí mnoha změnami, přesto nevzniká chaos a výsledkem je hravá a živě znějící nahrávka, kde se stále něco děje. Sám Sjoblom nahrál většinu nástrojů, ale spolupracoval i s několika hosty a při nahrávání bylo využito mnoho klasických nástrojů z historie progrocku. Především však umí napsat zajímavé skladby.

Steve Walsh - Black Butterfly
Sólová deska bývalého zpěváka skupiny Kansas vyšla bez velkého rozruchu okolo, a tak o její existenci možná ani mnozí jeho příznivci nevědí. Nečekejte nic ve stylu Kansas ani nic podivného jako na sólovce Glossolalia, pokud však máte Walshův zpěv rádi a současně holdujete melodickému rocku, neváhejte si Black Butterfly poslechnout. Walsh samozřejmě už dávno nemá hlas jako zamlada, ale zde je stále v plné síle, i když asi nesedne úplně každému. V daném žánru by se nejspíše daly najít lepší desky, na mě však tato působí sympaticky a líbí se mi s odstupem času od vydání ještě o něco víc. Navíc si drží vysokou laťku po celou hrací dobu a dokáže udržet pozornost až do konce. Autorsky se na všech skladbách podílel Walsh hlavně s Tommym Denanderem, který hraje na klávesy a kytary. Proč na Walshově sólovce zpívá tři písně Jerome Mazza sice nechápu, ale přestože je Walshův hlasový projev dost specifický, rozdíl mezi oběma zpěváky pozná málokdo.

Ayreon - The Source
Na posledním albu Ayreon nepřišel Arjen Lucassen s ničím překvapivým. Opět nahrávku pojal velkolepě jako koncepční dvojalbum, přibral hostující muzikanty a do různých rolí obsadil tucet vokalistů. Opět míchá tvrdé metalové kytary s akustickými nástroji, folkovými prvky, plno analogových syntezátorů, smyčce a flétny. Zkrátka Lucassenův rukopis je znát z každé minuty a některé melodie se mi zdají až moc povědomé. Po tématické stránce se v textech opět vrací ke sci-fi příběhu, který táhne téměř všemi alby Ayreon a kdo ví, jestli se v něm vůbec ještě někdo orientuje. Uvítal bych, kdyby Lucassen přišel s něčím trochu novým, na druhou stranu deska je stále celkem zábavná.

Snake - 05.03.2018 18:48:42 #
Antony, to je úplná diplomka...

Drtivou většinu interpretů vůbec neznám, poslouchal jsem jen P.F.M, Il TEMPIO DELLE CLESSIDRE, Il CERCHIO MEDIANICO a od Ježicha vyfasoval UNREAL CITY. Tím to hasne. Nestíhám, neznám, neorientuji se :(
Antony - 04.03.2018 22:47:43 #
ABSOLUTNÍ TOP 2017
Alba za *****, 96-100%, BOMBY 2017.

BENT KNEE -17- Land Animal [▪DR7▪]
Avantgardní skupina z Bostonu. Mixují všechny žánry dohromady, s rozmyslem a taktem, ale zcela svobodně a uvolněně. Zpěvačka má fantastický hlas a famózní vibrato. Muzikální všehochuť na hranici klasiky, experimentu, rocku a popu. Mazec!
>> odkaz

COMEDY OF ERRORS -17- House Of The Mind [▪DR11▪]
Na první poslech 5*. Mnohovrstevnatý komplexní art rock s nadhledem provedený. Bezchybná muzika, co má hloubku a potenciál na neoposlouchatelnost.
>> odkaz

DEAD KOSMONAUT -17- Expect Nothing [▪DR9▪]
Hutný moderní metal, beze všech současných zkreslujícíh blbostí. Ani trochu stoner, ani prog, ani únavná klišé. O to více dramatu, kompozičního talentu, zábavné a vyzývavé proměnlivosti výrazu. Zpěvák má v hlase dynamit. Přímočaré, současně rafinované. Pro mne mega objev, posluchačské radosti nekonečně. Pro takové kapely se vyplatí hledat.
>> odkaz

DISCIPLINE -17- Captives Of The Wine Dark Sea [▪DR8▪]
Nápaditost kompozic těchto Američanů svědčí o bezedné studnici talentu. Obdivuhodné dílo. Jak spojit profesorsky přesnou hru s vibracemi nezkrotiletné kreativity. Famózní.
>> odkaz

HOWLING GIANT -17- Black Hole Space Wizard- Part 2 [▪DR8▪]
Psychedelic desert space stoner, s dokonalou atmosférou. Povýšili stoner atmosféru na zcela oblažující elixír. Zpěv a zvuk (obvykle u stoneru slabší stránky) jsou zde téměř absolutní.
>> odkaz

ISILDURS BANE -17- Off The Radar [▪DR8▪]
Druhý projekt ISILDURS BANE tvoří čistě instrumentální skladby plně v duchu staré tvorby skupiny. Perkuse, smyčce, saxofony, elektronika, vše na rockovém základě a pěkně promíchané. Ohromně hluboká a bohatá muzika se klene od RIO avantgardy po pokojné a ztišené ambientní plochy, a nabízí vše, co se od hudby může chtít.
>> odkaz

KVERNBERG Ola-17- Steamdome [▪DR9▪]
Ola Kvernberg je jazzový houslista z Norska. Tady obohatil svůj styl tak masivně, že se jedná o regulérní jazz rockovou fusion s nádherným imaginativním tónem jeho houslí. Fascinující a sugestivní rytmy jsou zalévány tvrdou kytarou, sopránovým hlasem houslí, a společně s neklidným basovým spodkem tvoří totální hudební jízdu.
>> odkaz

MAJOR PARKINSON -17- Blackbox [▪DR8▪]
Album Nr.1 2017. Je tam všechno. Patří do TOP TEN 2000->
>> odkaz

O.R.K. -17- Soul Of An Octopus [▪DR8▪]
Ve své nespoutanosti těžko uchopitelná hudba. Rocková fusion, kde každý tón dává zážitek. Kde nejsou brzdy a zábrany, zároveň se bezhlavě neexperimentuje. Skvělí muzikanti, skvělí skladatelé, sedlo jim to na 100%. I mně.
>> odkaz

ODD LOGIC -17- Effigy [▪DR8▪]
Progresivní metal z US, jeho zcela svébytná odnož. Jejich záběr sahá od akustického experimentu, až po avatgardní deathmetal. Skladby v sobě skrývají jedno překvapení za druhým, a je potřeba se k nim pozorně proposlouchat. Zde je vnímavý posluchač opravdu bohatě odměněn.
>> odkaz

PARADISE -17- Dawn of Paradise [▪DR8▪]
Americký retro rock, co v sobě zahrnul pozitivní vlivy hudby II. poloviny 20. století. Hravě artificiálním způsobem si umějí poradit s mnoha inspiracemi a přetavují je do vlastní čiré až vášnivé hudební produkce. Interpretační zručnost s tvůrčí spontánností jsou ve výsledku úchvatné.
>> odkaz

RESISTOR -17- Underground [▪DR9▪]
Najdu u nich vše, po čem v hudbě toužím. Vytříbené melodie, proměnlivou paletu výrazů, strukturované dlouhé skladby, symbioticky otevřené kompozice, razantní sóla, úchvatné eskapády tónů, interpretační preciznost i živelnost. Je to hudba přístupná i tajemná současně.
Více recenze: >> odkaz
>> odkaz

STYX -17- The Mission [▪DR9▪]
Skladby na tomto albu jsou plně nabité kompozičním mistrovstvím, udivují vrcholným provedením produkce, instrumentace, interpetace, zahrnují posluchače vlnami melodií, rockových rytmů, ohromující vitalitou. Neuvěřitelně zábavné, 100% muzika.
>> odkaz

