Pink Floyd - The Dark Side of the Moon

Pink Floyd - The Dark Side of the Moon - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1973

Tracklist:

01. Speak to me (1:16)
02. Breathe (2:44)
03. On the run (3:32)
04. Time / Breathe (reprise) (7:06)
05. The great gig in the sky (4:44)
06. Money (6:32)
07. Us and them (7:40)
08. Any colour you like (3:25)
09. Brain damage (3:50)
10. Eclipse (2:04)

Total Time: 42:53


Obsazení:

Roger Waters - basová kytara, zpěv
Nick Mason - bicí
Richard Wright - klávesy, zpěv
David Gilmour - kytara, zpěv

Hostují:
Dick Parry - saxofon
Clare Torry - zpěv
Leslie Duncan, Lisa Strike, Barry St. John & Doris Troy - zpěv

 
17.03.2014 Jardo
5 stars

Wish you were here - prvý album, ktorý som počul od Pink Floyd. A že ma chytil, ako nejaká (akože) krásavica starého milionára, to bolo od začiatku jasné. Shine on you crazy diamond je klenot z kategórie najjagavejších a nemal som problém zaľúbiť sa ani do ostatných piesní menovaného albumu. To však zákonite vyvolalo túžbu, po ďalších dielach týchto muzikantov. Otec mi v detstve často spomínal predovšetkým The dark side of the moon. Doslova ho ospevoval a nevedel ho vynachváliť. Moja zvedavosť tak rástla, pretože jediný album od Pink Floyd, ktorý sme mali doma, bol Wish you were here. Raz priniesol domov práve Odvrátenú stranu mesiaca...

„Máme doma album The dark side of the moon od Pink Floyd!“ – takto som vykrikoval a neveril som, že som sa toho momentu dočkal. „Veď to je ten ospevovaný album! Super!“ – neprestával som kričať. Bol som v 9. ročníku základnej školy, keď sa toto všetko udialo. Celý bez seba som vkladal cd-čko do prehrávača a ruky sa mi triasli ako nejakému starému notorikovi. Po piesni Breathe in the air, ktorú som vypočul asi do polovičky, som prehrávač nemilosrdne vypol. To, čo sa ozývalo z reproduktorov, na mňa pôsobilo ako studená sprcha. Nechcel som veriť, že skupina, ktorá stvorila geniálny album Wish you were here, mohla vyprodukovať niečo také. Toto som dlho nevedel rozdýchať a bolo to jedno z najväčších sklamaní, aké som dovtedy v živote zažil. Po dobu vyše dvoch rokov som sa neodvážil pustiť si tento album. Cítil som sklamanie, znechutenie a hnev zároveň. Vôbec som albumu nedal šancu a ten kúsok po približne polovicu piesne Breathe in the air, ma neoslovil vôbec, ba dokonca znechutil. Wish you were here som zbožňoval od začiatku do konca a nedal som naň´ dopustiť, ale to, čo som počul na Odvrátenej strane mesiaca, som nemohol stráviť. Tak po spomenutom čase nastal pokus č. 2:

Album som si začal púšťať častejšie. Do hudby, ktorú ponúka som postupne a pomaly vnikal. Čím ďalej, tým viac sa mi však páčila. Album je jeden nádherný jednoliaty celok, kde všetko do seba presne zapadá a ja sa pri počúvaní len nechám unášať touto skvelou hudbou a hovorím si, že je stvárnením dokonalosti zvuku, dokonalosti podania, dokonalosti muziky. Pre mňa je tento album synonymom slova hudba. Ako tínedžer som niekedy hrával počítačové hry, kde mal nejaký hrdina alebo skupina dobrodruhov splniť danú misiu. Ak by som to preniesol do sveta hudby, tak možno povedať, že títo štyria hudobníci dostali za úlohu splniť misiu (ale od koho? – to je jedno, je to len moja fantázia), výsledkom ktorej by bolo ozrejmiť ľudstvu, čo je to hudba. Slovníkové definície sú (takmer) na nič, no toto dielo je pre mňa synonymom hudby a im sa misia vydarila na sto percent. Neberte ma doslovne, ale inak hudbu albumu neviem opísať. Samostatne chcem upozorniť na pieseň Time, kde ma Gilmour nádherné, uchu lahodiace sólo. Takto to vie len on. Moje uši ho milujú!

Toto dielo vynieslo skupinu na absolútny vrchol a prinieslo jej obrovský úspech. Je paradoxom, že album, na ktorom spievajú (viď Money), že peniaze sú koreňom všetkého zla, im tých peňazí priniesol naozaj hojnosť. Týmto albumom začala skupina éru tzv. koncepčných albumov a je to skutočne pozoruhodné obdobie v dejinách hudby, ktoré skupina obohatila svojim jedinečným a originálnym poňatím (art)rocku. Progresívny rock made by Pink Floyd znamená najvyššiu kvalitu. Týmto albumom začala aj moje najobľúbenejšie obdobie. Predošlá tvorba kapely je kvalitná, ale koncepčne ladené albumy ma úplne dostali svojim nápadom, námetom, textami a vôbec, celým spracovaním. Najdôležitejšie je, že ma dostali hudbou, pri ktorej nemám slov. Texty sú tiež na úrovni, na akej ich nemali pred tým a ani potom nielen títo hudobníci, ale azda ani žiadni iní. Napriek textom, nech sú akokoľvek podnetné, je pre mňa hlavným bodom záujmu hudba. Toto obdobie ma fascinuje aj preto, lebo môj obľúbenec Gilmour tu predvádza výkony a ponúka predovšetkým také gitarové sóla, ktoré patria do výstavnej skrine umenia.

reagovat

zdenek2512 @ 17.03.2014 16:08:19
Sice jsem se zařekl, že nebudu reagovat, ale na recku na poslední skvělé album britských Pink Floyd musím. Tuhle desku jsem slyšel krátce po vydání a bylo mi sladkých osmnáct. Již jsem znal předchozí desky a tohle bylo trochu jiná káva. Taky jsem tu psal, že muzikanti byli překvapení tím ohromným úspěchem.Tuhle desku mám hodně rád na rozdíl od Wish You Were Here. Líbí se mi Tvoje nadšení, něco, nebo někoho mi to připomíná :-). Díky za hezky napsanou recenzi i vyznání ke kapele.

05.02.2014 Publius Enigma
5 stars

The Dark Side of the Moon.

Album, ktorý zmenil svet. Po prvom marcovom dni roku 1973 už nikdy nebola hudba taká, ako dovtedy. Nerád by som písal, ktoré albumy sú pre mňa najdôležitejšie, pretože sa to mení ako ponožky. Ale musím napísať, že práve túto LP vždy do tej kategórie zaradím. Čím to bude? Možno aj preto, že som si k celej platni vytvoril na základe textov svoj príbeh o živote jedinca. Dovolte mi ho predstaviť... (ku muzikantskej dokonalosti sa snáď vyjadrovať nemusím, písal by som samé neobjektívne superlatívy :)

Speak to Me/Breathe. Máme tu úvod. Ihla gramofónu sa pomaly zarieza do prvých drážok čierneho plastu, a ozýva sa tlkot srdca. Začiatok nového života... zvuky ľudí, prístrojov, pokladní, smiech šialenca až po naliehavý ženský spev. Žeby predvídanie toho, čo jedinec zažije? A máme tu prvý akord... Floydi v celej svojej žiare, prvé čo ma ovalí je dokonalý zvuk diela. A máme tu spev - Dýchaj, dýchaj čistý vzduch.... Akoby vnútorný hlas jedinca v dvoch minútach objasnil podstatu bytia. Nestíham si ani vydýchnuť a prichádza On the Run - jedinec je vhodený do spoločenskej mašinérie. Honom za materiálnom, za objektami duševne nepodstatnými ale aj za objektami potrebnými. Človek uteká a uteká, v hlave má zmätok. VCS3 a koláže stereofónnych vzruchov a zvukov iba umocňujú atmosféru... Po troch minútach zhonu nám pieseň Time/Breathe Reprise opíše podrobne podstatnosť času života. Vo mne sa vždy bije pokojná a ležérna atmosféra so trpkou pravdou, ktorú text skladby (a odkaz na čistý vzduch) prinášajú. Obrovská bezmocnosť jedinca. Utieka sa ku viere v niečo čo ho prevyšuje, tvorí si vlastné predstavenie na oblohe, vlastnú modlitbu tvorcovi - spev v The Great Gig in the Sky akoby opisuje nádheru nepoznaného, nekonečný Vesmír a náš osud, ktorý všetkých čaká. Smrť. Po konci prvej strany som emocionálne a duševne vyprahnutý na úkor absolútneho zvukového a hudobného blaha, a áno, stojí to za to. :)

Cink! Money. Zvuk pokladníc a rytmicky netradičný motív jedincovi prezrádzajú potrebnosť, alebo skôr žiadanosť peňazí a majetku. Je to znovu šesťminútový súhrn tématiky mamonárstva a ja skladám klobúk pred tvorcami tohto majstrovského diela. Rock strieda pokojná melódia, odvrátená strana mesiaca kapely. Us and Them je postavená na medziľudských vzťahoch, ich odlišnosťami a spoluvlastnosťami. Pravdupovediac, pochopiť tento text trvá veľmi dlho, minimálne v mojom prípade tomu tak bolo. Ku koncu skladby na mňa znovu dolieha ten pocit ako pri konci prvej strany albumu. Mrazivý chlad a naozajstná úvaha o vlastnom živote. Na odľahčenie prichádza inštrumentálna Any Colour You Like. Otázka znie, akú farbu si naozaj prajeme? Farbu šťastia, farbu lásky, farbu nádeje...? Keď ich zmiešame dohromady, nevznikne nám dúha, ale táto pieseň. Znovu a znovu tvrdím, že pointa nemusí byť výlučne iba v slovách. Je častokrát zachytená aj v notách, ja ju tam určite počujem.

A čo ďalej? Keď postavíme jedinca voči základným faktorom života, ktorými sú čas, smrť a vzťahy a zmiešame ich so základnými ľudskými potrebami ako viera, peniaze a láska, častokrát šalieme od absolútnej bezmocnosti. V Brain Damage jedinec šalie a rozpráva o svojich vlastných predstavách budúcnosti. Stretneme sa na odvrátenej strane mesiaca...

Koniec patrí Eclipse. Zatmeniu celého ľudského bytia. Fakt, že život jedinca je oproti celému vesmíru absolútne nepodstatný, je tu zhromaždený do jednej jedinej minúty. A zostáva len tlkot srdca jedinca, tlkot srdca, ktoré drží jeho vlastný život v dvoch prekrvených komorách... Nie je žiadna odvrátená strana mesiaca, v skutočnosti sú obe odvrátené. Koniec príbehu je na každom z nás...

Naschvál som sa v celej recenzii varoval opisu hudby a atmosfér (možno až na pár momentov pri prvej strane), aby som zachytil dokonalosť textu, ktorý napísal Roger Waters. Jeho nadčasovosť dodáva aj po štyridsiatich rokoch sviežosť tomuto dielu, hudba a zvuk sú bezchybné, nemám k ním čo napísať. V kocke, jeden z najgeniálnejších a nejpodstatnejších výtvorov jedinca v hudbe. Opus magnum.
reagovat

zdenek2512 @ 06.02.2014 03:55:35
Kdyz se podivas nize na moje vyznani k tehle desce tak to vidime nebo slysime uplne stejne. Popsal si to kosateji. Mne se to libi. Diky za recenzi :)

Publius Enigma @ 06.02.2014 07:00:32
Zdenek2512: Na môj dušu, aj ty berieš tento album ako život "anonymního" jedinca... to je trefa! :) Ďakujem.

27.12.2013 R.W.Wright
5 stars

Skupina Pink Floyd alby "Atom Heart Mother" a "Meddle" hudební svět přesvědčila o velikém potenciálu, zejména skladbou "Echoes" si zajistila velikou míru pozornosti hudební kritiky i samotné veřejnosti. Začala s budováním, možná neplánovaně, image artrockových umělců, vyžívajících se ve velkolepých koncertech a v obsáhlých kompozicích, dala o sobě patřičně vědět legendárním hudebím session ve starověkých Pompejích, hudební svět jí začínal brát velice vážně. Při produkci v Pompejích začala skupina pracovat na dalším materiálu, z pohledu tehdejší doby by se snad dalo říci na "dalším řadovém albu", žádný z členů nemohl ani náznakem tušit, že v tento moment se začíná psát historie světového rocku...Pomalu, velice pozvolna, se začala ve skupině vytvářet jistá hegemonie, role, které budou členy provázet po další období činnosti. Roger Waters se začíná čím dál více prosazovat jako vynikající textař, David Gilmour a Rick Wright se prezentují jako ta "více hudební část" a Nick Mason působí jako jakýsi tmelící prvek. Historie dokáže, že tohle souznění fungovalo jako dobře promazané soukolí, členové pracují v atmosféře vzájemného se doplňování, všichni mají veliké představy a nápady a pomalu se začíná rodit určitý koncept na nové album...Ne, práce to nebyla jednoduchá, trvala řadu měsíců a dal by se parafrázovat výrok Davida Gilmoura o zhruba deset let později, že..."písně nerostou na stromech..." Koncepce nového alba směřovala k problematice tehdejší doby, ke něčemu, co společnost začala jaksi více vnímat a všechny aspekty, jako odcizení, honba za stále vyššími zisky a pocit prázdnoty, začal Roger Waters vnímat čím dál silněji a s jistou úderností a poměrně přesným poukazem na všechny skutečnosti, dal průchod svým pocitům v textech. Možná, už tenkrát, se v rysech Rogera Waterse, dala vytušit jistá paranoia, určitý stav mysli, kterou on sám později slangově označoval jako "on the run" a kteroužto byla další tvorba Pink Floyd poznamenána. Tato schopnost Rogera Waterse přesně se trefovat do pocitů veliké řady lidí a Gilmourův a Wrightův hudební um, dalo vzniknout skladbám, které se rýsovaly na pozadí nového alba. Zatím to byla pouze kolekce skladeb, stále se nějakým způsobem vyvíjela a zdokonalovala, skupina s tímto materiálem podnikla koncertní turné s cílem vše zdokonalit a tzv. vychytat a až poté se uchýlila do nahrávacího studia Abbey Road v Londýně. Nikdo tenkrát netušil...Tímto okamžikem, okamžikem zamluvení si studia a započatou prací, se stalo něco, co nejspíš nemá v historii rockové hudby obdoby...Roger, David, Rick a Nick, tato čtveřice londýnských muzikantů, začala právě proměňovat gigantický, rockový mečbol, na jejímž konci byla vstupenka mezi nesmrtelné ! Zrodila se "Dark Side of the Moon..."

" SPEAK TO ME - BREATHE " Tep lidského srdce a tikání hodin a zvuky pokladny na peníze..."I've been mad for fucking years..." a další útržky hovorů a sílící, skoro až maniacký smích...A pak to zvláštní napětí povolí a ozve se první obrácený, kytarový akord..."Zvuková koláž", jak toto kdysi trefně pojmenoval Nick Mason, dává hned od počátku tušit, že se má posluchač nač těšit. V pozadí měkký tón klouzavé Steel kytary a naprosto přesně identifikovatelný Gilmourův hlas, posazený přesně uprostřed stereoobrazu, obklopený kytarovými riffy, které ihned ujistí o naprosto výjimečném smyslu pro detail. Při pozorném poslechu lze zjistit, že Watersova baskytara hraje o oktávu výše, než by to zahrál, nejspíš, kdokoli jiný a i tohle dává skladbě nádech jakési měkkosti. Wrightovo glissando na Hammondovy varhany, nahrazuje tušený "brutální" přechod na bicí a už od začátku je jasné, že tento zvuk varhan, je naprosto neodmyslitelnou součástí hudby. Tímto jsme směřováni pomalým tempem na Odvrácenou stranu Měsíce, někam, kde z nás nikdo nikdy nebyl, ale kdy je nám poprvé dána šance to změnit...

" ON THE RUN " " Práce se syntezátory je zábava i legrace, je to i poučné, je to...very very...!" Takhle nějak popisovalo zpracovávání zvuku pomocí syntezátorů mnoho a mnoho hudebních veličin. Nejspíš zákonitě se to muselo dotknout i tvorby Pink Floyd, vždyť syntezátory a všemožné barvy zvuku, si pomalu, ale jistě budovaly jistý status na hudební scéně a jejich vliv na hudbu jako takovou, sílil. Tak se jednoho dne pár syntezátorů objevilo i v rukou Pink Floyd a z dobových záznamů je vcelku patrné, že s těmito mašinkami si členové skupiny pohrávali s velkým zaujetím. Všechno to kroucení potenciometry a táhly a práce se sequencery...bylo to nejspíš opravdu zábavné, protože toto pojetí zvuku začala skupina brát velmi vážně. Vlastně kdo ví...možná, o pár let dříve, by se tato skladba na albu vůbec neobjevila. Ale po mnoha a mnoha hodinách pokusů a experimentů, po tunách vykouřeného tabáku...vznikla tato zvukomalebnost. Podíleli se na ní Gilmour, Wright a Waters, největší díl finální podoby, je připisován právě Watersovi, který v ní objevil to, co bude nadále vnímat jako jistý pocit paranoie, něco, s čím se ostatní členové skupiny ne vždy ztotožňovali. Hlavní, nosný prvek této skladby, byl nahrán na syntezátorech DSI Mono Evolver a VCS3, zvuk helikoptéry je ve skutečnosti "vykroucený" zvuk na korunovaném králi syntezátorů - Moogu. Přibylo pár útržků hovorů ze studia, pár zvukových efektů a "paranoidní počin" byl ne světě. Na této skladbě je asi nejvíce pozoruhodná jedna věc - neskutečná čistota a přesnost reprodukce! Vlastně na celém albu začala skupina demonstrovat něco, co bylo dříve snad i opomíjeno - neuvěřitelně bohaté možnosti nahrávacího studia! I na této skladbě je patrné, že členové vůbec nic neuspěchali a snažili se využít veškerý dostupný potenciál nahrávacích místností a jejich vybavení. Myslím, že by bylo velmi zajímavé slyšet, jak by nahrávka zněla dnes, při použití všech dostupných technologií a digitální techniky! Byla by nejspíš ohromující! Mnoha fanouškům tato skladba tzv. nesedí, nejraději by ji z alba vyjmuli, prý se tam nehodí, přinejmenším koncepcí, je prý nudná...Jisté je však pouze jedno - tato "zvuková kulisa" na album neodmyslitelně patří a už nikdo nikdy to nezmění! Dodnes se jí pokouší hrát spousta muzikantů, amatérů i profesionálů a čím blíže originálu, tím lépe. Už jen toto staví skladbu " On the Run" do pozice...legendární !

"TIME " Zvuk odbíjejících hodin a hodinek, tikot a jejich následné zvonění...Jedna z nejznámějších zvukových kulis v historii Pink Floyd, hudební intro, které kvitují miliony nadšených fanoušků na celém světě hlasitým aplausem ! A není se co divit, je to předzvěst další z nejznámějších skladeb Pink Floyd vůbec! Kritiky textově i hudebně všeobecně kladně přijímána, je stavěná na pomyslný vrchol tvorby a je dalším ze stěžejních kusů koncertní éry skupiny. Koncert bez "Time" jako by snad ani nebyl...V textu se Roger Waters zamýšlí nad neviditelnou silou času, nad něčím, co je v hektickém pojetí života jaksi opomíjeno - záměrně či nikoliv...V hlubším kontextu je patrné poselství, možná upozornění na to, že čas dokáže být přátelský a naopak chladně krutý, přičemž je to ale asi jediná spravedlivá věc na tomto světě...Někdy je nutné se zastavit a zapřemýšlet...ohlédnout se...Zvuk hodin byl nahrán v londýnském hodinářství a byl vlastně jakýmsi demonstrantem při seznamování veřejnosti s nově vznikajícím zvukovým systémem PA. Je i velice zajímavé slyšet, jak se skladba vyvíjela - od koncertní do studiové podoby. Hluboko posazené hlasy Gilmoura a Wrighta byly nahrazeny příjemným falsetem a skladbě to náramně prospělo. Je také jednou z nemnoha skladeb Pink Floyd, kde má svůj sólový pěvecký part Rick Wright, v duetu s Gilmourem zpěv zní náramně, měkce, melancholicky...Skladba obsahuje také jedno z nejznámějších a nejvíce celosvětově reprodukovaných kytarových sól v historii skupiny, kde Gilmour znovu potvrdil jednu skutečnost - je naprostým mistrem melodie ! Zvláštního, poněkud praskavého a kolísavého zvuku kytary, dosáhl Gilmour tím, že si hrál s oscilátory a zkoušel nové možnosti signálových procesorů a tento výsledný zvuk, je jakýmsi poznávacím znamením právě této skladby.

" THE GREAT GIG IN THE SKY " To si takhle jednou Rick Wright pobrnkával na piáno a vlastně z ničeho, jak už to tak občas bývá, vznikla kostra pro další možnou skladbu. Přidávaly se další zvuky varhan a bicích a vlastně se nevědělo, co s tímto materiálem dál podniknout. Pomalu vznikala orchestrální skladba, Gilmour by do materiálu jistě vykouzlil další ze svých "kytarových povídání", vždyť právě on je mistr melodie! Kdosi ale přišel s nápadem, že oním sólovým zvukem by mohl být...lidský hlas ! Gilmour i Waters byli poměrně obstojní zpěváci, nikoli však vokalisté, takže otázka zněla: kde tento lidský hlas vzít...Náhody občas pomáhají při velikých věcech a stalo se to i zde ! Pánové se prošli po Abbey Road a bingo - našli, co potřebovali ! V jednom ze studiových prostor, právě natáčela cosi jistá Clare Torry, gospelová zpěvačka, nepříliš známá, ale "její hlas zněl dost dobře." Domluvila se spolupráce, kdy v prvopočátku nebylo paní Torry jasné, co a jak zpívat, nebyl žádný text, byla jen hudba...Po několika zkouškách v několika tóninách, se nejspíš paní Torry zdravě naštvala a předvedla něco, co bude záhy znát a milovat celý svět...Možná samotná Clare Torry do té doby ani netušila, jakým vládne potenciálem, možná si říkala něco ve smyslu..."ono to nějak dopadne..." Narodilo se opravdové " Velké nebeské představení... " a po mnoho let se tato skladba stala neodmyslitelnou koncertní součástí, kdy pouhé první tóny piána na začátku, dokáží spolehlivě umlčet statisícové davy posluchačů...Zmlknout a poslouchat - na to jediné se posluchač zmůže, na nic jiného už prostor není...Osobně neznám jinou skladbu, kde by byl tak silně dán průchod emocím, žádná jiná skladba na světě nemá takovou kouzelnou atmosféru a pod to se podepíši vlastní krví ! Tento vokální přednes se stal tím pravým prubířským kamenem pro všechny zpěvačky a nutno dodat, že naprostým právem ! Clare Torry zde nastavila laťku do nepřekonatelných výšin, myslím, že se to blíží maximu toho, čeho je lidský hlas ve spojení s hudbou schopen !
Tuto legendární skladbu bez textu, už předneslo mnoho a mnoho zpěvaček a budou v tom dál pokračovat. Některé výborně, některé dobře a některé méně. Ale dosud žádná se nepřiblížila výkonu z onoho památného dne, kdy do nahrávací místnosti ve studiu Abbey Road, vstoupila Clare Torry...
Osobně, při vší úctě ateista, nevěřím na nesmrtelnost a vše kolem ní a pokud se právě teď rouhám, je mi to jedno. Navždycky totiž budu tvrdit - " The Great Gig in The Sky " je ... NESMRTELNÁ !

