Sweet - Funny How Sweet Co-Co Can Be

Páteří desky jsou jednoduché bubblegumové popěvky. Tak kupříkladu první Co-co, které má na můj vkus už opravdu nechutně chytlavý refrén a když jsem si ho ještě několik dní vesele pobrukoval, začal jsem mít Co-ca, který je hlavním hrdinou, plný zuby. Nicméně marketingový tah se zadařil a na Co-ca jen tak nezapomenete.

Stejně prostinká je i druhá s názvem Chop-chop. Podobný případ jako Co-co. Do třetice, a zřejmě největší hit této desky je song Funny Funny a nezbývá jen dodat, že do vlezlosti refrénu může směle konkurovat oběma předchozím. Právě Funny Funny se stala jednou z nejpopulárnější songů své doby a vyšvihla se na vršky hitparád hned v několika zemích. (pozn. na této skladbě se nepodílel kytarista Andy Scott, neboť byla nahrána ještě před jeho příchodem do kapely) Všechny tyto skladby napsal Chinn a Chapman, kteří tak naznačili, že o nich ještě populární hudba uslyší.

Druhou skupinou jsou skladby, které bych definoval muzikologickým termínem miš-maš. Ať je to fanfárová trojka Reflections či Honeysuckle Love, která je sice vlastní tvorbou čtveřice Sweet, ale moc se hochům nepovedla.

Že by mě skladba Santa Monica Sunshine nadchla? Bohužel mi přijde stejně plytká a nezajímavá jako Sunny Sleeps Late i když obě mají velmi nebezpečně vlezlý refrén. Poslední do této party zařadím coververzi Daydream, která je původně od skupiny Lovin‘ Spoonful a já rád dám přednost originálu před produkcí Sweet.

Třetí grupu nám tvoří country dvojice Jeanie a Tom Tom Turnaround, kterou bych si dovedl klidně představit, jak ji zpívá parta trampů u kotlíku. Ne, že by byly extra špatné skladby, ale country mi k Sweet nějak moc nesedí.

Tak vážení čtenáři a teď věřte, že jsem byl překvapen, protože poslední skladba Spotlight, která je opět původní tvorbou kapely, se zcela vymyká zbytku desky. Začátek – tamburína, akustická kytara, ale postupně se připojí bicí i elektrika a do pozadí vstoupí vokál, tak trochu v duchu raných Queen a Andy Scott se dokonce pouští do lehkého sólování.

Tak si to shrneme. Funny How Sweet Co-Co Can Be je popová deska a určitě se bude líbit fandům jednoduchých oldies písniček 60. let. Fandové pozdější tvorby kapely ji asi zřejmě také příliš neocení. Na nějaká extra sóla zapomeňte, stejně tak se často dočkáte používání jednoduchých perkusí místo bicích. Ale skladbám Funny Funny nebo Co-Co těžko můžu upřít to, jak jsou dobře napsané, avšak celou desku podle mě sráží velká nevyrovnanost písniček a jejich různorodost, která je sice často plusem, ale zde to na mě prostě nepůsobí dobře. Takže máte-li rádi bubblegum, tak si sežeňte kompilaci s Co-Co a Funny Funny a na zbytek klidně zapomeňte.

Dávám * a teď mě omluvte, protože musím nějak zajistit to, aby mi Co-Co furt nezněla v hlavě.
reagovat

merhaut @ 14.08.2007
A co teprve slovenská verze "Co Co" s refrénem "vonia kakao tou tmou" - to byla šupa, tu bys z hlavy už nedostal ani lobotomií :-)