Zappa, Frank - The Mothers of Invention - Weasels Ripped My Flesh

Zappa, Frank - The Mothers of Invention - Weasels Ripped My Flesh - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1970

Tracklist:

01. Didja Get Any Onya? (6:51)
02. Directly from My Heart to You [Penniman] (5:16)
03. Prelude to the Afternoon of a Sexually Aroused Gas Mask (3:48)
04. Toad of the Short Forest (4:48)
05. Get a Little (2:31)
06. The Eric Dolphy Memorial Barbecue (6:52)
07. Dwarf Nebula Processional March & Dwarf Nebula (2:12)
08. My Guitar Wants to Kill Your Mama (3:32)
09. Oh No (1:45)
10. The Orange County Lumber Truck (3:21)
11. Weasels Ripped My Flesh (2:07)

All songs written by Frank Zappa, except where noted.


Obsazení:

Buzz Gardner - trumpet, flugelhorn
Bunk Gardner - tenor saxophone
Ian Underwood - alto saxophone
Jim "Motorhead" Sherwood - baritone saxophone
Don "Sugarcane" Harris - electric violin, vocals (2)
Frank Zappa - lead guitar, vocals
Lowell George - rhythm guitar, vocals (1)
Don Preston - organ, piano, electronic effects
Roy Estrada - bass, vocals
Jimmy Carl Black - drums
Art Tripp - drums

Ray Collins - vocals (9)

 
30.08.2017 dimitrij
4 stars

Album Weasels Ripped My Flesh je kompilací skladeb z živých vystoupení a z několika starších studiových nahrávek. A není tedy divu, že kompilát zní nesourodě. Zaznívá tu totiž kdeco: free-jazzové improvizace, avantgardní improvizace, hendrixovské improvizace, tradiční blues s improvizujícími houslemi i jedna nebo dvě rockové písničky s relativně tradiční strukturou. Co mě při poslechu rmoutí je fakt, že tyto složky nejsou moc kombinovány v rámci jednotlivých skladeb.

Úvodní Didja Get Any Onya je free-jazzová jízda (ve stylu kupř. Ornetta Colemana či Deweye Redmana) okořeněná o několik potřeštěných vokálních vsuvek, má to drajv, dynamiku a je to bezva poslouchání, po čtyřech minutách je bohužel konec. Z pohledu free-jazzového žánru se tedy jedná spíš o jednohubku.

Následuje Directly From My Heart To You, což je dobrá bluesová skladba s houslemi a androgynním zpěvem Dona Harrise (barva jeho hlasu mi připomíná Ninu Simone). Nic výjimečného se ale nekoná. Slušné blues.

Trojka je avantgardní improvizace a naživo to mohla bejt bžunda. Čtverka začíná melodicky a čistě, po minutě je idylka přerušena a je nahrazena další free-jazzovou pasáží. Tento přechod mi připadá až moc násilný a beze smyslu.

A tak to jde dál a dál. Album se mi líbí a rád ho poslouchám, bohužel to je opravdu jenom sbírka různých nahrávek (přičemž hodnota některých pasáží je spíš dokumentární, řekl bych), nikde se nepovedlo (a asi ani nezkusilo) skloubit žánry, které jsou na albu přítomny, do jednolitějšího celku (jako se to dařilo třebas Kapitánu Beefheartovi).

A i přes moje námitky je to silná placka obsahující krásná (špinavá) sóla, pár hezkých melodií, intenzivní zvukové plochy, mezihry a vsuvky (a co na tom, že mezihry a vsuvky jsou vsouvány mezi jiné mezihry a vsuvky a že středobodem není písnička, ale splašená improvizace). Album také obsahuje množství hudebních i obecných kulturních narážek a vtípků a tak, ale to já neumím docenit.
reagovat

northman @ 31.08.2017 05:21:37
Připomínání jednoho z největších géniů moderní populární hudby není nikdy dost a zvláště když jsou pěkně napsaná. Souhlasím do posledního písmene.

dimitrij @ 31.08.2017 08:17:05
Neumím říct, zda byl Zappa génius, ale mezi nejvýraznější a nejosobitější hudební figury patří Zappa docela určitě. Nemám ho zatím příliš naposlouchaného a řadu alb nedokážu strávit vůbec.