" MONEY " Zvuky vysouvajících se pokladen a sypání peněz...Tato další ze zvukových kulis, byla natočena Rogerem Watersem a velmi chytře zesynchronizována do lehce nepochopitelného, o to více těžce hratelného 7/8 taktu. Tradovalo se, že Nick Mason je nejslabším hudebním článkem Pink Floyd, na jeho obhajobu je ale nutno konstatovat, že bicí party k této skladbě, byla zahrány a nahrány naprosto mistrovsky ! Watersův text vypráví o neviditelné síle a moci peněz, o tom, jak peníze a vše s nimi spojené, dokáží měnit lidi, nejen jako jednotlivce, nýbrž, už v tušeném globálním pojetí a měřítku, i jejich myšlení. Hořká zpověď poměrně ostře kontrastuje se skutečností, že autorovi se právě peněz začalo dostávat v dříve netušeném množství a byly všeobecně kladně přijímány...Osobně bych ale vyzdvihl především hudební stránku této legendární skladby. Do už zmiňovaného 7/8 taktu, dokázal Gilmour vtěsnat jednu ze svých "kytarových orgií", která byla vůdčím prvkem celé skladby, samozřejmě s výborným basovým riffem Rogera Waterse. Za pozornost jistě stojí i výkon Richarda Wrighta. Při pozorném poslechu, zejména v pasáži, kdy poprvé nastupuje saxofon Dicka Parryho, posluchač zjistí zvláštní věc: ve stereoobraze vpravo, rozjíždí Rick Wright pozoruhodnou směsici wah wah zvuků na, nejspíš, piano Wurlitzer.
Stálo by za to slyšet tento part někde ve studiové střižně, samotný, bez všeho ostatního. Tohle jammování by, dle mého soudu, postrádalo jakýkoli smysl a řád, jako samostatný part či skladbu, bych jej asi po pár taktech ignoroval a vypnul. Ale ve spojení s ostatními nástroji se jedná o naprosto výjimečnou symbiózu a vlastně není nikde jediný zvuk, který by tam nepatřil ! Bravo, Mr.Rick ! A podle mého dalšího soudu, v této skladbě David Gilmour předvedl jeden z absolutně nejlepších pěveckých výkonů za celou svou hudební kariéru, kterému může konkurovat už snad pouze skladbou "Dogs". Píseň " Money" patří bezesporu mezi nejlepší a nejznámější skladbu Pink Floyd vůbec.

" US AND THEM " V ještě doznívajících zvucích bicích a byskytary, se pomalu vynořují kouzelné, nasládlé tóny Hammondových varhan, jejichž zvuk má pevně v rukou Richard Wright a jenž je prohnán pořádnou dávkou rotary speakeru z výkonného Leslie boxu...Přidává se měkký, zvonivý zvuk Gilmourovy kytary a posléze tklivý saxofon, do kterého "dýchá" Dick Parry jakoby napůl plynu...Melodii tvoří Gilmour a především Wright, Roger hraje základní, neměnnou basovou linku a jakoby z povzdálí vše jistí měkké bicí Nicka Masona ..." Us...and Them..." Gilmourův, maličko zastřený, melancholií prostoupený hlas, se ztrácí v tempoechu ve studiových, dozvukových komorách a posluchači v tu chvíli zbývá asi jen to jediné - zavřít oči...Vážení, začíná jedna z nejkrásnějších skladeb v historii Pink Floyd a možná světového rocku vůbec !Text je velice silný, ne pro všechny dost pochopitelný, Roger jím otevírá své nitro a nejspíš si silně pohrává s myšlenkou, že člověk není vždy výlučně pánem svého osudu, chce být tímto chápán a používá pro to právě tento hudební skvost, ve studiu vybroušený diamant do nejvyšší jakosti a dokonalosti ! Pak přichází refrén..." Forward he cried ...", volume všech nástrojů přepíná na vyšší level, Gilmour vše tvrdí lehce přeboosterovanou kytarou, přidávají se vokály najatých zpěvaček, Dick Parry využívá úplně celou kapacitu svých plic a možná ještě více...Až se vkrádá myšlenka - "jak je vůbec možné, že někdo něco takového vymyslel a stvořil..." Člověk při poslechu této pasáže doslova zcepení a je zajat velkolepostí celkového soundu a hudebního přednesu, kdy se jednoduchost mění v naprosté muzikální okouzlení...Myslím, že právě zde je naprosto zřejmá ona velkolepost, která se do jisté míry stala jakousi poznávací značkou tvorby Pink Floyd a právě zde je dotažena do absolutní dokonalosti ! Toto se dá nazvat jediným výrazem - PROBUZENÍ HUDEBNÍHO GÉNIA !

" ANY COLOUR YOU LIKE " Další z orchestrálních počinů, kde skupina znovu potvrzuje jediné - všichni jsou mistři muzikanti ! Skladba by se dala vnímat jako jakási hudební výplň před velkým finále. Richard Wright zde rozjíždí jeden ze svých nezapomenutelných klávesovývh partů, kdy první poloviny skladby prostě patří jemu ! Při pozorném poslechu člověk zjistí, že celý ten " les syntezátorů ", jejihž zvuky se přelévají z jedné strany spektra do druhé, do sebe naprosto přesně zapadají a při poměrně vysokém tempu skladby je více než zřejmé, že jde o naprostou chirurgickou studiovou práci ! Osobně se mi velice líbí zvuk Masonových bicích, které bych obecně, bohužel, označil za nejslabší článek celkového zvuku alba, což o pár let později potvrdil i samotný Gilmour. Ve druhé části skladby rozjíždí Gilmour další ze svých, někdy až stěží pochopitelných, kytarových "koktejlů", kdy posluchač prostě jen žasne...Žasne nad tím, jak tento, na první poslech zvukový patos, má svůj přesný řád a jistou strategii. Zvuk kytary je prohnán opět Bůhví jakými oscilátory a DSP jednotkami, není vůbec nijak podbízivý, je naopak naprosto přesně promyšlený a Gilmour zde potvrzuje, že je opravdu nejsilnějším hudebním článkem skupiny ! Tato skladba je v širokém kontextu jednou z nejlepších orchestrálních skladeb v historii Pink Floyd !

" BRAIN DAMAGE " Skladba s jedním z nejsilnějších textů a troufám si napsat, že i jedním z nejsložitěji pochopitelným - rozhodně pro nerodilého angličtináře ! Roger Waters se zamýšlí nad pocitem jistého stavu mysli, nad pocitem šílenství, které může dohnat i zdatnějšího jedince, než kterým byl...Syd Barret. Osobně vidím jistou paralelu právě s osudem tohoto legendárního zakladatele skupiny a ač to není v textu naprosto přímočaře řečeno, na pomyslné Odvrácené straně Měsíce, by nejspíš čekal Syd...Hudebně mě skladba okouzluje melodikou, především ženské vokály dávají skladbě punc velkoleposti a samotný zpěv autora textu - Waterse, zní velice povedeně ! Poslední slova ve skladbě "I think it's marvellous! " patří Ricku Wrightovi...

" ECLIPSE " Traduje se, že Roger Waters postrádal vyvrcholení alba, které již bylo dávno posvěceno celkovým konceptem jako jakýsi příběh. Skladba Eclipse vznikla jako poslední, Roger jí psal pod poměrně velikým tlakem, kdy byl už opravdu on jediný, kdo to mohl dokázat a udělal to s neuvěřitelnou lehkostí a jednoduchostí. Text popisuje vlastně jeden lidský život, kde všechno souvisí se vším, i když ne vždy. I zde Roger Waters dokázal to, co jen málo textařů té doby - dokázal probudit představivost a jistou možnost volby, kdy ne vždy černá je černou...I po hudební stránce se podařilo ono velkolepé finále, kdy se potvrdilo jedno ze životních pravidel - že málo je někdy více ! V doznívajícím tepu lidského srdce se ještě ozvou úplně poslední, znepokojivá slova vrátného z Abbey Road Jerryho Driscolla: " There is no dark side of the Moon! Really! Matter of fact its all dark..."


Mnohokrát, opravdu mnohokrát, byla všem členům Pink Floyd položena otázka: " V čem vidíte hlavní příčinu neskutečného úspěchu alba " Dark Side of the Moon? " Odpovědi a postřehy všech zúčastněných, by vydaly na celou knihu a celé album bylo postupem času doslova rozpitváno na prvočinitele ! V několika zásadních bodech se ale Roger, David, Rick a Nick vzácně shodli. Např. v tom, že album prostě vzniklo v tu nejlepší možnou dobu, kdy se trefilo obsahově do určité melancholie, panující v oněch začátcích 80.let. Nelze opomenout ale další, neméně důležitý faktor a tím je naprostá zvuková dokonalost celého alba! V té době se začalo Pink Floyd říkat průkopníci studiového nahrávání a v porovnání s předešlými alby ostatních skupin, naprosto oprávněně ! Zvuk alba byl a dodnes je naprosto famózní, nic nebylo ponecháno náhodě, všechny zvukové efekty byly nahrány s dříve neslyšenou pečlivostí a i díky nim zněla deska mnohem přitažlivěji, než u ostatních skupin. Celé album udivovalo čistotou celkového soundu a v kombinaci s nadčasovými texty, to byla trefa přímo do středu hudebního světa ! Objevilo se veliké puntičkářství a veliký smysl pro hudební detaily všech členů, kde se projevil obrovský posun skupiny v porovnání s předešlými alby. Všichni, doslova všichni, byli úspěchem naprosto šokováni a překvapeni a okamžikem vydání alba se ze skupiny Pink Floyd stala megahvězda světového rocku a posléze celé hudební historie. Svůj status potvrdila obrovským úspěchem i v zámoří, především ve Spojených státech a právě tohle bylo něco, po čem toužily všechny hudební skupiny. Začlenění ženských vokálů a sborů dalo albu jakýsi oduševnělý zvuk a deska se takřka přes noc stala milována po celém světě. Překonávala i rekordy v prodejnosti a s tím velice úzce souvisí právě skutečnost, ve které době vznikla - pokud jí chtěl někdo vlastnit, musel si jí prostě koupit, což dnes, v době internetu, by bylo nemožné ! Jsou známy spousty legend o tom, kdy i jen maličko poškrábaná deska nebyla prostě dost dobrá a koupila se raději nová, což evidentně udělaly, přinejmenším, statisíce lidí. Tohle vše a mnoho a mnoho dalšího, přispělo k tomu, že toto album je jedním z nejzásadnějších v historii rocku a troufám si tvrdit, že i v historii hudby jako takové. Jistě, nemusí se líbit každému...Pokud disponujeme, pro mnohé posvátnou, možností volby, nemůže to být asi ani jinak. Někdo řekne hlasité ANO, někdo ještě hlasitější NE, někdo jen pokrčí rameny...Pro mně osobně je tohle to nejlepší hudební album, které kdy vzniklo a ač Pink Floyd v budoucnu jěště několikrát potvrdí svou hudební výjimečnost, myslím, že už nikdy nepřekročí svůj stín v podobě právě tohoto alba...Všem, kdož dosud album neslyšeli, mohu jen doporučit - udělejte to ! Udělejte si čas a album si poslechněte, dejte Odvrácené straně Měsíce šanci ! Protože tato půvabná dáma Vám to docela určitě vrátí! Nezůstane Vám vůbec nic dlužná ! Vrátí Vám to, jako pravá HUDEBNÍ KRÁLOVNA ! ! Vím to, protože...prostě...Já tohle vím !*****Jiří


reagovat

alienshore @ 27.12.2013 23:41:21
fúha toto je vážne mega-recenzia :-), vidno že si veľký fanda tejto skupiny, posledný odstavec zhrňuje naozaj asi všetko podstatné o tomto diele, dík R.W.Wright bolo to zaujímavé čítanie

Progjar @ 28.12.2013 00:01:10
Veľké ďakujem, nádherná recenzia.

Cossack @ 28.12.2013 01:48:10
Fajn vyznání na hodně důležitou desku rockové historie…
Až na ten „začátek 80. let” na začátku sedmdesátých („… kdy se trefilo obsahově do určité melancholie, panující v oněch začátcích 80.let”).

zdenek2512 @ 28.12.2013 04:40:40
Připojuji se ke chvále recenze na album, které mám rád a čas od času si jej pustím. Můj mladší bratr ročník 58 má tuhle skupinu rád tak, že dal dohromady vše co bylo u nás o ní kdy napsáno plus texty,doplnil to ještě fotkami a je z toho publikace cca o 200 stranách.

Petr Gratias @ 28.12.2013 12:52:16
Zdravím R. W. Wrighta....
musím konstatovat, že tohle je jedna z nejupřímnějších, pocitově i tematicky nejsilnějších
recenzí co jsem kdy na Progboardu četl.
Myslím, že tohle už ani nelze nazvat recenzí, ale esejí na téma The Dark Side Of The Moon.
Plně se ztotožňuji s tímto obsahem, protože cítím
namlich stejně, co je zde napsáno.
Díky!!

R.W.Wright @ 28.12.2013 13:04:13
Ahoj! Především děkuji za to, že se našel někdo, kdo toto mé "vyznání" přečetl celé! Když se na to teď dívám...no, uznávám, že to je opravdu dlouhé:-) Jenže co naplat, pokud se člověk rozepíše o něčem, co už celá léta miluje, obdivuje a vnímá jako takovou součást svého života, tak řádky přibývají a přibývají...Víte, nikdy mě nenapadlo, že budu mít šanci napsat nějakou recenzi, resp. svůj osobní pohled na něco, co se mi líbí a co si pak vůbec někdo přečte! Jsem za to moc rád, přičemž svůj názor, pochopitelně, nikomu nevnucuji;-) Chystám se na další osobní hodnocení dalších alb Pink Floyd, vcelku se to i nabízí, protože tuhle skupinu mám tak hluboko pod kůží, že až běda:-) Jak říká můj kamarád - "Pink Floyd nikdy není dost!"
Zdenek2512 - Bylo by opravdu velice zajímavé si publikaci Tvého bratra projít a prostudovat! Nejspíš nebude obsahovat nic, co by se o Pink Floyd nevědělo, ale to je úplně vedlejší. Spíš by bylo zajímavé vidět něco, co vzniklo jaksi amatérsky, spontánně, svýma očima...Takových těch "profi děl" vyšlo už spoustu, z pohledu fanouška jistě zajímavých, ale přecejen...Pokud by dílo Tvého bratra existovalo i v nějaké elektronické podobě, velmi rád bych ho viděl, vážně!
Cossack - Ja Ti nějak nevím...Album vyšlo v roce 1973, nahráno bylo na rozhraní let 72-73, příjde mi, že to byl začátek 80.let, začínala osmá sesítiletka...Ale přít se rozhodně nehodlám, možná to nezvládám matematicky:-)Považiji to za detail, rozhodující je, že LP vůbec vzniklo! Jen doplním - 10.3.1973 mi byly přesně čtyři roky a sedm dní, takže přes stavebnici Merkur a Pionýra až k Pink Floyd...No, řekněte sami - není to skvělé? :-)
Děkuji tímto všem, kdož si mé řádky přečetli a přečtou! Já zde přečetl úplně vše a jsem opravdu moc rád, že pinkfloydovská základna je takhle široká!
Zdraví Vás Jiří

zdenek2512 @ 28.12.2013 13:13:03
Ahoj Jirki, v mem profilu je mailova adresa, posli mi na ni svou a ja ti poslu soubor Pink Floyd ve Wordu. Krasny den :)

Cossack @ 28.12.2013 14:38:55
Samozřejmě to není pro hudbu nijak podstatné a Tvé vyznání ani kvalitu „Odvrácené strany” to ani trochu nesnižuje, ale jak sám píšeš, „nezvládáš to”…
Léta osmdesátá jsou 1980–1989, stejně tak léta 70. jsou 1970–1979 atd. Možná sis to spletl s dekádami, neboli desetiletími; rok 1973 patří do 8. dekády.

R.W.Wright @ 30.12.2013 21:15:29
Cossack: Ahoj! Máš pravdu, trošku jsem to popletl, nejspíš jsem si opravdu spletl "léta" s dekádami, takže děkuji za poučení! Vlastně si teď uvědomuji, že jsem někde četl něco ve smyslu..."Na Momentary mi vadí ten zvuk osmdesátek...", vzhledem k roku vydání konkrétně tohoto alba, mi je to už jasné:-)
Pokud by to někoho zajímalo, v mém profilu je cesta k mému syntezátorovému počinu na téma Pink Floyd...
Nevím ani, jak se tento příspěvek zobrazí, nikde nevidím tlačítko "Reagovat"...Takže pro jistotu dávám plný počet hvězd:-) Jiří

Děkuji a už opraveno ! Tlačítko "Reagovat" jsem ale opravdu před chvílí nenašel...Ale asi je to tím, že na jiných diskusích se dá reagovat přímo na uživatele, takže si to budu pamatovat ! Tímto se omlouvám, nechci z tohoto webu dělat chatovací místnůstku! Jiří

Jardo @ 13.01.2014 00:06:42
Wow! Tak toto je totálna bomba! Ako album tak aj recenzia. R. W.: vidno, že je to tvoja srdcovka. Klobúk dole.

24.09.2013 Paul
4 stars

Tento album ma zastihol na strednej škole a nutno povedať, že počas tej doby som si prehrával nespočetne veľa krát.

Už dávnejšie som tak trocha registroval pomyselný opar legendárnosti tejto platne. Po, minimálne pre mňa fantastickom More sa mi dostala do rúk práve táto platňa, lepšie povedané, v tej dobe už cd.

Iste poznáte ten pocit vzrušenia a očakávania, keď si niečo idete pustiť poprvýkrát, tiež som ho mal.

Speak to me, no úvod sa mi veľmi povzdával.. takpovediac presne podľa môjho gusta. Potom Breathe, ok to napätie vo vmne sa mierne stupňovalo.. a potom prišli tri skladby ktoré mi dali pomyselnú facku. On the run, Time, Great gig in the sky.. no bola doslovná katarzia.. zvlášť posledne menovaná skaldba mnou na tú dobu hlboko zasiahla.

Skladbu Money teda rozhodne moc nemusím a mám dojem, že sa na tento album ani moc nehodí. Omnoho lepšie by som si ju vedel predstaviť napríklad na The Wall.

Zvyšok albumu zachraňuje nádherná ale vskuku nádherná Us and them.. toto je to, čo u Floyd milujem.. to vytvorenie takej špecifickej nálady a atmosféry..

No, rozhodne ide o zdarilý počin a rozhodne si album svoje meno a status drží právom, avak ku dokonalosti z môjho pohľadi bráni akurát už zmieňovaná Money.. nebyť tejto skladby tak ide bezpochyby o dokonalé dielo.. avšak ako vieme Money si vydobylo slušný komerčný úspech, takže v z tohto pohľadu to bol od Watersa zrejme správny ťah, z toho umeleckého ju však vidím ako miernu príťaž do pomyselného neba dokonalosti..
reagovat

tykeww @ 24.09.2013 16:04:04
Řekl bych, že je Dark Side trochu moc přeceňovaná. Nevím, jestli by mladí Pink Floyd v roce 1967 toužili natočit jedno z nejlépe prodávaných alb historie rock'n'rollu... I tak je to samozřejmě skvělá deska, kterou ale kdovíjak nemiluji.

Paul @ 24.09.2013 16:18:45
No, celkom aj s Tebou súhlasím. Absolútne najlepším albumom nie je.. ale má to myšlienku a po hudobnej stránke je to nahrané výborne.. Osobne si myslím, že ani sami muzikanti nerátali s takým úspechom.. tá komerčnosť je možno i na škodu. Tým nechcem trvdiť, že komerčné veci sú zo zásady zlé..
Nie, len mám pocit, že TDSM má svoj potenciál a je fajn, že i prostredníctvom tohto albumu si daľší fanušikovia nájdu ku PF cestu.

Možno keby tento album počujem ako prvý a nájde v lepšom rozpoložení, tiež by som naň možno nedal dopustiť.

tykeww @ 24.09.2013 16:34:05
Dark Side považuji za takovou "bránu do světa progrocku", alespoň u mě tomu tak bylo. Dnes bych si z něj ale sám od sebe pustil tak dvě skladby. V žádném případě ale nechci zpochybňovat význam této desky, kterou mnozí milují, mnohým je lhostejná a jiní ji ze zásady nesnáší. To je na ní to zajímavé.

Mimochodem jsi-li tu nový, tak vítej a těším se na tvé recenze (kterých bude, doufejme, požehnaně)

zdenek2512 @ 24.09.2013 16:42:10
Skupina Pink Floyd patří ke klasikům populární hudby. Já jsem je poznal ještě před vydáním Odvrácené strany měsíce prostřednictvím desek Ummagumma, Meddle a A Saucerful Of Secrets, to co na těchto deskách produkují rozhodně není žádná komerce. Když nahráli tuhle desku tak to nebylo proto, aby se dostali do žebříčků, oni sami byli překvapeni komerčním úspěchem. Jestli je Dark Side přeceňován to je dost složité. Podle mě patří mezi velmi významné desky, které rozhodně patří ke špičce světové populární hudby, hned vedle Beatles. Beatles byli jediná kapela, která šla cestou od jednoduchých písniček ke složitějším skladbám jak instrumentálně tak textově. U kapel jako Pink Floyd, Yes, Genesis je ten trend obrácený. Mezi tvrdě nekomerční seskupení se dají počítat třeba Kong Crimson, VDGG, Velvet Underground, Frank Zappa a pak většina kapel canterburské scény a kapely z okruhu Rock In Opposition. Dá se to taky shrnout tak, že když umělec něco stvoří tak chce, aby se to prodávalo, aby bylo z čeho žít.

PaloM @ 25.09.2013 08:25:24
Práve preto, že je tam aj Money, je to dokonalé dielo. Neviem si predstaviť iné zoradenie skladieb, podobne ako u Sgt.Peppera.
Keď som mal 16, tiež som vnímal Money ako cudzorodý prvok, no časom som pochopil, že skladba tu zapadá a celok je perfektný. Nemá to chybu!

zdenek2512 @ 25.09.2013 08:30:23
PaloM: plný souhlas, vidím to úplně stejně pouze s tím rozdílem, že mně se skladba Money líbila od začátku, až po ní jsoem objevil krásu Time a Eclipse. :-). Tahle deska patří podle mě mezi dvacítku nebo desítku nejzásadnějších desek rockové historie, i když já mám od Pink Floyd radši Piper At The Gates Of Dawn nebo Ummagummu.

