Vanilla Fudge - Vanilla Fudge

Vanilla Fudge - Vanilla Fudge - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1967

Tracklist:

01. Ticket to Ride [Lennon/McCartney] (5:40]
02. People Get Ready [Mayfield] (6:30)
03. She's Not There [Argent] (4:55)
04. Bang Bang [Bono] (5:20)
05. Illusions of My Childhood - Part One (0:20)
06. You Keep Me Hangin' On [Holland/Dozier/Holland] (7:20)
07. Illusions of My Childhood - Part Two (0:23)
08. Take Me for a Little While [Martin] (3:27)
09. Illusions of My Childhood - Part Three (0:22)
10. Eleanor Rigby [Lennon/McCartney] (8:24)

Originally released August 1967
Engineered by Bill Stahl & Joe Veneri
Produced by Shadow Morton


Obsazení:

Vince Martell - guitar, backing vocals
Mark Stein - keyboards, lead vocals
Tim Bogert - bass, backing vocals
Carmine Appice - drums, backing vocals

 
22.06.2017 Martin H
5 stars

Hammondy drtící svým zvukem vše, co jim stojí v cestě. Tak tohle mě napadlo, když jsem konečně slyšel první desku Američanů Vanilla Fudge. Do té doby jsem znal pouze jejich předělávku hitu vokální dívčí skupiny Supremes You Keep Me Hangin' On, silně zpomalenou oproti originálu. A hlavně informace, že bez této partičky by hard rock vzoru Deep Purple či Uriah Heep vypadal a zněl asi jinak, mě nenechávala chladnou. Nehledě na to, že pánové Kluka a Váně ze skupiny Progres je neustále uvádějí jako jeden z hlavních inspiračních zdrojů.

Těch sedm kompozic obsažených na této eponymní desce je nahráno podle následujícího hesla: „Když je něco rychlé a svižné, tak to zpomalme, jakmile je něco už pomalé, tak to zpomalme ještě víc, možná až na únosnou mez.“ Navíc se jedná o coververze velice známých hitů, ale mnohdy překopaných k nepoznání. Zvláště s poslední skladbou Eleanor Rigby jsem měl trošičku problém, protože jsem zpočátku nemohl původní melodii v tom masivním varhanním oparu nalézt. Přímočarost originálu je ta tam, totéž se děje i druhému zástupci z tvorby Beatles, písni Ticket to Ride. Skladba People Get Ready je ozdobena až kostelně znějícími vícehlasy, které jen podtrhují naléhavost v hlase zpěváka a klávesáka Marka Steina. Dlouho jsem si myslel, že ten chlápek má černou pleť, tak je jeho hlas výrazný. Když k tomu připočteme přesnou a výbušnou rytmiku pánů Bogerta a Appice a místy až hardrockově ostrou kytaru Vince Martella, máme pohromadě předchůdce všech těch opusů z rodu July Morning a Child in Time.

Psychedelie a hardrocková břitkost zde vytvořila hudební koktejl, bez něhož by možná některé kapely zněly jinak. Vanilla Fudge ukázali cestu a rocková hudba jim vděčí za mnohé. A nyní také chápu, kde vzal Joe Cocker za pár měsíců inspiraci.

reagovat

bullb @ 23.06.2017 13:55:23
Možno mi nesadla ich prílišná pompéznosť. Možno je chyba v mojich ušiach. Viac sa mi páči Cactus, kde Bogert a Appice pokračovali. A ešte viac ich britskí "bratia v zbrani" Atomic Rooster. V každom prípade V.F. patrí nehynúca priekopnícka medaila.