Na řadě nahrávek mě něco dráždí (písklavé šmoulí vokály, hnusná disonantní sóla, nečekané změny, kolážovitá struktura skladeb). Nemůžu říct, že bych chápal, proč jsou v Zappově rušivé prvky přítomny, ale znám několik možných vysvětlení: Zappa se snažil více zapojit posluchače, donutit ho přemýšlet (rušivé prvky nedovolují pasivní poslech, mozek je nucen zpracovávat neobvyklé vjemy). Anebo byl Zappa ovlivněn řvavými reklamními klipy a podobně (o tomto psal Petr Dorůžka ve své knize, pokud si dobře pamatuju). Anebo byl Zappa prostě šašek. Anebo prostě proto. Anebo ode všeho trochu. Anebo já nevim.

Petr_70 @ 31.08.2017 09:11:08
Perfektní instrumentalista a ještě lepší skladatel!

Já tedy Franka Zappu za hudebního génia bez nadsázky považuji.

Tohle album jistě nepatří k zásadním pilířům jeho obří diskografie, ale rád si ho poslechnu už kvůli řadě silných momentů, které obsahuje.
Ty čtyři * jsou myslím docela objektivní hodnocení.

northman @ 31.08.2017 09:17:53
Franka Zappu považuji za génia stejně jako Petr a co se týče významu téhle desky, tak souhlasím taky. Na tomhle albu je několik pro mě zásadních skladeb (líbí se mi hodně blues zpívané Sugar Cane Harrisem), ale v rozsáhlé tvorbě Mistra mám jiné favority (Freak Out, Absolutely Free, Hot Rats, Roxy & Elsewhere ....). V jeho rozsáhlé tvorbě si najde v podstatě desku, která mu bude sedět každý.

northman @ 31.08.2017 09:32:47
Frank Zappa si hlavně dělal legraci ze všech, všeho a taky ze sebe. Jeho skladby a zvláště živá provedení mají dokonalé aranžmá,jak psal Jiří Černý v knize Hvězdy světových mikrofonů II. , tak hudebníci na určitý pohyb rukou vstanou a zabučí, na jiný pohyb provedou něco jiného, nebo zahrají určitý motiv. Zajínavý prvek byl zpěv Roye Estrady, vysoký skřehotavý hlas který kolísal podle pohybů pravé ruky Franka Zappy. Estrada hrál v Mothers Of Invention v šedesátých letech a vrátil se na album Zoot Allures. Na tvou polemiku z konce reakce bych ti řekl slovy Franka Zappy " všechno je jinak, někdy stojí zato přemýšlet jak to vlastně je".

adam @ 31.08.2017 09:46:08
Album je taky aky je aj z dovodu ze bol spolu s Burnt weeny sandwich vydany po rozpusteni povodnej kapely MoI. Takze viac menej kompilacia toho co ostalo nevydane a pokus o vytrieskanie prachov. Toto jedine sa snad da Frankovi vycitat ze sa zachoval k svojim spoluhracom ozaj kurevsky hnusne. On a Gail mali vsetky prachy a ostatni z kapely boli plateni na tyzdennej baze ako najomni muzikanti, co sa v kapele casto aj prepieralo. (na Uncle Meat je dokonca hadka JCB s FZ o prachoch...) Kazdopadne je fasa ze to vydal nakolko kazdy kus jeho hudby je skvost. Ale....

Petr_70 @ 31.08.2017 10:04:17
Northman:
Naprostý souhlas s tvým hodnocením recenzovaného alba i FZ jako takového.
Hodnotit jeho alba je hrozně obtížné už pro ten široký žánrový záběr jeho tvorby, syrovým černošským blues počínaje a moderní vážnou hudbou typu Stravinského či J. Cage konče...
Rovněž i já mám (jak už bylo řečeno) jeho top alba jinde - krom tebou jmenovaných bych tam určitě zařadil Waka Jawaka, One Size Fits All, Joe’s Garage nebo The Best Band You Never Heard In Your Life.

northman @ 31.08.2017 10:13:44
adam: díky za osvětlení některých věcí ohledě financí, určitě to tak bude. Otázka peněz byla i ve vztahu Franka Zappy s Captain Beefheartem. Na spolužáka se vykašlal hned před vydáním Freak Out, potom měl problémy kolem práce na Trout Mask Replica a s Bat Chain Puller to bylo taky hlavně o penězích.

