Beatles, The - A hard day´s night

A Hard Day´s Night – třetí řadové studiové album nejslavnější bigbítové kapely na světě… V čem bylo jiné, než předešlá dvě alba? Především tím, že zde Beatles poprvé pokryli plochu vinylového formátu ryze vlastními skladbami, což na předešlých albech nebylo. Bylo to ale dáno také okolností, že v r. 1964 (v „roce Beatles“) byl do jin uveden černobílý celovečerní film režiséra Richarda Lestera – A Hard Day´s Night a zesílená pozornost na toto album byla dána paralelou se stejnojmenným názvem filmu i alba….
Vzpomínky, které se váží z mého pohledu na film jsou stále poměrně živé a jasné. Film měl u nás premiéru v r. 1965 a v tomhle roce jsem oslavil deset let života. Můj otec byl kulturně založený člověk (literatura, výstavy) a byl velkým fandou filmové kultury. Díky této okolnosti jsme chodili poměrně často do kina a na premiéry filmů. Pokud byly přístupné, tak jsem u toho nemohl chybět ani já. V r. 1965 jsem o Beatles věděl velice málo. Můj o deset let starší kamarád – mánička a student výtvarné školy Beatles podléhal a já už tehdy znal píse� Adresát neznámý (From Me To You) a kamarád mě poučil, že to není Gottova skladba, ale že to hrají „nějací“ Beatles a že je to hudební revoluce. Já jsem znal tehdy akorát tu �íjnovou revoluci, o které jsme se učili ve škole (která byla stejně v listopadu), ale vzrušovalo mě to…
Potom jednou v sobotu otec řekl, že v 15.30 v kině Mír dávají britskou hudební komedii a že máme lístky. Kino bylo asi dvacet minut cesty od nás. Když jsme přišli na ulici kde se kino nacházelo, najednou jsem pochopil, co je to revoluce v praxi. Celá ulice byla ucpána nekonečnými davy lidí, zejména mládeží a davy se hrnuly ke vchodu kina. Zastavilo to dopravu a museli přijet příslušníci SNB dělat pořádek. Srocování lidí nebylo za socialismu trpěno (maximálně na 1. máje – ale to bylo organizované srocování za břeskných tónu vojenské pochodové dechovky). Otec a já jsme měli štěstí díky těm lístkům a do kina jsme se dostali a obsadili místa. Já jsem zvědavě pokukoval po lidech a hledal kamarády a známé z ulice, ale otce znervóz�ovalo to hlučení v kině, které napomínaly biletářky a dokonce k nim mluvil nějaký hluboký hlas z reproduktoru, aby se všichni uklidnili, nebo že se nebude promítat. To vyvolalo velký povyk a hvízdání…. No nakonec se zhaslo a po týdeníku zpráv ze světa a předfilmu najednou zazněl hutný úder do elektrické kytary a už se rozběhl film. V kině nastal takový povyk, jako v zoologické zahradě. Snad jenom otec a já jsme byli v klidu, okolo nás zuřila bouře povykujících diváků, kteří mlátili do lavic pískali a ječeli jako pominutí – že se tomu říkalo beatlemánie, jsem se dozvěděl až později. Film měl titulky, takže hluk nepřerušoval mluvený záznam a já jsem tehdy vnímal hlavně hudbu. Měl jsem sice deset let a mými hrdiny byli Vinnetou a Old Shatterhand, ale Beatles jim zvolna šlapali na paty. Na ty vibrace jsem dodnes nezapomněl a jsem rád, že jsem u toho tehdy byl.
Film jsem viděl od té doby myslím padesátkrát, takže ho mám „přečteného“ docela dobře. Později jsem si začal zvolna pořizovat sbírku elpíček Beatles a tak jsem dosáhl i na kýžený vinyl. Je to velmi podařená deska po všech stránkách a nemá slabá místa. Vyzařuje z ní pozitivní energie, mladistvé rebelantství tehdejší mládeže vůči starším generacím, je na něm rockandrollová výbušnost, baladická melancholie, výtečné beatlesovské dvojhlasy a trojhlasy a ryze britské uchopení. Samozřejmě humor a nadsázka, milostné roztoužení a také potřeba pořídit si vlastní kytaru a zkusit, jak to ti kluci z Liverpoolu vlastně dělali, že jim to tak dobře ladilo, zvonilo, dunělo a šlapalo. Třetím řadovým albem A Hard Day´s Night Beatles dosáhli na první úrove� profilované kvality a dokázali přesvědčit, že nejsou ve vleku a pod vlivem amerických skupin, ale že dokáží vytvořit vlastní hudební názor, třebaže jen v krátkých refrénových písních bez nějakých rafinovaných harmonických postupů, ale v superpřirozených dimenzích kouzla nechtěného….. Mít něco přes dvacet a stát se generačními idoly a symboly své doby, to se do té doby nikomu v Evropě nepovedlo v takové míře. V Americe jenom Elvisovi Presleymu v oblasti populární hudby – mezi intelektuálně založenou mládeží zase Bobu Dylanovi.
Prostě subjektivně viděno a řečeno – album A Hard Day´s Night bylo z mnoha ohledů revolučním počinem – ovšem v jiných dimenzích než album Revolver, Sgt. Pepper´s Lonely Hearts Club Band a Abbey Road…

