Tangent - Auto Reconnaissance

Tangent - Auto Reconnaissance - tracklist alba, hodnocen?, recenze

2020

Tracklist:

Life On Hold
Jinxed In Jersey
Under Your Spell
The Tower Of Babel
Lie Back & Think Of England
The Midas Touch
Proxima (Bonus Track)


Obsazení:

Andy Tillison – Vocals, Lyrics, Keyboards, Composer
Jonas Reingold (The Sea Within, Steve Hackett Band) – Bass Guitar
Theo Travis (Soft Machine, David Gilmour, Travis-Fripp) – Sax & Flute
Luke Machin (Maschine, Francis Dunnery Band) – Guitar
Steve Roberts (David Cross Band, ex Magenta, Godsticks) – Drums

 
02.11.2020 horyna
5 stars

Pro letošní podzim si pro nás Andy Tillison se svými Tangent nachystal už jedenáctou studiovou desku. Křivka kvality se od sice ambiciózního, avšak zjevně nepochopeného a rovněž ne úplně povedeného alba Le Sacre Du Travail začala postupně znovu zvedat. Sázku na jistou zaznamenal projekt A Spark In The Aether - The Music That Died Alone: Volume Two, ale bylo to až album následující, The Slow Rust of Forgotten Machinery, které znovu dokázalo posadit Tangent jako kralevice na fusion trůn nejvyšší. Stejně podařená byla i deska Proxy, jež před dvěma lety rozradostnila nejednoho fanouška kapely svým lehce improvizačním a značně odlehčenějším přístupem. Barevně široko spektrální kolekce mnohdy skoro hitových písní, disponovala silnějším přítlakem v jazz-ovějších oblastech a kapelu lehce posunula na nový start.

A ten se vlastně koná i letos s deskou Auto Reconnaissance. Tu nahrála totožná sestava jako minule, avšak mírný posun vpřed je znovu lehce rozpoznatelný. Osobně mám z desky upřímnou a velikánskou radost. Strašně mě baví ji poslouchat a to přesto, že se v jejím středu nalézá jedna předlouhá, skoro na třicet minut roztažená, jen těžce uchopitelná záležitost. Ostatní věci jsou však více než přitažlivé. Už začátek s časově úspornou Life On Hold se nese na bravurně jazzujících, opět značně odlehčených variacích, kde se všelijak proplétají Tillisonovi vzdušné klávesové rejstříky, spolu s Machinovou lehkonohou kytarovou hrou. Rytmika šlape na výbornou a lehce zapamatovatelný refrén posouvá skladu k téměř mainstreamové oblasti. Druhá Jinxed In Jersey dá v rytmické sekci vzpomenout na skvostnou Lost in London z třetího a pro mne stále nedostižného opusu A Place in the Queue. Volný charakter písně, podobné variace (použité rovněž v písni Lost In London 25 Years Later na desce čtvrté), Andyho nenapodobitelný akcent a Theovi sóla na saxofon, posunuje tuto skladbu mezi top kvalitu. Třetí Under Your Spell je něco jako fusion balada a následující The Tower Of Babel pracuje s postupy a zvuky použitými na desce předešlé, tedy na albu Proxy. Ostřejší hrany a živelnější tempo tu tvoří nakrásně protipól k písni předešlé. Z tvorby Tangent sálá pohoda, nadhled, dostatek důvtipu i stále dosti zřetelné skladatelské střevo. Předlouhou Lie Back & Think Of England do rozboru raději zařazovat nebudu a přeskočím až k poslední The Midas Touch – tajemným oparem opředené, do muzikálového aroma zasazené velice příjemné záležitosti. Tady jsou Tangent znovu jak polití životodárnou tekutinou. Bonus Proxima je pak brilantně zpracovaná instrumentálně improvizační záležitost.

Jak jsem už naznačil, noví Tangent u mě zabodovali na celé čáře. CD teď točím neskutečně často a při jeho poslechu mám podobně příjemné pocity, jako u mých největších oblíbenců, desek A Place In The Queue, Down And Out In Paris And London a COMM. Je celkem pochopitelné, že kultovního statusu první dvojice The Music That Died Alone a The World That We Drive Through novinka u fans už dosáhnout nemůže, ale na druhou stranu… kolik znáte kapel, které jsou na své jedenácté studiovce stále tak kreativně při chuti.
reagovat

