Beatles, The - Revolver

Aby bolo jasné, nie som ani zďaleka nejaký nadšený fanúšik Beatles, minula ma láska k ich tvorbe rátaná hoci na roky, tobôž za hrob, preto je táto moja premiérová (skutočne, roky rokúce si dávam pozor na to, aby som sa autorsky vyjadroval k niečomu, čo počúvam zriedka) nôška postrehov k ozbrojenému a vo svojej dobe bezpochyby nebezpečnému albumu písaná po hlbokých úvahách a s plným vedomím, čo činím. Tak. Po dlhočiznom súvetí sa krátka veta žiadala. Nebudem tu písať pseudo rozbory významu tohto diela a jeho dopad na populárnu hudbu. Nebudem sa zaoberať možnými asociáciami plynúcimi z čiernobieleho videnia sveta prezentovaného obalom, radikálnosťou vybíjanou zbra�ou v názve a pod. Nebudem ani riešiť Ringa, ktorého si spájam skôr s celosvetovo zrozumiteľnou komédiou Caveman než s čímkoľvek, čo sa týka bubnovania. A nebudem...už písať ďalšie nebudem.

Revolver na ploche niečo cez pol hodinu ponúka plných štrnásť skladieb. Na úvod je tu rockovejší slad Taxman. Najlepším momentom je zvuk sólovej gitary, drhne uši, tak sa mi to páči. Škoda, že trvá iba chvíľku. Vystrieda ho úžasná Eleanor Rigby, plná slákov a tklivej atmosféry. Typická „sixtísovka“ I’m only sleeping našťastie rýchlo prefrčí (tých pár zvláštnych gitarových vstupov a popauzovaný stred však môžem). V indických orientáciách sa strácam a neorientujem, čo je môj problém, čo už. Dopláca na to Love you to. Here, there and everywhere v tesnom závese s Yellow submarine sú presne tým, čo ma na Beatles, a vlastne aj 60. rokoch, neoslovuje. Na jednu stranu cukrová vata vhodná pre konzumáciu masami, na stranu druhú veselá blbinka. She said she said mi napravuje dojem. Má v sebe niečo rázne a aj Lennon spieva so správnym emočným nábojom. Good day sunshine je podľa m�a extraktom toho, o čom je Beatles, a musím priznať, že je to skvelá hitovka. Určité pnutie si zachováva aj svižná And your bird can sing. V skladbe For no one sa okrem členov skupiny predstaví aj jeden dýchavičný Civil, neuškodil jej, ale pre m�a jej ani nepomohol. Šesťdesiate roky v plnom prúde udržuje istý Doctor Robert, skladba, ktorej by prospela výbojnejšia rytmika, I want to tell you, má aspo� vkusný a oslovujúci klavír, no a radšej sa ma nepýtajte na skladbu Got to get you into my life. Ale uznávam, že takmer každá skladba Chrobákov môže byť prezentovaná v rádiu. Dychy mi tu vyslovene prekážajú, zato keď McCartney začne revať, je to na chvíľku fajn. Záver sa nesie v ťažkej psychedélii, pri Tomorrow never knows si človek prvý raz všimne, že má skupina aj bubeníka (sorry za porušenie úvodného nebudem, ale chcel som Ringa pochváliť) a celkovo je to jeden z najlepších momentov na albume.

Na záver ešte pochválim remastrované vydanie, ktoré s veľkou reklamnou kampa�ou nedávno prinútilo davy spomínať na 60. roky ako na dobu Beatles, aj v končinách, kde znamenala predovšetkým august 1968. Je to príjemný album, ktorý ma v poslednej dobe občas prinúti pustiť si ho. A baví ma.

reagovat

LadaF @ 21.08.2011 21:33:48
hejkal: Tak a teď stačí jen počkat na ty pravé Beatlesáky a začne se to mydlit :)

hejkal @ 21.08.2011 21:34:35
DĂşfam, Ĺľe nie. :)

Ojinek @ 21.08.2011 22:05:06
Wow, odvážlivec :-)

PaloM @ 22.08.2011 09:46:39
Beatles som začal intenzívne a pravidelne počúvať niekoľko rokov po skončení účinkovania skupiny a síce presne vtedy, keď vyšiel modrý album - 2LP r.1973, ešte vo veku teenagera. Ako fanúšika Beatles, ktorý síce nestihol prepadnúť ošiaľu, ale o to trvanlivejší je vzťah, ma tvoje postrehy pobavili a súčasne na zlomky sekundy prinútili zamyslieť, či je to naozaj tak :-)
Pozri si filmy "Perný den" a "Help !", možno sa o kúsoček viac pobavíš. Alebo nadobro zaprieš.

hejkal @ 22.08.2011 09:54:17
Tie filmy som videl kedysi dávno, ešte som bol decko, spolu so Žltou ponorkou, fakt je, že si ich veľmi nepamätám.

