Semiramis - Dedicato A Frazz

Semiramis - Dedicato A Frazz - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1973

Tracklist:

1. La bottega del rigattiere (6:01)
2. Luna Park (5:58)
3. Uno zoo di vetro (4:28)
4. Per una strada affoliata (5:00)
5. Dietro una porta di carta (5:42)
6. Frazz (5:05)
7. Clown (4:34)


Obsazení:

Paolo Faenza – Drums, percussion, vibraphone
Marcello Reddavide – bass,
Giampiero Artegiani – keyboards, 12-string ovation
Michele Zarrillo – guitars, vocal
Maurizio Zarrillo – keyboards

 
28.10.2015 Snake
4 stars

SHM-CD Belle Antique ‎– 111818 Japan /2011/
Original release: Trident Records.
Comes in a jewel case CD, with Obi-strip and inserts of notes/pictures.

Italští Semiramis jsou učebnicovým příkladem kapely jednoho alba. Jádro skupiny se zformovalo někdy v roce 1970 a po personálních rošádách a účasti na několika festivalech jim v roce 1973 vychází jediné LP Dedicato a Frazz. Bohužel, nevzbudilo tehdy větší zájem a tak se skupina po několika dalších měsících rozpadá. Finito. Diskografie čítá opravdu jen tenhle jeden kousek. Žádné album rarit, žádný reunion, žádná lajfka, nic.

Zajímavostí je, že hlavní část sestavy tvořili dva bratranci a dva bratři, všechno mladíčci ve věku 15 - 17 let. Právě nejmladší z nich, "zázračné dítě" Michele Zarrillo se pak v osmdesátých letech prosadil i jako skladatel a interpret populární hudby. Kolem roku 2013 se objevily snahy o příležitostné znovuobnovení skupiny a o rok později se to skutečně podařilo. V září 2014 Semiramis odehráli vzpomínkový koncert v Římě a budoucnost ukáže, jestli se nakonec neobjeví na nějakém tom dvd.

S rozmachem internetu se kolem dávno zapomenutých Semiramis objevila spousta spekulací a vytvořil takřka kultovní status. Album Dedicato a Frazz se najednou začalo objevovat ve všelijakých anketách a žebříčcích a teprve po letech si tak vydobylo úspěch a zaslouženou pozornost. Dnes už je bráno téměř jako zásadní a tak jsem se - jako správný italofil - rozhodl zařadit ho do sbírky. Dlouho se mi to nedařilo, cd se prodávalo setsakra draho a tak mě ten zelenej gesicht z obálky strašil pomalu ze sna. Nakonec mě jednoho pošmourného večera potěšil jéžišek, dokonce v podobě japonského SHM-CD.

Italský progresivní rock bych rozdělil zhruba na dva tábory. Ten jeden se prezentoval zasněnou, romantickou a hodně melodickou hudbou a jako jeho hlavní představitele bych uvedl třeba PFM, Alusa Fallax, Celeste, nebo Reale Accademia di Musica. Ten druhý hrál daleko tvrdší, rychlejší a energičtější heavy prog a hlavními personami žánru byli Alphataurus, Il Balleto di Bronzo, Metamorfosi, nebo Museo Rosenbach. Semiramis zcela jednoznačně řadím právě do druhé skupiny. Hudba na albu je energická, intenzivní, temná, zlověstná a napumpovaná mladickým nadšením a entuziasmem..

Placku otvírá šest minut dlouhá La bottega del rigattiere a obsahuje hned několik zvratů. Pasáže s akustickou kytarou a vibrafonem střídají energické laufy, kytarové trylky jsou slyšet z levého, hned nato z pravého kanálu a nechybí ani kovový klapot cembala, či temné bzučení moogu. Zpěv je pochopitelně v italštině, vyšší, trochu nosový a připomíná vokál (Gianni Leone) z Il Balleto di Bronzo.

Jedním z vrcholů alba je následující palba Luna Park. Vodopád tónů, souhra kytary a kláves v instrumentální masáži v úvodu a závěru skladby je přímo ukázková.

První strana desky končí další šestiminutovou skládankou, Uno zoo di vetro. Truchlivé téma, temnota a beznaděj umocněné strašidelnými zvuky syntezátorů prýští z každé noty a překvapením je téměř thrash metalová vsuvka uprostřed skladby. Celé to zavírá dvě minuty dlouhé sólo na vibrafon.

