Wishbone Ash - Argus

Wishbone Ash - Argus - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1972

Tracklist:

01. Time Was
02. Sometime World
03. Blowin' Free
04. The King Will Come
05. Leaf and Stream
06. Warrior
07. Throw Down The Sword
08. No Easy Road


Obsazení:

MARTIN TURNER bass/vocals)
STEVE UPTON (drums)
TED TURNER (guitar/vocals)
ANDY POWELL (guitar/vocals)

 
18.06.2017 Martin H
5 stars

Tajemná postava bojovníka na obalu desky Argus nutí k otázkám. Kdo to je? Je to onen bájný pastýř, stooký obr Argus, nebo se jedná o starořeckého bojovníka, hoplítu, čekajícího na svou falangu. A co hudba ukrytá uvnitř, bude také podobně tajuplná? Nezbývá, než se konečně do této zvláštní desky zaposlouchat.

Skupina Wishbone Ash zde předkládá sedm kompozic, které vyvolávají představu dávných hrdinských časů, z nichž je slyšet řinčení bronzových a železných mečů o pevné štíty a svištění šípů prorážejících vzduch nad válečnou plání. Oba kytaroví hrdinové, tedy Andy Powell a Ted Turner, zde předvádějí nádherné šarvátky, ze kterých vycházejí vítězně oba dva, a elegantně si předávají jednotlivé sólové party. Navíc si společně s baskytaristou Martinem Turnerem rozdělili jednotlivé pěvecké výstupy, což vyvolává místy představu vokálního kouzlení v éře hippies. Pouze skladba Leaf and Stream je ozdobena jediným hlasem, a to právě Martinovým.

Hudba zde předkládaná také vzbuzuje různé otázky. Je to skutečně hard rock? Pomalejší pasáže místa připomínají poblouznění folk rockem, jindy dokonalé prolínání dvou sólových kytar vyvolává představu jisté progrese v rámci žánru (je vidět, kde ti různí Judas Priest a Iron Maiden brali později inspiraci). Nebudu zde pitvat jednotlivé skladby, natolik je deska tematicky a hudebně sevřená a soudržná. Pouze vyzdvihnu úvodní opus Time Was, který se z počátečního folkového kouzlení mávnutím meče stane velice dravou štikou v této zajímavé rockové řece. V následující Sometime World se blýskne basovým sólem Martin Turner, přičemž obě kytary obalují tuto výraznou basovou linku ozdobnými ornamenty a kudrlinkami. A takto bych mohl pokračovat dále. Hrdinské představy ve mně nejvíc vyvolává předposlední kompozice Warrior zvolna přecházející do nádherné skladby Throw Down The Sword ozdobené vynikajícím sólem Andyho Powella.

Přiznám se, že album jsem neznal, ale pod vlivem kladných ohlasů zde na progboardu jsem si desku pořídil a nelituji. Skvost. A v tom je hudba nádherná, neboť je pořád co objevovat.

reagovat

horyna @ 19.06.2017 08:16:24
Pěkně napsáno Martine. Každý to slyšíme po svém, ale u mne je Argus zkrátka nepřekonatelný.

Martin H @ 19.06.2017 17:00:04
horyna: dík za pochvalu. Argus je úžasná deska a baví mě čím dál víc.

23.03.2017 steve
5 stars

Jednou jsem se tak procházel po prodejně s muzikou a do oka mi padlo CD Argus. Koupil jsem jej, aniž bych ho někdy slyšel (věděl jsem jen, že jde o rock ze sedmdesátých let, na který jsem zahlédl pozitivní reakce), a když jsem ji doma pustil, moc velká originalita se z repráků nelinula.

Až za nějaký čas, co jsem cd obrousil, se začala dostavovat kýžená spokojenost. Rock, co se touží odvázat, má zde zajímavé výrazové prostředky a křehoučká melodika v hojném zastoupení pamalých pasáží je tuze moc pěkná. Jednou si musím přeložit i texty, protože jestli se v nich opravdu zpívá o době rytířů, hradních pánů, velmožů a urozených panen, určitě to můj zájem o kapelu a desku ještě víc umocní. A abych se od kolegů nelišil, ta druhá strana tu první skutečně s přehledem převálcuje.