adam @ 31.08.2017 11:12:20
Fakt je ze prachy za koncerty im kryli reziu na koncertovanie a nahravanie albumov a za vydavanie albumov kasiroval len frank. Takze kedze bol skladatel a ostatni brali plat, tak ostatne prachy boli jeho ... Long live USA :-D
Je kopec dokumentov kde clenovia mothers toto kritizuju a vinia franka no hlavne gail z toho ze ich v podstate odrbavali.

northman @ 31.08.2017 11:21:28
mám pocit, že Petr Dorůžka píše v Šuplíku plném Zappy, že po vydání Trout Mask Replica označil Don Franka za manipulátora a ještě vydal Lick My Decals a odešel do Evropy. Frank zase prohlásil o Donovi, že neumí držet rytmus a proto s ním nemůže spolupracovat. To o vyplácení muzikantům pouze za koncerty jsem nikde nečetl, ale vyplouvá toho na povrch hodně. Na prvních deskách i na těch "nejslavnějších" se na některých skladbách podíleli, takže to je skutečně prasárna.

adam @ 31.08.2017 12:03:09
>> odkaz tu je 14 dielne interview s JCB a jeho pohlad na mothers a zappu od 1965 do konca ... super uprimne a i napriek kritike s obrovskou uctou k frankovi.

northman @ 31.08.2017 15:27:04
adam: děkuji za odkaz, poslechnu si to, je to dost zajímavé. Před pár měsíci zemřel Zdeněk Maršík, zvaný Budha, velký propagátor a sběratel díla Franka Zappy, který žil v Německu a spolupořádal Zappanale. Mimo jiné vydával i desky, za což ho měla Gail hodně ráda.

POsibr @ 31.08.2017 17:39:30
Pekná recenzia, fajn čítanie.

Osobne mám Zappu veľmi rád, avšak jediný album, ktorý od neho celý strávim, je Hot Rats. A to hovorím ako nie príliš veľký fanúšik všelijakých fusion a improvizácií (výnimky sa však nájdu).

Franka Zappu uznávam predovšetkým ako inštrumentalistu, podľa mňa to bol výborný gitarista. Skladby ako Black Napkins (!), Muffin Man (!), Inca Roads, Watermelon on Easter Hay sú moji osobní favoriti.

Pamätám si, že ešte ako krpatý fagan som iba zíral na živák z roku 1977 (Berlín to bol? zdá sa mi) a konkrétne Muffin Man, ako plynulo nadviazal na riff, ktorý rozohral Belew a popritom ešte podával ruky fanúšikom, ktorí na pódium hádzali toaletné papiere. No a potom ten drajv až do konca, ach, kiežby sa to dalo vrátiť a vidieť/počuť poprvýkrát. Dodnes mi z toho behajú zimomriavky po celej mojej existencii. Áno, som patrične zaujatý.

Avšak musím podotknúť, že veľmi veľa Zappových hudobných exkurzií mi vôbec nesadlo a nedokážem ich počúvať ani pri sebaväčšom premáhaní sa. Ono sa ani veľmi nečudujem, veď tých albumov, čo Zappa povydával, je priveľa. Taká všehochuť, ale nie pre každého.

Fanúšikom ešte odporúčam aj čo-to si vypočúť od jeho syna, Dweezila Zappu, ktorý po otcovi pobral čosi z tých gitarových génov.

Petr_70 @ 31.08.2017 18:04:56
POsibr:
Nemohu než souhlasit... byl výborný kytarista, třebaže jsem toho názoru, že byl ještě lepší skladatel. :))
Skladby, které uvádíš jsou velmi dobrým příkladem jeho kytarového umění a hudební představivosti.

Pokud jde o Zappu kytaristu, nemohu pominout a doporučit všem, kteří to neslyšeli jeho poslední živé vystoupení v Budapešti r. 1991:

>> odkaz

Zde předvádí v plné parádě svoji hráčskou genialitu, přestože byl už hodně nemocný.
Vědět tehdy, že už se na koncertní pódia nikdy nevrátí, do té Budapesti jsem jel.. Velká škoda. :((

