Van Der Graaf Generator - World Record

Van Der Graaf Generator - World Record - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1976

Tracklist:

01. When She Comes (7:58)
02. A Place to Survive (10:00)
03. Masks (6:55)
04. Meurglys III, The Songwriter's Guild (20:47)
05. Wondering (6:33)

(total time- 52:13)


Obsazení:

HUGH BANTON - organ
GUY EVANS - drums, percussion
PETER HAMMILL - vocals, guitar, keyboards
DAVID JACKSON - saxophone, flute

 
29.06.2011 Bill Pleška
3 stars

V jediném roce vydal Van der Graaf Generator dvě alba: mistrovské dílo "Still Life", které obsahuje teplou, příjemnou, nicméně nesmírně působivou hudbu, postavenou do kontrastu k drtivým, existenciálním textům, a po něm následoval o poznání tvrdší a chladnější "World Record".
Úvodní skladba "When She Comes" začíná slibně, nabízí chytlavý motiv a až se rozjede, trochu mi připomíná La Rossu. Rázný, celkem povedený start. Dále přichází "Place to Survive", jež sice pěkně šlape, ale jehož desetiminutová délka je bohužel naprosto neadekvátní, písnička se neustále opakuje a nudí. S chutí bych zkrátil aspoň na polovinu. Třetí "Masks" na sebe upozorní především tím, že nastavené rychlé tempo poněkud zvolní a že začíná hezkým saxofonovým sólem, nicméně jinak po hudební stránce nic moc invenčního a progresivního nenabízí. A následuje "Meurglys III", jehož zásadním neduhem je prostě to, že je k uzoufání dlouhý. Záhy mu dochází dech a končí jakýmsi podivným reggae(???), které působí v muzice VdGG asi jako zbloudilý tučňák v rovníkové Africe. Ještě tu máme "Wondering", což je hezká, jemná písnička, ideální na závěr, bohužel se ani jí nevyhnul kolovrátkový efekt. Člověk už nějakou tu minutu očekává fade out a ono pořád nic a nic.
Můj výsledný dojem z alba tedy byla mírná nuda. Téměř všechny písně jsou zbytečně natahované, Hammillův zpěv příliš řvavý a monotónní, hluboko pod obrovskými možnostmi tohoto skvělého zpěváka. Ve srovnání s předchozí tvorbou VdGG na albu obecně chyběl dostatečný kontrast, nejen v rámci jednotlivých skladeb, ale i mezi nimi navzájem. Možná by to chtělo s vydáním chvíli počkat, materiál ještě profiltrovat a proškrtat a časem ho doplnit o další nápady. Stále ještě to je vysoce kvalitní muzika, ale úrovně nejlepších alb této skupiny ani zdaleka nedosahuje.
reagovat

Voytus @ 30.06.2011 10:30:48
Mám z tohoto alba také podobný pocit, délka jednotlivých skladeb místy opravdu nudí, i když mě osobně nevadí to reggae v Meurglys III, jen je také až moc dlouhé. A Hammill tu opravdu až moc řve. Jedna z těch slabších, ale ono co také dál po Godbluff a Still Life? Následující Quiet Zone mám radši.

09.10.2007 Josephek
5 stars

To je od VDGG jedna z mých nej nej nej ....


A Place to Survive
Místo k přežití

Je snadné říct, když jsi na dně,
že všechno je na nic;
tvoje oči hoří, tvoje uši skučí,
tvoje končetiny jsou vytrženy z kloubů.
Neúrodná pole, neúrodná země,
už nikdy nebude květin -
očisti svou tvář a ruce od bláta:
teď je ta hodina!
Stůj vzpřímeně, dívajíc se skrz své rameno,
kráčej dál, ač se bojíš toho, co přijde;
nečekej, až přijde konec.
Buď silný - to je tvé místo k přežití.

Zatím co kolem tebe zuří holokaust,
buď okem v bouři;
i když tě ta velká pohroma může smést.
Štěstí přeje připraveným.
Můžeš zažít štěstí na svých cestách,
ale i tam jsou další hory k zdolání.
Ještě nikdy jsi nežil tak, jak žiješ dnes -
teď je ten čas !
Stůj vzpřímený, i když se lámeš pod náporem zkoušek,
kráčej dál - neustále musíš zápasit.
Nečekej, budeš-li čekat, zemřeš!
Buď silný - to je tvé místo k přežití.

Vesmír se nepochybně rozpadá
a to přesně tak, jak má
a tyto znamení nebo sny o soucitu
nevěstí nic dobrého.
Radost, hněv a bohatství, které máš,
hořkost a bolest
nebo konec všeho, co jsi kdy poznal:
Všechno toto je pevně dáno.

Stůj vzpřímený, dívajíc se do budoucnosti,
Kráčej dál - každý z nás obdržel vlastní život.
Nečekej na žádného gurua nebo tutora.
Buď silný - to je tvé místo k přežití.
Stůj vzpřímený, dívajíc se skrz své rameno,
Kráčej dál: i když to bolí, jsi stále živ.
Nečekej - pokud budeš čekat, všechno skončí.
Buď silný - to je tvé právo k přežití.


reagovat

Ondra @ 19.12.2007 02:11:09
Chybný překlad - není tam očisti tvář a ruce od bláta, ale naopak že je "máš blátem zasrané", lidově česky řečeno: rypákem a rukama ryješ v blátě..... :-)))
Jinak osobně mám radši více otrocký překlad, i když z češtinského hlediska je podstatně méně líbivý, protože mi naskakuje ta správná "husí" kůže a tak to má být...
Při každém poslechu si frázuji s Hammillem a překládám si to real-time, pokaždé trochu jinak jak mě osloví múza a to je SKVĚLÝ ZÁŽITEK, doporučuju.
Nicméně po 14 letech studia VdGG znám všechny texty bohužel nazpaměť.... což ubírá na síle prožitku.

