Rolling Stones, The - Voodoo Lounge

Rolling Stones, The - Voodoo Lounge - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1994

Tracklist:

01. Love Is Strong (3:50)
02. You Got Me Rocking (3:35)
03. Sparks Will Fly (3:16)
04. The Worst (2:24)
05. New Faces (2:52)
06. Moon Is Up (3:42)
07. Out of Tears (5:27)
08. I Go Wild (4:23)
09. Brand New Car (4:15)
10. Sweethearts Together (4:45)
11. Suck on the Jugular (4:28)
12. Blinded by Rainbows (4:33)
13. Baby Break It Down (4:09)
14. Thru and Thru (6:15)
15. Mean Disposition (4:08)

All songs written by Mick Jagger and Keith Richards

Released 11 July 1994
Recorded September 1993 - April 1994
Length 62:08

Produced by Don Was and The Glimmer Twins


Obsazení:

The Rolling Stones:
Mick Jagger – lead and backing vocals, electric and acoustic guitar, harmonica, maracas and castanets
Keith Richards – electric and acoustic guitar, backing vocals, piano, bass guitar, tambourine
Charlie Watts – drums and tambourine
Ronnie Wood – electric, pedal steel, acoustic, slide and lap steel guitar, backing vocals

Additional personnel:
Max Baca – bass guitar
David Campbell – string arrangement
Lenny Castro – percussion
Pierre de Beauport – acoustic guitar
Bernard Fowler – backing vocals
Frankie Gavin – fiddle and pennywhistle
Mark Isham – trumpet
Luis Jardim – percussion and shaker
Flaco Jimenez – accordion
Darryl Jones – bass guitar
Phil Jones – percussion
Chuck Leavell – piano, organ, harmonium and harpsichord
David McMurray – saxophone
Ivan Neville – backing vocals and organ
Benmont Tench – organ, piano, and accordion
Bobby Womack – backing vocals

 
24.03.2018 horyna
5 stars

Jestliže máme hledat kapelu, pro kterou byla změna hudebního ovzduší přicházející z kraje devadesátých let z Ameriky rozhodující a která dokázala díky tomu znovunastartovat své zrezivělé lopatky v zadřených motorech tolik otupělé v předchozí desetiletce, budou tím správným příkladem právě giganti Rolling Stones. Jejich zkomírající potenciál dostal v předchozích letech pořádně na frak a těžko by si někdo tehdy vsadil, že se onen Britský rockový dinosaurus ještě někdy obrodí a navíc s takovou vrvou.

Čistě náhodně ( i když musím připustit, že pod nepatrným vlivem magistrovi poslední recenze kolegů Beatles) jsem si včera právě tohle album překopíroval do flešky v autě, aby mi zpříjemnilo dobu určenou pro přesun z bodu A do bodu B. Absolutně nic jsem od něj neočekával a jeho náplní mělo být ukrácení potřebné cca hodinové stopáže alespoň trochu příjemnou muzikou. Můj přístup byl asi takový - dlouho jsi to neslyšel a nikdy jsi tu desku zvlášť nemiloval. A světe div se, zázraky se někdy skutečně dějí. Vlastně už od prvních tónu famózní pecky Love is Strong přišlo podobně nečekané zjištění. Kdybych teď napsal, že je ta deska dobrá, lhal bych sám sobě. Ona není JENOM dobrá a další z plejády nahrávek Micka Jaggera a spol. Ona je naprosto fantastická, živelná, strující a velice muzikální. Konstruktivní, snoubící v sobě všechny typické elementy RS, moderní a na poměry kapely i slušně progresivní.