TANGENT, The -17- The Slow Rust Of Forgotten Machinery [▪DR10▪]
Progrock / neo prog. Hrají přesně to, co se od takové muziky očekává. Vytříbené složitě strukturované kompozice, silná reminiscence artrocku, spousta uměleckých ozdůbek, aristokratická muzika. The TANGENT jsou jedni z nejlepších, a zase se jim to povedlo. Čirá hudba, výsostné umění, radost.
>> odkaz

THIS WINTER MACHINE -17- The Man Who Never Was [▪DR9▪]
Lahodný neoprog z UK. PENDRAGONově splývavá melodika, rozvážné skladby s čitelnou strukturou, úsporně stupňovaná atmosféra, krásně rozvrstvené nástrojové linky dávají vyniknout hudebním motivům, přirozený a uvolněný zpěv. Vynikající komplexní dílo.
>> odkaz
Antony - 04.03.2018 22:43:09 #
Posluchačská zpráva o hudbě roku 2017

Po celoročním naposlouchávání a několikaměsíčním sepisování uvádím žebříčky NEJ muziky za rok 2017. Musel jsem hodnocení rozdělit do více kategorií, aby se dostalo na všechna kvalitní alba. Celkem prošlo pečlivým a většinou mnohonásobným poslechem 549 titulů.

Co se do jednotlivých žebříčků dostalo? Alba, která mne bavilo a opakovaně s požitkem baví poslouchat. To je hlavní (de-facto jediný) aspekt, a jeho úroveň se rovná úrovni mého hodnocení. Není podmínkou, aby byla novátorská, stylotvorná a objevná, tvrdá, měkká, rychlá, pomalá, milá, žlutá, modrá, voňavá, a kdovíjaká ještě, na tohle si dávno nehraju a tyto požadavky považuji za nepodstatné. Všechna níže uvedená alba jsou za ****, tedy 80-95 bodů na 100 bodové stupnici. A podotýkám, že 4* jsou u mě téměř 100% BOMBY, co jim chyběl jen krůček.

Úvaha na úvod - co vidím jako problém současné tvorby (kromě zvuku a produkce, na toto téma jsem se napsal různých blábolíků už dost):
Existuje obrovská spousta "jen" dobré muziky. Instrumentální výkony, skladatelská šikovnost, nasazení, ale nic víc. Prostě dobrá muzika bez přidané hodnoty HENTÉ DUŠE, co by ji povýšila. To je muzika za ***. Je žalostně málo muziky s dotekem múzy, co se mnou zalomcuje i jinak, než jen ušima a poslechem. Co se dostane hlouběji, šířeji a intenzivněji. Co je nepopsatelným zážitekem, který vzbudí emociální vlny. Co je za ****. A muziky geniálně nadoblačné se prakticky už vůbec nedostává. Za ***** je alb opravdu vzácně. Přitom i obyčejné lokální archeologické vykopávky ze 70. let vnímám běžně na 4-5 hvězd. Pokud je to za tři, mám pocit, že se jim to fakt tehdá nepovedlo...
Myslím, že to celé vzniká lehkou dostupností nahrávacích technologií. Nemusejí se o to porvat, aby něco natočili. Je to jaksi samozřejmost. A bez toho pnutí a dřiny z překonávání překážek nevzniká tak kvalitní produkt, který by ze sebe vydolovali pod existenčním i existencionálním tlakem.
Tož, to byla jen taká úvaha, třeba je to jináč.

Jo, a ještě jedna věc. Je strašně moc instrumentálních skupin. Je problém sehnat někoho, kdo umí zpívat? Asi ano. U zpěvu se nedostatek talentu skrývá hůř, než u hráče na libovolný nástroj. Jenže udělat kvalitní instrumentální hudbu není vůbec jednoduché. Tak máme kvantum titulů s prázdným instrumentálním preludováním odnikud nikam, které dotyčný interpret vydává s pocitem, že jde o velikolepé humnění. S debilním zvukem navíc, často. To je pak peklo a dnešní standard současně.


ART/PROG/NEO-PROG ROCK
Klasický žánr stále žije, jsou v něm aktivní stovky kapel, co tvoří pravověrně a bez příměsí. Je to fajn, fajn, fajnový. Jsem rád za každou takovou skupinu. Pěkně se tu prolínají osvědčená jména i úplní nováčci, každý dokáže přijít s něčím do mlýna. Ani v tomto stylu není pro některé protagonisty problém podělat si vlastní produkt a učinit ho nestravitelným. Jejich chyba, i tak zůstává spousta těch, co nepodlehli trendům.

ADVENT HORIZON -17- Tequila Mockingbird E.P [▪DR9▪]
Proč zařazuji krátké EP? Protože EP navazuje na album z roku 2015, na které chci upozornit. Protože jsou neobyčejně skvělí. Tvrdý rock prog se spoustou melodií, harmonií a rytmů, co vytvářejí naprosto úchvatnou náladu a atmosféru. Veliký a nečekaný objev ze Salt Lake City.

ANUBIS -17- The Second Hand [▪DR10▪]
Australané a jejich velkolepý neo progrock. Srovnatelné třeba s ARENA. Silné a emotivně působivé melodie, skladby dovedou zcela uchvátit, například monumentální téměř desetiminutová "While Rome Burns". Album na hraně 4/5*

BROTHER APE -17- Karma [▪DR8▪]
V písňové formě se jim daří lehkou rukou spojovat semiakustický, přemýšlivý rock s prvky dravého progrocku, jazzu i indies alternativy. Výsledkem je velmi stravitelná hudba s pozitivním nábojem. Poslech je vždy zážitek.

COSMOGRAF -17- The Hay-Man Dreams [▪DR11▪]
Kandidát na 5* - nakonec 4, loňské album (2016) bylo lepší a výraznější. Avšak i zde ukazují schopnost skládat silné melodie, od většinou pomalých, až po občas řízné. Atmosféra skladeb je velmi podmanivá. Výborný zvuk současně s výbornou hudbou skýtá skvělé zážitky.

DAMANEK -17- On Track [▪DR8▪]
Guy Manning (The TANGENT, MANNING, PO90, a další) a jeho nový projekt tzv crossover prog rocku. Rock na pomezí, v parádním čitelném provedení s komplexními melodiemi a sofistikovanými aranžemi. Velmi radostná, procítěná a dramatická muzika. 4-5*

EARTHRISE -17- Day 2 [▪DR8▪]
Amíci, trio z Philadephie, co se v 70. letech shlédli v CAMEL a ELP a vydali jednu z nejkvalitnější desek na tehdejší miniaturní americké artrockové scéně. Po 40 letech opět na světle ramp, a opět znamenité dílo. Především instrumentální pasáže jsou okouzlující a strhující.

FISH ON FRIDAY -17- Quiet Life [▪DR9▪]
Neo prog z Belgie. Moderní vlídné, klidné až zasněné provedení, trochu schematické, avšak velmi zvukomalebné. Hudba, co dokáže obejmout a moc neprovokuje. Post Gilmour PINK FLOYD :)

GALAHAD -17- Quiet Storms [▪DR11▪]
Kandidát na 5* - nakonec 4, přece jen je to poněkud sterotypní a jsou to v části staré skladby. Ale v naprosto úchvatném akustickém provedení!

GANDALF'S FIST -17- A Day In The Life Of A Universal Wanderer (Special Edition) [▪DR11▪]
Remix alba z roku 2013 s několika novými skladbami. Zvuk je mírně odlišný, trošku výraznější, dynamičtější, s lepším rozlišením. Nechápu úplně smysl takového vydání, ale muzika je to super. Neo prog velmi vysoké úrovně.

HIDDEN LANDS -17- Halcyon [▪DR9▪]
Kandidát na 5* - Švédský neoprog, komplexní, přitom čitelná, muzika. Propracované harmonie, dramtické vstupy, okouzlující atmosféra. Dobrý zvuk, hodně klávesové, současně rytmické i splývavé, výborný zpěv, vzorový neoprog. Trošku SAGA.

