Emerson Lake & Palmer - Tarkus

TARKUS.

Začnem trocha porovnaním s debutom. Nakoľko album Emerson Lake and Palmer ma hneď chytil a nepustil (The Barbarian, Take a Pebble, Knife-Edge alebo Lucky Man), bolo ťažšie vysporiadať sa s nasledujúcim. Očakávania boli veľké, to čo som však dostal, ma úplne neuspokojilo...

Tarkus ako epos je vynikajúci, a bol som v siedmom nebi, keď som počúval túto skladbu. Od úvodnej Eruption som cítil, že kapela skvele nadväzuje na prvky ktoré použila už v The Barbarian. Po erupcií nasleduje pokojnejšia Stones of Years, v ktorej sa plne ukáže hlasový potenciál Lakea. Kapela sa zase presunie k akémusi zopakovaniu úvodu v hromovej Iconoclast, kde sa zase Emerson vyžíva v synťákoch a iných zverstvách, hehe. Pokračuje v Mass, kde sa znova pridáva Lake. Tretí krát sa zopakuje hlavna téma Manticore. Prichádza tretia Lakeova vec Battlefield, ktorá vo mne evokuje pasáže z albumu King Crimson In the Court of the Crimson King. Vystrúhlika si tu aj perfektné gitarové sólo. A už je tu veľkolepý a grandiózny záver a finále celej suity, Keithov Aquatarkus, kde nakoniec znovu zopakuje skoro všetky témy, a kapela sa s nami rozlúči doslovnou explóziou nástrojov. Čo k tomu dodať, neskutočná skladba a u m�a je právom jednou z najobľúbenejších art-rockových eposov vôbec.

Prichádza druhá strana albumu, ktorá však vôbec nie je dokonalá. Začína vtipnou skladbou Jeremy Bender, ktorá odštartovala všetky takéto skladby aj na ostatných albumoch v podobe The Sheriff alebo Benny the Bouncer. Bitches Crystal napokon musí zachra�ovať celú B-stranu, pretože je asi najlepšia z celého druholigového mixu, ktorý sa objavil na tejto polovici. The Only Way a pokračovanie Infinite Space je akýmsi pokusom skĺbiť a vytvoriť niečo na spôsob Take a Pebble a The Three Fates, ale musím skonštatovať, že až na pár svetlých momentov sa im to vôbec, ale vôbec nepodarilo. Prichádza ďalšia vata, ktorá sa tvári na vážnu nôtu A Time and a Place, ale zase je to len piese� triedy B.
No a kapela sa lúči s rockabilly v podobe Are You Ready Eddy? - ale povedzme si na rovinu - predsa to je až na takú vážne tváriacu sa kapelu veľký úlet.

Z tohto niekym vychvaľovaného albumu a niekym podce�ovaného albumu mám pocit asi taký ako z Pink Floyďáckeho opusu Meddle - to čo nadniesla vynikajúca suita, to pokazila druhá strana. Preto musím byť prísny a zaokrúhlim to presne

A-strana: 5+
B-strana: 2-

3
reagovat

Petr Gratias @ 29.07.2012 20:12:37
ZdravĂ­m MoonySK...
zajímavé zamyšlení i postřehy z vnímání....
Nicméně, i přes Tvé logické zdůvodnění
se mi jeví tři hvězdičky přece jenom "trochu" málo
na takovĂ˝ opus, jakĂ˝ poslali v r. 1971 Emerson Lake And Palmer.
Takový virtuozní model hudby v daném roce zahrát uměl opravdu málokdo, je ale pravda a uvědoumji si to s přibývajícími léty, že Emerson byl především virtuosní instrumentalista a potom teprve skladatel.
Já jsem sice dal pět, ale přimlouval bych se za čtyři.
Je to opravdu trochu málo...
ZdravĂ­m!

moonySK @ 29.07.2012 21:02:20
Ahoj Peter!
Tu možno nejde ako tak o hviezdičky, skôr za 3 - teda dobré - je vyjadrenie môjho názoru na album. Ako som to už zdôvodnil, pre m�a sú piesne na druhej strane nedokonalé a v mnohých prípadoch je to vata, ale veď to som už písal. Teda toľko, za názorom si stojím.

mikepis @ 30.07.2012 13:57:46
Tu sa musím priateľa Moonyho zastať. Odpad ostáva odpadom (B strana Tarkusa), aj ked bol rok 1971 (čo je pre m�a a verím, že aj pre značnú časť poslucháčov irelevantné) a ide o celebritu ELP.