Mirek KostlivĂ˝ @ 22.08.2011 19:28:47
Já mám Beatles velice rád, ale tuto kritiku k nim beru.
Už jsem i zapomněl, že skladba Yellow Submarine je z tohoto alba. A ta píse� se mi opravdu nikdy moc nelíbila (že by předchůdce glam rocku?), a ačkoliv Beatles poslouchám od roku 1965, tak ani mne tato skladba vůbec neoslovuje .....

PaloM @ 22.08.2011 19:38:23
Uznám, že piese� Žltá ponorka veľmi nepasuje na tento album, ale mne sa veľmi páči v rovnomennom filme - ako všetko, čo v tom filme je. Rodina síce na m�a divne pozerá, keď sa starý somár baví pri naivných pohyblivých obrázkoch :-) A keď je to tak pekne namaľované...
Hejkal napísal recenziu ako človek, čo nikdy nemal citový vzťah k muzike a príbehu s menom Beatles. Jeho štýl je zábavný. Pretože aj ja mám takých favoritov, čo mám na háku, plne ho chápem a rešpektujem.

adam @ 22.08.2011 22:08:22
respektujem akykolvek nazor na beatles. ale: v ktorom roku ze to nahrali? poznate nieco co by sa k tomuto dielku v tej dobe co i len priblizilo? dakujem

Petr Gratias @ 23.08.2011 01:07:42
ZdravĂ­m Hejkala.....
to je smutné, že Tvůj pohled na album Revolver je takový jaký je.... No, nic s tím nenadělám.
Jenom pro Tvoji informaci:
když byl sestavován seznam nejvýznamnějších 100 alb hudební historie, který dávají dohromady hudební historici a metodici albové historie, tak v první desítce byli Beatles hned 3 krát!
A to následujícími alby:
SGT. PEPPER´S LONELY HEARTS CLUB BAND, ABBEY ROAD a právě... REVOLVER!
Musíme si uvědomit, že se psal rok 1966 a hudební svět pop-music a beatu se začal oddělovat od sebe hudebním experimentováním. Ve hře už nebyl klasický kytarový rock and roll ale NĚCO víc a to NĚCO je na albu velmi čitelné a předbíhá dobu.
GOT TO GET YOU INTO MY LIFE je např. skladba, která měla tak silný inspirační náboj, že slavná americká skupina Chicago Transit Authority, která se formovala ze studovaných hudsebníků se právě díky této konbkrétní inspiraci rozhodla založit kapelu a rozvíjet spojení dechové sekce s bigbítovým základem a melodikou a že je Paul skvělý zpěvák demonstruje i v této skladbě...
Také já si říkám, proč byla skladba YELLOW SUBMARINE napsána a natočena právě na toto album. Je to odvazová nicneřešící úsměvná námořnická písnička, která přišla jako inspirativní zdroj pro Johna, Paula, George a Ringa asi proto, že vyrůstali v námořnickém městě Liverpoolu a to co znělo v krčmách se nějakým způsobem promítlo do téhle legrácky.... Píse� měla zůstat na studiovém pásu a být použita pro film Yellow Submarine (1968), ale to bylo o dva roky později a Beatles v r. 1966 nemohli tušit, že o dva roky bude existovat stejnojmenný animovaný film....
Jako ortodoxní fannoušek Beatles bych mohl ohnivě reagovat, ale vzdávám to. Hejkal je orientován na jiný typ hudby a jeho vkus a cit pro jinou hudbu respektuji a obdivuji, proto s ním nehodlám "bojovat" na téma Beatles.
Nicméně Revolver je v mnoha ohledech revoluční album a jde jen o to, jestli je člověk schopen tuto skutečnost akceptovat nebo ne....Víc se s tím ani nedá dělat.

