Jethro Tull - Benefit

Album Benefit je už iný ako predchádzajúce dva počiny. Tak nejak to počujem ja. Je zvláštne, že som mal dosť zo začiatku problémy s týmto albumom. Prvé dva ma uchvátili a hovoril som si, že to bude riadna pecka ten Benefit, keď má ešte lepšie hodnotenia ako prvé dva počiny. Asi preto mi dlho trvalo, kým som mu prišiel na chuť. Stačilo prestať porovnávať s predchádzajúcimi. Dnes už ho radím k vrcholným dielam Jethro Tull. Bez ohľadu na to, že prvé dva albumy mám radšej. Aj tento album má svoje kúzlo. Najviac na m�a zaberá kúzlo zvláštnej skladby Nothing to say, tajomnej Alive and well and living in, skvelá riffovka To cry you a song a emotívna Sossity: you're a woman. Zvyšok tiež kvalitný, ale tieto sú moje vrcholy. Okrem toho sú tu aj bonusy: zaujímavá Singing all day, singlovka Witch's promise s béčkovou stranou Teacher a miniatúrka Just trying to be. Všetky 4 sa nachádzajú aj na Living in the past. Takže i keď u m�a vyhrávajú prechádzajúce dva počiny oproti tomuto albumu, napriek tomu je to stále 5 hviezdičkový počin.
reagovat

Mohyla @ 22.01.2012 16:08:35
nowhere_man, album sa mi tiež páči. Nechceš opraviť/nič v zlom/ ten album, nie to album?

nowhere_man @ 22.01.2012 18:21:17
Mohyla: �no, oprav. Vieš, dlhé roky som používal spojenie to album a až na progboarde ma opravili, že je to ten album. A niekedy sa mi ten starý zvyk vráti a ja si to ani nevšimnem :D

Třetí řadové album Jethro Tull si nejprve koupil můj dobrý kamarád, který se rozhodl postupně kompletovat celou jejich produkci a pozval mě k sobě ke společnému poslechu a tak jsme nad albem hodně meditovali. První dvě alba nám učarovala pro mimořádnou atmosféru. Benefit – jak bylo z poslechu zřejmé, se vymanil z bluesových nálad a Anderson suverénně ovládl autorské zázemí, ale především kontrolu nad vším co kapela měla natáčet

WITH YOU THERE TO HELP ME – šamansko-čarodějnicky znějící flétna otevírá první skladbu. Začíná se trochu líně a zvolna…. Všeho do času Andersonův hlas získává na dynamice a rázný akcent rytmiky a kvílivé elektrické kytary rozbíhá další členěný a dobře vypilovaný rytmický postup. Je to magie, dostat hned do první skladby tolik zvukových impresí a nálad. Akustické kytarové doprovody jsou přesně kontrolovány Bunkerovými výtečnými bicími a Cornickovou melodickou baskytarou. Barre jako správný kuchař přimíchává dravé kytarové ingredience. Dravost se střídána s lehkostí a všechno se odvíjí rychle jako dokumentární film. Parádní nástup od prvního okamžiku!

NOTHING TO SAY – příjemné kytarové intro přináší nádhernou melodickou formu, v níž Amdersonova akustická kytara krásné zvoní s jeho ceremoniářky pojímaným hlasem, který vnímám v divadelních intencích, stejně jako přítomnost neviditelného hudebníka – klavíristy Johna Evana, na albu ještě jako hostujícího hráče, který v příštích letech významně ovlivní sound skupiny. Melodická linka je precizně vystavěná a má v sobě nejen rockovou naléhavost, ale i baladickou výpovědnost. Leze mě mráz po těle, když zavřu oči a nechávám na sebe skladbu působit….

ALIVE AND WELL AND LIVING IN – třetí skladba stále zachovává výtečně vypilovanou melodii a dobře volené rytmické akcenty. Melancholická flétna se spojuje s klavírem, který doprovází jedinečným způsobem sehraná rytmika Bunkera a Cornicka. Příjemně se poslouchá mezihra na sólující akustickou kytaru, střídaná flétnou v unisonu s elektrickou kytarou. Z klavírních postupů lze vyčíst, že John Evan je studovaný hudebník, který má klasické vzdělání a smysl pro proporce…

SON – první dravější rocková skladba od samého začátků. Barre popřeje kytarovému tématu pořádně nabroušené ostří, ale i dynamika skladba je zvýrazněna v celkové instrumentaci. Zvláštní změnu přináší zklidnění a akusticky propilované následné téma. Rytmika má záměrně zatěžkaný zadek a hutné Cornickovy basy prorezonovávají při zpěvu do posledního nervu v těle.

