Santana - Carlos Santana - Mahavishnu John McLaughlin: Love Devotion Surrender

Santana - Carlos Santana - Mahavishnu John McLaughlin: Love Devotion Surrender - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1973

Tracklist:

01. A Love Supreme /Coltrane/ (7:48)
02. Naima /Coltrane/ (3:09)
03. The Life Divine /McLaughlin/ (9:30)
04. Let Us Go Into The House Of The Lord /traditional/ (15:45)
05. Meditation /McLaughlin/ (2:45)


Obsazení:

Carlos Santana: Guitars
Mahavishnu John McLaughlin: Guitar, Piano
Khalid Yasin( Larry Young): Organ
Armando Peraza: Congas
Billy Cobham: Drums
Don Alias: Drums
Jan Hammer: Drums
Dough Rauch: Bass
Mike Shrieve: Drums

 
28.01.2019 horyna
4 stars

Ač se tu Santanova tvorba těší značné oblibě, tahle deska se s počtem recenzí (jedna) u zdejšího posluchačstva tomuto standardu dosti vymyká. Důvodem nejspíš bude Carlosův odklon od "latinou" ovlivněné tvorby a silný až experimentální příklon k fusion a jazzu. Spojení s odborníkem na tyto styly Johnem McLaughlinem dává už leccos tušit, a od vložení cd do přístroje a následného stlačení knoflíku play je posluchač vtažen do snového a jen v drobných konturách načrtnutého světa fusion hudby.

Deska obsahuje dvě malebné kratičké kytarové miniatury, dvě na nápady hýřící vize obou kytarových mohykánu spojených tu v jedno tělo a jednu dlouhou, zprvu se pomalu rozjíždějící, po chvíli však rytmicky strhující suitu Let Us Go Into The House Of The Lord. Ta se s dřívější Santanovou tvorbou dá poměřovat zhruba nejpřijatelněji a to zejména díky bujarým rytmickým přelivům a citlivě vsazenému jižanskému espritu, který doposud tolik charakterizoval kytaristovu složitou osobnost. Love Devotion Surrender je stěží uchopitelným kusem rané mistrovy tvorby, ale pokud máte rádi album předchozí či to následující, časem vám to stejně nedá a s trochou snažení najdete zalíbení i v nahrávce recenzované.

Asi to nikdy nebude to "WOW" podobně jako u Abraxas či Welcome. Love Devotion Surrender je příliš nečitelné, nesmělé a nepředvídatelné album na to, aby vás uchvátilo v takové míře, jaká se u Santanovy tvorby z let dávno minulých očekává. Na tuto desku se dá pohodlně praktikovat ono pořekadlo – nemusí pršet, stačí když jen kape.
reagovat

@ 28.01.2019 13:23:28
Nikdy mě tahle DIVNÁ deska moc nevoněla a už se na tom asi nic nezmění. Santana s ní sešel ze své cesty. Sic to nebyl podbízívý pop jaký praktikoval za deset let, ale jazz mi k němu taky moc nesedí.

bullb @ 28.01.2019 15:54:57
horyna: ale si si naložil ale veľkú porciu:-)
Faktom je, že za desaťročia som nedospel k niečomu, čo by sa mohlo považovať za "pochopenie", "spoznanie", "zblíženie" sa s touto platňou. Santana bol vtedy pod vplyvom učenia guru Sri Chinmoy. Neviem, či to rozhodlo, že sa Mclaughlin sem "prichomejtol". McLaughlin v Mahavishnu hraje prím, jeho gitara je agresívna, burcuje, kričí, vyzýva, pritom tam má zdatných "protihráčov".
Tu sa Santana akoby bál, preto McLaughlin ho prekričí.

Počúval som to zhruba v čase, keď vyšla aj posledná LP od Mahavishnu Orchestra: Between Nothingness and Eternity. Dovolím si poznamenať, že to bola a je výborná vec, aj keď hraná naživo.

K Carlosovi len jedno: od Santana 1 až po Welcome ukázal, že je gitarový génius, nemele furt len to latino, ktoré sa pre mnohých zdá byť ako jeho určujúci prvok.

Mimochodom, na Welcome je tiež Love Devotion and Surrender. Skúste porovnať.

