Ursiny, DeĹľo - Provisorium

Mezi nejvýznamnější albové hudební počiny československé hudební historie patří bezesporu první vinylový projekt slovenského hudebního skladatele, kytaristy a zpěváka Deža Ursinyho, dnes neprávem opominutý, stejně jako autor sám. Těžké je hledat důvody, proč tomu tak je…. Hektická doba, rozmělnění a navíc znepřehlednění hudební scény, do značné míry omezený vkus současných hudebních redaktorů, kritiků a dramaturgů, kteří se orientují spíše na elektronickou a hiphopovou scénu, ale také možná proto, že slovenské kulturní prostředí se díky rozdělení státu mnoha lidem vzdálilo. Ať tak nebo tak zůstává Dežo Ursiny zcela výjimečným hudebním a skladatelským zjevem, který už v době svého aktivního působení znamenal nejen v šedesátých, ale i v sedmdesátých a osmdesátých letech velký přínos uměleckému pojetí hudby, kterou introvertně vytvářel bez jakéhokoliv pompézního zdůraz�ování své umělecké výlučnosti.
Jeho jméno bylo už od šedesátých let dobře známé i v českém prostředí. Jeho hudební schopnosti potvrdil jako člen bratislavské skupiny The Beatmen, která způsobila na pražské hudební scéně velký šok a získala si na svou stranu i hudební kritiky. Ursínyho prezentace v triu Soulmen vstřebala to nejlepší z Cream a amerických Vanilla Fudge a na II. (1969) a III. beatovém festivalu (1971) byla úspěšná a tak producent Hynek Žalčík získal prostor k vyjednávání v Supraphonu, takže se podařilo prosadit a zařadit Ursínyho projekt k nahrávání v červnu r. 1972 v pražských Dejvicích. Ursiny si z Bratislavy přivezl hráče na klávesové nástroje, přítele Jaroslava Filipa. Oba spojovalo stejné hudební a muzikantské cítění. Žalčík připojil k oběma slovenským kumštýřům respektovaná hudební jména z vynikající pražské skupiny Flamengo. Kulhánek, Šedivý a Kubík výrazným způsobem podpořili a ozvláštnili Ursinyho kompozice. Za zmínku stojí okolnost, že přestože Ursiny poslal Šedivému základní hudební skicu, rozený bigbíťák „Erno“ tuto okolnost ignoroval a přesto dokázal takřka „z voleje“ zahrát.
Album Provisorium se na hudebním trhu objevilo až na jaře 1973. Obecně se dá soudit, že to byl poslední svobodomyslný umělecký počin vznikající z tvůrčí liberální kultury šedesátých let. Na řadu let potom tuhé české normalizační prostředí znemož�ovalo vydávání ryze rockových alb. Za zázrak lze považovat už samu okolnost, že se podařilo album nazpívat pouze v angličtině a to navíc v době, kdy docházelo k rozpadům skupin, nebo jejich přejmenovávání a zpívaná angličtina se stala, jak známo, na domácí scéně nežádoucím jevem…

CHRISTMAS TIME je téměř dvacetiminutová kompozice, pokrývající první polovinu alba. Od prvních taktů je zřejmé, že se jedná o rozsáhlý kompoziční počin s vysokými uměleckými ambicemi daleko stojící nad běžnou rockovou produkcí. Blues zde cítíme ne jako formu, ale jako bytostný pocit. Ursiny neváhá do rockových základů vkládat postupy artificiální a místy i jazzové hudby. Jeho akustická a elektrická kytara dokáže prokreslovat jednotlivá témata bez nároků na nějaké osobní domýšlivé postoje. Slouží tématu a náladám. Velmi důležitým aspektem jsou dynamické odstíny jednotlivých kompozičních postupů, které Ursinyho posunují do intelektuálního světa metodického uvažování velmi těsně spojeného s emocionálními prožitky. Jako skladatel zde předvádí členitou dramatickou hudební stavbu, formálně nezařaditelnou, dynamicky a interpretačně strhující svým projevem…

LOOKING FOR THE PLACE TO SPEND NEXT SUMMER otevírá zcela nečekaně stereofonní efekt závodních strojů, do něhož se vkli�uje akustická kytara a následně připojuje celá studiová skupina. Ursiny se tak stává citlivým vypravěčem hudebního tématu, v němž se propojují lyrické pasáže s rockovým ostřím a důraznými rytmickými proměnami. Podobně jako v jiných skladbách, i zde posluchače uhrane přesvědčivá interpretace v angličtině, ve které je Ursiny svrchovaným zpěvákem. Angličtina se stala jeho druhým mateřským jazykem a výrazně ho vzdalovala od dalších zpěváků zpívajících v „diplomatickém jazyku rock and rollu“, přesto však méně přesvědčivě.

