U2 - War

U2 - War - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1983

Tracklist:

1. Sunday Bloody Sunday (04:38)
2. Seconds (03:09)
3. New Year´s Day (05:38)
4. Like A Song ... (04:48)
5. Drowning Man (04:12)
6. The Refugee (03:40)
7. Two Hearts Beat As One (04:00)
8. Red Light (03:46)
9. Surrender (05:34)
10. "40" (02:36

Total Plying Time 42:03


Obsazení:

Bono - lead voc, gt
The Edge - gt, piano, backing voc, lead voc (2), bgt (10)
Larry Mullen, jr. - ds, perc
Adam Clayton - bgt, lead gt (10)

Guests :

Kenny Fradley - trumpet (8)
Steve Wickham - el. violin (1,5)
The Coconuts - backing voc (4,8,9)

 
21.07.2016 EasyRocker
5 stars

Alba těchto Irů jsou pro mě už léta letoucí až intimní, osobní záležitostí, bez ohledu na škatulkování a nekonečné debaty kolem povahy jejich hudby, jak jsem už naznačil už u desky October. Zkrátka typický příklad hudby, která zasáhla mou duši, a další souvislosti jsou už zcela nepodstatné...

Notoricky známá poskakující bicí figura Larryho Mullena, a vyplouvá čitelná kytarová melodie a juchající a jen rádoby se radující Bono, protože námět tohoto hitu je samozřejmě vážný a pro všechny Iry citlivý a bolestivý, a sice masakr zvaný Krvavá neděle v roce 1972. Je zde pochopitelná naštvanost, když se dozvídáme o rozdělených rodinách a duševních trhlinách. Napětí a bezmoc postupně graduje až do poklidnějšího doznění a jsou tu zapojeny i elektrické housle... Nesmírně silný úvod. Jemné ohýbané basové tóny, lehké údery bicích a přichází krásná křišťálově chladná atmosféra Seconds, v níž jen jemně plují akustické kytary a nadšeně, energicky frázující Bono. Tady je ještě jasný otisk nové vlny a trocha gotických střípků. Moc toho pak nelze říct ani k New Year´s Day - jednoduchá, leč geniální goticky načichlá linka Edgeovy kytary, propojená s pevně držící rytmikou a pak smutně rozezpívané tóny kytary. Tohle jsou U2 tak, jak oslovili miliony, křehkým chladivým, ale zároveň žhnoucím melodickým podáním, korunovaným famózním Bonem. Spolu s úvodní skladbou největší hit kapely. Like a Song... - mohutné, těžké údery bicích a ostrou basou Adama Claytona, který tu odvedl skvělou práci, a je tu další potemnělé melodické vyznání, přesně v duchu staré dobré tvorby U2. Opět to není nic veselého, Bono se opět odváže a nešetří sebe ani vás. Energická rocková věc, která by bez potíží zapadla na předchozí desku. Co se ale odehrává v následujících čtyřech minutách chladivého démantu Drowning Man, je pro mě obtížné popisovat, když jde o jednu z mých nejoblíbenějších skladeb vůbec. Temná linka s naprosto neskutečně chladnými akustickými doteky a odevzdaný, osudově naléhavý Bono - nejsou to žádné divé hlasové eskapády, je plně soustředěn na výraz. Nádhernou daň si tu vybrala krásně gradující hra elektrických houslí, která s kytarou a hlasem vystavěla hlavně melodiemi ve druhé půli celý tento pomník temnoty a zmaru. The Refugee nás ale pořádně rozpohybuje od prvních tónů - práce bicích i basy je tady důrazná, ale The Edge do toho je schopen zakomponovat své geniální melodické linky, o které se pak opírá jako u sloupy katedrály vždy skvělý Bono - tady se zase hlasově opět odvázal až na nejvyšší možnou míru. Divoce krásná věc, kde budete poskakovat po keltsku, ale i hloubat a přemýšlet. Další ohromné bravo a klobouček dolů... Další parádou je Two Hearts Beat As One, od počátku enegicky, dynamicky, přímočaře vedená rocková skladba s typickými Edgeovými strunnými ornamenty. Pokud byste snad při nějaké činnosti usnuli, tohle musí snad probudit i mrtvolu - taky Adam Clayton se tu s basou rozhodně nešetří. Celé to ale zase svým úžasným melodickým vkladem ovládá mistr Bono. Red Light po obskurním intru s hlasy The Coconuts rozjede nádherně jednoduchý, jemný, hladivý melodický model, kde se propojuje v úžasný koktejl basa s kytarou, a nad vším tím opět čarodějné charisma Bona. Pak ale přichází závěrečný triumf - trumpeta Kenny Fradleyho - nečekaně, krásně rozvíří tenhle divoký rej barev a tónů, aby vše náhle skončilo, k mé velké lítosti. Skočný sekaný motiv kytary a basy, které si na téhle desce tak báječně rozumí a komunikují přímo telepaticky, a je tu Surrender, potemnělá mantra, ovlivněná zřetelně novou vlnou, s procítěným Bonem a závěrečným chorálem, tvořeným hostujícími zpěvy. Stylově nádhernou tečku za albem je "40", křehký Edgeův akustický dovětek s posmutnělým zpěvem, étericky mizející v nekonečné dáli...