15.11.2011 Petr Gratias
5 stars

První eponymní album newyorských Vanilla Fudge považuji za zjevení v hudbě šedesátých let, které zásadním způsobem ovlivnilo běh dějin progresivního rocku, jenž už nechtěl mít nic společného s rockandrollovými základy a nerespektoval kytarové skupiny daných časů…
Jestliže vzbudili v Británii velký „poprask“ Moody Blues s albem The Days Of Future Passed, kde se rocková kapela poprvé spojila se symfonickým orchestrem, Beatles s jejich legendárním dílem Sgt. Pepper´s Lonely Hearts Club Band, Pink Floyd pod výrazným vlivem Syda Barretta uvedli ve stejné době opus The Piper At The Gates Of Dawn…. v USA se Vanilla Fudge pustili neznámým směrem a vytesali svou prvotinou základní kámen nového hudebního cítění…..
Dostal jsem se k němu až později – nejprve jsem ho poslouchal u starších kamarádů – ale pak jsem v dobách digitálního záznamu album sehnal a zařadil do své sbírky. Zvláštní na něm je řada věcí, já bych akcentoval to, že to není autorské album, ale že je složeno z coververzí kompozic od jiných autorů…
Fascinovala mě i obalová zvláštnost – pojetí, které připomínalo geniální výtvarnou práci fotografa Richarda Avedona, jenž snímal slavné Beatles podobnou technikou….

TICKET TO RIDE – mluvené slovo úvodem následuje patetický sound hammondek v širokém soundu a chvíli trvá, než se člověk zorientuje a pak přicházejí mocné sborové hlasy a máme tu legendární beatlesovský song, které je harmonicky rozkošatěn a prezentován dramatickým vokálem. Hudební záznam je výrazně zpomalen, aby vyniklo kompaktní pojetí tématu. Dokážu si představit šok posluchačů, ale i publika, když měli akceptovat klasické přímočaré bigbítové téma v úplně nečekané podobě s dominujícími varhanami s přebuzeným tremolem. Velký emocionální prožitek Vanilla Fudge byl pro mnohé velkou – střídavě ledovou a horkou sprchou…

PEOPLE GET READY – druhá skladba je původně soulová píseň a její nová podoba se odvíjí ve zvolna nastiňované harmonické linii. Kytarové ornamenty Vince Martella následují tremolované hammondky Marka Steina…. Velmi působivě se prezentuje vokál a capella bez nástrojového doprovodu a vzápětí varhanní téma jako v církevní hudbě s nádechem amerického gospelu. Sólový zpěv má svou vnitřní pokoru a odpovídající sborové hlasy dodávají až posvátnou religiózní atmosféru. Práce s dynamikou vedle působivých vokálů a varhanního soundu se stává dalším důležitým poznávacím znakem nejen v téhle skladbě, ale v kapele obecně….

SHE´S NOT THERE – třetí skladba od Zombies vyniká nádhernou melodickou linkou a proto není divu, že vždycky sváděla k dalším úpravám. Tahle verze byla jednou z prvních, která vznikla. Netypické hudební postupy. Výrazné akcentované nástupy, zbrzďované nečekanými stop-timy. Vanilla Fudge si ze skladby berou jenom základní schéma, ale jinak píseň totálně změní. Varhanní mezihra má dvě tváře – jednu dramatickou a patetickou a druhou méně okázalou a subtilnější a už zde vnímáme i výtečně propracované baskytarové party Tima Bogerta, který citlivě a přesto velmi důrazně vstupuje do tématu. Kytarové zdobnosti Martellovy kytary se pohybuji v psychedelických obrazcích, stejně jako šustění činelů a bubenické postupy Carmine Appice. Skladba v závěrečném katarzi dramaticky vrcholí….

