Yes - The Ladder

Yes - The Ladder - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1999

Tracklist:

01. Homeworld (The Ladder) (9:33)
02. It Will Be A Good Day (The River) (4:53)
03. Lightning Strikes (4:34)
04. Can I? (1:32)
05. Face to Face (5:03)
06. If Only You Knew (5:42)
07. To Be Alive (Hep Yadda) (5:07)
08. Finally (6:01)
09. The Messenger (5:13)
10. New Language (9:19)
11. Nine Voices (Longwalker) (3:20)

(total time- 60:22)


Obsazení:

JON ANDERSON - vocals
CHRIS SQUIRE - bass guitar, vocals
STEVE HOWE - lead guitars, vocals
BILLY SHERWOOD - guitars, keyboards
IGOR KHOROSHEV - keyboards
ALAN WHITE - drums

 
12.05.2018 terka
3 stars

The Ladder měla být deska, od které se očekávalo, že po chudých letech konečně naváže na dávnou slávu Yes. Skutečně se to podařilo? Někdo odpoví že ano, někdo řekne opak. Podle mě to vůbec nevyšlo. Buďto jsem proti Ladder zaujata, nebo mě zkrátka neoslovuje. Já tam z původních Yes necítím prakticky vůbec nic a tudíž pro mě není tato deska reprezentativní, výjimečná, ani hodna jména Yes.

Řada skladeb je tady jenom do počtu. V určitých momentech(3.-6. skladba), zní album příliš popově a strašně naivně. Nechápu, jak něco takového mohli Yes pustit na desku. Hrůza. Když náhodně vyberu některou z jejich dalších nahrávek a postavím vedle třeba Big Generator, je to jako poměřovat Davida s Goliášem. Ladder nemá atmosféru, nemá charisma a postrádá kvalitní skladby. Dobře, pár výjimek tady je. Zřejmě jako kompenzace za ty ostatní.

Za takovou - promiňte mi to slovo - patlaninu kluky z Yes nepochválím. Raději si pustím některou z dalších patnácti desek a Ladder uložím na delší dobu zase k ledu. Těžko se hodnotí něco, k čemu nemáte vztah. K Yes chovám úctu a jejich hudba mě doprovázela dětstvím i dospíváním. Taktně udělím tři body, které si nejslabší Andersonova deska u mě neobhájí.

Tímto se omlouvám všem příznivcům Yes, kteří se mnou nebudou souhlasit, ale nikdo po mně nemůže chtít, abych si vymýšlela.
reagovat

john l @ 12.05.2018 11:48:56
Už dlouho tady žádná deska od Yes nedostala takový nátěr jako Ladder. Věřím ti, že to tak cítíš. Já mám desku samozřejmě taky a na takovou hrůzu bych to neviděl. Na začátku a na konci desky jsou věci, které mě hodně baví. To jsou klasičtí Yes.

PaloM @ 12.05.2018 11:54:03
terka, ty si im to riadne natrela :-) Poznáš celú štúdiovú diskografiu Yes? To predviedli oveľa väčšie hrôzy (Open your eyes a všetko po r.2010).
Nič to nemení na fakte, že Yes sú a zostanú moja najobľúbenejšia skupina.
Konkrétne Ladder hodnotím v kontexte celej diskografie veľmi vysoko.
Tvoje pocity z albumu rešpektujem. Skús si to vypočuť po viac rokoch, možno zmeníš názor.

terka @ 12.05.2018 12:36:59
Rozplývat se můžu u skutečně důležitých, nebo průkopnických nahrávek nejen Yes. Tahle taková není. Tak proč se přetvařovat. Ano, 90% z jejich katalogu mám vedle sebe. Příště půjdu na jisto. A zároveň si spravím chuť.

Pegas @ 12.05.2018 13:03:20
Já mám The Ladder hodně rád a po velice slabé Open Your Eyes to hodně zlepšilo náladu. Časem jsem si ji oblíbil ještě víc, a to včetně těch elektronických bicích v Lightning Strikes. Podle mě tu jsou dost silné skladby a z původních Yes je tu cítit opravdu hodně, dokonce i nějaké přímé odkazy na starší tvorbu kolem Fragile. Ani ten příklon k popu není nic nového a ani to není na škodu. Deská má také skvělý zvuk a kouzelné klávesy. Vůbec tehdy byla kapela ve skvělé formě, což dokazují i koncerty z té doby.

itchycoo @ 12.05.2018 13:13:15
@terka
The Ladder od tebe dostalo velice solidní tři hvězdy (lepší průměr). Z mého vnímání hodnocení formou pětipuntíkové škály, vztažené ke všem vydaným řadovým albům Yes, je vše v naprostém pořádku.
Ten kamarád, co tě sem nasměroval, tě měl vybavit upozorněním, že tahle kapelka rovněž patří ke zdejším nedotknutelným.

vmagistr @ 12.05.2018 13:27:03
The Ladder patří k té (pořád bohužel větší) části diskografie Yes, kterou ve sbírce nemám. Desku jsem si několikrát poslechl cca osm let nazpátek a tehdy se mi zdálo, že její originál mít doma nepotřebuji.

itchycoo: Žádná kapela na progboardu není "nedotknutelná". Pokud takovým způsobem některý z místních přispěvatelů na "obranu" té či oné skupiny vystupuje, jen tím podtrhuje svou neschopnost tolerovat názory lišící se od toho jeho.