Ondra @ 19.12.2007 02:58:08
Ono vůbec překládat Van der Gráfy je docela oříšek, některé texty jsou bez znalosti prostředí v níž se P.H. pohybuje, bez znalosti specifičnosti vyjadřování autora a velmi jemných nuancí angličtiny, přenesených výrazů téměř nepřeložitelné.
Některé texty jsou však přímostí sdělení a jadrným výrazivem odzbrojující:-)) Kdo ví, pochopí...
Nádherně je to vidět např. na albu Still Life, jehož překlad je skutečně lahůdkový - La Rossa - krásný text o nenaplněných mileneckých touhách de facto nahrazených pouhým přátelstvím, které by chtělo být "směněno" za lásku, milování a realizaci odkládaných tužeb - ten se ještě dá a je to špičkovej text - jemné narážky, mikrosdělení mezi řádky - to umí prostě jen Hammill, ale dále se nám to komplikuje - My Room je težší, Still Life o posmrtném životě to ani radši nepíšu (na to prostě nemám) a specialitou celého alba je poslední flák - "Dětská víra v ukončené dětství" - místy kuriózně obtížné anglické výrazy, těžko dohledatelné i v renomovaných učebnicích angličtiny (velmi tlustých)... Dodnes řadu vět z tohoto textu nedám do kupy tak, abych to pochopil, aby to dalo konečně nějaký smysl a to už si to ladím tak 9. rok.
Ovšem i ta většina, čemu dokážu rozumět je naprostá nádhera, která stojí za to být objevena.

Malý příklad:

Though the towers of the city,
are denied to we man of clay,
but still we know,
we shall scale the hights some daaa-aaay


Nebo:

And though the dark is the highway
and the peak's distance breaks my heart,
for I never shall see it, still I play my part,
believing that what waits for us is the
cosmos compared to dust, of the past ...
IN THE DEATH OF MERE HUMANS LIFE SHALL START.

Z toho je vidět, že Hammill měl být spíše existenciálním básníkem, jehož sdělení a ambice projevu samotného překračují rámec pouhé písně, i když vyřvané s nejnitěrnějšími pocity, které má člověk zasazené hluboko v duši a často je nedovede ani slovy formulovat... Hammill toto přesto dokáže.

Ryback @ 19.12.2007 10:47:22
Zdravím Ondru!
Máš recht - překládat Van der Graafy je přímo dobrodružství… Dodneška si pamatuju, jak jsem před asi 15-ti lety s jedním známým dopřekládal s vyvalenými bulvami „Vodík v Héliu“- kde člověk narazí na takové perly, jako „ale oheň proklouzne, exponujíc (= strhávajíc s sebou) bělobu prstenního kloubu“… Nebo ty surrealistický šílenosti v „The Emperor in his War-Room“… Hammill je fakt kromě hudebníka taky takovej prokletej básník a sartrovsky existenciální filozof… K hodně věcem, ať už z hudby nebo z literatury, se dneska už nevracím, protože třeba u hudby mám ty věci příliš oposlouchaný… V posledních letech už např. nemůžu vůbec poslouchat Dark Side of the Moon (mnohem radši poslouchám od Pink Floyd těžce psychedelický živáky z let 69-71, kdy podzemní Floydi uměli improvizovat, předváděli vskutku vzrušující hudbu a nezněli - jako o pár let později - stejně jako na řadovkách…), Lizard a jiný věci; ale u Hammilla/VdGG tenhle problém až na výjimky nemám… Třeba romanticky smutnej text (slovo text je v případě Hammilla skoro urážka, mnohem přesněji sedí slovo báseň) o samotě v House with no Door ani nemůže zevšednět, a když se k tomu přidá ta hudba…
Ještě bych se vrátil k tomu překladu „Pawn Hearts“. Taková spíš perlička : Slovo srdce se dá brát v jednotném i množném čísle - to srdce, ta srdce; takže jsem žil v domnění (jeden známej to tak přeložil a já si slovo zástava vyložil jinak), že Pawn Hearts znamená Srdce (samozřejmě ta srdce) v zástavě, ale ne ve smyslu zastavárny / že je to zadaný, ale ve smyslu zastavení se - že přestane tlouct - a nikdy mě prostě nenapadlo nad tím uvažovat jinak (taky nejsem na angličtinu nějakej profík); až díky tobě mě došlo, že ta zástava bude ve smyslu zastavení jako dát něco do zástavy; takže dík za rozšíření obzorů ;-)
Měj se a snad můj komentář není moc zmatenej (na to je expert Peter ;-)… who am the only one ;-)
P.S. Nevíš, co je s novým newsletterem?
P.S.II. Když už jsme / jsem u těch zajímavostí / podivností… Víš o tom, že Peter Hammill kdysi napsal povídku o mouchách, který souložej na sporáku a už nevím, jestli jedna z nich, nebo obě, uhořej? ;-)))

Ryback @ 19.12.2007 15:08:22
teda ne povídku, ale báseň

miguel7 @ 20.12.2007 08:27:44
Teprve nedávno jsem se dostal k VDGG. Zajímají mne texty, o kterých tady píšete. Kde k nim můžu přijít?
Asi nikde co?

Ondra @ 24.12.2007 15:10:07
Ahoj, milý Migueli, nejlépe k nim přijdeš vlastním překladem, podpořeným předchozím letitým poslechem a i tak i tak jsou ty texty na léta bádání a dřiny :-))
Ale ta odměna za to stojí.