Sometime World mi v první půli připomíjná staré dobré Uriáše, ale okovaná truhla plná pokladů obsahuje zlaté vázy, svícny a další cennosti s cedulkami The King Will Come, Leaf and Stream, Warrior a Throw Down The Sword. Pěkné, skutečně dobrá koupě. VŘELE DOPORUČUJI všem milovníkům sedmdesátých let, kteří ještě s kapelou neměli co do činění.
reagovat

dan @ 23.03.2017 16:59:11
Pokud se najde nějaký velký pamětník, který si alba Wishbone Ash kupoval ve sledu v jakém vycházeli, je jisté, že na diskografii kapely bude pohlížet jiným okem, než dnešní sběratel, který ve většině případů volí cestu jednoznačně nejjednoduší, cestu nejlepšího alba jakým bezpochyby Argus je. (někdy se to zdůrazňuje příliš okatě a ostatní nahrávky se tím poníží)

Jarda P @ 23.03.2017 17:50:30
To, že byl Argus zvolen deskou roku 1972 podle Melody Makeru (nebo New Musical Expresu) není náhoda. Práve Argusem jsem v té době začínal a WA trůní hodně vysoko mezi mými Top 10 kapelami.

EasyRocker @ 23.03.2017 18:26:34
Skvostné album se skvostným prolínáním nástrojů, nálad a atmosfér. Mám z toho podobně blažené pocity jako z posledních vstupů do světa Colossea...

bullb @ 24.03.2017 08:06:14
Wishbone Ash sú pre mňa spojením melodiky a niečoho ťažko definovateľného (snáď surovosť, bezprostrednosť). Spolu s technickou dokonalosťou (gitary) na mňa dýchnu sedemdesiate roky nepoškvrnené punkom. Nádhera. Díky za recenziu.

tykeww @ 24.03.2017 11:20:31
Na Wishbone Ash si vzpomenu pokaždé, když jsem v Lidlu. Kdo uhádne proč?

Bullb: Jak to myslíš neposkvrněné punkem? Nikdo tě snad nenutí punkovou hudbu poslouchat.

08.07.2011 Petr Gratias
5 stars

Album Wishbone Ash s názvem Argus znám už hodně dlouho. V době jeho vzniku jsem byl hodně omočen v hardrocku, na který tlačil artrock a o něco později i jazzrock, takže vnímat všechny evropské trendy rockové hudby nebylo úplně snadné a tak si šlověk doobjevoval některé věci tzv. se zpožděním několika let. Proto jsem jejich největší slávu v první polovině sedmdesátých let měl zakrytou jinými kapelami, kterými jsem se zabýval niterněji a pozorněji. Nicméně první album Wishbone Ash mě příliš nezaujalo, ale to druhé (Pilgrimage) bylo výrazně zajímavější. Třetí – Argus – se prostě vylouplo ze své skořápky a „povstalo z popela jako bájný pták Fénix“ a to mě velmi zaujalo.
Story skupiny bylo zvláštní tím, že ji vlastně založili baskytarista a bubeník (!), ti hledali klávesového hráče a vhodného najít nemohli, ale především se zaměřili na kytaristu. Po jakémsi konkurzu si nemohli vybrat mezi dvěma jmény, protože jim oba připadali zajímaví a tak „pro jistotu“ vzali oba. A dobře udělali! Model rockové skupiny, která měla dvě sólové kytary totiž nebyl moc běžný a proto se dalo soudit, že tahle kapela získá pečeť originality. Andy Powell a Ted Turner se krásně vešli do prostoru aniž by si konkurovali a každý z nich dostal příležitost k prezentaci. Dokázali se obejít bez varhan a dalších klávesových nástrojů a popřávali prostor výtečně sehraným kytarám….