APPLE TREE IN WINTER je intimní Ursinyho baladou s dominujícím klavírem, propojeným s varhanami a důraznými akcentovanými dobami s návraty do lyrické polohy s hlubokým vyzněním, a opětnými dramatickými postupy, v němž interpret citlivě pohroužený do emotivního textu má dostatečný prostor k sebevyjádření.

I HAVE FOUND představuje rychlou skladbu s výrazným energetickým potencionálem, v němž dostávají výraznou příležitost bubeník Šedivý a baskytarista Kulhánek, mistrovsky sehraný rytmický tandem. Sekunduje jim vynikající Filipova klavírní hra, posouvající hudební postupy k jazzu, stejně jako Ursinyho kytarové ornamenty, zbavené jakýchkoliv rozpoutaných exhibic, přesto přesvědčivé svými rozlamovanými akordy… „Erno“ Šedivému byl popřán velký prostor k tomu, aby mohl rozehrát svou bubenickou techniku, tolikrát aplaudovanou na skvělých koncertech Flamenga, (které v té době zpívalo svou labutí píse�). Kulometné přechody a dynamicky odstíněné úhozy měly svou podmanivou sílu. Ursiny posouvá svoje hudební myšlení do nezařaditelných oblastí hudby, kam se nikdo (s jinými hudebními východisky bratislavský varhaník Marián Varga a pražský jazzman Martin Kratochvíl), další neodvážil vstoupit.

Jedinou vadou celého projektu je, že je příliš krátký (slabých 40 minut), což ovšem nebyla Ursinyho chyba, ale okolnost vinylového formátu. Navíc prosadit vydání dvojalba s nekomerčním zařazením a typem hudby určeného pro intelektuálně přemýšlivého posluchače a nikoliv pro nenáročného většinového konzumenta, by bylo v tehdejších časech na labelu Supraphon považováno téměř za troufalost. V českém prostředí nebylo zvykem, aby jiný typ hudby než vážné byl natáčen na širší formát, což v dalších letech bylo dopřáno pouze elitním představitelům české pop-music.
Ursinyho projekt Provisorium dodnes stojí na pomyslném parnasu domácí hudby, exportním materiálem už době svého vydání. Další anglicky zpívané album už Ursinymu nebylo umožněno natočit. V Anglii, USA nebo v Japonsku by se jeho hudba dostala do většího posluchačského povědomí a především uznání. Jeho mimořádný talent by našel zcela určitě svoji kontinuitu s jeho skladatelským vývojem. Neemigroval a poměrně nenápadně tvořil dál v Bratislavě bez nároku na uznání. Ne náhodou se objevilo v českých médiích odborné hledisko, že Slovák Dežo Ursiny posunul své tvůrčí schopnosti výrazně dál než všechny nejlepší skupiny tehdejší doby. Toto album to bezezbytku potvrzuje po všech stránkách…

Opravdu mimořádný počin vsazený do mimořádně bezvýchodných poměrů. Z Ursínyho projevu cítím hořkost, smutek, ale ne beznaděj (žádná tendence k depresi). Uchovat si uměleckou nezavislost v těch časech bylo velmi těžké, ale Ursíny to dokázal...
Plný počet hvězd!
Čest jeho památce!

reagovat

Filozof @ 09.05.2011 16:29:01
Petře, co blbneš: "...dnes neprávem opominutý, stejně jako autor sám..." ?
Kým opominutý? Jen velmi málokdo má takové výsostné postavení u kritiky i posluchačů žánru.
Pokud myslíš u dnešních puberťáků, tak tak je "opominut" celý bigbít - a Ursíny o nic víc než ostatní...

Petr Gratias @ 09.05.2011 16:54:12
Ne ne ne, Filozofe, vím co píšu.
Samozřejmě máš pravdu. Jedna věc je, jak vnímáme Ursínyho my, ale druhá věc je, jak je obecně zhodnocena jeho tvorba a odkaz. Puberťáci s tím nemají nic společného, protože ho jednoduše nemohou znát. Bohužel ani hudební dramaturgové nekomerčních (veřejnoprávních rádií) jsou ignoranti a nedokáží Ursínyho vracet do všeobecného povědomí.... Tak to cítím.
My ostatní samozřejmě víme, na čem jsme...

adam @ 09.05.2011 16:59:22
Dovolím si vás páni poopraviť. Netuším v ktorých častiach Českej republiky žijete, ani s kým sa stýkate. Ja mám 31 rokov a osud chcel aby som sa rozhodol študovať ďaľšiu školu.... Keďže saom sa rozhodol pre denné štúdium, dostal som sa pochopiteľne medzi ľudí čo majú 19-21 rokov. To že počúvajú aktuálne hudobné trendy je pochopiteľné a logické. Čo ma však zrazilo k zemi, našiel som medzi nimi 8 ľudí čo Deža počúvajú. Z celkového počtu 38 je to veľmi dobrý pomer.
Preto si myslím že je zbytočné smútiť a lámať palicu nad terajšími násťročnými, prípadne čerstvými dospelými, pretože človek s hudobným cítením a zmyslom pre krásu sa k Dežovi určite skôr či neskôr dostane.