Jarda P @ 12.05.2018 13:50:46
V době vydání alba s s Choroševem za klávesamijsem na nich byl v pražské malé sportovní hale a byl to nejlepší koncert se tří, které jsem později viděl. Ladder sice nedosahuje úrovně alb ze 70´s, ale pořád je to velmi dobrá deska se skvělým zvukem. Na takovou dnes mohou Yes dnes již jen vzpomínat. Já bych dal 3,5.

Pegas @ 12.05.2018 14:05:06
Jarda P: Na turné k The Ladder u nás Yes nebyli, ale s Khoroshevem ještě před jeho vydáním, tedy po Open Your Eyes.

Jarda P @ 12.05.2018 14:15:50
Pegas: vlastně jo, byl tam i Sherwood. Nějak mi to splynulo. Ladder je proti Open Your Eyes veledílo.

itchycoo @ 12.05.2018 14:50:42
@vmagistr
Díky za jemný moderátorský záhlavec. Však já se srovnám. Jsi v této úloze jedinečný, děláš to skvěle. Někdy je na vině mnoha zdejších střetů chybějící osobní kontakt.

To, co by u mě běžně prošlo v mluveném projevu bez povšimnutí, bývá zbytečně nafukováno.

Já jsem jinak obvykle příznivec pouze raných alb. O Yes jsem se přestal zcela zajímat po Going For The One.

Líbí se mi pouze alba (v uvedeném pořadí):

1/ Yes Album
2/ Yes
3/ Yessongs
4/ Time And A Word
5/ Going For The One

Zbytek mi nikdy nesedl tak, abych si je pouštěl častěji než jednou za dekádu.

northman @ 13.05.2018 07:08:50
Tuhle desku neznám, můj vztah k téhle skupině vyjádřil itchycoo. Líbí se mi od nich Fragile a ten zbytek odpovídá tomu co řekl sám Jon Anderson a bylo napsáno ve sleevenote k českému vydání alba 90125, skladba Close To The Edge je podle Andersona rozložený akord, opentlený spoustou syntezátorového balastu.

Pegas @ 13.05.2018 10:11:33
northman: Myslím, že Anderson nic takového neřekl, v 90125 je napsané úplně něco jiného, ale to je jedno. Vlastně celé to tvoje sdělení nechápu.

Mayak @ 13.05.2018 11:12:33
... napísať "Tuhle desku neznám..." a zároveň opľuť majoritnú (kľúčovú) produkciu jednej z najzázasdnejších kapiel (samozrejme, kritizovateľný je každý jeden) art/prog rocku informáciou z katalógu konšpirácií a hoaxov ...
Mám čerstvo po šesťdesiatke, a čítam tu v podstate takmer všetko, ale nastavenie a výroky niektorých mojich vekových rovestníkov na tomto fóre sú mi pomerne ťažko pochopiteľné a zrozumiteľné. Vekom a množstvom poznaného a napočúvaného by som čakal predovšetkým nadhľad, toleranciu a pochopenie, že isté odnože a formy hudobného vyjadrenia sa môžu vyvíjať inak, ako by sme si priali a ako to cítime.
Ani trocho nezávidím tým, ktorí tu nostalgicky obhajujú iba hudbu zo 60. a 70. rokov a prakticky každú produkciu a tvorbu z neskoršieho obdobia podrobujú inkvizícii a kádrovaniu.
... platí, že niekedy "menej je viac", aj vo verejnom vyjadrovaní svojich pocitov a názorov ...

PaloM @ 13.05.2018 12:56:24
Mayak: to je najmúdrejšia reč, čo tu za niekoľko posledných rokov zaznela. Podobne som si povedal pred pár mesiacmi. Neviem, či sa mi to darí. S pokorou prijímam tvoj názor. Kiež by si to povedali všetci.

swenik @ 14.05.2018 01:23:56
Terko, zkus tomu dát prosím ještě šanci.
Potažmo jinak, viděla jsi následný živák na DVD House of Blues? Zrovna ho mám puštěný a rozhodně mne tam ty "nové" písně neruší. Ba naopak, cítím v nich svěžest, nic ledového a popového. Když uvidíš ty kluky hrát živě, to je něco neuvěřitelného! Zároveň je poznat, že ty písně jsou při interpretaci složité..
Zazní tam pět songů z tohoto alba a to ještě vynechali některé fakt povedené..