Zatímco předchozímu albu October, stejně jako debutu, bych udělil poctivé čtyři, tohle je pro mě niterná, osobní záležitost, první majsrštyk kapely, kde snad není místečka, ke kterému bych neměl vřelý vztah. Souhlasím s letitou recenzí pana kolegy. Chladná, mrazivá nádhera...



reagovat

11.09.2014 Streamer
5 stars

Čím začať úvodnú recenziu, než na album ktorý ma svojho času najviac oslovil a má pre mňa čosi nstalgicky špecifické.

Pre niekoho je vrcholom tvorby týchto írov Joshua Tree. Pre mňa je to War.

Snáď pre svoju nástojčivosť, ešte tú akúsi zotrvačnú dravosť ktorá bola veľmi prítomná na prvých albumoch s prímesou čohoi, čo sa ešte len tak nejasne formovalo v diaľke, vo vidinách toho, kam sa U2 budú časom uberať.

Rozmenené na drobné

Sunday,Bloody Sunday je skladba ktorá sa na začiatok albumu extrémne hodí. Rázny nástup, v podstate štadiónový refrén a výborná gitara v pozadí.

Druhá Seconds sa trocha nesie v duchu otváracieho kúsku a čo sa týka atmosféry apoň u mňa o niečo zaostáva.

Prichádza veľký skvost čo do hudobnej tak i textovej stránky. New Years Day je jedna zo skladieb ktorá naplno ukázala skladateský potenciál tejto kapely. Ide o pomerne dynamickú skladbu ktorá je ale zároveň až nástojčivo dramatická a melancholická. Tu proste všetko pasuje ako má a výborne Edgovo sólo hoci možno nie je z kategórie virtuóznych, bičuje v tomto prípade emócie na maximum.

Like a song je taká pesničkárska odychovka, ktorá veľmi nedojme ale ani neurazí.. často som túto skladbu preskakoval ale časom som jej prišiel na chuť, za čo môže i fakt že na jednom koncerte v živom prevedení vyznela o dosť uveritelnejšie.

Krásna citová záležitosť a opäť výborný text. Drowning man.

The Refugee opäť trochu pridá plyn a ide v podstate o príjemné oživenie albumu.

Two Hearts a Red light ukazujú U2 v tej romantickej podobe a hudobne trochu priemernej sfére ale záverečná Surrender a hlavne 40 to zahraňujú..

Tento album mi prírástol k srdcu, svojho času ma intezívne sprevádzal životom a tak mu nemôžem dať inak ako päť hviezd a myslím že je to v poriadku pretože i z hľadiska hudobného ide v podstate o kus dobrej a poctivej muziky..




reagovat

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
Streamer, EasyRocker
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
Libor, kali
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000