VaclavV @ 28.01.2019 18:07:24
Asi můj nejoblíbenější Santana. Pěkná pocta Coltranemu :-)

PaloM @ 28.01.2019 18:31:35
Samozrejme, jeden z top albumov Santanu. Obdobie fúzie jazz-rock mu veľmi sadlo, Santana je univerzálny a je geniálny v spájaní žánrov s latino-etno.

terka @ 29.01.2019 09:31:35
Máme doma snad všechny staré desky Carlose Santany. Nepamatuju se, že by tahle někdy vůbec hrála. To asi o něčem svědčí.

PaloM @ 29.01.2019 10:25:48
No Terka, a to je jasná výzva. Najvyšší čas, aby si daný stav zmenila :-) Možno budú otec s bratom prekvapení, čo počujú.

29.10.2013 Petr Gratias
5 stars

Je zajímavé, že se recenzím tohoto alba dosud všichni progboardisté vyhýbali, takže zkusím tuhle klasiku vrátit do povědomí pamětníkům, a "navnadit" i mladší ročníky....
Album Love Devotion Surrender mě zastihlo v době, kdy už jsem měl za sebou famózní šok z Mahavishnu Orchestra trochu za sebou a nějak podvědomě jsem hledal nějaké další kontinuity.
O duchovním hledání podstaty života, duše, rozpínání mysli a pomocí hudby hledat a nabízet estetické krásno Carlose Santany už jsem v té době věděl, ale přesto mě spojení s Johnem McLaughlinem trochu překvapilo, třebaže na předešlém albu Welcome už byly činěny jejich zásnuby.
Tohle album obdržel jeden můj kamarád od svého kamaráda z USA a přivolal mě k sobě, zda nemám o projekt zájem.
Kamarád ujížděl na Uriah Heep, Black Sabbath, Budgie, Wishnone Ash... a tahle hudba pro něbo byla neskousnutelným oříškem.
Sotvaže jsem zaslechl úvodní téma ve stylu mahavishnu Orchestra - byl jsem stžen jakýmsi maelstromem a hudba mě totálně rozvibrovala.
Musím konstatovat, že mě nejen zaujala famózní kooperace kytarových témat Carlose Santany a Mahavishnu Johna McLaughlina, ale i okolnost, že mezi hudebníky se objevilo jméno Jan Hammer - na bicí nástroje, ale i famózní jména jako Billy Cobham a Michael Shrieve a vlastně část Santanovy kapely.
Dravost a rozpínavost decibelové masáže umocňovala úžasná harmonická vlna hráčských dovedností famózních hudebníků, kteří hrají jako o život a přesto podle mého cítění s úžasnou lehkostí a s entuziasmem.
Skladby A Love Supreme, The Life Divine a Let Us Go Into The House Of The Lord jsou plné mimořádného energetického potenciálu, dynamiky a napětí, jakoby se člověk díval do obrovského kotle, na jehož dně se vaří divoký lektvar, který bude silou žáru ohně katapultován vzhůru... Nejsou to ale jenom impresivní a naopak expresivní erupce, ale i duchovní rozměr, pokora a oslepující pohled do slunce stejně jako do záhadného vesmírného nekonečna....
Naproti tomu skladby Naima a Meditation jsou akustické, klidné, subtilně něžné jako protipól proti těm předešlým.
Po krátké době se dá v té eskapádě kytarových "soubojů" rozeznat čitelnost Santanovy kytary a McLaughlinovy kytary a myslím, že inspirativnost pro kytaristy zde už tenkrát byla veliká, byť si při poslechu možná mnohý hráč místy řekl, že by měl raději dělat něco jiného. To ale nebylo nic neobvyklého. Podobné pocity měli kytaristé při poslechu Al DiMeoly nebo Paka De Lucii.
Famózní je už jednou i zmíněná rytmická sekce, prostě všechno je svázáno jednotící pozitivistickou myšlenkou a zároveň vnitřním řádem.
O deset roků později jsem si tuto okolnost připomněl, když jsem u mladších rockerů slýchal skupiny new wave
a uvědomil jsem si, že tahle hudba bude do podstatné míry nepřekonatelná.
Album mohu vřele doporučit všem, kteří v hudbě hledají nejen umění, estetické krásno, duchovní náboj, ale i neopakovatelnou atmosféru.
Jako vlasatý rocker (pravda) jsem se ovšem kabonil, když jsem se díval na obal. John McLaughlin nikdy nenosil dlouhé vlasy, ale Santana ještě na Carlos Santana And Buddy Miles Live měl hippie hřívu a na tomhle albu vypadal jako číšník v přímořském letovisku...
To ovšem s hudbou nemá nic společného.
Pět hvězdiček!

