Yes - The Ladder

Po ťažkopádnom a rozorvanom albume Open your eyes,ktorý sa mal skôr volať Close your eyes :-),prišli v neskorú jese� 1999 Yes s novinkou The Ladder.V porovnaní s predošlým hudobným produktom Yes,The Ladder pôsobí asi tak ako keď v totálne zatemnenej miestnosti odostriete závesy,vytiahnete rolety a celú miestnosť v tom momente rozjasní hrejivé slnečné svetlo.Úvodná kompozícia HOMEWORLD má presne tú yesovskú mágiu ako ju poznáme z rokov sedemdesiatych.Kapela exceluje a kryštálovočistý oduševnený Andersonov hlas ma vynáša niekam na druhý koniec galaxie,kde nedovidí ani Hublov teleskop.Priam cítim,ako sa mi duša oddeľuje od tela.IT WILL BE A GOOD DAY je jednoduchá,jemná,vcelku príjemná pomalá skladbička vracajúca ma z vesmírnych výšin späť do pozemskej reality.LIGHTING STRIKES teda nemusím.Niežeby som bol nejaký prílišný mrzút,ale nesedí mi to prílišné ujúchanie a prehnaná veselosť.Pripadám si ako na karnevale v Riu,kde sa okolo m�a vrtia takmer nahé tanečnice a ja za ten svet neviem zistiť či sú to skutočné ženy alebo transexuáli,hermafroditi,metrosexuáli,alebo krumplosexuáli...A z tej neistoty som potom nervózny.Záchrana pre m�a prichádza v podobe kratučkej ale zaujímavej vokálnej vsuvky Can I?Autor sa asi pýta tanečnice,či jej môže vyzliecť spodnú časť plaviek,alebo skôr ten malý kúsoček látky,ktorý jej zakrýva bobra...alebo žeby vtáka?Dobre,nechajme tieto filozofické úvahy,pretože prichádza pecka akoby vystrihnutá z albumu 90125,FACE TO FACE.V IF ONLY YOU KNOW si príde na svoje opäť Jon Anderson a prichádza ďaľšia pecka nesúca všetky atribúty zlatého Rabinovského obdobia-FINALLY.Úchvatný šesťminútový nadupaný a elektrizujúci song,ktorý by z narkózy prebral aj samotného majkla džeksona.A je tu ďaľšia hitovka THE MESSENGER a prichádza ďaľší orgastický vrchol albumu NEW LANGUAGE.Táto skladba má takú silu ako totálne vydráždený klitoris ruskej matriošky.Opäť ma to odpálilo niekan do súhvezdia Orion a späť na matičku zem ma vracia Jon Anderson a jeho poetický popevok NINE VOICES.Je tu záver a s chladnou hlavou hodnotím tento produkt ako hodný štyroch hviezdičiek.
reagovat

PaloM @ 01.11.2011 20:01:35
Ak môžem nadviazať na moju reakciu u predošlej recenzie na Ladder, tak sa mi napokon podarilo toto CD kúpiť za rozumnú cenu. Nemôže v zbierke chýbať !
Díky Bra�o za pripomenutie, s recenziou súhlasím.

pito63 @ 01.11.2011 20:15:33
VerĂ­m, Ĺľe to bol pekne upravenĂ˝ "bobor". :-)
Po dlhom čase som sa vrátil k "The Ladder". Baví ma rovnako, ako pred rokmi, hoci YES trestuhodne zanedbávam. Konečne som si pripomenul skladbu "It Will Be a Good Day (The River)". Výborná kolekcia!
Bra�o, vďaka za príjemné čítanie!

Brano @ 02.11.2011 08:04:05
Chlapi,ja sa priznám,že ako yesmaniak som si kúpil toto CD hneď v novembri 1999 za tak strašne nehorázny peniaz,že aj teraz keď si na to pomyslím tak ma striasa od hrôzy a bolia ma útroby mojej pe�aženky.:-)

b.wolf @ 02.11.2011 10:05:21
Tak to já jsem si jej pořídil poměrně nedávno za "nekřesťanských" Kč 70,-, když se jej nějaký "znalec" zbavoval jako - dle jeho vyjádření - totální nudy... i takoví lidi žijí-naštěstí...