A HARD DAY´S NIGHT – rebelantský akord a už se odvíjí výtečná harmonie skvěle vystavěné skladby s valivým rytmem bicích nástrojů, prokreslovaných percussion a dunivé baskytary a nosový hlas Johna Lennona, který je v refrénu propojován s Paulem McCartneym. Uprostřed zahrají na dvanáctistrunnou kytaru výborné rychlé (ale krátké) sólo George Harrison a píse� se valí vpřed bez zastavení jako dravý proud…

I SHOULD HAVE KNOWN BETTER – foukací harmonika a rytmicky vymě�ované akordy akustické kytary, jimž sekunduje elektrická kytara a šlapající bezproblémová rytmika bicích a baskytary. Lennon má opět pěvecké sólo, stejně jako uprostřed skladby zahraje sólo na elektrickou kytaru George, který akcentuje skladbu akordickými akcenty a výtečně vystavěná melodie, v níž Lennon používá vedle foukací harmoniky i svůj falzet je u konce….

IF I FELL – krásná balada. Opět Lennonův podmanivý hlas, jemuž s druhým pomáhá v refrénu Paul McCartney. Nádherně vystavěná melodie na základním harmonickém modelu, v němž se střídají mollové a durové akordy ve skvělých kombinacích. Milostná písnička tak typická pro všechny zamilované té doby, která zůstává stejně silná ve své výpovědi jako možná máloco jiného co v té době vznikalo. Nástroje tikají a nikdo nevyčnívá až do závěrečného epilogu kytarového finále George Harrisona.

I´M HAPPY JUST TO DANCE WITH YOU – ten se také v další skladbě dostává jako sólový zpěvák k mikrofonu a zazpívá si svým chlapecky měkkým a srozumitelně čitelným hlasem. Rychlou údernou píse�, kde jsou podmanivé akcenty kytarových akordů a vokální výpomoc Johna Lennona a Paula McCartneyho. Jak už napovídá samotný název, tanec je tady v prvním plánu a nikdo zde nepředstírá nějakou hlubokomyslnost a poslání. Přesto je píse� radostného pozitivismu, který z ní prýští…

AND I LOVE HER – přichází změna. Je to sice opět balada, ale je hraná na akustické kytary a její charakter není bigbítová struktura, ale baladické pojetí krásně vystavěné melodie, kterou výtečně prezentuje sólově zpívající Paul McCartney. Ringo Starr hraje na percussion a George Harrison vybrnkává působivý melodický mlýnek až k výtečně pojatému procítěnému sólu na akustickou kytaru, které spojuje harmonii. Opět (bohužel) krátce – to byla ale dobová zvyklost a nebylo možné hrát instrumentálně delší stopáž než by to píse� mohla unést…

TELL ME WHY – bigbítová údernost elektrických kytar a výtečně sezpívaných hjlasů vytvářejí bytelný základ pro další klasickou melodii, kterou Beatles vytvořili. Lennon má ve zpěvu prim. Z pozadí slyším doprovodný klavír George Martina. Také zde Beatles s úspěchem použili falzety a swingující Ringo Starr skladbu hrne vpřed svým klasickým způsobem přímočaře vedené, ale přesto ústrojné rytmiky.

