Spirit - Spirit

Spirit - Spirit - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1968

Tracklist:

Fresh Garbage
Uncle Jack
Mechanical World
Taurus
Girl In Your Eye
Straight Arrow
Topanga Windows
Grammophone Man
Water Woman
The Great Canyon Fire In General
Elijah

Extra tracks on 1996 re-issue:
Veruska
Free Spirit
If I Had A Woman
Elijah (alternate take)


Obsazení:

Mark Andes – Bass, Vocals
Randy California – Bass, Guitar, Vocals
Ed Cassidy – Percussion, Drums
Jay Ferguson – Percussion, Keyboards, Vocals
John Locke – Keyboards

Production
Lou Adler – Producer
Marty Paich - String & Horn Arrangements
Eirik Wangberg, Armin Steiner & Mike Leitz - Engineers
Corporate Head - Album Design
Tom Wilkes – Art Direction
Guy Webster – Cover Photo
Jay Thompson - Back Cover Photo
Terry Clements, Marshall Blonstein, Doug Wallace - Assistance
Vic Anesini – Mastering, Mixing
Nicholas Bennett – Packaging Manager
Adam Block – Project Director, Project Coordinator
Bob Irwin – Producer, Compilation Producer
Jeff Smith – Package Design
Jay Thompson – Photography, Insert Photography

 
27.06.2014 Akana
4 stars

Během několika málo let od svého zrození prošel fenomén zvaný rock tolika fascinujícími a vlivnými proměnami, že do jeho expandující databanky možností začali stále častěji nakukovat i příslušníci "vyšší" jazzové kasty aby nasáli novou inspiraci. A kontakty samozřejmě houstly i v opačném gardu. Pěkným příkladem těchto prvních oťukávání může být první album skupiny Spirit.

Do proudu v příštích letech tolik oblíbené fúze se vrhají z rockového břehu, ale jazzových prvků používají na svou dobu nezvykle mnoho, i když většinou stojí odděleně. Časté jsou plynulé přechody z "rovného" rytmu do swingujících běhů a zpátky (Fresh-Garbage, Straight Arrow, Gramophone Man), nejblíže jazzovému tvarosloví pak stojí závěrečná Elijah, kde dojde i na řádné prostřídání sólujících nástrojů. Ani jinak ale Spirit nejedou v jednom stylu, jsou velmi eklektičtí a mladou rockovou tradici s různými předponami (blues-, folk-, hard-, psychedelic-) skládají spolu s jazzem do novotvaru, pro který se zanedlouho vžije předpona nová, tedy prog-. Hudba Spirit není živočišným výronem, jejím cílem není krev, pot a slzy, ale spíš ušlechtilá architektura skladeb, kterou od sterilnosti zachraňuje jemný humor a hravost. I tak jsou Spirit jasným signálem, že rock dospívá a začíná se brát vážně. I ve zpěvu většinového autora Jaye Fergusona slyšíme spíš střízlivou odtažitost než emocionální bouře.

Asi nejhitovější potenciál má píseň Gramophone Man, známější je ovšem Taurus, a to díky kytarové předehře, u níž panuje důvodné (i když nikdy nepotvrzené) podezření, že si její tónovou řadu vypůjčili Led Zeppelin pro úvodní pasáž k Stairway to Heaven. Hudba Spirit se takové slávy nikdy nedočkala, ale jisté průkopnické zásluhy jí právem náleží. Hybrid, se kterým přišli na svém debutu, byl neokoukaný, fungoval a není od věci ho čas od času vytáhnout ze zapomnění.


