Spock's Beard - Noise Floor

Spock's Beard - Noise Floor - tracklist alba, hodnocen?, recenze

2018

Tracklist:

Disc 1 – Noise Floor
1. To Breathe Another Day (5:38)
2. What’s Become of Me (6:12)
3. Somebody’s Home (6:32)
4. Have We All Gone Crazy Yet (8:07)
5. So This Is Life (5:36)
6. One So Wise (6:58)
7. Box of Spiders (5:29)
8. Beginnings (7:25)

Disc 2 – Cutting Room Floor
1. Days We’ll Remember (4:15)
2. Bulletproof (4:42)
3. Vault (4:39)
4. Armageddon Nervous (3:32)


Obsazení:

Ted Leonard - lead & backing vocals, guitar
Alan Morse - guitars, mandolin, electric sitar, banjolele, autoharp, backing vocals, co-producer
Ryo Okumoto - piano, organ, Mellotron, synths
Dave Meros - bass, synth bass, backing vocals
Nick D’Virgilio - drums, percussion, backing vocals

 
19.06.2018 horyna
5 stars

Se žačátkem letošního léta byla milovníkům a sběratelům progresivní rockové muziky nadělena nová alba dvěma uznávanými veličinami tohoto žánru - kapelami Arena a Spock's Beard. Novinky obou vyšly takřka současně a až konec roku a rekapitulace v hlavách jejich příznivců či odpůrců ukáže, jak velký dopad měla jejich náplň na konečné pořadí žebříčků onoho roku. U mě osobně byl vítěz jasný velice rychle, a to zhruba po druhém či třetím poslechu. Zatímco britští Arena (přesto, že jsou na mém pomyslném žebříku oblíbenosti v patrech nejvyšších, sousedících až s panem velkomožným) hrubě zklamali, děti Neala Morse opět příjemně potěšily.

Svou třináctou deskou v pořadí a třetí společnou se třetím zpěvákem Tedem Leonardem SB znovu potvrdili své výsadní postavení v mezinárodní progrockové škatuli. I když ruku na srdce, letos ta káva není tak silná jako v letech 2013 a 2015. Pořád se ovšem jedná o vysoký nadstandard. Podstatný rozdíl vidím v tom, že tentokrát se klukům nepodařilo složit natolik hitový a s několika poslechy snadno identifikovatelný materiál jako v letech předešlých. Instrumentálně neuvěřitelně nabušená deska sází více na individuální výkony než na přehledné písničky v první řadě. Komplikovanost nám tak trochu vytlačuje zpěvného ducha. Spoustou pasáží se musíte postupně prokousávat, aby vám alespoň část z nich uvízla v hlavě.

Jako příklad může posloužit track číslo šest. Skvěle sejmutý zvuk posouvá do popředí Merosovu basu a Okumotovy klávesy. Těm je dán slušný manévrovací prostor a Ryo svými finesami dokáže i po tolika letech a s takovým množstvím nahrávek v zádech nacházet další vyjadřovací prostředky k tomu, aby diváka zaujal a pobavil.

Deska je rozdělena na dvě části, přičemž disk B je složen ze tří písní pomalých a jedné instrumentálky. Zpočátku vám budou připadat příliš nenápadné a bez nosných momentů, ale časem nebude tak těžké je rozklíčovat. Jak v případě Bulletproof, tak Vault stojí za to dát jim šanci. Já si je včera na půl ucha pouštěl stále dokola z mp3 při fotbalovém utkání Anglie s Tuniskem, dokud jsem jim nepřišel na kloub.

Disk A pojmenovaný Noise Floor je však takřka dokonalou lahůdkovou záležitostí. U zprvu nudně se tvářící úvodní záležitost To Breathe Another Day budete s opakovanými poslechy cítit nutkání si ji vyzpěvovat také, díky čemuž se z ní zakrátko vyklube nenápadný hitík. What’s Become of Me - to už jsou Spock's se vším všudy. Instrumentálně "namachrovaná" čtveřice, pro kterou už po několik let píší převážnou většinu materiálu lidé zvenčí, do toho buší vší silou a vytváří ten správný prog-rockový uragán. Podobně je tomu také v písních následujících, přičemž ve čtvrté Have We All Gone Crazy Yet se tlačí na pilu značky progres ještě víc. V páté So This Is Life cítím atmosférický odraz Johna Lennona, sedmá Box of Spiders je zajímavá instrumentálka z pera Ryo Okumota a poslední členitou Beginnings si nejsem schopný zapamatovat doteď.