Mám rád zmíněnou Big Generator, ale třeba i Talk. Ovšem touto nahrávkou se Yes vrací ke svým kořenům. Ostatně to se jim povedlo už o tři roky dřív s Rickem Wakemanem. Ale myslím, že Igor Khoroshev zde Ricka zastoupil skvěle. Vlastně téměř stejně jako před celým čtvrtstoletím Patrick Moraz..

northman @ 14.05.2018 06:19:33
Pegas: omlouvám se za chybný text, měl jsem se prvně přesvědčit, než jsem to napsal. Věděl jsem, že to je o akordech, ale ....

Skutečný text Jaromíra Tůmy je tento

Když Supraphon v roce 1974 převzal páté album britské skupiny Yes Na samém kraji útesu, nabídl tehdejší ideál krásy, k němuž dospěla vyzrálá odnož rockové hudby: kostelní varhany a cherubínský vokál, monumentální zvukové plochy a surrealistický obal Rogera Deana, inspirativní kompozice a básnivé texty. Zpěvák a textař skupiny Jon Anderson se na tuto desku dívá dnešním pohledem: „Tak třeba A ty a já byla písnička o čtyřech akordech, kterou jsme rozvinuli do složité struktury.“ A jako kdyby předpokládal naše překvapení, dodává: „Hudba je do jisté míry iluzorní záležitost“.Kytarista Trevor Rabin, jediný nový muž v sestavě skupiny, se šklíbí nad Deanovými kresbami: „Jsem zásadně proti létajícím slonům a růžím.“ Co teď? Máme snad slavná alba jedné z nejpřesvědčivějších artrockových skupin vyřadit ze své diskotéky? Zříci se scénického a teatrálůního rocku a jmenovky „technoflesh“, která byla se skupinou Yes spojována? To určitě ne. S historií Yes od června 1968 do prosince 1980 souvisí jedna etapa vývoje rockové hudby, etapa významná, neboť kladla důraz na neustálé zvyšování hráčské a skladatelské dokonalosti. Že se nakonec dostala do slepé uličky, to je jen zákonitý důsledek faktu, že funkci rocku není suplovat pocity a prožitky hudby vážné, jakkoliv si budoucnost po této stránce rezervuje možná nejedno překvapení.

Mayak: Yes byla skupina, kterou jsem v době vydání Close To The Edge sledoval, ale nikdy nepatřila stejně jako jí podobné k mým oblíbencům a moc jsem je neposlouchal. Po vydání Going For The One jsem je přestal sledovat úplně a desku 90125 jsem si koupil jen proto, že ji vydal Supraphon, mimochodem nic moc. O The Ladder jsem do této zmínky vůbec nevěděl, poslechnu si to, uvidíme a uslyšíme. Co se týká art rocku, tak z této sféry od počátku sedmdesátých let sleduji a poslouchám King Crimson a Van Der Graaf Generator, kteří mě dodnes neomrzeli. Jestli jsem tě svými slovy popudil, tak se omlouvám.

bullb @ 14.05.2018 14:12:27
Mayak: celkom súhlas. Niektoré reakcie by mohli byť jemnejšie. Aj ja som čerstvo po 60. výročí svojho ...
The Ladder sa mi veľmi pozdáva, už som to tu niekde diktoval. Vždy hľadám dôvod, prečo dobrá kapela zmení štýl. Obávam sa, že nakoniec sú v tom len obyčajné peniaze, lebo život je taký.
Keďže nechcem zdedkovatieť, počúvam, počúvam, čítam, porovnávam. V poslednej dobe Porcupine Tree :-)

13.12.2016 Pegas
5 stars

Recenze z roku 2006.