TIME WAS – křišťálově jasné tóny akustických kytar navozují atmosféru pohody. V téhle chvíli člověk ještě přesně neví, jestli se jedná o folkové album ve stylu Magna Carta. Nosné vokály a hlasy navodí pohodu a vyrovnanost. Z pozadí ale zaznívají zvláštní dlouhé tóny, možná mellotronu, který přináší nový prvek… Pak se ovšem skladba dostává na rockovou platformu a zvonivé kytarové party jsou hrány na elektrické kytary, kterým sekundují přímé basové tóny a úderné bicí nástroje. V další fázi se ovšem přitvrdí a bottleneckem hrané kytarové party dostávají hudbu na ještě adresněji jasnější rockové pozice. Harmonie není nijak závratně složitá a tak kytary mají prostor pro vykreslování tématu. Znějí zpěvně a přehledně a přímočaře. Občas se tu kouzlí se zvukem a bicí nástroje rychlými breaky dostávají náročnější rytmickou strukturu. Andy Powell zde dostává příležitost představit svou sólovou kytaru v tom nejlepším světle….

SOMETIME WORLD – výrazně pomalejší, spíše náladotvorná skladba baladického typu. Sólovou kytaru zde prezentuje Ted Turner. Prolínání kytarových témat na elektrické, ale i akustické kytary v doprovodech se skvěle doplňují. Kromě toho baskytarista Martin Turner zde oslní vynikající basovou linkou, která má místy charakter kytarového pojetí svou melodikou a suverénním podáním. Andy Powell se svým sólem přidává ve druhé pasáži. V instrumentální části se kapela předvede v tom nejlepším světle. Skladba získá nový a výraznější energetický potenciál. Kytarová přediva mají jasnou, třebaže hodně klikatou linku a udržují neustálé napětí. Svědčí to o dlouho pilované souhře a vzájemné komunikaci, která přináší opravdu zralé a šťavnaté ovoce…..

BLOWIN´ FREE – šlapavý rytmus nabídne skladbu ve stylu boogie. Andy Powell je opět se svou sólovou kytarou v popředí, zatímco Ted Turner hraje tichou pasáž na slide-kytaru. Všichni tři kytaristé se dělí o jasné vokální party. To už ovšem píseň získá téměř meditativní charakter a náladotvornou polohu, ale bubenický break ji vrátí do původního tématu. Sólové kytary, ale i doprovody znějí jasně a čistě bez zkreslení a nějakých ponurých barev. Dávají přednost čistému soundu a pokud se zvuk místy rozostří nejedná se o nějaké experimenty se zvukem, ale spíš o dynamický odstín.

THE KING WILL COME – zpozadí přichází rytmus ve stylu válečného pochodového bubnu, vedoucí bojovníky do bitvy. Ted Turner přejímá kytarové party v sólovém pojetí a skladba má spíše písničkovou podobu s přímočarou melodickou linkou s občasnými akordickými rozklady. Powell a baskytarista Turner se podělí o vokální party. Tady už ovšem Turner sešlapuje wah wah pedál. Děje se tak ale víceméně velmi subtilně, nikoliv v nějakém hendrixovském duchu, ale spíše to nastavuje barvu a mírně ohýbá tóny, kde Upton důrazně udeří do činelů. Turnerovy kytarové ornamenty sázejí tónové proměny v přehledných harmoniích a ve středním tempu, bez nějakým divokých eskapád

LEAF AND STREAM – kytary krásně zvoní v melodických obrazech ve folkrockovém pojetí. Tento pocit navíc potvrzuje zpívající baskytarista Martin Turner. Není to ovšem nějaké country (i když ortodoxní rockeři by to tak viděli), je to varianta krásně vypreparovaného soft-rocku a kdo má rád plynoucí tónové proudy, jako bublající bystřina, vyjádří svoji spokojenost. Výrazný lyrický prvek na albu možná ve stylu, který rozvíjeli třeba Fairport Convention

WARRIOR – další skladba ovšem dodá větší živost a energickou živelnost. Výrazná rocková skladba se šťavnatými elektrickými kytarami, kde dominuje sólová kytara Andyho Powella. Kytarové party znějí jasně zvonivě s dozvukem. V další části skladby dochází ke zklidnění a ke zvrstvení vokálních partů. Sólové party si Powell prostřídá s Turnerem. Kytary kreslí barevné tónové obrazce a úderné akcenty baskytary a bicích nástrojů společně se zpívaným projevem vkládají historický patos do přednesu, kdy se akcentuje hrdinství a monumentalita válečných hrdinů, kteří padli na poli cti a slávy….