Dalším vrcholem desky je parádní a téměř instrumentální pecka Per una strada affollata. První třetina je svižná a především v režii klávesových nástrojů. V následující pasáži svůj nepopíratelný talent předvede tehdy teprve patnáctiletý kytarista a autor většiny hudby, Michele Zarrillo. Jeho sólo na akustickou kytaru je půvabné a navodí takřka renesanční atmosféru. Závěrečná třetina je melodická a hodně symfonická, ale v samotném závěru zvrtne se v divoký hurhaj s ukřičeným zpěvem. Pokud někdo znáte album Ys souputníků Il Balleto di Bronzo, jste na správné adrese.

Dietro una porta di carta. V první polovině italské melodrama plynule přechází v instrumentální, byť poněkud těžkopádný mazec přetavený do naprosto strhujícího závěru.

I v předposlední skladbě Frazz dochází k řadě překvapivých změn a zdánlivě násilných a nelogických zvratů. Atmosféra je znovu temná, posluchač se podvědomě krčí v křesle a čeká ránu z milosti, ale ta se nedostavuje a místo ní je tady osvobozující a melodické finále.

Úplnou tečku za albem Dedicato a Frazz pak dělá neurotická a chaotickým dojmem působící Clown. Žádné pomazlení, polaskání, ani pohlazení na závěr se tady opravdu nekoná...

Zvuk je dobrý, ale mohl by být lepší. Místy se malinko "slije" a bicí nástroje jsou potlačené a utopené. Myslím, že Japonci z toho vytřískali maximum, ale i tak mě překvapil údaj v Dynamic Range databázi, která pro tohle vydání uvádí průměrné, až podprůměrné DR 07. Ale i při vyšší hlasitosti to můžu poslouchat bez pocitu, že mi co chvíli pukne lebka.

Byli to mladí kluci z garáže, s chabým nástrojovým vybavením a nulovými zkušenostmi a stejně si troufli na takhle komplexní a složitou hudbu. Klobouk dolů, ale na absolutní hodnocení to přece jen nevidím. Některé pasáže působí opravdu kostrbatě a bezradně a tak ta čtyřka musí stačit. I tak je to nadprůměrné album a nemělo by chybět ve sbírce žádného fanouška italského progresivního rocku.

A na závěr ještě pár zajímavostí : Jméno si skupina zvolila podle legendární asyrské královny Semiramis. Přišel s tím baskytarista Marcello Reddavide, který si to přečetl v nějaké encyklopedii a ostatní nebyli proti.

Nezapomenutelnou obálku a bizarní malbu uvnitř rozkládacího obalu LP vytvořil britský hudebník a umělec Gordon Faggetter.




reagovat

hejkal @ 28.10.2015 14:42:39
Album je super. DR považujem za novodobý mýtus, ďalšie zlaté teľa, ku ktorému sa môžu "hifisti" modliť, aby nemuseli dať na svoje pocity.

PaloM @ 28.10.2015 19:28:37
hejkal, nie je dobre takto názor na DR paušalizovať. Ano, je možné, že existuje sekta "hifistov", pre ktorých je DR = 15 a viac zlaté teľa.
Bežný fanúšik počúva obľúbené albumy a keď mu zvuk z CD začína liezť na nervy, môže pozrieť do databázy DR a obyčajne tam nájde odpoveď prečo.
To ešte neznamená, že CD s DR 4 - 5 - 6 od zúrivosti vyhodí z okna. Aj bežný fanúšik má totiž právo na informáciu, že kúpil zmätok.
Akceptovať názor, ktorý si naznačil v reakcii, by znamenalo súhlasiť, len nech ďalej v mene mamonu "kurvia" digitálny zvuk, však sa aj tak predá všetko.

hejkal @ 28.10.2015 20:39:48
Tým som chcel vyjadriť jediné, že sa človek má spoľahnúť na vlastné uši a pocity.

PaloM @ 29.10.2015 07:12:18
To áno, to máš pravdu :-)

Brano @ 29.10.2015 09:42:07
Vďaka za recenziu.Semiramis mám tiež veľmi rád.Čo sa týka DR,tak po parametroch začnem pátrať až po tom,keď mi zvuk nejakej nahrávky ide vyslovene na nervy.To však nie je prípad tohto albumu.