pito63 @ 30.07.2012 14:16:31
Presne tak, mikepis, pod Tvoj názor sa podpisujem - zaujíma ma hudba a nie rok vydania. Mám vzťah k staršej hudbe, ale to neznamená, že budem kopať do všetkého, čo vyšlo po roku 1975.
Svoj názor na album má možnosť vyjadriť každý, nielen Gratias. Dúfam, že sa cez noc nemenili pravidlá, už by to bolo na m�a príliš silné "kafe".

osoba @ 30.07.2012 15:16:49
Ok, dajme roky bokom. Ale nič to nemení na tom, a v tom úplne súhlasím s P. Gratiasom, že tri hviezdy sú žalostne málo.
V hodnotení skladieb je tu skôr uprednost�ovaná suverenita, s akou sa poniektorí tunajší recenzenti vyjadrujú, ako skutočnosť, že bohorovne dokážu označiť aj skvostne upravené a prevedené skladby ako druhú ligu (The Only Way), dokonca skladbu A Time and a Place - za vatu.
Iste, právo na vyjadrenia svojho názoru má každý. Je s tým však spojené isté riziko, ktoré spočíva v tom, že svoj "sebavedomý" názor môže vysloviť naozaj ktokoľvek. Neraz ten názor tomu aj zodpovedá, a taká je aj jeho kvalita a hodnota.

mikepis @ 30.07.2012 15:33:44
veÄŹ to.

Keď dáš roky roky bokom, nevidím dôvod byť hotový z tých pesničiek. Skutočne A Time and Place je jedinou dobrou skladbou strany B. The Only Way je dosť nepodarená adaptácia klasiky, Bitches Crystal a Infinite Space su vpravom zmysle slova vata a výtvory Jeremy Bender a Are You Ready Eddy nekomentujem.

Pre m�a úrove� Love Beach s tým, že Love Beach je lepšie.

dolycentrum @ 30.07.2012 16:18:34
...neda sa tomu uverit s cim sa tu naraba.Tie nazory su snad pomylene.Dat roky prec od niecoho so ich tvorilo..hudobne a vyvojovo smerovalo .Niekedy napadlo hudbologov odparat cas od Bacha,Beethovena,Mozarta aby sa priblizili k respektovaniu daneho diela ? Vnem a hudobny cit si kazdy z nas vytvara svojim poznanim a dokaze vymodelovat k obrazu svojmu.Respektujme to a budme tolerantni...Tarkus je pre mna ikonou progresu,ale neznevazujem nazor posluchaca s rozdielnym pocitom.Snad sa da polemizovat a postojom zblizit...vela skvelej hudby sa mi priblizilo prave nazorovym stretom a som tomu vdacny...

Jarda P @ 31.07.2012 08:51:13
Já mám Tarkus spojen nikoliv s rokem 1971, ale s rokem 1972, kdy se mi ho podařilo jej získat na můj první pásek značky Scotch. A stovky jeho poslechů nemůžou zastínit názory, že 2. strana je odpad. Není to monument jako ta první, ale je jejím pravým opakem a mám ji rád stejně.Přirovnávat ji s Love Beach-to snad ani omentovat nebudu.

moonySK @ 31.07.2012 09:16:50
Dakujem za všetky nazory, vidno že na album Tarkus majú stále poslucháči nejednotny názor. Ako som povedal, B-strana je až na pár svetlych výnimiek totálnou nudou a pre mna sklamaním. Ale povedať, že Love Beach je lepší album...musím skonštatovat že možno pre toho, kto má napocuvane akurát neskore hitovice typu Fanfare alebo C' est la vie. Je to album totalneho nevkusu a hudobného vyhasnutia, aj napriek tomu, že bol robeny pod vpyvom zlej zmluvy.