Jarda P @ 23.08.2011 07:00:47
Beatles byla první kapela, která mě při poslechu She Loves You a We Can Work It Out z kotoučového magnetofonu B4 v mých 12 letech dostala. Proto na ně nedám dopustit a všechna alba od Help jsou u mě za 5.
Kamarádovi, který je jen o 4 roky mladší než já a začal s bigbítem až od 70. let, Beatles taky nic neříkají. Jiný, který je starší, miluje Elvise a rock´n´roll, který zase nic neřáká mi. Je to podle mě generační záležitost.

hejkal @ 23.08.2011 07:33:24
Tiež sa na základe poznania z môjho okolia domnievam, že vnímanie Beatles je generačnou záležitosťou (ale je aj kopa deciek, ktoré ich milujú aj dnes, prevažne majú milovníkov Beatles za rodičov - avšak štatistiky si nevediem, aby bolo jasné:)). Na margo všetkých zmienok o revolučnosti a výnimočnosti albumu v kontexte doby - nič z toho som nespochybnil a ani nemienim, vyjadrujem sa výlučne k tomu, ako na m�a hudba Beatles pôsobí a je fakt, že až na pár výnimiek nepôsobí.

OHNOTHIMAGEN @ 23.08.2011 07:38:13
Hejkalovi jeho názor neberu, ale sám jsem zastáncem přístupu, že jestli něčemu nerozumím nebo mě to zkrátka "nebere", tak se k tomu nevyjadřuju. (Docela jsem zvědav, jaká bude jeho recenze Lennonovy "Imagine" - Lennon přece jen je s Beatles a 60. léty spojen víc než běžně).

Já si takhle třeba čtu plesání většiny zde diskutujících nad alby Yes, King Crimson či postbarrettovských Pink Floyd - sám je neposlouchám a necítím potřebu se k nim jakkoli vyslovovat.

Jinak Eriku, žádný "Doctor Robin" na albu není.

hejkal @ 23.08.2011 07:45:21
Veru, Robert, vďaka za upozornenie. Mal by som prestať písať názvy po pamäti... K písaniu tomu, čomu nerozumiem - iste, ale tomu, čo vo mne vyvoláva akákoľvek hudba, myslím, "rozumiem" najlepšie. Ako som bol spomínal, Beatles som schválne nerecenzoval veľmi dlho, ale keďže poznám nejedného človeka, ktorého ich hudba až tak neberie, dospel som (možno mylne) k názoru, že aj títo jedinci si môžu prečítať niečo im blízke a v záplave ovácií sa to bude dať zniesť.

hejkal @ 23.08.2011 07:47:49
A k Imagine - niekedy si ho vezmem na paškál, predchádzajúce dielko Plastic Ono Band však mám podstatne radšej.

Album Revolver je přelomový projekt v historii Beatles, ale i v celém období šedesátých let. Po tomto albu už kvartet byl jiný a je třeba říct, že hodně těch prvotních fanoušků, kteří milují zejména první tři až čtyři alba, se nedokázali s tímto projektem smířit a mnozí prorokovali, že s touto tendencí nastane brzy konec Beatles. Bylo to velmi krátkozraké mínění a opak byl pravdou. Brzy se prokázalo, že jejich autorský a umělecký potenciál není vyčerpaný, ale našel nové dimenze pro objevování, zkoumání a komponování. Stále ale velký význam v rámci kapely hraje producent a hlavní poradce George Martin. Ten však prozíravě nechal Beatles pracovat a víceméně usměr�oval a dotvářel jejich nápady a představy do technické reality.
5. srpna 1966 vyšlo album v Británii a 29. srpna v Candlestick Park v San Francisku odehráli svoje poslední veřejné vystoupení....
Velmi originální byl obal od německého výtvarníka a hudebníka - kamaráda Beatles - Klause Voormanna, který poprvé přinesl na cover desky vlastní výtvarný názor bez "klasických" fotografií...