Nadšen nahrávkami ze sedmdesátých let a silně zklamán Open Your Eyes (a neznalý období mezi tím) jsem si přeci jen na základě nadějné recenze v tehdejším Rock Reportu šel koupit novinku The Ladder. Hned bylo jasné, že tradiční Deanova obálka se povedla, ale stále jsem netušil, co za muziku na mě doma vybafne, protože jsem se ani neobtěžoval v obchodě aspoň kousek poslechnout. Naštěstí se hned od začátku ukázalo, že to není takový průšvih, jako minulá deska. Sice ještě chvilku trvalo, než jsem The Ladder zařadil mezi ta hodně oblíbená alba, ale po delší poslechové pauze jeho postavení zůstává. Dokonce bych řekl, že je i pevnější, protože tenkrát mi moderní prvky ještě trochu vadily.
Nevím, jestli za to může osoba producenta Bruce Fairbairna, který se bohužel dokončení desky nedožil, nebo se kapela sebekriticky zamyslela nad svým minulým výtvorem, ale hodina muziky na The Ladder je prostě perfektní. Má v sobě něco s jásavosti Talk, je lehce ovlivněná moderními trendy, skladby nejsou příliš komplikované, zato plné různých vyhrávek. Jednotlivé nástroje jsou vyvážené, Jon Anderson se opět vznáší v oblacích bohatě podporován hlasy ostatních členů, Squireova baskytara si spokojeně hraje svá „sóla“, do kapely se vrátil plnohodnotný klávesista, v náznacích jsou slyšet i ozvěny minulých dob (např. mezihra Can I? přímo vychází z We Have Heaven, akustická Nine Voices částečně přebírá vokální harmonie z All Good People...,) a celkově je deska snad nejblíže klasickým sedmdesátým létům, než cokoliv za posledních dvacet roků. Velký přínos vidím v mladém, klasicky vzdělaném hráči na klávesové nástroje Igoru Khoroshevovi, který opět přináší klávesy na výsluní, plně se vyrovná svým předchůdcům a malebným, příjemně archaicko-moderním zvukem zastiňuje i poněkud syntetického Ricka Wakemana např. na Keys To Ascension.
Z desky mám rád všechny skladby, ale upozornil bych na dvě přesahující devítiminutovou hranici, titulní Homeworld (The Ladder), určenou na soundtrack ke stejnojmenné počítačové hře a hlavně výtečnou New Language, kterou bych zřejmě vybral jako nejlepší a musím zmínit instrumentální část, která vyvolává vzpomínky na Roundabout a Heart Of Sunrise. Z těch přímočařejších kousků se mi nejvíce líbí moderní vypalovačka Face To Face. U Finally si říkám, že o tohle se asi snažili minule, protože to je typově podobná skladba, ovšem mnohonásobně lepší, než celé Open Your Eyes, a to nemluvím o hezkém ambientním závěru. Messenger není nic jiného, než óda na yesovskou baskytaru a vokály... a další skvělá skladba. If Only You Knew je sice milá písnička, ale časem trošičku ztratila své kouzlo a občas ji kvůli přílišné nasládlosti přeskočím... no prostě lovesong. Ačkoliv mají Yes plno pěkných skladeb, na této desce plní funkci krásou oslnivě zářivého klenotu celkem jednoduchá skladbu It Will Be A Good Day, jejíž podtitul The River (řeka) výstižně vystihuje její povahu, kdy tak jako z pramínku postupně vzniká mohutný tok, tady se na základní melodii nabaluje stále víc krásy a druhá půlka je přímo skvostná.
Samostanou kapitolou je Lightning Strikes, dřívě nenáviděná dupárna, a to kvůli odporně znějícím tanečním loopům. Ale stačí tohle překonat, nebo si zvyknout, a je z toho vynikající a zajímavá skladba (neboť obsahuje i dechové nástroje) s vkusně přeplácaným aranžmá.
K The Ladder nemám žádné větší připomínky, na skladbách se mi líbí jejich přirozenost a naprosté oproštění od dva roky staré křeče. Je tu všechno, co mám na Yes rád, poslech mi dělá radost, takže plný počet bodů je jistý. A ještě něco, jako bonus je na CD zařazena prezentace hry Homeworld včetně dvouminutového videa, kde jsem měl poprvé možnost alespoň na pár okamžiků poprvé vidět Yes na vlastní oči.

reagovat

bullb @ 14.12.2016 14:30:21
Priznám sa, nie je mi celkom jasné, prečo sa tu uvádzajú recenzie z roku 2006. Nič to však nemení ich na kvalite. Dokonca si myslím, že zrejú ako víno. Súhlasím s citátom: "Nadšen nahrávkami ze sedmdesátých let" a tiež: "Sice ještě chvilku trvalo, než jsem The Ladder zařadil mezi ta hodně oblíbená alba".
Pre mňa The Ladder patrí medzi posledné (ak nie úplne posledné) dielo hodné počúvania. Predposledné je Going For the One.
Súhlasím s recenzentom, že takéto oživenie tvorby skupiny s náznakmi kvality zo sedemdesiatych rokov je na tomto albume zrejmé. A myslím si, že aj producent má na tom veľký podiel. Práve jeho smrť zhruba v polovici nahrávania je viditeľná (počuteľná). Preto záverečné skladby ma veľmi neoslovujú. Jasných 4*

Pegas @ 14.12.2016 19:45:23
Uvádím, ze kdy ty recenze jsou z jednoduchého důvodu, a to, že prostě nebyly napsané k datu zveřejnění. Můžou tam být skutečnosti, které dnes už neplatí nebo nejsou aktuální a mohl bych i změnit vnímání určité desky. Ty recenze mám v počítači a když poslouchám nějaké CD, ke kterému mám text, tak ho tu zveřejním, případně doplním poznámku, jak to slyším dnes. Pokud nemá kapela profil, tak to hodím do diskuze.

horyna @ 15.12.2016 07:46:54
Ze začátku mi přišla stejná, možná ještě slabší než Open..., ale postupem let slušně vyrostla a dnes ji mám moc rád, jednu hvězdu bych sice ubral, ale i tak...