reagovat

PaloM @ 30.10.2013 08:07:07
Áno, fotka na obale vyvolá úsmev. Mne zase pripadajú ako z detektívneho seriálu o Poirotovi, ktorí beží v TV nedeľu po obede. Podozriví frajeri z lepšej spoločnosti :-)
Petr, napísal si to pekne, text má hĺbku, akou sa vyznačuje táto hudba. Je veľmi ťažké opísať zložitosť a nehmatateľný rozmer ompozícií. Ďakujem za tvoj pohľad na vec, príjemne sa to číta.

zdenek2512 @ 30.10.2013 08:25:54
Petre zdravim, tuhle desku jsem minuly tyden nahodil, takze proto o ni jeste nikdo nepsal :-). Tahle deska vysla v dobe kdy jsem kvalitu dila meril delkou vlasu interpretu.... Diky za velice peknou a ctivou recenzi na dilo, ktere jsem docenil az mnohem pozdeji. Mozna taky proto, ze tahle deskw nebyla mezi sberateli moc frekventovana.

Mohyla @ 30.10.2013 09:04:02
Technická: že mezi hudebníky se objevilo jméno Jan Hammer - na bicí nástroje, - to snáď nie!

hejkal @ 30.10.2013 09:48:07
Prečo nie? Na bicie hrával kade-tade, tu i na albumoch Jeffa Becka... Pravda však je, že tu hral aj na klávesy, takže poopravím pomerne nepresnú zostavu.

zdenek2512 @ 30.10.2013 09:11:01
Mohyla: zdravím takhle to je na discogs.com. Jan Hammer na percussion na CD se podívám doma, ale na tom discogs je to jak u LP tak u CD

Mohyla @ 30.10.2013 09:30:19
Díky za vysvetlenie! Len mi udrelo do očí, že bicie Jan Hammer, keď tam hrá na bicie aj Billy Cobham, ten je pri všetkej úcte k Janovi asi o niečo lepší bubeník.

PaloM @ 30.10.2013 10:39:10
Môžem potvrdiť, Jan Hammer "umí i na bicí"

Petr Gratias @ 30.10.2013 12:40:42
Zdravím Vás všechny a děkuji za přátelské reakce a postřehy...
Pozor!
Na tomto albu hraje JAN HAMMER pouze na bicí nástroje! Bylo to vlastně poprvé, co jsem zaregistroval, že klávesový virtuos hraje i na bicí.
Na společném albu s Jerry Goodmanem - Like Children - hraje rovněž na bicí nástroje! A výtečně!
Kdyby takhle všichni klávesoví hráči hráli na bicí bylo by to moc dobře a vzpomínám si, že jsem su už tehdy říkal, že Jan Hammer svou hrou strčí do kapsy i řadu výlučných bubeníků. Ale nehraje tady na klávesy! Na ty hraje pouze KHALID YASIN alias Larry Young, varhaník z jazzrockové skupiny Lifetime.
Těžko říci, jak se ve studiu Jan Hammer cítil vedle Billyho Cobhama a Michaela Shrieva, ale myslím, že v USA jsou (zjednodušeně všichni kámoši) a tak o nějaké řevnivosti tenkrát nemohlo být řeči.

Je to můj známý a opakovaný stesk: je věčná škoda, že Jan Hammer u nás po revoluci neuspořádal koncertní turné. To mě hodně mrzí, ale jsa informován z věrohodných zdrojů k tomu měl svůj důvod.

Přiznám se, že bych uvítal, kdyby se někdo z o generaci mladších rockerů, který je uvyklý poslouchat svoje hudební hrdiny k albu vyjádřil. Tady ta zpětná vazba by byla velmi zajímavá. Nechci být přehnaný skeptik, ale Ti posluchači hudby z Mp3, které vnímám kolem sebe občas ve veřejných dopravních prostředcích - domnívám se - by tuhle hudbu těžko akceptovali. Asi by to pro ně byla hudba z Marsu.
Asi bych měl zdůraznit, že nechci být předpojatý, ale zkušeností mám kolem sebe poměrně hodně, abych tuto teorii pustil kolem sebe....
Zdravím!

adam @ 30.10.2013 12:50:20
Jan Hammer hral na bicich na viac ako 20 albumoch, tak mi to ani nepride velmi ako tema na diskusiu.

martin69 @ 30.10.2013 13:03:00
Petře, mě to nedá. Tvoji rodiče s tebou poslouchali hudbu, která se líbila tobě? Nic ve zlém, ale mladí mají své hudební hrdiny. Tak jako jsi je měl ty, nebo i já. Proč se věčně o ně otíráš? Mají svůj svět, tak jako jsi ho měl i ty. Jejich plusem je, že žijí v jiné společnosti. Čas se žene dopředu. A nic nelze vrátit. Mám doma dva 14 chlapy, tak že myslím, že vím o čem píšu.