13.03.2013 Petr Gratias
5 stars

Kdybych měl jmenovat pro mě deset nejvýznamnějších alb, která jsou mými srdečními záležitostmi, stanulo by mezi prvními pěti. Můj intimní vztah k tomuto albu se odvíjí od okolnosti, že na počátku března 1973 jsem oslavil osmnáctiny a informován o tom, že moje oblíbená skupina Pink Floyd připravuje vydání nového alba, jsem si přál tuhle desku k narozeninám.
Album s tajuplným názvem The Dark Side Of The Moon spatřilo světlo světa 10. března 1973 a asi za necelé dva měsíce mi tohle album poslali jako dárek příbuzní, žijící od r. 1968 v Londýně…. Je třeba podotknout, že tímto albem vstoupili do nové progresivní fáze své hudební kariéry a vedle citované postpsychedelie zde můžeme deklarovat v rámci kapely žánr art rock. Projekt byl natáčen v londýnském studiu Abbey Road mezi červnem 1972 až lednem 1973 v pinkfloydovské produkci v hudební režii Alana Parsonse.
Album obsahovalo 9 skladeb, které představovaly spojení písňové formy s instrumentálními pasážemi, všechno velmi důkladně proaranžováno s přesností. Pravděpodobně první, co mě zaujalo byl sound alba. Zcela nečekaně až tajuplně zní z ticha SPEAK TO ME, v tlukotu lidského srdce, jež se pojednou přeleje v mohutném příboji instrumentace, cvakání automatické pokladny, nezřetelného pochichtávání a hrůzného vrčení a šíleného výkřiku do skladby BREATHE. Elektrické piano a klouzavé tóny steel-kytary a rozkládané doprovody jsou doprovázeny zemitými basy a nijak nekomplikovanými bicími. Padne na nás závoj melancholie a už jsou zde ve stejném duchu pojednané i zpívané hlasy. Hudba se přelévá jako mořský proud v posmutnělé atmosféře. ON THE RUN navazuje přímo přes vrčení a tajuplné bublání a podivné téměř industriální zvuky. Tepot bicích se spojuje s lidským během a nad hlavou přelétávají zcela nízko bombardéry. Imaginární štvanec před nimi hledá spásu. Tajemné hlasy a výkřik a zdůrazněná úzkost a strach končí šíleným chechotem a náletem s hrůznou explozí bomby s dozvukem.
TIME nabídne tikot hodin a odbíjení a cinkání, po kterém následuji podivný tikot a ortelný plný sound s ozvěnou bubenických úderů. Rockový základ skladby je dán důraznou a pomalou rytmikou, zato klenutými gospelovými vokály pod zpívaným hlasem. Sound rozčísne drásavé sólo elektrické kytary, které se tříští v prostoru v nekonečnu a zanechává mrazení po těle…
THE GREAT GIG IN THE SKY otevírá klavírní téma a klouzání steel-kytary s nekončící melancholii a mluveným hlasem. Pak ovšem přichází nástup famózního vokálu Clare Tory, která nad rytmikou a hammondkami v úžasné až téměř operní poloze ovšem ve výrazných emocionálních erupcích. Jeden z mnoha silných okamžiků na albu (!)
MONEY zahajuje strojová operace třídiče mincí a jejich neodbytný cinkot. Výrazný riff posouvá skladbu na pokraj hard rocku. Bicí tepou, basy duní, elektrické piano perlí a lidský hlas nemilosrdně pojednává tematiku peněz v v pragmatických souvislostech lidské chamtivosti. Bučivě dravý je saxofon Dicka Parryho v jeho vstupu a po něm už na kytaru řádí sám Gilmour. Kostelní zvuk varhan střídá výrazné pomalé klavírní téma a silná melodická linka v mollové tónině a opětně posmutnělý vokál s doplňujícím saxofonem a plující ozvěnou… to je US NAD THEM. Jako rocková rapsódie s mohutnou vokální stěnou a instrumentací se přelévá prostorem.
ANY COLOUR YOU LIKE je po mohutném tématu příležitostí pro synthesizery a jejich sugestivní kouzlení ve barevných vrstvách, které vrhají svoje imprese do tématu pod klopotající rytmiku a následně pro další kytarové sólo a zkreslené tónové postupy a důrazněné basy, kdy se klasický rock propojuje s pionýrskými elektronickými postupy… Kytarový mlýnek zklidní skladba BRAIN DAMAGE s výrazně jednoduchým motivem a vypravěčsky znějícími hlasy. Rytmika tiká a posléze skladba graduje za výpomoci vokálního kvarteta. Šíleně znějící smích v pozadí působí rušivě, ale s ohledem na textové sdělení je zcela namístě. Varhanní tremolo posílí instrumentaci a opět vévodí vokální podíl a vrčení synthesizerů nás přenáší do poslední skladby ECLIPSE.
Tohle je klasické rockové finále s opakujícím se schématem a sbory a vrcholící erupcí pocitů… úplný konec představuje opětný tepot lidského srdce.
Bez ohledu na mé osobní důvody album patří mezi klenoty nejen britské, ale i světové hudební rockové produkce a dokázalo přesvědčit i nevyzpytatelné hudební kritiky, že zde mají co dělat s opravdovým nadčasovým hudebním majstrštykem.
Nezbývá mi s nimi jinak než souhlasit. Některá alba po čtyřiceti letech vyvanou, některá ztratí svou sílu, ale některá si ji zachovají dodnes. Do téhle kategorie zařazuji The Dark Side Of The Moon i já.
Jak známo, kvadrofonie se ukázala být pro domácí použití jako nevhodná. Myslím, že kdyby album vyšlo v kvadrofonní verzi, existovalo na jeho přehrávání patřičná zařízení a byly k tomu uzpůsobeny domácí podmínky, byl by to famózní zážitek.
Plný počet hvězdiček!
reagovat

dolycentrum @ 13.03.2013 17:55:16
snad len na margo...album vyslo Quadrophonne hned niekolko krat...dokonca aj Jugoton byvalej Juhoslavie ho mal v ponuke v tejto verzii.Bola to snad prva rockova formacia,ktorej dielo bolo ponuknute okrem vaznej hudby, pre domaci posluch...

zdenek2512 @ 13.03.2013 18:06:06
dollycentrum: existuje zarizeni ktere to umi prehrat quadro? Ja mam tri vinyly od Santany taky quadro a normalni gramofon zvlada jen stereo. Ten zasnam je na bokach drazky to znamena dva kanaly nevim jak tam isou ty ctyri?

dolycentrum @ 13.03.2013 18:15:32
zdenek2512..tak bohuzial s tym Ti nepomozem...Qudrophonne zariadenia zanikli este v sedemdesiatych rokoch...bol to boom,ktory sa nechytil komercne..technicky blizsie o tom neviem..akurat,ze boli na trhu a cele zostavy .Dokonca aj v byvalom Ceskoslovensku ponukal Hi-Fi klub pre svojich clenov moznost zakupenia kompletnych zostav,alebo ako skladacku...

zdenek2512 @ 13.03.2013 18:21:49
Ja si to nedovedu ani technicky predstavit. Ten Santana hraje normalne stereo.

dolycentrum @ 13.03.2013 18:40:09
zdenek2512...snad Ti ciastocne dokaze objasnit...
>> odkaz

merhaut @ 13.03.2013 18:47:19
U LP se používaly dva systémy kvadrofonie, zjednodušeně řečeno: maticový (SQ/QS) a součtově-rozdílový (CD-4). Pink Floyd vyšli v SQ. Původní kvadrofonní mix Alana Parsona lze sehnat na netu, je součástí výročního boxu.

zdenek2512 @ 13.03.2013 18:48:14
Diky on kamarad mel taky ty Floyd quadro. O tom zarizeni jsem slysel. Jinsk koupilsis ty rusky Zepeliny ja jsem zapomnel dodat ze byly za 200 s postovnym.

PaloM @ 13.03.2013 18:52:25
Ono to vyplýva z textu, snáď by ale bolo vhodné polopatisticky dodať, že album oslavuje 40. výročie a austrálsky Pink Floyd robí tento rok koncerty v Čechách a v Bratislave (13.5.) hlavne s obsahom tohoto albumu na počesť výročia. Táto skupina z Austrálie hrá skladby tak výborne, že ich vnímam rovnako ako Beethovenove symfónie, hoci ich už dnes Beethoven nemôže hrať ani dirigovať. Proste je to všetko klasika.
Ako študenti sme nedočkavo v Bratislave obchádzali každý deň predajne, či už konečne majú Pink Floyd v supraphonskej licencii >> odkaz S 5-ročným oneskorením, no dočkali sme sa.

dolycentrum @ 13.03.2013 18:52:46
zdenku...nekupoval som ich lebo mam ich komplet na vinyloch a aj na Cd..plus DVD...ale stretol som sa s nimi niekolko krat na burzach,alebo aj obchodoch s platnami..vdaka za typ

merhaut @ 13.03.2013 18:57:07
P.S. Existuje dekódovací SQ software (např. Adobe Auditio), který z do pc zdigitalizovaného dvoukanálového záznamu LP-SQ vyrobí čtyřkanál.

zdenek2512 @ 13.03.2013 18:57:49
Oni vysli i Purple krasny nazev dym nad vodoj.

Progjar @ 13.03.2013 19:00:35
Pre kvadrofónny posluch doporučujem Immersion set DSOTM, je to famózne. Vyžaduje si to kvalitné domáce kino ale ten zážitok stojí za to. Ja osobne si pamätám okamih, kedy som videl toto LP v obchode Opus v Bratislave. Brada mi spadla kdesi, chcel som hneď kúpiť ale bolo to len pre členov Gramofónového klubu. Predavačka ma síce potešila, že keď zostane aspoň jeden kus, že mi ho predá. Samozrejme nezostalo ani "ň".
Ja osobne som musel na tento album dospieť a objektívne mám radšej WYWH, Animals a The Wall. Osobitne zbožňujem The Final Cut, mal som toto LP na vojne, asi preto. Takmer som tam tu platňu zodral.
Vynikajúci zvuk bol na koncerte Pink Floyd v 94 v Prahe, kde som bol. Začiatok Money mám v hlave dodnes.

zdenek2512 @ 13.03.2013 19:03:27
merhaut: diky za vysvetleni

zdenek2512 @ 13.03.2013 19:07:33
PaloM: taky vidim tohle album jako paralelu klasiky, kterou budou treba za sto let hrat uplne jiny muzikanti a bu se tomu rikat Pink Floyd Opus 6 vesmirna. Jinak zdravim

Progjar @ 13.03.2013 19:11:11
Tiež súhlasím s názorom, že viaceré Pink Floyd albumy sa budú v budúcnosti hrávať ako klasické diela.

18.02.2013 zdenek2512
5 stars

Poprvé jsem o skupině Pink Floyd četl v Melodii jako o velice zdárně se vyvíjející to bylo v roce 1971. Potom mi kamarád půjčil dvě alba Meddle a A Saucerful Of Secrets, která jsem si nahrál . V té době mě bral hard rock a tato alba měla do hard rocku daleko. Následovala Ummagumma a Relics dá se říci, že stejný pocit. V roce 73 vyšlo album The Dark Side Of The Moon naše periodika jako Melodie a Mladý svět o této desce vůbec neinformovaly. Pouze mezi lidmi se šířila zvěst o tom, že je to bomba. Začal jsem se po tomto albu shánět a netrvalo dlouho a měl jsem jej na pásku značky Scotch. Po několika posleších jsem byl unesen bylo to něco úplně jiného, než ostatní alba vydaná v tom roce.
S pronikáním do této desky jsem zjistil, že se mi čím dál tím víc líbí i ta alba vydaná dříve. Tuto desku jsme poslouchali s kamarády při různých sedánkách, poslouchal jsem ji s mou manželkou a poslouchám ji nyní.
Tuto desku beru jako životní příběh anonymního jedince od narození po smrt. Začíná zrozením s tlukotem srdce po krátkém dětství ( Speak To Me) je jedinec vržen do života, kde jej stíhají různé útrapy znázorněné elektronickým hromobitím ( On The Run ) to je náhle přerušeno zvoněním budíku a tím že si člověk uvědomí, že čas je nemilosrdný a jeho doba žití je spočítána. Vrhá se na bussines a po honbě za penězi je postižen mozkovou příhodou ( Brain Damage) po které upadá do komatu s barevnými sny a následně umírá ( Eclipse). Žádná vrcholná čísla toto album nemá samo je vrcholem tvorby skupiny jako celek.
Tomuto albu se nedá vyčítat nějaká podbízivost nebo vykalkulovanost, protože skupina sama byla zaskočena obrovským celosvětovým úspěchem, který nemá a neměl obdoby.
Mně osobně se více líbí první alba se Sydem Barettem a potom Ummagumma, kterou považuji za vrchol jejich umělecké tvorby. Já osobně považuji všechna alba Pink Floyd za 5hvězd. Takže hodnocení je jednoznačné.
reagovat

Danny @ 18.02.2013 17:55:15
Zdeňku, píšeš civilně a nenuceně, chvílemi jsem měl pocit, že sedíš vedle mě a vyprávíš...
The Dark Side of the Moon je krásné album, taky ho vnímám v celku - já ho vidím jako příběh o tom, jací my lidé jsme a taky o úzkosti, kterou v sobě máme (každý různě temnou a různě hluboko). Nevím, jestli má souvislost s osudem Syda Barretta, píseň "Brain Damage", která mě na tu myšlenku přivedla, může být ale myšlena jen obecně.
Uzavřenost děje podtrhuje srdeční tep v úvodu a pak v úplném závěru. Tvá projekce alba do průběhu lidského života je nápaditá a líbí se mi.

Ke starší tvorbě se Sydem Barrettem jsem se dostal až později, ale jen ve formě výběrů a singlů, kompletní album jsem neslyšel - je to ostuda, já vím.
Po příjemném čtení jsem si dopřál příjemný poslech a album jsem si pustil. S tvým hodnocením bez výhrad souhlasím.

PaloM @ 18.02.2013 18:42:26
Osobný príbeh fanúšika, to si cením. Mnohí z nás majú podobný alebo nemenej zaujímavý.
Moje predstavy, o čo v hudbe Dark Side ide, sú navždy spojené s vlastnoručnými prekladmi textov a sprievodnými videami Pink Floyd.
Vrcholy Pink Floyd mám inde - v trilógii Dark side of the moon, Wish you were here, Animals a úplne na najvyššom vrchole je The Wall. U týchto albumov vnímam ako rovnocenné zložky hudbu s textami. Bet textov to proste v mojej hlave nefunguje. So súčasným vnemom textov a hudby je to extáza.
Vďaka Zdeněk za osobné vyznanie.

Jardo @ 18.02.2013 20:30:34
Výborný album, výborná kapela. To je fakt, že skupina bola úspechom albumu zaskočená, nečakala ho a paradox je, že práve tento album, na ktorom spievajú, že peniaze sú koreňom všetkého zla súčasnosti (Money), im priniesol tých peňazí požehane :-)

zdenek2512 @ 19.02.2013 05:52:41
Danny: Děkuji za reakci, velice mě potěšila. Nemám k tomu co dodat.
PaloM: Rovněž velice děkuji za reakci a to s tou trilogií beru. Mně se líbí Pink Floyd komplet. The Wall jsem docenil až po shlédnutí filmu. Byl to úžasný zážitek tehdy po revoluci v kině.
Jardo: To s tím , že Pink Floyd byli zaskočeni úspěchem alba psal dva roky po vydání Jiří Černý v Melodii a později ještě Josef Vlček ( ZUB) v Jszz bulletinu.

Jardo @ 19.02.2013 15:30:26
zdenek2512: aj samotní členovia kapely hovorili, že tento mimoriadny úspech nečakali. Videl som dokument o tomto albume a tam to spomínali. P. S. Pekná recenzia.

zdenek2512 @ 19.02.2013 15:41:32
Jardo: děkuji za pochvalu.Udělalo mi to radost. Ten rozhovor jsem neslyšel ani nečetl. Vím jeno to co napsal J. Černý. Všiml jsem si jak jsi mladý koukám, že tě zajímá tento druh muziky. Sice dcery jsou v tvém věku a poslouchají to taky. Taky jsem si s chutí přečetl tvojí recenzi následující desky a taky se mi moc líbila. Shine On You Crazy Diamond jsem slyšel na Antidiskotéce Jiřího Černého v Brně na Purkyňkách a druhý den jsem si koupil za 350,- Kč vinyl mám ho dodnes. I když se mi deska líbí trochu méně než Dark Side je parádní. Ještě jednou zdravím

luk63 @ 19.02.2013 17:55:01
Přestože o tomto albu mám řadu odborných informací, tuto recenzi, či vyznání, jsem si přečetl s chutí. I reakce na ni...

24.07.2012 Brano
5 stars

Keď som Dark Side of the Moon počul prvýkrát,musím sa priznať,že veľký dojem to na mňa neurobilo.Zhluk zvukov,tikanie a zvonenie hodín,do toho nahraté hlasy z nejakej divnej ankety,hókusy-pókusy s magnetofónovými pásmi,štrngotanie mincí a o dušu kvíliaca ženská...

Asi ako na všetko v živote,aj na Dark Side treba dospieť a dozrieť.K tomuto skvostu som si našiel cestu až po rokoch,keď už prišli prvé šediny.S prekvapením som zistil,že to,čo sa mi zdalo predtým rozhárané,vytvára teraz krásny trojrozmerný obraz.Že všetko má svoje miesto a opodstatnenie.Do poslednej sekundy!Mám rád dobré víno,najradšej mám Modrý Portugal.Tá vôňa,buket,to ako sa rozplýva na jazyku...Modrý Portugal pijem len pri výnimočných príležitostiach.A Dark Side je pre mňa hudobný Modrý Portugal.Lahodná potrava pre dušu.

Nezaujíma ma,ako prebiehalo nahrávanie tohto albumu,či sa páni v šúdiu hádali,alebo nie,kto bol zvukový inžinier(Alan Parsons...hehe)...Nezaujíma ma,kto bol v tej dobe v Británii predseda vlády,ani to,či nejaká ryšavá pehavá pubertálna anglická girl mala nad postelou zavesený plagát Pink Floyd a či pri svojich masturbačných aktivitách šepkala celá polepená ich mená.Podstatná je hudba.A tá nie je jednoducho,ale zložito famózna!
reagovat

hejkal @ 24.07.2012 09:46:41
Tomu hovorím jasne vyjadrený postoj. Dokonca verím, že si sa ani nespotil, keď si písal záver. :) S tým dozrievaním hudobného vkusu je to svätá pravda. Pred desiatimi rokmi som bol inde, o desať rokov budem určite zasa niekde inde, ale základ podľa mňa ostáva až dokým mi nešibne a začnem počúvať... napríklad nejakú dekadentnú dekádu.

Ivan26 @ 17.09.2012 20:26:53
Já tady budu asi za nějakého kazisvěta, ale musím napsat svůj názor. Nezdá se mi, že by LP The Dark Side of the Moon bylo nejlepší prací členů skupiny Pink Floyd. Řekl bych, že skladby Rogera Watersa a, Ricka Wrighta na albech A Saucerful of Secrets a Ummagumma jsou lepší. Vyjímečně bych k tomu přiřadil Davida Gilmoura a jeho podíl na Ummagummě. O Sydovi Barrettovi a jeho skladbách na prvních dvou albech PF ani nemluvě, ale zde souhlasím, že on mohl být ke svým zázračným výkonům jaksi "nadopován" pilulkami LSD, podobně jako byli nadopováni jimými způsoby Ben Johnson v atletice či Lance Armstrong v cyklistice. Jak jsem se dočetl v dobovém tisku z roku 1973, podobný názor, jako mám já, zastávali i tehdejší západní kritici. Snad i Jiří Černý, ačkoliv album jinak chválil, tehdy napsal, že popularitě alba pomohla "tichá pošta snobů". Mně se z tohoto alba líbí nejvíce závěr první strany a závěr druhé strany. Pamatuji se, že když jsme si to s kamarády kdysi pouštěli (byli to fanoušci párplů, sabatů, svítů...), tak si velmi pochvalovali tu helikoptéru na začátku a cítili se děsně umělecky založení. Samozřejmě, když jim člověk pustil King Crimson, tak z toho jim bylo špatně. Nenáviděli i dřívější PF, hlavně A Saucerful of Secrets. Helikoptéru použil v jedné své skladbě i Stockhausen, ale toho pouštět těmto lidem by bylo velmi riskantní. Proč tedy tato tzv. "konkrétní hudba" prošla u jinak hudebně nevzdělaných posluchačů zrovna PF? Způsobil to zvukař? Jsou tam prvky konkrétní hudby i minimalismu...ale vše dohromady líbivě zabalené. Slyšel jsem, že PF ovlivnila k napsání tohoto alba skupina Beaver & Krause. Abych jenom nehanil, líbí se mi na totmto albu většina textů. Nicméně 2. druhé místo nejlepších rockových a jazzových desek všech dob viz >> odkaz Ani náhodou. V rámci PF řadím na 4. místo.

23.07.2012
5 stars

O Pink Floyd jsem se začal zajímat už na základní škole když jsem se zeptal spolužáčky která byla jejich velkým fanouškem jestli by mi nepujčila od nich nějaký alba jelikož na jednom hudebním kanálu jsem slyšel zkrácenou (Tonite Lets all make Love in London verzi) 3 minutovou verzi Interstellar Overdrive a docela se mi zalíbila tak dostal jsem od ní dvě alba Relics a Dark Side Of The Moon. O Tomhle albu tady už bylo hodně napsáno v superlativech ani já nebudu vyjímkou že to je nejuspěšnější a jedno z 10 nejprodávanějších alb všech dob (45 milionu prodaných alb mluví za vše). Ono taky je to tím že je poslechově dostupnější méně posluchatelným jedincum než třeba The Wall.