Á propós, jsem tuze rád, že se alespoň za bubenickou stoličku vrátil Nick D’Virgilio. Jeho pestrý a hravý styl mně k této kapele seděl o krapet víc než malinko odměřená a chladná škola jeho nástupce Jimmy Keegana. Vlastně i živočišně rockové desky z období, kdy byl tento dnes už světoběžník za mikrofonem, mám od Spock´s Beard nejraději. Jenže oni mají tak silně vyrovnanou diskografii, že nalézt v jejích útrobách alba označené na prog-stupnici níže jak 4-5* je alespoň pro mne velice těžké. Bodově to dnes není za celých pět. Ale jelikož v případě kolegů Arena jsem malinko ubral, tady naopak rád přisadím. S dobrou vírou, že za měsíc či za rok se nahrávce může podařit husarský kousek a dosouká se třeba hned vedle fenomenální The Oblivion Particle.
reagovat

@ 19.06.2018 10:53:28
Velmi povedené album, poslouchám ho průběžně poslední týden a zatím jsem na něm žádný kaz nenašel.
S hodnocením souhlasím, o nejlepší desku se dle mého nejedná. Albový arzenál Spock´s Beard je natěsnaný působivějšími tituly.
U druhého disku jsem měl zprvu pocit, že se jedná o přebytkový bonusový materiál. Zřejmě z nějakého, nám neznámého důvodu, to chtěla kapela takhle rozdělit. Zbytečně.

horyna @ 19.06.2018 11:09:05
Stejnou otázku jako Oř jsem si včera také kladl. Proč zkrátka kapela ty pomalý skladby nerozhodila mezi ostatní na disku I a nám nepředhodila klisickou, přes sedmdesát minut dlouhou desku, jako v minulosti?
Strategie trhu?

Snake @ 19.06.2018 11:26:40
Hele, nic proti SB a taky se říká : "Nesuď knihu podle obalu". Ale ten futrál je fakticky škaredej. Co to má jako znamenat ?

horyna @ 19.06.2018 11:40:34
Mě se ptej. Zřejmě nějaká alegorie zvukové stěny, nebo možná vize budocnosti v sinusoidách :-)..., netuším. Nevadí mi, ale určitě by se našel lepší námět na přebal.

jirka 7200 @ 19.06.2018 12:01:58
to oř a horyna : Jak jsem psal ve své recenzi. O pořadí songů a umístění na nosiči 1 a 2 rozhodla firma.

to horyna : no vidíš, máš naposloucháno, tak to už jsi určitě dočetl i tu mou recenzi :-)

horyna @ 19.06.2018 12:05:16
Jiří: zrovna včera jsem si tvé psaníčko o jednotlivých skladbách dolouskal. Vzájemná shoda.

Carloss87 @ 19.06.2018 12:14:23
Super muzika.Instrumentálka Box of Spiders nemá chybu.

@ 19.06.2018 13:37:14
to Jirka: díky za vysvětlenou. Cesty hudebního průmyslu jsou nevyzpytatelné. Tohle je ovšem pořádná blbost.

Symbolika tohoto obalu zůstavá tabu i pro mě.

PaloM @ 19.06.2018 14:07:39
Grafiku mal na starosti tento chlap >> odkaz

@ 19.06.2018 14:14:58
inspirativní stránky.. dělal už Snow, desky Threshold a mračna metalových spolků

steve @ 19.06.2018 18:25:55
Možná budu vypadat jako diverzant, jenže mě poslední Spock´s Beard zatím neoslovují. Se starší tvorbou se zdráhám je vůbec poměřovat. Připadne mě to melodicky nevýrazné a příliš komplikované. Na kapelu takového kalibru je to žalostně málo. Schází tam záchytné body, nějaký výraznější motiv, něco, co by mě praštilo přes nos. Žádné Something Very Strange, Minion, nebo Bennett Built a Time Machine tady nejsou. Pro mě zatím za 3.

terka @ 20.06.2018 08:01:30
Spokův fous, nebo jak se název kapely překládá, si pouštěl brácha dost často. Desky z Morsem jsem si časem hodně oblíbila. Písničky které psal, jsou melodické a propracované. Prý odešel proto, že přestoupil k víře. Pokud tím neobtěžuje své okolí a nenabádá své fanoušky na cestu nápravy, je to jeho věc. Jeho sólovky už neznám, ale třeba Transatlantic, nebo Flying Colours jsou výborní.
Může mě někdo vysvětlit, proč zrovna Spock? Není to ten ze Star Treku?

Petr87 @ 20.06.2018 08:25:59
Terka: zdravím! Je to nějak tak, jak píšeš...
Dle jeho slov od nich odešel proto, protože opět objevil v sobě toho křest'ana a jal se vydat na cestu znovuobjevení "boha". Desky jako "Testimony", špičková "One" a třeba "Sola Scriptura" jsou toho jasným důkazem.
Jeho víru respektuji, i když je to v textech někdy samý "Oh God, oh Jesus" (o jeho další čistě křest'ansko rockové tvorbě ani nemluvě, tam už je to spíše k nesnesení), tak i jako zarytý ateista s tímto nijak nemám problém, protože kvalita hudby to vyvažuje - tedy alespoň do výtečného alba "Momentum" z roku 2012, pak už mě jeho tvorba začíná nudit...; označil bych to za takovou hudební recyklaci sebe samého. Pořád ty samé instrumentální předváděčky, opakující se motivy; bodla by mu pauza...

