Jethro Tull - Rock Island

S Jethro Tull osmdesátých let jsem se úspěšně míjel, takže jsem se k poslechu „Skalnatého ostrova” dostal až dnes, a to ještě shodou nečekaných okolností.
Určitě to nebylo věci na škodu, ba právě naopak… Roky obrousily hroty žánrové vyhraněnosti a ztupily ostří kritického radikalismu mládí, zatímco vlna zájmu se z prudké bystřiny rozlila do poklidně plynoucí širé hladiny. Jistě i proto mě hudba na "Rock Island" velmi mile překvapila.

Jak už tu bylo zmíněno v předešlých ohlasech, album zní o dost tvrději, než kterékoliv jiné od „Andersonovy bandy”, což je pro mne rozhodně plus, stejně jako zdrsnělý hlas samotného frontmana (o mé zálibě v „havraních hrdlech” jsem psal již několikrát).
Nebudu hodnotit jednotlivé skladby (na to nemám tuhle nahrávku ještě tolik naposlouchanou), ale všech deset mi připadá hodně vyrovnaných a bez slabého místa, takže přes 50 minut příjemného hard rocku uplyne, jako nic.
Taky obal se dost povedl (o kvalitních textech, jak bývá u Andersona zvykem, není myslím třeba se rozepisovat).

Sečteno, podtrženo, velice zdařilá nahrávka, která sice neohrozí neochvějné postavení „vrcholných sedmdesátek” Aqualung, Thick As A Brick, Too Old To Rock’n’Roll: Too Young To Die, či Heavy Horses, ale se ctí se může zařadit hned za ně…


reagovat

PaloM @ 28.04.2013 09:25:01
Po Rock Island v podstate skončil môj záujem dopĺ�ať do zbierky štúdiovky Jethro Tull, s výnimkou Roots To Branches. Ďakujem za tvoj názor.

Rock Island je pre m�a mimoriadne vydarený album. Najvydarenejší od čias Songs from the wood. Ale je to aj subjektívne, pretože som ho počúval kedysi dávno na dovolenke v Luxembursku počas prechádzky v záhradách parku.
Úvodná Kissing Willie akonáhle začne hrať, som späť v Luxembursku na prechádzke. Skvelý rockový úvod. Rockový ťah pokračuje aj ďalej skladbou The rattlesnake trail. Naopak pekne atmosféru ukľudní Ears of tin. Undressed to kill pokračuje v strednom tempe, má peknú atmosféru. Opäť viac rockového šatu prinesie titulná Rock Island, ktorá sa neskôr aj slušne rozbehne. Heavy water je opäť taká pohodová tullovka. Nasleduje pre m�a najsilnejšia skladba albumu Another christmas song. Krásna skladba, ktorá mi počas Vianoc vždy zaznie. Po nej ide atmosférou zaujímavá The Whaler's dues. Skladba Big riff and mando prinesie aj dobrý riff, aj dobrú atmosféru. Strange avenues je pekná rozlúčka, opäť je tu pekná atmosféra.
Bonusy - päť skladieb z béčkových strán singlov: Hard liner, Piece of cake, Silver river tuning, Rosa on the factory floor a I don't want to be me. Všetko vydarené skladby, ktoré možno nájsť aj na dvojalbume NightCap.
Rock Island patrí medzi moje najobľúbenejšie tullovské albumy. A predovšetkým je to tou atmosférou skladieb. Skrátka mi sadli.
reagovat

Jardo @ 03.02.2013 16:27:17
nowhere_man: Pekná recenzia, pekné čítanie. Potešil si ma. Obal albumu sa mi veľmi páči - najviac zo všetkých od Jethro Tull. Ďalej: Aqualung, Songs from the wood, Stormwatch, Benefit, Vianočný album a The broadsword and the beast.

nowhere_man @ 03.02.2013 16:40:16
Jardo: Nie je zač. A pripomenul si mi, na čo som zabudol - aj mne sa ten obal veľmi páči.