THROW DOWN THE SWORD – poslední skladba téměř volně napojuje s dozníváním předešlé. Výrazný bubenický virbl jako na buben přináší napětí. Kytary ovšem hraje ve výtečném unisonu za asistence baskytary. Klasická staroanglická melodika vložená do rockového aranžmá. Andy Powell do skladby nahrál vynikající, velmi dobře vystavěné sólo, zpěvné, rozmáchlé a ve výrazu suverénní a přehledné. Pohostinsky se zde objevuje použití varhan, na které hraje John Tout – známý ze své působnosti v Renaissance. Čímž se umocňuje celé téma.
Argus pochází z řecké mytologie a značí obra se stem očí, který držel stráž v bitvě a referoval tak svého krále o faktickém vývoji boje na bitevním poli. Ostatně i obal (vytvořený známou výtvarnou skupinou Hipgnosis) nám nabízí zády obráceného válečníka v šarlatovém plášti s helmicí a s válečným kopím…


Hudební kritika označila album Argus za stejně významný opus jako Thick As A Brick od Jethro Tull, nebo Machine Head od Deep Purple. Třebaže kapela Wishbone Ash nahrála řadu alb, myslím, že právě tímto se dostala na svůj vrchol, který nebyl překonán, třebaže i další alba vykazovala výtečný instrumentální a aranžérský potenciál. Byla to soběstačná parta a proto se o pěvecké záležitosti také navzájem dělila v členské základně. Tohle myslím, že byla jejich slabina. Nikdo z nich nebyl skutečný rockový vokalista, který by vedle výtečných instrumentálních vstupů dokázal kapelu ještě pozvednou po pěvecké stránce. To ale zjevně nebylo přáním kapely.
Progresivní kytarový rock s folkrockovými názvuky. Na tomto albu ten klasický britský hardrock osobně moc necítím, když přesídlili do USA a skupina prodělala personální proměnu, zněli už samozřejmě tvrději a hardrockověji, ale to není ryzí příklad tohoto alba.
Znějí jinak než později slavní Dire Straits, ale taky nemají ten skrytý bluesový podtón, jako američtí Steve Miller Band.
Nicméně pokud se budeme bavit o klasickém britském rocku, bez dalších příměsí, tohle album bude velmi správným – možná učebnicovým příkladem.
Pět hvězdiček určitě ustojí!

reagovat

gunslinger @ 06.11.2013 20:07:28
Dobrý album, aj pivo :-)

adam @ 06.11.2013 20:14:24
Argus je dobre pivo??? Fuha. Proti gustu..., ale myslim ze to je original kolosalna tycka neporovnatelna s produkciou normalnych pivovarov tu na Slovensku, nehovoriac o vynimocnych produktoch slovenskych minipivovarov. Europivo nie je pivo!!! Objavuj a pi.

zdenek2512 @ 07.11.2013 05:31:24
Pivo Argus koupila manželka v akci v Lídlu celé balení a zrychlilo krok. Myslím, že v něm není alkohol ani chmel. Ochutnali jsme jedno a zbytek vyhodili.Na rozdíl od piva je recenze i deska skvělá. Mně se sice více líbí debutové album, ale tahle je určitě nejslavnější. Petře zdravím a díky za skvělou recenzi na při nejmenším dobré album. :-)

Jarda P @ 07.11.2013 07:30:52
Ne nadarmo byl tenhle skvost vyhlášen deskou roku 1972. Měl jsem to štěstí, že ji kamarád dostal v době vydání, takže jsem si ji mohl nahrát. První vydání na CD bylo zvukově hrozné, remaster je už lepší, i když k ideálu má daleko.Ale stejně live je live, kdo na nich byl v posledních letech (Praha, Kunovice), ten nelitoval.

gunslinger @ 07.11.2013 08:04:35
Tak aspoň najlacnejšie pivo :-) zdenek2512 áno v lild majú na Argus dobré akcie...