Pegas @ 15.12.2016 22:12:25
Proti Open Your Eyes, kterou dodnes nemusím, zní The Ladder úplně jinak. Open Your Eyes snad vznikala jako projekt Sherwood/Squire, tomu odpovídá i podobnost s deskami Conspiracy.

01.11.2011 Brano
4 stars

Po ťažkopádnom a rozorvanom albume Open your eyes,ktorý sa mal skôr volať Close your eyes :-),prišli v neskorú jeseň 1999 Yes s novinkou The Ladder.V porovnaní s predošlým hudobným produktom Yes,The Ladder pôsobí asi tak ako keď v totálne zatemnenej miestnosti odostriete závesy,vytiahnete rolety a celú miestnosť v tom momente rozjasní hrejivé slnečné svetlo.Úvodná kompozícia HOMEWORLD má presne tú yesovskú mágiu ako ju poznáme z rokov sedemdesiatych.Kapela exceluje a kryštálovočistý oduševnený Andersonov hlas ma vynáša niekam na druhý koniec galaxie,kde nedovidí ani Hublov teleskop.Priam cítim,ako sa mi duša oddeľuje od tela.IT WILL BE A GOOD DAY je jednoduchá,jemná,vcelku príjemná pomalá skladbička vracajúca ma z vesmírnych výšin späť do pozemskej reality.LIGHTING STRIKES teda nemusím.Niežeby som bol nejaký prílišný mrzút,ale nesedí mi to prílišné ujúchanie a prehnaná veselosť.Pripadám si ako na karnevale v Riu,kde sa okolo mňa vrtia takmer nahé tanečnice a ja za ten svet neviem zistiť či sú to skutočné ženy alebo transexuáli,hermafroditi,metrosexuáli,alebo krumplosexuáli...A z tej neistoty som potom nervózny.Záchrana pre mňa prichádza v podobe kratučkej ale zaujímavej vokálnej vsuvky Can I?Autor sa asi pýta tanečnice,či jej môže vyzliecť spodnú časť plaviek,alebo skôr ten malý kúsoček látky,ktorý jej zakrýva bobra...alebo žeby vtáka?Dobre,nechajme tieto filozofické úvahy,pretože prichádza pecka akoby vystrihnutá z albumu 90125,FACE TO FACE.V IF ONLY YOU KNOW si príde na svoje opäť Jon Anderson a prichádza ďaľšia pecka nesúca všetky atribúty zlatého Rabinovského obdobia-FINALLY.Úchvatný šesťminútový nadupaný a elektrizujúci song,ktorý by z narkózy prebral aj samotného majkla džeksona.A je tu ďaľšia hitovka THE MESSENGER a prichádza ďaľší orgastický vrchol albumu NEW LANGUAGE.Táto skladba má takú silu ako totálne vydráždený klitoris ruskej matriošky.Opäť ma to odpálilo niekan do súhvezdia Orion a späť na matičku zem ma vracia Jon Anderson a jeho poetický popevok NINE VOICES.Je tu záver a s chladnou hlavou hodnotím tento produkt ako hodný štyroch hviezdičiek.
reagovat

PaloM @ 01.11.2011 20:01:35
Ak môžem nadviazať na moju reakciu u predošlej recenzie na Ladder, tak sa mi napokon podarilo toto CD kúpiť za rozumnú cenu. Nemôže v zbierke chýbať !
Díky Braňo za pripomenutie, s recenziou súhlasím.

pito63 @ 01.11.2011 20:15:33
Verím, že to bol pekne upravený "bobor". :-)
Po dlhom čase som sa vrátil k "The Ladder". Baví ma rovnako, ako pred rokmi, hoci YES trestuhodne zanedbávam. Konečne som si pripomenul skladbu "It Will Be a Good Day (The River)". Výborná kolekcia!
Braňo, vďaka za príjemné čítanie!

Brano @ 02.11.2011 08:04:05
Chlapi,ja sa priznám,že ako yesmaniak som si kúpil toto CD hneď v novembri 1999 za tak strašne nehorázny peniaz,že aj teraz keď si na to pomyslím tak ma striasa od hrôzy a bolia ma útroby mojej peňaženky.:-)

b.wolf @ 02.11.2011 10:05:21
Tak to já jsem si jej pořídil poměrně nedávno za "nekřesťanských" Kč 70,-, když se jej nějaký "znalec" zbavoval jako - dle jeho vyjádření - totální nudy... i takoví lidi žijí-naštěstí...