Po dlhšom čase som sa opäť vrátil k recenziám a všimol som si, že som nedokončil albumy Yes. Tak to napravím. The Ladder ma presvedčil o tom, že Yes majú stále čo povedať a napravilo mi skazený dojem z albumu Open your eyes, pretože tento počin je jednoducho nádherný. Úvodná Homeworld vkusne prináša starý dobrý Yes, avšak v novom šate a myslím, že to funguje skvelo. It will be a good day je jedná krásna skladba, ktorá vo mne prebúdza nostalgickú náladu. Veľmi chytľavá skladba. Veľkým prekvapením bola pre m�a Lightning strikes, ktorá to úžasne rozpumpovala až v štýle ska, vždy ma núti kývať hlavou do rytmu. Can I? je potom pre m�a len taký slabší odvar starej skladby We have heaven z albumu Fragile. Naproti tomu Face to face je opäť excelentná skladba, v ktorej Yes ukazujú, že to stále vedia. Nasleduje ďalšia veľmi krásna pomalšia skladba chytajúca za srdce If only you know. To be alive má zvláštnu atmosféru, ktorá ma neviem ani čím zasahuje. Finally je potom skladba, ktorá mi naopak ničím nepripadá výnimočná, ale rozhodne nie je zlá. The Messenger je na tom takisto, dobrá skladba, ale až tak ma nezasiahla (úvodná basa Chrisa Squiera je skvelá). Pre skladbu New Laguage platí to, čo som napísal pre úvodnú skladbu - vkusne prináša starý dobrý Yes, avšak v novom šate a opäť to skvele funguje. Album uzatvára nádherná akustická Nine voices, ktorá nemá žiadnu chybu, vždy si ju vychutnávam. Kapela Yes nám týmto albumom ukázala, že stále platí za jednu z najlepších skupín aj po tých rokoch.
reagovat

PaloM @ 03.02.2011 14:57:18
Vďaka tvojej recenzii som si pripomenul, že Ladder je jediné štúdiové CD od Yes, čo nemám originál, lebo minulý rok nebolo pod 22 €. Tak idem hľadať nanovo.
Je to výborný album, Yes chytili neviem koľký dych.

pito63 @ 03.02.2011 15:19:04
Aj keď v týchto hudobných vodách nie som celkom doma a nepoznám kompletnú diskografiu skupiny Yes, priznávam, že jej hudba mi učarovala. "The Ladder" mám v zbierke a rád ho počúvam. Netrápia ma roky vydania, nehľadám spojitosti a rozdiely medzi ranou a neskoršou tvorbou - užívam si hudbu Yes.
nowhere_man, vÄŹaka za recenziu!

Brano @ 03.02.2011 15:33:52
Súhlasím s recenziou aj s hodnotením.The ladder je výborný!

nowhere_man @ 03.02.2011 15:40:57
Ďakujem za reakcie, hlavne keď som tým pripomenul túto kapelu. A som rád, PaloM, že som ťa inšpiroval na opätovné zhá�anie originál CD :)

pito63 @ 03.02.2011 15:55:30
Ak budeš aj naďalej vyťahovať také perly, tak poniektorí skrachujeme! :-)

martin69 @ 03.02.2011 21:01:03
nowhere_man : už jsem myslel že jsi zanevřel na progboard.Jsem rád že jsi zpět!The Ladder mám velmi rád.

nowhere_man @ 03.02.2011 21:34:16
martin69: Neboj sa, nezanevrel. Od augusta, čo som naposledy pridal recenziu, som pravidelne navštevoval progboard, čítal nové recenzie a tak. Ale akosi ani neviem prečo som nič za ten čas nepridal. Ale teraz sa mi opäť vrátila chuť prispievať vlastnými názormi.

Mohyla @ 04.02.2011 10:48:43
The Ladder patrí k mojim obľúbeným "yesovinám", vidím ho podobne ako nowhere_man.

Na konci 9. dekády to Yes dokázali, prišli so sviežo znejúcou, výbornou doskou, ktorá mne najviac pripomína najlepšie časy skupiny. Obrovský podiel má na tom vysoká profesionalita produkcie pod taktovkou Bruca Fairbairna. V knihe Close to the Edge samotní yesáci priznávajú, koľko sa toho pri nahrávaní naučili... (kto by to povedal po 30 rokoch kariéry :-)).
Dám ****, zo všetkých dosiek po 90125 počúvam najviac práve túto...
BTW: nie som moc priaznivec PC hier, ale pod vplyvom prvej skladby som si zagamesil Homeworld :-)
reagovat