08.03.2011 EasyRocker
5 stars

Vrcholné dílo kapely a jedno z nejlepších alb 70. let, album, které v mém přehrávači rotuje skutečně často, aniž by se kdy jen náznakem oposlouchalo. Geniální prolnutí hardrocku s progresívním rockem s koncepčním historickým námětem, přitom nenásilné a s obrovskou noblesou zahrané. Jak jsme u WA zvyklí, nic nedominuje, nic zbytečně nevyčnívá, hudba plyne jako soustředěný proud, který vtáhne a vypustí až na samotném konci. Už famózní úvodní Time Was a nádhernou akustickou overturou (jednou z nejlepších, kterou jsem v rocku slyšel) napoví, že máme tu čest s něčím skutečně výjimečným. A to nás čekají takové položky, jako hadrockový klenot The King Will Come, křehká Leaf and Stream, ne náhodou upomínající zákoutí Pink Floyd či Genesis, Warrior, oscilující od divokého rocku až po ty nejkřehčí pasáže či úžasně zvukomalebnou Throw Down the Sword. Bonusovka No Easy Road mi svým rock´n´rollovým vyzněním nikdy do nálady alba příliš nezapadla, ale to na mistrovství, které zde kapela předvádí, nemůže nic změnit.
reagovat

hejkal @ 08.03.2011 11:35:56
Súhlasím, na bratislavskom koncerte by som našiel jedinú chybičku, Throw down the sword odsóloval Powell sám, takže na krásne pretkávané dvojhlasé sólo nedošlo.

martin69 @ 08.03.2011 11:40:09
Nedávno jsem se dokopal k zakoupení originálu.Výborná deska.Warrior je moje nejoblíbenější.
Bonusová skladba mě vyloženě ruší.Není špatná,ale vůbec se sem nehodí.

Jarda P @ 08.03.2011 21:25:58
Ne nadarmo zvítězila v žebříčku Melody Makeru jako deska roku 1972. A co teprve ji slyšet naživo jako v sobotu?

Snake @ 29.05.2016 10:06:38
V pátek jsem stál v obchodě, v ruce držel cédéčka "Argus" a "Moving Pictures", a říkal si - tak které ? Nakonec jsem se rozhodl pro "starinku", aniž bych o ní něco věděl. Překvapilo mě, jak je to "soft". Čekal jsem trochu větší bugr. Díky kytarám mi to připomíná přitvrzené Eagles, u některých skladeb vzpoměl jsem si na balady zámořských Mountain. Zaujaly mě pěkně sespívané vokály a kytarová práce, za nejvydařenější považuji skladby 6 a 7. Tedy "Warrior" (parádní refrén) a "Throw Down The Sword". A jak si tady pročítám starší recenze, vidím, že nejsem sám.

Zajímavé jsou i bonusy, živé verze skladeb "Jail Bait", "The Pilgrim" a "Phoenix". Jsou natažené k prasknutí (dohromady 32 minut) a kytaristé se předhánějí ve zdánlivě nekonečných sólech...