03.02.2011 nowhere_man
4 stars

Po dlhšom čase som sa opäť vrátil k recenziám a všimol som si, že som nedokončil albumy Yes. Tak to napravím. The Ladder ma presvedčil o tom, že Yes majú stále čo povedať a napravilo mi skazený dojem z albumu Open your eyes, pretože tento počin je jednoducho nádherný. Úvodná Homeworld vkusne prináša starý dobrý Yes, avšak v novom šate a myslím, že to funguje skvelo. It will be a good day je jedná krásna skladba, ktorá vo mne prebúdza nostalgickú náladu. Veľmi chytľavá skladba. Veľkým prekvapením bola pre mňa Lightning strikes, ktorá to úžasne rozpumpovala až v štýle ska, vždy ma núti kývať hlavou do rytmu. Can I? je potom pre mňa len taký slabší odvar starej skladby We have heaven z albumu Fragile. Naproti tomu Face to face je opäť excelentná skladba, v ktorej Yes ukazujú, že to stále vedia. Nasleduje ďalšia veľmi krásna pomalšia skladba chytajúca za srdce If only you know. To be alive má zvláštnu atmosféru, ktorá ma neviem ani čím zasahuje. Finally je potom skladba, ktorá mi naopak ničím nepripadá výnimočná, ale rozhodne nie je zlá. The Messenger je na tom takisto, dobrá skladba, ale až tak ma nezasiahla (úvodná basa Chrisa Squiera je skvelá). Pre skladbu New Laguage platí to, čo som napísal pre úvodnú skladbu - vkusne prináša starý dobrý Yes, avšak v novom šate a opäť to skvele funguje. Album uzatvára nádherná akustická Nine voices, ktorá nemá žiadnu chybu, vždy si ju vychutnávam. Kapela Yes nám týmto albumom ukázala, že stále platí za jednu z najlepších skupín aj po tých rokoch.
reagovat

PaloM @ 03.02.2011 14:57:18
Vďaka tvojej recenzii som si pripomenul, že Ladder je jediné štúdiové CD od Yes, čo nemám originál, lebo minulý rok nebolo pod 22 €. Tak idem hľadať nanovo.
Je to výborný album, Yes chytili neviem koľký dych.

pito63 @ 03.02.2011 15:19:04
Aj keď v týchto hudobných vodách nie som celkom doma a nepoznám kompletnú diskografiu skupiny Yes, priznávam, že jej hudba mi učarovala. "The Ladder" mám v zbierke a rád ho počúvam. Netrápia ma roky vydania, nehľadám spojitosti a rozdiely medzi ranou a neskoršou tvorbou - užívam si hudbu Yes.
nowhere_man, vďaka za recenziu!

Brano @ 03.02.2011 15:33:52
Súhlasím s recenziou aj s hodnotením.The ladder je výborný!

nowhere_man @ 03.02.2011 15:40:57
Ďakujem za reakcie, hlavne keď som tým pripomenul túto kapelu. A som rád, PaloM, že som ťa inšpiroval na opätovné zháňanie originál CD :)

pito63 @ 03.02.2011 15:55:30
Ak budeš aj naďalej vyťahovať také perly, tak poniektorí skrachujeme! :-)

martin69 @ 03.02.2011 21:01:03
nowhere_man : už jsem myslel že jsi zanevřel na progboard.Jsem rád že jsi zpět!The Ladder mám velmi rád.

nowhere_man @ 03.02.2011 21:34:16
martin69: Neboj sa, nezanevrel. Od augusta, čo som naposledy pridal recenziu, som pravidelne navštevoval progboard, čítal nové recenzie a tak. Ale akosi ani neviem prečo som nič za ten čas nepridal. Ale teraz sa mi opäť vrátila chuť prispievať vlastnými názormi.

Mohyla @ 04.02.2011 10:48:43
The Ladder patrí k mojim obľúbeným "yesovinám", vidím ho podobne ako nowhere_man.

29.12.2009 The Paul
4 stars

Na konci 9. dekády to Yes dokázali, prišli so sviežo znejúcou, výbornou doskou, ktorá mne najviac pripomína najlepšie časy skupiny. Obrovský podiel má na tom vysoká profesionalita produkcie pod taktovkou Bruca Fairbairna. V knihe Close to the Edge samotní yesáci priznávajú, koľko sa toho pri nahrávaní naučili... (kto by to povedal po 30 rokoch kariéry :-)).
Dám ****, zo všetkých dosiek po 90125 počúvam najviac práve túto...
BTW: nie som moc priaznivec PC hier, ale pod vplyvom prvej skladby som si zagamesil Homeworld :-)
reagovat