Testosteron dvojice Jagger/Richards z ní prýští vehementně a drze, jako horké sémě z údu nadrženého nadsamce. První trojice skladeb je klíčová a dokáže vás v mžiku rozcupovat na padrť. Netuším co si kapela do žil stříkla tentokrát, ale možná postačilo, aby jim producent Don Was propojil obvody přímo na 220 V. Následující dvojice The Worst (zpívá Richards) a New Faces, brnkne na pomalejší a bluesovější srtrunu, ale hned další Moon is up, je dokonalým synonymem pro moderně pojatou rockovou rasovinu. V půli alba se ukrývají největší hity, singlovky Out of Tears a I go Wild. Strhující a aranžérsky nápadité skladby, patřící k nejlepšímu portfóliu RS. Deska šlape dál, i když se může zdát, že patnáct skladeb se v úměrné kvalitě utáhnout nedá, opak je pravdou. Žádná z těch dalších není nikterak výrazně slabší, aby musela být vyšťouchnuta mimo hru.
Nestává se tak často, aby kterákoliv kapela umístila na samý závěr svého alba skutečně výraznou, skladatelsky silnou a navíc hitově dominantní píseň. A přesně tohle RS provedli v koncovce Voodoo Lounge. Píseň Mean Disposition je v mých očích jednou z nejlepších, možná dokonce vůbec nejlepší z celého jejich alba. Její náboj a drajv je ohromný a spousta mladších kapel snažících se řadu let o něco podobného, jsou v konečném zůčtování vedle stounů jen packalovití břídilové.

Album Voodoo Lounge nově přehodnocuje (můj) pohled na jeden z největších rockových cirkusů, pohybující se už celé půl století hudebním světem. Skvělý "comeback".
reagovat

northman @ 24.03.2018 09:35:17
Mám tuhle desku, jako všechny desky legendy ve své sbírce, ale desky od Exile On Main Street obsahují vždy dva tři superhity a zbytek je pro mě vata. Silnou desku jako byla třeba Let It Bleed, nebo Sticky Fingers už Rolling Stones neudělali. Love Is Trong je pěkná písnička, stejně jako třeba ploužák Out Of Tears. Skladbou Moon Is Up udělali radost všem příznivcům Plastic People Of The Universe svou citací Muchomůrek. Kdo ví jestli nedojde na žalobu o autorská práva.Pěkná recenze, díky.

steve @ 24.03.2018 12:47:17
Jo, povedena réca. Stejně je zvláštní, jak má člověk některou muziku zaškatulkovanou v bedně neoblíbeno a najednou uzná, že je daleko lepší než čekal. Viz tento případ, i když dát pět..

PaloM @ 25.03.2018 14:46:23
Výborný album, súhlasím s recenziou aj s komentármi. Páči sa mi aj CD Tattoo You a live Flaspoint, kúpil som si do zbierky.

@ 26.03.2018 08:14:48
to northman: zásadně s tebou nesouhlasím. Rolling Stones skutečně vydali několik slabších alb, ale aby na nich byly jen dva hity a zbytek vata jak píšeš, je holý nesmysl. Jestli znáš desku Bridges to Babylon a nepochybuji že ano, tak zrovna na ní je silných věcí nadpolovic.

to steve: známka č.pět je zcela adekvátní i s přihlédnutím k tomu, co kapela natočila v sedmdesátých letech. Tady už poněkolikáté povstala.

to horyna: ano, bezpochyby silná nahrávka, je dobře že jsi konečně prozřel. A co starší věci, nechystáš se psát také o nich?

steve @ 26.03.2018 11:26:36
V dnešním měřítku je náhled na posouzení prvotního vlivu RS rozštěpené. V šedesátých letech to byla čistá revolta, nejen hudební, ale ve smyslu přístupu k životu a s ním spojených sociálních aspektech. RS to měli nastavené jinak než uhlazení Beatles. Tehdy jejich muzika tvořila dějiny, udávala směr mladé generaci. To nelze popřít. A hlavně už to nejde zopakovat. Souhlasím s tvrzením, že je Voodoo Lounge dobrá deska, to ano. Ale nadstavba takové Beggars Banque je právě v jejím uvedením na trh. Těžko si podobné účinky dovedeme dnes představit.