Album začíná Speak To Me. Tlukot srdce, zvuky mincí, schizofrenní blábolení, maniácký smích který vygraduje ženským řevem která se vpluje do další písně Breathe kde se kapela naplno rozehraje a David Gilmour si zahraje i na steelku. Hezká atmosféraq této písně a ktomu se přidají vokalistky.Pak Breathe vpluje do instrumentální písně On The Run kde hraje Rick Wright na syntenzátor VCS3 výsledný efekt celé skladby byl potom dotvořen hudebním inženýrem Parsonsem. Název je Watersovým synonymem pro slovo paranoia. Pak přichazí ČAS, čas na další písen kde začiná tikáním až začne zvonit budík. Musim vyzdvihnout vynikající kytarové solo Davida Gilmoura ikdyž nehraje rychlá sola jako kytaristu ho respektuji. Skladba se vrací k Breathe (reprise) kterou ukončí Wrightovi hammondky. The Great Gig In the Sky je skladba o smrti, i když je to instrumentální skladba najdete tam kratké mluvené pasáže na začátku a na konci kde se autor vyjadřuje že se smrti nebojí. Kromě klavíru na začátku a varhan tu rozjede vokální solo Clare Torry a zpívá jako když jí na nože berou. Zajímavostí je to že Clare dostala za celou práci na albu plat 30 liber a k tomu láhev červeného vína. Money, jeden nejslavnějších songů Pink Floyd vubec. Skladba začíná sypání mincí pak nejslavnější basovou linkou Rogera Waterse kde se přidá na kytaru Gilmour a Wrightovi klávesy doplněné wah wah pedálem. Na saxofon tu hraje Dick Parry a Gilmour to rozjede další skvělé kytarové solo. Další skladba Us and Them je moje nejoblíbenější skladba na albu hlavně si ji pouštím v autě když jedu v noci někám a přemýšlím proto mi to dodá atmosféru stejně jako Brain Damage. Líbí se mi klavírní solo i se saxofonem. Po posledním refrénu přichází Any Colour You Like další instrumentálka a jediná skladba na kterém se podíleli všichni členové kromě Rogera Waterse. Další skladba Brain Damage kde vynikají sborové vokály a uslyšíte u druhé sloky šílený smích. A na závěr Eclipse jinak původní název alba kterou ukončí tlukot srdce.
Tohle je prostě majstrštyk všeho druhu. Nikdo nečekal že to bude mít uspěch obřího rozměru. Ovšem nejtěžší je na to navázat dalším albem a to se povedlo jedině Pink Floyd s albem Wish You Were Here tak Michaelu Jacksonovi s albem BAD (po stejném obrovském uspěchu s albem Thriller).

a Jak říkají slova erryho Driscolla, vrátného z Abey Road: Není žádná temná strana Měsíce - ve skutečnosti je temnota všude
reagovat

hejkal @ 23.07.2012 07:35:09
Pekná recenzia. Temnota všade nie je, to by sme nič iné nevideli. Naopak, bola všade a teraz je čoraz viac svetla (aj v noci žiaria hviezdy). (tiež citujem) :)

PaloM @ 23.07.2012 08:48:17
Súhlasím, aj mne sa páči recenzia, najmä poznámky okolo nahrávania albumu. No, ak tú fľašu červeného vína jej dal Gilmour, určite to bola kvalita, on je znalec.
Davidovo sólo v Time je veľmi emotívne. A pokladám to za typické pre Gilmoura: nie technická virtuozita, ale hlboké prežívanie. Rovnako som v úžase pri počúvaní pasáže s odbíjaním a zvonením množstva rôznych hodín. Na tú dobu je to zvukárska lahôdka, hodná obdivu.

Príklad s Jacksonom je podľa mňa neprimeraný, no zrejme máš rád jeho hudbu, to rešpektujem. Poznám oba albumy a myslím si, že Thriller výrazne vyčnieva v Jackovej diskografii, no k tomu prispela obrovská reklama a hlavne video stvárnenie všetkých piesní, čiže predaj Thrileru aj na video kazetách. Tým pádom je hudba relatívne preceňovaná. Nechcem rozvíjať diskusiu týmto smerom, a nedajbože zakladať hlúpe kritiky na mŕtveho speváka.

Recenzia patrí Pink Floyd a vďaka ti za ňu. Zaujímajú ma názory na odvrátenú stranu Mesiaca, čo je v prenesenom význame horšia stránka ľudského správania.

Mohyla @ 23.07.2012 10:07:10
Len faktickú poznámku. Ty sa hneváš s čiarkami/rozdeľovník/? Minimálne pred /,který , že/ by som ju dával. Nič v zlom.

Borek @ 23.07.2012 11:42:55
Těšil jsem se na návrat do civilizace, ale dlouho to nevydrželo...
Pěkná recenze??? Počteníčko o natáčení desky???
Nic, jen krkolomnej výcuc se spoustou chyb a bez uvedení zdroje >> odkaz
Něco z vlastní hlavy (krom Jacksona) by tam nebylo?

Mirek Kostlivý @ 23.07.2012 16:34:59
Borek: To je pravda. Taky mám raději, když autor recenze popíše, jak na něj album působí, než aby mně podrobně sděloval to, co slyším taky. A když si ještě při tom popisu pomůže článkem jiného autora, tak to je spíše k pláči.

copeland @ 23.07.2012 17:20:11
Zdravím lidi. Jo pravda, nenapsal jsem dobrou recenzi. Dobře přiznávám se že jsem si vypujčil informovace z webu co sem hodil Borek a zapomněl jsem to tam dodat tím se omlouvám za svoji blbost. Už jsem to někde možná psal že nejsem dobrej češtinář a že jsem dyslektik a dysgrafik i když to tady neplatí. Mám problem psát o svých pocitech když slyšim nákou tu písničku nebo album dělá mi to problémy mám prostě v sobě nákej blok že tam musím dodat informace které už tady někdo napsal. Recenzi jsem napsal v rychlosti na tátovem notasu a nutně ho potřeboval do práce a neměl jsem to ještě dopsaný a taky jsem uvažoval že tam napíšu omluvu že recenze je totálně odfláklá. Nezlobte se někdo umí napsat kvalitní recenze a někdo ne a já se snažím i když mi to jde těžce. a že i tam vynechává písmena to je klávesnicí která i občas blbne. Mohl jsem tomu dát víc času ale nedal jsem tak se prosím nezlobte

hejkal @ 23.07.2012 17:23:55
Ja som ju pochválil, pretože mala úvod, jadro i záver a stále som vedel, čo čítam. Množstvo kompilátorov o týchto troch zložkách ani netuší.

PaloM @ 23.07.2012 17:49:18
Doteraz som ani netušil, že jestvuje česká recenzia na nejakej českej fan stránke, tak sa ospravedlňujem za prehnanú pochvalu.
Opisovať sa nepatrí, lebo keď to niekto odhalí, je to prinajmenšom veľmi trapné pre hriešnika.

copeland @ 23.07.2012 18:06:43
To Palom: Máš pravdu udělal jsem to jenom jednou a taky naposledy a příště nezapomenu napsat k tomu odkaz. Ono to bylo pro mě těžké také v tom že o tomhle albu už tady bylo hodně napsáno a nevěděl jsem co dál napsat ostatně jsem to napsal v první odstavci že tady bylo hodně napsáno v superlativech. Mohl jsem rozebírat texty jenomže hrabat se v textech PF mě nikdy nebralo spíš mi šlo o hudbu.

17.07.2012 hejkal
4 stars

A je to tu! V roku 1969 sa Amíci vyhrievali na výslní zapichujúc americkú vlajku do prachu Mesiaca a celý svet im závidel. A neboli by to Briti, keby s odvetou nenaložili džentlmensky. Vykašľali sa na vesmírny program a preslnené strany, najali Pink Floyd a dobili odvrátenú stranu Mesiaca a ako bonus aj celú planétu Zem. Dark side of the moon spája desať skladieb tak, že jedna končí počas štartovania druhej, čím sa docielilo vzácneho pocitu celistvosti. Napriek tomu si dovolím svoj obľúbený krok-sun-krok postup v písaní, takže do toho!

Pár psychedelických zvukov na úvod klame telom, Speak to me je v postate predohra k Breathe (in the air). Tá sa prihovára jemnou gitarkou, pokojným rytmom, ktorý by poplietol každého latinskoamerického tanečníka a v neposlednej rade tichým šumom klávesov, ktoré dopĺňa spev, ktorý by sa uplatnil pri krotení divej zvery. A bez prestávky sa pridáva nervóznejšia skladba On the run, v ktorej sa klávesy až podozrivo podobajú neskorším elektronickým hrôzam, ktoré zaplavili rádiá. Synonymom tohto kúsku by mohlo byť "duševná nevyrovnanosť". Rozoznejú sa zvony, pretože z času na čas nás čas prinúti si ho uvedomiť, o čom presvedčivo informuje chmúrnejšie intro skladby Time. Po dvoch minútach sa z nej stane príjemná rocková vec s tak sladučkým refrénom, že má éter poskladaný k nohám už vopred. Gilmour zaskučí typickým podmanivým sólom a na viac slov nemám čas, a preto sa presúvam k The great gig in the sky. Klavírik, selanka, a tu zrazu ženský bezslovný spev, ktorý ma totálne odrovnáva, chytá za srdce, prípadne na iných miestach, o ktorých slušný muž nevraví a neslušný ich pomenúva výrazmi, o ktorých azda netreba hovoriť, všetci ich povinne vykrikujeme už od predškolského veku. Nádhera (teraz nemyslím to obchytkávanie). Cink, kasa a prachy, nesmrteľný hit a klasika v jednom, to je superskladba Money. Mám ju rád a nikdy sa mi neopočúvala, takže verím, že jej to ostane až do konca môjho života. Spraviť z nie celkom tuc-tuc rytmu hitovku, to je znak génia, ktorému bežní géniovia (po vzore bežného pracieho prášku) môžu iba závidieť. Plus to úžasné dlhočizné gitarové sólo s "džemovaciou" medzihrou... Čo dodať. Krehká balada Us and them má v sebe niečo prchavé a chytľavé zároveň, osobne mi prekáža saxofón, znie ako z barovej scény béčkového hollywoodskeho filmu z 80. rokov. Ale je to krásna pieseň, to áno. Refrény sú mohutné ako priemerný Američan (a teda sú nadpriemerné). Any colour you like je vlastne mohutná inštrumentálna dohra predchádzajúcej skladby. V momente, kedy sa zapojí sólová gitara v sekaných rytmických búchancoch, je to paráda. A spevná dohra Brain damage by utíšila aj Cunami. Konečne sa v texte ozve aj názov albumu, vôbec je to pekný textík, páči sa mi spojenie slov lunatic a moon. Kontrast mohutných refrénov, organových vsuviek a jemnocitného okolia zvládla skupina na jednotku. A vyvrcholí v zatmení, Eclipse napokon už iba tepe do ticha.

Priznávam, veľmi dlho ma tento album výraznejšie neoslovil. Je príjemný a v tom je jeho sila, zároveň je však iný, ako tupá rádiová produkcia pre masy, nuž mi nie je celkom jasné, prečo ho masy zožrali aj s navijakom. A potom, že zázraky sa nedejú. Celok je pre mňa dobrý, ale nič, čo by ma uviedlo do extázy, som z tohto pomerne neagresívneho diela nikdy nepocítil (OK, Money a The great gig in the sky sú výnimočné), nuž ho nemôžem považovať za to naj, čo skupina stvorila. Bez ohľadu na nespochybniteľné miesto, ktoré v našich dejinách zaujíma a ktoré mu nikto nevezme (kým po pár tisícročiach zmizne v prachu histórie). Monument, ktorý zvádza k automatickým superlatívom, na jeho škodu (a na moju) nie som automat. Na druhej strane, je to výborná oddychová muzička a aj hodnotenie je preto na výbornú.
reagovat

PaloM @ 17.07.2012 20:09:59
hejkal, chváliť tvoje pisateľské schopnosti je ako nosiť drevo do lesa. A keďže vládneš textom, dokonca aj poetickým, nechce sa mi veriť že pri tomto albume si odignoroval textovú zložku. Viem, už si písal svoj názor na takú zbytočnosť v hudbe. V kauze Odvrátenej strany Mesiaca má však slovo hodnotu DPH rovnú 100%.
Nemôžeš nepoznať Beethovenovu Osudovú. Tento album je Osudová symfónia 20. storočia, po každej stránke geniálne dielo. A to až tak oddychové (v zmysle ľahkosti, nenáročnosti, zábavnosti) nie je. Toto je sviatok hudby najvyššej kvality a čo tam po masách a analýzach vplyvu na ne.



hejkal @ 17.07.2012 20:18:33
Možno mi neuveríš, ale s výnimkou luny a bláznovstva som sa textami na tomto albume nikdy hlbšie nezaoberal. Sú kvalitné, majú sociálno-kritický (Money) i existenciálny rozmer (Time), ale zasa až tak ma neohúrili. Vo všeobecnosti majú texty Pink Floyd svoju kvalitu a nepatria k tým, ktoré by nenapomáhali ďalším vrtvám dumania.

pito63 @ 17.07.2012 21:06:30
V čase, keď sa mal do predaja dostať nový box Pink Floyd, som vážne uvažoval, že ho pripojím do svojej zbierky. Nakoniec som zvážil všetky pre a proti a uznal, že to nie je dobrá myšlienka. Vystačím si s titulmi, čo som si doteraz zakúpil. Tento album je medzi nimi. Nepoznám kompletnú diskografiu a pravdepodobne ju ani nespoznám, pretože mi hudba Pink Floyd nechýba, ale toto je dielo, ktoré môžem.
Na záver si dovolím odvážne skonštatovanie, že dosku "The Dark Side of the Moon" som počul viackrát, ako najväčší fanúšik Pink Floyd na týchto stránkach. Počúval som ju rok a pol v kuse, pretože iná v kasárňach nebola. :-)
Hejkal, vďaka za recenziu!

hejkal @ 17.07.2012 21:07:33
No hej, to sa to buduje vzťah dielu... :)

osoba @ 20.07.2012 20:50:47
hejkal, dovoľ zopár slov na Tvoju recenziu, keďže viacerí diskutéri svoje výhrady na Tvoju kvázisofistikovanú recenziu vyjadrovali až priveľmi opatrne. V plnej miere však súhlasím s PaloM, že The Dark Side of the Moon je doslova sviatok hudby najvyššej kvality. Od prvej po poslednú notu.
Samozrejme, právo na svoj názor máš, tak ako každý, ale je to Tvoja vizitka.

Vyjadrím sa bez zbytočne zaobalených eufemizmov.
Napísať toľko invektív (občas aj starostlivo zaobalených do rádobyintelektuálnej formy) na tento skvost skvostov, to sa len tak nevidí. To musí byť fakt expert.
Iba akoby "mimochodom" píšeš o elektronických hrôzach, ktoré zaplavili rádiá, o sladučkom refréne, o barovom saxofóne z béčkového hollywoodskeho filmu, a že Ti nie je jasné, prečo album masy zožrali aj s navijakom...
Poviem Ti to tvrdo a narovinu. Ak takéto dehonestujúce kydy o The Dark Side of the Moon napíše niekto, kto zbožňuje Slobodnú Európu... tak tým je vlastne všetko vysvetlené, a aj to, prečo Ťa veľmi dlho tento album (logicky) výraznejšie neoslovil. Tvoj problém. :-)

dolycentrum @ 20.07.2012 21:17:52
osoba...tiez mi ostalo smutno z tolkej (de)generacie,ktora dokazala par riadkami nechapat to co filtrovalo celu generaciu...klamanie telom zaosatene do intelektualneho (ozaj molami rozozraneho)kabata.Generacny problem niekde v inom levely...nadhlad totalneho chaosu v chapani.Priamo si to pomenoval a pravom s Tebou suhlasim...Su to ozajstne tazko splavne vody pre tak mladunky a este sa rozkukavajuci intelkekt(ik)...Sloboda Slobodnej Europe je bezbolestna...tonom zdar !

gunslinger @ 20.07.2012 22:11:29
OSOBA ty si debilko ? album od Justina Biebera takisto zožrali masy ľudí aj s navijakom a oveľa viac ako Pinkfloyd. to čo znamená že je tá hudba lepšia.. toto nie je názor zmizni odkiaľ si prišiel!

PaloM @ 20.07.2012 22:28:01
gunslinger, aj osoba:
Skupina sa volá "Pink Floyd".
Treba prestať s osobnými urážkami, máme tu pravidlo o kritike hudby a zákaz urážať účastníkov za ich názory na hudbu. To sme si pred registráciou schválili, tak sa podľa toho riaďme. Inak jestvuje na podobné reakcie tlačítko Delete.

gunslinger @ 20.07.2012 22:47:49
PaloM Pink Floyd či Pinkfloyd neviem skupinu ani tento druh hudby nepočúvam len ma zaráža že Hejkal napíše vynikajúcu recenziu a zato že sa nestotožňuje s ostatnými chválami si nejaký zakomplexovaný fanatik založí účet aby akože inteligentne zosmiešnil Hejkala že počúva Slobodnú Európu. Takému človeku by mali zhniť klávesy na klávesnici. maž ak to uznáš za vhodné takých príspevkov som ja už mal zmazaných že by to stačilo na román.

Jarda P @ 21.07.2012 07:13:17
Hejkal, Osoba: i když mám při čtení Hejkalovy recenze Dark Side stejné pocity jako vy, nijak mě to nevyvádí z míry. Je to prostě jeden názor z miliónu, který nijak nesníží moje hodnocení této desky, kterou považuji za jednu z nejlepšícho vůbec. Podobně jako jeho recenze Beatles, kterou považuji za milník ve vývoji bigbítu.

PaloM @ 21.07.2012 08:22:40
gunslinger, prečo si to hneď tak nenapísal ? Nadávať si tu fakt nemusíme. A Jarda P presne vyjadril aj môj názor. Veď hejkala poznáme, nikdy tu nikoho nenapadol a neosočovoal. A samozrejme má právo tu napísať trebárs aj to, že Pink Floyd je zo 4. cenovej skupiny. Ja by som sa tomu zasmial a vrátil mu smeč nejakou smiešnou poznámkou a vec je hotová. Hudba je ako žena - našťastie nie každá sa páči všetkým.
Tak načo si hneď nadávať. Veď ma neokradol, tak o čo ide ? Podobne aj "osoba", možno je to jeden z nás, čo tu dlhodobo píše a hanbí sa podpísať, no a to je jeho problém. Tak isto ale nemá právo hejkala zosmiešňovať za punk hudbu.
Vieš prečo Progboard ešte funguje za hojnej účasti fanúšikov ? Preto, lebo takéto nemiestne prejavy tu nemajú živnú pôdu.

hejkal @ 21.07.2012 08:58:28
Nuž, ďakujem všetkým za osobné poznámky, za i proti. Dokážem žiť s oboma. Na margo Slobodnej Európy - ej, ťažký je život človeka, ktorý sa obráti chrbtom k svojmu detstvu, mne sa to nestalo a snáď mi to vydrží aj naďalej.

osoba @ 23.07.2012 12:47:10
gunslinger,
v prvom rade, predtým než Ti niečo v hlávke napadne a následne ten skvost vyplavíš na povrch, narátaj do sto. :-) Na Tvoju úroveň sa znižovať nemienim, takže častovať Ťa nebudem nijako, to totiž nie je problém ani pre duchom slabšieho jedinca.
Po druhé, ak nechápeš význam slov, radšej si zahryzni do jazyka. Mlčať zlato. V Tvojom prípade to platí dvojnásobne. Apropo, sklidni hormón, si veľmi malý pán na to, aby si niekoho vyháňal len kvôli názoru, to môžeš praktizovať vo svojom súkromí, ak Ti to prináša potešenie.

PaloM,
hejkala som "urazil a zosmiešnil" asi tak, ako on "urazil a zosmiešnil" The Dark Side of the Moon. :-)
Jediná konkrétna invektíva bolo slovo ´kydy´, a stojím si za tým. Ale konkrétne na hejkala (ako osobu) nepadla ani jedna. Nenapísal som ani to že je debilko, ani to že je zakomplexovaný fanatik, ani to že by mu mali zhniť klávesy na klávesnici, ako istý tunajší "inteligent". Vyjadril som len svoj názor na hejkalovu recenziu a snažil som sa to vyjadriť podobným spôsobom, ako sa on vyjadril k albumu The Dark Side of the Moon, len ja som bol možno o niečo "naturálnejší". :-)

hejkal,
Detstvo...
Ja som napríklad v detstve miloval smetiarske vozy a v tom čase som veľmi túžil byť smetiarom. Sú to krásne spomienky na detstvo, nestaviam sa k tomu chrbtom, ale som rád, že tým smetiarom som sa nestal. :-)

Mirek Kostlivý @ 23.07.2012 17:00:51
Tak to se nestačím divit! Co jsem si byl přes víkend na 48 hodin zaběhat na Kladně - viz video z roku 2011 >> odkaz tak se tu objevila jakási "osoba" sprostě osočující názory jednoho z nejkvalitnějších recenzentů, co zde píší. To je ale drzost! Doporučuji "osobě" přechod na jiné stránky, kde je k napadání názorů druhých prostor jistě více než dostačující.

dolycentrum @ 23.07.2012 18:05:37
tak toto som uz zazil v plnom znemi..totalita myslenia...snad ani nie je mozny navrat..a predsa mame to v priamom prenose...''generalny tajomnik'' nie je pritomny...jeho sekretar si ide zabehat a uz sa deju veci..niekto si dovoli napisat vlastny nazor a to velmi slusnou formou...hned sa strhne lavina...nepreslo to schvalenim a tak to nema tu co hladat...zeby bola zmena po 89-om...? ani nahodou..Ti co ho nezazili sa rychle ucia a Ti co si ho pamataju v nich je to tak hlboko zakorenene,ze tu nakazu zdarne siria dalej...prosto sa tu uspesne pestuje kult nedotknutelnosti...kosak,kladivo a cervene gitary

Borek @ 24.07.2012 14:22:22
Už je tady sice napsáno hodně z toho, co se mi dere na jazyk, za což patří dík především Palovi, a než vyřídím všechnu poštu za x dnů dozadu, přidávám ještě jeden za posluchačský tip, na který jsem ale bohužel natrefil pozdě. A že mám dneska ňákou vděčnou, poděkování i nickovi dolycentrum, že zareagoval na ten neuvěřitelný výplod, co tu předvedl Mirek Kostlivý. To se teda taky nestačím divit! To by snad neomluvil ani stav po překonání hyponatremie nebo něco na ten způsob, neznám přesně ty trable, když neběhám. Chce se teď dodat, že naštěstí...

01.01.2012 33Speedy
5 stars

I'm not afraid of dying, why should I be afraid of dying. There's no reason for it.

Celé album je prostě jedinečnost sama. Slyšel jsem ho už mockrát. Střídaly se u mě etapy, kdy jsem si zamilovával každou jednotlivou píseň z alba(snad mě všichni omluví, že mezi ně nepatřila nikdy stopa On the Run..), aby to nakonec všechno skončilo u první, Speak to me, Breathe. To je prostě monumentální úvod hodný monumentálního výtvoru. Ale samosebou ostatní skladby nejsou v pozadí. Koneckonců každá skladba bez té předchozí a následující prostě není kompletní. Celé album tvoří svoji jedinečnost. Saxofon, kytara, syntetizátor, omračujicí vokál ve Great gig in the sky, mystický zpěv Gilmoura, atd. atd., každý z těchto prvků má v albu svoje místo a dokáže ho využít naplno tím, že vykresluje jedinečnou melodii, která člověka pohladí na srdci, zatímco ostatní ustoupí jakoby do pozadí a zvýrazňují jeho bezchybnost. A texty? Texty jsou, klasicky, takřka rozpoznávací značkou skupiny. Jejich pacifistická filosofie a nespokojenost s nespravedlivým světem jako kdyby mi mluvila z duše.
reagovat

moonySK @ 02.01.2012 11:45:30
Nikdy som nemal odvahu napísať recenziu na tento album, ale ty si to už prvou vetou zhrnul geniálne. Naozaj, keď niekto vytvorí taký album ako Dark Side of the Moon, ťažko sa hľadajú slová. Díky 33Speedy!

