Supertramp - Crime Of The Century

Supertramp - Crime Of The Century - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1974

Tracklist:

1. "School" – 5:34
2. "Bloody Well Right" – 4:31
3. "Hide in Your Shell" – 6:48
4. "Asylum" – 6:43
5. "Dreamer" – 3:31
6. "Rudy" – 7:19
7. "If Everyone Was Listening" – 4:04
8. "Crime of the Century" – 5:36

total time - 43:25


Obsazení:

Roger Hodgson - Vocals, Guitar, Pianos
John Helliwell - Saxophones, Clarinets, Vocals
Dougie Thomson - Bass
Bob Siebenberg (credited as C. Benberg) - Drums, Percussion
Rick Davies - Vocals, Keyboards, Harmonica

 
06.01.2018 horyna
5 stars

Někdy vás na cestu k určité kapele zavede naprostá banalita. Skupina Supertramp mě svým komickým názvem nechávala valnou část mé hudební poutě naprosto chladným. Veděl jsem že toto uskupení existuje a kdybych jej měl zřadit, hádl bych škatulku pop rock ušmouraný od komerční nabubřelosti. Jejich hity jsem z rádií samozřejmě znal, ale vůbec netušil, které písně patří této kapele.

Jednou si tak prohlížím plakátovou zeď polepenou koncertními pozvánkami různých interpretů a zrak mi uvízne právě na Supertramp. Asi to byla hlavně zvědavost, která mě konečně popohnala něco si o nich přečíst a hlavně poslechnout. Kapánek jsem projel trampovskou diskografii a napoprvé zakotvil u kolekce pojmenované Crime of the Century.

Ta jako seznamovací kolečko s kapelou funguje náramně. Jde o první opravdu velké a výbornou muzikou nabité album. Na mnoha místech zní značně hitově, ale popová složka v žádném případě vládu nepřebírá, spíš kvalitně podkuřuje. Mezi největší trumfy kapely patří orchestrální barevný kolorit v písních přítomný, pestrá aranžmá a až artově vystavěné bodré kompozice. Jde vycítit že v poloze instrumentální má kapela velký nadhled a s dvojicí, vlastně trojicí pěveckých individualit i silné vokální zázemí. Obsahuje obrovský, ale nikoli vlezlý hit Dreamer a také zasněnou vzpomínku na bezstarostnou dobu dětství School, která se za přispění Hodgsonova piána za půlí zlomí v živočišný úprk. Tesklivý saxofon doprovází vzletnou Hide in Your Shell a nádherně něžný hlas Rogera Hodsona spolu s Helliwellovým sugestivním klarinetem pluje zadumanou If Everyone Was Listening.

Každá píseň je nějakým způsobem uchopena a velice dobře aranžována. Při poslechu nabývám pocitu, že ve studiu panovala skvělá atmosféra a kapela si tohle představení dokonale užila. Jakoby pánové přesně věděli co chtějí a kam směřují. Reálných 4,5*
reagovat

Petr87 @ 06.01.2018 11:03:05
Opravdu velice dobrá deska. Nedávno jsem si ji dával do uší z LP.
Jinak tuto kapelu neznám moc dobře, přiznávám, ještě tak desky "Breakfast In America", "Famous Last Words..." a "Brother Where You Bound", na které jim hostoval i takový David Gilmour.
A i se svými malými znalostmi této bandy bych nedal moc za to, že tohle je jejich nejlepší dílo.
Díky za recenzi!

Balů @ 06.01.2018 11:17:48
No prosím, další má oblíbená kapela a rovnou její Opus Magnum.
Ještě doporučím desku Crisis...

Voytus @ 06.01.2018 14:34:15
Společně s Crisis jejich nejlepší (ale klidně sáhněte i po prvních dvou a Even in the quietest moments). Supertramp, nebo spíše jejich hity jsem znal už v dětství, až později jsem zjistil, že jde o jednu skupinu a hlavně jednu desku - songy Goodbye Stranger, Logical Song a Breakfast in America opravdu nezní jako od jedné skupiny.