HOLLOW EARTH -17- Out Of Atlantis [▪DR10▪]
Kandidát na 5* - Švédský neoprog, komplexní, přitom čitelná, muzika, jako HIDDEN LANDS.. Ale bez SAGA, spíše místy do flojdů, jindy zase docela divočina jako KING CRIMSON.. Hodně náladotvorné, občas temné.

INNERSPACE -17- Rise [▪DR8▪]
Prog z Montrealu. Mix různých komponent, od chorálů, akustických kytar, flétny, vznosného vokálu, až po tvrdě metalové kytary, rytmy a postupy. Trošku nabubřené, ale ne přes míru. Místy Gilmourovské nálady. Celkově hodně poslouchatelné.

IQ -17- Tales From A Dark Christmas [▪DR10▪]
To není vtip, klasiční progeři vydali album s vánočními písněmi. Několik předělávek (m.j. ELP - I Believe In Father Christmas), a na závěr vlastní 20minutová Christmas Suite. Neodolatelné, okouzlující, výsostně umělecké. Doporučuji celoročně :)

ISILDURS BANE & Steve HOGARTH -17- Colours Not Found In Nature [▪DR10▪]
Pro mne největší překvapení roku. Nečekal jsem nic, dostal jsem všechno. Nové album (po 14 letech) jednoho z nejzásadnějších artrockových těles 80. let, je již samo o sobě posluchačská výzva. Tím spíše, že za mikrofon se postavil Hogarth. A výsledek je fenomenální, ohromující, nádherný.

IT -17- We're All in This Together [▪DR7▪]
Prog rock z Londýna, místy inspirovaný Gilmourovskými PINK FLOYD. Nápadité, výrazově barevné, výrazně melodické, občas razantní, občas pohoda. Vše v mantinelech stylu, který dávno vytyčili jiní. Moc dobře se mi to poslouchá, opakovaně zážitek čisté radosti. Celkem komprimované, zvukově by to nemuselo být tak placaté, ale žádné slyšitelné deformace tam nejsou.

JPL -17- Le Livre Blanc [▪DR9▪]
Jean-Pierre Louveton z kapely NEMO. Pravověrný avšak moderní artrock po francouzsku. To znamená pěkně opepřené s mnoha rafinovanými příchutěmi. Téměř dokonalá muzika s dokonalým zvukem.

KERZNER Dave -17- Static [▪DR8▪]
Svěží písničkový progrock od Američana, co spolupracoval s kdekým. Na albu má spoustu věhlasných hostů. Muzika je uvolněná, odsýpavě rocková, progresivita ji vkusně koření, ale nezatěžuje. Radostná a pozitvní věc s vynikajícími instrumentálními výkony a jistou skladatelskou rukou. Připomíná mi sólovky N.D'Virgilia (který zde také hostuje)

KOTEBEL -17- Cosmology [▪DR9▪]
Španělsko. Jemné a přitom rafinovaně vystavěné instrumentálky s bohatým nástrojovým obsazením. Stavba kompozic je výjimečně mistrovská a posluchače uchvacuje předivem strukturovaných tónů. Zpěv nechybí, spíše by rušil. Kapela je desku od desky lepší a lepší.

KRAMARSKI Ryszard PROJECT, The -17- Music Inspired By The Little Prince [▪DR11▪]
Sólový projekt lídra MILLENIUM. Takové projekty většinou nestojí za nic. Dle románu Malý princ, další blbost. Překvapivě se tohle hudební provedení povedlo. Hluboce působivé melodie, vynikající ženský zpěv, nádherná práce kytar, dílo je ucelené, bez slabých momentů, doslova čarokrásné.

LEBOWSKI -17- Plays Lebowski [▪DR8▪]
I na poměry bohaté polské scány představují LEBOWSKI velké zjevení. Koncertní album obsahuje kromě 2 skladeb samé nové kompozice, zcela v duchu prvního alba. Vzdušné a přemýšlivé instrumentální plochy jsou originálně vystavěné a doplněné akustickou citací z různých filmů.

LIFESIGNS -17- Cardington [▪DR9▪]
Neoprog od zkušených anglických hudebníků. Pohodové a vysoce kvalitní provedení. Skladby obsahují skvělé instrumentální výkony, kompoziční dovednost, vše plyne přirozeně, vyváženě a působí radost. Ta přirozenost je skoro jako zázrak.

LONELY ROBOT -17- The Big Dream [▪DR7▪]
Symfonický neo prog z UK od hudebníků, kteří se pohybovali ve významných skupinách jako FROST*, IT BITES, ARENA, ASIA, KINO, vedená kytaristou Johnem Mitchellem. Vytvořili komplexní rockové dílo naplněné velmi kvalitními melodickými skladbami v té nejlepší neoprogové tradici.

MacKAY Duncan, Georg VOROS -17- The Bletchley Park Project [▪DR9▪]
Jihoafrický klávesista D.MacKay si prošel kapelami jako 10cc, Alan PARSONS PROJECT, CAMEL, BUDGIE, COLOSSEUM II. Sólové album vydává po 14 letech, na bicí zde hraje excelentní bubeník G.Voros. Hudba zní jako ELP klon v dobrém slova smyslu.

MAGENTA -17- We Are Legend [▪DR9▪]
Velkolepý neo prog, naštěstí bez symfonické pompéznosti. 3 dlouhé výpravné skladby, každá přehledně pracuje s komplexní atmosférou uzavřeného celku. Ženský zpěv, zklidněné momenty se střídají s dramatickými, jsou znát občasné názvuky flojdů, nebo i PENDRAGON

NEXUS -17- En el comienzo de los Topos Uranos [▪DR9▪]
Symfonický progrock z Argentiny, jejich 7 album. Instrumentálky, kromě jednoho krátkého vstupu hostující zpěvačky. Velmi povedenámuzika, čitelně vystavěné kompozice s rockovými rytmy a bohatou klávesovou strukturou.

NINE SKIES -17- Return Home [▪DR11▪]
Neoprog po francouzsku se zpěvem v angličtině. Některé skladby jsou plně v mezích žánru, jiné jsou bohatější a vzletnější. A pak tu jsou skladby experimentálnější s příměsí jazzu, canterbury a třeba i ethna. Instrumentální plochy s náladotvornými momenty zvedají kvalitu alba hodně vysoko.

RTFACT -17- Life Is Good [▪DR10▪]
Prog rock ze San Francisca. GENTLE GIANT potkali ELP, přichomejtla se k tomu SAGA, a docela dobře si pospolu zajamovali. Při mixu doplnili symfoňák, pár studiových triků a kouzel, no a ukuchtili parádní muzičku. Život je fajn.

SEA GOAT -17- Tata [▪DR7▪]
Neoprog od zkušených bardů, s působivými melodiemi a dokonale padnoucím zpěvem. Podání je velmi emocionálně účinné, hudba je slyšitelně éterickou atmosférou a skladatelským citem. Příjemný až relaxační poslech, avšak stále v intencích rockové muziky.

STARING INTO NOTHING -17- Power [▪DR7▪]
Prog pop rock. Trio z Kalifornie. Melodická, pečlivě aranžovaná a vystavěná moderní muzika, s důrazem na vyznění textů, na sdělnost, na emocionální účinnost. Střídání ženského, mužského a sborového zpěvu. Komorní pasáže gradují do mohutných, bezva, ale popíková poleva trošku vadí.

TIGER MOTH TALES -17- The Depths Of Winter [▪DR12▪]
Excelentní neoprog s excelentním zvukem. Sólo projekt anglického multiinstrumentalisty jménem Peter Jones, jeho třetí album. Hudba je Latimerovsky pozvolná s rytmičtějšími pasážemi. Pozoruhodné dílo je naplněno spoustou proměnlivých melodií a podmanivých harmonií. Super!

