Diskuze
| Kanon - 11.01.2010 14:16:12 |
| Mirku, že to mám umístit mezi LP mi poradili z Progboardu - poki28. Na stránkách, podle mého názoru, chybí oddíl koncerty (repektive - nelze zde text vložit a to by bylo dobře napravit) Člověku s Tvým hudebním vkusem, budiž šíbování mých recensistických perel po stránkách odpuštěno. |
| Mirek Kostlivý - 30.12.2009 15:09:30 |
| Český Varga nám chybí proto, že si nikdo v Praze v té době bohužel nekoupil ty hammondovy varhany :-). Ale souhlasím, jeho letošní koncert v Praze byl opravdu také špičkový! A snad se na mě "Kanon" nebude zlobit, že jsem to šoupl sem, ale ono to opravdu mezi LP recenze nepatřilo. |
| Kanon - 30.12.2009 15:01:34 |
| Collegium Musicum, Ostrava, Rock and Roll Music Club Garage, 18. 11. 2009 Koncert plánovaný původně na 11.11. se kvůli Vargově chřipce přesunul o týden. A 18. listopadu se v prostorách bývalého kulturního sálu ostravských martinovských jatek odehrál hudební masakr par excellence. Už příchod rockerského publika symbolisoval nadcházející událost. Příchod party, jejíž look (jak věkový průměr, tak i často již notně prořídlá - a o to delší vlasová ozdoba mnohé hlavy, jejíž zvrásnění slibovalo jistou hudební zkušenost) dával tušit věci příští. Zkrátka a dobře, již obsada sálu ukazovala na sešlost fajnšmekrů z těch nejvybíravějších. Což se nakonec projevilo i skvělou atmosférou celého koncertu a vynikajícím přijetím muzikantů ze strany diváků. A ani ten největší hnidopych nemohl být zklamán. Hned úvodní tóny Mikrokozmu (Béla Bartók) zarazily celou tu hard partu do sedadel, aby ji do nich po celý zbytek koncertu nejen přikovaly, ale zcela zkamenělé tou skvostnou nádherou posunuly někam mimo prostor a čas do čistého hájenství HUDBY. Celá naše úctyhodná společnost v sále bývalého jatečního kulturního sálu ani nedutala a bez dechu proplouvala koncertem, bičována přívalem tónů. Suitu po tisíc a jednej noci -(z 2LP Konvergencie 1971), na motivy Šeherezády Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova, někteří považují za nejvydařenější kousek CM vytažený ze studnice (podle škatulkovačů tzv.) „vážné hudby“. Ale další skladby, které publikum přibíjejí do sesel - Concerto In D (Joseph Haydn, vyšlo na LP Collegium Musicum v roce 1971), Burleska (Collegium Musicum Live 1973) a hlavě závěrečná, vytleskaná Hommage á J. S. Bach (z první EP desky z roku 1970) tuto tezi zcela vyvrátily. Jednoznačná kulometná rytmika bubeníka bombometčíka Martina Valihory, tvrdá basa Fedora Freši, lahodná linka génia varhan Mariána Vargy skvěle doplňována mágem elektrické kytary Františkem Griglákem, který pokud sáhne po sólu, ví přesně kdy, jak a co - zavalí posluchače nepopsatelným půvabem. Až mrazí z té dokonalosti ad absurdum. Jak to přiblížit? Samotný mistr Haruda by musel namalovat obraz těmi nejvzácnějšími olejovkami míchanými renesančními specialisty. Haruda už ale maluje jen výjimečně (a když tak klasiku) a renesanci vidíme v Ostravě akorát na zdech porubské sorey. Jů a teď přichází Strange Theme opřená o originální Frešův vokál, proslulý svým utajeným napětím, které až rozdírá duši. Znáte kapelu, jež si může dovolit více než pětiminutové sólo na bicí, aniž by se jí začalo nudit hlediště? Absolvent stipendia na Berklee College of Music v Bostonu (přestože o třicet let mladší než ostatní členové kapely) je se svými bicími a svým citem pro tah onou třešničkou na dortu této královské muziky. Doplněn ocelovým staccatem frešovy basy zanáší publikum někam do Friska v roce 1970 do éry acid rocku, amerického železného motýla a platinové In-a-Gadda-da-Vida. Nádhera. Po koncertu mi Ivana (ještě nikdy na CM nebyla) oznámila: “Byl to nejlepší koncert v mém životě.