Corsica @ 17.07.2012 16:51:21
Zajímavé. Album to není špatné, ale... Nesmírně protěžované. Zbytečně a bezdůvodně

09.04.2011 Bill Pleška
5 stars

Pink Floyd je vlastně takový art-rockový pop, velmi okázalý art-rock pro masy. Hudba zaujatá svou vlastní uměleckostí, v níž občas zvítězí forma nad obsahem. Kdybychom z alba Dark Side of the Moon vypustili všechny ty přidané zvuky, bušení srdce, útržky rozhovorů, zvonění budíků a podobně, zůstal by nám sympatický, chytlavý bigbít, ale žádné velké art by se asi nekonalo. Nemohu se zbavit dojmu určité povrchnosti, předstírání větší hloubky, než tam doopravdy je. To ale nemíním nijak pejorativně, vlastně mi to totiž vůbec nevadí - jedná se o vynikající, bezvadnými nápady nabité dílo a plně si zaslouží pět hvězdiček. Jen takové superlativy jako "nejlepší hudba vůbec" by se podle mého názoru neměly používat vůbec, nejen v tomto případě.
reagovat

PaloM @ 10.04.2011 00:06:37
No, asi som ťa nepochopil, čo si vlastne chcel povedať, veľmi si odporuješ. Poznáš aj texty ? Ak áno, o to viac by som sa divil tvojim postrehom. Text totiž v tomto prípade znamená najmenej polovicu výpovede. Je to kvalitné umelecké dielo a pokiaľ by si čítal biografiu skupiny, prvoplánovo im nikdy nešlo o top rebríček. A nakoniec, vypustiť pridané zvuky v muzike Pink Floyd, to je ako dobrovoľne sa dať vykastrovať. Rád by som sa mýlil, prepáč mi za názor, ale mám silný pocit, že muzike Pink Floyd nerozumieš. Inak by si tieto svoje názory už dávno skorigoval - pravda, po viacnásobných posluchoch, prečítaní a porozumení textom, prečítaní niečo o tvorivých postupoch skupiny a podobne. Samozrejme, vôbec sa ti album nemusí páčiť. Vlastne moja úvaha vznikla na podnet tvojho vynikajúceho ohodnotenia albumu, ktorý v úvode nazývaš "Hudba zaujatá svou vlastní uměleckostí, v níž občas zvítězí forma nad obsahem." Ak by to na mňa takto zapôsobilo, viac než 2 hviezdy by som nedal.

Brano @ 10.04.2011 00:29:06
Texty a ich preklady nájdete na stránke >> odkaz ,ale myslím že som nenapísal nič nového a väčšina z vás túto stránku veľmi dobre pozná.

Apache @ 10.04.2011 03:36:33
Nikdy jsem k téhle desce nesháněl texty. Muzika sama o sobě je ohromující. Je tu i instrumentální skladba, ve které sice zní lidský hlas, ale text asi nikde nenajdete. K čemu taky?
Teprve časem mi někdo vysvětlil, že tohle je komerční album pro masy a chválit jej, není dobré. Už tehdy jsem prog/art rocku moc nerozumněl.

PaloM @ 10.04.2011 09:23:05
Apache: to je veľmi čudný prístup a nepochopenie. Obsah textov je tu rovnako dôležitý ako hudobná forma. A v booklete k CD samozrejme texty sú. Texty som si prekladal pár rokov po vyjdení LP, Animals a The Wall hneď ako sa mi dostali do rúk, čiže keď mali LP chalani na internáte. Proste, na tomto triu albumov odignorovať texty je naprosté nepochopenie diela.

Bill Pleška @ 10.04.2011 09:38:11
Texty jsem si samozřejmě přečetl a jsou skvělé, hudba je taky skvělá, album nemá žádné nudné místo a proto jsem dal pět hvězdiček. Opravdu se mi líbí. Jenom jsem se snažil říct, že všechny myšlenky, které obsahuje, a celé to téma by se dalo zpracovat trošku méně pompézně, méně megalomansky. Upřímně, já osobně nepovažuju zvonění budíků v písničce Time nebo cinkání kasy v písničce Money za bůhvíjaké geniální nápady, na to by podle mě přišel leckdo. A kdyby byla hudba zabalena v trošku skromnějším kabátku, neověšeném tolika frajeřinami, zanechala by ve mně ještě mnohem silnější dojem. Nezlobte se na mě pro to.

yngwie3 @ 10.04.2011 09:59:34
to Bill Pleška: "Upřímně, já osobně nepovažuju zvonění budíků v písničce Time nebo cinkání kasy v písničce Money za bůhvíjaké geniální nápady, na to by podle mě přišel leckdo." Napríklad aj Ty ? :o)

hejkal @ 10.04.2011 10:01:28
Jasné, hneď ako som to počul, už mi to napadlo! :)

merhaut @ 10.04.2011 10:16:49
Technická: jak se dá u hudby předstírat větší hloubka, než tam doopravdy je?:-)

Vytvořit umělecky hodnotné dílo, schopné oslovit tzv. masy, je nejvyšší meta, protože jde o dílo rezonující s lidskou přirozeností, jinými slovy je to umění a je to pro lidi.

Že má leckdo z tzv. progresivistů a avantgardistů problém – se splynutím s davem při poslechu takovéto "stravitelné" muziky, a pro zvýšení pocitu své vlastní výjimečnosti vydává na odiv co on za Velké Umění pro Vyvolené poslouchá – registruju dávno a dávno. Je to srandovní pseudovyhraněnost, maska...

P.S. Dark Side se dá maximálně možně prožít i bez textů, já se k překladům dostal roky po tom, co jsem měl Dark mezi svými nejoblíbenějšími LP.

hejkal @ 10.04.2011 10:23:04
merhaut - lepšie by som to nenapísal a som rád, že ani nemusím.

yngwie3 @ 10.04.2011 10:36:51
to Bill Pleška: "Pink Floyd je vlastně takový art-rockový pop, velmi okázalý art-rock pro masy". Možem Ti z vlastnej skúsenosti povedať, že som bol aj s celou kapelou hooodne smutný a rozladený, keď na náš koncert, alebo akýkoľvek iný kšeft prišlo namiesto 500 ľudí, napríklad len 50. Takže masy treba :o)

hejkal @ 10.04.2011 10:39:10
Ad texty a hudba. Hudba podľa mňa na textoch nestojí, a to ani, ak sú dobré. Hudba reprezentuje pocity, estetické hodnoty vyplývajúce zo zvukov. Je univerzálna, každý jeden počujúci človek (prípadne iný živočích) ju môže vnímať a byť ňou zasiahnutý. Texty univerzálne v tomto zmysle nie sú ani náhodou, esperanto odpustí. Z môjho pohľadu, ak ide napríklad o drvivý gitarový rif, je úplne jedno, či sa spieva o Veľkom tresku alebo o nehode pri dojení. Text je cudzorodý prvok, ktorý hlasu ako nástroju dodáva kontext viažuci sa na premýšľanie, nie iba prežívanie. Môže ponúknuť hlboké filozofické myšlienky i jednoduchý popevok určený k hrabaniu sena. Ale z hudby to inú „hudbu“ nespraví. Jasné, je fajn, keď už sa text vyskytne, aby oslovil, prezentoval stanovisko alebo aj nie. Niekedy jeho poznanie ospravedlňuje niektoré uletené či iné pasáže hudobného diela, čím umožňuje lepšie pochopenie autora (napr Plastic Ono Band od Lennona, aby som bol aktuálny). Ale toto pochopenie s orgazmom porovnáva iba ten, čo orgazmus „nepochopil“. Hudba je vec citu, text myslenia. Vždy. Ako poslucháč si rád dávam veci do súvisu, napokon však aj tak vždy záleží na tom, čo vnímam v zvukovej, nie textovej rovine. A tak radšej končím nedeľňajšie filozofovanie, ešte by som sa z toho pomiatol.

hejkal @ 10.04.2011 10:40:17
yngwie3 - už si hral iba pre čašníka? Ver mi, že nič divnejšie som ešte nezažil.

Apache @ 10.04.2011 10:50:05
hejkal: Chtěl bych být ten číšník. Úplně to vidím: A hoši, nezahráli byste mi Born To Be Wild? Díky. A něco od Aerosmith umíte? :-)

hejkal @ 10.04.2011 10:56:56
Aerosmith? No fuj! My hráme serióznu hudbu, nie odpornú popárňu. My sme umelci! Áno, Born to be wild zahráme, ale iba preto, lebo to chcú od nás všade. Čaník reprezentujúci ruku živiteľa (po koncerte vybalí honorár) preto druhú menovanú dostane... :)))
Inak po nás vždy chcú zahrať toto: Deep Purple, niečo od Elánu (fakt, ja to nepochopím), prípadne Black Sabbath. A, aby som bol k veci, od Pink Floyd občas strihneme výňatok z The Wall. Ale to musí byť publikum veľmi "sličné" (čítaj prívetivo opačnopohlavné) alebo naozaj nadšené. :)

yngwie3 @ 10.04.2011 10:57:40
to Hejkal: :o)))) Ďakujem Ti za pozdvihnutie nálady s čašníkom :o) Tak takejto skúsenosti som bol ušetrený. Ale zažil som kopu skvelých, až neuveriteľných zážitkov z čias aktívneho hrania pre masy :o)

Brano @ 10.04.2011 12:00:38
Pre mňa sú texty veľmi dôležité!A pieseň o dojení by som nepočúval ani keby tam sóloval a rifoval samotný Ritchie Blackmoore :-).

hejkal @ 10.04.2011 12:06:36
A kde máš istotu? Ovládaš všetky jazyky sveta? Alebo počúvaš hudbu iba v tých jazykoch, ktorým rozumieš (prípadne sa spoliehaš na nejaký preklad)?

hejkal @ 10.04.2011 13:10:55
Keď sa nad tým zamyslím, vyrobiť existenciálnu drámu z dojenia, kedy hrozí jednak kopnutie, napichnutie na rohy, či zadlávenie, by vôbec art rocku neuškodilo. Taká Epitaph (hudba ako taká) od King Crimson by tým rozhodne neutrpela:

Origoš:

The wall on which the prophets wrote
Is cracking at the seams.
Upon the instruments of death
The sunlight brightly gleams.
When every man is torn apart
With nightmares and with dreams,
Will no one lay the laurel wreath
As silence drowns the screams.

Between the iron gates of fate,
The seeds of time were sown,
And watered by the deeds of those
Who know and who are known;
Knowledge is a deadly friend
When no one sets the rules.
The fate of all mankind I see
Is in the hands of fools.

Confusion will be my epitaph.
As I crawl a cracked and broken path
If we make it we can all sit back
And laugh.
But I fear tomorrow I‘ll be crying,
Yes I fear tomorrow I‘ll be crying.

A to isté v stajňovom prevedení:

The wall behind the milker milks
Is cracking at the seams.
Upon the instruments of udders
The sunlight hardly gleams.
When every cow is torn apart
With nightmares and with dreams,
Will no one lay the laurel wreath
As silence drowns the screams.

Between the iron gates of barn,
The seeds of time were sown,
And milked by the deeds of those
Who know and who are known;
A buffalo is a deadly friend
When no one sets the rules.
The fate of all milkmen I see
Is in the hands of fools.

Cow’s fusion will be my epitaph.
As I crawl stabbed on a broken path
If we make it we can all sit back
And laugh.
But I fear tomorrow I’ll be crying,
Yes I fear tomorrow I’ll be crying.

Mirek Kostlivý @ 10.04.2011 15:11:52
Hejkal: výborně napsané, já to vnímám úplně stejně! Někdy mě naopak texty ruší, zvláště, když jim rozumím :-). Jinak tolik protiřečení, co napsal autor recenze, to už tu dlouho nebylo. A proč nedal tomu albumu méně hvězdiček, když mu vadí to, co já mám na jejich tvorbě naopak rád, tak to je opravdová záhada ...

Brano @ 10.04.2011 16:00:08
hejkal:Neovládam všetky jazyky sveta a ani ten najsvetovejší neovládam dokonale:-).Mňa iba zaujíma okrem hudby aj text,teda obsah..Uvediem príklad.Je to niečo také ako keď je žena krásna ale hlúpa a keď otvorí ústa a zavalí nejakú kravinu,alebo vulgarizmus,tak jej vonkajšia fyzická krása sa v mojich očiach stane nepodstatnou.

hejkal @ 10.04.2011 16:04:18
Mne to prirovnanie nesedí. Ale ok. Ozaj, trpíš pri inštrumentálkach? :)

Brano @ 10.04.2011 16:29:37
Lepšie prirovnanie ma nenapadlo a myslím si, že toto prirovnanie je priliehavé. Pri inštrumentálkach netrpím. :-)

PaloM @ 10.04.2011 20:15:29
Tak som prekvapený, aká diskusia sa rozbehla - a slušná ! Bill, vôbec se nezlobím, viem, že niekedy je slovami ťažké vyjadriť svoje pocity.
hejkal: ty, majster slova, ma ešte viac prekvapuješ názormi na vzťah hudba - text. Hudba- cit a text- rozum, takot mi to nesedí. Ale prečo nie. Som presvedčený, že v prípade Pink Floyd a najznámejšie tri albumy (plus Animals a The Wall), sú texty absolútne neoddeliteľné, nezanedbateľné, vôbec nerušia, ba práve naopak: výrazne umocňujú a dotvárajú. Veď je to umelecká výpoveď presne o nás, akí sme. Je to výrazné dielo a s úctou sa pred ním skláňam.

hejkal @ 10.04.2011 20:30:59
Myslel som to všeobecne, uznaj, že hudba nemusí mať text, ale text bez hudby nie je textom, je púhym slovom (občas básňou). To, že sa texty značne preceňujú, si myslím dávno, odkedy ich sem-tam píšem, tak ešte viac. :) Tuším niečo k písaniu textov napíšem na blog, nech to nie je furt len o poézii. Text dešifruješ inak ako zvuk, to je moja základná premisa. Aj juhoamerický rock ma vie dostať do extáze, hoci nerozumiem ani slovo. S Braňom súhlasím v tom, že text, ktorý núti premýšľať, je zaujímavý.

rp2 @ 10.04.2011 20:53:27
Brano, to porovnanie az tak priliehave neni.
Vystizne to popisal hejkal, hlavne toto:
"Hudba reprezentuje pocity, estetické hodnoty vyplývajúce zo zvukov."
Anglictina je natolko zvukomalebna, ze pre cloveka, ktory tento jazyk nepozna, moze spevak spievat naozaj aj o tom dojeni krav a pritom celkovy dojem, pocit, esteticno aj emocie z hudby a spevu budu ohromne. Velmi dobre si to pamatam zo starych cias, ked skoro nikto z nas po anglicky nevedel, ale angloamerickou hudbou sme boli opojeni tak ci tak. Sledovali sme aj madarsku alebo polsku hud. scenu. Skvele kapely, skveli spevaci, ale ked otvorili usta, castokrat to u nas vyvolalo salvy smiechu. Pritom hudba bola skvela, ale text, nech by bol aj nobelovou cenou ovencene litararne dielo, to cele zabil. Aj ten najtupsi anglicky text by z niektorych skladieb urobil mozno aj svetove hity (ved Skorpions aj urobili - OMEGA Gyöngyhajú lány). Ked sme uz pri tej Omege, tak tu je jedna skladba, ktora by kludne mohla byt svetova, nadherna hudba, ale ked nastupi madarcina... konec... Hlavne cast 1:20 - 1:45 je uplny pruser:
>> odkaz

rp2 @ 10.04.2011 20:56:31
Mi napadlo este, ze napriklad aj skladba Ej pada rosenka, tak ako ju este kedysi davno upravili Hladik s Veselym, to je jedna velka nadhera. Text je prebraty z ludovej piesne (povodne slovenska ludova). Je sice pekny, ale taky jednoduchsi. Ale vobec mi to nevadi, ani nijak nevyrusuje, pretoze "pocity, estetické hodnoty vyplývajúce zo zvukov" daleko prevysuju hodnotu textovu.

PaloM @ 10.04.2011 20:59:14
Ale áno hejkal, proti tomu nič nenamietam, pokiaľ ide o zámenu dôležitosti, ale vôbec to nemôžeš zovšeobecniť. O čom by bola hudba folkáčov bez textov ? A o čom opery bez libreta ? A o čom rozkošné Mládkove kraviny ? A zrovna tento song je stále, a obzvlášť dnes extra aktuálny >> odkaz Mám dojem, že diskusia o preceňovaní textov práve pri recenzii na Pink Floyd vôbec nie je opodstatnená.

Cossack @ 10.04.2011 21:20:16
Ze všech názorů, co tu zazněly, mi je nejbližší Palův, a vlastně i Branův...
Pokud je skladba opatřena textem, je tento její nedílnou součástí a nutně ji ovlivní. Jistě, hudbu nezmění, ale vyznění té skladby ano. A pokud je text kvalitní, pak posouvá i muziku o kus výš; podobně ji, v opačném případě, sráží...
Pokud tedy posluchač sdělení textu nerozumí, je o ně buď ochuzen, nebo je ho ušetřen.
(I obráceně platí, že kvalitní text může shodit „hloupá” písnička.)
Pravdou je, že taky záleží na stylu; asi by nepasoval nejlíp nějaký „zadumaný filozofický” text k rock’n’rollu, podobně by dobře nepůsobil „popěvek o sobotní pitce v baru” třeba u artrockové mnohaminutové kompozice...
Aspoň já to takhle vnímám, i když všem, kteří dokáží oddělit text od hudby, to přeji a trochu i závidím. ;-)

PaloM @ 10.04.2011 22:00:13
Súhlasím s Cossackom na sto pro, tak to aj ja vnímam.

Apache @ 10.04.2011 22:16:41
Pro drtivou většinu písní v rockové hudbě je text naprosto nepodstatný. Stačí znát název a jakž takž chápat ústřední slogan - všechno ostatní dokonale obstará hudba. Vokál je další (velmi podstatnou) složkou muziky. Jedna z nejlepších skladeb na Dark Side of the Moon je instrumentálka, v níž se přesto zpívá (a to velice fenomenálně), a nikdo k ní nepotřebuje text.
Angličani a Američani, tedy obyvatelé zemí, které byly rodištěm a domovem rocku, texty také příliš nevnímají (v tom smyslu, že by je nějak do hloubky analyzovali) - nepovažují je totiž za nějak zvlášť podstatné. Většinou právem.
To jenom tady u nás jsme naučeni přisuzovat textům přehnanou důležitost. Možná je to tím, že v angličtině (univerzálním jazyce rock 'n' rollu) vyzní skvěle kdejaká banalita, pokud je dobře zazpívána a vyjádřena. Čeští a slovenští textaři se oproti tomu často snažili nahradit rockovou nevhodnost rodného jazyka kvalitou svých slov.
Rock vychází z blues. Nejde tam o nějakou hlubokou filozofii, ale o vyjádření určitého feelingu - pocit radosti, smutku... Teprve ve spojení s hudbou dochází k vytvoření kompletního dojmu a porozumění ze strany posluchače. Teprve pak nabývá i píseň s naprosto jednoduchým textem růzměrů velkého díla. Tak to v rockové muzice funguje.

PaloM @ 10.04.2011 22:28:11
Uff uff Apache, to by bolo nadlho s tebou polemizovať a ja sa už chystám spať :-) Tvoj pohľad na funkciu textov je naprosto v súlade so žánrami muziky, ktoré počúvaš a v súlade s tvojim názorom na muziku, ktorú nepočúvaš. To myslím úprimne, bez irónie. Rešpektujem tvoj názor, hoci mám iný. Že prikladáme v tomto teritóriu textom veľký význam, je pravda, má to historické korene (totalita a hľadanie závanu slobody), to súhlasím, ale nemyslím, že to bolo či je preceňovanie textov všeobecne. Tak dnes už dobrú noc.

Cossack @ 10.04.2011 22:29:28
I pocity se dají vyjádřit primitivně nebo inteligentně. Záleží na každém, co se mu víc líbí, co je mu bližší, příjemnější...
Tvrdit, že text je u hudby nepodstatný, je stejné, jako říct, že nezáleží na obalu desky (cédéčka)... I tyto věci jsou součástí díla.
Jiná situace je u tzv. vážné hudby (s výjimkou opery), kde ale taky texty, ani žádné obaly (nepočítejme ty u věcí dodatečně vydaných ve 20. století a dál) nejsou...

Apache @ 10.04.2011 22:48:55
Palo: Nejde o to, co poslouchám nebo neposlouchám, platí to na rock jako celek. Samozřejmě, jsou kapely a interpreti, kteří mají vysoce kvalitní a zajímavé texty, jež (občas) obstojí i samy o sobě. Ale když prostě vezmeš rock a pop jako jeden velký celek, zjistíš, že tohle jsou vlastně výjímky potvrzující pravidlo. Rock je hudba, kde co se týče slov hrají prim výrazné slogany, v nichž často nejde o sdělení nějaké hluboké myšlenky, ale o sdílení určitého pocitu. A to obvykle funguje nejlíp ve spojení s muzikou. Toto spojení pak může mít ve výsledku stejný dopad jako sdělení oněch hlubokých myšlenek. Rock je o předávání určité energie a pocitů. Texty v rocku fungují úplně jinak než normální poezie nebo próza. Můžou fungovat stejně, ale většinou fungují dokonale až když se spojí s hudbou. Rock dává velký prostor fantazii posluchače. Proto jsme tak milovali nebo milujeme rock, i když jsme neznali nebo neznáme přesný význam textů. Prostě tu dokonale fungují pocity z toho celku, který posloucháme.

merhaut @ 10.04.2011 22:50:13
Text si vychutnám u knížky. Mezi námi, většina i skvělých muzikantů není současně dobrými básníky, textaři...

Já čtu dost a dost, denně. U naprosté většiny (čest výjimkám) písňových textů i těch nejvěhlasnějších alb jsem jen kroutil hlavou na těmi banalitami a nesmysly.

U bigbítu beru zpěváka jako další hudební nástroj. O tom, co nám chtěl básník vlastně říci, si raději – než pitváním překladu – přečtu v nějakém rozhovoru s ním, kde to objasní běžnou mluvou...

Samozřejmě, že Dylan, Cohen, Simon s Garfunkelem, Gabriel, apod. vyžadují pro plný prožitek jiný přístup, u nich se texty klidně pročtu...

merhaut @ 10.04.2011 22:51:55
Apache mě předběhnul:-) Mám naprosto stejný názor na texty u bigbítu...