03.06.2010 Caine
5 stars

Moc bych chtěl přispět svojí recenzí k tomuto albu, ačkoliv bude nejspíše podobná ostatním.
Musím říct, že Argus mě neuvěřitelně chytnul už při prvním poslechu Time Was. Nejen po stránce technické(na tu jsem upřímně řečeno v té chvíli nemyslel), ale hlavně po stránce pocitové. Wishbone Ash určitě museli hodně čerpat z lidové tvorby, je to slyšet od první minuty až do konce. To dodává skladbám takovou milou lehkost a zasněnost a v kontrastu s tvrdými rockovými výpady, ve kterých se jen potvrdí výborná souhra obou kytar(mimochodem i dobrá kombinace telecastru a flyingu V)docílili Ash zvuku, který jsem zatím u žádné jiné skupiny ani na jiném albu nenašel.
Také proto mám toto album tak rád od začátku až do konce. Skvělá souhra všech nástrojů, nic není přeplácané, všechno co přijde, tak sedne. Texty také nejsou špatné, jen vhodně doplňují atmosféru. Nejradši mám asi Throw Down The Sword, ovšem konkurence je velká:-)
Díky tomuto albu měli Wishbone Ash nakročeno k tomu stát se navždy světoznámou rockovou špičkou, jako se jimi stali Deep Purple nebo Led Zeppelin. Je škoda, že nejspíš nedokázali udržet krok a postupem času jejich popularita znatelně klesla.
Podle mého hudebního vkusu nejlepší rockový počin roku 1972 spolu s Kuřetem v Hodinkách a Thick as a Brick.
reagovat

PaloM @ 04.06.2010 07:07:17
Je to fakt klenot, má zvláštnu atmosféru. Počúvam hlavne prvé 4 štúdiovky a Live dates (2CD), ostatné výrazne menej. Nemáte niekto informácie, či sa chystá remastrovaná diskografia ? Veď je 40. výročie debutovej platne !

josef k @ 04.06.2010 14:40:31
Nevím proč, ale od téhle kapely se mi líbí vždy tak půlka jejich alb. Zatím jsem slyšel jen jejich první tři desky a dojem nic moc.. Tahle deska mi nijak výjimečná nepřipadá. Čekám kolik z Vás mě začne slovně napadat. Když tak jsem mánička z ČB s lennonkami, můžeme si dát sraz v neděli ve čtyři odpo. v budějovické stromovce a můžete,kdo chcete, mi přijít dát přes držku, že mám odlišný názor na W.A...:)

hejkal @ 04.06.2010 16:27:24
Niet dôvodu, akceptovanie iného názoru beriem ako nevyhnutné minimum pre akúkoľvek interakciu.

Caine @ 04.06.2010 20:07:26
Až do budějic? Moc daleko...:-D

Redrocker @ 04.06.2010 20:59:42
Tak tedy v 16:00 hod ve Stromovce.

Óin @ 05.06.2010 22:30:30
V Českých Budějovicích? Tam by chtěl žít každý!

Cossack @ 06.06.2010 00:07:35
Já ne! Samsona seženu i v Brně a Budvar, ten je všude... ;-)

josef k @ 07.06.2010 09:54:04
Samson začal divně smrdět a chutnat a z budvaru bolí palice už po 4 pivech.Navíc jsou Budějovice cikánsky ukřičený a dohromady tu nic není. Já osobně se těším, až se dostanu odsaď pryč.

josef k @ 07.06.2010 09:54:04
Samson začal divně smrdět a chutnat a z budvaru bolí palice už po 4 pivech.Navíc jsou Budějovice cikánsky ukřičený a dohromady tu nic není. Já osobně se těším, až se dostanu odsaď pryč.

