Roxy Music - Roxy Music
Roxy Music - Roxy Music - tracklist alba, hodnocen?, recenze
1972
Tracklist:
02. Ladytron
03. If There Is Something
04. Virginia Plain
05. 2 H.B.
06. Bob (Medley), The
07. Chance Meeting
08. Would You Believe?
09. Sea Breezes
10. Bitters End
Obsazení:
Bryan Ferry (vocals, piano)
Phil Manzanera (guitar)
Andrew Mackay (oboe, saxophone)
Eno (keyboards, synthesizer, tapes)
Graham Simpson (bass)
Paul Thompson (drums)
Britský glam-rock v další ze svých podob, tentokráte na pomezí pop/rocku, prog-rocku a experimentálních syňtákových hrátek. No a to celé v čele s kabaretiérem Bryanem Ferrym, jehož lkající vokál je jasnou poznávačkou Roxy Music.
Co se týče kapely samotné, tak s ní jsem začínal právě touhle deskou a byly to tvrdé začátky.
Sice cítíte, že někde v jádru téhle muziky sedí solidní pop/rock, ale Ferryho podivný zpěv podpořený šílencem Enem, který umí hudební linky nejprve bravurně rozplést, aby je po menším elektronickém běsnění opět skloubil dohromady, je poněkud bizarní záležitost. Velká měrou se na zvuku Roxy podílí i výborný Andrew Mackay, který už tak dost zvláštní kombinaci dovede v pravý čas dodat tu správnou špetku dechové esence. (obzvlášť hoboj v Virginia Plain je pekelný). Ale i kytarista Manzanera se snaží a nejlépe jeho umění oceníte hned v první skladbě.
Desce jsem po prvních nedůvěřivých posleších přicházel čím dál více na chuť a několik jejích skladeb považuji za skvělé hity, které se směle můžou zařadit mezi to nejlepší, co Roxy vydali. Tak namátkou třeba první čtyři skladby, které začínají poněkud experimentální řežbou Re-Make/Re-Model, přes hravou Ladytron, grandiózní If There Is Something až po imho nejlepší skladbu od Roxy vůbec, kterou je famózní Virginia Plain.
Jak se dá elektronicky prznit teskná skladba nám předvedou hoši v další Enově úletu s názvem Chance Meeting, kterou následně vystřídá bizarní rock and roll Would You Believe?, kterému pro změnu zcela neskromně dominují dechy.
I další skladby jsou zajímavé a rozhodně se nedá říct, že by mě nějaká z nich nudila nebo že bych ji dokonce přeskakoval. I když na elekroběs v Sea Breezes musí mít člověk už trochu podobné muziky v uchu, jinak ho tohle může snadno spláchnout.
A závěr? Svůdná Bitters End prostě dovede vykouzlit úsměv na tváři. :)
Debut Roxy Music hodnotím jako velice pestrou a rozmáchlou desku, kde si dovedu představit, že by se takový materiál dal natočit daleko popověji. Pro někoho by možná deska Roxy Music získala na hodnotě, ale mě se prostě takhle neučasaná, neurvalá, roztřesená, podivná a kdoví ještě jaká, prostě moc líbí.
Na plný počet to sice není, ale **** s dlouhým plusem přihazuji bez mrknutí oka.
reagovat
- Mistrovské dílo, zásadní album
- Excelentní přírůstek do každé sbírky
- Dobré, ne však zásadní
- Jen pro sběratele a fanoušky
- Slabé, pouze pro kompletisty
- Špatné, nekupovat!