VALVIDIA Francisco -17- El tiempo del sol [▪DR12▪]
Prog folk rock ze španělské Sevilly. Až na pár hostujících výjimek si francesco všechno nahrál a nazpíval sám. Také složil, pochopitelně. V duchu vzdušných art rockových skladeb oběma nohama v 70. letech se odvíjí jeho ušlechtilá hudba. Poslech je přímo léčivý.


TALOŠI
RPI aneb Rock Pěje Ital. Italský prog je mému duši, dušovi, sérdci, ušovi i mozgu nejbližší. Proto má svoji kategorii, žeáno.

ACCORDO DEI CONTRARI -17- Violato Intatto [▪DR9▪]
Talošský drsný a dynamický prog s názvuky jazzu a canterburry. Škoda, že jen instrumentálky, i když se spoustou nástrojů, po čase trochu nudí, absence zpěvu je prostě mínus. Interpretačně na nejvyšší úrovni, s výborným zvukem.

CELLAR NOISE -17- Alight [▪DR9▪]
Decentní neoprog z Itálie. Krásný zvuk, plastická konstrukce skladeb je osvěžující svojí lehkostí. Zpívají anglicky, vše v pohodě, neokázale. Názvuky klasické hudby. Bezva!

CERCHIO d'ORO, Il -17- Il fuoco sotto la cenere [▪DR11▪]
Vzletný a rozevlátý progrock klasického střihu. Velkou zásluhu má na tom skvělý zpěv, který je opravdu nadoblačný. Vynikající kompozice se spoustou úchvatných momentů. Italština, dokonalý zvuk, plus opravdová progresivita - to dohromady dává skvělé album.

CERCHIO MEDIANICO, Il -17- Il Cerchio Medianico (Un'opera prop di Stefano Agnini) [▪DR11▪]
Rocková opera. Ty současné jsou blbé (většina), i dobré (občas). Tato je … vynikající. Sešla se tu špičková plejáda hudebníků z významných RPI projektů. Muzika neztrácí drive, neutápí se v sladkobolném nářku (operní fenomén), zábavnost zachovává na vysoké úrovni. Super!

DARK AGES -17- A Closer Look [▪DR6▪]
Italský progressive metal, s nádherně temným zpěvem, který fakt stojí za to. Už jen kvůli němu album stojí za pozornost. Kvalita kompozic a technická úroveň hudebníků jsou také na vysoké úrovni, tudíž celkově se jedná o skvělé album, které je ozdobou daného stylu.

HABELARD2 -17- Maybe [▪DR10▪]
Italský progrock s přesahy do jazzrocku a s názvuky klasiky. Převážně instrumentální skladby, tři zpívané. Vzdušné kompozice s uhrančivou atmosférou dokazují, že instrumentální skladby se mohou rovnat zpívaným. Velmi zdařilé dílo s vynikajícím zvukem.

MINRAUD -17- Vox Populi [▪DR8▪]
Technicky vytříbený progresivní metal z Itálie. Připomínají SOUL CAGES, fakt.. Škoda, že nezpívají italsky, to by byla skoro BOMBA. Takhle taky super muzička.

ORME, Le -17- ClassicOrme [▪DR9▪]
Z velké části jde o skladby z předchozích alb, nové kompozice jsou 3. Vše v unikátním plnohodnotném provedení operních arií. Výsledek je přímo ohromující, Italové to mají v sobě, dosáhli dokonalého klasicizujícího efektu. Zpívají a hrají vážnohudební profíci, ovšem.

PANTHER & C. -17- Il Giusto Equilibrio [▪DR8▪]
Malebný klasický progrock z Janova. Další živý důkaz o svébytnosti a výlučnosti italské artrockové školy. Podmanivá syntéza italského zpěvu s až průzračnou instrumentací v kompozicích, které se často nebojí kombinovat svižné rytmy s romantickými klavírními mezihrami. Vynikající!

PHOENIX AGAIN -17- Unexplored [▪DR9▪]
Progrock z Itálie. Krásná a propracovaná hudba, vynikající kompozice, které svojí stavbou a komplexností dokonale navozují atmosféru 70. let. Ale není to retro, jde o svébytnou moderní muziku. Skvělý zvuk, nádhera. Převažují instrumentální skladby, dvě jsou zpívané anglicky, jinde se zase objevují vokály beze slov. Skupina existuje od roku 1981, ale desky vydávají až po roce 2011, tohle je třetí

PREMIATA FORNERIA MARCONI -17- Emotional Tattoos [▪DR8▪]
Jak to říct? Důstojné artrockerovo stáří. Snaží se s ním bojovat, nebo spíše vyrovnávat po svém. Asi čtvrtina skladeb je velmi povedená, čtvrtina nadprůměrná. Polovina poslouchatelná. Špatné skladby zde vlastně nejsou, jen příliš mnoho průměrných. I tak, díky za to.
Recenze >> odkaz

ROME PRO(G)JECT, The -17- EXEGI - MONVMENTVM - AERE - PERENNIVS [▪DR10▪]
Instrumentální snobsky opulentní prog rock beze zpěvu, zato s mnoha instrumentalisty slavných jmen. A nebožtík Giacomo tam cosi povídá o Římu. Dílo náročné na soustředění, jinak prošumí. Ale má potenciál, má sílu, má schopnost obejmout.

SOUL SECRET -17- Babel [▪DR9▪]
Vysoce sofistikovaný prog metal z Neapole. V muzice mají implementovány prvky djentu, experimentu, symfo rocku. DREAM THEATER & PAIN OF SALVATION jsou hodně slyšet. Vlastní originalita je ale dominantní, žádná kopírka. Ani vteřina nudy. Skvělý zvuk!

TEMPIO DELLE CLESSIDRE, Il -17- Il ludere [▪DR11▪]
RPI jak vyšité, vše v duchu té nejlepší tradice. Zpěv v italštině, fantastický vokál, kompozice od kantilény po výpravnou operu, hudební radost, nazdobenost, rafinovaná proměnlivost. Je skoro sen, že dneska takhle ještě někdo hraje. Skoro 5*

UNREAL CITY -17- Frammenti Notturni [▪DR11▪]
RPI plnou parou vpřed! Jako za časů klasických velikánů zní muzika kvartetu z města Parma. Zpívají italsky, občas vícehlasně, hrají fantasticky. Vedle běžné nástrojové sestavy také hojně vyžívají housle a klavír, což dává jejich hudbě zvláštní přesah do nerockových žánrů se zvláštní atmosférou jako z Felliniho filnů.


RETRO ROCK ANEB BIGBÍT
Retro nerdi, hipsteři a bigbíťáci. Zde platí více než jinde, že polovičatost se nevyplácí a má doslova zničující účinky. Hudebníci si nastudují pečlivě zvukové rejstříky dobových nástrojů, skladatelské a aranžérské postupy, způsob pojetí zpěvu, stylu, vystupování a image, a pak tuto dřinu jedním šmahem zlikvidují kydnutím moderních zvukových deformací. Blbštajni. Fakt legrace, jak evidentně, očividně a ušislyšně nechápou vo čom bula mušlénka sixtees a seventees. Především, nikdo jim to tehdy TAKHLE nemrvil. Je to jako VW ponorka s tuzingem, fujky. Mám retro vlnu rád, je mi velmi sympatická, o to víc se rozčiluju, když si to bobani hloupě pokazí. Naštěstí, ne všichni. Další chybou bývá přespřílišná úpornost ve snaze být retro. Kurňa, lehkost, lehkost tam muší bejt, kapiš?. Jinak je to zadejchaná těžkopajda na nic..

ALLOMERUS -17- Unexpected Journeys [▪DR12▪]
Instrumentální psycho/space rock s luxusním zvukem. Jejich rytmy pohlcují, klávesy a la mellotron čarují, fantastická muzika. Austrálie. V jediné zpívané sklabě je vokál, jak od Zappy.