Jarda P @ 30.10.2013 13:03:33
Petře,já jsem v dopravních prostředcích,na cestě do práce a z práce i při práci na zahradě taky posluchač MP3.Protože času není nazbyt.A to mám v přehrávači jen to, co nemám na CD,protože jsem spoustu věcí objevil až nedávno díky netu. Takže když vidíš v šalině starého chlapa se sluchátky na uších, nebude to asi ten případ, který popisuješ:-).

PaloM @ 30.10.2013 13:12:12
Petr, Martin: súhlasím s vami obidvoma. Totiž, čo píše Petr o počúvaní mp3 a mladých, som tu kdesi nedávno písal aj ja - bolo to v diskusii s gunslingerom. Dovolím si tvrdiť, že to platí pre viac ako 90% mladých ľudí. Martin má deti, aj mám deti - a patrí do tej skupiny aj gunslinger, ktorí si vo zvyšku 10%.
S témou mladí ľudia a generačné rozdiely je jeden zásadný problém - už starí Rimania kritizovali nevychovanú a nemravnú mládež :-)
Ale úplne všeobecne, nie je to vôbec tak zlé. V zamestaní oveľa radšej robím s mladšími a veľmi mladými kolegami (a samozrejme ešte viac s mladými kolegyňami). Niežeby som bol na zajačiky, šumienky, čučoriedky - proste mladí sú priamejší a nemajú v sebe toľko faloše a pretvárky, ako sa nalepilo za dlhý život na starších...
A naspäť k hudbe: čo počúvajú mladí, za to sú zodpovední rodičia - ako ich vychovali. Či svoje deti jemne usmernili, ukázali im, že sa dá aj inak, alebo ich im nechali falošnú slobodu, nech do nich hustia bulvárne média, komerčné TV a rádia, čo je Inn..

martin69 @ 30.10.2013 13:20:34
Palo, máš v podstatě pravdu. Dětem můžeš ukázat cestu k hudbě. Ale už je jen na nich, jakou si zvolí. Pokud to vezmu u sebe. Kluci znají klasiku (Beatles, Deep Purple...). Ale poslouchají dnešní věci. Jejich plusem je, že legendy rocku poznají. I když k ni mají letitý odstup. Nutit je přeci, ale nebudu. Čas ukáže. Jsou přeci jen ještě velmi mladý.

PaloM @ 30.10.2013 13:26:35
Je to tak, môžme ich jemne usmerniť, doporučiť nejaké nahrávky (česky odporučit), ale nútiť ich niečo počúvať, to by bola blbosť - malo by to opačný účinok. Ovšem, keby mi denne pílili uši growlingom, rapom a popom, čo nám beží asi na 6 TV staniciach, to by som mal problém vydržať :-)

ackerman17 @ 30.10.2013 17:56:41
Ahoj všem.
No teda dělat si obrázek o člověku na základě poslechu mp3 přehrávače je trochu moc, ne? :-) Je mi třicet, takže bych neřekl že jsem nějak starý, a v MHD poslouchám zásadně mp3. Např dnes mi hráli Niacin, včera famózní Béla Fleck and the Flecktones a v pondělí Chick Corea Electric Band.
Takže bych byl v hodnocení trochu opatrnější...

ackerman17 @ 30.10.2013 18:00:29
Jinak (až na ten přehmat s MP3 :) ) super recenze, jde o opravdu špičkové album!

PaloM @ 30.10.2013 20:08:39
ackerman17: možno si nepostrehol jemný rozdiel. Ide o deti, ktoré si ničia sluch pri každej príležitosti štuplami v ušiach alebo stále čumia do mobilu.
Aj ja som počúval v minulosti diskman s mp3 cédéčkami vo vlaku a expres autobuse. Dal sa takto vnímať iba hlasitý metal, lebo hluk v dopravných prostriedkoch mi neumožnil vnímať dynamiku iných nahrávok. Sluch si veľmi cením, tak som prestal na cesty brávať diskman.
Deti proste nemajú rozumný odhad pre takú činnosť.