Je to skoro tři týdny,co jsem viděl YES poprvé živě
na koncertě v Olomouci.A protože mé pocity byly smíšené -hlavně z nového frontmana,který mi jaksi do
kapely nezapadl - neměl jsem ani chuť na poslech jakéhokoliv jejich alba. Až dnes jsem se odhodlal.
Album The Ladder natočila základní sestava taky se dvěma nováčky ale tohle je jiná káva než v Olomouci.Zde jsou pánové Khoroshev a Sherwood opravdu přínosem a já mám dojem,že tímle albem skupina navazuje na to nejlepší ze své tvorby.A platí to hned o úvodní Homeworld,která by mohla být ozdobou kterékoliv z jejich nejlepších desek.Zajímavá je taky na jazzovělá Lighting Strikes s pro YES netypickým začátkem. Jon Anderson je zde ve výborné hlasové formě kapela šlape k neuvěření a tak to jde na vysoké úrovni /snad New Language trochu nudí/ až po závěrečnou Nine Voices. Pro mne zatím poslední špičkové album téhle skupiny.
Dávám 4 1/2 hvězdičky a zaokrouhluji nahoru.
reagovat

PaloM @ 16.11.2009 11:06:27
Zdeněk, na hodnotení Ladder sa opäť zhodneme.

martin69 @ 16.11.2009 11:18:24
Tahle deska se mi také hodně líbí .

b.wolf @ 17.11.2009 21:46:16
Tak to Ti fakt závidím... těšil jsem se do Olmiku jak malý kluk, ale jakýsi moribundus byl proti:(

Tímhle albem jsem si loni dokompletoval DGF (lépe řečeno, vyměnil jsem Ladder za Open Your Eyes) a nutno říci, že pánové tady opět předvedli velice pěkný kus ze své dlouholeté tvorby. R. Wakemana mám moc rád, aŤ už u Yes, Ozzyho či sólo, ale tady je slyšet že také I. Khoroshev je bezesporu kvalitní hráč. Dál není co dodat.

Mohyla @ 20.01.2011 17:05:35
Výborný album, ktorý pohladí dušu a poteší ucho. Hviezdičky sú zaslúžené.

Tak já začnu tím, že k mému příjemnému překvapení zhruba polovinu skladeb znám, neboť vlastním už pár let živé dvoj CD House Of Yes : Live From The House Of Blues. Už při prvním poslechu tohoto koncertu mě překvapilo, že skladby z nového alba zní vedle těch starých, osvědčených, naprosto rovnocenně. Mám za sebou právě dokončené hodnocení We Can´t Dance a tak se neubráním srovnání, byť pro některé z Vás je naprosto nemožné srovnávat Genesis a Yes (podle mého neexistují dvě kapely, které by se daly srovnávat více a lépe). Takže tak, jako jsou Genesis v období s Gabrielem podle mě absolutně nedostižní a téměř nesrovnatelní s kýmkoliv, Yes v osmdesátých a devadesátých letech měli naopak jasně navrch, 90125 považuji za jeden z jejich vrcholů, naproti tomu Genesis 1983 řadím mezi nejslabší alba kapely, ale to jsem lehce odbočil :-)

Chtěl jsem říct něco v tom smyslu, že Yes (pro mě) nemají vyloženě slabé album, všechny jsou na velice vysoké úrovni, při žádném se nenudím a i když i oni, stejně, jako Genesis, postupem doby zjednodušili své kompozice, zkrátili je, nikdy nebyli ovlivněni módními trendy tak moc, aby mi to vadilo.

Na každou věc existují dva pohledy, znáte to s tou sklenicí vody, která je pro pesimistu už z poloviny prázdná, pro optimistu z poloviny plná ? A tak se dá napsat o Yes i o Genesis (a spoustě dalších kapel, hrajících dvacet a více let), že už to není, co bývalo, že jsou muzikanti staří, unavení, nemají tak dobré nápady, nehrají tak dobře, jako ve dvaceti letech, muzika je jednoduchá, komerční, popová atd. atd. Já však píšu tohle : klobouk dolů před Jonem Andersenem, Chrisem Squirem, Steve Howem, Alanem Whitem (i mladým Rusem Igorem Khoroshevem, který se mi na živých nahrávkách líbí víc, než Wakeman), že i po třiceti letech jsou schopni vydat takhle silné album, ze kterého já cítím obrovskou radost a pohodu, se kterou vznikalo.

Omlouvám se za nekonkrétnost svého hodnocení, mám album puštěné (poprvé) a píšu, co se mi při poslechu honí hlavou :-)

reagovat

Niekolko slov k uvodnej pesnicke Homeworld:
Ako by ani nepatrila k zvysku platne, ktory predstavuje popri nej sivy priemer.