FOR MICHAEL COLLINS, JEFFREY AND ME – krásně zahraná kytarová studie na akustické kytary, které se prolínají s klavírem a naříkavým Andersonovým vokálním projevem. Větší energetický nápřah přichází s dalším postupem, kdy akordické proměny ovládnou s hlasovým projevem terén do akcentovaného zklidnění, kdy rozlamované akordy a tónové kouzlení se výtečně prolíná s konejšivým Andersonovým vypravěčským hlasem. Výtečně vystavěná kompozice. Nic nevyčnívá a nenarušuje její základy a široce se rozevírají možnosti rozvíjení daného tématu. Anderson srší nápady v bytostném slova smyslu…

TO CRY YOU A SONG – opakované kytarové schéma na elektrickou kytaru přichází s další hudební vibrací. Andersonův hlas je studiově upraven a získává ještě větší průraznost a charismatický timbr. Bunkerovy bicí se přesně strefují do rytmických postupů a Barre nahrává v playbacích odlišná, přesto však harmonicky do sebe jedinečně zapadající kytarová témata. Klasické rockové téma, které kapela rozvíjí do řemeslné, ale i umělecké dokonalosti. Barre sice nehraje jako Page, Blackmore, Lee nebo Hendrix ( a ani tgak hrát nikdy nebude), ale přesto je to velmi kreativní kytarový hráč, který se s vrtošivým a stále nespokojeným Andersonem velmi rychle sžil. Jedno kytarové téma nahrál přes Leslie box, což soundu dodává určitou přitažlivost.. Srozumitelné, přehledné a melodicky pevné!

A TIME FOR EVERYTHING? – další rockově pojatá skladba spojovaná s jemnými odstíny akustických nástrojů. Démonická flétna je opět ve hře. Skladba není harmonicky nějak rafinovaně komplikovaná, přesto má i ona pevné základy, i když melodická linka je čitelná a akordicky obvyklá v daných postupech. Důležitou roli zde hraje akcentování jednotlivých akordických proměn. Flétna má hadí mrštnost a vedle klavírních a kytarových nástupů je ve skladbě důležitým aspektem.

INSIDE – jedna z nejsilnějších melodických záležitostí na albu. Atmosféru zde krásně podmi�uje flétna a místy i mandolína a důkladné rytmické postupy. Cornick je opravdu jedinečný hráč a určitě měl zůstat v kapele hrát ještě další léta. Takovouhle baskytaru v kapele mít a nemít – toť otázka. Všechno mi připadá silné bez objevování hned na první poslech. Skrytá genialita pitoreskně vyhlížejícího vousáče s dlouhými vlasy, třeštícími oči, špulícími se rty a neuroticky pobíhajícího tu a tam po pódiu. Opravdové terno!

PLAY IN TIME – také Jethro Tull dokázali vymyslet nosný riff. Rockově dravá skladba, kde Barreova kytara je doprovázena hammondkami a perfektními Bunketrovými bubenickými breaky a šamanské kouzlení na flétnu a aplikace dobové studiové elektroniky s destruktivními zvukovými orgiemi. Dokážu si představit, jak Jethro Tull dokázali speciálně s touto skladbou řádit na koncertních vystoupeních a získat si patřičný obdiv….

SOSSITY, YOU´RE A WOMAN – podle mého názoru vyvrcholení. Andersonovský umělecký orgasmus na první poslech. Tahle skladba mě nikdy neomrzí. Akustická kytara je poučena barokní hudbou a nádherně prochází harmonickou strukturou a melodickými proměnami. Anderson a Barre zde dotvořili dokonalý obraz reálné krásy. Hammondky v pozadí, sférická flétna percussion pak přivolají téměř vánoční atmosféru. Kdybych měl vybrat klíčovou skladbu z alba, asi bych vybral tuhle záležitost. Je emocionální, kreativní a velmi přesvědčivá v instrumentálním provedení i ve zpívané interpretaci. Stejně sugestivní je i kytarový závěr v rozbrnkaných tónech a mocném úhozu ve skutečném epilogu….

