Who, The - My Generation

Who, The - My Generation - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1965

Tracklist:

01. Out in the Street (2:31)
02. I Don't Mind [Brown] (2:36)
03. The Good's Gone (4:02)
04. La-La-La Lies (2:17)
05. Much Too Much (2:47)
06. My Generation (3:18)
07. The Kids Are Alright (3:04)
98. Please, Please, Please [Brown/Terry] (2:45)
09. It's Not True (2:31)
10. I'm a Man [McDaniel] (3:21)
11. A Legal Matter (2:48)
12. The Ox [Townshend/Moon/Entwistle/Hopkins] (3:50)

All songs written by Pete Townshend, except where noted.


Obsazení:

Roger Daltrey – lead vocals
Pete Townshend – guitar, vocals
John Entwistle – bass, vocals
Keith Moon – drums, percussion

 
06.04.2014 Akana
5 stars

The Who mimo jiné ukázali kypící britské scéně, že s mládětem zvaným rock se dá dělat podstatně větší randál než dosud. I když jejich první album zdaleka neodráží jejich tehdejší koncertní alotria často spojená s destrukcí nástrojů (v tomhle směru jim ale slávu tak trochu vyfoukli The Yardbirds účinkováním v Antonioniho Zvětšenině) a neobsahuje ani v hitparádách bodující singly I Can't Explain, Anyway, Anyhow, Anywhere a Substitute, předkládá pádné důkazy o živelnosti i novátorství kapely.

Výbušné kytarové beglajty Peta Townshenda připomínají tříštící se sklo a špinavé hlukové vsuvky posouvají možnosti nástroje na další úroveň, zatímco Moonovy nezkrotné bicí předznamenávají v pozdějších letech oblíbený, ba nadužívaný styl "rozsypaných brambor". Titulní protopunkovou pecku bez klasického refrénu žene dopředu basa Johna Entwistleho, nakopává Daltreyho klackovité koktání a uzavírá extatická Moonova kanonáda. Zvukově nebývale agresivní skladby Out in the Street, My Generation nebo instrumentální The Ox střídají melodické hitovky La-La-La-Lies, The Kids Are Alright, It's Not True či A Legal Matter, z nichž se rekrutovali další hitparádoví dobyvatelé, ale i ty jsou rytmicky velmi svěží a nepřeslazené.

Spektrum obohacují dvě převzaté skladby od Jamese Browna (I Don't Mind, Please, Please, Please) a vliv jeho vášnivého soulu je nepřeslechnutelný i v úvodní Out in the Street. Třetím coverem je Diddleyho I'm a Man, kterou pozdější americké vydání z tracklistu vyšouplo a nahradilo původní skladbou Instant Party (Circles), v níž zase můžeme slyšet zárodečnou psychedelii. Po nějaké koncepčnosti, charakteristické pro vrcholná alba kapely, tu zatím není ani stopy, jde o víceméně nahodilou skládanku písní, typickou pro rannou elpíčkovou éru. Ale i tak patří My Generation mezi nejvlivnější nahrávky své doby a její místo v základech rockové katedrály je nezpochybnitelné.
reagovat

tykeww @ 06.04.2014 18:04:12
Díky za recenzi, tohle album mám rád, i když od Who mám úplně nejradši Tommyho (především film nemá chybu).

zdenek2512 @ 06.04.2014 21:16:23
Who jsou skvela kapela, od ktere se mi libi snad vse , maji nejlepsi opravdovy rockovy zivak Live At Leeds, dve rockove opery s perfektnim libretem. Tahle deska je super a to nemlucim o titulni skladbe. Jejich pisnicky rozkvetou az po vice poslesich. Pekna recenze a propagace skvele muziky. Diky nejen za tuhle recenzi :)

06.02.2011 nowhere_man
4 stars

Tak a poďme na moju srdcovú skupinu, The Who. Táto kapela bola pre mňa dlho nezaujímavá, až jedného dňa som sa rozhodol skúsiť a podľahol som. The Who majú akési zvláštne čaro hudby, neviem čím to je, ale každým albumom ma zaujali. Nehovoriac o tom, že Daltrey je zaujímavý spevák (a s tou hrivou bol pre mňa aj vzorom rockového speváka), Towshned je ozaj skvelý skladateľ a riffy vie tiež sekať poriadne, Entwistle je pán basgitarista, jeden z najlepších, akých som počul, no a Moon? Kapitola sama o sebe, pre mňa najosobitejší rockový bubeník.