TAXMAN - úvodní odpočítávání a pokašlávání a už je tu úderný kytarový riff. Album otevírá skladba Harrisona (částečně mu s ní pomáhal i Lennon). Beatles přitvrzují a jejich hudba dostává homogennější podobu rockově vyprofilovanějšího songu. McCartney ve skladbě vymyslel zajímavou basovou linku a valivá rytmika posouvá skladbu kupředu s klasickými beatlesovskými vokály. Harrisona jako kytaristu pochválil v této skladbě i Eric Clapton, což byla určitě muzikantská pocta...

ELEANOR RIGBY - naproti tomu nemá s bigbítem zhola nic společného. McCartneyovský otisk s úspěchem prosazený už ve skladbě Yesterday našel další, ale ještě proaranžovanější derivát. Nostalgický projev je hodně ovlivněn lidskou osamělostí a pátráním nad jeho příčinami, smyčce jakoby nesly ten dramatický náboj kombinovaný se sdělením s naprosto účinným dopadem na posluchače...

I´M ONLY SLEEPING - je experimentem s psychedelií. Zpomalované zvuky a Lennonův líný interpretační vklad uř symbolizuje přítomnost LSD a rozpínání mysli. Harrisonovy kytarové party byly natočeny pozpátku a rozevláté bicí nástroje a úderné basy rámují celou na svou dobu hodně zvláštní a tajemně podmanivou skladbu...

LOVE YOU TO - v této linii pokračuje. Harrisonův příspěvek experimentuje s použitím indických nástrojů. Tetelivý zvuk sitáru a podmanivé perkusivní zvuky indických bubínků tabla posluchače vzdalují od bigbítové produkce do tajemného orientu a nastavují novou neznámou exotickou estetiku...

HERE THERE AND EVERYWHERE - je nádhernou lyrickou baladou, pod kterou cítíme McCartneyho v každém slova smyslu. Jasná melodika a hladivá nostalgie večného hledání, ztrácení a milování a navíc šíří jednoznačnou pozitivní energii bez nějakých potemnělých vizí. Jasná milostná píse�...

YELLOW SUBMARINE - námořnická hospodská píse� s nefalšovanou dechovkou, cinkáním sklenic a hospodským povykováním, do které jedině akustické kytary, baskytara a záměrně těžkopádně znějící bicí nástroje implantují jenom náznak beatlesovského ducha. Někteři hledači skrytých výzhnamů přísahají, že ve skladbě slyší "českou větu". A ta zní: PROSIME VYLIZAT...

SHE SAID SHE SAID - rozostřené zkreslující elektrické kytary otevírají Lennonem intepretovanou skladbu plnou mezilidské tragédie. Vliv LSD i zde je nesporný a Lennon jakoby nahlas hovořil ze sna a obnažoval svoji duši. Opakující se vokální téma má dominantní dopad na posluchače a je dalším krokem do nového prostoru...

GOOD DAY SUNSHINE - s klavírním vstupem se hlásí další skladba v rytmu boogie s dusajícími bicími, baskytarou a zajímavou klavírní mezihrou - osobitě vyznívá i násobený vokál a schematicky se opakující téma. Tako zde je McCartneyho otisk nezpochybnitelný...

AND YOUR BIRD CAN SING - to je rychlý rock sew syrově znějícími elektrickými kytarami. Lennonův nosový hlas zní velmi podmanivě a úderně a ještě zajímavější je Harrisonovo kytarové sólo, které je nepochopitelně krátké. V jeho stavbě cítíme pevné harmonické základy a také práci s výrazem, navíc doplněné hutnou rytmikou a jedinečnými sbory....

FOR NO ONE - a opět je tady klavírní skladba od McCartneyho. Má zajímavou melodickou linku a harmonickou kostru. Do skladby bylo nahráno krátké sólo na velmi netypický nástroj v daném žánru, jako byl lesní roh. Také sestupná basová linka je velmi zásadní. Po textařské stránce vykazovala píse� vyzrálou úrove�...

DOCTOR ROBERT - rockovější skladba ve středním tempu, která v textu hovoří o jistém lékaři, který má na každou nemoc správnou pilulku. Byla to ale zamlžená informace o člověku, který zásoboval rockové hvězdy dovozovými psychotropními látkami. Lennonův sžíravý zpěv vedle přiostřených kytar zní velmi sugestivně a v refrénu se celá skladba jakoby více harmonicky rozevře, jakoby demonstrovala účinek zakázané látky...

