Savatage - Fight For The Rock

Savatage - Fight For The Rock - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1986

Tracklist:

1. Fight For The Rock (3:55)
2. Out On The Streets (3:58)
3. Crying For Love (3:27)
4. Day After Day (3:40)
5. The Edge Of Midnight (4:52)
6. Hyde (3:51)
7. Lady In Disguise (3:08)
8. She's Only Rock 'N Roll (3:14)
9. Wishing Well (3:20)
10. Red Light Paradise (3:56)

Total 37:54

Bonus:
11. The Dungeons Are Calling (live) (3:45)
12. City Beneath The Surface (live) (5:01)


Obsazení:

Jon Oliva - Vocals & Piano
Criss Oliva - All Guitars, Back-up Vocals
Johnny Lee Middleton - Bass, Backing Vocals
Steve Wacholz - Drums, Percussion

 
19.02.2020 horyna
3 stars

Před zánikem jedné strany nám (skoro) všichni tehdejší myslitelé rvali do hlav, že totalitní komunistický režim je ten jediný správný. Po pádu železné opony mnozí redaktoři hudebních periodik, jež konečně u nás mohli spatřit světlo světa zase názor, že tahle deska je tou nejhorší, kterou kdy Savatage vydali. Nechci teď nějak srovnávat tyto dva (první rozhodně) velké omyli lidstva :-), ani je nějak bagatelizovat, jen jsem si ve spojitosti s touto deskou dost zásadně rozpomenul na to, jaké dle mého dogma dokáže někdy vládnout i ve světě hudby.

Když jsem jako náctiletý přišel do styku s floridskými Savatage, bylo to pro mne jako bych spatřil svatozář. Tím prvním bylo hned jejich (dle valné většiny Sava obce) nejlepší dílo Edge of Thorns, se kterým jsem měl tu čet se seznámit. Dnes, po více jak pětadvaceti letech chovám k němu i k některým dalším nahrávkám z portfólia Savatage obrovitánskou úctu. Kapela byla v devadesátých letech (i krátce před nimi) neuvěřitelně v kurzu a vydávala nahrávky top kvality. Prvním takovým velkým a pro scénu významným albem byla fošna Gutter Ballet, na které prudce narostla chlapcům křídla a skladatelský kumšt je vydrápal mezi elitu. Z obyčejné heavy/power metalové bandy se najednou vyloupli metaličtí následovníci Queen, kteří se vyžívali v orchestrálních aranžmá, do skladeb přisypávali symfonické koření, pohrávali si se sbory a různě kombinovali a proplétali vícehlasy. Piáno rázem postavili do jedné úrovně s kytarami a jejich hlavní leader, kytarista Criss Oliva byl nejednou často skloňovanou personou na kytarovém poli, jež dokáže kombinovat a pospojovat řadu, pro heavy metal netypických stylů v jeden mocný uhrančivý konglomerát. Není divu když po tak prudkém nárůstu popularity na konci let osmdesátých a přelomu devadesátých, psali o skupině všechny přední hudební periodika světa. (Pametám si na jednu z předvánočních návštěv s mou tehdejší milou ve Vídni z konce pětadevadesátého, kde se ve všech trafikách z předních stran tamních Metal Hammerů a Rock Hardů skvěla fotografie právě vycházejícího veledíla Dead Winter Dead, které se věnovalo nedávným válečným konfliktům v bývalé Jugoslávii). A právě v nich (a možná i přímo na popiscích a štítcích cd obíhajících naše půjčovny) se pořád dokola omílal názor, že deska Fight for the Rock je slabá/jiná/divná/rocková/vyměklá/netypická...

Už tehdy, v dobách metalu (a grungi) zcela oddán jsem tenhle názor příliš nezdílel a dnes, ve světě který z 95% omývá břehy art/prog/hard/jazz/soft/folk rock, už jej nebaštím vůbec. Víc než kdy jindy totiž dovedu ocenit ono pro metal ne příliš typické netlačení na pilu, důraznější přítlak v melodice, rafinovanější odstínění té které písně i tu trochu smrdutou prvoplánovou komerční hitovost. To vše totiž má tato deska v sobě a některé z vyjmenovaných znaků pro tvorbu Sava příliš typické opravdu nejsou.