BIG HOGG -17- Gargoyles [▪DR10▪]
Staromilské, anglánské, milé, roztržité. Jako kdyby Rennaissance potkali Jethro Tull, nahráli v roce 1970 album, zapomněli na ně, a vydali je až teď. Špetka Canterbury, folku, psychedelie. Občas trošku úlet, třeba Devil’s Egg.
Zvukově výtečné.

CUBBY CREATURES, The -17- Jesus Christ, You're Crazy [▪DR7▪]
Post hippie umělecká grupa Cubby ze San Francisca, která se baví hudebními projekty různých stupňů pošahanosti na téma scifi psychedelie, mystického revolucionářství, alternativních náboženství atd. Hudební výplod je freak rocková psycho indie experimentální opera. He?

ELECTRIC ORANGE PEEL -17- Seed [▪DR9▪]
Veskrze příjemný retro rock. Všeho je akorát, čisté a zřetelné skladby i aranže, nosné melodie mají vysokou úroveň, nezkreslený zpěv. Svižná a inteligentní pohodička i pro náročné.

HASTINGS 3000 - 17- Invasive Species [▪DR10▪]
Úlet z Minnesoty. One man konceptuální show v plynové masce s podomácku upravenou bicí soupravou a spoustou dalších nástroů. Stylizace do podoby soundrtracku scifi béčka 60. let je dokonalá. Hudba? Šílený bigbít říznutý vším možným, psycho punkem počínaje, tribal rytmy konče.

QUILL, The -17- Born From Fire [▪DR11▪]
Pravověrný hard rock s trochou stoneru. Hlavně taky s naprosto dokonalou atmosférou, zabijáckým drivem a se skladbami jako vytesanými z mramoru. Stylotvorná muzika pro styl, co už dávno existuje. Nějaký ztracený článek řetězu, co se teď náhodou objevil, nebo co. A ten zvuk!

SIENA ROOT -17- A Dream Of Lasting Peace [▪DR12▪]
Jedna z prvních retro kapel ve Švédsku. Jejich hudba je pravzorem, syntézou prvků starých blues rockových kapel. V jejich podání má muzika krásný analogový charakter, naprosto autentickou atmosféru a doslova oblažuje hardrockerovu duši.

SONS OF MORPHEUS -17- Nemesis [▪DR7▪]
Mazec! Přirozeně a uvolněně plynoucí bigbít, je znát, že borci to mají v sobě. Švýcarům to náramně šlape, nelze přeslechnout prvky stoneru, psychedelie a blues, přičemž největší deviza je v celkové živelné souhře nástrojů a parádním nenuceném zpěvu. Kickin, trippin groove.. :)

SPACE DEBRIS -17- Behind The Gate [▪DR10▪]
Instrumentální fuzzy psychedelic space krautrock. Hrají v té nejlepší tradici zmíněných stylů, svojí muzikou zcela ignorují trendy, nejsou ani v prvoplánové retro póze (dnes častý jev), jejich muzika naprosto přirozená, plynoucí, uhrančivá. Excelentní zvuk.


STONER
Stoner je osobitá forma retro rocku. Natolik osobitá, že si zasloužila samostatnou kategorii. O její oblíbenosti svědčí i to, že dobrá polovina kapel, co jdou po historických formách rockové muziky, volí právě stoner. V různých formách, ale pořád stoner. Pamatujte si to, stoner. Stoner. Stokrát stoner. Furt dokola stoner. Nikdo nečeká, že by něco nového přinesl, jeho úkolem je přinášet to staré, hrnout si to pěkně po svém, a hlavně co nejvíc kickass (copyright suchos). Jednotliví interpreti mohou velmi splývat, ale jak se v tom žánru člověk zorientuje, odliší kvalitu, a vyšší kvalitu, sem tam bombu, fakt jo. Ze stonerové mlhy roku 2017 nakonec na vrcholu zážitků se vydestilovala a vykrystalizovala tato alba:

ALL THEM WITCHES -17- Sleeping Through The War [▪DR7▪]
Originální stoner/blues s čitelnou strukturou skladeb, zklidněným dramatem vetkaným do hudební matérie. Výborný zpěv, v tomto žánru unikátní. Několik vynikajících až geniálních kompozic. Snesitelný zvuk.

HAIR OF THE DOG -17- This World Turns [▪DR7▪]
Jo, tak to se povedlo. Zprvu nenápadný stoner se ukázal, jako mnohovrstevnatý, různorodý a parádně rafinovaný. Vlastně to není stoner. Je to šarmantní retro se všemi možnými vlivy, hlavně tedy LED ZEPPELIN, dovedně ochucenén vším možným. Scotland GO!

HYDRO STATIC UNION -17- Space Station Eight [▪DR11▪]
Stoner rockové trio z Chicaga. Hrají zpívaný stoner v té nejlepší tradici stylu, okořeněný fuzzy psychedelií, občasnými lehčími fusion pasážemi a slušným hardrockovým feelingem, kdy si nelze nevzpomenout na LED ZEPPELIN. Hudba není těžkopádná a má dobrý zvuk! Co více si přát...

KABBALAH -17- Spectral Ascent [▪DR7▪]
Jo, takhle kdyby duněl dynamit pod povrchem v muzice JESS And The ANCIENT ONES, hned by se dostali o kategorii výše. KABBALAH, tři holky ze španělské Pamplony. hrají v podobném stylu, akorát tam vrazili vlastní tvář, napětí, i nutnost se porvat. Ihned dílo získává na bombovitosti.

LOST MOON -17- Through The Gates Of Light [▪DR7▪]
Fuzzy hell doomy blastoner heavy riffing hard metal. :))) Zhulenina vod Lenina, teda z Říma, ale to se tak nerýmuje. Rustikální rytmy a smrtelné vibrato v hlase. Fakt maso. To sežereš.

RE-STONED, The -17- Chronoclasm [▪DR10▪]
Vynikající, dalo by se říci rozmáchle výpravný, stoner s bluesově jižanským soundem. Dlouhé instrumentální skladby dokáží mimořádně vynalézavou a procítěnou kytarovou hrou pronášet tajemné příběhy z pouštních krajů. Silný emocionální zážitek.

STINKING LIZAVETA -17- Journey To The Underworld [▪DR7▪]
Instrumentální stonero-bigboš, trio s ženskou za bubny, hrnou to s parádní energií pořád dopředu, vynikají syrovou souhrou nástrojů a nesmlouvavým drivem. Mám z nich pocit, jakoby se tři psi/nástroje pořád rvali/y mezi sebou. Ti psi se jmenují Mazec, Masakr a Masox.

WEEDCRAFT -17- Satans Weedcraft Heavy Spliffs [▪DR7▪]
Polský stoner/doom, neobyčejně nápaditá muzika, v rámci tohoto stylu. Mají schopnost upoutávat propletenými linkami fuzzy kytar, jejich účinek je přímo fata morganický. Silná atmosféra, vystavěná tak, aby působila na emoce, lahůdka velkolepá.

WITH The DEAD -17- Love From With The Dead [▪DR7▪]
BRRRUAAAAM DZZZUUUMBB THUUUMB DHUUEEEENG BHUUUEEEU DZHOUU DZHOUU HOUUU BUAUAUAUUUU! STOOONEEEER!!!! DOOOOOOOMMM!!!!! TRRINGGG!! DZZZYYYYNG!!! DIGAUUNNNN HUEHUEUUUUUU WHHHAAAAAAUUUUUWWWW!!!! Z chaotického abrazivního hluku se sípavě vynořují hlavy bahenních hadů a trhavě se plazíce ve svíjivých obrazcích vykreslují záhubnou morbidnost bytí našeho...


