Uriah Heep - High and Mighty

K High and mighty jsem se dostal ve stejné době jako k Wonderworld, už jsem měl za sebou jejich zásadní desky a tuto jsem považoval za nutné poslechnout jen kvůli tomu, že je poslední s Byronem.
Hensley to vzal do svých rukou, jen ke dvěma věcem přizval Wettona (ty jsou nejlepší - Weep in silence, Footprints in the snow). Když hlavně vidím, na jaké nástroje si na HaM zahráli, tak mě napadá, že to vůbec nemuselo vyjít pod názvem Uriah Heep. Stačilo by jen přizvat bubeníka, protože oba i zpívají, Wetton dokonce úvodní píseň (kterou nazpíval hrozně). Možná ještě I can't stop singing stojí za zmínku, Woman of the world mě docela pobavila (trochu připomíná britské kapely 60. let - Traffic, Cream - které měli na deskách vždy nějakou takovou barovou), docela slibně začíná Can't keep a good band down (klávesový motiv), ale od začátku zpěvu je to pak pořád dokola. A že by Byron zpíval o sobě? Možná. Jinak mě tu nic nezaujalo. Vpodstatě Hensleyho sólovka, nahraná jen kvůli tomu, aby byla nahraná, navíc s hrozným obalem. Sice to stále není nejhorší album, ale kdybych ho nikdy neslyšel, rozhodně bych o nic nepřišel.
( :-) ono se to rýmuje! :-))
reagovat

Voytus @ 13.12.2007
Zhodnoť desku, ne můj názor. Třeba mi otevřeš oči. Je docela možné, že jsem desku odsoudil předčasně - slyšel jsem ji asi jen čtyřikrát.

Pavel @ 13.12.2007
Teda napsals tady hromadu sraček,ale je to tvůj názor a já Ti ho neberu jen ho hodnotím.

To byla vůbec první placka, kterou jsem od Uriášů slyšel. Nemůžu si pomoct, ale dodnes je pro mě jednou z nejlepších. První strana je vynikající, jak balada Weep in silence, tak Midnight. Je fakt, že druhá strana je trošku slabší, ale nemá výraznější slabinu. Těžko hodnotit v rámci celé tvorby-časem jsem poskládal takřka celou diskografii (vyjma placek s B. Shawem, toho jsem zažil na koncertě živě a bohužel...). Ale u mě pořád stojí téměř na vrcholu, takže čtyřka.
reagovat

Po prvním poslechu kdysi zklamání, ani obal, ani stará dobrá magie, ani pěvecká lahůdka s Davidovým ohnivým tenorem. Ale čas High and Mighty ospravedlnil. Dnes tu desku poslouchám se stejnou chutí jako třeba Magician´s Birthday, a obzvláště Midnight, kterou bych bez váhání zařadil na pomyslný Best Of UH. Byl to vývoj, stejně jako třeba Genesis, kapela nestagnovala, ale musela obětovat staré dobré osvědčené cesty na oltář změn. Jak hodnotit? Klasické pecky jako u minulého alba (Beautiful Dream, Return to Fantasy) tu chybí, ale album je více vyrovnanější. Když zapomenu na staré UH, je první strana úchvatná a druhá příjemná. Je to poctivá, dobře udělaná deska, nemá chybu, jen už to není takový "záhul".
reagovat

V roce 1976 vychází album ?High And Mighty? - poslední album UH se zpěvákem Davidem Byronem. Na basu hraje výborný baskytarista John Wetton. Mimochodem na basovém postu měli UH odjakživa štěstí na výborné muzikanty a tak navíc díky preciznímu bubeníkovi Lee Kerslakeovi jim spodek téměř vždy výborně šlapal. To je klidně možné konstatovat i na této desce.

Předesílám bez mučení, že mám tuto desku rád. Není to, pravda, již takové, jako dříve, ale která skupina by bez problémů byla schopna udržet laťku vždy vysoko. A tato deska není špatná. Rozhodně lepší, než třeba Wonderworld. První strana desky je, řekl bych, o stupeň lepší než strana 2.