Petr Gratias @ 31.07.2012 13:00:13
Zdravím Vás, pánové....
nenapadlo Vás třeba, že ty skladby, které považujete za "vatu" a "odpad" byly na album vkjomponovány třeba záměrně, aby se odlehčilo umělecké téma, které je zde náročné, po kompoziční, instrumentální a interpretaní stránce?
Tohle mohl být jednoduše záměr a pro posluchače "čtení nebo poslouchání mezi řádky". Nevěřím tomu, že by tak umělecky vyrovnané trio jako varhaník Emerson, baskytarista Lake a bubeník Palmer už tenkrát neměl instinkt a schopnost nadsázky a humoru, který do hudby dokázali vložit....
Podívejte se třeba v jiném ranku na Franka Zappu, ne všechny skladby jsou stejně famózní, některé se jeví jako zvláštní, dramaturgicky nevhodné a nepochopitelně vložené mezi nadasovou kvalitu....
Nemáme přece tady co dělat s nějakými garážovými dryáčníky, kteří se rozhodli rebelantsky zaútočit na venkovní svět, ale s trochu jinou kategorií.
Humor do hudby patří, někdy nám přijde jako nadbytečný ve vážném tématu a někdy je dokonce solí a vítaným hostem.....
Within´ You Without You od George Harrisona je také vážné filosoficky rozpínané meditační téma s indickou hudbou a na konci skladby zcela nepochopitelně zazní lidský smích, kterým se vracíme na zem.....
Nemusíte se mnou souhlasit, ale já myslím, že při sestavování setlistu alba TARKUS Emerson, Lale a Palmer dobře věděli co dělají....
Omlouvám se, album Love Beach je velmi slabý odvar toho, co za kapelou zůstalo a signalizovalo, že je čas skončit....
Poopravdě řečeno neznám kolem sebe nikoho, kdo by album Love Beach velebil a dokonce ho stavěl na rove� Tarkusu (?!)
ZdravĂ­m!

PaloM @ 31.07.2012 13:42:55
Som podobného názoru ako P.Gratias a ďalší diskutujúci, že druhá strana Tarkusu je zámerný odľahčený protipól prvej. Vtedy boli EL&P v plnej tvorivej sile. Love Beach nemám napočúvaný tak sa neviem vyjadriť. Pre m�a je zbytočný výber Works 2, preto som si CD nekúpil.

Než som sa dostal ku kapele ELP, mnoho som o ich tvorbe čítal, napríklad že Tarkus (t.j. skladba) bola priekopníckou skladbou, vzhľadom na kompozíciu, dĺžku a kvalitu. Dajme tomu, ale škoda, že zvyšok albumu taký nebol.

Spomínanú suitu Tarkus právom môžme zaradiť do prvej ligy. Aj keď chvíľu mi trvalo, kým som prišiel na chuť tejto skladbe. Uznávam, že nemá také to mystické kúzlo ako iné suitiy iných kapiel (Pink Floyd, King Crimson, Yes), ale technicky a hráčsky je vynikajúca. Zvyšok albumu je v podstate vata. Až na výnimky: zaujímavá Infinite space a v podstate je mi po náročných kompzíciach veľmi príjemná jednoduchá rockabillyová skladba Are you ready Eddy?.

Napriek toľkej vate si album nezaslúži menej ako 4 hviezdy.
reagovat

Nemám moc rád monumentálnĂ­ a ÄŤasto nabubĹ™elĂ˝ zvuk rĹŻznĂ˝ch elektronickĂ˝ch serepetiÄŤek na niĹľ rĹŻznĂ­ umÄ›lci exhibujĂ­ dlouho a nesrozumitelnÄ› ale jsou takovĂ­ kteří se neztrácejĂ­, nemotajĂ­ a nesnaží se z nich vyloudit zvuky jak Marián Varga v EufĂłnii (ovšem nic proti nÄ›mu- hluboce si jeho tvorby vážím). Ale Keith Emerson je skueÄŤnĂ˝ mistr (hmm- pro vás asi nic novĂ©ho) a Tarkus je podle mÄ› jeho nejlepší album (skladba). Tady se neztrácĂ­m- od začátku je jasno, nikdo se zbyteÄŤnÄ› nepĹ™edvádĂ­- nÄ›jaká ta zvuková bouĹ™e je tu snadno pochopitelná a pĹ™irozená. Nic by to ovšem nebylo bez Lakeova skvÄ›lĂ©ho vokálu a PalmerovĂ˝ch bïcĂ­ch. To vše dohromady vytváří tak perfektnÄ› sehranou trojici Ĺľe aĹľ nÄ›kdy pĹ™cházĂ­ sluch.
Ale Tarkus není jen ta 20 minutová skladba. Klimpr v Jeremy Bender a kostelní varhany v The Only Way dokazují že ELP to umí jakkoliv i když jejich tvorbu tak detailně neznám a třeba opěvované Obrázky z výstavy na živo mi rozhodně tak skvělé nepřipadají.
reagovat

merhaut @ 19.12.2007 18:13:03
Proč používáš dvě identity? Luka a Beriq.