Snake @ 29.10.2015 09:59:01
Já se po těch parametrech podíval čistě ze zvědavosti a ten údaj mě trochu překvapil, ale zvuk je fakt v poho. Vzpomínám si na polemiku kolem alb "Clockworks Angels" od Rush, nebo "13" od Black Sabbath, sám mám doma pár cd, která hrají opravdu špatně a vykazují nízké DR hodnoty, ale to naštěstí není tenhle případ. Ale nechci se pouštět do diskuzí o něčem, čemu pořádně nerozumím. Hejkale a Brano, jsem rád, že se vám album líbí, o čemž ostatně svědčí vaše předcházející recenze.

Jardo @ 03.11.2015 21:03:14
Keď som sa začal viac zaujímať o RPI, toto bol jeden z prvých albumov, na ktorý som chcel dosiahnuť.

27.04.2013 Brano
5 stars

Skupina Semiramis vstúpila do povedomia art-rockerov v roku 1973 na festivale Villa Pamphili Open Air, kde páni vystúpili ako predkapela slávnej skupiny Banco Del Mutuo Soccorso. A to skupina Semiramis vznikla iba rok pred týmto vystúpením! Lídrom zoskupenia sa stal iba 16-ročný spevák Michele Zarrillo. Nie je to však žiadny Justin Bieber, ale vyzretý spevák disponujúci silným, takmer Byronovským vokálom. Okamžite zaujali a v septembri 1973 už v šúdiu Trident nahrávali svoj prvý a zároveň jediný album Dedicato A Frazz.

Dedicato A Frazz nie je teda žiadna uspávanka, ale poriadna porcia energického progresívneho rocku. Dominuje ostrá riffujúca elektrická gitara, temne zlovestné klávesy striedajúce sa s jemnými romantickými vyhrávkami na akustickej dvanásťstrunovke. Výsledkom je veľmi pestrá a košatá muzika a nejaká nuda vôbec neprichádza do úvahy! Za pozornosť tiež stojí aj krásny rozkladací kartónový obal od Gordona Faggetera.

Dedicato A Frazz od skupiny Semiramis je nadčasové dielo, ktoré presne charakterizuje atmosféru doby vzniku, teda prvej polovice rokov sedemdesiatych - zlatej éry art-rocku.
reagovat

Snake @ 27.04.2013 17:52:30
Joj.Legendami opředené album,které bych rád zařadil do své sbírky.Zatím se mi to ještě nepodařilo,cédéčko je docela drahé,ale jednou...
Dík za recenzi!

Brano @ 29.04.2013 09:13:20
Snake,ďakujem za Tvoju reakciu.Toto CD som kúpil vo výpredaji a stálo ma len necelých 7 eur.Sú e-shopy,kde tí blázni za to pýtajú 27 eur,ale nech si trhnú.

Snake @ 29.04.2013 10:18:08
To jsi měl člověče kliku.V našich e-shopech stojí téměř sedm kil a ne těch zahraničních se ta cena pohybuje kolem dvaceti eur.Občas mrknu na aukční portály a bazarové nabídky,ale zatím jsem neměl štěstí.Ale ono bude,ač netvrdím,že hned. Než se otočíme,budou zase vánoce :)

Brano @ 29.04.2013 10:41:30
Snake,prajem Ti,aby sa Ti tiež pošťastilo kúpiť toto CD za prijateľnú cenu.

Snake @ 18.01.2014 16:15:01
Brano,už sem sice nechodíš,ale hlásím,že se zadařilo.Snad se mi časem podaří připojit i svůj pohled na tuhle placku.

PaloM @ 18.01.2014 17:31:26
Braňo, ak toto čítaš, prosím ťa, začni opäť recenzovať. Tvoje príspevky a recenzie chýbajú viacerým fanúšikom progresívneho rocku.

13.08.2008 hejkal
4 stars

Jedna zo zabudnutých periel roku 1973. Dedicato a Frazz je klasický taliansky art rockový klenot plný nálad a dynamiky (od tichých až po dosť tvrdé pasáže). Ťažko sa mi prirovnávajú, ale keď by som predsa len mal, tak by som spomenul Banco Del Mutuo Soccorso.

Nie je veľmi potrebné menovať skladbu po skladbe, pretože hudba pôsobí dosť celistvo. Vo všeobecnosti konštatujem, že je to vcelku tvrdý a trošku zlovestný chmúrny album, čo mám rád.

Pre fandov klávesových tvrdých albumov je to istý tip.
reagovat

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
Brano, ripo
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
hejkal, Snake
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Semiramis


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000