Debut My generation musel v roku 1965 riadne zarezonovať, myslím, že na tú dobu je to slušná nálož. Predovšetkým sa mi tu vybaví titulný song, v ktorom je celé krédo rockovej mladosti - "dúfam, že zomriem skôr ako zostárnem" (hoci, keď to Daltrey spieva teraz, asi to neznie dôveryhodne). Koniec koncov, Moon aj Entwistele to v podstate naplnili... Ale okrem spomínanej skladby je pre mňa celé album perfektnou jazdou, predovšetkým sú to vydarený Brownov cover I Don't Mind, Legal Matter a parádna jazda Ox. Avšak tu musím spomenúť De-Luxe verziu, ktorú som si stiahol, kvôli nasledujúcim bonusom (teda okrem Circels (Instant Party) z US verzie, ktorá bola aj na normálnej CD verzii):
I Can't Explain, Bald Headed Woman, Daddy Rolling Stone (singlové bonusy), Leaving Here, Lubie (Come Back Home), Shout and Shimmy, (Love Is Like A) Heat Wave, Motoring, Anytime You Want Me, Anyway, Anyhow, Anywhere, Instant Party Mixture.
Z nich by som chcel vyzdvihnúť predovšetkým notoricky známu I Can't Explain, absolútny vypalovák a Leaving here, ktorá je v tejto verzii pre mňa synoymom šialeného bubnovania Keitha Moona.
Skvelý album.

reagovat

07.12.2010 moonySK
5 stars

M-m-m-m-m-m-y Generation!

No čo môžem k tomuto surovému albumu povedať. Snáď len toľko, že som vďačný, že aj napriek Townshendovmu vyslovenému nesúhlasu, aby sa platna digitálne zkonvertovala na disk, CD vyšlo. A dokonca aj Deluxe Edition 2CD s veľa veľa bonusmi.

Rozladené gitary, surová a nekompromisná tvrdá basa, nenaladené tomy na bubnoch a na miesto hajtky 20 crash. Napriek všetkým týmto surovostiam je to jeden z najlepších albumov éry šesťdesiatych rokov. Nesie posolstvo o jednej generácií chuligánov, ktorí na pódiu rozkopávajú čo im príde pod ruku, nosia obleky z anglických vlajok a chlastajú do odpadnutia (drahý Keith, 1973). Pri sladkých albumoch ako Help alebo Summer Days Summer Nights je tento album ako odpal atomovej bomby nad rozlietaným Londýnom. Od prvej Out of Mind až po dlhú šialenú improvizáciu The Ox so stovkami prechodov sa z albumu valí mladícka nápaditosť a energia.

Nemyslím si, že tento album odštartoval pravý rock v dejinách hudby. JA TO VIEM.
reagovat

Filozof @ 07.12.2010 15:01:07
Jaký máš názor na jiná alba britského RnB té doby?

moonySK @ 07.12.2010 21:08:30
No, podľa toho na aké...?

Filozof @ 07.12.2010 22:03:04
No - ono jich tou dobou zase tolik nevyšlo. Kdybys třeba vzal 3 - 4 nejznámější... jen pár slovami - jaká se Ti zdají v porovnání s tímto.

moonySK @ 08.12.2010 08:24:52
Ono, rhythm and blues albumy boli do roku 1965 skôr také jemnejšie. Pár piesni od Rolling Stones, pár od The Kinks, Small Faces (tí v tom pokročili) atď. Ale myslím si, že najlepší RnB album do vtedy bol od Rolling Stones ich debut. Tam skoro všetko vychádzalo z RnB.

Filozof @ 09.12.2010 09:51:28
Yardbirds, Manferd Mann, Them, Animals, Pretty Things, Kinks, Alexis Korner Blues Incorporated, Graham Bond Organisation, Spencer Davis Group...
Jejich alba z let 1962 - 65 na tehdejší dobu byly sakra nejemnější.

11.11.2007 Townshend
4 stars

Tak pokial ide o LP My Generation tak som velmi rád že to už vyšlo aj na CD.Who je moja naj-skupina aj ked počúvam celú Sixties éru a to nielen z UK ale aj US,Holland,Germany,je toho vela.Takže moje hodnotenie na tento album je výborné.Dunivá skupina-presne podla môjho vkusu a velmi dobré skladby ako-My Generation,I Cant Explain,Motoring,Instant Party,The Goods Gone.Kapela v štýle Mods tak ako má byt-super.
reagovat

carlos @ 21.04.2012 19:31:57
Ahoj. Slyšel jsem prvně skladby z The Who- My generation a fakt dobrý. Myslím, že to měli Beatles s Rouber Soul nahnutý. Ale marně tento titul sháním na CD. Nevíš, kde by se dal sehnat. Slyšel jsem, že vyšel i dvoj CD s bonusy. Díky. carlos.

pito63 @ 21.04.2012 19:47:40
Carlos
Napríklad: V Čechách Audio3 - >> odkaz a vonku Wow HD - >> odkaz
Pri tej druhej ponuke máš poštovné zadarmo.