MELODICKÝ ROCK/METAL
Nadúroda markantní v tomto roce je dokumentována mnoha jmény. Avšak častým problémem je zde rutina a klišé, a také tlak na hit, což se projevuje kolovrátkovitostí muziky, co bývá navíc nezřídka vyčpělá. Z velkomasy šedi a nudy vyčnívají:

ENGLUND Thobbe -17- Sold My Soul [▪DR8▪]
Švédský kytarista a zpěvák, ex-SABATON. Zde předvádí nesmírně živou a šťavnatou směs melodického hard rocku s metalovými prvky, s virtuózní kytarovou hrou. Pozoruhodný a velmi poslouchatelý výtvor. Radostná a úderná muzika. Připomíná místy DIO.

GOTTHARD -17- Silver [▪DR7▪]
Neoposlouchatelné album, má hloubku a dává krásný posluchačský zážitek.
Víc moje recenze: >> odkaz

HORISONT -17- About Time [▪DR7▪]
Totální radost z muziky! To je zásadní a přetrvávající pocit z tohoto alba. To nenahraješ, to buď máš, nebo nemáš. Spolehlivý nakopávač nálady ve formě melodického hard rocku, kde je smícháno tisíc chutí, vůní, zvukových obrazů. Excelentní album.

RIVERDOGS -17- California [▪DR7▪]
Jo, takhle kdyby dokázali hrát zavedení melody metalisté, třeba QUIET RIOT. RIVERDOGS (existují od roku 1989) mají jednoho z nejlepších zpěváků a jednoho z nejlepších kytaristů. V této kombinaci vzniká náladotvorná bombice žhavých rytmů a melodií, wau!

ROYAL THUNDER -17- Wick [▪DR7▪]
Skvělý melody metal se špičkovým zpěvem. Mix Coverdale/Lawless. Narvané energií.


METAL & EXTRÉMNÍ METAL
Cokoli metal. Od klasického, přes progresivní, po blicí.

COBURG -17- The Enchantress [▪DR9▪]
Překvapivě dobrý a poslouchatelný prog power metal s ženským zpěvem, neboť právě tyto atributy většinu kapel nevyhnutelně diskvalifikují. Ale zde jsou skladby provedené s lehkostí a grácií, napomáhá i znamenitá produkce. Svěží a dynamická muzika.

DROID -17- Terrestrial Mutations [▪DR10▪]
Kanaďani, a hrají přesně to, co bylo na VOIVOD nejlepší a nejzábavnější. Pěkně a naprosto přirozeně to do nás valí, s takovou lehkostí a samozřejmostí, až je to ohromující. Velký objev.

HAVOK -17- Conformicide [▪DR8▪]
Thrash pax excellence. Krevní skupina - O, jako OVERKILL. Betálná řvanica, v prvotřídním technickém provedení.

MAUSOLEUM GATE -17- Into A Dark Divinity [▪DR7▪]
Finské NWOBHM retro. Dokonalé retro. Zatraceně hevymetalózně chytlavé retro. S prog prvky v pár skladbách. Hammondy! Znáte WARLORD/LORDIAN GUARD Williama J. Tsamise? Ne? Tak přesně takhle hrají.

SOUL ENEMA -17- Of Clans And Clones And Clowns [▪DR9▪]
Brilantní prog rock/metal z Izraele. Mnoho experimentálních prvků, tryskající nápady, vytříbená instrumentace. A ten zpěv… Dlouho jsem neslyšel tak dobrý ženský zpěv. Tak originální, vyhýbající se všem klišé, dravý, dramatický, dynamický. Tahle muzika je totální masakr!

THIRTEENTH SUN, The -17- Stardust [▪DR6▪]
Rumunsko. Heavy prog rock, možná i metal. Excelentní skladby, ohromující naléhavost sálá z jejich hudby, těžké ornamentální kytary, podkres klávesami, hutný zpěv. Téměř 100%, škoda zvuku.

THRESHOLD -17- Legends Of The Shires [▪DR9▪]
Nečekaně umírnění až zkrotlí progmetalisté. Je to lepší, než co předváděli na předchozích albech. Zmizela obtěžující okázalá manýra, přibylo více vynikají kompoziční finesy, méně bombastický pěvec je víc v pohodě. Muzika konečně není přeplácaná, všeho je tak akorát. Pozitivní překvapení.
Více v recenzi: >> odkaz

WITHERFALL -17- Nocturnes And Requiems [▪DR7▪]
Prog/power metal z Kalifornie. Konečně kvalitní muzika v tomto žánru. Většinou bývá její nenápaditost zaplácnutá nabubřelými klávesovými efekty, nebo přehnanou tvrdostí. Tady se kompoziční i interpretační talent nedá přeslechnout. Připomínají AVENGED SEVENFOLD a SAVATAGE.


STAŘÍ BARDI
Interpreti, co jsou na scéně aspoň od 70. let. I dnes je jich celkem dost aktivních, ale málokomu se daří udržet kvalitu produkce na takové úrovni, aby je mělo smysl poslouchat. Nejvíce zaujali tito:

MONTROSE Ronnie -17- 10x10 [▪DR9▪]
Vyjímečně zdařilé dílo. Nečekaně povedená a pestrá kolekce hardrockových písní se spoustou hostů. Ronnie stále hraje s nábojem, živelností, kytarová sóla seká s lehkostí talentovaného suveréna.

OLDFIELD Mike -17- Return To Ommadawn [▪DR12▪]
Oldfield zde vyzrává do ztišených chutí a umírněných odstínů. Dává méně hmoty, zato více srdce. A to jsem nad ním po předchozím albu lámal hůl. Aktuální CD je mi příjemným společníkem, jde o nevtíravou hudbu, o níž nevím, jestli sleduji já ji, nebo ona mne. Je živá a nepolapitelná, to mne na ní fascinuje nejvíce.
Více v recenzi >> odkaz

PLANT Robert -17- Carry Fire [▪DR12▪] (KSL edition)
Vyzrálý styl, kterým nyní rocker Plant disponuje je plný muzikálnosti, je nasáklý melodií, souzněním s hudbou, pohodou toho, kdo ví. Je uvolněný a sdělný. Bere si přiměřené dávky z různých stylů a míchá je do plnohodnotné duševní potravy pro fajnšmekry. Pozoruhodné. Ale pokud si neseženet KSL edici, počítejde s prasácky podělaným zvukem.

QUATRO, SCOTT & POWELL -17- Quatro, Scott & Powell [▪DR7▪]
Babča Kvatrová se scukla s dědoduem Slejď&Svíť, za oučelem hrnout bigboš. A že to je matroš.. :) Dost převzatých věcí, pár autorských, autentické podání, šlape jim to. Faktor zábavnosti nakopli pěkně vysoko.

RUNDGREN Todd -17- White Knight [▪DR7▪]
Vezmi to nejhorší z osmdesátek. Plechový zvuk synťáků, Europop, disko rytmus, androidní zpěvy, rap, nakašírované aranže, atd. a dej to do ruky géniovi. Pozve si hromadu věhlasných hostů a vytvoří bláznivé a potrhlé dílko plné tanečních funky skladeb pro radost. Perfekt vegáč.

TEN YEARS AFTER -17- A Sting In The Tail [▪DR7▪]
Blues rock s přídavkem živé vody. Album zní svěže a pozitivně, poslech muziky neruší obvyklé nectnosti. Povedené dílo s pěkně zemitým a prokresleným soundem. Hudební rocková pohoda.


NORSKO
Aneb, co nám předvedly děti Barnevernetu. Proč zrovna norskou hudbu mám samostatně? Protože jo. A taky proto, že jeden z největších děsů 2017, jmenovitě ULVER - The Assassination Of Julius Caesar byl stavěn jako vrchol tamnější hudební tvorby. Tož jsem zapátral, neboť se mi nechtělo věřit, že by Breivikova vlast byla tak kulturně na dně. Ukázalo se naštěstí, že ULVER je opravdu odpad, a prapor kvality Euterpé v Norsku třímají jiní:

DEVIL And The ALMIGHTY BLUES, The -17- II [▪DR8▪]
Norsko! Post blues snow desert rock. Když jsem todlencto napsal, tak vidím, že kapela tomu říká "mud and syrup blues rock". Šouplý, co? Přesně tak to i zní. Skvělej nátěr pro večery s toxiny. Dark stoner stonerock.