01.09.2009 Voytus
5 stars

Na Wishbone Ash je nutné mít náladu. Jejich skladby, jakkoli melodické a přístupné totiž vesměs vyžadují plné soustředění, a to i přesto, že kapela nijak netlačí na pilu, ale spíše se jen tak vznáší v oblacích. Jenže při sebemenším poklesu pozornosti se připravíte o množství detailů a drobností, které jejich hudba ukrývá. Především pak tato deska, opěvující středověk, válečníky, staré hodnoty a tradice. Bohaté aranže, harmonie ve vícehlasech, krásné melodie, které jsou odkazem anglické lidové hudby a zdvojené rovnoprávné kytary jsou hlavními zbraněmi tohoto alba.
Nemá žádný význam vyzdvihovat nějakou ze skladeb, nenarazil jsem zde na žádné slabé místo. Od úvodního, zvolna se rozjíždějícího desetiminutového opusu s akustickými kytarami Time Was, přes podobně stavěnou Sometime World, boogie Blowin' Free, poklidnou Leaf and Steam až k největšímu nářezu desky Warrior a na něj navazujícímu vrcholu - uklidňující, smiřující Throw down the sword, jenž je díky hostujícímu hammonďákovi skutečně pompézní a mohutná.
Ale co ještě musím zmínit, jsou oba kytaristé. To, že jsou Wishbone Ash průkopníci dvojhlasých kytar nemusím dodávat, ale nakolik si kytaristé vzájemně dávají prostor při sólech a to bez zbytečných exhibic, to jsem vždycky oceňoval. Navíc se jejich melodická sóla dají snadno zapamatovat a nejsou samoúčelná. Wishbone Ash byli vždy hlavně celkem, ve kterém se nikdo nesnaží dominovat a vynikat. Což je skutečně vzácnost a na této desce se to velice pozitivně podepsalo. Nemůžu než dát plný počet a pustit si Argus ještě jednou.
reagovat

pito63 @ 15.12.2009 23:31:32
Pri počúvaní tohto albumu môžem, vlastne musím, napísať, že súhlasím so všetkými tunajšími recenzentmi - majstrovské dielo!

17.11.2008 Óin
5 stars

Ani já neporuším zdejší tradici a nedám tomuhle mistrovskému dílu méně než pět hvězdiček. Bylo to první album, které jsem od Wishbone Ash slyšel, a musím říct, že mě dostalo. Vím, že to bude nošení dříví do lesa, ale ty dvě kytary jsou prostě úžasné! A když se k perfektní muzice přidají i skvélé texty s nádechem fantasy, nemůže se to nepovést. Samo za sebe mluví i to, že se k albu Argus vyjádřila už téměř stovka uživatelů na Progachives.com. A můj tip? Warrior a následující Throw Down The Sword jsou jako jednovaječná dvojčata, ale i ostatní skladby jsou téměř dokonalé, byť místy možná trošku pompézní... Škoda jen, že po tomhle albu už WA nikdy nepřekročili svůj stín.
reagovat

PaloM @ 17.11.2008 19:03:48
Mne sa veľmi páčia prvé 4 radové CD a Live Dates (1973), minulý týždeň som pozeral 2 videá
(20. a 30. výročie kapely). Neviete niekto, či sa dá kúpiť na DVD alebo aspoň niekde stiahnúť i v slabšej kvalite (napr. AVI) video koncert z obdobia Live Dates 1973 ?

Óin @ 17.11.2008 19:56:54
No, na tomhle DVD jsou údajně záznamy z BBC (1971), ABC Australia (1972) a z Don Kirshner's Rock Concert (1973). >> odkaz

13.10.2008 patref
5 stars

Nejlepší album od Wishbone Ash,celá strana B patří k tomu nejnej v mé sbírce,společně s live verzí na Live dates mé asi nejčastěji poslouchané skladby vůbec,nemůžu se jich dosytosti nabažit..Vrchol skupiny,na albu Four je již znát tvůrčí únava,ale i zde jsou vynikající skladby:Sorrel,Ballad of the Beacon,z jiného soudku Doctor,Rock´n´roll widow,na albu There is a rub je nejlepší skladba Lady Jane( a možná Persephone).Následující alba nesahají Argusu ani po kotníky a nestojí za to o nich psát
reagovat

27.05.2008 hejkal
5 stars

Majstrovské dielo? Prečo nie.