Recenze již zveřejněna na xplaylist.cz
reagovat

06.04.2014 vmagistr
4 stars

Kapelu Spirit jsem před několika lety objevil při brouzdání po různých, dnes již často nefunkčních zahraničních blozích, kde si hudební fandové a pamětníci toto uskupení velmi chválili. Mě tehdy na první pohled zaujalo netradičně pojaté ztvárnění obalu jejich debutového alba - ta obličejová skládanka mi přišla (a mám to tak stále) nesmírně originální a do hippiesácké Kalifornie té doby mi perfektně pasuje. Tehdy jsem neměl nejmenší tušení, že jde o kapelu, fungující v různých obměnách bezmála třicet let, považoval jsem je za jednoalbovou raritku, jakých se v zapadlých internetových zákoutích povaluje nepočítaně. Až v době, kdy jsem začal zvolna budovat svou sbírku originálních nosičů, jsem se o Spirit začal zajímat blíže a s překvapením jsem zjistil, že je tvorba kapely docela košatá. Když se mi pak naskytla možnost pořídit za slušnou cenu box Original Album Classics, obsahující prvních pět desek této kapely, ani jsem se moc nerozmýšlel a ačkoli jsem po debutu další tvorbu kapely vůbec neznal, nový přírůstek byl na světě.

Úvodní skladba Fresh Garbage nabídne zajímavý kytarový riff a najazzlou mezihru, kterou má na svědomí elektrické piano Johna Locka. Bicí, na které hraje Ed Cassidy, známý coby "nejstarší rockový bubeník na světě", se pořádně připomenou v následující písni Uncle Jack. Ta už zní o poznání rockověji a mladíček Randy California tu poprvé více provětrá svou kytaru. Tíživou atmosféru přináší skladba Mechanical World. Pomalé tempo, dusná ospalost, ale také dramatické smyčce a Randyho sólo s masivním zkresleným zvukem. Přichází čas na první instrumentálku, nazvanou Taurus - právě díky této skladbě je album známo mezi fanoušky Led Zeppelin, má se totiž jednat o předobraz slavné rockové hymny Stairway To Heaven. Osobně to vidím tak, že si Jimmi Page sice vypůjčil akordový sled a způsob výdrnku, dál už ale motiv zpracoval dost po svém (a je to tak dobře). Tady mi imponuje ten lehký psychedelický opar, obklopující neurčitě posmutnělé tóny akustické kytary - to je něco, co zase písňová forma Stairway To Heaven postrádá. Druhou pomalejší skladbu Girl In Your Eye ozvláštňuje použitý sitár, mně ale nikdy k srdci nepřirostla a považuji ji za slabší místo alba. Zpět do tempa se vracíme s veselejší kompozicí Straight Arrow. Zpěvák Jay Ferguson si zde s lehkostí pohrává se svým vokálním partem a místy přidává efektní vibrato, basák Mark Andes o sobě zase dá vědět rychlými stupnicovými běhy v závěrečné kakofonické pasáži.

Druhou stranu desky načíná skladba Topanga Windows, v níž musím pochválit zejména dobrou práci s dynamikou - v podání Spirit nabývá klasická opozice sloka-refrén docela nových rozměrů. V sólové, lehounce rock'n'rollově načichlé pasáži se pak zajímavě doplňují elektrická kytara s pianem. Z Gramophone Man přímo čiší psychedelie, bicí vsuvka ale přivede silně jazzovou mezihru. Tady je vliv bubeníka Cassidyho, který téměř celá 50. léta strávil hraním jazzu, více než zjevný. Hravě psychedelická Water Woman zaměstnává jen basu, akustickou kytaru a perkuse, hlavním tahákem jsou tu výborně secvičené vícehlasy Fergusona, Californii a Andese. The Great Canyon Fire In General v sobě spojuje barový klavír ve slokách a hendrixovsky kvílející kytaru s robustním rockovým spodkem v mezihrách. Konec původní desky s sebou přináší jedinou delší kompozici, nazvanou Elijah. V ní si páni muzikanti opět pohrávají s jazzovými schématy, do nichž roubují tu sólo na bicí, tu disharmonické kytarové vsuvky, tu zase basovou ekvilibristiku.