CAN´T BUY ME LOVE – další úderná skladba. Zpívá ji Paul McCartney, který přesně frázuje a zpívá s velkým dynamickým tlakem a vkládá do zpěvu hodně energie, což také potvrzuje jeho ječení. Tím uvolní prostor pro kytarové sólo George Harrisona, který v něm naservíruje klouzavé tóny spojující se s celkovou úderností celé skladby, která se stávala velkým koncertním hitem jejich nekonečných koncertních turné po celém světě…

ANY TIME AT ALL – tato skladba je první, která nezazněla ve stejnojmenném filmu. Klasická údernost rytmiky a dusavý Ringův styl svírá tempo do závěru, včetně akcentovaných proměn. John Lennon zpívá s velkým nápřahem a tlačí na hlasivky. V mezihře se propojuje kytarové sólo George Harrisona s klavírním tématem, které nahrál do skladby opět producent George Martin.. Beatlesovský sound už si prostě ve skladbách tohoto typu nespletete s jinými kapely té doby, které navazovaly někde úspěšně, někdy méně úspěšně na jejich hudební styl…

I´LL CRY INSTEAD – kytarově pestrá skladba spojující akustické kytary s elektrickou. Vyskytly se i názory, že se zde Beatles pravděpodobně nevědomky dotkli country. Ponechám toto tvrzení bez komentáře a raději si povšimnu Lennonova hlasu, který perfektně frázuje a tlačí na pilu a také je třeba pochválit dunivou McCartneyho baskytaru, propojující se s bicími nástroji a s tamburínou. Klasická píse�, která je určena především k tanci a její rytmická složka to jasně potvrzuje…

THINGS WE SAID TODAY – výtečně vystavěná balada mccartneyovského typu. Také si ji sám zazpívá s jeho klasicky lyricky zasněným hlasem. Akustické kytary perfektně zvoní a elektrická kytara podmi�uje atmosféru, stejně jako upozadněný klavír. Velmi důležitý je kytarový akcent ve stylu flamenca, který má ve skladbu funkci jakéhosi riffu a zásadním způsobem ovliv�uje její stavbu, stejně jako dusavý rytmus, plynoucí jako zurčící vodní proud….

WHEN I GET HOME – úderná skladba prezentovaná Johnem Lennonem a ve dvojhlase s Paulem McCartneyem. Výtečné frázování a melodická linka. Emocionální výjezd směrem nahoru v melodii s klasickým beatlesovským výkřikem, vyvolávajícím stejně emocionální reakci u publika. Harmonická struktura vychází z rhythmandbluesového modelu, který je ovšem harmonicky přepracován, přesto vznikl zajímavý hudební útvar. Hlasy mají svou vyváženost a jsou jasným protipólem rytmickým proměnám uvnitř skladby.

YOU CAN´T DO THAT – výtečné kytarové intro a úderně dusající rytmika představuje další skladbu. Ta má ještě zřetelnější rhythmandbluesový základ, než předšlá skladba. Sólově zpívající Lennon se zde propojuje s McCartneyem a s Harrisonem. Ten také vystaví uprostřed skladby preparované kytarové téma. Má rockandrollvý základ, ale i přetransformované rhythmandbluesové postupy. Ringo Starr hraje na bicí nástroje v daném stylu, ale kromě toho připojil u percussion. Výrazně propracovaný snímek.