northman @ 29.03.2018 15:22:31
oř: zdravím, Rolling Stones mám rád skoro stejně jako Beatles a stejně dlouho s nimi žiji. Na rozdíl od Beatles, tak Stouni začínali coverama starých rokendrollů a jejich první autorské album byl Aftermath a od tohoto okamžiku mě jejich tvorba taky zajímá, desky Theitr Satanic Majesties Request, beggars Banquet, Let It Bleed, Sticky Fingers, Exile On Main Street a výběry Throuh The Past Darkly,Big Hits (High Tide and Green Grass)jsou naprostá klasika, ale jinak je to od Goat´s Head Soap, tyhle desky už tvořila kapela, která byla prvním dinosaurem, potřebovali spoustu techniky pro vystoupení, vystoupit v klubu byla iluze. Na těhle deskách jsou skutečně dva tři hity, na Tatoo You, Some Girls je jich možná více, ale Emotional Rescue, Undercover jsou totální propadák, Dirty Work nezachránila ani účast Jimmy Page. Jisté vzkříšení bylo deskou Steel Wheels, po jejím vydání následovalo známé Urban Jungle, které jsem navštívil, stejně jako vystoupení v Brně na výstavišti. Nevím jestli jsi byl na jejich koncertě, ale oni tam hrají z těch nových desek maximálně jednu, nebo dvě skladby, zbytek je klasika z šedesátých let, stejně vypadal koncert z Havany a určitě stejný bude v červenci v Praze. Tak , asi takhle uznávám, že ty nové desky se někomu líbí, mně se taky líbí, ale rozhodně to není nový Beggars Banquet.

02.04.2017 steve
4 stars

Ihned po nákupu alba Bridges to Babylon vedly mé kroky k desce, která vrátila Stouny zpátky do hry. Jestli byly devadesáté roky na něco dobré, tak na to, aby naplno propukl boom reunionů. Přesto, že se R. S. oficiálně nerozpadli, V. L. je definitivně postavilo zpátky na nohy. Zvuk řeže jako rezavé ocelové kolo cirkulárky, Mick je naprosto ve formě (možná už drogově očištěný) a dvojka Richards/Wood se předhání v tom, kdo urve tomu druhému lepší kytarovou linku a dosadí kvalitnější aranžmá. Charlie Watts je talisman a jistota vzadu, bez něj by Stouni ztratili svůj ksicht, přesto že sexappeal dodává hlavně ústřední skladatelská dvojka.

Na desce jsou čtyři výborné rockující singly. Love Is Strong a You Got Me Rocking spotřebovávají dostatek šťávy a energie, balada Out of Tears je dostatečně známá a I Go Wild jsou prostě ti praví Stouni, s jiskrou a nad věcí. Pak jsou tu ale na první poslech nenápadné, ale o to dokonalejší songy, třeba procítěná dvojice The Worst a New Faces na začátku, a v druhé polovině pak super věci jako Sweethearts Together (obsahuje pěknou akordeonovou melodii), Suck on the Jugular (to je staré rhytm'n'blues) nebo rozmanitá pohodička Baby Break It Down.

Deska se výborně umístila v tehdejších světových žebříčcích a v řadě zemí obsadila první pozici. Chlapcům se zlaťáky do kapsy jen hrnuly a o pořádném přilepšení se tedy dá rozhodně mluvit. Za vodou sice už byli dávno, ale na další večírky je stejně potřeba pořádný množství vaty.
reagovat

@ 05.04.2017 08:08:34
Voodoo Lounge je určitě dobrá deska, tradiční, syrová a neučesaná, ale následná B.t.B. je daleko vyzrálejší a muzikálnější.

dan @ 06.04.2017 13:09:28
Co se to tady v poslední době děje? Nějak nám ten Progboard zkomírá na úbytě. Recenzí jako šafránu, reakce a zajímavé debaty vymizely totálně, jako po vymření. V.L. je dobrá věc, v rámci kapely patří k té lepší polovině.

PaloM @ 06.04.2017 13:14:27
dan: že to nemyslíš vážne? Ak áno, niekedy pomôže pridať 1/4 alebo 1/2 dioptrie :-)

dan @ 06.04.2017 13:17:03
PaloM nezdá se ti, že dřív sem přispívalo mnohem, mnohem víc lidí, ještě před rokem, dvěma?

Martin H @ 06.04.2017 16:02:56
Hitovka Love Is Strong měla velice povedený videoklip. Vždy si ho při poslechu této písně vybavím.
dan: možná by bylo fajn, kdybys nějakou recenzi sám přidal, když se ti jich zdá málo.

dan @ 06.04.2017 16:35:15
k mé velké lítosti mi chybí ono básnické střevo a časová flexibilita

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
OHNOTHIMAGEN, horyna
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
steve
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
minirock
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Rolling Stones, The


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000