Bonusovou část startuje parádní rocková jízda Veruska. Bicí šlapou jak o život, kytara riffuje, do toho bohatýrský zvuk hammondek. Na původní desku se nedostala ani titulní skladba Free Spirit, což je vlastně dosti zčerstva zahraný jazz s dominantním zvukem elektrického piana a zajímavým basovým sólem. Bicí s přímým tahem na branku dávají další skladbě If I Had a Woman zdánlivě rockový nádech, pod povrchem to ale místy zase jazzově vře. Přidaná alternativní verze Elijah se mi možná líbí ještě o něco víc, než ta původní - ubylo kakofonií a freejazzu, přibylo rázného rockového feelingu.

Témata, jimiž se zabývají texty skladeb, myslím příliš nevyčnívají z dobového koloritu. Kromě klasické variace na lásku (Girl In Your Eye, případně lehce střelená varianta u Water Woman) a melancholického zoufání si nad celým světem (Mechanical World, Topanga Windows) tu máme i pro hippies typickou agitaci za ochranu životního prostředí (Fresh Garbage, The Great Canyon Fire In General) či lehce psychedelické kousky (Uncle Jack, Gramophone Man).

Kolem a dokola je debutové album Free Spirit zajímavým studijním materiálem. Kapela tu odvážně kombinuje množství různých stylů (rock, psychedelie, jazz, pop atd.) a ukazuje svůj hráčský potenciál. Druhou stranou mince je ovšem roztříštěnost materiálu na desce - další alba Spirit jsou v tomto ohledu daleko konzistentnější. Nicméně s tím, že vstupovala do tehdy ještě nepříliš probádaných hudebních vod, se kapela popasovala důstojně, takže čtyři hvězdičky jsou na místě. Free Spirit by mohlo zaujmout jednak milovníky americké psychedelie, jednak fanoušky rockových výletů do jiných žánrů (zde hlavně do toho již zmíněného jazzu), ale koneckonců vlastně všechny, kdo si chtějí rozšířit hudební obzory a nebojí se trošky experimentů.
reagovat

zdenek2512 @ 07.04.2014 05:57:13
Tuhle desku jsem spolu s dalsimi alby amwrickych Spirit slysel az deset let po vydani, nicmene byla to tehdy hodne nadcasova hudba . Prvni deska Clear i 12 Dream..... se daji poslouchat i ted. Diky za peknou recenzi a pripominku kapely, ktera patri do rockove Sine slavy. :)

hejkal @ 07.04.2014 09:56:00
zdenek2512 - tak predsa to s tou melodickou komerciu u teba nebude tak zlé. :) Spirit ma moc neberie, i keď si niekedy rád oddýchnem pri príveticej muzike. Hlavne Randy California mi nesedí ako gitarista.

zdenek2512 @ 07.04.2014 10:27:22
hejkal: zdravím,já jsem nikde nenapsal, že by se mi melodická hudba nelíbila. :-). Konkrétně Spirit mi v roce 78 nahrál kamarád a na to, že se jednalo o muziku z konce šedesátých let to byla pecka. Některé skladby třeba Dark Eyed Woman z alba Clear mají na tu dobu vzniku úžasný tah. Nejlepší je asi Twelve Dreams Of Doctor Sardonicus.

27.07.2011 luk63
4 stars

Prvotina kapely (natočená roku 1967), ve které hrál na kytaru mladíček Randy California. Ten působil v létě 1966 v New Yourku s Hedrixem v seskupení Blue Flames a jenom proto, že mu tehdy bylo teprve patnáct, tak nemohl proti vůli rodičů s největším velikánem rockové kytary odcestovat do Anglie, kam ho Jimi na cestu za svou slávou chtěl vzít. No ale nevadí, alespoň mohli vzniknout Spirit. Deska, jejímž vetšinovým autorem repertoáru je Jay Ferguson, přináší trochu nesourodý, přesto povedený mix rocku, jazzu, blues, psychedelie a dalších vlivů.

Fresh Garbage nabídne příjemný riff zhutněný výpady bicích, kytara je často zdvojená basou či el. klavírem, který uprostřed písně nabídne hodně nadžezlé sólo.