I WANT TO TELL YOU - je druhým Harrisonovým autorským příspěvkem na albu. Ve sdělení je jeho osobní frustrace z daného stavu věcí při váznoucí mezilidské komunikaci. Klavírní téma skladbě vévodí, stejně jako valivá rytmika. Je spíš překvapivé, že její autor do vlastní skladby neprosadil výrazné kytarové party s osobitým sólem a dal raději přednost niternému sdělení...

GOT TO GET YOU INTO MY LIFE - do této skladby se podařilo Beatles vložit soulové napětí. Je výtečně interpretována McCartneyem, jenž demonstruje široký pěvecký prostor svého hlasu a také přídavná dechová sekce zde hraje velmi podstatnou roli. Harrisonův krátký kytarový vstup je jakýmsi spojovacím můstkem.
První skladba, která do hudby Beatles implantovala jazzové prvky za asistence dechů. Mimochodem skladba inspirovala americkou skupinu Chicago Transit Authority k orientaci na moderní jazz propojený s rockem!!

TOMORROW NEVER KNOWS - zcela jednoznačně nejprogresívnější počin na albu. Dodnes velmi diskutovaná skladba, stojící na jednom jedinéíom akordu. Vznikla po LSD tripu a je svědectvím rozpínání mysli a prvním psychedelickým experimentem ve skupině. Strojově hypnotický rytmus přináší zvuky ze smyček magnetofonových pásků a navíc podivně preparovaný Lennonův hlas znějící jako ze záhrobí...

Bylo tím deklarováno, že Beatles napříště nastoupí na cestu nových neprobádaných experimentů bez ohledu na komerční úspěch a pohrávání si se slávou a uznáním. Dospěli do role skutečných tvůrců a vlastním přesvědčením s touhou hledat a zkoumat v neznámém prostoru.

Jako velký obdivovatel Beatles jen těžko mohu stanovit priority nejlepšího a naopak nejhoršího. Nic zásadně špatného jsem v jejich hudbě nikdy nezaregistroval. Přesto se domnívám, že společně a alby Sgt. Pepper´s Lonely Hearts Club Band (1967), The Beatles (white album) (1968) a Abbey Road (1969) patří Revolver k těm nejzásadnějším albům jejich kariéry.

Výjimečnému albu náleží maximální počet hvězdiček!




reagovat

Filozof @ 05.05.2011 10:50:46
Je zajímavé, že ačkoliv jsem si kdysi myslel, že slavná věta "PROSIM VYLIZAT" musí být buď česky (Hoffmann?), nebo jde o podobnost čistě náhodnou a bude normálně anglicky, s úžasem jsem zjistil, že mnoho jiných národů v těchto slovech slyší svůj rodný jazyk! :-)) Proč?????

adam @ 05.05.2011 10:59:44
a kde to tam je prosim? beatles mam napocuvane velmi poctivo, skoro notu po note, ale toto som nikdy nezaregistroval.

Petr Gratias @ 05.05.2011 11:27:08
Pro Adama:
je to v té části, jak se nezpívá a ozývají se tam ty hospodské pokřikovánky a cinkání půllitrů....
Přijdou ty zvuky stroje a cinkání a ozve se prní věta a za ní následuje DRUH�: PROSIME VYLIZAT! a hned se ty zvuky jakoby zbortí a už se zpívá dál.
ZdravĂ­ Petr Gratias

adam @ 05.05.2011 11:39:03
aha. cize konkretne sa jedna o tento text kde lennon a mccartney spievaju cez plechove rury.

Full steam ahead Mr. Boatswain. Full steam ahead.
Full steam ahead it is, Sgt.
Cut the cable. Drop the cable.
Aye, Sir Aye.
Captain, Captain / alebo tutu tutu....


lebo text prosime vylizat mi znie trosku blbost ... podobne ako to holky jdete dal v skladbe life is life od opus, kde samozrejme chlapik spieva all together now (ale ak si raz rakusan, anglictina boli....)

