Van Der Graaf Generator - The Quiet Zone / The Pleasure Dome

Van Der Graaf Generator - The Quiet Zone / The Pleasure Dome - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1977

Tracklist:

01. Lizard Play (4:29)
02. The Habit of the Broken Heart (4:40)
03. The Siren Song (6:04)
04. Last Frame (6:13)
05. The Wave (3:14)
06. Cat's Eye / Yellow Fever (Running) (5:20)
07. The Sphinx in the Face (5:58)
08. Chemical World (6:10)
09. The Sphinx Returns (1:12)

(total time- 43:20)


Obsazení:

GUY EVANS – drums and percussion
PETER HAMMILL – voice, piano and guitars
NIC POTTER – bass guitar
GRAHAM SMITH – violin

 
02.05.2020 jirka 7200
4 stars

Zvláštní a zároveň krásné na muzice a vůbec celkově v jakémkoliv umění je skutečnost, že k některým dílům musí posluchač prostě dorůst, jaksi vnitřně dozrát. Jekési pochopení The Quiet Zone/The Pleasure Dome u mne nastalo až po rozkrytí krásy Hammillových sólových alb.

Před lety jsem zaslechl úryvek z této desky a nějak mne nezaujal. Pravděpodobně jsem materiál porovnával s předchozími deskami Generátorů a pro jeho vnější odlišnost mi ten dílek puzzle nechtěl nikam zapadnout. Až když jsem přijal Hammillovu druhou tvář v podobě jeho různorodých a osobních výpovědí v podobě autorských písní na jeho sólových počinech, teprve potom vše do sebe zapadlo.

Styčných bodů mezi těmito dvěma hudebními světy se vyjevilo povícero. Hammill natočil své sólové album Over během léta 1976 ve studiu Rockfield s Guy Evansem (bicí), Nic Potterem (basa) a Graham Smithem (housle). Deska vyšla v dubnu 1977 a o měsíc později se po personálních rošádách a zkrácení názvu souboru na Van Der Graaf objevili titíž lidé ve stejném studiu – ovšem s cílem nahrát jinou muziku, kterou složil – zase Peter Hammill. Nebyla to schizofrenní situace ? :-)

Říkal jsem si, není přece možné, aby po tak posmutnělém Over, které Peter věnoval sebezpytování svého nitra po rozchodu s přítelkyní, nenašel ještě nějaký odkaz i na albu The Quiet Zone. Je jich tu plno, sice v textech více zašifrovaných, ale ty depresivní nálady se jasně zjevují - o nemožnosti porozumění ostatním a černobílém a většinou pochmurném vidění světa.

První pět písní na straně A jsou hudebně velmi vyvedené – skvěle nasnímaný obyčejný zvuk Hammillovy otřískané akustické kytary se překvapivě mísí s dominantním zvukem houslí Grahama Smitha a precizní, hutnou rytmikou. Od třetí The Siren Song jsou do nahrávky implementovány i skvělé linky klavíru.
Všem skladbám vévodí procítěný Peterův zpěv, tak jak ho máme zažitý. Ta akustická, klidná atmosféra skladeb působí hodně nezvykle, i když i v této podobě to třeba v Last Frame pěkně rockově zajiskří. Na podstatě muziky Generátorů se ale nic nemění, jen je zde podána v jakési „unplugged" verzi – bez typického zvuku kláves a saxíku.

Strana B působí živěji a rozmanitěji : The Wave je mistrovská záležitost – mám pocit, jako by to byla část nějakého symfonického díla - jedna z nejemotivnějších a nejartovějších věcí na albu. Mimochodem, nálada v těchto písních mi dala upomenut na album Nám se líbí od Jiřího Schelingera, kde se skvělí muzikanti nepochybně nechali inspirovat, včetně podobně pojatých houslí Jana Hrubého.

Jako druhá na nás bez okolků vystřelí Cat's Eye / Yellow Fever (Running), kterou (jako jedinou na albu) složil houslista Smith. Prokázal na ní svoje nesporné hráčské kvality, až ze strun jeho nástroje se během této skladby muselo kouřit, jakej to byl čardáš. The Sphinx in the Face je velmi specifický alternativní taneční song. Nejnáročnější číslo si kapela připravila na závěr. Chemical World je hodně experimentální záležitost, která mi ne vždy sedne. Smysl vyňatého úryvku z The Sphinx in the Face na závěr mi uniká dodnes.

Závěrem : zvláštní, v první půli žánrově sevřené album s dominantními party houslí, akustickou kytarou a piánem. Skladby jsou jemně podmalovány klávesy a velmi vzácně i saxofonem odejitého Jacksona. V druhé polovině muzikanti popustili uzdu fantazii a každá píseň je trošku z jiného soudku. Celek mě po letech velmi oslovil.