Beriq @ 19.12.2007 20:44:56
Protože jsem měl trocju chaos v tom co jsem za tou minulou identitou psal za příspěvky- mnohdy jsem nebyl přihlášen. Tak to chci mít trochu pohromadě. Jestli jsem způsobil nějaký zmatek tak se omlouvám. Snažím se nepsat přizpěvky k albům které jsem hodnotil již dříve. Mimochodem jde to tak poznat?Každý asi píše pořád dost stejným stylem.

merhaut @ 19.12.2007 21:07:09
Tak já to sjednotím - pod jakým nickem teda? Poznat se ty multiidentity dají lehce podle IP adresy.

Beriq @ 19.12.2007 21:14:38
Tak pokud možno ať je mám pod tím Beriq a kdybych u nějakého alba měl něco dvakrát tak platí spíše ta recenze (hodnocení) identity Beriq. Děkuju a pěkný večer přeju

Album s poradovým číslom dva (ale z pozície chronológie nahrávania vlastne trojka, pretože Pictures je skorší záznam) prichádza s velekoncepčným Tarkusom.

Tarkus je podľa m�a najlepšie kompozičné dielo ELP. Je tu všetko, silné motívy, melodické krásno, dokonca sólová elektrická gitara. Skladám pomyslený klobúk.

Druhá strana dosky má tiež svoje momenty (predovšetkým tvrdé rockovice Bitches crystal a A time and a place), ale pôsobí trošku nesúrodo. Príjemné, ale zatienené úvodnou kompozíciou. Dajú sa tu prekusnúť aj blbinky typu Jeremy Bender a dokonca ma baví aj Are you ready Eddy.

Nesúrodosť evokuje štvorku, hoci titulná skladba je päťka ako vyšitá.
reagovat

ELP od smého počátku své tvorby přinášeli vždy nevšední zážitky pro posluchače.Na tomto albu slyším velmi dobře zvládnuté propojení blues s progresivní hudbou.Je to dobře patrné už uvodní skladbě Tarkus,která mě provází prostřednictvím dělení do jednotlivých partů oběma zmíněnými polohami.Jsem veliký fanda "hamondů" takže poslech ELP je pro mne vždy zážitek.Myslím,že ve srovnání s albem předchozím se zde ukazuje budoucí směřování skupiny až k pomyslné metě Brain Salad Surgery.
reagovat

Ak je niečo,čo charakterizuje jednotlivé štúdiové albumy skupiny ELP tak je to práve ich celková nevyváženosť.V tvorbe tohto súboru som nenašiel jediné,ktoré by sa aspo� približovalo mojim predstavám o dokonalosti.Ukážkovým príkladom je práve LP Tarkus pochádzajúce z roku 1971.Celú prvú stranu zaberá rovnomenný 21-minutový opus pozostávajúci zo siedmich,jeden až štvorminútových častí.Táto klasická osviežujúca,nápadito zaranžovaná kompozícia v tej dobe právom patrila k nosným koncertným číslam.Emerson sa v nej vyvaroval príliš dlhých sól,ktoré nepatrili k jeho silným stránkam a kládol viac dôraz na samotnú kompozíciu,pričom striedal organové dynamické pasáže s voľnejšími plochami.V Tarkusovi sa v hojnej miere uplatnil moog-pekne využitý najmä v záverečnej časti"Aquatarkus"-ktorého zvuk vhodne dopĺ�ajú niekedy perkusívne,inokedy elektricky skreslene znejúce Hammondky a kovovo znejúci klavír.Dvojminútovka"Jeremy Bender",otvárajúca 2.stranu,by spokojne mohla vyjsť/a možno aj vyšla,neviem/ ako singel.Je to jednoduchá popová pesnička postavená na klavíri,ktorej neviazanú atmosféru podporuje rytmické tlieskanie a krčmový ruch v pozadí.Imponujúca je aj dĺžka-skladba má necelé dve minuty.V nasledujúcej Bitches Crystal hrá dominantnú úlohu opäť klavír,z pozadia sa vynára funkčne použitý moog.Napriek menej invenčnému nápevu sa skladba pekne rozvýja a po niekoľkonásobnom počutí odkryje niekoľko pôsobivých momentov,ktoré boli nenápadne skryté v pozadí čakajúc na odhalenie.A prichádza The Only Way,ktorá spolu s nasledujúcou Infinite Space tvoria jeden celok.Táto dvojskladba tvorí na albume zlom.The Only Way poznamenaná majestátnym zvukom kostolného organu a Lakeovým vzletným vokálom,následne prejde do inštrumentálnej,jazzovej"metličkovej" medzihry-citácia J.S.Bacha-aby sa opäť mohla vrátiť k pôvodnej verzíí,tentokrát už bez organu,len s rytmikou a klavírom.
Strih-a pôjdeme z kopca:Infinite Space-neviem,čo viedlo skupinu k tomu,aby túto nenápaditú a nudnú inštrumentálku natiahla na neuveriteľné 3 minuty.Počnúc touto skladbou začne album definitívne zhasínať.Pred absolutnou katastrofou-rock´n rollovou"Are You Ready Eddy?"-zaznie ešte"A time and a place",čo je priemerná chladná rocková skladba,u ktorej sa nemôžem zbaviť pocitu,že jej hlavná úloha bola-spolu s ďalšími dvoma vyššie uvedenými-doplniť minutáž na plus mínus 40 minút.
Pokiaľ stojíte pred výkladom a v ruke žmolíte posledné stovky ušetrené na zakúpenie nejakého zásadného albumu art-rocku tak-Pozór!Čelóom vzad!Pochodóm vchod!Lavá,lavá,lavá...
Kúpte si radšej Selling England by the Pounds alebo Yes Album.Alebo Pictures of an Exhibition.
reagovat

