Rush - Rush In Rio (DVD)

Sanctuary/BMG 171:09 a 77:33
Jen co na vás roztomile vyhlížející animovaný dráček z obalu vychrlí plameny je to tu. Pár turistických záběrů Ria a jsme na fotbalovém svatostánku Maracaná. Takové uvítání, jaké skupině připravilo čtyřicet tisíc brazilských fanoušků rozpumpuje každého. Z Rush rázem spadla nervozita. A že k ní měli důvod. Kamióny s aparaturou přijely pozdě. Bedňáci sice vše stihli, ale zvuková ani kamerová zkouška se nekonala. Nastupovat na pódium k téměř tříhodinovému koncertu bez zkoušky musí znervóznit i takové profíky jakými Rush bezpochyby jsou. Úvodní Tom Sawyer je v Brazílii obzvlášť populární, protože tamní televize si jej vybrala za znělku seriálu McGyver. Geddy Lee s mikrofonem a za pomoci mohutné aparatury téměř neměl šanci, zpěv desetitisíců hrdel byl silnější. Tento dopink pomohl skupině na vše zapomenout a celý večer za neutuchající, ale přeci jen o něco méně intenzivní pomoci se překonávala. Skladby z posledního alba Vapor Trails přirozeně vplynuly mezi starší repertoár. Také byly nejvíc podpořeny filmovými dotáčkami na třech obřích obrazovkách. Ale třeba i v Roll The Bones na obraze rapovala lebka, 2112 zahajovalo rotující logo tohoto alba. Většinou však obrazovky sloužily pro detailní informování vzdálenějších diváků. A na koncertech Rush se je na co dívat! Trojice si zcela vystačí, klávesy nechybějí tam, kde mají znít a Lee pomocí pedálů basuje nebo k baskytaře může přidat potřebné klávesové zabarvení. Alex Lifeson střídá kytary, doluje z nich neuvěřitelné zvuky. Navíc poměrně dost pomáhá se zpěvem. První část (necelou hodinu a čtvrt) po peckách The Trees, Free Will a speciálně zařazeném Closer To The Heart končí zjemňujícím Natural Science. Po přestávce dá pokyn k zahájení druhé, o dvacet minut delší části opět z obrazovek dráček. Labužnicky si zapálí doutník a pak vyplivne oheň. Oheň vyšlehne i z pódia, začíná Little Victory. Když po nápaditém sólu bicích Peart odpočívá, sesednou se Lee a Lifeson s akustickými kytarami a nabídnou jemnou podobu Resist. Vydařené setkání definitivně uzavírá The Spirit Of Radio. Diváci přesně vědí, kdy zajásat hlasitěji, aby vše bylo jako na desce. Ještě směs složená By-Tor And The Snow Dog, Cygnus X-1 a Working Man.
Bonusy jsou soustředěny na druhém disku. Brazilské cestování zachytil videokamerou fotograf skupiny. Tři rozsáhlé instrumentálky YYZ, La Villa Strangiato a O Baterista tu jsou znovu s možností vybrat si ze čtyř nebo tří pohledů. Sledovat Neila Pearta „při práci" je zážitek. Na otočné plošině je obklopen bicími a perkusemi ze všech stran. Není to megalomanie. Pro každou skladbu si přesně vybírá. Dokáže cinkat, ševelit, burácet i zahrát melodii. Na závěr O Baterista přesně souzní s orchestrem Buddyho Riche, který na obrazovce hraje Basieho One O’Clock Jump. Skladbu By-Tor And The Snow Dog Rush nehrávali už někdy od konce 70. let, pro toto turné ji oprášili a doplnili animovaným klipem. Ten si můžete vyhledat a pustit si ho v klidu. Jde najít lehce. S dalším ukrytým bonusem, v pětasedmdesátém roce nafilmované Anthem, to dá mnohem více práce, ale nevzdávejte to! Jedinou záhadou DVD pro mne tak zůstává, proč na pódiu celou dobu cosi perou tři velké automatické pračky. To mi však velmi dobrý pocit z koncertu nekazí.
****1/2 Petr Nožička Rockshock 4/2004

reagovat

Bedřich\ @ 25.01.2008
Petře,jen k těm pračkám. . . na konci každého koncertu vytáhne z těch praček Geddy s Alexem propagační čepice a hlavně trika a naházejí je do prvních řad šťastných fanoušků. . . mám z pražského koncertu čepici,tak vím o čem mluvím. . .měj se B.RUSH F.

Taffey @ 26.03.2008
Toto DVD jsem si půjčil v půjčovně. Mé velké nadšení opadlo ihned, jakmile jsem jej zavřel v kastlíku přehrávače. Něco tak mizerného po zvukové stránce, to jsem už dlouho, ale opravdu dlouho, neslyšel. A to mám delikatesní aparaturu, která dokáže prvotřídně separovat jednotlivé nástroje. Zkrátka paráda. Ale u tohoto DVD to opravdu nešlo. Valila se na mě hradba zvuků bez jakékoli separace, zkrátka bláto. O obsahové stránce psát nebudu, protože jsem DVD po půlhodině vytáhl a byl jsem rád, že si můžu pustit jiný koncert. Vůbec nechápu, jak může někdo takhle zmršit zvuk.

Zdeněk @ 26.03.2008
Taky já jsem měl z tohoto DVD smíšené pocity.Spíše
mi to celé připomíná řev jihoamerických fanoušků
při fotbalovém derby místních klubů.Taky já jsem
neměl sílu tenhle koncert doposlouchat do konce.
Nic proti Rush, ale tohle není zrovna povedená
záležitost.