Výnimočný album plný krehkej melodiky, ale aj ráznej rockárne. O albume tu je popísaného vcelku dosť, tak iba krátko - najlepšími skladbami sú rozhodne songy 1-7. Osobne preferujem The king will come, Warrior a Throw down the sword. Bonus v podobe singlu No easy road nabúrava celkovú pohodu z albumu, mohli ho radšej prilepiť na album Four (kde sa aj nachádza platňová verzia).
reagovat

Jarda P @ 28.05.2008 07:56:40
Argus je moje nejoblíbenější deska od WA, ne náhodou se stala albem roku podle Melody Makeru v té době. V CD verzi mi ale vadí mizerný zvuk, bez dynamiky, ani basy ani výšky. Někdy koncem 90 let byšla remastrovaná verze, má ji někdo? Podařilo se zvuk vylepšit? Nechci kupovat zajíce v pytli.

hejkal @ 28.05.2008 08:18:18
Myslím, že je lepší. Mňa skôr zaráža, prečo neexistuje remastrovaný celý katalóg! Veď už remasterovali takmer všetko. Neviem teraz presne, ale niekde som zachytil informáciu, že by k tomuto vytúženému kroku malo v blízkej budúcnosti dôjsť, na čo sa neskutočne teším.

merhaut @ 28.05.2008 15:06:00
Mám měsíc top verzi SHMCW, ještě jsem si ji ale pořádně nepustil ...

merhaut @ 28.05.2008 15:06:42
SHMCD

Brano @ 28.05.2008 16:59:50
Ja mám vo svojej zbierke remaster z roku 2002 s tromi bonusmi.Má to podľa mňa celkom dobrý zvuk.

08.12.2004
5 stars

1972je rok ked už historia pamatá rozne trvalé odkazy dejín
rockovej muziky ale mnohé este len budu nasledovat.Prave v tomto roku vychadza aj LP-Argus od spolku WISHBONE ASH.Ked neratam L.ZEPPELIN IV,URIAH HEEP-Demons and wizards,YES-Close to the Edge...atd,tak je to beztak najlepsia vec za rok 1972.Krasne gitary Powella a Turnera,opravdu božská suhra dvoch solových gitár,na tu dobu asi jedinečná a určite asi ich najlepšia doska.Krasne skladby ako The King will come a pre mna najkrajšia skladba Warrior a nadhernu Blovin´free.Jedinečný album,ktorý musí poznať každý ,kto sa hlbšie zaujíma o rockovu hudbu...Ak ho ešte nemate tak odporučam ako skvelý darček pod stromček,a to jednoznačne...
reagovat

26.08.2004 Hans
5 stars

Konceptualni album ASH, asi to nejlepsi co v cele tvorbe jako celek napsali a nahrali. Z tehle desky dycha zasla slava stredovekych legend, udatni rytiri, slicne damy, velke ciny, turnaje, laska a hrdinstvi.
Deska ma paradni zvuk, vsechny nastroje a hlasy se krasne doplnuji a sehranost tehle party je az neuveritelna.
Desku otevira na prvni zdani akusticka Time Was, ktera ale prechazi do rockoveho narezu a postupne vystrida ruzne nalady aniz by ztratila myslenku, perfektni ukazka kompozice. Strida ji klidnejsi Sometime World s krasnym zvukem kytary, pak nasleduje dokonale jednucha ale nadupana Blowin Free, jeden z největších ASH hitu, skvele nastupujici kytarovy riff, pridava se basa a bici a spolecne
graduji do najezdu sloky, perfektni. Po teto skladbe se z ticha nori rincive intro The King Will Come, evokujici bitvu ci valecny pochod zbrojnosu a zacina dalsi kralovsky hit. Dalsi je Leaf and Sream, akusticka teskliva pisen, presne zapada do kralovskeho dvora. Nasleduji baladicke Warior a Throw Down the Sword, zachovavajici rytirskou naladu. Desku uzavira No Easy Road, ktera jako jedina na tuhle desku moc nepatri a pusobi jako vtip. Je to spis r'n'r znamejsi z drivejsiho obdobi ASH a mozna ho sem dali jako Bonus, nebo zamerny protiklad zbytku desky, tezko rict. Tohle album rozhodne doporucuji vsem, nejenom skalnim fanouskum.
reagovat

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 16x
Petr Gratias, Hans, Óin, hejkal, Voytus, Caine, EasyRocker, kaktus, Le Fantak, gunslinger, Mohyla, steve, Martin H, PaloM
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
Snake, bullb
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000