Waits, Tom - Heartattack And Vine

Písně na tomto albu jsou poskládány tak, aby bylo dosaženo co největšího kontrastu; máme zde jednak kusy extrémně syrové a tvrdé, v nichž zní ostré kytary, bubny dostávají výprask jak zlobivé dítě a Tom Waits vyřvává až na samé hranici možností svých hlasových zbytků, a tato tatarsko-bifteková blues jsou pokaždé vystřídána písničkami přesahujícími do jiného extrému, totiž že jsou absolutně sladké a romantické (v "Jersey Girl" se Waits uchyluje dokonce i k "šalalala" refrénu, který zní - v jeho podání - trochu jako parodický vtip). Vlivem tohoto regulérního střídání zní album (za předpokladu, že vynecháme instrumentálku "In Shades" a budeme počítat jen zpívané skladby), jakoby bylo rozděleno do dvojic: nářezový "Heartattack and Vine" kontra mírná "Saving All My Love for You", "Downtown" kontra "Jersey Girl", "´Til the Money Runs Out" proti "On the Nickel" a po tvrdém "Mr Siegal" uzavírá album slaďák "Ruby´s Arms". Takováto dramaturgie ovšem není úplně nejšťastnější, neboť nehybné pravidlo, že po masakru přijde zvolnění, znemož�uje překvapení. Navíc všechny zpívané písně jdou úplně na doraz: buď posluchače dojmout k slzám, nebo ho roztrhat na kusy. Zlatá střední cesta tu chybí a přitom by věci hodně prospěla. Po hudební stránce jsou taky všechny skladby dost jednoduché: většinou pár základních akordů (tónika, subdominanta, dominanta, však to znáte...) poskládaných za sebou v celkem logickém a obvyklém sledu, bez jediné obzvlášť nápadité melodie. Waits samozřejmě tohleto částečně kompenzuje ve své osobité interpretaci a celkem se povedly i aranže, takže hudba rozhodně není nezajímavá; navíc opatřená propracovanými texty, jak je u něj zvykem. Titulní skladba je jasný hit. Zůstává však pravdou, že Heartattack and Vine je album úplně bez překvapení. Což je škoda.
reagovat