Dave @ 28.07.2006 00:00:00
"Kúpte si radšej Selling England by the Pounds"

No to by si kupující dal. Kritizuješ plytkost a bezduchost některých skladeb a doporučuješ toto album, kde je toho dvakrát tolik.

Exodus @ 28.07.2006 00:00:00
Divil bych se kdyby se tady naslo hodne lidi, kteri by mi mohli s cisty svedomim rict, ze si alba kupuji a ze doma nemaji zadne prepalene nebo stahnute. Nehlaste se vsichni. Tak treba takovy selling bych mel za 5 minut nalezenej na internetu a za dalsi pul hodiny stahnutej

JM @ 25.11.2006 00:00:00
selling ti najdu za 20 sekund.

Po úspěšném debutu vydávají ELP o rok později další skvělou desku.
Celému albu vévodí titulní ?Tarkus?, více než dvacet minut dlouhý epos. Příběh mechanického zvířete na motivy výtvarníka Williama Neala je protiválečnou písní, poukazuje na zbytečnost války, která stejně neřeší žádné problémy. Rozdílné hudební motivy naprosto pasují k jednotlivým částem, od zrození zvířete (Eruption), až po jeho návrat do kolébky života (Aquatarkus). Na úvod slyšíme nájezdový vokál, po kterém okamžitě začne Emerson svoje zběsilé (a syrové!) klávesové kreace za rytmického doprovodu Lakeovy basy a Palmerových bicích. Jak je ve skladbě pravidlem ? instrumentální část střídá část zpívaná, a tak Lake může po zklidnění tempa odezpívat svůj kouzelný part. Téměr hardrocková část Mass ukazuje dokonalou sladěnost tria, které dokáže na naprosto jednoduchých motivech vytvořit zajímavou kompozici všech nástrojů, která tedy nestojí pouze na Emersonově virtuozitě. Ve vrcholném Battlefield tempo opět zklid�uje, elektrická kytara zde, spolu s bicími, připomíná vrcholné momenty eposů kapely Pink Floyd. Kytara ?pláče?, bicí neustále zpomalují, prostě nádhera, kdo neslyšel neuvěří? Aquatarkus pak symbolizuje návrat do moře, čemuž je přizpůsoben i zvuk kláves, a nakonec se zde po gongu z nenadání ještě objevuje úvodní motiv a epos je tak tedy jakoby uzavřen. Ne náhodou se tato skladba stala progrockovou legendou.
Další skladby na albu jsou již kratší, a snad i ? jednodušší. Veselá pianová ?Jeremy Bender?, rychlá ?Bitches Crystal?, či na varhany hraná ?The Only Way (Hymn)? a na ní navazující ?Infinite Space (Conclusion)?. Tyto dvě skladby jsou důkazem toho, že progresivní rock opravdu vychází z vážné hudby a ELP se vůbec nebojí se k ní opět tak trochu vrátit. Poté následuje svižná a zpěvná ?A Time and a place?, asi nejlepší skladba z druhé poloviny desky. Celé album končí krátkou pianovou rock?n?rollovkou ?Are You Ready Eddie??.
Album hodnotím jako excelentní dílo především pro naprostou dokonalost titulního songu. Zkrátka stojí to za to, abyste si desku pořídili už jenom kvůli němu. Kvůli celkové nesourodosti (druhá polovina) alba však nemohu udělit plný počet bodů.
reagovat