BANG BANG – předpokládat, že by skladba v šedesátých letech hodně známého pěveckého dua Sonny And Cher mohla inspirovat právě Vanilla Fudge by asi napadla málokoho tenkrát, natož dnes. Mocný nástup hammondek a jeho rozeznívání se stává na albu už jakýmsi stěžejním poznávacím znamením. Kytarové předivo má mírně orientální nádech, ale vzápětí ustupuje varhanním kouzlením. Zpívaný projev je velmi (možná až přespříliš) subtilní a v celkové instrumentaci se téměř ztrácí. Místy zní hlas jako rozpočitadlo a pak se opět v mocném záběru celková instrumentace rozběsní a opět odplývá do nečitelného mlžení. Steinův a Martellův hlas se vzájemně prolínají za asistence vokálních vln Bogerta a Appice. Vokální party jsou velmi citlivě aranžovány a tak vynikne jejich stavba a nezbytný dramatický podtón

ILLUSIONS OF MY CHILDHOOD – Part One – ceremoniář uvede další skladbu za doprovodu pochodového virblu Appice a varhanní motiv ovládne prostor a vzápětí odeznívá. Pak se objevuje téma jako vypůjčené od Jeffa Becka ̶ Beck´s Bolero (jenom krátce) a volně se přechází do další skladby….

YOU KEEP ME HANGIN´ ON – dramatický úvod varhan a bicích nástrojů prokreslují jednotlivé melodické postupy a máme tu další převzatou záležitost, pracovali s ní např. Supremes, ale i brněnští Progress Organization (a vůbec ne špatně). Krásně klenuté melodie a velebná harmonická struktura se nádherně prolínají s jedinečnými vokály. Ryzí pěvecký projekt se opírá o důrazné akcentování rytmu a máme tu příklad jedinečného ztvárnění v podstatě normální písničky, které bylo dovedeno do dokonalosti pěveckým podáním i instrumentální stránkou věci….

ILLUSIONS OF MY CHILDHOOD – Part Two – téměř plynulé přecházení do jakéhosi spojení mezi dvěma danými břehy, které chce být spojeno téměř neviditelnou linkou instrumentálního charakteru….

TAKE ME FOR A LITTLE WHILE – plačtivý vokál s velkým prožitek m je sldován další vokální podporou a vynikajícími basovými party, které se nápadně zviditelňují v celé struktuře skladby. Vliv amerického soulu zde vnímám dost čitelně, třebaže zde nejsou použity dechy a také rytmické postupy jsou odlišné. Je to pocitová záležitost, jak černošskou hudbu dostat do bělošských obrazců. Perfektní rytmické postupy jsou na danou dobu velmi dobře zaranžovány

ILLUSIONS OF MY CHILDHOOD – Part Three – tahle záležitost působí jako jakási drobná vsuvka, další intermezzo uvnitř hudebního tématu

ELEANOR RIGBY – Beatles album začalo a Beatles také album končí. Začíná se opět zvolna, ale postupně skladba získává na gradaci a dramatický nástup hammondek a strašidelných kytarových ozvěn se pojednou odmlčí a další struktura skladby se odvíjí v téměř symfonických postupech. Další část se odvíjí v podobě církevního obřadu – mše a už konečně slyšíme beatlesovské téma proslulé skladby z alba Revolver. Vanilla Fudge se opírají o její strukturu vnitřního poznání osamělosti a lidské bezvýchodnosti a tyhle aspekty podle svého modelu prokreslují jak v pěvecké, tak instrumentální podobě. Nádherně vrstvené vokální party