Mimochodem, to piano ve School hraje Rick Davies, Hodgson tu hraje na kytaru. To jen pro upřesnění. Naživo zněli téměř totožně jako ve studiu díky trojici Helliwell, Hodgson a Davies, mající na starost jak různé klávesy, tak i kytaru (Hodgson), dechy (Hellivell), nebo foukačka (Davies). Doporučuji živák z Paříže z roku 1980 >> odkaz

24.11.2010 Marcelus
5 stars

Opravdu parádní album, které Vás od prvního do posledního tónu bude prvotřídně bavit. Mně osobně navozuje skvělou náladu (zčásti díky hudbě samotné, zčásti díky radosti, že jsem tuto hudbu objevil :o)
Moc se mi líbí i kreativita a množství hudebních (hlavně melodických) nápadů. Jiné formace by se z nich asi snažili vytřískat co nejvíc, ale Supertrampové jich mají takové množství, že to nemají zapotřebí. Viz např. krátká, ale úžasná pasáž ve skladbě Rudy (okolo textu He needs time, he needs a time for livin'), kterou pánové dají k dobru pouze jednou...

Velmi oceňuji i to, že dominantním nástrojem je u supertramp klavír, a nikoli kytara, což je moc příjemná záležitost. Bez debat 5 hvězdiček...



reagovat

luk63 @ 25.11.2010 11:29:04
Supertramp měli jednu parádní pětiletku, která začala právě tímto LP - také ho mám hodně rád.

22.01.2008 Voytus
5 stars

Průlomové album Supertramp, až po okraj naplněné hity. Ještě o šest let později na živáku Paris z něj přehrají 3/4!
V sestavě máme stálice Daviese a Hodgsona, přibyli basák Dougie Thompson, bubeník Bob C. Benberg (případně Siebenberg) a především vyhlášený saxofonista, klarinetista, doprovodný zpěvák, na koncertech Supertramp i klávesák John Helliwell.

Autoři skladeb našli klíč k úspěchu a definitivně vytvořili styl kapely. Písně jsou propracované, ale přehledné, hlavní je silná melodie a aranžmá.
Své místo tu mají všichni tři zpěváci - sóla ale Davies a Hodgson, Helliwell přizvukuje například v hymnické Asylum, jinak vypomáhá v harmoníích.
Daviesova foukačka zazní v úvodní School, kde se k sobě muzikanti připojují postupně, aby tak vytvořili jeden z nejlepších otvíráků art rockových alb.
V Bloody well right máme typické klávesy, riffující kytaru, není to ale žádná tvrďárna.
Hide in your shell je supetrampovsky nasládlá, ale ne melancholická, spíše nadějná.
Dreamer je taková Hodgsonovská sranda, možná až moc vlezlá, oproti tomu Rudy s klavírním úvodem, zvukovými efekty a postupným rozjezdem je skvělá art rocková suita, přestože ne příliš rozsáhlá. Ječící Hodgson a níž posazený Davies se tu v jedné části střídají po verších, efektní.
Předposlední If everyone was listening s Helliwellovým klarinetem a Daviesovým klavírem představuje zklidnění před závěrečnou Crime of the century. V té si krátké dvojhlasé sólo na kytaru zahraje i Hodgson, nejdůležitější roli tu má Daviesův klavír. Po dvou minutách máme odzpíváno, pak skladba mohutní až ke svému závěru.

Tedy toto a následující Crisis? What crisis? je tím nejlepším od Supertramp. Někde na pomezí kvalitního popu a art rocku, nedivím se, že bořili žebříčky, přestože stále udržovali vysokou laťku pro náročnější ucho.

reagovat

Voytus @ 24.01.2008 19:58:14
Taková malá zajímavost: V Hide in your shell zpívají doprovodné vokály manželky Helliwella a Siebenberga, a také Scott Gorham, kytarista Thin Lizzy. John Helliwell zase hostoval v písni Dancing in the moonlight z alba TL Bad Reputation z r. 1977. Gorham si s nimi zahrál na kytaru na albu Brother where you bound v r. 1985.

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 5x
Voytus, luk63, horyna, jiří schwarz
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
Mohyla
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Supertramp


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000