Filozof @ 10.05.2011 09:22:44
Adam
1) Velmi Ti chválím studium. Poslední vejšku jsem studoval mezi mými 30. a 37. narozeninami a bylo to po mnoha stránkách super. Člověk omládne, najde si kamarády, přítulné mladé kamarádky... a tak... :-)
((I když já musím na rozdíl od Tebe živit sebe i rodinu, takže jsem studoval distančně - ale i tam bylo 90 % silně mladších než já - věkem se od de�áků lišili v průměru jen o 2 roky.))

2) s tím Ursínym jsi mi udělal radost. To bych nečekal. Ale ani bych to nepřece�oval - vysokoškoláci jsou přeci jen trochu jinde než průměr a pak - z 1 skupiny bych byl na obecné závěry opatrný. Ale zasloužil by si to.

Filozof @ 10.05.2011 09:24:36
Petr Gratias
No - pokud si z Tebou řečeného mám vybrat, že ... "dramaturgové nekomerčních (veřejnoprávních rádií)" ostatní staré kvalitní rockery do povědomí vracejí, jsem nadšen. Kéž bys měl pravdu.

Mirek KostlivĂ˝ @ 10.05.2011 13:26:23
Velice pěkně napsáno! Jinak s Petrem musím (bohužel) souhlasit, ale do playlistu žádný hudební dramaturg nekomerčního (veřejnoprávního rádia) asi opravdu nikdy Ursínyho nezařadí (i když bych se velice rád mýlil).
Jinak je opravdu moc dobré, že se Adam pohybuje v tak dobrém prostředí, že se tam poslouchá i náročnější hudba. Ale je to asi fakt výjimka .....

adam @ 10.05.2011 14:13:59
Filozof: tiez som otec.....
Islo mi nie o vyhody a obohacujuce elementy studia, ale o fakt ze mladi deza pocuvaju. samozrejme, nielen deza. :-)

Filozof @ 11.05.2011 14:08:23
Adam
Aha, sorry, mne nenapadlo, že by mohl někdo studovat denní studium, když má rodinu a pracuje. Tak jsem automaticky předpokládal že nemáš.

V každém případě Ti mezi mladíky držím palce. Budeš jistě vynikat, protože postoj ke studiu v jejich a Tvém věku už bývá hodně odlišný. :-) Já se tak styděl něco neumět, že jsem nosil skoro samé jednušky... :-) Mlaďoši to chodili zkoušet - jako by se nechumelilo. Mně už by to bylo trapné...

b.wolf @ 20.05.2011 11:35:37
Velice pěkná recenze; pro mě bez debat nejlepší Ursínyho deska... dál není co dodat, popsal jsi to prvotřídně. 5/5

Mé první setkání s Ursinym se odehrálo ve Větrníku na Vltavě, pouštěli tam tenkrát Modrý vrch. Musím se přiznat, že mě to tenkrát až tak moc nenadchlo, můj hudební vkus v oné době byl trošku někde jinde. Ale rozhodně to byla hudba, která stála za poslech.

Přešlo nějakých 25 let, přečetl jsem si pár článků a recenzí a rozhodl se začít s Provisoriem, které je vesměs považováno za nejlepší Ursinyho dílo. Musím konstatovat, že je to na svou dobu a místo vzniku velice slušná věc, srovnatelná s počiny kapel, jako jsou třeba Cream nebo King Crimson...

Osobně hodnotím asi nejvýše epickou skladbu Christmas Time, ostatní tři věci jsou neméně dobré, věčná škoda, že v době svého vzniku neměly šanci se prosadit na světovém hudebním trhu. Těším se na další Ursinyho elpíčka, dobrou hudbu čas nenahlodá, jen ji nechá jistý čas odpočívat.