PaloM @ 02.11.2020 11:48:53
Ja som po dvoch posluchoch sklamaný z celého albumu. Nudné, nezáživné a tá dlhá skladba to načisto zabila. Len na okraj, nechápem plný počet bodov, keď sám to dlhé nič kritizuješ.
Je mi blízke Merhautovo hodnotenie dal by som 2.5 v škále do 5.
Ešte väčší prepad kvality som vnínal pri prvom posluchu noviniek v poradí Wobbler, Tangent, Airbag. Wobbler sa mi zdal o 2 triedy lepší. Ten ale po viacerých posluchoch v šablóne Yes stráca farebnosť a zostáva iba bezcitová virtuózna hra.

steve @ 02.11.2020 12:19:52
Forma, jakou Tangent v posledních létech chytli je neskutečná. Trumfnout předchozí desky je nesmírně obtížné, ale Andy se jim opravdu přiblížil. Radost poslouchat tak invenční a bohatou hudbu. Tangent forever. Jsem sám zvědavej, jak dlouho se jim ta vysoká laťka podaří udržet. Horyno díky za Tangent, na tebe je zkrátka spoleh.

steve @ 02.11.2020 12:35:45
Jardo tady poznáš na první dobou, že jde o kvalitku

john l @ 02.11.2020 12:44:24
Patřím mezi dlouholeté obdivovatele Andy Tillisona. Jeho desky si poctivě kupuje. Úplně nejvíc žeru první trojku. Neberu to tak, že by se mu nějak vrátila ztracená forma, on si pořád drží velmi vysoký kredit. Je to skutečný mistr oboru, dokonce bych řekl, že pomalu předhání i Roine Stolta. Postupně bych na tenhle skvost taky rád přidal recenzi.

Mayak @ 02.11.2020 13:07:01
... vnímam to takmer identicky, ako Marek a Steve - posledné tri albumy sú proste vynikajúce, nesmierne zrelé a stále invenčné a subžánrovo pomerne široko-spektrálne. Andy Tillison je ako veľmi kvalitné a drahé víno, vekom a pribúdajúcim časom sa jeho akosť a hodnota ešte zvyšuje ...

Pegas @ 02.11.2020 21:00:01
Nevím, jesti novinka je nebo není invenční, ale mě prostě také baví, stejně jako jakákoliv jiná deska The Tangent kromě Le Sacre Du Travail, tu jsem opravdu nepobral. Asi na každé desce bych našel něco, co mi trochu vadí, ale klady vždy jasně převažují.

Ryback @ 27.11.2020 14:00:23
Díky Marku za poutavou recku. Já jsem s tímto albem také víc než spokojený. Poslední dvě alba Tangent tak jsou pro mě příjemným překvapením. Je fakt, že tohle album je hodně jazzové (když se zpívá, i když se nezpívá), ale to mi nevadí, naopak.

11.07.2020 merhaut
3 stars

Ve Sparku jsem tuhle desku moc nechválil: Stěžejní kompozice alba, „Lie Back & Think of England“. Půlhodinová … co vlastně? Symfonická báseň ne, ani rocková opera, „Supper’s Ready“? Smích. Až v poslední třetině zazní sytější zvukové barvy, jinak další hlušina. X-tý Andyho pokus o VAN DER GRAAF GENERATOR? Nemá na ně. Náladu mi trochu spraví „The Midas Touch“, perlivá roztomilůstka ve stylu Stinga. A jsme na konci, já s posluchačskými silami, kapela s albem. Překvapení se nekoná. Bonusové jarreovské syntíkové bublaniny a drnky sice navozují jakýs takýs pocit vesmíru, k Proximě ale stejnojmenná skladba, na rozdíl od „Oxygene VI“, rozhodně nedoletí, kdo by jí tam poslouchal. 3,5/6
reagovat

PaloM @ 12.07.2020 13:23:24
No žiaľ, má to vyjsť 21.8. Dá sa to niekde na internete už teraz počuť?

merhaut @ 12.07.2020 15:32:06
Já mám redakční kopii. Do týdne se to určitě někde objeví:-)

Jarda P @ 02.11.2020 12:32:57
S tangent jsem skončil albem Comm, vše po něm už se mi zdálo na jedno brdo. Nechce se mi nový deskám věnovat deset poslechů v naději, že na nich něco objevím.

EasyRocker @ 02.11.2020 12:35:58
V zásadě souhlas s Jardou. Vystačím si u nich s prvními pěti alby. A ani nevím, proč vlastně...

Danny @ 21.11.2020 00:35:24
Mizerné album kapely, která má mnohem vyšší ambice. Tohle je velké zklamání.

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
horyna
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
Petr59, Mohyla
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
merhaut, PaloM
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
Danny
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje GMMedia.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000