Základ kapely vznikl na západnim pobřeží Anglie, ve městě Torquay, kde spolu hráli v období 1963-69 v různých sestavách bratři Martin (basa, zpěv) a Glenn (kytara) Turnerovi. Z počátku to byla interpretace Chucka Berryho, Little Richarda, Ray Charlese, Shadows apod. později se pustili do vlastních skladeb v duchu boogie. Poté, co je v jedné z formací opustil bubeník, našli náhradu v Stevu Uptonovi, který se stal stálým členem budoucích ASH.
V roce 1969 se tato již dobře sehraná sestava ve třech vydala pod názvem Tanglewood do Londýna. Po dobrých zkušenostech z místních klubů se chtěli pokusit uplatnit svůj talent a nápady, a vybudovat profesionalní kariéru. Bohužel (nebo bohudík) Glenn se po pár měsících rozhodl kapelu opustit a vrátit se do rodného Torquay. V té době se Martin a Steve setkali s Milesem Copellandem, který jim nabídl služby managera a situaci vyřešil podáním inzerátu do časopisu Melody Maker: 'Hledá se SÓLOVÝ KYTARISTA - pozitivně myslící, tvořivý a přizbůsobivý, pro kapelu s velkou podporou a budoucností.'
Přihlásili se hned dva, Ted Turner (žádná příbuznost s bratry Turnerovymi) a Andy Powell.
Martin a Steve se nedokázali rozhodnout, kterého z nich přiberou. Původní představa byla mít jednu kytaru a ještě přibrat klávesistu. Nakonec pozvali oba kytaristy na zkoušku najednou a ... a zbytek je historie, kytarová souhra Andyho a Teda se stala poznávacím znakem Wishbone Ash. Kapela se přejmenovala, zhruba rok zkoušela, skládala a hrála po klubech, mezitím vydala nějaké demo nahrávky a koncem roku 1970 vydala první desku, jak jinak než pod názvem Wishbone Ash.
Styl kapely bych právě definoval jako kompaktní, žádný z nástrojů nevybočuje, nejsou tu hlavní hvězdy a doprovodní hráči. Odpovídá tomu i zpěv, který je většinou doplňován vícehlasy ostatních muzikantů. Martinův hlas není nijak dominantní a je spiše jen další části celkové harmonie.
Z poslechů skladeb ASH máte pocit, že to je jedno tělo jedna duše a nikoliv individuální hráči.
Podobně znějící kapely znám jenom dvě, Status Quo a Iron Maiden, ti druzí se sami k odkazu ASH přihlásili.
Počátky ASH jsou stylově podobné třeba zmíněným Status Quo, stavěli na stejných r'n'r a boogie vzorech, nicméně se postupem času svými experimenty, snahou o jiné pojetí a instrumentálními schopnostmi přesunuli do kategorie progrock. Skladby jako 'Phoenix', 'Blowin' Free', 'The King Will Come', 'Outward Bound' a další jsou toho důkazem. ... (celý článek)