16.11.2009 Zdeněk
5 stars

Je to skoro tři týdny,co jsem viděl YES poprvé živě
na koncertě v Olomouci.A protože mé pocity byly smíšené -hlavně z nového frontmana,který mi jaksi do
kapely nezapadl - neměl jsem ani chuť na poslech jakéhokoliv jejich alba. Až dnes jsem se odhodlal.
Album The Ladder natočila základní sestava taky se dvěma nováčky ale tohle je jiná káva než v Olomouci.Zde jsou pánové Khoroshev a Sherwood opravdu přínosem a já mám dojem,že tímle albem skupina navazuje na to nejlepší ze své tvorby.A platí to hned o úvodní Homeworld,která by mohla být ozdobou kterékoliv z jejich nejlepších desek.Zajímavá je taky na jazzovělá Lighting Strikes s pro YES netypickým začátkem. Jon Anderson je zde ve výborné hlasové formě kapela šlape k neuvěření a tak to jde na vysoké úrovni /snad New Language trochu nudí/ až po závěrečnou Nine Voices. Pro mne zatím poslední špičkové album téhle skupiny.
Dávám 4 1/2 hvězdičky a zaokrouhluji nahoru.
reagovat

PaloM @ 16.11.2009 11:06:27
Zdeněk, na hodnotení Ladder sa opäť zhodneme.

martin69 @ 16.11.2009 11:18:24
Tahle deska se mi také hodně líbí .

b.wolf @ 17.11.2009 21:46:16
Tak to Ti fakt závidím... těšil jsem se do Olmiku jak malý kluk, ale jakýsi moribundus byl proti:(

Tímhle albem jsem si loni dokompletoval DGF (lépe řečeno, vyměnil jsem Ladder za Open Your Eyes) a nutno říci, že pánové tady opět předvedli velice pěkný kus ze své dlouholeté tvorby. R. Wakemana mám moc rád, aŤ už u Yes, Ozzyho či sólo, ale tady je slyšet že také I. Khoroshev je bezesporu kvalitní hráč. Dál není co dodat.

Mohyla @ 20.01.2011 17:05:35
Výborný album, ktorý pohladí dušu a poteší ucho. Hviezdičky sú zaslúžené.

24.08.2007 pepanovacek
3 stars

Tak já začnu tím, že k mému příjemnému překvapení zhruba polovinu skladeb znám, neboť vlastním už pár let živé dvoj CD House Of Yes : Live From The House Of Blues. Už při prvním poslechu tohoto koncertu mě překvapilo, že skladby z nového alba zní vedle těch starých, osvědčených, naprosto rovnocenně. Mám za sebou právě dokončené hodnocení We Can´t Dance a tak se neubráním srovnání, byť pro některé z Vás je naprosto nemožné srovnávat Genesis a Yes (podle mého neexistují dvě kapely, které by se daly srovnávat více a lépe). Takže tak, jako jsou Genesis v období s Gabrielem podle mě absolutně nedostižní a téměř nesrovnatelní s kýmkoliv, Yes v osmdesátých a devadesátých letech měli naopak jasně navrch, 90125 považuji za jeden z jejich vrcholů, naproti tomu Genesis 1983 řadím mezi nejslabší alba kapely, ale to jsem lehce odbočil :-)

Chtěl jsem říct něco v tom smyslu, že Yes (pro mě) nemají vyloženě slabé album, všechny jsou na velice vysoké úrovni, při žádném se nenudím a i když i oni, stejně, jako Genesis, postupem doby zjednodušili své kompozice, zkrátili je, nikdy nebyli ovlivněni módními trendy tak moc, aby mi to vadilo.

Na každou věc existují dva pohledy, znáte to s tou sklenicí vody, která je pro pesimistu už z poloviny prázdná, pro optimistu z poloviny plná ? A tak se dá napsat o Yes i o Genesis (a spoustě dalších kapel, hrajících dvacet a více let), že už to není, co bývalo, že jsou muzikanti staří, unavení, nemají tak dobré nápady, nehrají tak dobře, jako ve dvaceti letech, muzika je jednoduchá, komerční, popová atd. atd. Já však píšu tohle : klobouk dolů před Jonem Andersenem, Chrisem Squirem, Steve Howem, Alanem Whitem (i mladým Rusem Igorem Khoroshevem, který se mi na živých nahrávkách líbí víc, než Wakeman), že i po třiceti letech jsou schopni vydat takhle silné album, ze kterého já cítím obrovskou radost a pohodu, se kterou vznikalo.

Omlouvám se za nekonkrétnost svého hodnocení, mám album puštěné (poprvé) a píšu, co se mi při poslechu honí hlavou :-)

reagovat

08.07.2007 mikepis
5 stars

Niekolko slov k uvodnej pesnicke Homeworld:
Ako by ani nepatrila k zvysku platne, ktory predstavuje popri nej sivy priemer.