Melodická Uncle Jack a další parádní riff, k tomu líbivé vokály a psychedelické zdvojené kytarové sólo.

Napětí pomalé Mechanical World zdůrazňují úsporné dechy, opět výpady bicích a jednoduché kytarové sólo podbarvené smyčci, které přejde v klidnou střední pasáž a tento celý proces se zopakuje.

Plynule přichází instrumentálka Taurus (autor California), která je z pozdějšího pohledu zajímavá především tím, že si z ní Led Zeppelin vypůjčili vybrnkávaný motiv pro svůj velký hit Starway To Heaven. Randy zde hraje na akustickou kytaru, jejíž podmanivou melodii zvýrazňují doprovázející smyčce, které jí spolu s čembalem dodávájí barokní nádech.

Girl In Your Eye je další pomalá a teskná píseň poznamenaná (tehdy módním) indickým vlivem. Líné kytarové sólo se výborně poslouchá.

Straight Arrow mírně přidá do kroku, chvílemi i trochu přitvrdí a nad to dodá krásné vzdušné vokály. V kontrastu s celkem jsou obě industriální (či kakofonická) kytarová sóla.

Topanga Windows je značně psychedelická písnička s melodickým refrénem a odlehčující bluesovou mezihrou (klavír & kytara).

Trochu míň výrazná (přesto ne nezajímavá) Grammophone Man se víc rozjede až s jazzovým motivem zabírajícím prostřední třetinu skladby.

Water Woman - jakoby dětský popěvek a skromná aranže pouze s akustickou kytarou a jednoduchými perkusemi se dvakrát rozvine do krásných vokálů.

Ani The Great Canyon Fire In General není žádný rockec, kolem zpěvu a vokálů se kytara s klavírem doplňují i zdvojují v potemnělém rifování.

Elijah je Lockeho jedenáctiminutová instrumentálka. Tuto hudební koláž tvoří jazzové klavírní pasáže, kontrastní nemelodické kytarové vstupy, hardrockové úseky i sólo na bicí.

Bonusy na CD dobře ladí s původním LP. Tvoří je dvě instrumentálky: svižnější a tvrdší rocková Veruska (v jedné chvíli zazní i kostení varhany), hodně jazzová Free Spirit, dále skoro hardrocková If I Had A Woman (ovšem el. klavír jí opět dává jazzový nádech) a odlišná o minutu kratší verze Elijah.

Celkově je Spirit poněkud tísnivé a smutkem obtěžkané album s výbornými instrumetálními i vokálními výkony. Parádní debut!
reagovat

25.08.2010 Mr.Black
4 stars

Potemnělý psychedelický debut, obsahující pecky jako "Fresh Garbage", "Mechanical World", "Uncle Jack" a "Elijah" spojuje vynikající kytara, vokály a zvuk. Z desky jsou cítit nejrůznější vlivy - prog rock, pop, folk, jazz, klasická i indická hudba.

Snad nejzajímavější skladbou je instrumentálka "Taurus", při jejímž poslechu je vám okamžitě jasné, že LED ZEPPELIN si úvodní vybrnkávačku ke "Stairway To Heaven" jaksi poněkud převzali, spíše než vymysleli. Krásná atmosférická věc...

Trošku mě mrzí, že deska není zas tak úplně konzistentní, je to spíš kolekce písniček, než album. Ale zatraceně dobrá kolekce.


reagovat

hejkal @ 25.08.2010 09:00:13
Aj keď rozumiem, o čo ide, aj tak sa spýtam, čo je podľa teba album, ak nie kolekcia pesničiek?

Mr.Black @ 30.08.2010 09:12:03
Rozdíl mezi albem a kolekcí vnímám v tom, že album drží pohromadě koncepcí, stylově, skladby se doplňují, něco jako hudební puzzle, zatímco kolekce často kupí nahrávky bez větší logické či tématické souvislosti. Čímž dochází k úbytku soudržnosti, neboli konzistence. :o)

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 4x
luk63, Mr.Black, vmagistr, Akana
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000