V období adolescence byli Jethro Tull mou nejoblíbenější skupinou, kterou jsem kdysi objevil zásluhou jedné staré kazetě, na níž nebyl žádný popis a na jméno kapely jsem přišel díky odposlouchaným a posléze vygooglovaným textům. Na oné kazetě bylo několik skladeb ze tří studiových alb a první, které jsem si sehnal (tehdy ještě) z knihovny a posléze vypálil, byl právě Skalnatý ostrov.
Podle mého názoru, všechny skladby na albu jsou ne-li vynikající, tak přinejmenším kvalitní, které ani po čase určitě neomrzí, ale i přesto bych vypíchl titulní píse� - Rock Island. Její takřka baladický projev je tu a tam přerván krátkým a zběsilým opřením se do bubnů a kytary, do jejího středu je pak vložena parádní rocková mezihra, aby poté skončila téměř dvouminutovým opakovaným "refrénovým" motivem, který by snad mohl hrát navěky.
Jethro Tull a především Ian Anderson na tomhle albu z revolučního roku ukázali, že rozhodně nepatří do starého železa a že mají hudebnímu světu a rockově zaměřeným posluchačům i po dvaceti letech v soukolí (řečeno Rogerem Watersem) pořad co nabídnout.
Album si myslím plným právem zaslouží 4 hvězdičky.
reagovat

Pěkné album. A je velmi pestré, vždyť na jediné LP desce se zde potká například nádherný, jímavý "Another Christmas Song" s takovou nemožně pubertální ptákovinou, jako je "Kissing Willie" - pořád si lámu hlavu, co to Andersonovi tenkrát přelítlo přes nos (nebo přes jinou část těla?), že ve svých dvaačtyřiceti letech nahrál něco takového a dokonce to umístil na pozici úvodní skladby...
Když už má nahrávka v názvu slovíčko "rock", byla by ostuda, kdyby neobsahovala pořádný skalnatý nářez. V tomhle ohledu Jethro Tull nezklamali a i když v rámci dramaturgie samozřejmě zařadili pomalejší kousky, celkově to zní, jakoby si chtěli tu svou Grammy za heavy-metalové album zasloužit aspo� zpětně.
Za zmínku stojí také zpěv: Andersonův hlas zde zní drsně, napjatě, definitivně už ztratil všechnu mladickou lehkost, kterou měl v časech raných JT, ale někdy je ještě o to naléhavější a nabízí vskutku vynikající pěvecký výkon (jeden ze svých posledních, bohužel).
Z "Rock Islandu" je zkrátka cítit, že skotského barda i jeho kapelu muzika baví a dovedou si s ní hrát, což je pak zábavné i pro posluchače.
reagovat

Brano @ 04.07.2011 06:19:47
Bill Pleška,skvelá recenzia!Napísal si to stručne,ale výstižne.Súhlasím s každou vetou.Album mám v pôvodnom neremastrovanom vydaní a je to skutočne asi posledná plat�a Jethro Tull,kde to Andersonovi ešte celkom solídne "spieva".

martin69 @ 05.07.2011 12:58:51
Pěkně napsané!Velmi dobré album.Mám stejně jako Brano,neremastrované cd.
MÄ› se lĂ­bĂ­ alba i po tomto.

Začali v oblecích somráků, zde pózují v střízlivých žaketech (Anderson, Barre, Martin Allock, Doane Perry). Anderson vyzkoušel snad všechno (kromě punku), aby se vrátil do těžiště stylového kouzelnictví, odkud může vždy vyrazit k dalším albům, byť by byla jen pro úzkou obec fans. ,,Proč bych toho měl nechávat, když to dělám tak rád?''. Na ,sedmnáctce' ucítíte pevnou půdu pod nohama, i když kytarově tvrdší LP občas zanudí dlouhými pasážemi. Album bylo od doby Broadsword přijato zatím nejpříznivěji. Padesátiminutový Rock Island možná symbolizuje Andersonovu paličatost. Ač se nad pištcem zavírá hladina, ruka s flétnou trčí bojovně nad hladinou.

reagovat

Docela mne překvapilo, že se ještě nikdo nepustil do hodnocení "Skalnatého ostrova"...holt budu první ;-). Tahleta deska mi docela přirostla k srdci. Není ničím vyjímečná, nadčasová či progresívní...je to ale dobré jethrotulovské řemeslo. Písničky plynou jedna za druhou, někdy se nálada zdramatizuje, jindy zklidní ... ale ucho neodtrhnete. To co je drží pohromadě v dost kompaktním celku je jednak samozřejmě Ianův zpěv a jednak na Jethro Tull až nezvykle drsná a řezavá kytara - Rock Island je podle mne asi kytarově nejtvrdší album JT. Jediné, co bych malinko vytknul, je dost dlouhá stopáž, která pak už mírně zavání nudou. O 5 minut méně a desce by to jen prospělo. Ale i tak - pochoutka pro každé fandovské ucho.
reagovat