I´LL BE BACK – výtečný závěr. Má svoje hudební kořeny někde ve španělské hudbě. Cítíme to v harmoniích a v kytarových předivech, které se před námi odvíjejí v zajímavých strukturách, stejně jako podmanivé hlasy, kterým vévodí Lennonův a přesně se zapojuje do atmosféry skladby, opíraje se o textový obsah, ale především o sdělení. Klasické beatlesovské číslo s důrazem na akustický kytarový sound a přímo vedený vokál. Velmi důstojná tečka za celým albem!

Nebudu dlouho meditovat nad důvody, které mě přiměly k tomu, abych dal albu plný počet hvězdiček. Píše se rok 1964 a album se stává jakousi normou své doby.





reagovat

PaloM @ 30.06.2011 18:42:22
To je dnes už taká klasika ako Mozart.

gunslinger @ 30.06.2011 18:58:05
Its been a hard days night
And Ive been working like a dog!
je to klasika .

Mohyla @ 08.07.2012 09:56:53
Videť, že Peter má Beatles hlboko v srdci. A okrem toho o nich veľa vie. Pre m�a je album tiež ikonou a krásnou spomienkou, včetne filmu, na ktorý ma akosi prepašovali na amfiteáter, tiež 5 hviezd.

adam @ 08.07.2012 11:14:12
Lennonov naj počin. Okrem troch/štyroch piesní ho zložil a aj odspieval celý sám. Úplná klasika a uzavretie jednej etapy vo vývoji skupiny. Milujem ten album.

Nechci se nikoho dotknout, nechci snižovat kvality dvou předchozích alb Beatles, ale pravda je, že Hard Day's Night je první deskou kapely, kterou musíte brát vážně. Těžko uvěřit, že už je to skoro padesát let od vydání této desky, neboť hudební stránka věci nezestárla ani o minutu...
Fab Four jakoby udělovala lekci pop music. Vše začíná dnes již legendárním akordem a následuje přehršel hudebních nápadů, líbivých a zapamatovatelných melodií, které ovšem mají daleko k pouťovým odrhovačkám, to vše podtržené v rámci žánru vysoce kvalitními texty. Kapitolu samu pro sebe tvoří i povedené pěvecké výkony.
Co se týče jednotlivých písní, těžko bych zde hledá slabší kousek, snad s vyjímkou Cry Instead, která mě nesedí a je pro mě ukázkou hudební vaty, která se čas od času na raných albech Brouků objevuje. Na druhou stranu, písně jako nesmírně hitová Tell Me Why, procítěná If I Fell, energická a k tanci vybízející Can't Buy Me Love či ( alespo� dle mého názoru) nejrockovější věc alba Any Time at All patří k mým nejoblíbenějším písním vůbec.
Suma sumárum, vyrovnaný celek ( byť A strana je hitovější ), prodchnutý typickou dávkou Beatlsácké hravosti a pozitivní energie, který přinejmenším neurazí ( pro zajímavost, jedná se o jediné album Beatles, které snese i můj bratr, jinak vyznavač aktuálního popu ). Nebýt Abbey Road, jednalo se by se o album, které bych doporučil pro první seznámení se s touto hudební legendou...
reagovat

moonySK @ 10.05.2011 20:02:35
ABSOLĂšTNE SĂšHLASĂŤM!!! Pekne Monthy, pekne!