A ano, název jeho bývalé domovské kapely (které dodnes občas vypomáhá) je jasně inspirován podle vždy hladce oholeného Spocka ze Star Treku. :)

horyna @ 22.06.2018 08:30:46
Steve, skladby které jsi uvedl, jsou v uvozovkách progresivní hitovky. Dobře zapamatovatelné a poslouchatelné záležitosti, plné pěkných melodií, s přehlednou stavbou a jemným prog koloritem.
Nic takového na nové desce skutečně není. Tohle je veskrze těžko prostupná a prog "maximálně" obtížná záležitost, kterou jde pochopit a plně vstřebat až po mnoha a mnoha posleších.

Pegas @ 22.06.2018 16:17:04
horyna: Slyšíme to trochu jinak. Mně novinka připadá poslouchatelná a ne nijak komplikovaná. Myslím v tom smyslu, že by do toho člověk musel složitě pronikat, ne že by to muzikanti odflákli. Bohužel se mi zdá i trochu nevýrazná, ačkoliv na druhou stranu i celkem svěží. Líbí se mi, ale nepůsobí na mě tak silně, že bych z toho byl vyloženě nadšený. Klidně se to ale změní, ještě jsem jí tolik času nevěnoval a vetšinou při práci. Taky jsem se zaseknul u In Absentia od PT :-)

alienshore @ 22.06.2018 16:55:06
horyna: pekná recka, ak nejaká kapela má dostať v tejto dobe pozitívne hodnotenie, tak je to jednoznačne Spock´s Beard, patria medzi malú hŕstku kapiel ktoré vedia zložiť song s kvalitným refrénom a výbornou inštrumentáciou, a znie to pritom úplne prirodzene, v prípade iných kapiel sa to bohužiaľ povedať nedá, pre mňa sú Spock´s Beard novodobými Yes, a rovnako súhlasím s tým že Nickove bicie tam proste patria a sú neoddeliteľnou súčasťou ich hudby :-) ...

jirka 7200 @ 22.06.2018 17:45:50
Souhlasím s Pegasem - na novince Spock´s Beard byla tvorba malinko zpřístupněna a zjednodušena, takže v kontextu tvorby SB ji nelze hodnotit plným počtem bodů.

Ovšem i alienshore má svou pravdu v tom, že při porovnání s ostatními letošními deskami prog rock scény se jedná o silný nadprůměr.

horyna @ 16.07.2018 15:17:10
Několik dnů před opuštěním rodné hroudy, jsem nahrávku po přestávce od recenze znovu pozorně, dvakrát poslouchal. Za hodnocením si stojím a také za názorem, že novinka na své dva předchůdce o prsa nestačí. Pořád je to prvotřídní kvalita, jen ty nápady a nosné myšlenky, nejsou natolik charismatické, jako byli na předchozích představeních.
Ale díky bohu, za tak zanedbatelný spermiový úbytek 😅

29.05.2018 jirka 7200
4 stars

Neberte prosím tuto recenzi jako fundovaný komentář dlouholetého znalce, který bedlivě sleduje tvorbu těchto Amíků a neustále porovnává jejich jednotlivé desky mezi sebou. Opak je pravdou. Kapelu jsem bral za ta léta na vědomí, aktuálně vycházející CD jsem si vždy poslechl, ale dlouho jsem nemohl překonat onu pověstnou hranici, za kterou se člověk stane jejich fandou a bedlivě očekává každou novinku z jejich tábora.

Situace se však pomalu začala měnit před několika lety, kdy Spock´s Beard prošli upgrade sestavy na verzi 3.0. Tím míním období, kdy odešel zpívající bicmen Nick D’Virgilio a za mikrofon a ke kytaře byl instalován třetí zpěvák v pořadí - Ted Leonard, který mne již velmi zaujal svým výkonem v mnou na těchto stránkách recenzovaných progrockových Affector. A právě od alba Brief Nocturnes And Dreamless Sleep z roku 2013 jsem se stal plně kompatibilní s jejich tvorbou.

Novinka Noise Floor, která byla oficiálně vydána před čtyřmi dny, se do mého vkusu trefila také. Novinkou je návrat bubeníka Nicka D’Virgilia, údajně však jen v roli hosta. Třináctá studiová nahrávka vychází ve formátu 2 CD – tedy plnohodnotný disk a jakési EP, či lépe řečeno zbývající songy, o jejichž pořadí rozhodl šéf vydávající gramofirmy.