“ Rocco se zeptal: “Kdy jsme je viděli naposledy? Bylo to před třiceti lety?“ Ne nebylo. Bylo to asi před třiceti pěti. Bylo-li to před pětatřicíti lety nebo ne, na tom nesejde. CM hodili kotvu do našich srdcí a zůstávají tam napořád. A to muzikou, které (přiznejme si to po chlapsku) většina současných českých a slovenských kapel nesahá ani po ony příslovečné kotníky. Ačkoli byl celý koncert opřen hlavně o prastaré LP Collegium Musicum (1970), stejně ukázal, že zvuk CM zraje jako to nejlepší víno a v žádném případě nestárne! Jenom si teď musím poplakat, že Pražáci, když dojili onu pověstnou slovenskou krávu (která žrala na Slovensku a vemeno měla v Praze), nevydojili malého Mariána, Fedorka, Frantíka a Martínka. Měli bychom se teď čím chlubit. Tak nám zbývají oči pro pláč a sem tam vděk. Vděk za to, že mistři občas poctí návštěvou i naši zasmogovanou provincii. A dají nám ochutnat křišťálové vody své muziky. Collegium Musicum, světová extratřída, hrála v Ostravě. To byl nářez! Litujte, kdo jste mohli a (a třebaže bydlíte skoro naproti!!!) nepřišli. |
| proglord - 13.06.2009 14:35:43 |
| bez urážky Jarda, podobná diskusia už bola zverejnená skôr, čiže viac by sa to hodilo tam.. ale nič to zato, som rád kolko ľudí sa teší z návratu Collegia na koncertné dosky, možno ide o ich posledné turné. Mal som možnosť vidieť vystúpenie v Košiciach, bol to neopakovateľný zážitok a sám zvažujem, či sa mi vôbec oplatí ísť ešte niekedy na koncert nejakej inej kapely. Keďže nič podobné už nezažijem, som rád že vo svojich 26 rokoch ma postretlo čosi také úžasné. Marián Varga počas svojej 40-ročnej kariéry skomponoval kvantum kvalitnej hudby, ktorú môžem počúvať dookola a vždy to bude úchvatné. Máš pravdu, zostava s Belákom a Farkašom bola vynikajúca, no predsa len Frešo a Griglák sú o stupienok vyššie.. hoci to je vec názoru, pretože Slováci sú strašne zaťažení na Konvergencie, dalo by sa povedať ide o taký "konvergentný komplex". Inak díky za pripomenutie skvelých spomienok... stay progressive |
| Jarda P - 25.05.2009 11:50:51 |
| V pátek jsem po 30 letech zavítal na koncert Collegia musica v Rožnově. Poprvé jsem je viděl v Ostravě v době vydání živého alba (mého nejoblíbenějšího) s Belákem a Farkašem a bylo to vynikající. Společenský dům o kapacitě asi 350 sedících byl zaplněn do posledního místa. Trochu jsem měl obavy ze zvuku, když jsem viděl po obou stranách 2 na sobě stojící bedýnky velikosti těch mých v obýváku, ale nebylo to tak hrozné. Nástroje byly čitelné, ale zvuk byl málo dynamický, plechový. Úvodní Mikrokosmos se ještě nazvučoval, ale pak to bylo pohodě. Marián byl stejně stydlivý jako dříve, Fedor stejně vtipný jako za časů působení u efektů. Jen jeho basa byla zvukově dost nevýrazná, chtělo by to asi silnější aparát. Postupně následovaly Ulica plná plášťou do dažďa s výraznou kytarou oproti originálu, jedna zpívaná v prvního alba, Concerto In D, Burleska, vrcholem večera byla Suita po tisíc a jednej noci. Jako přídavek Hommage. Večer utekl jako voda. Marián se občas rytmicky nechytal, občas zahrál falešně, jednou se mu to rozhrčelo, že mu musel Fedor cosi zmáčknout na varhanách aby to přestalo. Vynikající byl bubeník, i když bicí byly dost plechové. Nemám rád bubnová sóla, ale to jeho bylo jedno z nejnápaditějších, která jsem slyšel.Griglák se sice nevyblbnul jako ve Fermatě, ale byl bez chyby. Celkový dojem dobrý, až na ten zvuk. Měli by posílit aparát, aby to neznělo jako silněji hrající rádio. Jestli s tímhle chtějí ozvučit Lucernu ta potěš pánbů. |