03.04.2014 Petr87
5 stars

Přiznám se bez mučení, že co se týče Franka Zappy a především tohohle alba, tak se u mne rozhodně nejednalo o lásku na první poslech...ani na druhý a vlastně ani na třetí...spíše až tak na desátý.
Třeba taková podobně "šílená" Ummagumma od Pink Floyd, ta mě chytla a nepustila hned při prvním poslechu..
U Frankových "Lasiček" to chvíli trvalo, ale o to víc jsem si je potom později zamiloval..
Tohle je zkrátka tak uhozený, až je to geniální...
Už jenom ty názvy, jako třeba Prelude to the Afternoon of a Sexually Aroused Gas Mask, nebo My Guitar Wants to Kill Your Mama... Nejen slyšet, ale i vidět tohle naživo, to musel být tedy zážitek..
Tohle v žádném případě není hudba pro každého, o čemž jsem se přesvědčil poměrně nedávno, když jsem kousek z téhle desky pustil jednomu staršímu kamarádovi...mimochodem velkému milovníkovi Abby, Boney M aj. Myslím, že dodnes se z toho poslechu nevzpamatoval...

No nic, tohle album osobně považuji za jedno z mnoha Frankových mistrovských kousků a dávám mu z fleku plný počet hvězd, i když budu možná za blázna...
reagovat

zdenek2512 @ 03.04.2014 13:30:44
Petře zdravím, hodně se mi líbí to, že máš rád Franka. Já sice preferuji od něj jiné desky, ale tahle je už kvůli tomu blues pro sběratele nepostradatelná. Díky za recenzi. :)

Petr87 @ 07.04.2014 10:58:35
Taky zdravím Zdeňku a omlouvám se za trošku opožděnou reakci.
Od Zappy jsem zatím slyšel, včetně tohoto alba, ještě desky Hot Rats, Studio Tan a We're Only In It For The Money, plus nějaký ten výběr, takže rozhodně se nemůžu označit za nějakého jeho znalce..
Každopádně, hrozně by mne zajímalo, které desky od něj preferuješ Ty? A vůbec se neboj mi i něco doporučit, budu za to rád.;)
Předem díky za odpověd'.:)

zdenek2512 @ 07.04.2014 11:27:38
Ahoj Petře, díky za důvěru, já mám od Franka na prvním místě rád všechny jeho desky s Mothers Of Invention to znamená Freak Out, Absolutely Free. We´re Only In It For The Money a Uncle Meat. Hodně mě oslovilo jeho koketování s jazzem, to znamená Hot Rats, Waka/Jawaka, Grand Wazoo a Sleep Dirt. Neméně je dobré jeho rockové období a to desky Over-nite Sensation, Apostrophe, One Size Fits All a Zoot Allures. Pěkný je jeho pokus o rockovou operu Joe´s Garage a jeho nejznámější deska Sheik Yerbouti. Zajímavá je hudba k filmu 200 Motels a dobré jsou jeho koncerty Roxy & Elsewhere, Fillmore East June 1971 a Zappa In New York. To jsou v podstatě jeho desky, které vyšly za jeho života. Ke konci skládal vážnou hudbu u Synclavieru a po jeho smrti vyšlo spoustu převážně živých záznamů ze kterých je skvělý Hammersmith Odeon. Mně se líbí víceméně vše co vyšlo za jeho života, hlavně desky, kde moc nemluví. Nechci Ti radit, ale zkus začít s těmi rockovými deskami a odtud je pak jen krok k těm experimentům.

Petr87 @ 05.10.2016 12:31:51
Uff, občas dnes nestačím zírat, kolik desek jsem v minulosti příšerně nadhodnotil... A Frankovy "lasičky" jsou jeden z těch ukázkových příkladů.
Z dnešního pohledu bych to viděl tak stěží na tři.
Ano, jedná se rozhodně o zajímavý experimentální, z velké části improvizovaný živák, ale pět hvězd bych tomu dnes nedal ani s trojkou v krvi...

Luboš @ 06.10.2016 08:46:50
Když jsem v sedmdesátých letech objevoval tvorbu tohoto hudebního génia, tak tahle deska byla poměrně málo frekventovaná mezi diskofily. Měl jsem k dispozici pouze seznam skladeb, které mi věnoval jeden kamarád. Názvy skladeb jako Preludium k odpoledni s pohlavně vzrušenou plynovou maskou a Moje kytara chce zabít tvojí mámu mě naprosto uchvátily. Řekl jsem si , že to album musím mít nahrané, ale bohužel dostal jsem se k ní až po revoluci, když jsem si ji koupil na CD. Tehdy mě to trochu zklamalo, zaujalo mě blues Directly From My Heart To You a hit My Guitar Wants To Kill Your Mama, zbytek působil dost roztříštěně. Jelikož jsem měl co poslouchat, tak jsem si pouštěl osvědčené tituly a tohle album moc ne. Včera jsem si přečetl tvoji reakci na sebe a album jsem si pustil, nestačil jsem koukat jak mi tohle album sedlo, možná to je tím podzimním počasím, ale tohle album je parádní, jsou tam slyšet všechny ty věci co o Mothers psal Jiří Černý, například na určitý pokyn kapelníka všichni zachrochtají, nebo vydají nějaký konkrétní zvuk, na jiný pokyn totálně změní charakter skladby a podobné blbinky, které jinde neuslyšíš. Hodnocení desky je jenom tvoje věc a zřejmě když požádáš moderátora, tak tvoje hodnocení změní na požadovanou hodnotu.