Úvodní stejnojmenný song Fight For The Rock skutečně vedle například později prezentovaných 24 Hours Ago , nebo Of Rage And War, může působit jako nepříliš škodný čajíček. Ovšem hned druhá Out On The Streets dá náramně vyniknout jak krásné a citlivé hře na španělku Crisse Olivy, tak duchaplnému přednesu jeho bráchy Johna. Píseň má povedenou strukturu, a působivé melodie. To vnitřní kouzlo z ní plynule vystupuje skrze vás. Začátek Crying For Love je atmosféricky šťavnatý a vzápětí napojená temná hra na kytaru i aura písně samotné působí na mne co by hard rockera skutečně mocně. Day After Day je první ze dvou coverů na desce. Ono už zařazení dvou a pro kapelu tolik netypických předělávek zvedlo hodně tehdejších fans ze židle a ti kapelu rychle odepsali. Píseň je od anglických Badfinger a jde o pohodovou pop/rockovou letní věc, které já osobně tleskám. Ale zpět do hájemství Savatage s nejtvrdším, postapokalyptickým songem desky - The Edge Of Midnight. Začátek obstará několik klasicistně znějících tónů na klávesy a poté se už rozehraje pořádné heavy představení. John více talčí na pilu a démoničnost songu tvrdí přidané klávesové party. Z podobného šuplete je na světlo boží vytažena i šestka - Hyde. Díky tomuto jadrnému středu alba to vůbec není tak bezbřehá slátanina, za jakou ji mnozí považují. Myslím si. Lady In Disguise už předznamenává příští směřování Sava. Do skladby je implantován klavír a pateticky melodický podtón je značně šmakózní. Jak napovídá název další písně - She's Only Rock 'N Roll, jde především o zábavu a přesně takový je i zřejmě nejslabší kus této desky. Wishing Well to jsou Free, což mnozí jistě hned poznali. Free dunivější, tvrdší, dynamičtější, ostřejší a rozhodně ne horší. Závěr patří hutnější Red Light Paradise.

Na tomto albu dal o sobě poprvé znatelněji vědět v brzké budoucnosti jeden z největších talentů celé zaoceánské tvrdě rock/metalové scény Criss Oliva. Jeho skladatelský i hráčský růst bude na dalších albech postupně kulminovat a nezadržitelně se vyvíjet kupředu. Však je také jeho nečekaná smrt (v 93-tím na následky autonehody) hodnocena jako jedna z největších ztrát v kytarovém světě. Jeho bratr John zde využil daleko více melodických rejstříků než kdy dřív i později, což se také stalo trnem v oku mnohým zaslepeným.

Okem bodovacím jsou to u mne krásné tři a chlup hvězdičky.



reagovat

john l @ 19.02.2020 13:01:52
je to tak, tvoje definice "slabá/jiná/divná/rocková/vyměklá/netypická... " jsou s tímto albem už navždy spojené. V osmdesátých poslouchali Savatage metloši, ne rokeři, tak se nemůžem divit, že jim Fight for the Rock nevoněl. Už ten název hovoří za vše.

Ten obal vám nic nepřipomíná?

Martin H @ 19.02.2020 17:57:25
Od Savatage znám pouze desku The Wake of Magellan.
A co se týká obalu recenzované desky, tak je zde inspirace ikonickou fotkou z bitvy o Iwojimu v roce 1945.

merhaut @ 19.02.2020 21:10:06
Já teda nevím, ale u mě a v mé síti cd klubů MCD měla tahle deska skvělou pověst. A štítku Fight For The Rock bylo mnou napsáno: "Pro první období existence SAVATAGE byl rozpoznávacím znamením třepetavý vokál JON OLIVY a neuspěchané, melodické kompozice s prvními zárodky budoucích epických orgií."

horyna @ 20.02.2020 07:21:16
Obal by se při troše dobré vůle dal zaměnit za Conquest od Uriah Heep.

Merhaut: předpokládám, že ten popisek nemáš z hlavy a tak jestli jsi si nechal v pc uložené i kvanta těch ostatních, kdybys našel chvíli a zkopíroval mi sem dvě tvé definice na Images and Words - D. T. a debut Shadow Gallery. Přec to byli první prog-rockové desky, které nás tehdy s kámošem rekrutovali do úplně jiné hudební dimenze. Třeba se na ta slova rozpomenu.

merhaut @ 20.02.2020 13:28:37
Pro Horynu

SHADOW GALLERY debut, popiska MCD: Stačí se podívat na stopáže skladeb, nebo nástrojové obsazení a mnohé je jasné. Kompozičně rozmáchlý, vznešený Heavy pro "dospělé" v luxusním aranžerském balení. Jako přísady jsou použity hradby kláves, ale i flétna, cemballo, nebo kaskády bicích.