Progresivny rock silne pripominajuci Dramu a GFTO. Intro v style soundu Dramy, solovy styl basy aj gitary.

Stredna cast – harmonicky klenot pripominajuci Awaken alebo Revealing science of God. Zmeny rytmu, modulacie do vzdialenejsich stupnic.

V strede krasne solo Choroseva na syntaku s wakemanovskou kadenciou (skoda, ze chlapcovi "majstri" nedali viac miesta), za tym Howovo solo ako vystrihnute z Awaken. Nasledujuci Andersonov choral a stupajuca basa Squirea v oktavach – ako keby oprasovali rok 1977.

Nakoniec spanielska gitara a klavirovy zaver. Stale mam pokusenie vediet, kolkokrat si predtym pustili alebo zahrali Awaken, ked isli do studia toto robit.

Ironia je, ze tato pesnicka (ktora je imho lepsia ako cele studiove keys to ascencion II, ktore wakeman povazuje za pokus nadviazat na liniu Fragile–CTTE-GFTO) je podmaz k pocitacovej hre, zrejme preto ma taku strukturu. inak by sa na takuto suitu na konci 90-tych rokov s velkou pravdepodobnostou bez problemov vyflakli.

hviezdicky su len za tuto jednu pesnicku.
reagovat

The Ladder(zebrik),pro nas Cechy urcite komicky nazev.Kohroshew a Sherwood doprovazeji stare veterany vynikajicne.Po Open Your Eyes je toto album daleko barevnejsi,cistejsi,napaditejsi.
Homeworld:bez mala 10ti minutova vypalovacka s krasnym melancholickym koncem.Zde chvalim hlavne klavesaka,jak hamondy tak klavir ovlada sqele,ale zase,kde je Wakeman?
It Will Be A Good Day (The River):tak tu mam rad,sladacek na ocisteni duse,co vse se da vmestnat do intervalu velke sekundy-5 minut:-)
Lightning Strikes:je tu Howe!slyset na prvni poslech.Popikova disko-ladena vypalovacka.Vubec nevadi,naopak-je uzasna!
Can I?-navrat k albu Fragile.We Have Heaven.Zajimava hricka,kde se ukazuje Jon jako velky divocak.
Face to Face:tak k tehle supe nemam co dodat,je neprekonatelna,uzasne misto bez nastroju,kde se jen zpiva...
If Only You Knew:Collins by si tohle mel poslechnout,je mu to hodne podobny.Bajecny stred.
To Be Alive:uz se tesim na Finally.je takova podivinska,nevim jestli si delaj srandu nebo to mysli vazne.
Finally:jeee,vzdyt to je Union,ale lepsi,rockovejsi.Mam ji moc rad
The Messenger:funkova paradicka.Pro me nejlepsi na celem albu.
New Language:Varhany jsou tady!Rozkosna pisen se slozitym rytmem.9 minut jsou jenom 3.:-(
Nine Voices:toje prece Holy Lamb z Big Generator.Hezky zaver.
Nu coz,libi se mi jako vsechny jiny dobry alba od Yes.Dedeckove,ale kde berou tu energii?Proste uzasne!Davam 5 bodu.
reagovat

Naprosto ukázkový model staré kapely, která funguje s novou krví v žilách a nestojí na jednom místě. Touhle deskou se YES vysmívají lidem jako (nic proti!) Status Quo, Rolling Stones apod. Khoroshev a Sherwood se zapsali nesmazatelně do biografie YES - a je veliká škoda že odešli/museli být odejiti v zájmu reunionu (?). Staříci se nadechnuli a tihle kluci jim ukázali jak na to. Skvělá basa, výborné kytary, Andersonův vokál rok od roku lepší... Album je neuvěřitelně barevné, melodické a strašně tvrdé!! "Homeworld"-monstrózní melodie!! "Lighting Strikes"-totální úlet a mazec jako Brno! "Face To face"-zapome�te na heavy metal, toto je nářez! Nebudu pokračovat ale zastavím se u "Nine Voices", kterou řadím na rove� "Wonderous Stories". Při jejím poslechu opravdu vidím a slyším těch devět divochů, stojících na pláži, je slunečno, kolem palmy a mořský vánek jim pročesává dready...:-) EXCELENTNÍ! Éra s Rabinem zvedla YES ze země a dala jim pocítit úspěch mas, Sherwood pochopil o čem YES mají být.... skvělá práce!!!!!!!!!!!!!!
reagovat