Ondra @ 24.12.2007 15:30:13
Zdravím Rybacka!!
Buď pozdraven, Starý Barde:-) Jsem rád že jsme se zde opět setkali nad miskou s VdGG, jsem rád za tvůj příspěvek, není vůbec nesouvislý, naopak mě potěšil. Tak víš co, s těmi Srdci v Zástavách mě to taky vrtalo hoodně dlouho hlavou, pořád sem si říkal, krucipísek, jako zástavu srdce tam kdo dostal, nebo co... Až později jsem náhodou někde na netu četl zákulisní info o nahravání Pawn Hearts a tam byl ten krásnej popis o 2x 4 kouscích od každého člena, jeho srdeční záležitosti, něco mě napadlo, nějaká již časem zašlá asociace se drala z podvědomí, vzpomněl jsem si na hororové překlady a konečně mi svitlo.
Od té doby se snažím při překladu být mnohem pohotovější, velice obezřetný, s širšími obzory, a promýšlet každou, byť sebenemožnější verzi a pak z toho konečně něco vyleze a dává to najednou nečekaný smysl, něco ti to dá, něčím tě to obohatí v duchovní rovině, poznáš v tom i střípky vlastního života. A to je na tom nádherný, emoce se konečně přenesou, přehrada se prolomila, už teče voda... :-)))
Nakonec totiž zjistíš, že to překládáš srdcem+citem a ne znalostmi angličtiny - tyto ti v tom moc nepomůžou.
Jinak o básni se souložími mouchami sporákovkami tedy nevím, což mě mrzí, ono přece jenom Hammill je na ty erotické hrátky poněkud maličko vysazen a dokáže je formulovat mnohokrát a velmi rozmanitě :-))) Toho jsem si již také všiml.
Ovšem, na druhou stranu, láska a milostná dobrodružství jsou vůbec klasikou obsahu hudby a častokrát i důvodem vzniku řady těles....
Myslím tedy tělesa hudební, nikoliv kopulující.., hehe :-))))
Texty na Z vodíku na Hélium jsou vynikající, to máš pravdu, běloba kloubu a šlach obnaženým roztaveným kovem, který se snažíš zadržet svou dlaní..., hmm, to jsou lahůdky.
Myslím, že texty všech alb VdGG jsou vzácně vyrovnané co do kvality obsahu a formulace sdělení, takže necchi vynášet do nebe třeba Still Life nad Hto he nebo naopak, beru to jako jednotnou kolekci.
I když hodně blízké mi jsou texty i na jejich prvotině, taková White Hammer s Malleus Maleficarem, bílou magií, černou magií- to je prostě vynikající - k tomu ještě doporučuju číst Kladivo na čarodějnice od Kaplického, do sluchátek pustit WH a nechat to působit :-)))

Ondra @ 24.12.2007 15:50:10
Ještě jednou pro Rybacka:
House with no Door - to máš pravdu, tam je také kvalitní text o životě v osamocení, moc pěknej, husí kůže je z něho taky dobrá. Je to spíš taková baladická jemná skladba jako Refugees, Man Erg (část),Undercover Man,Pilgrims,....A ty já moc rád.
Jedna perlička - můj jeden spolubydlící na koleji nás s kamarádem (jinak vyznavač housu a techna - "hudby" velmi vzdálené VdGG) tehdy pozoroval jak se trápíme s překladem Undercovera (mj. také pěkný oříšek) a pak před odchodem do "Hrobu" (což je místní restaurační zařízení značné nízké úrovně) prohlásil, že Hammill je teplouš, kterej v týhle písni zpívá o tom, jak si to rozdával pod peřinou s jiným chlapem, a my že sme teplouši taky, protože to po něm ještě překládáme :-D :-)))
Takže i tak jak vidíš lze pochopit píseň Undercover Man. Dondes se tomu DJ-i inteligentovi směju...

Ondra @ 24.12.2007 15:54:06
Ovšem "...Who am the only one" je naprosto nepřeložitetelný zámotek :-))) v němž lze pouze tušit a domýšlet.

Iggi @ 26.01.2009 12:56:37
Ach pánové, ty přechodníky...v tomto případě přítomné:

Stůj vzpřímeně, dívaje se skrz své rameno...
stůj vzpřímený, dívaje se do budoucnosti...

U ženský by bylo ale: dívajíc...
u plurálu: dívajíce atd atd...

Světlo tmy @ 06.04.2009 19:02:01
... každý den si pustím alespoň STILL LIFE ... teď už i video klip ... a přemýšlím ... dopřávám si ten luxus ...

17.08.2007 Filozof
5 stars

Přiznám se, že naprosto nechápu schopnost někoho rozlišovat skladby a jednotlivosti tam, kde tolik vládne atmosféra a vše je jednotné a slité do geniálního dušo-díla - tedy Pink Floyd, King Crimson a VDGG. Jak je možno pro citlivou duši se přenést přes to duchovno a krásno, hlavně ale tajemno a dokázat to rozebrat na prvočinitele? Jak možno si uvědomit, jaký zvuk kdo a jak vytváří? Do smrti nepochopím. Lidé, co to dokáží jsou podle mne z jiné planety - planety strojů. V tomto třeba spatřuji obrovskou nevýhodu muzikantů - pokud se od tohoto technicistního pohledu nedokáží oprostit. (A je to logické.)
Existuje ale výjimka - tato deska. Přesto, že považuji klasická starší alba za výjimečnější a dokonalejší, zdejší superperla perel (viz dále) se natolik odlišuje a vymyká, že ospravedlní hodnocení po skladbách. Dokazuje, že VDGG patří k těm několika málo procentům skupin, které neztrácejí po prvních pár albech tah a dají se poslouchat i dále.