Petr Gratias @ 05.05.2011 14:12:30
Příteli Adame,
děkuji Vám za dodaný anglický mluvený doprovod, opravdu jsem ho neměl k dispozici a ani naše betalesovská společnost, se kterou jsem v kontaktu o tom nemá ponětí! Moc děkuji.
Nicméně - nesmíte to brát jako svatokrádež ale HUMOR.
V Beatles je hodně humoru a je to dobře, v jejich hudbě ani v povahách žádný akademismus nikdy nebyl a to mě oprav�uje zacházet "nevážně" s tímto materiálem. Přitom k němu cítím hlubokou úctu (možná jako málokdo, poslouchám je už od r. 1967...)
Další velký fanda Beatles - můj kamarád Honza dokonce vymýšlí na jejich fotky komixové obláčky jako u Rychlých šípů... Nakladatelství Host dokonce vydalo i scénku-povídku, kde je simulována situace v Apple. Paul jako ředitel, John jako tajemník, George jako podřízený a Ringo jako hodně nízký podřízený a je to jedinečné představení.
Asi jako
Gregory Peck (�ehoř Pecka)¨
Sheryl Crow (Šárka Vránová)
Lino Ventura (Linoleum Inventura)¨
Marcello Mastroiani: (Marčelo z nástrojárny)
Gina Lollobrigida (Džína Lolobrigáda)
Clint Eastwood (Klint Východní dřevo)
a ke všem cítím respekt a úctu.
You understand me?
Zdravím a děkuji PG

Petr Gratias @ 05.05.2011 14:18:07
Ještě bych připojil zase Beatles
skladba Another Girl a PaulĹŻv vstup:
For I have got - (another girl...)
Ou Karel Gott

Textař Ivo Plicka měl zase známý rockandrollový standard Too Much Monkey Business zaznamenaný jako
Tu máš čumáky byznys....

That is all.

adam @ 05.05.2011 15:08:30
:-) ja berem srandu, ale niektore urban legends, alebo ako v tomto pripade hoaxy ozaj nemusim. Ten text som si nevybasnil, ale zobral z anglickych stranok. je tam viac verzii, ale v podstate sa lisia len v detailoch. Vyslovnost vie pomylit. Pre mna je Beatles velmi dolezita a zasadna kapela (ich hudba ma formovala odkedy som ich pocul prvykrat) dodnes ich pocuvam a tesim sa z ich hudby. Samozrejme si uvedomujem ze oni sami do nahravok pasovali rozne posolstva, a odkazy. Ale teda rozhodne asi nie v SlovenÄŤine i keÄŹ DeĹľo Hoffman bol pri nich.

Na druhej strane je ale pravda Ĺľe keÄŹ som si kĂşpil ReamastrovanĂ˝ Beatles Stereo a aj Mono, tak som ich objavil opat a uvedomujem si ako vyznamne tieto remastre ovplyvnili konecny zvuk. CD z 1988 bol ozaj odpad. Zvukovo nevyrazne a pocut tam mozno 60% toho co tam je. Remaster mi otvoril oci.
Ale to sem asi nepatri.

Kazdopadne vtip k Beatles neodmyslitelne patri. Ale i to s mierou.

Dakujem

Filozof @ 05.05.2011 19:14:55
Adam: Ad "...Aye, Sir Aye..."
A já vždycky myslel, že je tam "Feuer! Feuer! Prosím vylízat! Tedy že na ponorce vypukl požár a zmatené hlasy hlásí požár a vyhánějí lidi ven...

Mohyla @ 05.05.2011 19:29:55
Filozof: Ty sa nezdáš! Tvoj zmysel pre humor sa mi začína pozdávať :-) Feuer, vylízat :-)

Filozof @ 06.05.2011 09:38:37
Mohyla
:-)) Asi budu mít humory i na smrtelný posteli - v tomhle jsem snad nesestřelitelnej, ale v tomto případě je to spíš stařecká hluchota, než humor...

verjan2 @ 21.06.2012 14:49:28
Prosime vylizat? Si snad děláte prdel? To tam může slyšet jedině nějaký vylízanec....

