Van der Graaf Generator - Godbluff Live 1975

Godbluff Live 1975 DVD
Classic Rock, 66:29
Vydavatelství Classic Rock vlastněné z větší části členy Uriah Heep dovede potěšit pamětníky. Vydává historické obrazové záznamy různých klasických kapel, zejména svých současníků na progresivní rockové scéně 70. let.
Návrat britských Van der Graaf Generator v roce 1975 přišel spontánně. Saxofonista David Jackson, klávesista/baskytarista Hugh Banton a bubeník Guy Evans s Peterem Hammillem obnovili po třech letech zavedenou značku. Stejně Hammilla, autora, zpěváka, hráče na klávesy a kytaristu střídavě doprovázeli na jeho sólových koncertech. Hráli také na čtyřech albech vydaných po rozchodu VdGG v roce 1972. Oznámili obnovení, natočili album Godbluff (9/1975) a v době jeho vydání už opět koncertovali pod původním názvem. Záznam pořízený v září 1975 v belgickém Charleroi neobsahuje celý koncert, ale jak napovídá název pouze čtyři nové skladby v pořadí jako na albu. Dokumentuje sílu této zvláštní, netypické kapely. Vždy se dost lišili. Flétna (jen v úvodu The Undercover Man), ale hlavně saxofon, často i dva současně, jak Jackson několikrát předvádí. K tomu majestátní varhany, dynamické bicí. Další klávesy a od šepotu ke křiku kolísající zpěv značně "nekonfekčních" textů. To vše většinou s intenzitou a zápalem těch nejtvrdších rockerů. Tak jako na albu před léty, mi i živě přijdou zajímavější sudé skladby. V Arrow Banton dokazuje, že umí také na baskytaru. Hammill sice Sleepwalkers z větší části odzpívá vestoje, ale bez kytary. Poté, co během vsunutého "tanga" obtančí spoluhráče, je zpět u svého elektrického piana.
Stejná firma vydala o tři roky dříve kratičké DVD Masters From The Vaults: Van der Graaf Generator. Celý materiál je zde připojen ke koncertní části. Jedná se o ve francouzském studiu kamerami zaznamenané provedení klíčové skladby z nejuznávanějšího projektu, LP Pawn Hearts (10/1971). Na úvod trio muzikantů bez zpěváka odehraje Theme One (od George Martina). Na zmíněném LP (kromě jedné americké verze) nebylo, ale jako singl bodovalo v několika zemích. Čtyřiadvacetiminutové A Plague Of Lighthouse-Keepers sugestivně popisuje pocity, myšlenky, hrůzné představy a stísněnost osamělého vyděděnce společnosti žijícího na izolovaném majáku. Čtveřice jej předvádí ve svíčkami osvětleném studiu. Banton prolíná plnější zvuk Hammondek prostším z varhan Farfisa. Jackson už tehdy mění zvuk svých elektrifikovaných saxofonů pedálem. Evans dle potřeby skladby střídá razanci jemnými zvonivými zvuky. Zpěvák prožívá příběh od elektrického piana. V závěru, zatímco kolegové dohrávají, jako by chtěl říci: neberte nás tak vážně. Připije sklenkou červeného vína do kamery, slupne nějaký prášek a pobíhá studiem…
**** Petr Nožička RockShock 8/2004
reagovat