Cossack @ 10.04.2011 23:06:13
OK, u většiny rockových textů vážně nestojí za to, moc se soustředit na jejich obsah... Ale mně se vždycky víc líbily kapely, jejichž texty nebyly jen „mozaiky slov” bez hlubšího významu.
Pravda je, že zvlášť v metalu je takových, jako šafránu... Za sebe říkám – bohužel.

(P.S. Úspěch „Kuřete” od Flamenga taky nevidím jen ve vynikající muzice, ale právě ve spojení s texty. Netvrdím však, že to tak musí vnímat všichni.)

Brano @ 11.04.2011 00:15:18
Spevák ako ďalší hudobný nástroj,to je silné tvrdenie.Najlepšie to vystihol asi Cossack,že v art rocku by blbo vyzneli krčmové texty,tento žáner si vyžaduje poetické zasnené a zložité(niekedy aj ťažko zrozumiteľné a vysvetliteľné texty)texty plné metafor.Naopak by blbo vyznelo,keby napr. takí Deep Purple spievali o kvetinkách na rozkvitnutej lúke po ktorej sa prechádza moja milá a má vo vlasoch chrobáčika :-).V prípade hard rocku/metalu mi nevadí trošku drsný text a občas aj nejaký ten vulgarizmus je na mieste.Tejto muzike to sedí a je to OK.Ale teraz tu so mnou asi nebude nikto diskutovať,pretože už všetci spia.Tak to vyzerá,že ja som tu asi najväčší nočný fták :-)

LadaF @ 11.04.2011 08:07:28
Souhlas s merhautem a Apachem. Zajímalo by mě, kdybych se na chvíli stal Angličanem a poslechl si věci ke kterým nemám překlady. Myslím, že bych pak spoustu věcí vyházel :) (banality a nesmysly jak píše merhaut). Asi nebudu jediný, kdo si při poslechu představuje kolikrát úplně něco jiného než je v textech. Anglicky se domluvím, ale texty to je něco úplně jiného. Neuvažoval někdo nad společným uložištěm nebo výměnou překladů v rámci progboardu (s ohledem na autorské práva samozřejmě)?

Apache @ 11.04.2011 08:37:30
LadaF: Právě že nevyházel, protože bys k tomu měl úplně jiný přístup.
Znám spoustu velice kvalitních spisovatelů, Američanů i Angličanů, kteří milují rock a věnují se mu, ať už jako fanoušci, nebo přímo spolupracují s různými kapelami jako textaři. A tihle mistři slova často přímo zbožňují i jednoduché rokenroly s primitivními texty, protože rock je úplně o jiném přístupu než četba poezie nebo prózy.
Síla rocku spočívá v něčem jiném - na rockové texty se uplatňují odlišná estetická kritéria. Je to jiný druh vnímání, zcela jiná zkušenost.
To vše jsem se ostatně snažil naznačit už výše.
Brano: "Spevák ako ďalší hudobný nástroj,to je silné tvrdenie."
Jak to myslíš? Co se ti na tom přesně nezdá?

hejkal @ 11.04.2011 09:03:53
Tiež súhlasím s Apacheom a merhautom, ale to neznamená, že nesúhlasím s tým, že text, akonáhle je prítomný, je súčasťou diela. Brano, keby boli textári dobrými básnikmi, tak aj s prízemnej banality urobia kvalitné dielo. Práve preto, že väčšina, a to aj tvorcov filozoficko-epických metaforových textov, hudobníkov nie je moc dobrá v textovaní (súdim podľa seba), nedokážu z textov dostať nič, z čoho by som padol na zadok. Ale pre stereotypy mám pochopenie (art musí mať toto, lebo inak mi to kazí dojem...), takže nič proti tomu. Inak ma teší, že sa na progboarde po čase rieši niečo, čo má s hudbou priame spojenie a nikto si nenadáva. Konečne.

Čo sa týka prekladov textov, to je samostatná kapitola. Dobrý preklad by mal sedieť do pusy, a teda sa musí dať zaspievať v danej skladbe. To sa prakticky nevidí, väčšina textových prekladov je buď doslovná alebo sa hrá na ťažkú poéziu, ktorá v pôvodnom texte ani nebola.

Brano @ 11.04.2011 09:35:18
Apache:Spevák ako hudobný nástroj.Podla mňa je to nezmysel.Dobrý spevák,ktorý má charizmu dokáže na koncerte strhnúť masy,ovplyvniť náladu publika,rozdávať radosť...dokonca boli aj takí,ktorým publikum priam zobalo z ruky(Freddie Mercury).Degradovať speváka a frontmana na ďalší neživý hudobný nástroj je totálne nepochopenie rockovej hudby a dovolím si povedať že hlúposť.Aj keď to napísal sám profesor Merhaut.

Apache @ 11.04.2011 10:28:52
Brano: Nebavíme se tu přece o osobnosti nebo o ikoně zpěváka. Bavíme se o tom, co znamená jeho vokál. A ten je součástí hudby jako celku - tak jako třeba kytary, bicí nebo klávesy. Tedy v podstatě ano, v tomto smyslu je to další hudební nástroj.

Filozof @ 11.04.2011 11:25:25
Týýýý woe, takovejch písmenek přes víkend!!

Bill Pleška:
Moc nechápu (nezdůvodnil jsi), kde vidíš tu povrchnost a malou uměleckost desky. Můžeš osvětlit?
Co se týče mas - máš pravdu v tom, že deska je vynikající a zároveň (jako jedna z mála z těchto oblastí rocku) i široce masově přijatá. A i když víme a milionkrát z dějin máme ověřeno, že žebříčky ovládají většinou shity, vyskytnou se občas výjimky. A proto NELZE zpětně odvozovat, že deska je (musí být) slabá, když ji přijaly davy.
Pokud jde o uměleckost textu - víme, že autorům šlo o poměrně závažné poselství a podařilo se jim ho netriviálně předat. Co je méně povrchní?
Pokud jde o zvuky kasy, rádia a podobné, tvoří minimální plochu desky a většinou jen uvozují či končí skladby. Vkusně a zajímavě, ale rozhodně ne nepostradatelně. Zcela jistě by skladby bez nich nebyly o nic slabší.
“...sympatický, chytlavý bigbít...” je snad neantagonističtější charakteristika desek PF, která se dá použít. :-) Máš právo na netypický názor, ale pro mne hluboká, niterná a hloubavá hudba PF je pravým opakem “sympatického, chytlavého bigbítu”. Můžeš tedy Ty napsat, jaká hudba je podle Tebe dost hluboká a umělecká, když ne PF?

Filozof @ 11.04.2011 11:32:03
A k textům
Už se to tu rozebíralo. Anglicky slušně umí pár procent světové populace, tak dokonale, aby dokázala odposlouchat texty skladeb ještě daleko méně. I angličané často horují, že nerozumí, o čem skupiny zpívají.
A PŘESTO hudba funguje od Japonska přes Dolní Lhotu po Zimbabwe. Hudba a texty skutečně fungují zcela jinak. Spojit to - proč ne, ale je to principielně totéž, jako spojit hudbu a popíjení dobré whisky.
Ten, kdo tvrdí, že má větší zážitek z hudby s textem jen tvrdí, že v tu chvíli pobírá 2 (z velké části nezávislé) zdroje potěšení místo jednoho.
Pokud by bylo vnímání textů potřeba, museli by všichni, kteří umí výborně anglicky mít z hudby větší potěšení než já - což zjevně není pravda. Pokud na nás TAK silně působí sama hudba, jako na mne, pak je vše ostatní podružné. Je to totéž, jako posuzovat důležitost skvělého vyvrcholení po famózním sexu na obyčejném či hezkém prostěradle. Ano - věřím, že to někumu na zážitku špetku přidá. Mně ne. :-)

Filozof @ 11.04.2011 11:43:31
K textům 2:
Někdo tu zmínil folkaře. Upřímně řečeno, dlouhé roky o problému přemýšlím. Z druhé strany vzato, jde často totiž o zpívající básníky. Jde o to, předat text (vážný či humorný) a z důvodů možnosti propagace ho podbarvit hudbou (na čtenou poezii by se davy nehrnuly). U Jahelky jde o humor a prajednoduchý akordický doprovod - často si u skladeb velmi podobný - skutečně není moc důležitý. A takto můžeme pokračovat - zvyšovat podíl hudby a snižovat podíl slova - Nohavica - Radůza - až dojdeme k Hegerové a šansonu - kde jde o jakési hudební polodivadlo a text je skutečně podstatný pro chápání hudby a opačně. A totéž (asi) platí pro francouzské šansoniery. I proto se mi asi nikdy nelíbili - neumím francouzsky.
Čili - skutečně zásadně záleží na hudbě, o které mluvíme. Hudba, založena na funkcích, které dle výzkumů silně působí na lidský mozek přímo (jisté rytmické vzorce, určité harmonické skoky...), text pro působivost neotřebuje. Dokonalé básně nepotřebují hudbu. To uprostřed (méně přímo působivá hudba a méně povedené básně-texty) si pomáhají funkcemi z “druhého břehu”, aby dohromady působily dvojmo - snad tedy v souču více.
Hudba PF pro mne texty nijak nepotřebuje - je natolik silná že maximálně působí bez nich.

Filozof @ 11.04.2011 11:50:21
Pleška - dodatek
Přijatelnosti pro masy se tady Floydům podařilo dosáhnout tím, že dokázali předat do hudby strašně moc vřelého citu, kterým zasáhli posluchačská srdce. Jejich táhlé, dlouhé plochy a kouzelné tóny doslova otevírají duše. A to je moc moc vzácné. Nedá se to naučit, napodobit, vykalkulovat. Prostě to mají dané, že to tam umějí předat. Proto nikdo jiný, i když bude skládat hodně podobně, to nemusí dosáhnout. A srdce mají lidé asi většinou podobná, proto jich to zasáhlo tolik. A proto také ve všech anketách mezi širokým obecenstvem mají osobně nejraději Wish You Were Here - i když kritika ne. Oni ji totiž nehodnotí, ale nechávají na sebe působit.
Netřeba dodávat, že tento důvod k masové oblibě je o poznání kladnější, než kalkul na výdělek...

PaloM @ 11.04.2011 13:56:53
Obávam sa, že viacerí trošku skĺzli k prispôsobeniu teórie svojej praxi. Na to je nepekné slovo, kotré nevyslovím.
Filozof a tvoja reakcia o 11:43:31, tak druhý odstavec popiera všetko to, čo píšeš v prvom a s prvým sa stotožňujem. To sú nezmysly, že menej kvalitná zložka si vypomôže z druhého brehu.

Samozrejme, že aj ja, ako drvivá väčšina, neskúmam všetky texty, ich kvalitu a či sú v súlade s mojimi predstavami, ktoré mi navodí dotyčná muzika. A akési separované vnímanie či hodnotenie zložky hudobnej a spievaného textu nie je v poriadku. Ak ste schopní uznať (ako si to nazvete) výnimky, čo potvrdzujú pravidlo alebo vybraté žánre, kde to bez textu nefunguje (folk, šansón, opera), tak jednoducho by ste mali pochopiť, že dielo je potrebné vnímať ako celok. Ak je to dielo s dvomi zložkami (hudba/text), nedá sa text odignorovať. čokoľvek ďalšie o tom písať pre mňa stráca na význame. A vrátime sa k Pink Floyd a ich hudobno-textovému posolstvu Dark Side..., Wish You.., Animals, Wall. VŽDY som vnímal obsah textov ako absolútne nevyhnutnú a neoddeliteľnú súčasť týchto albumov, ktorá mi zvýšila pôžitok z počutého. Tu vôbec neide o dokonalú znalosť angličtiny,presný preklad, ale o podstatu.
Ďalší podobný príklad je Aqualung.

Bill Pleška @ 11.04.2011 15:03:57
Důležitost textu samozřejmě záleží na žánru hudby, to se prostě nedá zobecnit. Z populární hudby mi suverénně nejzbytečnější připadají texty v jazzu. V klasice existuje tzv. "programní hudba", kdy skladatel popisuje nějaký pocit, místo či dokonce osobnost jen muzikou (Smetanova Vltava, Straussův Kaiser-Walzer atd.). Je ale třeba si uvědomit, že v rockové hudbě ve většině případů vzniká NEJDŘÍVE text a na něj až pak hudba, řekněme pro dokreslení dojmů. A dvojnásob to platí pro art/prog rock, který se často snaží posluchači dát trošku složitější sdělení, témata k zamyšlení apod., což by jen hudbou bez "básně" bylo asi jen těžko možné.

merhaut @ 11.04.2011 15:07:12
Důležitost nedůležitost textu je především každého posluchače věc, žánr nežánr...

hejkal @ 11.04.2011 15:15:56
To, že vzniká najprv text, v art rocku či inde, je v rozpore s mojimi vedomosťami. Naopak, texty sa často zbúchavajú dodatočne alebo na danú melódiu.

PaloM @ 11.04.2011 15:31:10
merhaut to presne vystihol a tým by sme mohli túto vedeckú debatu uzavrieť.

hejkal @ 11.04.2011 15:38:22
Súhlasím, najmä, keď nič vedecké nikto nepredniesol. :) A z iného súdka, zaujíma tu niekho aj to, ako vplýva melódia na tvorbu textov? Časomiera? Kontrast volených slov v súvislosti s náladotvorným hudobným prejavom? Nechcem vyvolávať polemiky, len by ma zaujímalo, či tu niekoho zaujíma aj niečo iné ako explicitný význam slov daného textu. Apache, viem, že teba áno, chytľavý refrén je základ. :)

Apache @ 11.04.2011 16:43:13
hejkal: Řek bych, že tebou naznačené problematice jsem zasvětil mnohá léta svého života. :-)

PaloM @ 11.04.2011 19:37:52
hejkal: však tak som to aj myslel :-) Veda je asi to, na čo sa práve pýtaš. To je mimo mojich schopností.

Cossack @ 11.04.2011 20:42:31
hejkal: Souhlasím, že asi většina textů vzniká až na hudbu, zhudebněných textů či dokonce básní bude méně (statistický průzkum jsem nedělal, ale věřím, že to tak je , a to i na základě osobních zkušeností)...
Ale to trošku dokazuje to sepjetí hudba-text (ovšem i prvořadost hudby), protože muzika svou náladou apod. ovlivňuje textaře při psaní, stejně jako slova ovlivní skladatele, komponuje-li hudbu, již na hotový text; takže si myslím, že by se neměly tyto dva faktory od sebe oddělovat, patří k sobě...

Pochopitelně je ale hudba na prvním místě, je tím hlavním zdrojem (energie, emocí, zábavy); dobrý text (a nemusí jít o žádnou bombastickou poezii) jí v tom ovšem zdatně sekunduje...
Na závěr dodám, že nemám problém s texty, s nimiž se neztotožním, nebo se mi nelíbí, prijdou mi hloupé atd., pokud je pro mě muzika zajímavá a líbí se mi... Když to ale mohu navíc říct i o jejím textu, je to samozřejmě vítaný bonus. :-)

Filozof @ 11.04.2011 22:21:40
PaloM
1) Co a jak Ty sám vnímáš a co pro Tebe číst či psát nemá smysl, to je jen Tvoje záležitost a nikdo to nezpochybňujeme.

2) To, že se Ti zdá, že si odporuji je tím, že jsi o tom tolik a do hloubky nepřemýšlel. Věřím, že bys poté odsouhlasil každou čárku, co jsem napsal. Budeš-li postupovat slovo od slova a porovnávat to se skutečností, nenajdeš místo, kde bys nesouhlasil.
To, kam by Tě to dovedlo už je jiná věc - složitější, proto jsem se tolik rozepsal
Ale plně respektuji, že to zkoumat nepotřebuješ. Není každý filozof. :-)

3) Že separované vnímání dle Tebe není v pořádku nás třeba trochu mrzí, ale názor Ti nebereme. Vnímání je subjektivní a žádné objektivně určitelné "v pořádku" a "v nepořádku" neexistuje.

4)Problém žánrů, který jsem naznačil je, že logicky NELZE najít hranici, kdy je ještě skladba tam a kdy jinde. I když si zařadíš 200 skladeb do folku a 200 do rocku, zbude Ti dalších 200 mezi a budeš zase v pytli s jednoznačným určení... Prostě určení žánru, kde to bez textu nefunguje není cesta k řešení. I operu jsem viděl bez toho, že bych rozuměl jedinému slovu - už proto, že opery bývají v italštině.

5) Text si mi ostatní nemusíme, ale ani NEMŮŽEME odignorovávat (nebo jaks to psal), prostě proto, že jej neznáme. Nemáme na výběr.

Papageno @ 12.04.2011 00:07:25
"I operu jsem viděl bez toho, že bych rozuměl jedinému slovu - už proto, že opery bývají v italštině."

Zásah! Nech sa páči, toto je argument, ktorý prebíja všetky tie pseudomúdrosti o tom, že obsah textov je rovnako dôležitý ako hudba samotná. Samozrejme, text má svoj význam, ale je omnoho nepodstatnejší, ak je naozaj hudba hudbou, a nie len nejakým patetickým podmazom k slovám.
Pôvabné na opere je aj to, že pred predstavením dostávajú diváci obsah deja, teda popis toho, čo sa v jednotlivých dejstvách bude odohrávať. Nie kvôli tomu,že by nerozumeli danému jazyku, ale pre skutočnosť, že zrozumiteľnosť a artikulácia operných spevákov je (pre toho, kto nepozná do detailu libreto) väčšinou nezrozumiteľná.
Ak sa hrá Čarovná flauta, ide sa na Mozarta, a nie na Schikanedera. Nikto sa nejde oddávať súzneniu hudby s libretom. Znalci a hudobní fajnšmekri sa idú kochať v Mozartovej hudbe...bez debaty.
Ak je na programe Beethovenova deviata, ide sa na Beethovena, nie na Schillera. Mimochodom, záverečná spievaná Óda na radosť je najslabšou časťou tohto ináč dokonalého veľdiela.

PaloM @ 12.04.2011 07:05:16
Filozof OK, akceptujem tvoju odpoveď.
Papageno: ja, manželka, naši známi, čo aspoň niekedy boli na operách alebo pozerajú opery z dvd, vždy sme mali záujem, aby sme poznali obsah. Bez toho je to isté, ako byť hluchým a ísť do kina alebo do divadla. Samozrejme, vybraté árie, predohry a pod. obstoja aj samostatne a bez porozumenia libreta. Tvoj príklad o chodení na Mozarta a nie na libreto nie je správny. Rozdávanie alebo kúpa programu s obsahom diela je samozrejme užitočná vec. Ja som to riešil vyhľadaním a stiahnutím českých prekladov obsahu najznámejších opier. Na "50" narodeniny som si objednal dvd z Deutsche Gramophon: 15 opier a 5 symfonických diel, každé dvd bolo nad 500 SK. Táto debata pre mňa naozaj stratila zmysel. Kto texty ignoruje, nájde si argument, aby dokázal ich zbytočnosť, lenže tým zhadzuje úroveň diela v celej komplexnosti. Reč je o opere, nie o pop pesničke. Keďže nemám auto, mám x argumentov o jeho zbytočnosti a neúnosnom financovaní prevádzky :-)

Papageno @ 12.04.2011 10:38:25
To sa dalo čakať, že sa niekto chytí tej opery. :-)
Veď už pochopte o čom sa vlastne bavíme. Samozrejme, že libreto je neoddeliteľnou súčasťou opery, ale tu je vyslovene hlúposť dávať hudbu a text na jednu úroveň. A neplatí to len pri opere, ale pri každej hodnotnej hudobnej kompozícii.
Keď som bol pred časom na koncerte Petra Gabriela, bolo mi úplne jedno, o čom spieva, šiel som si vychutnať hudbu, jeho spev. Nechal som sa unášať obrovskou dávkou energie, ktorá nestála na textoch (ktoré sú, pochopiteľne neoddeliteľnou súčasťou jeho skladieb, tak ako aj v akejkoľvek, aj v tej najobyčajnejšej popovej pesničke :D), ale na _hudbe_, ktorá bola jednoducho božská. To, o čom spieval bolo nie druhoradé, ale možno aj štvrtoradé. :-)
Záver: je hlúposť dávať rovnítko medzi hudbou a textom v prípade, ak ide o hudobné dielo, ktoré vysoko vysoko dominuje nad textom. A platí to tak pre Čarovnú flautu, ako aj pre The Dark Side of the Moon.

Brano @ 12.04.2011 11:03:41
he,he ..tak ma napadlo,ešte tu nebol text od našej "legendy" skupiny Elán a pieseň sa volá Farby :-)
"Farby.Dobré?
Zelená,zelená,zelená,modrá,modrá,modrá,čierna,biela,červená,červená,červená!
Farby skelé?
Červená,červená,červená,modrá,modrá,modrá,biela,čierna,zelená,zelená,zelená!
Farby.Slabé?
Zelená..."
Autor tohto duchaplného textu je "nenormálne silná osobnosť" a najväčší slovenský intelektuál súdruh Boris Filan.Textu síce nerozumiem,ale hudba je to úžasná :-)."Na texte nezáleží a ani na veku,nikto ti nepovie nie... :-))))

PaloM @ 12.04.2011 12:34:37
.............................................. (trikrát som pokrčil plecami)

gunslinger @ 12.04.2011 12:52:54
Elán je Elán to bola show.... alebo sa my to iba zdalo

Brano @ 12.04.2011 16:31:48
Chlapci,ja si z vás nerobím srandu,tá "pesnička" Farby skutočne existuje.Tu je dôkaz:>> odkaz

hejkal @ 12.04.2011 16:37:41
Viem, že som tú skladbu kedysi aspoň raz počul. Pekne ti ďakujem, že som si znovu musel spomenúť. Roky terapie na obzore. :)

Brano @ 12.04.2011 16:38:39
Videoklip k "piesni" Farby.Vyrazí Vám dych:>> odkaz

Brano @ 12.04.2011 16:40:40
oprava: >> odkaz

MaryLion @ 12.04.2011 17:02:19
Dodávam, že klip k piesni Farby od skupiny Elán dávali vlani na STV2 v relácii Noc v archíve. Hneď sme si ho s mužom obľúbili. Úžasný štart do škaredého počasia, aké je dnes. Taaaak vám to rozprúdi krv a prečistí myseľ!!! A jarná únava je preč! :-)))

Brano @ 12.04.2011 18:26:04
MaryLion,presne si to vystihla.Ja som videl tento klip prvýkrát v premiére koncom 80tych rokov v relácii TKM(Televízny klub mladých) a tiež som žasol nad tou krásou:-)))

Brano @ 12.04.2011 18:31:14
MaryLion..a pozdravujem Tvojho muža :-))).To musí byť pekný úchyl :-))))

Brano @ 12.04.2011 18:33:09
Aby som to vysvetlil tak MaryLion je moja žena :-)

yngwie3 @ 12.04.2011 18:49:16
Máš pravdu Brano :o) Niežeby my vyrazilo dych, ale som sa takmer zadusil Coca Colou, ktorú som popíjal v čase, keď som si pustil kapelu Socialistického zvazu mládeže, z Tvojho odkazu :o))

Brano @ 12.04.2011 19:10:02
Ja som volal Elán za komunizmu -Orchester Gustáva Husáka,skrátene Husákovci :-)

MaryLion @ 12.04.2011 19:35:09
Čaute progborďáci! Dnes som sa rozhodla po 1x prispieť na Progboarde! :-))))) Som rada, že je tu veselo.
Brano: Průša je úchyl! ☻☺

PaloM @ 12.04.2011 19:44:05
Čau Mary Lionová, keď som bol úplne maličký, kam až siaha moja pamäť a môj o 3 roky mladší brat sa dokadil, dedko hovoril: posrau sa jak lion. Tá podobnosť slov bude čisto náhodná, že ? :-)))

yngwie3 @ 12.04.2011 20:12:14
to PaloM: To je zvláštne Pali. Moji obaja starí otcovia, používali úplne rovnaký terminus technicus :o) Fakt, nekecám. Ale domnievam sa, že MaryLion bude odvodené skor od Marillion. A nie od výkonu Tvojho mladšieho brata :o)

PaloM @ 12.04.2011 20:18:30
Hovoril to aj môj dnes už 80-ročný otec, len som ho nechcel vyzradiť. Pri jeho vitalite je schopný (pomocou mojich súrodencov) zablúdiť aj sem :-) No, ak je Mary útlocitná dáma, tak sa ospravedlňujem, vykĺzlo mi to v návale bujarej veselosti, ktorá tu panuje. A ak je naozaj Branova manželka, tak to som asi dosť posr..al, dúfam, že mu nezakáže komunikovať so mnou :-))

PaloM @ 12.04.2011 21:11:43
Zdá sa, že mojim plodným príspevkom som nadobro zakončil vedeckú dišputu o vajci a sliepke. Nech mi Pink Floyd odpustí.