Bude to znít možná trochu svatokrádežně, ale mně osobně se Revolver líbí o kousek více než Seržant. Přinejmenším jej považuji za seržantovskou předzvěst, ne-li za jeho staršího bratříčka. Další důvod je už opravdu hodně subjektivní, ale můj oblíbený Harrison dostal na Revolveru mnohem více prostoru než na jeho následovníkovi. Nejen proto mi připadá, že se jedná o mnohem kolektivnější dílo než v případě Seržanta, který byl hlavně McCartneyho nápadem. Písně, ač byly připsány dvojici Lennon-McCartney nebo Harrisonovi, občas napsali členové skupiny společně. Bylo tomu tak i v případě úvodní úderné rockůvky Taxman, jež zaujme svým satirickým textem namířeným proti da�ové politice. Harrisonovi se dostalo ojedinělé cti v celé historii Beatles, totiž otvírat album svou písní. S textem pomáhal Lennon, Harrison své poselství změkčil a napsal ho tak, aby si to u nikoho politicky nerozházel.
Také pesimistický text Eleanor Rigby, obvykle připisované McCartneymu, je rovněž kolektivním dílem. Pravda, McCartney napsal první sloku, ale ke zbytku dodali své nápady všichni ostatní členové Beatles a textová fráze refrénu je prý dílem společným a nerozdílným. Hudebně píse� zaujme použitím smyčců i dórskou tóninou, která může být považována za první experiment, na který posluchač při poslechu narazí.
Mám rád ospalou náladu písně I´m Only Sleeping. Aranžmá krásně koresponduje s textem, dalšího experimentu se dočkáme v případě pozpátku nahraného Harrisonova kytarového sóla. Při opravdu pozorném poslechu seznáme, že těch tónů tam zase není tolik, ale výsledek funguje neuvěřitelně. Lennonova nejlepší píse� na albu.
Počet tří písní, které Harrison dohromady na albu měl, je naprosto výjimečný, jakkoli toto konstatování může dnes vyvolat útrpný úsměv. Ale tak to prostě v Beatles chodilo... Tentokrát zbylo místo na indicky laděnou píse� Love You To. Harrison, který znal indickou hudbu jen z poslechu a nikdy předtím ji doopravdy nestudoval, zvládl tento kus žánrově bezchybně.
McCartneyho skladbu Here, There And Everywhere měl rád Lennon, jakkoli je naprosto odlišná od jeho vlastních skladeb. Tam, kde je Lennon tónově úsporný, skáče McCartney nahoru a dolů v širokých intervalech. Kde by Lennon byl uštěpačný, je McCartney melancholický, možná až příliš sladký. Ale to už je věc názoru nebo vkusu. Odmyslíme-li si Eleanor Rigby, je Here, There And Everywhere nejlepší McCartneyho skladbou v oboru konvenční písně.
Co může být kontrastnější než následující Yellow Submarine, která se o něco později stane titulní písní kresleného filmu. Starrův zpěv zní hlavně v úvodu hodně nepřesvědčivě, později ho milosrdně překryjí svými hlasy ostatní. Nic proti zvukovým efektům, tady se však nabízí otázka, zda toho hračičkování není už trochu příliš. Snesitelné je to snad v kontextu filmu, jenže o něm v době vzniku písně neměl nikdo ještě ani tušení. A tak Beatles stvořili píse� oblíbenou hlavně dětmi, pro mě však zůstává nejrozporuplnější skladbou alba. Přes všechny výhrady má coby kontrastní kousek na albu svoje místo.
Bez diskusí naopak beru Lennonovu She Said, She Said. Její rytmické úlety udržují posluchače v neustálém napětí, umocněném textem pohrávajícím si s tématem smrti. Pokud řadím I´m Only Slepping nejvýše z Lennonových písní na Revolveru, tato je dalším kandidátem umístění na bedně i mezi všemi ostatními. Nelze pominout fakt, že byla nahraná z celého alba jako poslední, a v kronice Beatles jí tudíž patří čestné místo těsně před započetím práce na Strawberry Fields Forever.
O bednu soupeří i následující skladba. McCartneyho Good Day Sunshine je pohodová píse� pro letní odpoledne. I v jednoduchosti je krása. A toto je jednoduché a pěkné. Není co dodat.
Jako parní válec vás svými kytarami přejede And Your Bird Can Sing. Lennon ji později zavrhoval jako odpad, ale neberme ho vážně - velmi často měl ve zvyku svou tvorbu podobným způsobem shazovat. Pravda, melodie je poněkud banální, ale právě ony valivé kytary jsou věc, kterou si spolehlivě zapamatujete.
McCartney ve For No One hovoří o konci vztahu. Píse� s překvapivě jednoduchým doprovodem, formou jinak dokonalá, zůstává náhle neukončená, jako by i konečný verdikt neměl být vyřčený. Závěr tak zůstává na posluchači.
Doctor Robert, i když svoje tempo má, je asi nejméně výraznou skladbou na Revolveru. Jakkoli mám výhrady k Yellow Submarine, nelze si ji nezapamatovat. Což u této písně, alespo� na první poslech, naopak hrozí.
Po řízném otvíráku Taxman a indické Love You To se zdá být I Want To Tell You nejklidnější z trojice Harrisonových skladeb. Melodiku jí rozhodně upřít nelze, napětí však také ne. To vydatně podporuje McCartneyho disonantní piano. Hlavně díky textové složce je píse� nakonec více indická, než by se zdálo na první poslech. Rozhodně další z kandidátů na bednu.
Na písni Got To Get You Into My Life je patrná určitá autorova bezradnost, ostatně v tom smyslu hovoří i dostupná literatura, takže jsem možná trochu ovlivněný. Mimo jiné ji však dokazuje i verze uvedená v Antologii. Mým soukromým faktem zůstává, že mě nikdy nijak zvlášť neuchvátila, a možná jen dechy spolu s basou kráčející v rovných čtvrtkách ji povznášejí nad průměr.
Paradoxně byla poslední píse� na albu nahrána jako první. Je to zosobnění hudebního experimentu. Jeden akord, v rámci kterého se Tomorrow Never Knows stihne pohybovat, v tomto případě bohatě vystačí. Všichni si ve studiu pohráli se zvukovými efekty, Harrison navíc přidal sitár. Tato píse�, vedle Eleanor Rigby, tvoří na albu kategorii samu pro sebe. Teprve pak stojí za to stanovovat nějaká pořadí. Ostatně ani tady to nejde tak jednoznačně určit, kandidátů na stupně vítězů jsem jmenoval více, než by bylo zdrávo. Rozhodnutí o konečném pořadí i o tom, na které písně zbydou ona nepopulární místa, tak zůstává na laskavém čtenáři. V tomto případě to však bude velmi těsné.
Jak už jsem řekl, Revolver skupinu nasměroval do míst, kde nalezla Seržanta. V tom spočívá jeho přelomovost, Seržant byl už „jen“ logickým vyústěním. Přes drobné vady na kráse si jako celek zaslouží plný počet bodů.
reagovat