Benefit je předobrazem nového stylového směřování Jethro Tull k progresivnější hudební formě, kde už nebude místo pro blues, ale pro výtečně prokomponované a proaranžované skladby. Jakýmsi předpokojem před komnatou, která dostane v příštím roce jméno Aqualung. Pět hvězdiček si album zaslouží!







reagovat

Na obalu ještě obrázek Johna Evana nenajdete, zato uslyšíte jeho piano v drážkách alba. Benefit je usazenějším a pěknějším pokračováním LP Stand Up. With You There To Help Me (S tvou pomocí), A Time For Everything (Čas na všechno), pokračují v sérii inteligentních hitů, na které lze sotva tancovat. Anderson je pod tlakem rozjetého stroje Tull. Uzavírá se stále více do sebe, jako ostatně všichni mimo Glenna Cornicka. ,,Oni snad ani nepili a nebalili ženský. Já jo. Připadalo mi blbý, že jsem byl v kapele takovej jedinej.'' Anderson: ,,Koncerty jsem měl rád, ale všechno ostatní mi lezlo na nervy. Odpočíval jsem jen při psaní písní.'' Často seděl v noci na hotelu a skládal. ,,To co hrajeme, zní jako swing. �íkám všem lidem, které potkávám, že blues jsem měl rád do té doby, než jsem se rozhlédl kolem sebe a objevil jinou hudbu.'' (Play In Time, Hrát v taktu), zpívá Anderson. Vypořádal se se starou hudbou tak, že ji pojal do svého výrazového rejstříku a zasunul někam hlouběji. Vlasatí Jethro Tull vpadli do britských domácností prostřednictvím televizního pořadu Top Of The Pops jako bomba.

reagovat

Věřím že pro ty co mají rádi Jethro Tull spíš v tom zemitém, rockovém kabátě nenafouklém o ten kus progresivity, orchestrálních aranžů, vyhrávek a meziher, je právě toto jedno z těch nej alb. V tomto podle mě trumfne i Aqualung (na který ovšem nedám dopustit). Od úvodní With You There To Help Me přes Nothing To Say až třeba k To Cry You A Song je to víc než kdy jindy nářez.Martin Barre jako utržený ze řetězu. Tolik enrgie. Vedlo toho ovšem taková tichounká For Michael Collins, Jeffrey and Me nebo Inside spíš vyniknou.
Ovšem nejraděj mám Teacher- Iana Andersona zpívájícího a flétnujícího ve svém koncertním kabátu, s vyzáží mladého Krakonoše, za ním Glenna Cornicka hrajícího ve své čelence na basu ...právě pro něj to bylo poslední album s tully- poté spoluzaložil Wild Turkey, kde-dle mě- navázal na ducha alb Stand Up a právě Benefit.

Benefit rozhodně považuju za jedno z nejlepších od JT ale dávám pouze 4,222222222222 tedy čtverku, protože 4,5 jsem dal Aqualungu, 4,8 Minstelovi a 5,0+++ Thick as a Brick.

reagovat

PaloM @ 07.08.2008 18:24:21
Páči sa mi toto hodnotenie Benefitu, dosť vystihuje i moje pocity. Album je vôbec jeden z prvých skutočne rockových, ktoré som mal možnosť počuť ako 15-16 ročný na kamarátovom mini kotúčovom prenosnom magneťáku Pluto. Ešte tam mal ELP "Pictures..." a niečo s Alice Cooperom.
Vedeli sme, že hrá J.Tull, ale názov platne sme nepoznali. Neskôr som hľadal tie skladby, ako to Beriq pekne nazval v "zemitom, rockovom kabáte". Fakt je, že som Benefit identifikoval veľmi neskoro, vďaka požičovni CD asi v r.1992(nemal som iné možnosti). Rád si ho púšťam a objavia sa mi spomienky, keď sme pri paneláku na schodišti, na radosť susedov z prízemia, žhavili Pluto s anonymným Benefitom.

Voytus @ 07.08.2008 23:42:41
Do konce 70. let jsem v případě JT téměř nekritický, každopádně Benefit mám na prvních příčkách oblíbenosti. Ano, Warchild a Too old jsou trochu slabší, ale prostě je mám rád. Nemusím vlasně jen 'A', Under wraps a některé věci z Crest of a knave. Co takhle Roots to Branches?

PaloM @ 08.08.2008 05:40:37
Roots to Branches sa mi na 1. počutie veľmi páčilo, potom som vytriezvel.Asi polovica albumu ma nudí, málo nových nápadov, unavený spev. Tie skladby, čo sa mi páčia, pripomínajú staré dobré časy J.Tull.
Patria sem 1.Roots to Branches, 2.Rare and Precious Chain a 5.Valley. Dal by som 2,5 bodu a v našom hodnotení 3 hviezdy. Je to J.Tull a nič od nich úplne nezatracujem. CD "Roots..." sa mi dostalo do rúk zhruba v rovnakom čase, ako 2 sólovky Iana, "Divinities - 12 tancov s Bohom"(1995) a "Tajné reči vtákov"(2000). To prvé kritici dosť zatracujú, mne sa páči ako výborná hudba v pozadí pri robote. No a tajná reč vtákov je extra klenot, čosi tak nádherné a svieže mi vôbec nepasuje s paralelnou tvorbou pre J.Tull (Dot.com).
No a to boli momenty, keď som začal brať J.Tull už len ako spomienku na dobré časy. Úplne som zmenil názor po r.2003, keď vyšli na dvd 2 excelentné koncerty - Montreux a Lugano, stará energia a vtip sa vrátili.