When She Comes - Mírně netypická na VDGG skladba. Tvrdší, rockovější, až skočně šlapavá, v rychlejším tempu. Charakteristická potemnělá atmosféra pro skupinu není tak nápadná.
Důležitá slušná aparatura (ne šunto-věž za 50.000 i s krabicema). Krásná a podstatná zvuková obálka jednotlivých úderů na bicí, krásné, šustivě-cinkavé metličky uprostřed stereobáze. Zajímavé drobnosti (luskání prsty v hloubce prostoru) a nutné dobré zobrazení klavíru pro zaznamenání mikrodynamiky krátkých úderů. Bez slušného aparátu deska degradována na nijakou podmalbu k žehlení.
A Place To Survive. Ve všem podobná předchozí. Také rychlejší tempo, také rockovější, než bývalo zvykem. Založena na krátkém, v různých tempech a různými nástroji opakovaném motivu - velmi chytlavém. Poněkud ostřejší metličky.
Masks - pomalá, saxofonem vedená, nepříliš tajemná Vandergraafovka. Časem mění tempo na rychlejší a mírně graduje.
Meurgly's III (The Songwriters Guild) Jakoby zdálky a s nesmírně zajímavým témbrem znějící saxofon ve vyšších polohách přináší metličky a následně další nástroje, hrající netypický motiv rozložený na první polovinu v pomalejším tempu a druhou polovinu v tempu rychlejším - prozrazuje tak na sebe netypický 6/4 rytmus. Po 4 a půl minutách přichází změna do nádherného úseku, plného jemného vokálu nad jemňounkou prací u bicí sestavy a hlavně neskutečně dokonalého melodického snového motivu, tu plně zahraného, tu naznačeného - mnohokrát dokola. Neskutečně dokonalý nápad s neodolatelnou barvou a repetitivní sekvencí bicích a lehounkým saxofonkem kdesi v oblacích. Jak už je u VDGG zvykem, idyla je přerušována ostřejší kytarou, změnami tempa, abychom se nakonec vždy vrátili k původnímu dokonalému motivu. V 13. minutě konec šílení a do ticha naléhavý, ale poklidný vokál. Lehounké brnknutí na akustickou kytaru, vysoký tón saxofonu s kudrlinkvým motivem a už je to tady - neskutečně nádherná kombinace fascinujícího podkresu jemných bicích a zvláštního zvuku kláves, kvákajícícch zcela neodolatelně a nad tím vším absolutní sólo saxofonu, plné vší lidské bolesti i lásky, kterou tentokrát ani ostřejší kytara nezažene... Ke konci se opět připojují metličky, hrající tentýž motiv, ale hravěji a opět nádhernou barvou zvuku. Dokonalé jazzové cítění na crimsonovsko-rockovém základě. Jen tak docílíte takové dokonalosti. Na to sebelepší pop/rocková dokonalost sama nastačí.
Toužíte, aby to trvalo věčně, jako blázniví vracíte repeat dokola dokola dokola dokola do...
Ano - to je umění. To je perla perel, vítězství ducha nad hmotou. Pakliže nemáte rakovinu nebo Vám neumírá dítě, nemůžete se ve chvíli poslechu zlobit na Boha. Dal-li nám TAKOVOU krásu, miluje nás jako nikdo... A teď si představte, že tato nádhera trvá 21 minut!!
Nechápu, proč skladba netvoří závěr alba. Nelze ji ničím překonat. Čeká nás ale poslední "Wondering". Jakýsi dovětek, který nemůže nic nového zásadně přinést. Skladba je nejblíže klasickému VDGG z dřívějších alb.

Kolik asi? Že by 5? :-)

reagovat

Ondra @ 25.09.2007 01:40:07
Hmmm, styl psaní mi někoho připomíná - zdravím tě Petře :-)) Prostě filozof se v tobě nezapře, ale od ČVUŤáckých let si dozrál... :-))
Opravdu skvělý rozbor skvélé desky - nemám co dodat, snad jen to, že nad sugestivním popisem jednotlivých prvočástic jsem mezitím dostal velikou poslechovou chuť a jdu si ji znovu (pokolikáté už) poslechnout.
Jinak se musím ještě zamyslet, jak se vidím v domově důchodců v tak 75-ti letech, na uších budu mít rádiovku a pecky Hama :-)) (ale radši Sennheisery) a budu stále poslouchat tuto desku. To bude krásné.

But you've catch, the Final Words of Mine.... :-))

merhaut @ 25.09.2007 02:04:44
Tak tenhle náš Filozof je Honza :-) Ale toho svého, Petra, sem nasměruj taky ... určitě se mu tady bude líbit ...

Filozof @ 25.09.2007 10:04:10
Ondra:
Jo - jsem fakt Honza a studoval jsem povícero škol, ale ČVUT nikdy. Nicméně filozof se ve mně nezapře a že jsem v Tobě vyprovokoval reakci i chuť na poslech desky svým popisem mne těší. :-)
A s tím Petrem - jde jen o to, zda 2 filozofové na jeden server nejsou trochu moc... :-) (Dělám si srandu - samozřejmě ho přiveď, zajímá-li se o muziku.)