Zajímavé, jak se názory hudebníků na Vanilla Fudge diametrálně odlišují. George Harrison považoval tohle album za zázračné a vyzdvihoval ztvárnění skladby Eleanor Rigby jako mimořádné rozvíjení daného tématu do osobitého hudebního cítění…. Velmi ovlivněn Vanilla Fudge byl bubeník Zdeněk Kluka („…. vedle Vanilla Fudge a Cream už mě později už nic tak nezaujalo“.) a raní brněnští Progress Organization považují Vanilla Fudge za významný inspirační zdroj. Také dnes téměř zapomenutá pražská progresivní skupina Yearning Lorry uznává vliv těchto Američanů na pojetí jejich těžko zařaditelné hudby…. Zatímco Marián Varga je přímo nesnášel a vadil mu jejich šílený patetický sound varhan, při rozhovoru s Janem Rejžkem v Melodii (1981).
Souhlasím s Jardou Merhautem, že bez Vanilla Fudge by se neutvářel sound takových kapel jako byli Deep Purple nebo Uriah Heep… ale i třeba Hardin And York.
Ano, v hudbě Vanilla Fudge je hodně patosu a dramatického vokálu, ale vytvářet spojení rockové hudby se symfonickými postupy v dané době bylo hodně odvážné a tohle osobně já cením. Osobně si myslím, že jejich vrchol je na albu Renaissance… někdo to tvrdí i o Beat Goes On….. Nezpochybnitelná převaha varhanního soundu…. Vince Martell nedostává příležitost nápadněji projevit svoje kytarové schopnosti. Příklad disciplinovaného přístupu studovaných hudebníků.
Zvuk alba ani po digitalizaci ale podle mého názoru není nejlepší, jak by si tahle hudba stoprocentně zasloužila…
Myslím, že tímhle albem museli prosekávat cestu džunglí předsudků a zavedených principů a svítit do temnot neprozkoumaného hudebního podzemí… neznám pádnější důvod než jim za to udělit plný počet hvězdiček!
reagovat

Jarda P @ 16.11.2011 19:26:35
Určitě zásadní album kapely, která tolik ovlivnila mnoho dalších kapel. Spolu s Renaissance je tento debut mou nejoblíbenější jejich deskou. I když se přiznám, že dnes na mě působí zvuk nahrávek trochu archaicky, hlavně na postu kytary. Proto jsem přivítal jejich comeback v 90. letech, kde zní kytara o poznání lépe. Eleanor Rigby je pro mě jednou z nejpovedenějších coververzí všech dob.

Cossack @ 25.05.2013 18:34:46
Jo, jo, ten vliv byl opravdu veliký…
Jen kolik je coververzí "You Keep Me Hangin’ On"!
(Dokonce i KIM WILDE to nazpívala – ale mám osobně raději verzi brněnských „Progresáků” či amerických „metlošů” THE RODS.) :-D

Cossack @ 25.05.2013 18:41:31
P. S.
Ano, původně tu skladbu nahrály ty tři baby THE SUPREMES, ale ze všech coverů byl „VANILKOVÝ” tím nejúspěšnějším (v tom mu na paty šlape zas jen zmíněná KIM)…
;-)

vmagistr @ 02.11.2013 15:02:20
Postupně se probírám diskografií Vanilla Fudge a žasnu nad tím, jaká skvělá kapela mi dosud unikala. Nejvíc se mi zatím líbí debut a Near The Beginning - a potom taky The Return (musím souhlasit s Jardou P., větší prostor pro kytaru Vince Martella mi také velice vyhovuje).

zdenek2512 @ 02.11.2013 16:04:41
Jako prvni desku jsem od Vanilla Fudge mel nahranou Renaissanci, ktera se mi hodne libila. Jejich dalsi desky jsem si nahral az pozdeji. Nejvice mi na nich vadi to, ze prakticky nemaji vlastni pisnicky, veskerou slavu ziskali diky coververzim, sice zajimave udelanymi, ale jejich pisne to nejsou. Neco tak nabubreleho jako Beat Goes On taky neznam, experimen pro experiment. Jako instrumentalisti jsou ovsem skveli , a to je vse. Ta nepuvodni tvorba byl jeden z duvodu proc jsem si od nich nic nekoupil.

Snake @ 02.11.2013 16:21:56
Album nemám žádné,bohatě by mi stačil slušný best of výběr,ale znám pár songů.A "Do Ya Think I´m Sexy" z placky The Return je coververzí parádní...

vmagistr @ 02.11.2013 16:28:57
Tak debut je z coverů složený komplet, ale třeba na deskách jako Renaissance nebo Rock & Roll je myslím ta autorská a převzatá tvorba zhruba tak půl na půl.

Mně jejich covery nijak nevadí - naopak je mi sympatické, že dokážou kovanou rockeřinu udělat i z naprosto nepravděpodobných písniček, viz třeba písnička "Da Ya Think I'm Sexy?"

