Supertramp - Even In The Quietest Moments

Od Zločinu století uplynuly tři roky a Supertramp se dost zklidnili. Even in the Quietest Moments tedy obsahuje především rozjímavé nostalgické písně, na které musí být nálada. Už samotný obal se zasněženým klavírem to tak trochu nastiňuje.
O hity samozřejmě není nouze, hned úvodní Give a Little Bit dává na srozumněnou, že pánové mají silných melodií na rozdávání. Z balad tu máme Downstream, kterou hraje a zpívá Rick Davies sám od klavíru, další hymnickou hitovku From Now On s nekonečným sborovým refrénem, ve které si John Helliwell kromě saxofonu zahraje na melodicu( foukací harmonika, u které se výška tónů mění na klaviatuře), zasněnou Lover Boy a optimističtější titulní song.
Během natáčení začíná Roger Hodgson studovat hinduistické knihy, což se odrazilo v písni Babaji, nejrozjetějším kousku desky.
Opět se zde objevuje jeden rozsáhlejší kousek, a sice Fool's Overture, která od klavírního úvodu s Hodgsonovým vypjatým posmutnělým hlasem přechází v pásmo zvukových efektů (ozvou se tu zvony, úryvky z projevu Winstona Churchilla z r. 1940 a verše z básně Williama Blakea Jerusalem), potom se ozve syntetizátor Oberheim a píseň se rozjíždí. Jsou tu instrumentání části, kde se nejčastěji objevuje saxofon, v těch zpívaných se Hodgson pěkně odváže. Píseň pojednává o druhé světové válce a jejích důsledcích pro Anglii. Zajímavé je, že na klavíru na obalu jsou noty, pojmenované Fool's Overture, ale ve skutečnosti je v notách zapsána americká hymna.
Zajímavé je i to, že v žádné písni nepoužívají své typické piano Wurlitzer.
Jako předchozí dvě alba i toto patří mezi ta nejzdařilejší alba od Supertramp.
reagovat

Supertramp jsem nikdy neřadil mezi navždy oslnivé hvězdy progrockového nebe. V roce ´69 vzniknuvší anglická formace ale přeci jen strvořila pro mě minimálně tři výborné kousky.V roce ´74 Crime Of The Century, o tři roky později předmětné Even In The Quietest Moments a v roce ´79 údajný(promě ovšem ne) vrchol Breakfast In America. Já osobně mám nejraději album tohle, protože mi přináší velikou pohodu, zvláštní rozjímavou až nostalgickou náladu a hlavně neskutečnou chuť se k němu vždy znovu a znovu vracet. Kdo ze zasvěcených by neznal úvodní megahitovku Give a Little Bit, kterou lze poměrně často zaslechnout i napříč českými rádii. Supertramp nebyli nikdy Yes ani Genesis nebo jinou notoricky známou progrock kapelou. Nikdo jim však nemůže upřít značný přínos v oblasi progresivní hudby. ....a ty famozní vícehlasy,.....pohádka. (:D Gospel zde ale nehledejte, ten je o něčem jiném.O něčem co z duše nenávidím!) Chcete-li zabít několik much jednou ranou a poznat to nejlepší od Supertramp, pak si pořiďte báječný živák "Paris". Budete mít všechny superhity pěkně pohromadě a navíc skvělou atmosféru live koncertu. ¨ˇZádá to tedy investici cca 5 až 6 set Kč, ale stojí to každopádně zato. Příjemný poslech :D .......
reagovat

merhaut @ 07.07.2007
"Gospel zde ale nehledejte, ten je o něčem jiném.O něčem co z duše nenávidím"

Z duše?

Tomu říkám kouzlo nechtěného ...