Ondra @ 25.09.2007 23:32:52
Ehmm, tak došlo zde koukám k malému omylu, ale musím se přiznat, že tvůj příspěvek mě tohoto již letitého kamaráda připomněl, máte velmi podobný způsob vyjadřování a uvažování, což je jenom dobře, takových lidí je dnes bohužel velice málo. Když s někým na koleji strávíš cca 4-5 let, tak máš pocit, že "toto jsi již někde slyšel...". Jen více takových fiolozofů:-))
A nemyslím si že by např. 2 kousci byli na tento web nějak přehnaně mnoho, tady je dle mého soudu prostoru dost:-))
Jinak opět velký dík za skvělý příspěvek, desku jsem si včera vychutnal dokonce dvakrát, protože na první poslech jsem ještě smažil další příspěvky do zdejší sekce VdGG a nemohl se plně soustředit, zvláště na ty metličky.
Zkusím tě poprosit - poslechni si od VdGG i zbytek látky a časem až to zažiješ, napiš nějakou podobně filozofickou recenzi :-)))))
Budu se jenom těšit.

Filozof @ 25.09.2007 23:42:23
Ondra:
ještě jednou děkuji za uznání.
Slibuji, že VDGG upřednostním. Dnes jsem se musel vyjádřit k deskám UFO (porovnej dojmy mé a "protivníka" a pochopíš). Také jsem musel do diskuze dodat první várku doporučené literatury, kterou jsem slíbil před odjezdem do Alp.
K VDGG se dostanu asi o víkendu.
Dodej i svoje dojmy - také mne (nás) zajímají. :-) Co posloucháš ještě, kromě VDGG?

Filozof @ 25.09.2007 23:46:13
Ondra:
Sorry, zapomněl jsem, že jsi už své dojmy dodal a částečně i to, co posloucháš jinak. Reaguj tedy dle libosti.

Ondra @ 25.09.2007 23:58:35
Já bych sem psal velice rád povícero, ale v poslední době mám bohužel hrozně málo času, všude jen samá práce, haldy nesmyslných výkresů, úředních jednaček vedoucích odnikud nikam, je mi z toho všeho pomalu na blití :-(
Poslech Generátoru je ovšem jedna z věcí co si nedám vzít - ta muzika mi vrací síly ztracené v těžkých soubojích.
Jinak krom VdGG poslouchám i např. King Crimson, Jethro, Lennon, Zappa - některé kousky, kdy ještě opravdu hrál a tvořil poctivou muziku bez synclavierů apod., LZ, Vannila Fudge, Deepáče, pak mám velice rád i maďary - Locomotiv GT (skoro vše), Omega (i když zde hlavně období 68-73), Illés, Syrius, bohužel moc neznám Skorpio (zatím:), zajímavá je taky Hungarie, poláky - SBB (parádní), Breakout, Niemen, Exodus a zalovím i v českých luzích - Blue Effect, Synkopy, Ulrychovci, Progess organisation/Barnodaj/Progres 2, Mišík, .... atp., záběr je docela široký, bezedný a další průzkum je na zbytek života:-)))
Preferuju zejména starší věci tak 65-80, to se dařilo všeobecně nejvíce, i když semtam se zadaří někomu i dneska, ale už méně.
Zatím zdravím.

Ondra @ 26.09.2007 00:08:37
Jinak si nemyslím, že bych zrovna já byl dobrý recenzent desek, mě spíš oslovuje emotivnost a síla prožitku při poslechu a ta je za 1) nepřenosná a za 2) těžko převoditelná do řeči slov (něco nelze vyslovit vůbec, ale to musí poznat každý sám), proto se většinou omezuji na svoje řekněme pocitová hodnocení muziky obecně (resp. jen chabé pokusy o ně), než na nějaké detailní technokratické rozbory... Takže se již předem omlouvám za svoje případné budoucí "výlevy".. :-)

Filozof @ 26.09.2007 09:24:13
Ondra:
No, mně se za výlevy neomlouvej - vždyť vidíš, že jsem nämlich stejný. :-)
Pokud se týče síly prožitku, tak tu mám z hudby nejsilnější ze všech lidí a "recenze" desek podle toho vypadají. :-)

Ondra @ 27.09.2007 11:01:00
:-)) prostě tvůj styl... :-)

25.08.2005 Ondra
5 stars

No, ehm, Rybackovi připadá kytarové sólo na Meurglys III jako mdle-neinvenční kytarově sólová část, mě je ho upřímně líto, protože je to naopak část jiskřivě-invenční, mimochodem se skvělým broukáním varhan a pedálů na pozadí. Mám to sólo nejradši a vždy se na něj moc těším, úplně si ho vychutnám.
Navíc, když se Hammmilla po oněch 20 letech ptali, zdali Meurglys III nebyla poněkud rozvleklá, Peter odpověděl se svým suchým humorem pouze toto: "It was a bit long".
Proto se nedejte zmást a jděte do týhle, protože je to skvělej nářez, obzvláště "A Place to Survice" je výtečně vydařená.
Skladba Wondering některým posluchačům, kteří byli odkázáni na 45 minutové kazety, kam se tedy vzhledem ke stopáži alba 53min již nevešla, zůstala poměrně dlouho utajena a o to větší byla potom jejich euforie nad tím, že existuje:-)).
Škoda, že to byla de facto hymna na rozloučenou s Hughem Bantonem, který nesmyslně opouštěl takovouhle skvělou kapelu, aby mohl konečně smolit ty svoje kostelní varhany, uffff, hergot, to snad ani není možný...jako důvod?
Tím započala hudební degrese kapely v jejím nejzásadnějším období, bohužel, Hammill musel logicky počítat s jinými, méně razantními kompozicemi a proto bylo další album tolik odlišné, a ne proto, jak tu někdo uvádí, že měl za sebou již 5 sólových projektů, to bezpochyby měl už prakticky v době World Record. Hammill totiž s VdGG vždy zpíval a komponoval zcela odlišně, než u svých sólových alb. Kompozice byly složitější a tvrdší a zpěv agresivnější. Stačí porovnat napůl kompilační a napůl nové "Nadir's Big Chance" z roku 1975 - kde byly nové skladby jako "Been alone so Long" a "Institute of Mental Health, Burning", které znějí opravdu výrazně odlišně od skladeb na albu VdGG GOD BLUFF, které vzniklo ve stejném roce.
Je to podobné jako když Bob Fripp v roce 1974 rozpustil King Crimson po dokončení jejich nejlepšího alba RED, protože údajně cítil, že skupinám jako KC již odzvonilo a jejich existence v té době byla zbytečná?!?
No, nějak mi to ale pořád neštymuje:-))
reagovat