Rod Stewart: >> odkaz

Vanilla Fudge: >> odkaz

Lehce kuriózní je (ale zároveň je to asi i důvod, proč Vanilla Fudge cover téhle skladby vůbec dělali), že v obou dvou verzích bubnuje Carmine Appice.

zdenek2512 @ 02.11.2013 16:31:03
Snake: jejich nejlepsi album podle me je debut tam jsou covery od Beatles, Supremes a Zombies. Rozhodne si nekupuj Beat Goes On , ty projevy americkych presidentu jsou trochu mimo. Na Renaissance je pouze jeden cover Donovanova Season of the Witch. Best of urcite existuje. :-)

vmagistr @ 02.11.2013 16:31:56
Snake: byl jsi rychlejší :)

zdenek2512 @ 02.11.2013 16:40:25
Oni taky udelali cele album coveru od Led Zeppelin, presne v tom jejich pomalem hutnem provedeni. Kdybych si od nich chtel neco koupit tak bych asi volil debut a Renaissance :-).

martin69 @ 02.11.2013 16:49:05
Výberové cd >> odkaz

zdenek2512 @ 02.11.2013 17:11:25
Ten vyber asi jedinej se jmenuje Psychedelic Sundae: The Best Of. Podle seznamu by to mohlo byt dobre.

Snake @ 02.11.2013 17:41:31
Narazil jsem na zajímavý titul z května loňského roku.Jmenuje se to Then & Now a jsou to dva disky.Studio + live.A hlavně je tam ten cover Roda Stewarta...

vmagistr @ 02.11.2013 18:05:02
Snake: Then and Now je kolekce nově nahraných starších skladeb + několika novinek, prvně vyšla roku 2002 jako The Return (s jednou odlišnou skladbou) a potom roku 2004 jako Then and Now.

Spíš by mě zajímalo, co je zač ten živák na druhém disku. Mohl by to být záznam z Rockpalastu z roku 2004 (vyšel roku 2007 jako Good Good Rockin´ - Live at Rockpalast), ale některé skladby se liší, takže nevím, zda je to ono.

20.04.2010 hejkal
4 stars

Debut Vanilla Fudge si na progboarde zaslúži aspoň pár slov.

Prvýkrát som sa so skupinou stretol prostredníctvom videa, konkrétne klipom k You keep me hanging on a Shotgun. Obe veci ma pozitívne zarazili. Toľká frajerina, akú z klipov vyžarovala rytmika, toľká preháňaná mimika speváka sediaceho za klávesmi, azda iba gitarista bol upozadnený... Následne som si od krstného otca požičal platňu Mystery, ale to ma ako malého fagana absolútne neoslovilo a dodnes som nenabral odvahu dať jej druhú šancu.

Viem, že otec mal tento album v mladosti doma, ale priznám sa, nepamätám si naň, musel oň prísť, kým som bol veľmi malý. Nevadí, ešte, že tu bola možnosť kúpiť CD. O čo na tomto, mnohými považovaného, albume vlastne ide? Na prvý pohľad by sa mohlo zdať, že ide o nepôvodnú sadu skladieb. Platí do však iba do okamihu, kým nezaznie prvá nota. Vanilla Fudge dokázala nemožné, spomalila skladby do ťažkotonážnych rytmov, pridala hammondky, hammondky a hammondky, takže je ich viac ako dosť, viachlasé vokály zaobalila od cukrových po kričané, slovom, v roku 1967 ukázala cestu všetkým tým rockerom, ktorí si časom pred titul pripoja slovíčko hard.

Sedem skladieb nemá zmysel rozoberať, to sa musí počuť. Keby som mal vyzdvihnúť jedinú, bola by to hitovka You keep me hanging on, lepšia verzia neexistuje. V Jaslovského knihe o Collegium Musicum je možné sa dočítať, že Varga túto skupinu ťažko neznášal a nepáčilo sa mu, čo so skladbami porobila. Trošku to beriem, album je celkovo strašne pomalý, neskoršie albumy (najmä Near the beginning) sú pre mňa ako poslucháča podstatne zaujímavejšie, ale to neznamená, že by som sa pri tomto diele uspokojujúco neodreagoval.