Filozof @ 12.04.2011 21:18:13
Brano, Marylion
Bez ohledu na cokoliv jiného tu řečeného, měl bych Vás varovat. Zažil jsem několik párů, které příspívali oba do jednoho diskuzního klubu (či na jeden server). Ani jeden z těch vztahů to nepřežil...
S informací naložte jak je libo. Třeba se jí jen spolu zasmějte. :-)

Brano @ 12.04.2011 23:38:46
PaloM,MaryLion je skutočne moja manželka a neboj sa nie je útlocitná :-).

Filozof:Ďakujeme za upozornenie.Pobavili sme sa :-).

MaryLion @ 13.04.2011 10:12:18
Čauko Palino! :-) To je v pohode čo si napísal. Pobavila som sa na tých "lionovcoch" :-))). Tiež mi to pripomenulo niečo také familiárne... :-)) U nás (aj v škole) sa zvyklo hovoriť, keď si ktosi tak rezko zatrúbil: "prdíš alebo kadíš ako lion!" :-))) A to moje Lion je odvodené pochopiteľne od Marillion ;-).

PaloM @ 14.04.2011 06:49:12
OK MaryLion, to ma teší. Tak prajem veľa peknej muziky a dobrej zábavy.

Petr Gratias 56 let hudební publicista, historik a pamětník @ 30.04.2011 09:26:12
Z mého pohledu, když člověk provede analýzu sedmdesátých let, stojí album The Dark Side of the Moon na vrcholu progresívní hudby těchto časů. Nic předtím, ale ani nic potom už nezaujalo v kontextu skupiny v takové míře, jako právě tohle album. Nesleduji komerční hlediska, ale ryze umělecká, pionýrská a avantgardní. Album vyšlo v dubnu 1973, já jsem měl právě měsíc po osmnáctých narozeninách a tohle album jsem dostal jako dárek. Proto mám k němu na prahu své tehdejší dospělosti velmi úzký až intimní vztah. Od úvodního bušení srdce až po závěrečné bušení srdce - nevšední a nezprostředkovatelný zážitek. Jistě - z muzikologického hlediska zde opravdu nejsou nějaké zázračné skladatelské postupy, které by měly omráčit, ale to, jakým způsobem bylo celé album zaranžováno, nahráno, zahráno a zazpíváno - to nemá obdoby. To je úplně nový sound, který nikdo před nimi nevymyslel a pokud snad ano, tak se mu to nepodařilo dostat na desku, jako právě kvartetu Pink Floyd. Vedle výtečných hudební a pěveckých výkonů je ve skladbách jedinečná atmosféra a člověk najednou cítí že po beatlesovském Abbey Road, které bylo tečkou na šedesátými léty a zároveň vrcholem, co se v daném schématu dalo vytvořit, najednou před námi stojí nový monument, ve kterém se projil rock s výtvarnem, scénickou emocí, novým soundem a opravdu vzniklo umělecké dílo nebývalého významu. O žádné povrchnosti zde nemůže být řeči - emocionální prožitky ve zpěvu Clare Toryové, procítěná sóla (nikterak komplikovaná a přesto nesmírně zasahující) kytaristy Davida Gilmoura, zapojení synthesizerů VCS3, zlověstné tikání a odbíjení hodin, nálety letadel, chladně metodické cinkání měniče mincí, tlukot lidského srdce a mrazivé tóny varhan a dobové studiové elektroniky, způsob nově natočených bicích nástrojů (nijak nekomplikovaných), vokální práce členů kapely a hostů, jedinečné textové výpovědi.... nač dále pokračovat? Všechno se zde propojilo do jednolitého tvaru a posluchač má pocit, že slyší rockovou symfonii budoucnosti.
Vedle několika dalších vybraných titulů si podle mého subjektivního názoru lze vzít The Dark Side of the Moon na pustý ostrov (za podpory elektrického proudu). Album nabíjí energií a zprostředkovává neopakovatelný zážitek a stále si za ním stojím.
Ta okázalost, umělecký patos a nadzemský opar vznešené estetické krásy je stejně neopakovatelný jako obrazy světově proslulých mistrů holandského malířského šerosvitu - Rembrandta van Rijna, Paula Vermeera, Petera Paula Rubense....
Jak plytká, umělecky povrchní, bezradná a vyprahlá proti tomu ve své prvoplánovosti působí alba nové vlny osmdesátých let...huuuh

33Speedy @ 01.01.2012 20:13:27
No podle mě je art rock trošku rozsáhlejší pojem. Progresivní rock, symfonický rock, psychedelický rock, to tam všechno patří. Ono v každém sympatickém bigbítu nezazní piano, saxofon, syntetizátor, ženský sbor, atd., nemluvě právě o typických hlucích, které skupina s takovou oblibou využívala k vyšperkování svojí hudby a dodání jedinečného dojmu.

08.01.2010 Deadmonkey
5 stars

Nejlepší album žánru, stylu i hudby. Takovéto dílo se podaří vytvořit jednou za dvěstě let a musí k němu být dosaženo ideální konstelace hvězd, planet a kdo ví čeho ještě. K takové události došlo roku 1973 a do dnes nebyla překonána. Esence naprostého hráčského mistrovství, skladetelské geniality, básnické brilance a revolučního technického zpracování. Nerozepíšu se o skladbách ale o přínosech jednotlivých lidí, které považuju za významné:

Roger Waters: Jeho nápady a smysl pro velkolepost postavily princip tohoto alba. Všechno to přitom vypadá tak jednoduše a elegantně. Navíc obdivuju jeho textařský um: "Sun is the same, in the relative way but youre older, shorter of breath one day, closer to death." Jenom toto je prostě něco co Vás donutí přemýšlet o samotné podstatě života navíc podtržené sóly a kytarovým doprovodem

Davida Gilmoura: Tady není co řešit, naprosto perfektní výkon. Sólo v Time je prostě dechberoucí.

Richard Wright: Za svého života opomíjený po smrti opěvovaný. Na tomto albu dokázal takřka neviditelnou prací definovat zvuk "klasických" Pink Floyd

Nick Mason: Sólo v Time. Nemám slov...

---------
Dick Parry: Us And Them - saxofonové sólo - nádhera
Clare Torry: Great Gig in The Sky.
Hipgnosis: Obal - snad nejlepší co jsem kdy viděl
Tým Abbey Road - technické zpracování je naprosoto špičkové

Co dodat? Snad jenom s trochou nadsázky: Kdo si dodnes neposlechl Dark Side Of The Moon, jakoby nežil :)
reagovat

Zdeněk @ 09.01.2010 07:21:00
Naprosto výstižné.

hejkal @ 09.01.2010 08:16:12
Áno, takto dajako si predstavujem produkciu do rádií, aj by sa konečne dali počúvať.

Lothian @ 09.01.2010 13:04:24
Souhlas s Hejkalem.
Dnes už tohle album hrozně nudí, poslouchám z něj jen poslední dvě skladby. Jinak jsou o hodně lepší alba před ním a po něm.

martin69 @ 09.01.2010 13:06:52
Lothian : to ti teda nezávidím ! Od Pink Floyd mně žádná deska nenudí a těžko někdy bude .

Lothian @ 09.01.2010 13:14:45
Však není co závidět, je tolik nádherné muziky ze seventies....
Já považuju za PRAVÉ PF to co dělali do Dark side.Pak nastává zlom, něco jako u Genesis a Marillion třeba, akorát že tady sestava zůstala. Dlouho bylo mým nejoblíbenějším albem PF a jedním z best alb vůbec Wish you were here, ale i to během let zestárlo. Tak si ho šetřím na výjimečné příležitosti.
Včera jsem poslouchal 2CD bootleg "In a pig´s eye", vydaný po Animals. Docela se dá, jen je slyšet, že v té době PF nebyli naživo takoví perfekcionisti jako ve studiu.

Filozof @ 09.01.2010 13:32:14
Mimochodem si všimni, kolik recenzí tohle album tady má. Asi každý považuje za nutné se k němu vyjádřit. :-) To bývá znakem opravdu silných alb.
Napsat o čemkoliv, že je to nejlepší album hudby vůbec je hodně silná káva. Přesto si myslím, že u tohohle tím nikoho nenaštveš. Věřím, že do své TOP ten ho dá skoro každý.

Deadmonkey @ 09.01.2010 13:40:28
Filozof: Bylo by hloupé toto album shazovat jenom proto, že nejsem jediný komu se líbí...

Mirek Kostlivý @ 09.01.2010 16:47:08
Souhlas s Lothianem, od tohoto alba šli už hudebně trochu jinam než dosud. A když slyším z rádia snad posté skladbu "Money", tak mám chuť nějakou tu korunu do toho rádia poslat, abych měl od ní načas pokoj :-).

martin69 @ 09.01.2010 16:50:15
To ale přeci není chyba Pink Floyd ,ale radia . Lepší je radio neposlouchat a pouštět si to chci slyšet já .

Mirek Kostlivý @ 09.01.2010 17:00:51
Jasný Martine, však ho taky vypínám :-). Ale když já musel to album poslouchat po té, co vyšlo i u nás v Supraphonu stále dokola od jedné sousedky (jmenovala se Drahuška, vdala se jako Straširybková, a to si nedělám srandu). Pouštěla to strašně nahlas, a když jsem se učil a chtěl mít ticho, tak to bylo utrpení. A za to Pink Floyd opravdu nemohli.
Ale že je to milník v rockové hudbě, o tom nepochybuji!

Filozof @ 09.01.2010 23:41:29
Deadmonkey
K: "...Bylo by hloupé toto album shazovat jenom proto, že nejsem jediný komu se líbí..."

Hm - to jistě. Ale nenapadá mne, jakou to má souvislost s tím, co jsem napsal.

Ondra @ 13.01.2010 12:50:01
No no, zase tolik nepřeháněj, méně expresivismu a přívlastků:-))

Deadmonkey @ 13.01.2010 16:41:48
Filozof: Nebylo to adresováno Tobě, nevím proč jsem to tam napsal :)

Ondra: Vzhledem k tomu, že to je má recenze a můj názor není taková poznámka na místě :)))

e.s. @ 06.02.2010 20:17:21
Asi jsem jako Mirkova sousedka Drahuška ale kdykoliv jsem sama doma poslochám všechno od PF dokola a vubec mi to nevadí.Nejlepší muzika.

Mirek Kostlivý @ 09.11.2010 19:20:52
Ale já už jsem se dávno odstěhoval! A když přijedu k rodičům na návštěvu, tak už to Drahuška (bohužel) nepouští. Aspoň by mne vrátila do doby, kdy byl člověk ještě mladý ... :-)

28.06.2009 nowhere_man
5 stars

Veľmi som sa bránil predstave, že mne, ťažkému antidavistovi a antikomerčákovi, sa bude od PF najviac páčiť album, ktorý vychvaľujú najviac. Ale bohužiaľ, stal sa pre mňa floydovskou jednotkou. Viac písať nejdem, recenzií je tu habadej. Len ešte toľko: Us and them - prenádherná nádhera.
reagovat

PaloM @ 28.06.2009 20:41:26
Máš pravdu, rebélia proti masám, stádovitosti a inej tuposti patrí k mladosti. Odpísať však toto CD by bola hlúposť. Vzácna zhoda vysokej kvality a vysokej predajnosti. Výnimka, ktorá potvrdila pravidlo.

17.03.2008 detone
5 stars

O Dark Side... bolo napísané už všetko.Sám neviem.čo by som mohol napísať o tomto výnimočnom diele.Snáď to,že kde-kto sa do tejto platne náváža a znevažuje ju.
Raz sa mi stalo,že som sa ohradil,že Mňága a Žďorp dostali viac hviezdičiek ako PF za The Division Bell v nemenovanom \"odbornom hudobnom\" magazíne a dostalo sa mi skoro toľko nadávok ako Janovi Rejžkovi v Melodii,keď trefne opísal LP \"Katapult 2006\".
reagovat

3311 @ 08.08.2009 16:33:02
Co dodat,prostě jedinečná deska a pocity s ní spojený,byla prostě jiná doba,vše bych řekl fungovalo pohodověji a taky byly takový nápady.Dnes černoši poskakují se zlatými řetězy a nebo chrochtaj v parukách....taky se povedou věci,ale určitě míň.

06.02.2008 Stepan
5 stars

No co dodat, pro mě nejlepší a nejemocionálnější album ze všech, které se dá poslouchat pořád dokola a vždy přinese neopakovatelný zážitek. Píseň TIME je až děsivě pravdivá, o to má větší kouzlo a zcela bez pochyby dominuje celé desce, prostě paráda. Navazující GREAT GIG IN THE SKY taky nemá chybu, ten ječící hlas si dokonale vybavuju aniž bych to musel slyšet a do toho tóny klavíru, jaj!!Jediný slabší místo na desce je ON THE RUN, nějak mi to tam nesedí a klidně bych to vypustil.. Nicméně nic to nemění na tom, že Dark side of the moon je nejlepší (a nejprodávanější?) deska všech dob.
reagovat

20.12.2007 Beriq
5 stars

Těžko napsat ještě něco nového a objevného o tomto albu. Bylo už nesčetněkrát propíráno, rozebíráno a hodnoceno. Někteří právě Temnou stranu měsíce považuje za vrchol tvorby Pink Floyd tak za hudební vrchol jako takový. Těžko hodnotit. Neznám moc alb které jsou tak univerzální- myslím že dokáže uspokojit všechny napříč generacemi ať už hledající něco umělecky hodnotného, uklidńujícího, na zamyšlení, nebo prostě jen jako nádhernou kulisu. Přiznávám se že Floydy nepovažuju za tak výsostně dobré a zásadní jak někdy bývají hodnoceni- podle mne jsou trochu přeceňováni i když jejich zvuk, barvitost, to jak dokážou působit na duši i vše kolem nich je často fascinující a Dark side je toho nejlepším důkazem.
Už od úvodního tlukotu srdce až samotný konec (kdoví co je opravdu ten pravý konec alba- těch zvuků strácejících se v dáli a těžko slyšitelných je tam prý víc) je to nádherný a téměř dokonalý zážitek. Nemůžu nic vytýkat, protože respekt mám veliký a myslím že netřeba album srážet kvůli drobnostem. Možná mi trošku nesedí zařazení skladby Time za čarokrásnou a tesknou The great Gig in the Sky. Trochu můj dojem ruší ale věřím že spousta lidí to může vidět jinak.
Na Floydech mám rád všechny ty zvuky v pozadí, jakoby do všech těch skladeb ani nepatřily ale přesto nádherně umocňují vše o čem skladby mají být (například v Echoes to krákání...) a tady je tomu rovněž tak- tikot hodin,zrychlený dech, běžící osoba, cinkot drobáků... Na tomto albu je plno vychytávek, detailů, kudrlinek a přitom texty jsou snadno pochopitelné přímé, nefilozofující a navíc o tom o čem přemýšlí každý člověk- o čase, existenci, smrti... The Dark Side of the Moon je prostě skvělé album- takový soundtrack k životu...
reagovat

hejkal @ 20.12.2007 12:42:25
Pekne si to napísal. Naozaj sú Pink Floyd skupinou celogeneračnou.
Ani ja nie som ich veľký fanúšik, preto radšej nehodnotím, ale súhlasím s univerzálnosťou ich hudby. Niekto v tom vidí komerciu, nehádam sa, aspoň sú dôkazom, že aj komercia môže byť citlivá, plná a obohacujúca.

Brano @ 20.12.2007 15:12:21
Velmi pekná recenzia.

miguel7 @ 21.12.2007 09:04:29
Hm. Pěkně řečeno. Já mám problém akorát dnes s tímto albem už problém. Když jsem ho slyšel poprvé, byl to zážitek. Při Us and them v refrénu mi běhala husina nejen po zádech ale byl jsem jím i tak trochu dojat. Těch nádherných chvil je tam mnoho a užíval jsem si ho pořád dokola a chtěl jsem to prožívat pořáda pořád, že dnes si ho nemůžu už pustit jen tak. Hrozně jsem si ho ohrál a vnímám ho již jako vánoční pohádku, kterou skouknu jednou do roka, podívám se na ní rád a s chutí, znám ji nazpaměť, ale sám od sebe si ji nepustím. Stejně tak Dark...

bv @ 07.01.2008 21:38:41
Jo, já to vidím jinak. Stačí, když si při přehrávání nepřehodíte pořadí skladeb a máte TIME před THE GREAT GIG IN THE SKY, moc se mě to tak líbí.

14.10.2007 ~ DarXide ~
5 stars

Tak album The Dark Side of The Moon poslouchám od roku 1976 nejméně jednou měsíčně a věřte, že v této hudbě mám pořád co poslouchat a vždycky mě něčím novým nadchne. Patří podle mně bezesporu mezi to nejlepší, co PF vytvořili a každý člověk si jak v hudbě tak v textech najde opravdu kus svého života. Já, vzhledem ke svému věku, teď například častěji než jindy poslouchám Time a Brain Damage :-) Přeji všem hezké dny.
reagovat

08.07.2007 Emilio
5 stars

Pokud je někdo takový, kdo nezná toto album, potom jistě není čtenářem těchto stránek a tudíž je zbytečné takovému člověku touto cestou album představovat. Proto se nemusím zabývat hodnocením a o to víc se mohu věnovat vlastním názorům a pocitům :-)
The Dark Side of the Moon je pro mě jednoznačně nejlepší album všech dob. Počátek mé posluchačské historie by se dal zařadit k roku 1980. Od té doby kolem mých uší prošlo spousta hudebních skvostů a s dobou se měnily i mé osobní žebříčky oblíbenosti. Je jen jedna deska, která v těchto žebříčcích měla své stálé místo, hádejte která :-)
reagovat

Evolucius @ 16.08.2007 02:08:17
Hodne dobra deska

13.04.2007 Wenzl
4 stars

Jak já to slyším(vidím).Záměrně,s cílem předejít nedorozumění začínám touhle větičkou.TDSOTM je bezesporu dílem aristokratů art resp.prog rockové hudby.Tolik geniálních myšlenek,které se tehdy na tomto albu podařilo realizovat budete velmi těžko v jiném hudebním díle hledat.Jsem dokonce přesvědčen,že je nalézt jinde nejde.Z hlediska hystorického významu je to veličina bez konkurence.Kdo měl navíc možnost vidět buď krátký dokument uvedený před časem na ČT2 nebo viděl DVD,kde "pinkfloydi" popisují,jak co tvořili,zůstal jistě v němém úžasu stejně jako já,jak prosté to je,ovšem za podmínky,že máte ten nápad.Rozebírat hudbu nalézající se na nosiči už asi smysl némá.Vše bylo řečeno.Já se ovšem dopustím "harakiri".Mám za to,že to sice je přelomové album(nakonec i sami PF ho tak kontextu své tvorby vidí),ale absolutní favorit to v mých uších není.V uplynulých téměř pětatřiceti letech toto album do jisté míry deklasovala jeho jakási všudepřítomnost.Sekvence najdete totiž i pod každým laciným televizním dokumentem.A tak u mě došlo v podstatě k přeposlouchání.Zdálo by se,že u tak silného materiálu by to nemělo být ani možné,ale mě se tak skutečně stalo.Ironií osudu jsem investoval i do SACD ale nepřichází chuť k poslechu.PF jsou samozřejmě mojí srdeční záležitostí,ale nějak se raději vracím př.k Atom Heart Mother,Wish You Were Here nebo na úplný začátek či k "šílenému" Ummagumma.

reagovat

bobík @ 13.04.2007 00:00:00
Zdar Wendy!Jestlipak se Ti nechce do poslouchání tohoto alba proto,že až tak dobré vlastně není????Podle mě jen sing Time a Us and them.Zbytek rád oželím!!!!!

Wendy @ 13.04.2007 00:00:00
NE !!!! Jinak bez komentáře !

kubys @ 13.04.2007 00:00:00
Myslím, že Bobík se zde ocitl zcela náhodou a ře se pouze pokouší všechny, s prominutím, nasrat.

bobík @ 14.04.2007 00:00:00
kubysovi-kubysi,buďte trošku tolerantní.......víte koho nasírali opačné názory.....komunisty....a to doufám nejste......řekl jsem jen svůj názor a vy s ním nesouhlasíte,tak se s tím vyrovnejte....