DREAM THEATER Images and Words, popiska MCD: Změna na postu sólového zpěváka /JAMES LA BRIE/ se promítla i do celku. A tak najdeme na tomto opusu pasáže a la METALLICA, ale i několikadílné mnohovrstvé kompoziční útvary připomínající starší album s množstvím paralel na RUSH.

Ještě jsem k tomu přidával tzv paralely = seznam podobně znějících či jinak souvisejících interpretů. Délka pole typu charakter byla tehdy v dbf omezena na 256 znaků i s mezerama, pokud si tedy po 25 letech vzpomínám dobře:-)

luk63 @ 21.02.2020 06:47:25
K tomu obalu: ještě bych upozornil na podobnost se "Status Quo - In The Army Now" ze stejného roku 1986.

horyna @ 21.02.2020 07:48:34
Jardo děkuji. Už je to hodně dávno, ale možná, že si ty S. G. i trochu pamatuji. A ano, máš pravdu, vedle byli ještě psaní interpreti z podobného ranku. To člověku dost pomáhalo se orientovat, i když to mohl každý slyšet krapet jinak.
Když už jsem tu otevřeli pře pětadvacet let starou vzpomínku - kam se vlastně poděla všechna ta cd? Jestli to tedy není tajné. Byli rozprodané, rozebrané, rozkradené, nebo jsi si i některá nechal? Ten stav byl u hrstky z nich tristní už tenkrát, na druhou stranu při tom množství půjčoven, museli být některé tituly v oběhu určitě ve třech i více kusech. Lidi se k tomu museli chovat jak pras…, jinak by to nevypadalo jako když nad tím snídáš, hold komunistická výchova-co není moje...

merhaut @ 21.02.2020 11:23:07
Z těch celkových 15000 cédéček šly asi tak 3000 zničených do likvidace, kolem 4-5000 mám uskladněné porůznu v bednách, jen pár stovek jsem si nechal doma, zbytek "uvízl" na pobočkách.

Stav drtivé většiny byl tristní, člověk se až štítil některé kusy brát do ruky, umatlané, umaštěné, dokonce záměrně poškozené, knížečky vykradené, ukradené, nahrazené inkoustovými kopiemi ...

Též si myslím, že vztah k majetku je u nás v Česku stále cinknutý bolševismem, například jeden z největších odchycených zlodějů přebalů CD byl kladenský MUDr.:-)

Naštěstí se poslech muziky, zejména díky Tidalu, u mě takříkajíc odhmotnil, sbírku CD/LP už nemnožím, vybírám si jenom rozinky, a to stejně "jen" na koukání. Online nabídka muziky je dnes neskutečná, tohle zažít zamlada, tak se zblázním, a asi bych si po šimko-grossmannovsky pouštěl všechno najednou:-)

horyna @ 21.02.2020 11:49:39
Tak přece ti toho zůstalo celkem dost i pro vlastní potřebu, ale jelikož ty vlastně patříš do skupiny streamovačů :-), tak asi celkem k ničemu. Pro nás půjčovatele ta doba měla nezapomenutelné kouzlo, na níž budeme už jen vzpomínat. I když to bylo krátké, stálo to za to.

merhaut @ 21.02.2020 13:04:09
Kouzlo, byť poněkud hektické, to mělo i pro mě, objížděl jsem týden co týden bezmála celou republiku (3000 kiláků týdně, na 50 poboček), znal pomalu každé město a potkával stovky hudebních fanoušků.

horyna @ 21.02.2020 13:15:29
50 poboček, to je solidní. Slovensko v tom nebylo? No a odkud jsi ty kvanta objednával, z Německa, Holandska...? To ti posílali, nebo jsi tam musel. Třeba Tomáš Prek z brněnského Redblacku myslím jezdíval časo do Holandska, Polska...

Óin @ 21.02.2020 18:37:58
Taky jsem občas navštívil opavskou pobočku, nic jsem nezamastil ani neodcizil :-)

merhaut @ 21.02.2020 20:01:39
Slovensko jsem dělal do rozpadu pod značkou BMB, to byly hrozné štreky. Pak jsem je přenechal kolegovi Bernátovi, když jsme to dělili.

CD jsem nejvíc kupoval od CD_Flash v Backnangu, větší várky osobně, pak se český majitel přestěhoval 6 kiláků ode mě:-)

Opavu vedli ve všech fázích spolehliví kluci, tam se nekradlo:-)

Jarda P @ 21.02.2020 20:21:07
Hrdě se hlásím k Opavě. To byly skvělé časy, každý týden žhavého ováníčekání, co nového bude v půjčovně, nevyčerpatelném zdroji bigbítu.

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
horyna
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Savatage


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje GMMedia.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000