První disk otevírá energická hitovka To Breathe Another Day – zvonivá kytara, varhany, dunivá baskytara a strhující tempo. Jako bych cítil energii starých nahrávek Rush. Výborný úvod. Vysoký standart si udržuje i pomalejší What Becomes Of Me s výrazným a typickým zvukem basy Rickenbacker, kterou lze zaslechnou i v dalších skladbách.

Jedním z vrcholů alba je třetí Somebody’s Home. Středověká nálada v úvodu se táhne celou skladbou, výtečné melodie, chutné aranže akustických nástrojů a skvělá sóla nás neminou. Nejdelší, přes osm minut trvající Have We All Gone Crazy Yet je rovněž příjemnou záležitosti, ve druhé třetině vykukují zpoza roku Genesis :-)

Chcete-li slyšet, jak by dopadl jam Beatles s Pink Floyd, nenechte si ujít písničku So This Is Life. V následující dynamické One So Wise opět zjevuje duch Rush. Po sci-fi mezihře očekávejte rychlou jízdu po progrockové dálnici. Náročnější polohu ukazují SB ve skladbě Box Of Spiders – temnější kompozice oživuje desku se svým až math rockovým úvodem a válkou syntenzátorů. Když se přidá mellotron, jako by se zjevili Anglagard. Škoda, že takových věcí není na desce více. Mnohavrstevnatou Beginnings s emotivním refrénem deska končí.

Druhé CD nabízí čtyři bonusové songy. Zde musím popostrčit dopředu skladbu Vault a - i když o dost méně nápaditější - instrumentální kvapík Armageddon Nervous. Zbylé dvě písně bych klidně oželel.

Co říci závěrem? Spock´s Beard se stali takovou přístupnou verzí naleštěné výkladní skříně prog rockového světa. Hledající náročnější posluchač tu najde takřka vše, čeho se mu v jiných druzích a stylech rockové muziky ne vždy plnou měrou dostává. Jsou to na jednu stranu přístupné, melodické, s neuvěřitelnou bravurou zahrané songy (zde je opravdu co obdivovat) okořeněné tu a tam náročnějšími a temnějšími pasážemi, k tomu neskutečně propracované aranže, kde je znát, že se hudebníci a lidi ve studiu neskutečně „vyřádili".

Nesmíme opomenout plně dynamický zvuk, který bude jistě na vinylu v plné kvalitě, i když i na CD je mnohem lepší než u některých starších cédeček SB a u většiny současné rockové produkce. Za mě příjemná deska, ovšem žádný milník ani nahrávka roku. Tři a půl bodu zaokrouhluji směrem nahoru.

reagovat

horyna @ 30.05.2018 08:11:09
Pořád čekám na obyčejnou, jedno-diskovou verzi, ale vypadá to, že se prozatím žádná taková konat nebude a tak zřejmě nemá cenu s objednávkou otálet. SB jsou srdcovka, chvíli jsem váhal, jestli číst, nebo ne:-) Střed jsem vynechal, abych si desku užil bez prvotních impulzů a přečetl začátek a konec. Přesto díky za ni, i tak jsem objevil nějaká zajímavá infa.

jirka 7200 @ 30.05.2018 11:19:11
to horyna : žádná jednodisková verze nebude, firma se to rozhodla vydat jen v dvoudiskové verzi.

Jinak jsi mě pobavil s tím svým stylem čtení recenze. Začátek a konec :-))

Ale máš pravdu, taky se nerad dívám třeba na CFSD na hodnocení filmu, protože se kolikrát dozvím víc, než potřebuju.

Na druhou stranu, určitě znáš hudební preference ostatních přispěvovatelů včetně mě, takže už dopředu víš, kde ty pravděpodobně dvě hvězdy přidáš, nebo ubereš :-)

horyna @ 30.05.2018 11:25:29
Jiří: tak to mám alespoň potvrzené, žel bohu za nemalý peníz sem s ní. Jelikož mám rád jejich produkci komplet, solidní dílo očekávám i tentokrát. Obzvlášť po dvou, pro mne vyjimečných albech předchozích. Však až naposlouchám, dolouskám i ten středový zbyteček na porovnávačku :-)

zdenek3 @ 03.06.2018 18:00:46
Nevím, ve stínu ostatních desek mně (zatím) tato novinka moc neoslovila.
Snažil jsem se do té hudby dostat, ale šlo to nějak mimo mně. Ještě tomu dám několik poslechů, ale jak se znám...... :((((

Za mně ze slušnosti 3***

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
horyna, Carloss87
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
jirka 7200, Mohyla
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
kaktus
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000