Progresivny rock silne pripominajuci Dramu a GFTO. Intro v style soundu Dramy, solovy styl basy aj gitary.

Stredna cast – harmonicky klenot pripominajuci Awaken alebo Revealing science of God. Zmeny rytmu, modulacie do vzdialenejsich stupnic.

V strede krasne solo Choroseva na syntaku s wakemanovskou kadenciou (skoda, ze chlapcovi "majstri" nedali viac miesta), za tym Howovo solo ako vystrihnute z Awaken. Nasledujuci Andersonov choral a stupajuca basa Squirea v oktavach – ako keby oprasovali rok 1977.

Nakoniec spanielska gitara a klavirovy zaver. Stale mam pokusenie vediet, kolkokrat si predtym pustili alebo zahrali Awaken, ked isli do studia toto robit.

Ironia je, ze tato pesnicka (ktora je imho lepsia ako cele studiove keys to ascencion II, ktore wakeman povazuje za pokus nadviazat na liniu Fragile–CTTE-GFTO) je podmaz k pocitacovej hre, zrejme preto ma taku strukturu. inak by sa na takuto suitu na konci 90-tych rokov s velkou pravdepodobnostou bez problemov vyflakli.

hviezdicky su len za tuto jednu pesnicku.
reagovat

11.01.2006 (CZ)Jon
5 stars

The Ladder(zebrik),pro nas Cechy urcite komicky nazev.Kohroshew a Sherwood doprovazeji stare veterany vynikajicne.Po Open Your Eyes je toto album daleko barevnejsi,cistejsi,napaditejsi.
Homeworld:bez mala 10ti minutova vypalovacka s krasnym melancholickym koncem.Zde chvalim hlavne klavesaka,jak hamondy tak klavir ovlada sqele,ale zase,kde je Wakeman?
It Will Be A Good Day (The River):tak tu mam rad,sladacek na ocisteni duse,co vse se da vmestnat do intervalu velke sekundy-5 minut:-)
Lightning Strikes:je tu Howe!slyset na prvni poslech.Popikova disko-ladena vypalovacka.Vubec nevadi,naopak-je uzasna!
Can I?-navrat k albu Fragile.We Have Heaven.Zajimava hricka,kde se ukazuje Jon jako velky divocak.
Face to Face:tak k tehle supe nemam co dodat,je neprekonatelna,uzasne misto bez nastroju,kde se jen zpiva...
If Only You Knew:Collins by si tohle mel poslechnout,je mu to hodne podobny.Bajecny stred.
To Be Alive:uz se tesim na Finally.je takova podivinska,nevim jestli si delaj srandu nebo to mysli vazne.
Finally:jeee,vzdyt to je Union,ale lepsi,rockovejsi.Mam ji moc rad
The Messenger:funkova paradicka.Pro me nejlepsi na celem albu.
New Language:Varhany jsou tady!Rozkosna pisen se slozitym rytmem.9 minut jsou jenom 3.:-(
Nine Voices:toje prece Holy Lamb z Big Generator.Hezky zaver.
Nu coz,libi se mi jako vsechny jiny dobry alba od Yes.Dedeckove,ale kde berou tu energii?Proste uzasne!Davam 5 bodu.
reagovat

20.11.2005 -krusty-
5 stars

Naprosto ukázkový model staré kapely, která funguje s novou krví v žilách a nestojí na jednom místě. Touhle deskou se YES vysmívají lidem jako (nic proti!) Status Quo, Rolling Stones apod. Khoroshev a Sherwood se zapsali nesmazatelně do biografie YES - a je veliká škoda že odešli/museli být odejiti v zájmu reunionu (?). Staříci se nadechnuli a tihle kluci jim ukázali jak na to. Skvělá basa, výborné kytary, Andersonův vokál rok od roku lepší... Album je neuvěřitelně barevné, melodické a strašně tvrdé!! "Homeworld"-monstrózní melodie!! "Lighting Strikes"-totální úlet a mazec jako Brno! "Face To face"-zapomeňte na heavy metal, toto je nářez! Nebudu pokračovat ale zastavím se u "Nine Voices", kterou řadím na roveň "Wonderous Stories". Při jejím poslechu opravdu vidím a slyším těch devět divochů, stojících na pláži, je slunečno, kolem palmy a mořský vánek jim pročesává dready...:-) EXCELENTNÍ! Éra s Rabinem zvedla YES ze země a dala jim pocítit úspěch mas, Sherwood pochopil o čem YES mají být.... skvělá práce!!!!!!!!!!!!!!
reagovat

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 7x
-krusty-, (CZ)Jon, mikepis, Petr59, Wendyz, Pegas
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 6x
Marooned17, Brano, penoz, nowhere_man, Mohyla, bullb
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
pepanovacek, terka
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Yes


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000