Nemůžu nezmínit naprosto famózní zvuk, plně dynamický, se skvěle sejmutými nástroji, nahrávka vzbuzuje pocit, že sedím přímo mezi hudebníky. Dlouho jsem neslyšel tak zvukově povedenou nahrávku. Na další pomalu tři dekády poslední album VDGG.

Ukázka z alba – skladba Last Frame >> odkaz


reagovat

jiří schwarz @ 02.05.2020 18:05:10
Krásně napsaná recenze bude brzkym imperativem pro muj vyhledávač. Těším se, díky.

EasyRocker @ 04.05.2020 18:23:45
Dodatečně Jirkovi díkec za vandergraafy, kterých není nikdy dost. Souhlas, vlastně i s bodováním. Solidní deska, i když u mě nemá nadpozemské vibrace jako mé numero uno Godbluff nebo Still Life. Ale u mě je o dost silnější než World Record, které mi zkrátka nějak nesedlo.

Danny @ 07.05.2020 11:42:46
Když jsem četl tvou recenzi, musel jsem se vnitřně usmívat, vzpomněl jsem si na mé první setkání s tímto albem. Slyšel jsem ho už před mnoha lety kdesi u kamaráda, měli jsme takový klub přátel hudby, a po několika skladbách jsem si přál, aby to už skončilo nebo aby to z nějakého důvodu vypnul. Nepřiznal jsem to, abych nebyl za méněcenného, ale hudbě jsem nerozuměl. Nedokázal jsem ji jakkoli uchopit, tedy ani poslouchat. Od té doby jsem ji neslyšel! Na tvůj popud jsem si to pustil z netu, už to jedu podruhé...

Je to tak, některé nahrávky nás zastihnou nepřipravené, ještě nemáme v potřebné míře naposloucháno, naše poslechová zkušenost je pro tuto muziku nedostatečná. Muzika je to krásná, plná emocí i zajímavých postupů. A díky instrumentaci a použitým nástrojům i barevná. Budu se muset k této kapele po letech vrátit. Za tento tip ti děkuju.

A ještě pocit: slyším v muzice, jako by to klidně mohl být David Bowie (ve způsobu vedení hlasu a frázování) nebo Peter Gabriel, toho zas v hudebních postupech. Nemyslím tím, že by od sebe opisovali, nebo se napodobovali, spíš to byl duch doby, způsob kompoziční práce, která se tehdy (u některých umělců) praktikovala. Zajímavé!

06.12.2005 Ryback
4 stars

i přes úžasný, „kosmický“ obal toto album moc „kosmicky“ nezní a kvůli absenci varhan a (téměř) saxíků ani moc vandergraafovsky (abych jen nechválil ;-)... přesto je to album plné silných melodií, velmi originální a parádní „Cat´s eye / Yellow fever (Running) jsem dokonce v 93 slyšel v Praze na Hammillově koncertě a tato skladba výrazně trčela nad „normálními“ rockovými písněmi vybranými z jeho tehdy aktuální sólovky Noise... na albu příjemně dominuje vášnivé violončelo Grahama Smithe- překvapení a změna – to koneckonců Hammillovi nikdy nebylo cizí ;-)

reagovat

04.08.2004 Mayak
4 stars

Toto LP/CD je v kontexte tvorby VDGG zvláštne najmä tým, že vzniklo prakticky v období končiacej zásadnej tvorby skupiny a v čase, keď líder kapely Peter Hammill mal na konte už 5 sólových albumov. Je to tu náležite cítiť. Hammil, mimo toho, že spieva (samozrejme na vlastné texty), hrá všetky gitarové a klávesové party. Rytmiku na albe tvoria Nic Poter (basa) a Guy Evans (bicie) na saxofón sa sem tam objavuje David Jackson, ale prekvapujúco veľa priestoru tu má huslista a hráč na violinčelo Graham Smith.
Skladby majú minutáž v priemere od štyroch do šiestich (na záver sa opakuje ešte krátky silný motív z "The Sphinx in the Face") a sú napriek svojej "dľžke" skutočne tým lepším, čo VDGG kedy vydali. Mám akúsi slabosť na toto album. Mimo CDs "Pawn Hearts" a "Still Life", ktoré sú nepochybne všeobecne uznávané za vrcholy tvorby tejto veličiny art rocku, asi moje najobľúbenejšie...
reagovat

Ryback @ 10.08.2007 14:24:27
"Hammil, mimo toho, že spieva (samozrejme na vlastné texty), hrá všetky gitarové a klávesové party" - ještě že se Hammill nepustil do bicích, tak jako na Black box ;-))

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
Pecka Rocková
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 5x
Mayak, Ryback, kaktus, Mohyla, jirka 7200
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje GMMedia.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000