Wenzl @ 14.04.2007 00:00:00
pro Kubis .. Vážně to nechte bez komentáře.Ještě poznámku...výraz renomovaný kritik bych nepoužíval.Kritik je vlastně osel,který ničeho nedosáhl(hudba,film ap.) a proto nezbývá než kritizovat.S příchodem internetu je to ještě lehčí.Z tepla domova,pod nickem,nikým nepoznán šije s radostí do všeho a to s pocitem,že se něco vyřeší.Hudebníci přestanou hrát vůbec nobo změní styl,filmaři to tak y pověsí na hřebík a půjdou do továren no a kritik si najde jinou \"oběť\".Ohánět se čímkoliv co jsem kde vyčetl je na palici.Mluvil snad někdo s někým s floydů?Má někdo zaručenou informaci?Zajímavé je,že Waters se sólově snad ani nedá poslouchat.Gilmour myslím naopak v pohodě.Rovná se oba dohromady > výtečné výsledky.Společně totiž přicházela rovnováha mezi psychidelií a art rockem,mohu-li to takhle jednoduše popsat.Mimto není sporu o tom,že Gilmour je kytarový virtuos a mág.

kubys @ 14.04.2007 00:00:00
Wenzle, máte pravdu raději se už do toho nebudu zaplétat.

bobík @ 14.04.2007 00:00:00
Kubysovi-Kubysi,to je pravda,raději se do toho nezaplétejte,nakonec by mohlo vyjít najevo,že moc diskutovat neumíte.....umět diskutovat je totiž umění
Wenclovi-o funkci a poslání umělecké kritiky mluvíte jak mimozemšťan.......jinak také raději nediskutujte,když to neumíte a nejste pevný v kramflecích a místo argumentů útočíte na oponenta!

kubys @ 14.04.2007 00:00:00
Bobíku, řekněme si na rovinu, že jste to byl vy, kdo první začal útočit, tudíž netuším, čeho jste svou poslední reakcí chtěl dosáhnout.

bobík @ 14.04.2007 00:00:00
Kubysovi-Kubisi-já jen říkám svůj názor a nesouhlasím s některými NÁZORY,ale nikdy jsem nenapadal oponenta.....na což mám svaté právo a doufám,že mi to neupíráte.... zato od některých z Vás jsem se dočkal,že jsem provokatér,že se se mnou nebudou bavit,že patřím jinam,že jsem pošuk,diletant....atd........chce to zkrátka trošku tolerance k odlišným názorům!!!!

Wenzl @ 14.04.2007 00:00:00
V kramflecích pevný skutečně nejsem vševěde bobiku.A víte proč?Nosím lehkou,kvalitní,značkovou sportovní obuv,to v období letním a martensky v období zimním.U obého jaksi kramfleky absentují.A protože nejsem žena ani spocený kravaťák,příležitost vyrazit si v kramflíčcích jsem tedy úspěšně eliminoval.
Jedno vím jistě.Prošel jsem si to tady křížem krážem a narážím vesměs jen na Vaši poměrně podivnou argumentaci protkanou mnohdy invektivami,které si né každý nechá líbit.No,a zřejmě proto se zde těšíte všeobecné oblibě,jak shledávám a není divu,že někteří usoudili,mimochodem velmi zdravě,že diskuse(podotýkám,že tak tomu říkáte Vy) s Vámi je cestou do slepé uličky.Někde Vám někdo doporučil vyhledat stránky věnující se jiným hudebním žánrům.Já bych se zdovolením přimluvil.Už proto,že zde se bavíme o hudbě a té Vy evidentně nerozumíte.No a proto ty reakce,to je přec nad slunce jasné.Apropó ty Holky z naší školky,to byla vážně trefa.Gratuluju!Vy vážně patříte jinam.

16.02.2007 kubys
5 stars

Dokonalé album, jak svou hudbou, tak strukturou. Dalo by se říci, že všechny skladby jsou spolu svázany, ale není to tak pevné pouto, jako u The Wall. Už jen intro Spek to me je naprosto geniální, jelikož v něm můžeme slyšet motivy všech písní(pokladna z Money, tikot z Time), Speak to me - taková pohodová píseň hudbou nikoliv však texte zvlášť její konec"...a když balancuješ na nejvyšší vlně/míříš k záhubě...", On the Run- tak tady se Richard Wright opravdu vyřádil, dost mi to připomíná rané psychedelické začátky PF,Time- pro mě vrchol alba, sice text není nijak povzbudivý(pojednává o tom, že čím dál víc stárneme), ale hudebně naprosto dokonalá píseň, hlavně sólem, Great Gig in the sky - znova docela znepúokojivá píseň koncem "nikdy jsem neřekl, že bych se bál umřít", zajímalo by mě, jestli to Wright opravdu myslel jako narážku na Rogera Waterse nebo to jsou jen legendy, Money - dokonalá oddechová hudba, i když kompozičně velmi těžká, ale pohodovost na nás přenáší první tony basové linky, kterou zná snad každý na světě, i když o Pink Floyd neslyšel, Us and Them - dosti sociální píseň, která nás znovu nenechává klidnými Any colour you like - prostě úžasná instrumentálka, Brain Damage - abych se přiznal tuto píseň jsem moc nepochopil a Eclipse - dokonalý závěr úžasného eposu jménem Dark Side of The Moon
reagovat

23.12.2006 Johndensmore
5 stars

Milujem toto album. Okrem kapely The Doors ma fascinuje aj Pink Floyd. Moje prve dojmy z Pink Floydu som objavil na albume Meddle. Začiatok One Of These Day potom sa tu vystriedali všetky žánre a totálna mystická Echoes v jednu letnú noc vo mne zanechala dodnes stopy. Neskôr som videl dokument Dark Side Of The Moon. Velmi mi to nehovorilo. Až po takmer polroku po prepočúvani mnoho kapiel 60s psychedelickeho/acid rock som sa opät vratil k Dark Side-u a prečital si preklady piesni. Od toho okamihu som sa vžil už nielen do hudby, ale aj do jej skryteho posolstva. Dark Side nie je len hudba. Je to niečo posvätné. Prekrásne vokály si spájaju s textami a nežnou hudbou ktorá si podmaňuje poslucháča. Proste geniálne.
reagovat

29.10.2006 floyd.wywh
5 stars

Ahoj!PF jsem poprvé slyšel asi v r.1983 a první na řadě byla "The Wall"Moc se mi líbila a zčal jsem shánět jiná alba,což byl v této době poměrně velký problém:-(Ale šlo to,sice pomalu ale šlo.A pak se mi dostalo do ruky album "Dark Side..." a napíši jediné-naprosto mě uchvátilo!Od té doby znám celou tvorbu PF poměrně dobře,ale přesto-"Dark Side..."zůstává tím absolutně nejlepším,co jsem kdy slyšel!Nechci se nějak pouštět do podrobné recenze tohoto veledíla,ale přesto chci popsat jeden malý dojem či postřeh.Tento dojem mám i poté,co "Dark Side..."slyším nejméně po tisícáté:Jedná se o skladbu "Time".Zde chci zmínit Davidovo kytarové sólo a to hlavně druhou pasáž hned po zpomalení tempa-tohle je ta nejmelancholičtější hudební pasáž,kterou jsem kdy slyšel a to myslím naprosto vážně!A třeba "Us and Them" bych mohl také poslouchat skoro dokola...No,tohle album si zaslouží jednoznačně pět hvězdiček! Jiří
reagovat

Johndensmore @ 23.12.2006 00:00:00
Time aj vo mne objavilo tretie vnímanie

26.08.2006 martas
5 stars

Je ůžasné, jak každá deska od Pink Floyd zní jinak, vyvolává jiné pocity a má celkově jinou náladu.Dark side působí temně, je ale plná barev a tvůrčí energie.Myslím,že s touhle deskou začly ty nejlepší výkony PF..Mezi mé nejoblibenější písně patří Breathe, Money a Us and Them. Trochu mi trvalo, než sem naposlouchal On the run a Great gig in the sky..ale o tom to je..poslouchat, poslouchat a poslouchat:) Dále bych vydvihl aranže snad všech skladeb..stačí se jen soustředit na jeden nástroj a opět objevíte jaké bohatsví tahle deska skrývá..Opravdový umělecký skvost!
reagovat

10.02.2006 dakas
5 stars

The Dark Side of the Moon-vlajková loď Pink Floyd,jedinečně koncepčně vyrovnané(!),velmi dobré textové a hudební zpracování.Když se při rozhovoru s Rogerem před pražským In the Flesh ptaly,v čem tkví ta veleúspěšnost alba a jak je možné,že i dnes dokáže inspirovat současné interprety,řekl,že je to tou čistotou textů,snahou po dokonalosti,která spočívala v jednoduchosti.Porovnávat Dark side s texty The Wall může asi jen zručný angličtinář a pro mě je neméně důležitá nadčasovost tématu,která byla i pro samotné Pink Floyd přelomová.Nový zvuk,nové aranžmá,hlasy,které slyšíte mezi jednotlivými skladbami jsou autentické zpovědi obyčejných lidí s obyčejnými,avšak závažnými lidskými problémy všedního života.The Dark Side of the Moon je Rolls-Royce mezi progrockovými alby té doby,ale jízda v luxusní třídě nemusí vždy bavit každého.
reagovat

10.02.2006 b(e)n
5 stars

The Dark Side of the Moon-vlajková loď Pink Floyd,jedinečně koncepčně vyrovnané(!),velmi dobré textové a hudební zpracování.Když se při rozhovoru s Rogerem před pražským In the Flesh ptaly,v čem tkví ta veleúspěšnost alba a jak je možné,že i dnes dokáže inspirovat současné interprety,řekl,že je to tou čistotou textů,snahou po dokonalosti,která spočívala v jednoduchosti.Porovnávat Dark Side s texty The Wall může asi jen zručný angličtinář a pro mě je neméně důležitá nadčasovost tématu,která byla i pro samotné Pink Floyd přelomová.Nový zvuk,nové aranžmá,hlasy,které slyšíte mezi jednotlivými skladbami jsou autentické zpovědi obyčejných lidí s obyčejnými,avšak závažnými lidskými problémy všedního života.The Dark Side of the Moon je Rolls-Royce mezi progrockovými tituly,ale jízda v nejluxusnější třídě nemusí vždy bavit každého.
reagovat

29.12.2005 Exodus
5 stars

PF me vrhli do sveta progrocku, a jsem jim za to vdecny. Album DSOTM na me zapusobilo tak, ze se k nemu uz pet let vracim a nemuzu se toho nabazit. Pote jsem presel k dalsim progrockovym kapelam ale u zadne se neopakovalo to co u Pink Floyd, zvlast u tehle desky
Davam bez diskuzi 5 hvezdicek
reagovat

26.09.2005 EasyRocker
5 stars

Co vlastně říci k této desce, když všechno vlastně už bylo řečeno v recenzích přede mnou a taky na tunách papíru, které o něm byly popsány... Koncepční deska s temnými náměty o chřadnoucích mezilidských vztazích, civilizačních problémech, ale i reminiscence na osobu Syda Barretta... Album, které odstartovalo sérii veleúspěšných alb PF a jejich masovou celosvětovou popularitu. Hlavní osou alba jsou hladivé, melancholické písně s vytříbenými melodiemi, které mají tu sílu vás přenést někam do polospánku - hned na startu je to Breathe (ovšem se závažným ekologickým námětem), The Great Gig in the Sky s vášnivým vokálem Clare Tory, Us and Them z pera varhaníka Ricka Wrighta, jedna z nejlepších skladeb PF vůbec, Brain Damage se vzpomínkami na Barretta. Nechybí ještě doznívající zvukové experimenty z prvního období jako On the Run nebo vynikající zvukomalebná Any Colour You Like. Ráznější a rockovější polohu desky představují dnes už legendární Time (s neméně legendárními budíky a hodinami) a velehit Money, kde si Waters o penězích nedělá iluze (album mu jich ovšem přineslo víc než dost...) - obě skladby patří do zlatého rockového fondu. Závěrečná Eclipse uzavírá celou desku v bombastickém duchu. Celá deska je velice vyvážená a textový koncept je s hudbou v naprostém souladu, což vytváří mimořádně silný dojem. Album se prostě přesně trefilo do nálad a chutí posluchačů a je jedním z naprosto zásadních rockových alb.
reagovat

22.05.2005 Sabbath
5 stars

Dark side je čtvrté nejprodávanější album všech dob (před ním je Thriller-Michael Jackson, Sathurday Night Fever a Rumors-Fleetwood Mac) - alespoň tak psáno v knize Odyssea zvaná Pink Floyd.
K albu: naprosto vynikající kousek. Co se týče hudby, Floydi zde definitivně odložili svůj starý styl komponování a dali přednost něčemu zcela novému. Na albu není žádná píseň sama za sebe, je to jeden velký projekt. Fantastická věc.
Co se týče textů je album dalším zlomem v kariéře skupiny. Kapela se snesla z nebeských sfér na zem a nastavila nemilosrdně zrcadlo lidské společnosti.
Nutno dodat, že album bylo v budoucnosti překonáno (přikláním se k názoru Crazydiamonda, že album hudebně
předběhlo Wish You Were Here a textově The Wall). Ale nic na plat, Dark Side byl zkrátka první.
reagovat

17.04.2005
5 stars

Genialni album. Poprve sem ho slysel ve svych 9 letech a porad se ho nemuzu nabazit. I kdyz verze ke 30. vyroci ma lepsi zvuk. Mimo jine se 32 miliony prodanych nosicu nejprodavanejsi rockove album na svete. ( pokud se mylim tak me prosim opravte )
reagovat

Caravello @ 21.04.2005 00:00:00
No já zase čet,že nejprodávanější album historie je "Back In Black" od AC/DC.Ale už si nepamatuji množství.

11.11.2004 mct
5 stars

Právě u tohoto alba PF je zapotřebí nejen poslouchat tu nádhernou hudbu, ale chce to vzít si k ruce překlad textů (pokud nejste takoví machři, abyste to odposlouchali v angličtině). Já jsem se k nim v dávných dobách dostala zhruba 5 let poté, co jsem album docela často poslouchala a úplně mě odrovnalo, když jsem zjistila, o čem to vlastně je. „..Unavený ležením na slunci zůstáváš doma a pozoruješ déšť/ Jsi mladý a život je dlouhý, je čas zabít dnešek/ A jednoho dne zjistíš, že je za tebou deset let/ Nikdo ti neřekl, kdy máš běžet, startovní výstřel jsi promeškal...“ (Time) a nebo „... Černí a modří/ A kdo ví, který je který a kdo je kdo/ Nahoru a dolů/ Ale nakonec je to jen dokola a dokola...“ (Us and Them) Nikdy před tím mě nenapadlo, že i tomhle se dá zpívat a navíc tak krásně.
Myšlenkově určitě nejzásadnější album PF. Ale já bych ho řadila na druhé místo po Wish You Were Here. Ono je hudebně sice velice vyrovnané a poslouchá se to moc dobře, mě osobně ale chybí tady to napětí, které má Echoes a nebo Shine on You Crazy Diamond, proto ho považuji za svoje číslo 2 od PF.
Nemá smysl řešit, která skladba je lepší, protože tady je to přesně tak, jak zní v poslední skladbě „...A všechno pod Sluncem je v souladu...“ a vůbec nevadí, že „...Slunce je v zatmění Měsíce...“
reagovat

jádro @ 30.12.2005 00:00:00
Chcete mi tvrdit, že Time, Money, Eclipse, On The Run a hlavně Great Gig In The Sky nemají napětí a energii? To se běžte napojit na Temelín-možná ten vyrobí dostatečné napětí.

mct @ 01.01.2006 00:00:00
Jádru z Temelína naprosto unikl smysl mé recenze. Jinak by se nechytilo jedné věty, kterou se snažím objasnit, proč mám o něco raději album Wish you were here. Raději to nebudu víc vysvětlovat, aby mě příště neposlalo na kardiologii nebo nějakou jinou ....-ii.

jih @ 22.07.2006 00:00:00
Malý postřeh: ve chvíli, kdy je slunce zatemněno měsícem (poslední slova na albu), není odvrácená strana měsíce temná.

I pro mně zásadní deska, když jsem ji někdy ve svých 16 objevila, dva roky jsem se u ní dennodenně uspávala.

mct @ 24.07.2006 00:00:00
To jih:
Proč řešíte, jak vypadá odvrácená strana Měsíce? O to tady přece vůbec nejde!

11.10.2004 MP
5 stars

Excelentní dílo rocku. Spolu s Wish you were here a Tubular Bells Mika Oldfielda je to nejlepší dílo 70. let (a to v těchto letech byla konkurence opravdu obrovská, pro ukázku např. In rock od Deep purple, Sabotage, Technical ecstasy a Sabbath bloody sabbath od Black Sabbath atd. atd.) a zasluhuje úctu i od lidí, kteří Pink Floyd zrovna poslouchat nemusí.
reagovat

17.09.2004 Marooned
5 stars

Ruku na srdce, nejlepší zde vystihuje lépe než nejoblíbenější! Jelikož zde není špatné skladby, zatímco na PATGOD i ASOS se jich pár najde, takže i podle mě je minimálně jedno ze tří nejlepších.
reagovat

20.08.2004 Hans
5 stars

Spousta lidi bude asi oponovat, ale tohle je to nejlepsi album Pink Floyd vubec, nic tak dokonaleho predtim ani potom nezplodili. The Wall je sice vyborna, ale je to osobni mindrak Rogera a zbytek kapely je na chvoste, navic je to spis opera nez rockova deska v pravem smyslu slova. Dark Side ma vse co ma opravdu vyjimecna deska od PF mit, osobni vklad kazdeho z muzikantu, ustredni motiv Zivota je nadcasovy - moc a bohatstvi (Money) z tebe lepsiho cloveka neudelaji a jsou pomijive, zivot je kratky a je dulezite jej vyuzit naplno (Time), je treba zit obycejny zivot, mit pratele a i kdyz se obcas dostaneme na odvracenou stranu musime se s tim porvat a zivot jde dal. Deska drzi pohromade a je optimalne dlouha nez aby zacala nudit jako Zed. Prechody mezi skladbami jsou tak samozrejme a presto tak originalni a jine, presne v duchu Pink Floyd. Z tohohle alba je jeste citit souzneni dusi, lyrika, naboj a snaha o dokonalost a to je to podstatne. Oproti Wall ktera vznikala v hodne napjate atmosfere osobnich konfliktu a je misty prilis vykonstruovana. Dark side je proste jedinecna, k tomu neni co dodat.
reagovat

03.08.2004 Tool
4 stars

Já bych to upřesnil a to tak že je to jedno ze tří nejoblíbenějších alb PF.
Mají stejně dobrá alba,avšak opomíjená, jako například Atom Heard Mother,nebo první a druhé album, jsou také skvělá,ale nikdy nedosáhly takové popularyty jako Dark Side of The Moon.
reagovat

Mirek Kostlivý @ 09.01.2010 16:52:01
Pod to se podepisuji, tedy až na ty hrubky v textu :-).

03.08.2004 crazydiamond
5 stars

Jasně nejslavnější album PF, což dokazuje i počet prodaných kusů, ale jak hudebně, tak i textově bych ho zařadil až na druhé místo (hudebně za Wish You Were Here a textově za The Wall), i když musí se nechat, že pokud se má hodnotit album jako celek, tak asi je nejlepší.
Speak to me: krásný úvod bušícího srdce a dalších motivů, perfektně přecházejících v další píseň, jako by to byla její součást.
Breathe: dobrý text o nesmyslnosti lidské chorobné touhy po úspěchu, krásná melodie
On The Run: krapet depresivní, trochu jednotvárná, ale jako intro k Time se hodí a do celkové myšlenky také zapadá, takže...
Time: naprosto nenapodobitelný, úžasný text (Rogere seš machr!!), skvělá hudba. Není co vytknout - úžasná píseň.
Great Gig In The Sky: tak tohle se snad ani nedá komentovat, úžasná píseň, perfektní provedení, super zpěv, naprosto vystihnutá myšlenka i bez použití slov - SUPER!!
Money: další skvost, perfektní text, super zpěv, krásná sóla a mezihry - skvělé
Any Colour You Like: nádherný a úžasně plynulý a vhodný přechod mezi Money a Brain Damage
Brain Damage: výborná titulní píseň, jasně řečená myšlenka - bezva
Eclipse: krátký, ale nutný dovětek, bez toho by to nebylo úplné

celkově - jedno z 15 nejlepších alb hudební historie
reagovat

Exodus @ 19.01.2006 00:00:00
kdybys napsal jednoduše: "super album, jedno z mých nejoblíbenějších od PF", ušetřil bys spostu času a vyjádřil bys tím to samé, co v té tvojí recenzi :-)

Ivo @ 10.07.2006 00:00:00
Velmi dobré album ale všeho dobrého s rozumem,
ve své době zjevení ale pouze pro fandy rocku, kdo má rád jinou hudbu tak Vám řekne asi toto, pro Vás rockovou a metalovou generaci možná bomba, pro mne to tolik neznamená, pro mne je klasikem Vivaldi, Bach a další, ono každá generace má svou hudbu a rock je příliš hlučný a mnohdy zbytečně. Až přátelé budete 15 a 20 let starší než jste tedˇ, budete to vidět podobně.

Vlastním prakticky všechna alba této kapely na originálních CD ale je to jen hudba, nic víc, k tomu také jednou dozrajete, možná.

martas @ 23.11.2006 00:00:00
Myslim Ivo, že jsi přezrál. Pokud už pro tebe hudba nemá zvláštní význam v tvém životě, tak to beru spíš jako krok zpět...

Ivo @ 08.12.2006 00:00:00
No, já myslím Martasi, že ne, jen vidím věci trochu víc kriticky. Zajímalo by mne, kolik Ti je let ale ta poznámka o přezrání je fakt úsměvná.

30.07.2004 Anonym
4 stars

tlukot srdce,hlasy,kročeje,šílený smích-uvítání v podobě první skladby SPEAK TO ME,navazuje BREATHE,klouzavá melodická,navazuje ON THE RUN,depresivní,na tu dobu poměrně zajimavý rytmus.Navazuje TIME,supersong o toku času,navazuje opakvání BREATHe,ale s jiným textem,navazuje GREAT GIG IN THE SKY aprvní strana je u konce.
Pokladna,cinkání peněz,co jiného by to mohlo být než MONEY,navazuje US AND THEM,hezky melodická a smutná,navazuje ANY COLOUR YOU LIKE,navazuje BRAIN DAMAGE,navazuje ECLIPSE na konci pisne opet tlukot srdce a album končí...z rozboru vyplývá ze kazdá strana desky je pojata jako celek-první strana více experimentální,druhá více klasičtější...album je fajn,ale neco mu chybi......jde spíš o přerod.MŮJ NÁZOR
reagovat

Seamus @ 12.04.2006 00:00:00
Asi mas pravdu, ale jedno je jiste: Nic neni dokonale. Odvracena strana mesice se genialite blizi. o fousek.

13.06.2004 Fici
5 stars

Jedno ze tří nejlepších alb PF
reagovat

Seamus @ 12.04.2006 00:00:00
Svata pravda

slída @ 18.12.2006 00:00:00
...jj, prawda, ale moc široce podaná. "Nejlepší album PF" je mnohem přiléhawější... ;)

Stepan @ 06.02.2008 22:11:11
souhlasim se slídou..NEJLEPŠÍ

Stepan @ 06.02.2008 22:11:29
souhlasim se slídou..NEJLEPŠÍ

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 29x
martin69, 33Speedy, leon66, Hans, mct, Exodus, floyd.wywh, Johndensmore, kubys, Emilio, detone, Majkl, rock.bloguje.cz, Beriq, Stepan, nowhere_man, Deadmonkey, Bill Pleška, Brano, Gerry, joel, zd
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 7x
Tool, Wenzl, adam, hejkal, Ivan26, Paul
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
Matouš
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
Corsica
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000