INFRINGEMENT -17- Transition [▪DR7▪]
Neoprog z Norska. Písničkově moderně odlehčeně pojmutý s decentními instrumentálními pasážemi a svěžím zpěvem. Bez čehokoli trendy, prostě střízlivá a neokázalá muzika s mnoha vrstvami a náladami, co dává nepřeberné množství posluchačských zážitků.

JORDSJØ -17- Jord [▪DR10▪]
Velmi typická norská kapela. Připomínají ÄNGLAGÅRD. Jejich alternativní progrock ale snese srovnání i s dalšími norskými rockery, pro které je typická mrazivá hudební směs všech možných vlivů, skandinávským folkem počínaje, space soundem konče. Nádherná a náročná hudba.

PENDELIRIUM -17- Atlas [▪DR9▪]
Art rock z Norska. Dámský zpěv není ani jemný, ani drsný, jen sděluje nepokrytě emoce se všemi vibracemi, jež jsou třeba. Hudba je odlehčená, zčásti akustická a toulá se artovými krajinami různými směry, až na pokraj fusion s dalšími žány, zejména jazzem, folkem a klasikou. Atmosféra! Zpěvačka je správně ujetá, stačí si přečíst booklet..:)

SUBURBAN SAVAGES -17- Kore Wa! [▪DR9▪]
Norská rafinovanost. Rock s prvky moderní vážné hudby, jazzu, artu, avantgardy, canterbury, minimalismu, zeuhl. Uhněteno do tvaru písniček, které s požitkem poslouchám, ale celou dobu se sám sebe ptám, co to sakra vlastně je. No co, skvělá muzika pro náročného posluchače.

WOBBLER -17- From Silence To Somewhere [▪DR11▪]
Norská banda pověstná svojí příchylností k 70kovým vzorům. Naštěstí dovedou být daleko rozmanitější a vynalézavější než například The WATCH, tedy potěcha z jejich hudby je hlubší. Čtyři dlouhé promakané kompozice, s yesovsko krimsonovskou příchutí, mňam.

KROKOFANT -17- Krokofant III [▪DR6▪]
Norský instrumentální fusion avant rock. Skladby samy o sobě jsou nadstandardně zábavné, jejich vyznění umocňuje šílené ságo a schizofrenní klávesy. Najdeme tam všechno, Zappu, RIO, jazz, improvizaci, atd. Náročný mix pro náročné posluchače. Škoda toho zvuku.

TUSMØRKE -17- Hinsides [▪DR6▪]
Avantgardní temný prog folk z Norska. Norsky zpívaný, norsky provedený, bohužel s nenorsky poblblým zvukem. Ovšem hudba je to velezajímavá a přepestrá. Folku je tak akorát, daleko více experimentu a art music. Dílo pro hledače neotřelých postupů.


FUSION, POST, MATH, DJENT, MODERN, a další
Co se jinam nevešlo. Možná právě tady jsou ty nejzajímavější věci :P

COLLAPSE -17- The Sleep In Me [▪DR9▪]
Grenoble, Francie. Instrumentální progrock s prvky avantgardy, ambientu a postrocku. Velkolepé a emotivní dílo s mnoha čarokrásnými momenty. Obdivuhodně působivé. Velký talent, velký objev.

COMET IS COMING, The -17- Death To The Planet [▪DR8▪]
Trio z UK. Pětadvacetiminutové EP nabízí instrumentální saxofonovou jazzovou jízdu s významnou podporou acid ethno elektro beatů. Velmi zábavná muzika, plná emocí, živočišného napětí a tanečnosti.

DROGUETT Alberto -17- Up Above [▪DR9▪]
Chilan, co se spoustou hostů hraje klasicko hudební kompozice v písničkové formě, střihnuté místy jazzem, míst rockem, ale fakt jen mírně. Dvě skladby jsou zpívané, zbytek instrumentálky. Zní to hodně jako vynikající hudba k povídkovému filmu. Skoro bomba!

FRUTERIA TONI -17- Tengo Mis Dias Buenos [▪DR8▪]
Španělé z Malagy hrající svobodně rozevlátý rock, co si hodně vzal z klasiky, folku, kantilény, ale i z jazzu, avantgardy a Canterbury. Radostné a současně promyšlené kompozice. Borce to evidentně baví, a mě taky.

KAUAN -17- Kaiho [▪DR10▪]
Ambientní postrock z Kyjeva, zpívaný finsky. Vzdušná a atmosférická hudba s proplétajícími se ženskými i mužskými vokály přináší drama i zklidnění současně v každém tónu. Velmi výjimečný zjev na hudební scéně, velmi poslouchatelný, s vynikajícím zvukem.

LESPECIAL -17- Cheen [▪DR7▪]
Trio z Bostonu. Hrají rozmanitou směs power rocku obohaceného hip hopem, elektronikou, metalem, tanečními rytmy, progem, indies, pěkně protřepáno i zamícháno. Tato neobvyklá syntéza vytváří jedinečný hudební zážitek. Čistý a plnospektrální funky beat.

LÖR -17- In Forgotten Sleep [▪DR7▪]
Kvintet z Pensylvánie. Jeho muzika je barevná, bohatá, až marnotratně překypující nápady. Slučuje v sobě na jednom fleku protichůdné nálady, přechod od irského folku do deathmetalového běsnění trvá vteřinu, a naopak. Od dob SKYCLAD je to první folkmetal, co se mi líbí. A to tak, že velmi.

LUNATIC SOUL -17- Fractured [▪DR8▪]
Rocková moderna z Polska, která obsahuje spoustu netušeného skrytého potenciálu, jen na něj přijít. Odvážné dílo, které zaslouží pochvalu.

MAGIC BUS - 2017 - Phillip The Egg [▪DR11▪]
Excelentní moderní Canterbury. Zdánlivá posluchačská obtížnost maskuje přívětivé skladby, co mají v sobě zakódované umělecké poselství pro otevřeného ducha. Naprosto skvělá a oblažující hudba, skoro 100%.

MELUSINE -17- Melusine [▪DR9▪]
Skupina z Paříže provádí syntézu jazzových a rockových prvků, ale jazzrock to není. Organické prolnutí mnoha hudebních stylů je tu avatgardní, tam libozvučné. Každopádně, skvělá muzička, do které je nutno pronikat během mnoha poslechů.

MONTGOLFIERE -17- The Fall [▪DR11▪]
Švédský umírněný post rock s vlivy retro hippie, a s ženským zpěvem. Místy to působí dost atmosféricky až zasněně, místy naopak hutně masivně. Skladby evokují silné pocity, současně vedou k soustředení se na hudbu, která není úplně jednoduchá. Originální kapela.

Ô-LIOSTÉRE -17- S-clave [▪DR9▪]
Prog jazz fusion z Francie. Nese se v duchu canterbury hledačství, skvělá flétna, vynalézavá rytmika, dramatické gradace mají sílu. Vysoce kvalitní a nekonvenční instrumentální hudba s mnoha vlivy, náladami, stylovými převleky.

PANZERBALLETT -17- X-Mas Death Jazz [▪DR8▪]
Tradiční vánoční skladby překopané k nepoznání. Avantgardně jazz metalová podoba jim nejenže dává novou tvář, ale současně ukazuje instrumentální i kompoziční mistrovství. Vhodné ku poslechu v každém ročním období, náročné ucho vždy oblaží záplavou gurmánských požitků.

TETRAFUSION -17- Dreaming of Sleep [▪DR7▪]
Bohatě prokreslený a barvitý prog/djent z Louisiany, disponující spoustou nálad a variabilitou. Podpořený dravými rytmy, smyčcovým quartetem a padnoucím zpěvem, což ve výsledku dává extrémně povedené album.