Ryback @ 10.08.2007 14:24:19
a můžeš mi říct, proč mě lituješ? protože mám jiný názor? hele, v pohodě, ale bavme se v recenzích o hudbě, a ne o někom, koho neznáme-autor recenze. což takhle naučit se RESPEKTOVAT SUBJEKTIVNÍ NÁZOR? to samé platí i v případě tvého hodnocení Vitalu. a mimochodem všiml sis, že já World record hodnotím velice pozitivně? dal jsem mu pět hvězdiček, což nedávám až tak často... asi je to tím, že už jsem vyrostl z pubertálního období, kdy jsem fanaticky, nekriticky a zaslepeně obdivoval vše, co mistr Hammill vytvořil...
docela zajímavý by bylo sem přidat sólového Hammilla... co třeba říkáš na alba Sitting targets nebo In a foreign town? pokud je znáš, neříkej, že se ti líbí stejně jako třeba The silent corner and the empty stage ;-)

@ 04.12.2005 00:00:00
Nadirs Big Chance a "napul kompilace"?? Veci z NBCH nikdy predtim nikde nevysly, je to normalni radova deska.. leda ze by ji doplnil vecma, ktery se nevesly na jeho predchozi alba (??)..

@ 04.12.2005 00:00:00
Rayback: Sitting Targets je sice Hammillovo asi nejtvrdsi (rockovy) album co kdy nahral, ale pritom spickovy- ty songy maj ohromnou silu.. s tSCatES se neda srovnavat, to je neco uplne jinyho.. s trochu slabsim rockovym In A Foreign Town taky ne.. Kdyz sem poprvy nekdy v 1984 Sitting Targets slysel, tak to bylo po dlouhou dobu moje deska cislo 1. (spolu s A Black Box, PH7, Enter K a Patience..)

Ondra @ 10.01.2006 00:00:00
To Ryback: Je vidět, že někteří lidé tvého typu prostě neunesou, když si kdokoliv s humorem rýpne do jejich rádoby vědeckejch keců - jinak naprostejch hovadin. Ale to je život, neupírám ti subjektivní názor stejně tak, jak subjektivní je ten můj. Upřímně řečeno, čekal jsem s napětím kdy se potrefená husa ozve a přidá svůj další blábol...Omlouvám všem zdejším návštěvníkům, ale na toto jsem prostě MUSEL reagovat. Všimni si, že ostatní 2 reagují ne na mě, ale právě spíš na tebe, a řekl bych že s tebou polemizují. Ale jinak hudba je věc převážně subjektivní, i když s objektivními prvky typu nápadu, melodie, textu - to jsou prostě objektivní kvality každé muziky, což ty nepochopíš, viď. Za další mám VdGG dost naposlouchanej na to, abych sě zde nechal nazývat a urážet jako puberťák od takového machra tvého ražení:-)) Jsem na to i poměrně dost starej.
Co se týče muziky P.H. - nijak zaslepeně ho neobdivuji a naopak mne mrzí, že vždy upřednostňoval svoje sobecké zájmy v nahrávání sólových alb většinou pochybné kvality, na úkor takto skvělé sestavy. Ano, natočil pár opravdu dobrých alb, ale dají se počítat na prstech..., anvíc úrovně VdGG nikdy nedosáhly. Ostatně to dokázal i nyní, kdy VdGG opět defacto rozpouští - ještě s neuvěřitelným komentářem - že se jeví nevhodné, aby se tato sestava o cokoliv dalšího pokoušela v nejbližší budoucnosti, aby pak dodal, že zrovna natáčí nové studiové album, které vyjde na jaře 2006 a že má vyjít ještě jedna věc (živé vystoupení VdGG v RFH, pozn.) a že to nebude komentovat. Co si o tom soudný člověk asi může myslet, že? Navíc, když jeho poslední alba po ještě solidním This už jsou naprostým utrpením - a ta vystouopení - klavír a kvílící housle po levé straně - ostuda pro kdysi skvělého rockera, který inklinoval až k punku na NDBCH.
Podobné to bylo v roce 72, kdy Hammill zdůvodňoval rozpad vypršením jejich kontraktů, neexistencí dalších vystoupení, atp., ato. aby pak hnedle za měsíc štrádoval 6x měsíčně po celém světě - byly to jen řeči, protože se dle mého soudu zřejmě skupinou cítil omezován ve své hodnotné sólové produkci.
Závěrem zdravím Rybacka, nic proti němu nemám, může mě dál hodnotit a já se budu bavit a všechny ostatní zdravím a doufám že vyvracím nařčení o slepém obdivu k P.H. Není tomu tak.