Mohyla @ 22.04.2012 11:00:09
carlos, celkom zaujímavá ponuka ostatných CD Who je tu:
>> odkaz

03.08.2007 kneekal
3 stars

Desku otvírá song Out In the Street a intro mi něco hodně připomínalo. Ano a bylo to tak. Úplně stejný motiv otvírá předchozí hit kapely Anyway Anyhow Anywhere. Nevím tedy proč je to tady zopakováno. Ale song je to dobrej a hodně napoví o čem bude celá deska. Máme tu Daltreyho chraplák a hlavně pořádně naboostřenou kytaru Pete Townshenda, který struny rozhodně nešetří a vytváří v jistých místech hodně neobvyklé zvuky. Píseň končí opět tím intrem o kterém jsem mluvil.

To bychom měli první, ale musíme se soustředit na to, co je na téhle desce to nejlepší. Ano, ti hudebně vzdělanější již tuší… Je to šestka My Generation. Píseň, která se stala hymnou tehdejší mládeže a nutno říct, že její text je hodně nadčasový a poněkud brutální vůči těm starším. Daltrey to ale zlehčuje tím, že v písni nehorázně koktá. Když k tomu přidáte skvělé basové vyhrávky John Entwistla, správně chaotické bicí Ketih Moona a samozřejmě parádní riff Townshenda, tak dostanete jednu z nejslavnějších písní The Who a rocku obecně.

Pokud se vám jedna hymna mládeže na desku zdá málo, tak sedmá The Kids Are Alright je něco pro vás, skladba s chytlavým refrénem, která vypráví o tom, jak je těžký opustit „mod“ gang. Jistě chápete proč byla tak populární mezi mladými výtržníky.

Třetí velká hitovka je A Legal Matter. Skladbu sice otvírá kytarový riff, ale hodně důležitá je zde basa a také v pozadí valící se piano. O tom, že Keith Moon zde opět řádí je zbytečné mluvit. Píseň o rozvodu je jistě skvělé téma, zvlášť když si ho vybral ještě svobodný skladatel Townshend.

Další songy již tak hitové nejsou, ale jsou velmi zdařilé, ať je to můj velký favorit It’s Not True ve které se opět do pozadí rve piano nebo hodně tvrdá instrumentálka The Ox, kterou vřele doporučuji všem bubeníkům, aby viděli jakej byl Keith řezník. Townshend tvrdí, že nikdy nedokázal hrát tak dobře jako jeho souputníci Clapton, Page atd., a tak hrál aspoň hodně moc nahlas. V The Ox to poznáte na vlastní uši. Rachot téhle skladby ve srovnání s rokem její výroby je neuvěřitelný. Mimo jiné v ní uslyšíte, co všechno se dá vymáčknout z kytary (mám podezření, že ji při natáčení Pete o něco omlacoval). Klavír zde také pěkně běsní. V The Good’s Gone a Much to Much naopak uslyšíte hodně typické vokály pro tvorbu The Who.

Všechny skladby byly napsané Townshendem až na 3 výjimky. Pod The Ox je podepsáno více autorů a dvojka I Don’t Mind a Please Please Please jsou z dílny James Browna. Osobně si myslím, že se na desku zas tak moc nehodí, ale tehdy se na desky dávaly covery v hojném množství a koneckonců aspoň má posluchač jistotu, že na desce jsou kvalitní songy, kdyby se náhodou autorská tvorba nepovedla. Což tady naštěstí nehrozí.

Tak a jdem bilancovat. Deska Sings My Generation je na svou dobu hodně syrová a především za to může Townshend a jeho hra na kytaru, která se stěží dá nazvat poklidnou, ale na druhou stranu je občas nucena držet celkový rytmus, protože Moonovo bubnování plné dlouhých přechodů rozhodně nesplňuje to, co si představíme od pojmu klasické bicí. Ale deska obsahuje několik skvělých hitů a na svou dobu mi přijde velmi jedinečná. Spoustě dnešních posluchačů bude asi vadit hodně starý zvuk, ale holt jsou to 60. léta a s tím se už nic moc nedá dělat. The Who Sings My Generation se mezi deskami své doby zcela jistě vyjímá, ale v kontextu jejich další tvorby dávám 3. Pokud máte rádi hudbu ala Beatles, ale ti vám přijdou příliš měkcí, sáhněte zcela jistě po této desce.