Dávám pět hvězd, myslím si, že Provisorium patří rozhodně do první desítky alb, vzniknuvších na území bývalého Československa.


reagovat

K Dežo vi ma priviedol Jaro Filip, pretože v jeho biografii boli obrovské chvály na Deža. Tak som si zohnal všetky Dežove albumy a chronologicky ich začal počúvať. Dodnes je to moja najlepšia hudobná jazda akú som absolvoval a začal práve Provisoriom. Podľa m�a v dobe nahratia (1972) to bolo nielen to najlepšie v ČSR, ale aj vo svete, čo sa týka art rocku. Christmas time - nádherná suita, vlasy mi dupkom vstávajú pri sóle Dežovom i Jarovom, Looking... - skvelá, neviem prečo ale prvýkrát mi pasáž spevu po sólovej gitare znela ako Ian Gillan :-), Apple - majstrovská balada, hoci koncertná verzia z rarít je precítenejšia, I have found - od jej podoby z obdobia Soulmen (1967) prešla neuveriteľnou zmenou k lepšiemu, vyvrcholenie albumu. Keď si spomeniem na prvé stretnutie s Dežom... jednoznačne 5.
reagovat

Mnooo, tak jsem se ve svém hudebním objevování proobjevoval k tomuto albu. Kde začít...Toto že vzniklo v Československu? Po všech těch klávesových, kytarových výlevech a orgiích mi něco tak uhrančivého,lehkého, procítěného a opojného přijde skoro jako zjevení. Z celého alba na mě dýchá hodně zvláštní atmosféra. Ne posmutnělá jak jsem někde četl. Po poslechu dalších cd jsem zjistil že je téměř všude- taková Ursínovská- jako by si zpíval sám pro sebe- jako by ho nic kolem nezajímalo. Těžko popsat- prostě fantastický projev. Neznám lepčí slovenskou skladbu (i když anglicky zpívanou) než je Apple Tree In Winter…


Jestli na mě takových neobjevených skvostů čeká víc- tak se mám na co těšit
reagovat

Deža Ursiniho mohu poslouchat dodnes bez pocitu, že by mě jeho seriozni muzika nudila, ale pouze práve toto album -Provizorium. Nadčasová věc, naprosto originální. Bohužel ostatní alba trošku kopírují hudební postupy tohoto alba a jako by se hudebně resp.svými nápady nevyvíjela.Nicméně hudebně a kvalitou velice nastavují laťku vysoko.
LP vyšlo na CD v původním velice zdařilém přebalu, který skvěle koresponduje s vynikajícím soundem. Jo a sekunduje tam polovina tehdy již rozpadlého Flamenga.
reagovat

bernhardf @ 24.05.2006 00:00:00
Je to silně, velmi silně až nejsilněji ovlivněno King Crimsson - In The Court Of C.K. a E.L.P. jak ve zpěvu jako od (Frippa) Palmera tak v harmonii C.K. a ty flétny už vyloženě kopírují. Mellotron a Hammond B3 je jasná kopie obého. Muselo to být pracné dodržet aranžmá - rytmické skluzy a zárove� nepodlehnout ..... Byla to generace, která si dala tu práci (poslouchat - vybrat si - a složit) - žila i vnitřním životem. Byl to PROJEKT, na který dnes nikdo nemá čas... Léto lásky skončilo, nastala zima businessu...Škoda.

Epické skladby se dnes nenosí - stejně jako nestojí nic za to, aby se proto umřelo.

Ondra @ 24.12.2007 23:18:20
Co to tady meleš berndharfe - Fripp nikdy v King Crimson nezpíval, ale vždy jen hrál na kytaru a mellotrony, ty budeš koukám odborník na to, kdo koho kopíroval., viď?
hehe, nejprve si srovnej v hlavě, kdo co v K.C, dělal a pak o tom něco napiš. Díky a moc tě prosím - studuj!!

Mirek KostlivĂ˝ @ 25.12.2007 12:55:49
Jakýpak kopírování King Crimson, ELP nebo používání mellotronu, ten u nás nikdo nikdy neměl (údajně snad jeden rozbitý měli Red Baron Band v 90. letech), to Dežo neměl nikdy zapotřebí. A jenom jako perličku toho jejich "kopírování" uvádím, že skladbu "I Have Found" hráli The Soulmen s Ursinym již na 1. BEATOVÉM festivalu 21. prosince 1967! A to neexistovala ani jedna z výše uvedených skupin, na které bernhardf poukazuje. Je smutné, když někdo hraje tak originálně jako Dežo, a někdo tady musí mudrovat a hledat, kde to on asi tak okopíroval. A přitom uvede v každé větě takové množství bludů, že je skoro zbytečné na ně reagovat ...

adam @ 01.05.2011 16:20:09
Tiež nemyslím že tento album napríklad s albumom Na ceste domov prináša akúkoľvek paralelu snáď okrem minutáže. ale "budiž"
Na tomto albume je opäť raz vidiet ako zasiahla cenzúra. Provisorium v zostave Ursiny, Filip, Mallý a Daniš nedostalo povolenie nahrávať. avšak zmena rytmiky a angažovanie v podstate celého "Mišíkovho" Flamenga umožnilo vznik albumu, ktoré aj v medzinárodnom kontexte obstojí, Skladby totiž vznikli v roku 1970! dve dokonca 1968! takže predpokladám že tento fakt robí z tohto albumu ozaj skvost. King Crimson, alebo hocikto iný v tej dobe iba vznikali.