21.03.2010 Voytus
4 stars

Další posmrtné album Mothers, tentokrát především koncertní. Jak asi vypadaly ty nejbizarnější části živých vystoupení této pošahané party?
Často se jednalo o dost chaotické, téměř freejazzové improvizace (Didja get any onya?), v některých skladbách se jen dementně hýká, kašle, křičí a chrochtá (Prelude to the afternoon of a
sexually aroused gas mask), jinde jde zase o komplexní rytmy s šíleným sólováním saxofonu Iana Underwooda (Toad of the short forest), v těch studiových dojde na phasing a další efekty (Dwarf Nebula), ale je tu i několik útvarů, které jsou regulérní písně - coververze Little Richarda Directly from my heart to you, které vévodí housle a zpěv Dona Sugarcane Harrise, hitovka My guitars wants to kill your mama, kterou hráli i Steve Vai, Joe Satriani a Eric Johnson na prvním turné G3, nebo již známá a vydaná Oh No. Pulzující The orange county lumber truck je prostorem pro Frankovu kytaru a desku uzavírá titulní skladba - minutu a půl dlouhá zpětná vazba, následovaná potleskem.
Bizarní humor podtrhuje i obal s chlapíkem, holícím se lasičkou, coby holícím strojkem. Tato deska není pro moc častý poslech, pokud nejste vyloženě hledači experimentů, tak od ní raději dál. Pokud jí ale věnujete dostatečný čas, jistě oceníte svérázný projev a nápady.
reagovat

15.11.2005 Ryback
4 stars

tak tohle je fakt úlet... Floydi mají svou Ummagummu a Zappa třeba tohle... je moc dobře, že Frank pobýval střídavě v Anglii a střídavě v Americe, protože do sebe nasál hudební atmosféru obou světadílů a výsledek je víc než úžasný... jeho hudba je, řekl bych, víc britská, ale nesklouzává do takového toho typicky britského melancholického soundu, ale naopak, do jakéhosi záměrně neintelektuálního humoru, což osobně velice hodnotím (prostě si nehraje na intoše ;-)... a jeho koketérie s moderní vážnou hudbou mě přijde mnohem progresivnější (jak já to cítím)než třeba popem zabarvená hudba Yes či Jehtro Tull... takže: jestli vám nevadí experiment v hudbě, vřele doporučuju
reagovat

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 3x
Petr87, luk63, ZeroCZ
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 4x
Ryback, Voytus, zdenek2512, dimitrij
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
ripo, kaktus
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Zappa, Frank

Zappa,
1966
The Mothers of Invention - Freak Out!

Zappa,
1967
The Mothers of Invention - Absolutely Free

Zappa,
1968
Lumpy Gravy

Zappa,
1968
The Mothers of Invention - We're Only In It For The Money

Zappa,
1968
The Mothers of Invention - Cruising With Ruben & The Jets

Zappa,
1969
The Mothers of Invention - Uncle Meat

Zappa,
1969
Hot Rats

Zappa,
1969
The Mothers of Invention - Mothermania: The Best Of The Mothers

Zappa,
1970
The Mothers of Invention - Burnt Weeny Sandwich

Zappa,
1970
Chunga’s Revenge

Zappa,
1970
The Mothers of Invention - Weasels Ripped My Flesh

Zappa,
1971
The Mothers - Fillmore East, June 1971

Zappa,
1971
200 Motels

Zappa,
1972
The Mothers - Just Another Band From L.A.