THINKING PLAGUE -17- Hoping Against Hope [▪DR13▪]
Jedni z nejzásadnějších představitelů americké odnože RIO avantgardního rocku. Skladby hraničí s moderní vážnou hudbou, jsou těžko uchopitelné a charakterizovatelné. Na rozdíl od většiny experimentů - velmi poslouchatelné.

THUNKFISH -17- Renegades [▪DR8▪]
Parádně (ob)šlohnutá řezavost KING CRIMSON protknutá saxofonovými špízy s kvílivým oparem zappovských tónů gytárových. Progový underground v neúprosné podobě. Trumpeta! Jo! Zubatá ryba! Jo! Two-horned prog-funk thrash-jazz creature? JOOAA!!!

VON HERTZEN BROTHERS -17- War Is Overs [▪DR7▪]
Alternativní post prog z Finska. Podle všech předpokladů a atributů by to měla být dobrá muzika, ale je jaksi bez jiskry. Průměrný zvuk, průměrný zážitek. Snad časem. … edit - Tak časem lepší. Je třeba se proposlouchat. Rafinovaně skvělá muzika, trochu připomínají acid U2

WINGFIELD REUTER STAVI SIRKIS -17- The Stone Houses [▪DR13▪]
Sžíravá jazz rocková fusion z UK, co vás pohltí jako kyselina. Jízdy a běhy jednotlivých nástrojů jsou spletité a vytvářejí pevné předivo magických skladeb. Instrumentálních, rozsáhlých, pro náročné ucho oblažujících.




HNUSY 2017
Uhni babo, a baba uhnila ... Tyhle baby (čti bejby) uhnily dost vydatně:

WILSON Steven - To The Bone
Úlisný popí šit.

ULVER - The Assassination Of Julius Caesar
Použitý toaletní papír.

DISPERSE - Foreword
J.Bieber s kytarou.

BAROCK PROJECT - Detachment
Fake prog.

BIG BIG TRAIN - Grimspound
Univerzální euro-kýčo-pop-rock.

DRIVER Toby - Madonnawhore
Nehudba, zbytečnost, maskovaná prázdnota.
Ryback - 18.01.2018 00:03:19 #
Přímo po novinkách nebo něčem vyloženě soudobém jsem nešel/cíleně nepátral, takže nemám ohledně roku 2017 nějaký bůhvíjaký rozhled, ale z toho, co jsem slyšel, je za mě nahrávkou roku 2017 poměrně jednoznačně album německé krautrockové skupiny Faust s názvem Fresh Air.
alienshore - 15.01.2018 00:37:15 #
Progressive-rock/Art-rock
Barock Project – Detachment
Disperse – Foreword
Blackfield – V
Lunatic Soul – Fractured
Toby Driver – Madonnawhore
Gevende – Karinardi
Phil Lanzon – If You Think I'm Crazy!
Big Big Train – Grimspound
Wobbler – From Silence To Somewhere
The No Name Experience – Wonderland
Roger Waters – Is This The Life We Really Want ?

Hard-rock/Classic-rock
Black Country Communion – BCCIV
Deep Purple – Infinite
Horisont – About Time
Europe – Walk The Earth
Jorn – Life On Death Road
Royal Thunder – Wick
Robert Plant – Carry Fire

Instrumental guitar rock
David Maxim Micic – Who Bit The Moon
Greg Howe – Wheelhouse
Cosmosquad – The Morbid Tango

Jazz/Jazz-rock/Fusion
Jing Chi (Haslip, Ford, Colaiuta) – Supremo
Simon Phillips – Protocol 4
Oregon – Lantern
Mike Stern – Trip
Jeff Lorber Fusion – Prototype
Anouar Brahem – Blue Maqams
Chick Corea – The Musician (live)
Iiro Rantala & Ulf Wakenius – Good Stuff

Alternative-rock/Electronic-rock/Ambient
Ulver – The Assassination Of Julius Caesar
The War On Drugs – A Deeper Understanding
Real Estate – In Mind
Zeta – Zeta
Brand New – Science Fiction

Melodic-rock/AOR
The Night Flight Orchestra – Amber Galactic
Pride Of Lions – Fearless
Jeff Scott Soto – Retribution
Pinnacle Point – Winds Of Change
Pink Cream 69 – Headstrong
Steve Walsh – Black Butterfly
Revolution Saints – Light In The Dark
Bad Radiator – IV

Metal
Leprous – Malina
Enslaved – E
Paradise Lost – Medusa
VUUR – In This Moment We Are Free - Cities
Sons Of Apollo – Psychotic Symphony
Special Providence – Will
Inside The Sound – Wizard's Eyes
Brendon Small’s Galaktikon – II: Become The Storm
Elder - Reflections Of A Floating World
Mastodon – Emperor Of Sand
Obituary – Obituary
The Murder Of My Sweet – Echoes Of The Aftermath

Sk rock/metal
Pappylon – Pappylon
David Kollar – Notes From The Underground
Temple – Contrasting Emotions
Signum Regis – Decennium Primum

Průsery roka
Pain Of Salvation – In The Passing Light Of Day
Morbid Angel – Kingdoms Disdained
Zdeněk - 10.01.2018 16:00:26 #
OK, nové album TYA jsem objevil na jejich www.stránkách
jako upozornění, že k padesátinám kapely vychází nové album
a na trhu bude snad za 3 dny, Byly tam i ukázky. ejdřív mne nalákal obal, který dle mne vystihuje atmosféru alba
jako takovou. No a ukázky byly v té nejlepší tradici značky Ten Years After. Stačil poslat odkaz Palovi a ten
zapracoval dokonale, ostatně jako vždy a myslím, že už druhý den jsme měli album v mp3 verzi. Co se týká Gilmoura ev. Waterse - každý je jiný ale nedovolil bych hodnotit kdo je snad lepší. Zaplaťpánbůh, že máme jejich muziku.
horyna - 10.01.2018 14:55:42 #
Hoj Zdendo: Miluji Pink Floyd a jsem de facto Gilmourovec. Waters mě potkal teprve nedávno a Amused do sebe dostávám postupně. Nová deska mě zatím hodně splývá, slyel jsem ji max 5x a nebere mě ještě tolik. Tak proto. Ještě jednou díky za TYA !
Zdeněk - 10.01.2018 14:37:28 #
ad Horyna/ Roger Waters? Zajímavé, já jeho album považuji za nejlepší album uplynulého roku.
horyna - 10.01.2018 08:50:13 #
Za uplynulý rok se mi podařilo nasyslit 22 stříbrných předmětů, z nichž jsem dva ještě neměl tu čest vyslechnout. Holandské Silhoutte mám doma zabalené od vánoc a v té okolní cd skrumáži na ně nepřišla ta správná atmosféra. Stejně tak noví Strawbs mi zatím poskakují ve virtuálních objednávkách.

Když bych měl nová alba pro přehlednost roztřídit, tak asi do těchto kategorií.

Největší radost mi udělali jako již tradičně staří rockoví bardi. U mě jasně vítězí trojice Deep Purple, Steve Hackett a Ten Years After plus předpokládám že i zmiňovaní Strawbs.

Polský neoprog má jasného vítěze v kapele Millenium, jen těsně před novými Believe. Lunatic Soul několik kroků zaostávají.

Hard rockové srdce nejintenzivněji rozbušili Black Country Communion. Na paty jim šlapou Mr. Big a překvapivě i Thunder. Na chvostě se umístili poslední Europe.

Ve škatuli neo-prog/art rock bodují Blackfield, Bi Big Train, S. Wilson, Wobbler, Knight Area, Tangent a Anathema. Automaticky předpokládám že i zmínění Silhoutte budou dostatečně silní.

V konečném zůčtování by poslední pozici obsadil někdo z trojice M. Oldfield, R. Waters, nebo Threshold.



previous »

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Facebook

Reklama


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000