Prvá skutočná doska od Jethro Tull (a dodnes moja najobľúbenejšia). To bolo ešte počas puberty, keď som si púšťal otcove kazety, aby som zistil, či tam predsa len nie je niečo dobré (a narazil som na prvý Wishbone Ash, prvý ELP, Calling Card a Photo-Finish Roryho Gallaghera a Jethro Tull). Zmie�ovaná kazeta obsahovala Iron Butterfly In a gadda da vida a Benefit. Ironov som rád nemal (to prišlo až podstatne neskôr, vtedy som kazetu vždy pretočil späť na začiatok), ale Benefit ma dostal.

Podmanivý, atmosferický úvod With you there to help me a nasledujúca Nothing to say ma ešte aj dnes úplne omamujú a pripadám si pri nich mimo reality. Samozrejmosťou je špičkový vypaľovák To cry you a song a najkrajšou subtílnou skladbou je záverečná Sossity...

Čo dodať? Je to prvý skutočný album Jethro Tull, nemá slabé miesto a navyše má atmosféru, ktorá je neopakovateľná (hoci aj iné ich albumy majú jedinečnú atmosféru). A na čom človek vyrastá, na to nedá dopustiť.
reagovat

Filozof @ 26.07.2007 14:58:00
Dotaz:
Proč první skutečné album JT?

hejkal @ 26.07.2007 16:13:07
Prvé skutočné v zmysle tradičného JT soundu, pretože prvý album je bluesový a tažko ho možno charakterizovať ako typický JT, druhé bolo podľa m�a tiež ešte také o hľadaní samých seba a až Benefit prišiel s tým, čo je pre JT typické. Ale ide o subjektívny názor. Samozrejme, že všetky albumy JT su ich :)

Filozof @ 27.07.2007 10:56:31
Hejkal:
Benefit je skutečně jiný, než This Was a Stand Up, ale po HR albech Benefit či Aqualung je zase změna k náročnějším koncepcím, pak další - do folk-rocku, poté do synthy-rocku - takže těžko hovořit o tom, co je ten "pravý zvuk" JT. Spojuje je mnoho, ale proč brát za typické zrovna jen období Benefitu?

hejkal @ 27.07.2007 11:06:57
Pretože je pre m�a táto etapa štartujúcou. Vstúpili do 70-tych rokov. Nenanucujem svoj názor nikomu, súhlasím, že skupina prechádzala (a prechádza) vývojom.

Pre mna najkrajsie a najemotývnejšie album od JT.Nadherný spev J.Andersona,krasne zladene gitary Barreho.Inak na akustike mu sekunduje aj Anderson-nadherna suhra-zaverečná
You are a Woman.ZapoÄŤuvajte sa do skladby For M.Collins Jeffery and me...Krasa,magicke ÄŤaro rannych Jethro Tull.
To cry you a Song je asi najlepšia pecka na albume.
Fakt ucelená koncepcia,nadhera a kvalita zo všetkým...
OdporuÄŤam vypoÄŤuĹĄ,a ja myslĂ­m Ĺľe kto zbiera CD tak zakladnĂ˝ kamen v zbierke.Ja davam 4 a pol.
reagovat

Nejemotivnejsi album JT a pro mne jeden z vrcholu jejich tvorby. Folkrockove, na prvni pohled nenapadne, jemne utkane album. Pri poslechu mi vzdycky naskoci husi kuze a nostalgicke vzpominky, z tehle desky na mne dycha leto, vonava trava (ale ne Trava), letni pohoda, valeni se u vody, mladi (pokud to ve svych 30 muzu rict :o), laska. Songy jsou krehke a opravdu "krasne" v nejopravdovejsim smyslu toho slova. Mozna je to dano osobnim prozitkem pri prvnim poslechu desky (na detaily si nevzpominam), ale je to proste tam. Nemam k tomu co dodat, doporucuju poslechnout.
reagovat

Placka @ 10.03.2007 00:00:00
Tato deska mě přivádí zpět do roku1977,kdy mě bylo patnáct a slyšel jsem ji poprvé.Přesně jak píšeš.Léto,první lásky a kurva ta nádherná mladická naiivita.Poslouchám ji vždy s nostalgií.