Zappa,
1972
The Mothers - The Grand Wazoo

Zappa,
1972
Waka/Jawaka

Zappa,
1973
The Mothers - Over-Nite Sensation

Zappa,
1974
Apostrophe (‘)

Zappa,
1974
The Mothers - Roxy & Elsewhere

Zappa,
1975
The Mothers of Invention - One Size Fits All

Zappa,
1975
The Mothers - Bongo Fury

Zappa,
1976
Zoot Allures

Zappa,
1978
Zappa In New York

Zappa,
1978
Studio Tan

Zappa,
1979
Joe’s Garage, Act I

Zappa,
1979
Joe’s Garage, Act II & III

Zappa,
1979
Orchestral Favorites

Zappa,
1979
Sheik Yerbouti

Zappa,
1979
Sleep Dirt

Zappa,
1981
Tinsel Town Rebellion

Zappa,
1981
Shut Up ‘N Play Yer Guitar

Zappa,
1981
Shut Up ‘N Play Yer Guitar Some More

Zappa,
1981
Return Of The Son Of Shut Up ‘N Play Yer Guitar

Zappa,
1981
You Are What You Is

Zappa,
1982
Ship Arriving Too Late to Save a Drowning Witch

Zappa,
1983
The Man From Utopia

Zappa,
1983
Baby Snakes

Zappa,
1983
London Symphony Orchestra, Vol. I

Zappa,
1984
Boulez Conducts Zappa: The Perfect Stranger

Zappa,
1984
Them or Us

Zappa,
1984
Thing-Fish

Zappa,
1984
Francesco Zappa

Zappa,
1985
Frank Zappa Meets The Mothers Of Prevention

Zappa,
1986
Does Humor Belong In Music?

Zappa,
1986
Jazz From Hell

Zappa,
1987
London Symphony Orchestra Vol. 2

Zappa,
1988
Guitar

Zappa,
1988
You Can't Do That on Stage Anymore, Vol. 1

Zappa,
1988
You Can't Do That on Stage Anymore, Vol. 2

Zappa,
1988
Broadway The Hard Way

Zappa,
1989
You Can't Do That on Stage Anymore, Vol. 3

Zappa,
1991
The Best Band You Never Heard In Your Life

Zappa,
1991
You Can't Do That on Stage Anymore, Vol. 4

Zappa,
1991
Make A Jazz Noise Here

Zappa,
1992
You Can't Do That on Stage Anymore, Vol. 5

Zappa,
1992
You Can't Do That on Stage Anymore, Vol. 6

Zappa,
1992
Playground Psychotics

Zappa,
1993
Ahead Of Their Time

Zappa,
1993
The Yellow Shark

Zappa,
1994
Civilization Phaze III

Zappa,
1996
The Lost Episodes

Zappa,
1996
Läther

Zappa,
1996
Frank Zappa Plays The Music Of Frank Zappa: A Memorial Tribute

Zappa,
1997
Have I Offened Someone?

Zappa,
1998
The Mystery Disc

Zappa,
1998
Cheap Thrills

Zappa,
1999
EIHN - Everything Is Healing Nicely

Zappa,
1999
Son Of Cheap Thrills

Zappa,
2002
FZ:OZ

Zappa,
2003
HALLOWEEN

Zappa,
2004
Joe’s Corsage

Zappa,
2004
QuAUDIOPHILIAc

Zappa,
2004
Joe’s Domage

Zappa,
2005
Joe’s XMASage

Zappa,
2006
Imaginary Diseases

Zappa,
2006
The MOFO Project/Object (fazedooh)

Zappa,
2006
The MOFO Project/Object

Zappa,
2006
Trance-Fusion

Zappa,
2007
Buffalo

Zappa,
2007
The Dub Room Special!

Zappa,
2007
Wazoo

Zappa,
2008
One Shot Deal

Zappa,
2008
Joe's Menage

Zappa,
2009
The Lumpy Money Project/Object

Zappa,
2009
Philly 76

Zappa,
2010
Greasy Love Songs

Zappa,
2010
Congress Shall Make No Law...

Zappa,
2011
Feeding the Monkies At Ma Maison

Zappa,
2011
Carnegie Hall

Zappa,
2011
Hammersmith Odeon

Zappa,
2012
Road Tapes, Venue #1

Zappa,
2012
Understanding America

Zappa,
2012
Finer Moments

Zappa,
2013
Road Tapes, Venue #2

Zappa,
2014
Joe's Camouflage

Zappa,
2014
Roxy By Proxy

Zappa,
2016
The Crux Of The Biscuit (An audio documentary of the album Apostrophe)


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje GMMedia.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000