Ondra @ 10.01.2006 00:00:00
To esso: No Nadir je opravdu v podstatě kompilace, když trochu zapátráš jen na obalu alba, rychle zjištíš, že cca polovina věcí je z roku 1968 a zbytek z roku 1975, a to album vyšlo v 1975. Ty starší jsou punkově laděný a ty novější jsou spíš melancholický - Been Alone So Long, Institute of Mental Health, coververze People You Were Going To - no se tady neměla ani objevit, neboť původní byť zvukově špatná je podstatně lepší. Ale i přesto toto album miluju právě jeho určitou rozervanost a protipólovost.
Pokud jsou věci na albu od sebe 7 let, tak asi nepůjde o řadovku a homogenní album (ale defacto o kompilaci)- myslím že i P.H. to někde uvádí právě jako kompilaci....

Ondra @ 10.01.2006 00:00:00
To Ryback: Přiznávám, že jsem zaslepeným příznivcem art-rocku, jehož je VdGG krystalickou formou...
Ale i jiné směry - klidně si poslechnu King Crimson let 81-84 a >94, Deep Purply, Jethra, Floydy, LZ, Franka Zappu a jeho invenční matky, doorsy, atd., dobrý muziky je hafo, ale je nás bohužel míň, než např. houserů...no ale to mimo rámec těchto stránek.

Ryback @ 10.08.2007 14:24:46
to Ondra- já že jsem šťoural, jo? tak si po sobě přečti, co a jak píšeš... ;-)
jinak - aspoň jsme tu probudili jakous takous diskuzi
a budeš se možná divit, ale jsem rád, že nejsem sám, kdo VdGG má naposlouchaný, má je fakt rád a něco o nich ví...
jinak můžeš juknout i na Zappu, nic moc recenzí/názorů tam není, asi 5 a z toho 2 jsou ode mě ;-)

Bandaska @ 11.01.2006 00:00:00
Teda Ondřeji, nechci se Rybacka zastávat, ale ty budeš jeden z těch, kteří si rejpnout můžou, že jo, (a hlavně ty jsi začal první), ale běda, když někdo rýpne do tebe, že...
A jinak jsem nikde nečetl, že by tě někdo nazýval puberťákem, Ryback chytře napsal, že ON už vyrostl z pubertálního období... jak je vidět, tak ta potrefená husa budeš nakonec ty, viď?
A sorry, ale psát, že nikomu neupíráš jeho subjektivní názor a pak napsat, že píše hovadiny, no comment- tohle se nedělá, a srandovní to není; spíš působíš dojmem zahořklého člověka, který svádí debatu o hudbě do úplně jiných, rýpavých směrů a přitom ti nikdo nic neudělal...
Ale tohle všechno, abych použil tvůj styl, ty asi těžko pochopíš, viď?

@ 11.09.2007 01:21:22
To Bandaska: Bandasko, víš vůbec něco o VdGG a P.H.? Mám pocit že ne, a pak nevím, co tady děláš. Je fakt, že moje hlody zabíhaly i mimo rámec hudby, ale tvůj příspěvek už s hudbou nemá společného vůbec nic - piš si svoje rozbory na nějaký psychologicky zaměřený stránky a tady nás nech v klidu být, s Rybackem, jak si jdeme trošku "po krku". Když na to nemám, nervy, číst tady ty diskuse, tak jdu jinam, a nezacláním tady,...:-)

@ 11.09.2007 01:21:32
To Ry-Back: Diskuse se z toho vyvinula pěkná, navíc když teď po sobě čtu ty svoje rozbory - hmm, měl jsem nějakou psavou, to jsem byl zrovna nasranej, jak jsem dočetl ten hammillův slavnej newsletter, kdy pindal o konci této inkarnace VdGG a další šílenosti o Bantonovi, apod. Nevím, o finanční nenažranosti Bantona jsem nezaslechl, ale spíš mě přijde, že to bude naopak - nevím kdo vystupuje 30 let sólově, hrabe všechno pod sebe a ještě se u toho tváří jako umělec-žebrák a chudák v jedné osobě, kterej nemá ani na bubeníka. Zase jen Hammill. Víš co - když chceš s něčím vydrbat, vždycky to nějak zdůvodníš.... Zajímal by mě tvůj názor. Jo, kde jsou doby studentů Manchesterské university, kteří psali rovnice o slučování atomů vodíku na atom Hélia...:-))

Ryback @ 10.08.2007 14:25:21
zdravím Ondru! ten Hammillův newsletter mě taky dost překvapil. vždycky jsem Hammilla obdivoval jako umělce-intelektuála, kterej si dělá věci po svém, kašle na komerční přístup, módnost a tak, prostě jsem na něm nenacházel moc negativních věcí... je fakt, že po přečtení tvých postřehů jsem se nad Peterem zamyslel a bohužel se obávám, že ve spoustě věcí ti musím dát za pravdu- hlavně mě pobavilo Hammillovo: „byl to spíš reunion než reformace“... ; když si uvědomím, kolik lidí snilo o comebacku VdGG v legendární sestavě... a: Hammill to uskuteční, koncertuje (i já se začínal chvět, že by třeba VdGG zavítali k nám, a určitě nejen já), a co následuje: Hammill celý comeback ukončí a jako vždycky to nikdo nechápe a obávám se, že ani on sám... jedno je jistý, takhle si zahrávat s nervovou soustavou fanoušků (nechce se mi napsat, takhle sr.. na fanoušky)..., to se jen tak nevidí, to není hrdinný individualismus z jeho strany, ale prostě magoření... copak si neuvědomuje, kolik lidí tím naštve a zarmoutí??? jak já se těšil na nová alba VdGG!!! to druhé improvizační CD z Present nemá chybu! ale co, hlavně že vychází nové Hammillovo CD Veracious (živák se Stuartem Gordonem)-no, tomu já říkám náplast ;-(
ach jo, nezbývá než se vracet k VdGG klasikám, k „chameleónům a tichým rohům“...
chápu, že to je jeho věc a chce se mi věřit, že se rozhodl/rozhodli tak, jak se rozhodnout chtěli- že to cítili ve stylu: na chvíli se sejdeme, něco vykutíme a pak si klidně, když se nám bude chtít, uděláme přátelské pá pá; ale to asi těžko zabrání nejen mému rozčarování.. a je možná škoda, že jakmile se někdo z VdGG vyjadřuje k tématu: proč VdGG museli skončit, je to vždycky jen Hammill... (přitom mě by třeba zajímalo, jak všechny věci okolo VdGG vidí třeba Hugh Banton; věřím, že ten by se třeba dokázal věcně a konkrétně vyjádřit...místo (při vší úctě) zmateného blábolení víš koho ;-)