Danny @ 02.02.2011 19:45:45
Moc hezky a výstižně napsáno. Mám na album podobný názor a taky ho mám sám pro sebe na úrovni "Seržanta". Kvalitativní vyrovnanost všech písní je až neuvěřitelná a množství nápadů, aranžérských vychytávek a různých nezvyklých vyhrávek a postupů ("Eleanor Rigby" nakonec nepředstavuje jejich první použití modálních struktur) poskytuje hudebním labužníkům dostatek materiálu k opravdovému hodokvasu. Springfame, klobouk dolů před množstvím textů, které jsi sem tak rychle dodal. Piš dál, těším se.

springfame @ 02.02.2011 21:16:59
Díky za reakci, jen k tomu počtu textů musím říct, že několik jich bylo už déle připravených.

Nastúpený trend inovatórstva Beatles potvrdili albumom Revolver. Opäť priniesol nové prístupy v populárnej hudbe: Got to get you into my life sa stala priekopníkom jazzrocku (podľa m�a) a narástol vplyv indickej hudby (Love you to, Tomorrow never knows). Po textovej stránke je najpôsobivejšia piese� Eleanor Rigby zaoberajúca sa osudom osamelých ľudí. Najznámejšou je zas notorická Yellow submarine. Obal albumu pochádza od Klausa Voormana.

Antonín Matzner: "Náboj, který Beatles vystřelili na jaře šestašedesátého roku ze svého Revolveru, mířil daleko za obzory, do míst, kam se před nimi populární hudba nikdy neodvážila."
reagovat

Mohyla @ 05.11.2010 10:18:10
Veľmi príjemné počúvanie, doska poteší ucho i dušu, znie skvele i po(je to vôbec možné, že už je to toľko ?)44-och rokoch. Ako píše nowhere_man 5 hviezd.

luk63 @ 05.11.2010 12:09:56
Jo, moc krásná věc a pro mě spolu s Freak Out! od MOI počátek revoluce v populární hudbě.