Klasika, štýlotvorná, dám „iba“ štyri hviezdy, no a čo.

reagovat

merhaut @ 20.04.2010 16:40:19
Jedna z nejzásadnějších desek rockové historie, bez ní by UH, BS, LZ i DB zněli jinak!

hejkal @ 20.04.2010 16:45:09
V podstate súhlasím, ale z hľadiska osobných preferencií nie je u mňa na prvom mieste.

pito63 @ 20.04.2010 18:16:34
Na odporúčanie kolegov z Progboardu som zakúpil 4 albumy tejto kapely. Zatiaľ nie som na 100% presvedčený o správnosti tohto kroku, ale nič neľutujem. Len ma to nechytilo tak, ako som očakával. Vanilla Fudge majú u mňa stále otvorené dvere a dostanú ďalšie šance.

PaloM @ 20.04.2010 18:52:33
Piťo, nie vždy to vyjde. Oplatí sa vopred otestovať na mp3 a podobne. A jedného väčšieho neznalca tu určite nájdeš :-) Nemám a nepoznám od nich jediný album. Nevylučujem, že som v praveku niečo od nich počul, a ak áno, zaručene ma nezaujali, inak by som ich zohnal. Možno ma táto hejkalova recenzia vyprovokuje, ale to spomalenie, vokály od cukrových po kričané, a vrchol všetkého "Varga túto skupinu ťažko neznášal a nepáčilo sa mu, čo so skladbami porobila". No, nie je to presvedčivá reklama :-))

hejkal @ 20.04.2010 18:54:38
Vanilla Fudge znie archaicky, s tým treba počítať. Ich priekopníctvo je však vzácne a stále je to výborná 60s hudba.

hejkal @ 20.04.2010 19:07:45
PaloM - Oproti zástupom Beatlesov, Rolling Stounov a ich klonov je Vanilla Fudge úplne inde a to mi je sympatické. :) To, že Varga niečo neuznáva som tam dal len pre zaujímavosť, stavať na tom akékoľvek súdy bez osobnej skúsenosti by som neradil. :)
Spev je okrem 60s cukroviny beatlesovského typu aj správne hard rockový, to je plus. Klávesy od Uriah Heep tu máš v celej kráse, takže rozhodne odporúčam vypočuť.

PaloM @ 20.04.2010 19:16:51
Ejha, klávesy a Uriah Heeep, to už znie lákavo :-)
Veď ma poznáš, srandoval som. "Nikdy nehovor nikdy", má to ešte šancu, len neviem kedy.

hejkal @ 20.04.2010 19:23:46
Treba sa však určite vyhnúť druhému albumu!!! To je niečo, čo nemalo uzrieť svetlo sveta.

pito63 @ 20.04.2010 19:31:27
A prečo som ho kupoval? Borek síce dačo naznačil... Nie je to také zlé, veď som napísal, že neľutujem.

Borek @ 20.04.2010 19:38:41
hejkal: Bez druhého alba by nebylo třetího, bez třetího by nebylo nic :-)

hejkal @ 20.04.2010 20:09:09
Borek - to áno. :)

Mirek Kostlivý @ 20.04.2010 20:32:07
Já bych jako s prvním seznámením začal u jejich třetího "Renaissance". Nevím proč, ale tím že jsem ho slyšel jako první, se mi líbí nejvíce. Druhé album je opravdu jenom pro sběratele.

PaloM @ 20.04.2010 21:45:18
Ja by som čas a poradie ponechal na seba :-)

Jarda P @ 21.04.2010 12:51:20
Komu nevadí coververze, ať zkusí jejich Out Through The In Door s předělávkami Led Zeppelin. Ve většině skladem se jim to povedlo výborně, takový Immigrant Song je lahůdka.
Jinak souhlasím, že Renaissance se nejlépe poslouchá.

hejkal @ 25.03.2011 10:32:35
Pri chvíľke s týmto albumom som si niečo načmáral do kompu, hoci tu už recenziu mám, asoň vidno, ako môže človek dielo vnímať po čase.

