Supertramp - Crisis? What Crisis?

Supertramp - Crisis? What Crisis? - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1975

Tracklist:

1. "Easy Does It" – 2:18
2. "Sister Moonshine" – 5:15
3. "Ain't Nobody But Me" – 5:14
4. "A Soapbox Opera" – 4:54
5. "Another Man's Woman" – 6:16
6. "Lady" – 5:24
7. "Poor Boy" – 5:07
8. "Just a Normal Day" – 4:02
9. "The Meaning" – 5:23
10. "Two of Us" – 3:27

total time - 47:24


Obsazení:

Rick Davies - keyboard, vocals
John Helliwell - saxophone, vocals, woodwind
Roger Hodgson - guitar, keyboards, vocals
Bob Siebenberg (credited as C. Benberg) - percussion, drums
Dougie Thomson - bass

 
17.08.2018 horyna
4 stars

Po obrovském úspěchu alba Crime of the Century, přichází Supertramp hned roku příštího s novou, na první poslech flexibilnější a také náročnější kolekcí nových skladeb a dokazují, že i bez markantnějších hitových očekávání se dá udělat a prodat velká deska. Minulá nahrávka přinesla kapele spoustu slávy, zlaté a platinové prodeje a také kýženou finanční odměnu. Avšak o nějakém usnutí na vavřínech nemůže být v případě Supertramp vůbec řeč. Ti se sice jako švec drží svého kopyta, zároveň však důkladně pracují a vybrušují svůj styl k ještě košatější dokonalosti.

Začíná se nečekaně plachou, laškovnou Easy Does It s parádní vyhrávkou z teritoriálního území, po kterém kdysi brouzdával pes Goro. Sister Moonshine už je pořádná porce klasiky alá Supertramp a v Ain't Nobody But Me se střídá úderný kytarový riff s malebnou melancholickou částí, do které vrazí Halliwell trochu toho svého saxofonu. Za velice kvalitní si dovolím označit písně Another Man's Woman, Poor Boy s pěkným klarinetovým sólem a hlavně předposlední The Meaning se třpytivou Hodgsonovou akustikou a jemným saxofonově pískavým aroma v záhlaví. Pro mě jediná nebodovací skladba nese číslovku osm, což z počtu deseti vyznívá hodně, hodně přesvědčivě.

Ono jde skutečně o povedené, avšak nenápadné a na první poslechy těžko zapamatovatelné songy. Songy plné něžných vokálů a smyslných klavírních proporcí, s přidanou nadstavbovou doménou, kterou je obohacující hra na dechové nástroje. Konečná známka je tedy 4,5* pro toto trochu nenápadné, ale pohodové album s vkusným obalem.
reagovat

Balů @ 17.08.2018 14:28:06
Zdravím Horyno.
Jsem rád, že na má slova došlo. V reakci na tvou recenzi z ledna tohoto roku (Crime...)jsem toto album doporučil a hle, je to tady.
Jejich desky jsem objevoval trochu na přeskáčku, ale to je jiný příběh.
U mne vyvolal vývoj této kapely podobný dojem, teď porovnávám album Crime...
a Crisis... , jako Meddle a Dark side...
V obou případech je to první více art-rockové a to druhé více hitové ( v rámci žánru ).
Ale všechna jsou pro mne dokonalou součástí hudební mozajky těchto velikánů.
Supertuláci jsou úžasní.

horyna @ 17.08.2018 16:38:38
Zdravím Balů: pravda, doplnil jsem Crisis i Even. Ještě přemýšlím o debutu a o dvojce, ale to až časem. Jinak linie desek 74-79 je nakrásno vyrovnaná a hudebně velmi pestrá. Supertramp mám rád, vždy mi sednou do nálady, nebo ji alespoň poopraví.

24.01.2008 Voytus
5 stars

Na Crisis? What Crises? Supertramp ukazují své další možnosti. V duchu předchozí desky tu máme plno nápaditých melodických písní, pěkně zaranžovaných, promyšlených a snadno stravitelných, přesto nikterak vlezlých nebo podbízivých.

Stylově je rozmanitější než deska předchozí, máme tu šlapavou Sister Moonshine, pohodovku s riffovým nástupem Ain't Nobody But Me, ve které exceluje John Helliwell, vyhlášený saxofonista. A Soapbox Opera je opět artrockovým kouskem, přitom na ploše pěti minut.
V rockovější Another Man's Woman se skrývá i pečlivě promyšlený jam, ve kterém se předvede Rick Davies.
Lady je rock'n'roll v podání Supertramp, v barové Poor boy Davies stylově napodobuje hlasem trubku a Helliwell přidá najazzlé sólo na klarinet. Ato nemluvím o parádní naplaybackované saxofonové sekci, kterou má i v jiných písních.
Just a Normal Day je posmutnělá balada, pak je tu rozjetá The meaning,kterou táhne Hodgsonova akustika a ve které má Helliwell sólo v arabském duchu.
Two of Us je optimistická píseň, krásný komorní závěr.
Všude nás provázi zpěváci Davies a Hodgson, Helliwell se připojuje v harmoniích, které místy evokují Beach Boys (nebo Bee Gees). Vše podporuje skvělá, střídmá rytmika Thomson a Siebenberg. Stále se tu objevuje nejčastěji akustická kytara(a samozřejmě klávesy a klavír), ale když přidají kvákavou elektriku, je to příjemné spestření.

Obal s chlapíkem, slunícím se před továrnou, je buďto další Supertrampovský žert nebo spíše varování, v obou případech dobrý nápad.

Crisis? What Crises? je pestrá deska, pravděpodobně nejvydařenější počin Supertramp.

reagovat

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
Voytus, jiří schwarz
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 3x
PiKey, luk63, horyna
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Supertramp


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000