Cossack @ 31.10.2013 01:16:41
Palo, česky je „doporučit” ne „odporučit”… ;-)

Cossack @ 31.10.2013 01:53:59
Petře, zase ty Tvé subjektivní „objektivnosti”. No, co už s Tebou… Nic nového, zvykl jsem si.

Ani Palo nemá pravdu. Nejlíp to vystihl Martin; nikoho nemůžeš nutit do toho, co má poslouchat, nedej Bože, co se mu má líbit! Takže „vést děti” k poslechu toho, co se líbí mně, je hezké, ale k ničemu – mají svůj vlastní názor a spíš to může působit kontraproduktivně. A taky, přesně jak Martin podotýká, málokdo poslouchá a „uctívá” stejné hudební ikony, jako jeho rodiče; zpravidla minimálně do doby, než dosáhne jejich věku… (Čest výjimkám.) ;-)

P. S. Taky si někdy krátím cesty městskou hromadnou poslechem mp3 (a že ne tak často je jen proto, že mi ty špunty špatně sedí v uších)…

Cossack @ 31.10.2013 02:00:18
Jen ještě pro upřesnění – moje „Ani Palo nemá pravdu” se vztahovalo k tomuto jeho vyjádření:
„A naspäť k hudbe: čo počúvajú mladí, za to sú zodpovední rodičia - ako ich vychovali. Či svoje deti jemne usmernili, ukázali im, že sa dá aj inak, alebo ich im nechali falošnú slobodu, nech do nich hustia bulvárne média, komerčné TV a rádia, čo je Inn..”
To ovšem o kousek níž vlastně sám dementoval, takže v pohodě – s tím už souhlasím. ;-)

zdenek2512 @ 31.10.2013 05:22:43
Ahoj Petře, po ránu jsem si pustil tuhle desku a je to prima vstupovat do mlhavého rána deskou plnou nádherných prosluněných kytar. Dlouho jsem si tuhle desku nepustil není na každodenní poslech, ale když už tak budu pokračovat v santanovském duchu. Velice pěkná recenze, která mě inspirovala minimálně k puštění desky.

Já jsem dcerám do toho co mají poslouchat nemluvil. Samozřejmě jsem nechtěl, aby se jim líbila Vlachovka a už troubějí dej ho tam hl.... apod. Když byli malé tak v televizi jelo Eso s Pergnerovou a to se jim líbilo, ale jak jim bylo dvanáct, třináct zjistili co máme doma za poklady a poslouchají přesně co já a žena. Samozřejmě neposlouchají ty ujeté věci co se líbí mně, ale mají rády Beatles, VDGG, Zappu, White Stripes, Led Zeppelin, Jimi Hendrixe, Doors. Santanu.Prostě takovou tu klasiku a já od nich nic víc nechci. Starší dcera mě dokonce předloni pozvala na koncert VDGG a vzala mě na něj. Letos byla na Iron Maiden a Alice Cooperovi, a taky na dvou metalových festivalech. Její kamarád je vyznavačem tohoto žánru. Mladší zase loni navštívila koncert P.J. Harvey a festival Colours.

Petr Gratias @ 31.10.2013 21:46:34
Odpovím na Vaše reakce a dotazy stran hudby, jakmile budu mít více času na psaní...
Když se psaním a korigováním a stylizováním živíte, chce se občas třeba jít naštípat dříví nebo uklidit sklep, abyste se z toho psaní nepojašili.
Odpovědět rozhodně chci, ale jsem v časové tísni.
Píšu to hlavně proto, aby nevznikl dojem o mé nadutosti, že neumím argumentovat a vysvětlovat svoje postřehy, názory a zkušenosti.... Díky za pochopení.
Palovi a Zdeňkovi děkuji za podporu. Přesně vědí a chápou, co myslím a proč si to myslím..!

PaloM @ 01.11.2013 13:04:24
Cossack: napísal som to presne naopak, ako som chcel - slovensky "odporučiť" a česky je „doporučit”.
Ospravedlňujem sa.
Za ostatným si stojím, ide o výchovu detí, kým sa ešte dajú formovať.
Petr Gratias má s touto recenziou, ako aj v následnej diskusii, moju podporu.
Rozumiem mu. Drevo rúbať nechodím, ale by som nezblbol, chodím pešo kilometre v týždni, aj cez víkend.

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 3x
Petr Gratias, ivazzoo, PaloM
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
horyna
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000