Ondra @ 08.06.2006 00:00:00
Zdravím Rybacka!! Ahoj, musím říct, že mi mluvíš z duše, tvoje postřehy jsou z jiného úhlu, než to, co napadlo třeba právě mě a sedí to - kolik lidí se chvělo nedočkavostí už při kupování Presentu - třeba zrovna já! Taky jsem se moc těšil, až uvidím plakáty "VdGG poprvé v Česku", v rádiu bude znít Peter Hammill a Van der Graaf vystoupí v Praze..., no těšil jsem jako malej kluk, co bych se nepřiznal. A pak číst ty kecy přesně jaks napsal že to byl spíš ehm, tedy ten reunion nežli reformace..., to jsem lezl po čtyřech. Druhé album Presentu jsem nedávno docela naposlouchal a líbí se mi dost - je to srovnatelné se starými klasikami, i když bez zpěvu, ale kompozičně a hudebně výborné. Myslím, že tato kapela má ještě nebezpečně perspektivní potenciál a to bude možná právě to, čeho se Hammill děsí - abychom s VdGG snad nezastínili mé sólové perly a nezapomělo se na mě!!! V tom vidím onu náhodu, že zrovna vyšlo to Veracious - zrovna hned po re-splitu, je to velmi nenápadné, že?! Ale mám i dobrou zpávu - VdGG snad opět pokračují (!!!) (Veracious už přece vyšlo, že:-))) od července 2006 - budou vystoupení i nahrávání (snad), alespoň tak to říká spokesman of the group - hehe, to je dobré, lidi z kapely už asi nemohli poslouchat ty Ham,millovy zhulený řeči a najali MLUVČÍHO - ÓÓÓ to je tedy pokrok. Musíme vyčkat, třeba se tato zpráva nepotvrdí. Jen jestli to byl fakt tenkrát infarkt, jzdali P.H. spíš neprodělal mozkovou příhodu :-((
Takže navrhuji pravděpodobný scénář: VdGG opět reunionují, něco nahrají, párkrát vystoupí, pak ale Hammill dostane strach, že nenahrál žádnou pecku "sólovku", že na něj svět zapomíná, Stuarta už svědí prsty na Houslích a činnost kapely ukončí a zase bude něco patlat v Terra Incognita a mastit newslettery, a kasírovat prašule o který se nebude muset dělit, krom toho Gordona.... Ha ha už se na to fakt skoro těším...:-))
Rybacku, měj se hezky, přeju ti příjemný poslech oněch zmíněných klasick (já si vychutnám hlavně Still Life - mňam)a zase něco napiš!!

Filozof @ 17.08.2007 00:40:06
Ryback
nejdříve píšeš, že na něm obdivuješ, že dělá vše po svém a kašle na komerční úspěch a vzápětí mu nadáváš, že kašle na fanoušky...
Tak co po něm chceš? :-) Má jít po svém, nebo po komerčním (fanouškovském)?

Ryback @ 17.08.2007 10:46:46
Filozof:
hmm, musím uznat, částečně máš pravdu, je to trošku schizofrenní ;-)
na druhou stranu ale nevidím mezi nekomerčností a kašláním na publikum nějaké přímé rovnítko

s co po něm chci?
aby si šel po svém, ale nekašlal na fanoušky ;-)

Ondra @ 25.09.2007 23:35:39
Výborně Rybacku - dávám ti ***** hvězdiček, aby si šel po svém a nekašlal na fanoušky :-)))) lépe bych to nenapsal ani já... ;-))

27.02.2005 Ryback
5 stars

z trojlístku Godbluff, Still life, World record je toto album hodnoceno nejméně kladně, což vůbec neznamená, že je zde jakkoli horší muzika,jde pouze o to, že Meurglys III je relativně zbytečně dlouhá, mdle-neinvenční kytarově sólová část mohla být kratší... sám Hammill to o dvacet let později uznal...ale je to stále dost kosmetické a relativní "pochybení"... ze zmíněného trianglu je toto album asi největší nářez, opravdu šílený a temný jazz-rock, Edgar Poe v hudbě, ale ta hudba prostě... ŽIJE!!! navíc je to poslední album v klasické, legendární sestavě (nemluvím-li o momentálním comebacku) a Wondering mě přijde jako pravá reprezentativní skladba na rozloučenou... mimochodem, když to album vycházelo, tak reklamy lákaly větou: Van der graaf generator is for everyone ;-)... no, tak to opavdu nevím ;-)))
reagovat

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 3x
Ryback, Filozof
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
kaktus
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
Bill Pleška
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje GMMedia.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000