Album A Hard Day´s Night lze označit za dokonalé od začátku až do konce. Natočit desku, která by od prvního akordu po poslední slyšitelnou notu neměla slabší místo, to se povede opravdu jen málokdy a málokomu. Je to vrchol prvního období Beatles. Jedná se také o první album, kde se skupina obešla bez převzatých věcí.
Jediná škoda je, že autorsky se nedostalo na Harrisona. Ten se mohl pěvecky projevit v pouhé jediné písni (Lennon pro něj napsal I´m Happy Just To Dance With You). Jeho hráčský podíl je však obrovský: celým albem se jako poznávací znamení táhne zvuk jeho elektrické dvanáctistrunky Rickenbacker 360/12 Deluxe.
Pokud booklet praví, že autorem všech písní je duo Lennon-McCartnery, věcně je to jistě správně. Nicméně informace takto suše podaná je poněkud zavádějící. Až na několik výjimek (And I Love Her, Can´t Buy Me Love a Things We Said Today) se ve skutečnosti jedná o převážně Lennonovo autorské album. Zárove� jím končí období, kdy oba partneři často skládali opravdu společně. Jejich další spolupráce se nadále omezila na občasnou výpomoc druhému nebo spojení dvou celků v jeden. Propříště se každý z nich definoval jako svébytná skladatelská osobnost, jejíž rukopis byl čitelný natolik, že se dá celkem dobře rozlišit, který z nich byl autorem té které písně. Jejich partnerství však zůstalo na papíře zachováno až do konce existence skupiny.
Ale zpět k albu. První strana je tvořena písněmi ze stejnojmenného filmu, černobílého pseudodokumentu o pracovním dni Beatles, a též jejich filmového debutu. Titulní píse� napsal Lennon na objednávku (poprvé v životě) přímo pro film. Úvodní akord, kterým začíná píse� i celé album, je naprosto unikátní a nezaměnitelný.
Album obsahuje harmonicky nejbarevnější písně, jaké skupina do té doby složila a nahrála. Tomu odpovídají i možnosti vícehlasů. V protikladu k tomuto tvrzení je fakt, že v Can´t Buy Me Love zpívá McCartney sám. To je ale pouze výjimka, která jen dokládá pestrost alba.
Trochu mě mrzí, že zrovna You Can´t Do That byla z filmu nakonec vystřižena. Pro scénu útěku se pak víc hodila Can´t Buy Me Love, a tak musela pryč i I´ll Cry Instead. Ta režiséra Lestera zřejmě odradila svým ne příliš optimistickým textem. Následně s ní hanebně naložil Capitol, který se nerozpakoval ji pro americkou verzi alba sestříhat do delší podoby.
Vyjmenovat všechny další chutě alba je v krátkosti skoro nemožné. Abych parafrázoval Zde�ka Svěráka, to se nedá jen tak vyprávět, to se musí slyšet. A tak jen naťuknu: lehce zamaskovaná tónina v I´m Happy Just To Dance With You, akustická křehkost And I Love Her, pohoda "karetní" I Should Have Known Better s krásně prostými kytarovými kily ve střední části, vícehlasy Tell Me Why, valivý rytmus Any Time At All, houpavá When I Get Home...
Pokud má album unikátní začátek, pak i jeho konec je stejně pozoruhodný. I´ll Be Back nejprve potírá všechny známé teorie o pís�ové struktuře. Zkuste schválně určit, která část je vlastně refrén. Formální originalitu dopl�uje i hudební stránka. McCartney zpívá ve druhém hlase Pikardské tercie, čímž mate ucho posluchačovo, snažící se rozlišit durovou a mollovou tóninu. Album pak skončí fadeoutem, v němž se durový a mollový akord střídá. Čímž je efekt zmatení doveden k dokonalosti. A dokonalost si zaslouží plný počet hvězdiček. Je to sice "jen" písničkové album, též ale špičkové dílo svého žánru.
reagovat

Album A hard day´s night priniesol Beatles uznanie mnohých hudobných autorít. Veľkým prínosom albumu bolo to, že sa skladal výhradne zo skladieb dvojice Lennon/McCartney a niektoré z nich sú skvosty, ktoré žiaria dodnes (A hard day´s night, krásna balada And I love her či svižná Can´t buy my love).

Rovnomenný film slávil tiež úspechy, natočený bol za 6 týžd�ova a zarobil vtedy 24 000 000 libier. V nejakom filmovom periodiku pred pár rokmi bol zaradený medzi 50 najlepších filmov 20. storočia.

Album je omnoho lepší ako predchádzajúce, plný počet hviezd však šetrím pre tie najlepšie...
reagovat