P.S. v žebříčku Rolling Stone 500 Greatest Albums of All Time se deska My Generation umístila na 236. místě.
reagovat

kubys @ 03.08.2007 19:06:34
Já bych se chtěl jen zeptat, na které desce Anyway Anyhow Anywhere vyšla, protože doma jsem ji našel jen na výběrech a ještě na desce Davida Bowieho z roku 1973 - Pins Up...díky za odpověď:)

kubys @ 03.08.2007 19:07:57
teda Pin Ups

kneekal @ 04.08.2007 09:54:07
to kubys: já mám dojem, že na originalních studiových deskách vůbec nevyšla. Možná jako bonus k některým cd verzím např. Sings My Generation, ale to si na 100% jistý nejsem. Já osobně jí sjíždím na kompilaci The Who Ultimete Collection. :)

kubys @ 04.08.2007 14:59:13
Já vím na Ultimate je hned druhá za Can't explain, ale na studiové desce jsem ji nenašel...je to pro mě trochu záhada:-)

kneekal @ 04.08.2007 16:12:48
Tak tehdy se vydávaly singly ve velkém, a tak zřejmě nepociťovali nutnost to švihnout na nějakou desku. Tak bych to asi viděl :)

OHNOTHIMAGEN @ 05.08.2007 11:22:37
Abych to s těmi singly uvedl na pravou míru:
většina britských singlů z 60. let se záměrně neobjevovala na britských dlouhohrajících deskách - na rozdíl od amerických verzí.
Nejlépe to vystihl Bill Wyman, když do své knihy napsal, že zatímco američtí fanoušci vždy vyžadovali, aby na elpíčku byl i úspěšný singl, britští zásadně chtěli něco nového, protože singl už měli koupený samostatně.
Proto porovnejte edice beatlesáckých alb od Rubber Soul dál (i když Beatles jsou špatným příkladem, protože Capitol v USA si jejich alba přetvářel po svém), stounovské z let 1964-1967 (na britské "Out of Our Heads" například chybí Satisfaction, na "Aftermath" Paint It Black a na "Buttons" pro změnu Ruby Tuesday - to jen jako příklad), Kinks z let 1965-1967... a Who jsou jen dalším stéblem v této husté trávě.

lenzi @ 14.08.2007 00:21:20
Videli ste už reinkarnáciu Keitha Moona ? ;-)

>> odkaz

Frajerlukee @ 14.08.2007 12:14:30
Já bych ho vzal na turné místo Zaka Starkeyho:-)

Graaaf @ 02.12.2008 12:54:55
Anyway...etc. byla singlovka, která na LP vyšla až na autorizované kompilaci Meaty,Beaty....

On to byl nejen britský trend, na studiovky nezařazovat singly, ale také šlo o to, že tehdy začínající kapely byly na naše poměry šíleně potentní. Proto u mnoha z nich není výjimkou, že vydala třeba tři studiovky za rok (na natočení jedné jim stačil věšinou tak měsíc -maximálně šest týdnů, ale také třeba jeden jediný týden), takže oni to jednak ani neměli zapotřebí a za druhé v šedesátých a sedmdesátých vydat na výrobu proti dnešku poměrně náročné vinyly dalo trochu víc práce.

Jsou kapely, které měly v časovém horizontu relativně jepičí život - rok, dva roky. Ony ale za tu dobu dokázaly vyplodit tolik muziky, co mnohá dnešní nedokáže za deset let (neberu zde v potaz staré dinosaury, ti už si své odmakali).

Graaaf @ 02.12.2008 12:58:48
Ještě bych si dovolil malou vsuvku. Who vylítli tak rychle, že když se dostali k nahrávání prvního singlu - "My Generation" a Townshend přišel do studia, tak tam stál jako tvrdý "Y" a nedokázal hrábnout do strun. Takže na singlu hrají na kytaru studioví kytaristé - jedním z nich byl Jimmi Page.
No a když se točilo první LP, tak tam už sice Townshend hrál, ale stejně tam opět vypomáhaly najaté studiové síly... :o)
A podívejte, jaký je z něho dnes mistr a co všechno světu se svým stylem a hrou přinesl...

01.06.2007 luke_bunda
3 stars

Debutové album britských The Who notně zčeřilo vody britské pop music v roce 1965 a téměř ihned se díky albu The Who vyšvihli v popularitě mezi Beatles, Stones, Animals, Kinks a další tehdy již slavné britské kapely. Z alba bych vyzdvihl asi nejznámější "generační" písničku "My Generation" (na Youtube.com doporučuji vyhledat cover verzi od The Zimmers), Kids are allright a A Legal matter. The Who později natočili lepší alba, debut jim však rozhodně ostudu nedělá a směle se může zařadit po bok tehdejším albům od Rolling Stones či Kinks...
reagovat

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
Akana
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 4x
Townshend, nowhere_man, kaktus, Mohyla
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
luke_bunda, kneekal
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje GMMedia.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000