Už hutný rockový otvírák ?One Way Or Another? člověka příjemně naladí. Bezvadná věc. A hned druhá věc je ještě lepší, podle mého nejlepší z desky vůbec. Krásná balada ?Weep In Silence? (Pláč v tichu), pod kterou je s Hensleyem podepsán i Wetton je opravdu skvost. Po téměř filmovém začátku nasadí Box na krásně vystavěné sólo (se zvláštním, jakoby ?starým? zvukem kytary) a člověku jde mráz po zádech. Nádhera. I další dvě věci na první straně - ?Misty Eyes? se spoustou melodických a rytmických změn a ?Midnight? uvedená vznosnou kytarovou vyhrávkou nezapřou, že jsou od UH. První strana je jedním slovem prvotřídní.

Druhá strana začíná celkem slibně rychlou věcí ?Can?t Keep A Good Band Down? (Nemohu brzdit dobrou skupinu) při jejímž názvu člověka napadne, jestli to třeba Byron nevzal doslova. Ale - to je spíš takový můj ?bonmot? - Byron zpívá dle mého velmi dobře na celé desce. Další skladba ?Woman Of The World? je celkem netypická (a ne snad špatná), ale opravdu zaujme až ?Footprints In The Snow? (Šlápoty ve sněhu) - křehce začínající pomalá věc. A Byronův zpěv člověka vrací nostalgicky o několik desek zpátky - moc dobré, tohle jsou UH jako vyšití. ?Can?t Stop Singing? je zase celkem průměrná věc (ač v případě UH průměrný rozhodně neznamená špatný). ?Make A Little Love? je šlapavější věc, u které mě vždycky napadne, že je jako z dílny starých dobrých Nazareth (krom těch kláves a samozřejmě zpěvu). No, ale já bych se bez ní v tomto případě klidně obešel. Znáte to - když dva dělají totéž ... Ale poslední kraťoučká ?Confession? napravuje slabší dojem. Pouze s klavírem výborně Byronem přednesená skladba - další z nenápadných perliček tohoto alba. A člověka si říká, jaká je škoda, že to byla Byronova labutí píseň. Aspoň z mého pohledu (a asi nebudu sám) jeho odchodu od UH nikdy nepřestanu litovat. ?Uriáši? v něm ztratili jeden ze svých poznávacích znaků a o devět let později rockový svět přišel o jednoho z fenomenálních zpěváků navždy. Ale takový už je život.

Nu recenze končí - a jak je mým zvykem - budu se snažit o shrnutí. Nejprve pouze slovně: album HAM je kvalitní deska a nelze mi, než ji doporučit. Ne všichni fanoušci skupiny se mnou budou souhlasit, ale v kontextu tvorby UH je to LP nadprůměrné. Pravda, krom dvou věcí (kde je spolupodepsán Wetton) je tady už výhradním autorem jen Hensley (díky kterému byl vlastně Byron ?vyhozen na dlažbu? - skupina se totiž po problémech při nahrávání a na turné musela rozhodnout buď pro Hensleyho nebo Byrona) a na desce je možná o něco míň slyšet kytara než dříve. Ale i tak - zůstávám u toho, co jsem řekl.

Jen jedno dilema mám. HAM je slabší než třeba Salisbury, ale lepší než Wonderworld. Jak tedy s bodovým ohodnocením této desky. Rozhodnu se šalamounsky. Dávám tři body, ale vy si k tomu přimyslete minimálně 1/2 bodu navíc, možná i 3/4 :-)) Ale snad ještě jedno malé rýpnutí nakonec - pánové (z UH), ten obal teda fakt není nic moc. Tady jste se rozhodně nijak nevytáhli. Za ten zase 1/4 bodu dávám dolů :-)) A tak je hvězdičkový výsledek ode mne 3 1/2.
reagovat

Radek @ 15.02.2006
Album otevírá One Way Or Another odzpívaná Wettonem, asi předzvěst končícího Byrona, ale jak se říká v nejlepším se má přestat. Jinak výborný zvuk desky.