Videoklip k You keep me hanging on ma niekedy v ranej puberte doslova omráčil. Energia prýštiaca z ksichtov a pohybov všetkých protagonistov ma presvedčila o tom, že pravý rocker vyzerá na pódiu práve takto. Nespútaný a prežívajúci každú notu až za hranice obyčajného pátosu. Keď si k tomu doplním frajerinky, čo tam stvára Appice, bolo vymaľované.

Debut Vanilla Fudge si zo spomalených a z gruntu prerobených skladieb iných interpretov vyrobil poznávacie znamenie. Mohutné klávesové spodky navlečené na jednu z najlepších rytmík, aké som kedy v rockovej hudbe počul, do toho viachlasé vokálne melodično, súhlasím, že tu niekde vznikali dejiny hard rockových velikánov. Pravda, kdesi sa tam stráca nejaká gitara, ktorej rola podľa mňa zatiaľ nebola nijako zvlášť podstatná.

Zaujímavé je, že atmosféra skladieb je vybudovaná v pomalších tempách, niekde až ospalých, a predsa je to odväz ako bravova družka. Tiket to ride, People get ready, You keep me hanging on... Čo skladba, to pojem, čo nástroj, to slasť.

Áno! Takto si predstavujem chvíle strávené s hudbou.

Borek @ 25.03.2011 15:39:12
hejkal: A právě takhle si představuju ty chvíle vyjádřit slovy.

hejkal @ 25.03.2011 17:53:38
Tak táto reakcia ma potešila v inak bezútešnom dni... Vďaka.

Filozof @ 25.03.2011 20:04:02
Když jsem zjistil, že skupinou Vanila Fudge byli všichni angličtí špičkoví rockeři doslova fascinováni a že ve své době byla převratná a jedinečná a že její originální styl je napodoben podobně dělanými coververzemi Deep Purple i Progres Organisation, hned jsem první LP objednal. Je dle mne výborné a hlavně jedinečné - tím cenné.
Další 2 alba mám krátce a slyšel jsem je jen 1x, takže názor teprve tvořím. Určitě mne nezklamala, ale také neohromila.

PaloM @ 04.11.2011 18:03:06
hejkal: nadväzujem na moje reakcie pod tvojou recenziou. Do roka a do dňa som to nestihol, ale do roka a pol (zhruba) od tvojej recenzie áno ! Pred pol hodinou som si dal pár skladieb z debutu, potom z cover Zeppelínov a teraz Season Of The Witch a Break Song - to sú koncertné verzie, zo 4CD boxu Box of Fudge - Rhino Handmade (3.CD, 4. a 5. skladba). A tie lajvky ma odfajčili !
Piťo, ak ťa nezaujali štúdiovky, vrhni sa na live nahrávky, to je proste fantázia.

pito63 @ 04.11.2011 18:18:11
Paľo, ďakujem za odporúčanie, ale dodnes nie som presvedčený o správnom kroku zakúpenia originálov Vanilla Fudge. Jednoducho, nie vždy to vyjde.
O koncertoch pouvažujem, nie je to však moja priorita.

hejkal @ 05.11.2011 08:30:42
pito63 - nemá cenu sa znásilňovať, keď to nesadne, tak s tým ťažko niečo robiť. Pozitívne ma zaujala tvoja vôľa kúpiť si ich albumy namiesto sťahovania. Je mi to blízke. :)

pito63 @ 05.09.2012 22:34:29
Dnes som konečne "zabral", paráda!

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 3x
Pumprle, Petr Gratias, Martin H
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 4x
hejkal, zdenek2512, Le Fantak, kaktus
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
bullb
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Vanilla Fudge


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje GMMedia.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000